Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

Čj.: 36315-84 17

V Praze dne 27. května 1992

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám odpověď na interpelaci poslance Sněmovny národů P. Hrivíka č. 1536, kterou vznesl dne 30. dubna 1992.

Spor mezi FMO a Slovenským národním archivem o archivní fondy armády Slovenského státu, přednesený ve Federálním shromáždění, je staršího data. Poprvé se objevil již v šedesátých letech, pak těsně před listopadovou revolucí a po ní se v něm angažoval i bývalý ministr vnitra SR pan JUDr. V. Mečiar.

Podstata sporu spočívá v rozdílech národních zákonů o archivnictví č. 97/1974 Sb. a 149/1975 Sb. i jejich novel a dále v jejich rozdílném výkladu. Představitelé SNA vycházejí hlavně ze znění § 18 zák. č. 149/1975 Sb. a jeho novely o Slovenském národním archivu. FMO vychází z § 26 a 27 téhož zákona, jakož i z obdobných § 24 a 25 českého zákona č. 97/1974 Sb., které pojednávají o archivech zvláštního významu a archiváliích ozbrojených sil a jejich orgánů, které jsou v kompetenci FMO. Do sporu se promítá neexistence federální zákonné normy, která by jednotně upravovala kompetence k archivním fondům vzniklým z činnosti federálních orgánů a jejich předchůdců a která by zároveň zakotvila postavení archivů federace. Mezi tyto archivy patří i Vojenský historicky archiv a ostatní vojenské archivy, ale i archivy FMV, archiv KPR, archiv FS, archiv FMZV a další.

S pozdravem

Vážený pan

Milan ŠÚTOVEC

předseda Sněmovny národů FS ČSFR

České a Slovenské Federativní Republiky

Čj.: 36315-84

V Praze dne 27. května 1992

Vážený pane poslanče,

dne 30. dubna 1992 jste mne interpeloval ve věci Slovenského národního archivu, konkrétně v otázce předání archivního fondu bývalého MNO Slovenského státu z let 1939 - 1945 uloženého ve Vojenském historickém archivu v Praze.

Své stanovisko jsem již vyjádřil v dopisu ministru vnitra Slovenské republiky z 2. února 1991, v němž jsem odmítnutí předat tento fond zdůvodnil. Nicméně je zřejmě nutné celou věc objasnit obšírněji.

Ve své argumentaci vycházíte z paragrafu 18 zákona SNR č. 149/75 Sb. v znění jeho novely č. 571/91 Sb., který ovšem interpretujete nepřesně. Zcela přitom přehlížíte paragraf 26 citovaného zákona o archivech zvláštního významu, v němž se uvádí: "Ústřední státní orgány, popřípadě státní nebo jiné organizace, pokud je to účelné vzhledem k jejich poslání, zvláštnímu postavení a mimořádnému významu nebo se zřetelem ke zvláštní povaze jejich archivních dokumentů, mohou se souhlasem ministerstva vnitra zřizovat, zrušovat a spravovat archivy organizací zvláštního významu." Obdobně je formulován i zákon ČNR č. 97/74 Sb. v § č. 24. Ve smyslu výše uvedeného patří archivy FMO mezi archivy zvláštního významu, mají charakter federálních institucí a přísluší jim proto pečovat o písemnosti vojenské provenience z celého území ČSFR. Vojenské archivy jsou také umístěny na celém území federace.

Paragraf 27 zákona SNR č. 149/75 Sb. upravuje kompetence k archiváliím ukládaným v těchto zvláštních archivech spravovaných FMO následovně: "Organizace a řízení archivů ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, využívání v nich uložených dokumentů pocházejících z jejich činnosti patří do působnosti příslušných ministerstev a jimi pověřených orgánů." Zákon ČNR č. 97/74 Sb. upravuje kompetence k archiváliím vojenské provenience obdobně: "Archiválie ukládané v archivech ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů jsou součástí Jednotného archivního fondu. Řízení a organizace těchto archivů, jakož i využívání archiválií v nich uložených, náleží příslušným ministerstvům nebo orgánům, které tím pověří..."

Statut Historického ústavu Čs. armády, který je touto pověřenou institucí, uvádí, že Vojenský historický archív "... pečuje o orchiválie vzniklé z činnosti ústředních orgánů, institucí a jednotek Čs. armády, které mají sídlo na území ČSFR a jejich předchůdců. Dále o archiválie vojenských orgánů a jednotek před vznikem samostatného československého státu."

Je zřejmé, že fondy Slovenské armády patří mezi fondy předchůdce současné Československé armády a to i spisovensky. Spisová manipulace MNO Bratislava totiž bez přerušení navázala na spisovnu Hlavního velitelství ČSA Bratislava. V roce 1945 byla převzata československou vojenskou správou, která ji využívala až do roku 1954, kdy ji tehdejší KVS Bratislava předala k trvalému uložení a do péče v té době jedinému vojenskému archivu v republice - Vojenskému ústřednímu archívu - předchůdci dnešního Vojenského historického archivu. Totéž se vztahuje i na další archivní fondy, které jsou vyjmenovány v příloze Vaší interpelace. Tento seznam je ovšem velice nepřesný a obsahuje m. j. názvy fondů bezpečnostních a jiných služeb, které nejsou a nikdy nebyly v archivech spravovaných FMO uloženy.

Rád bych poukázal i na fakt, že téměř na celém světě je vojenské archivnictví organizováno autonomně. Ve spolkových či federálních státech - např. v SRN - jsou vojenské fondy všech členských států z minulosti i současnosti uloženy jednotně ve vojenském archivu a nikoli v zemských archivech podle provenience.

Z Vaší interpelace, pane poslanče, a zejména přílohy k ní ovšem vyplývá, že se Vám nejedná jen o předání jednoho archivního fondu do kompetence podle místa vzniku. V pozadí je zřejmá snaha o rozsáhlou delimitaci archivních fondů, která by se rovnala archivní rozluce. A k ní není oprávněn ministr obrany ČSFR ani Archivní správa ministerstva vnitra ČR.

Vážený pane poslanče,

spor, který vznikl mezi FMO a Slovenským národním archivem, je ve své podstatě sporem kompetenčním. Je využívána neexistence federální archivní zákonné normy, která by upravovala kompetence k archivům a písemnostem federální povahy. Spor je současně založen na rozdílech obou národních zákonů a na jejich rozdílném výkladu. Jeho řešení by proto mohlo být předmětem jednání ústavního soudu.

Chci Vás ještě, pane poslanče, upozornit na skutečnost, že zákon ČNR 97/74 i jeho nedávno schválená novela stanoví, že fondy ukládané v archivech spravovaných FMO na území České republiky jsou součástí Jednotného archivního fondu, o kterém je kompetentní rozhodovat výlučně Archivní správa ministerstva vnitra ČR. Domnívám se proto, že Vaše případná další žádost v této věci by měla být adresována této instituci.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Pavol Hrivík, CSc.

poslanec Sněmovny národů

Federálního shromáždění ČSFR