Zápis
z 15. schůze ústavně právního výboru České národní rady,
která se konala 29. října 1992
|
Přítomni: |
posl. Marek BENDA, JUDr. Jiří BÍLÝ, ing. Viktor DOBAL, JUDr. František KAČENKA, Petr KOHÁČEK, MUDr. Milena KOLÁŘOVÁ, JUDr. Hana MARVANOVÁ, ing. Ivan MAŠEK, Eva MATOUŠKOVÁ, JUDr. Dalibor MATULKA, ing. Ladislav NEDOROST, JUDr. Libor NOVÁK, Miroslav NOVOTNÝ, JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK, JUDr. Miloslav VÝBORNÝ, JUDr. Ondřej ZEMINA |
|
Omluveni: |
posl. JUDr. Jan NAVRÁTIL, JUDr. Anna RÖSCHOVÁ a JUDr. Jiří VYVADIL |
|
Hosté: |
JUDr. Jan KALVODA - místopředseda vlády ČR |
Schůzi výboru v 9.00 hodin zahájil a řídil předseda ústavně právního výboru posl. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ.
Schválený pořad schůze:
|
1. |
Návrh skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání zákona o využívání jaderné energie (tisk FS 125) |
|
2. |
Návrh skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (tisk FS 120) |
|
3. |
Návrh ústavně právního výboru ČNR na vydání ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky |
|
4. |
Návrh klubu Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru (tisk FS 109) |
|
5. |
Sdělení předsedy výboru |
K bodu 1:
Na návrh posl. MUDr. Mileny KOLÁŘOVÉ se výbor usnesl, že z časových důvodů nebude návrh skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání zákona o využívání jaderné energie (tisk FS 125) projednávat (z 14 přítomných poslanců 13 hlasovalo pro).
Usnesení č. 108
ústavně právního výboru České národní rady
z 29. října 1992
k návrhu skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání zákona o využívání jaderné energie (tisk FS 125)
Na návrh poslankyně MUDr. Mileny Kolářové a po rozpravě
ústavně právní výbor
se usnesl, že z časových důvodů nebude tento návrh projednávat.
|
JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK v.r. |
JUDr. Miloslav VÝBORNÝ v.r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |
K bodu 2:
Na návrh předsedy výboru posl. JUDr. Miloslava VÝBORNÉHO se výbor usnesl, že nebude návrh skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (tisk FS 120) projednávat, protože České národní radě byl doručen dopis předsedy Federálního shromáždění se sdělením, že poslanci Federálního shromáždění - navrhovatelé vzali tento návrh zpět (z 15 přítomných poslanců 14 hlasovalo pro).
Usnesení č. 109
ústavně právního výboru České národní rady
z 29. října 1992
k návrhu skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (tisk FS 120)
Na návrh předsedy výboru posl. JUDr. Miloslava Výborného a po rozpravě
ústavně právní výbor
se usnesl, že nebude tento návrh projednávat, protože České národní radě byl doručen dopis předsedy Federálního shromáždění se sdělením, že poslanci Federálního shromáždění - navrhovatelé vzali tento návrh zpět.
|
JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK v.r. |
JUDr. Miloslav VÝBORNÝ v.r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |
K bodu 3:
Předseda výboru posl. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ podal členům výboru informaci z jednání předsedy ústavně právního výboru posl. JUDr. Miloslava Výborného a místopředsedkyně výboru posl. JUDr. Anny Röschové s místopředsedou vlády České republiky JUDr. Janem Kalvodou, týkající se návrhu ústavního zákona, kterým by se zřídil Soud ochrany ústavnosti České republiky. Tento návrh by měl podat ústavně právní výbor jako iniciativní návrh; event. dne 30.10. či 5.11. by jej mohla projednat Legislativní rada vlády České republiky a poté vláda České republiky tak, aby tento návrh mohl být projednán na listopadové schůzi České národní rady.
Předseda výboru se dotázal zástupců jednotlivých politických stran, zda se návrhem právní úpravy, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky, zabývali a s jakým přístupem.
Poté se poslanci začali vyjadřovat v obecné rozpravě k jednotlivým principům pracovní předlohy.
Posl. JUDr. Jiří BÍLÝ podal návrh na usnesení výboru, aby činnost Soudu ochrany ústavnosti České republiky byla upravena ve stávající Ústavě ČSFR hlavě sedmé, prostřednictvím ústavního zákona ČNR. Tento návrh výbor nepřijal (ze 16 přítomných poslanců 1 hlasoval pro a 10 proti).
Další části jednání byl přítomen místopředseda vlády České republiky JUDr. Jan Kalvoda.
Při dalším jednání bylo mj. hlasováno o tom, zda návrh právní úpravy by měl být předložen jako návrh celého výboru či jen návrh skupiny poslanců. Pro to, aby návrh byl předložen celým výborem hlasovalo z 15 přítomných poslanců 9 a 2 byli proti.
Výbor pak podrobně projednal předložený pracovní materiál. Závěrem poslanci doporučili České národní radě, aby vyslovila souhlas s předloženým návrhem výboru na vydání ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky (z 16 přítomných poslanců 11 hlasovalo pro, 2 proti /zástupce LB a HSD-SMS/ a 3 se zdrželi hlasování /zástupce HSD-SMS a 2 zástupci SPR-RSČ/).
Usnesení č. 110
ústavně právního výboru České národní rady
z 29. října 1992
k návrhu ústavně právního výboru ČNR na vydání ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky
Po úvodních slovech předsedy výboru posl. JUDr. Miloslava Výborného, místopředsedy vlády České republiky JUDr. Jana Kalvody a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. doporučuje České národní radě, aby vyslovila souhlas s tímto návrhem:
"Návrh
ústavně právního výboru České národní rady
na vydání
ústavního zákona
České národní rady
ze dne ...................................,
kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
Čl. 1
Zřizuje se Soud ochrany ústavnosti České republiky (dále jen "Soud ochrany ústavnosti").
Čl. 2
Soud ochrany ústavnosti vykonává ústavní soudnictví na celém území České republiky.
Čl. 3
Soud ochrany ústavnosti rozhoduje
|
a) |
o souladu zákonů České národní rady a zákonných opatření předsednictva České národní rady s ústavními zákony České republiky, |
|
b) |
o souladu zákonů České národní rady a zákonných opatření předsednictva České národní rady s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána, |
|
c) |
o souladu nařízení vlády České republiky, obecně závazných právních předpisů ministerstev a ostatních orgánů státní správy České republiky s ústavními a jinými zákony České republiky, |
|
d) |
o ústavních stížnostech proti opatřením, pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahům orgánů veřejné moci, jestliže stěžovatel tvrdí, že jimi byly porušeny jeho základní práva a svobody zaručené ústavním zákonem České republiky nebo mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána. |
Čl. 4
(1) Soud ochrany ústavnosti se skládá ze šesti soudců.
(2) Soudce Soudu ochrany ústavnosti volí Česká národní rada.
(3) Za soudce Soudu ochrany ústavnosti může být navržen a zvolen bezúhonný občan, který je volitelný do České národní rady, dosáhl věku čtyřiceti let, má vysokoškolské právnické vzdělání a je nejméně deset let činný v právnickém povolání.
(4) Předsedu a místopředsedu Soudu ochrany ústavnosti jmenuje předsednictvo České národní rady ze soudců Soudu ochrany ústavnosti.
Čl. 5
(1) Soudci Soudu ochrany ústavnosti skládají do rukou předsedy České národní rady tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony České republiky a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně." Složením slibu se ujímá soudce Soudu ochrany ústavnosti své funkce.
(2) Výkon funkce soudce Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, poslance Federálního shromáždění, poslance České národní rady, člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky, člena vlády České republiky nebo funkcionáře politické strany či politického hnutí je překážkou složení slibu soudce Soudu ochrany ústavnosti.
Čl. 6
Soud ochrany ústavnosti rozhoduje v plénu, které je usnášeníschopné, je-li přítomno alespoň pět soudců.
Čl. 7
Sídlem Soudu ochrany ústavnosti je Brno.
Čl. 8
Pro organizaci Soudu ochrany ústavnosti, pro řízení před ním, pro jeho nálezy a pro právní postavení a osobní poměry soudců platí přiměřeně ustanovení ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky, zákona č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním, jakož i organizační a jednací řád Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
Čl. 9
Činnost Soudu ochrany ústavnosti a mandát soudců Soudu ochrany ústavnosti zaniká dnem složení slibu soudců Ústavního soudu České republiky.
Čl. 10
Náklady na činnost Soudu ochrany ústavnosti se hradí ze státního rozpočtu České republiky.
Čl. 11
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá účinnosti dnem, kterým činnost Soudu ochrany ústavnosti zanikne.
Důvodová zpráva
Návrh zákona o zřízení Soudu ochrany ústavnosti České republiky řeší plynulý přechod ochrany ústavnosti po zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Taková ochrana se jeví jako žádoucí a nutná nejen z hlediska vnitrostátního při budování demokratického právního státu, ale i z hlediska mezinárodního, neboť Rada Evropy a jiné mezinárodní orgány jsou neobyčejně vnímavé a citlivé zejména na ochranu základní práv a svobod.
Existence demokratického státu a demokratických institucí a státem garantovaná ochrana základních práv a svobod jsou předpokladem i pro postupné včlenění České republiky do společenství evropských demokratických zemí. Podle signálů ze zahraničí se zdá být pravděpodobné, že mezinárodní společenství bude kvalifikovat zánik České a Slovenské Federativní Republiky jako její rozdělení, tj. původní mezinárodně právní subjektivita České a Slovenské Federativní Republiky zanikne a na jejím místě vzniknou dva nové subjekty mezinárodního práva. S tím bude zřejmě souviset nutnost žádat o členství v mezinárodních organizacích, včetně evropských. Členství České republiky v Radě Evropy je podmiňováno účinnou ochranou lidských práv v žadatelském státě, kterou takový uchazeč o členství prokáže podpisem Evropské úmluvy o lidských právech a protokolů k ní, a dále existencí ústavního orgánu pro ochranu lidských práv. Neexistence Ústavního soudu České republiky po zániku České a Slovenské Federativní Republiky by zřejmě komplikovala vstup České republiky do Rady Evropy. Členství v Radě Evropy je pak vyžadováno jako předpoklad pro navázání těsnějších vztahů státu s Evropským společenstvím. Komplikace při začleňování do Rady Evropy by také znesnadnila spolupráci České republiky s Evropským společenstvím i v souvislosti s asociační smlouvou.
Současně nelze ztrácet ze zřetele, že v oblasti občanskoprávního řízení dává zákon (o.s.ř. § 109 odst. 1 písm. b)) soudům pokyn, aby v případech pochybnosti o tom, zda aplikovaný právní předpis je v souladu s ústavou, zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je stát vázán, řízení přerušil a vyžádal si právně závazný názor Ústavního soudu. V případě absence Ústavního soudu znamenala by tato okolnost buď nutnost obcházení ústavnosti nebo podstatné stížení výkonu spravedlnosti obecných soudů.
Tyto aspekty se jeví o to naléhavější, že Slovenská republika má ústavní soudnictví již upraveno v platné ústavě a k vlastnímu ustavení Ústavního soudu Slovenské republiky chybí jen jmenování soudců. Absence ústavního soudnictví v České republice by tedy navíc představovala zřejmě výraznou nevýhodu oproti Slovenské republice. Také takovému znevýhodnění České republiky by mělo navrhované řešení zabránit.
K čl. 1
Že jde o řešení dočasné a na přechodnou dobu je patrno i z názvu soudu, u něhož se vědomě neužívá názvu Ústavní soud, nýbrž Soud ochrany ústavnosti České republiky. Tato dočasnost se promítá do celého návrhu zákona, neboť okamžikem řádného ustavení a obsazení Ústavního soudu České republiky činnost tohoto prozatímního orgánu ex lege zanikne, a to jak pokud jde o institut samotný, tak i o funkce jeho soudců (čl. 9).
K čl. 2 a 3
Rozsah kompetence Soudu ochrany ústavnosti České republiky je stanoven obdobně jako tomu bylo v ústavním zákoně o ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky, a to jak z hlediska potřeb nově vzniklé České republiky, tak i potřeb jejích občanů.
K čl. 4
Navrhuje se, aby Soud ochrany ústavnosti jako orgán ústavního soudnicví zajišťující kontinuitu ochrany ústavnosti byl složen ze šesti soudců zvolených Českou národní radou. Podmínky volitelnosti jsou obdobné jako u soudců Ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky. Předsedu a místopředsedu Soudu ochrany ústavnosti dle návrhu bude jmenovat předsednictvo České národní rady.
K čl. 5
Návrh zákona předepisuje slib složený do rukou předsedy České národní rady.
Aby nebylo sporu o tom, že dosavadní soudci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, poslanci Federálního shromáždění, poslanci České národní rady, členové vlády České a Slovenské Federativní Republiky, členové vlády České republiky nebo funkcionáři politických stran či hnutí nemohou být současně i soudci Soudu ochrany ústavnosti, a aby současně navrhovaným ústavním zákonem České národní rady nedocházelo k úpravě právních poměrů funkcionářů dosud existujících federálních orgánů, je navrhováno neslučitelnost vyjmenovaných funkcí s funkcí soudce Soudu ochrany ústavnosti řešit stanovenou překážkou složení slibu.
K čl. 6
Zásadní odchylkou od dosavadní úpravy je způsob rozhodování Soudu ochrany ústavnosti České republiky, který - již s ohledem na předpokládaný počet soudců - jedná a rozhoduje pouze v plénu, přičemž minimální počet pro usnášení je pět soudců.
K čl. 7
Vzhledem k tomu, že není důvodu ke změně sídla, ponechává se soud ochrany ústavnosti České republiky v Brně, kde až dosud působí Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky; počítá se tak s tím, že i v přechodném období bude využito stávajícího zařízení a vybavení současného Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (kanceláře, knihovna, jednací místnosti apod.). Jiné řešení by znamenalo nadbytečné zatížení státního rozpočtu a vyloučilo by naplnění účelu zákona, tj. kontinuální ochranu ústavnosti v období do vzniku Ústavního soudu České republiky.
K čl. 8
Pokud jde o organizační strukturu Soudu ochrany ústavnosti, pro řízení před ním, pro jeho nálezy a pro právní postavení a osobní poměry soudců a jednací a organizační řád, nebrání nic tomu, aby pro přechodnou dobu bylo postupováno podle dosavadních předpisů platných pro Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky.
K čl. 9
Bylo již dříve zdůrazněno, že zřízení a funkce Soudu ochrany ústavnosti České republiky je provizorní a zanikne v okamžiku, kdy bude v České republice ustanoven definitivní Ústavní soud. Návrh tohoto ústavního zákona stanoví, kdy zaniká Soud ochrany ústavnosti České republiky jako soud přechodného odobí a současně i mandát jeho soudců.
K čl. 10
Náklady spojené s činností Soudu ochrany ústavnosti České republiky budou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky, přičemž ve srovnání s rozpočtem Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky půjde o náklady výrazně nižší, a to i ve srovnání s budoucím Ústavním soudem České republiky. Lze očekávat, že z hlediska funkčnosti Soudu ochrany ústavnosti České republiky půjde o náklady poměrně nízké, neboť je třeba počítat s úměrnou redukcí správního aparátu, jakož i pomocného personálu a úměrně k tomu i se snížením provozních nákladů. V souvislosti s tím očekávané náklady sníží i ta skutečnost, že předpokládané umístění Soudu ochrany ústavnosti České republiky v prostorách dosavadního Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky umožní využití již vybudovaného informačního systému, knihoven apod. (viz i důvodová zpráva k čl. 7).
K čl. 11
Účinnost ústavního zákona navrhuje se stanovit dnem vyhlášení, aby bez průtahů mohlo dojít k volbě jeho soudců a funkcionářů. Vzhledem k tomu, že z navrhovaného článku 9 vyplývá zánik činnosti Soudu ochrany ústavnosti dnem složení slibu soudců Ústavního soudu České republiky, navrhuje se současně, aby stejným dnem pozbyl účinnosti tento ústavní zákon.",
II. zmocňuje předsedu výboru, aby požádal předsednictvo České národní rady
|
- |
o vyslovení souhlasu s upuštěním od projednávání zásad tohoto ústavního zákona, |
|
- |
aby navrhlo České národní radě, aby návrh ústavního zákona projednala před uplynutím zákonem stanovené šedesátidenní lhůty od rozeslání návrhů poslancům, |
|
- |
o zařazení návrhu ústavně právního výboru ČNR na vydání ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky do návrhu programu listopadové schůze České národní rady. |
|
JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK v.r. |
JUDr. Miloslav VÝBORNÝ v.r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |
K bodu 4:
Výbor se usnesl, že není třeba, aby se jednání k návrhu klubu Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru (tisk FS 109) zúčastnil zástupce navrhovatele.
Zpravodajem byl určen posl. JUDr. Marek BENDA, který navrhl, aby výbor doporučil Federálnímu shromáždění, aby vyslovilo souhlas s předloženým návrhem s připomínkou k čl. I - § 5 odst. 2 (ze 16 přítomných poslanců 16 hlasovalo pro).
Usnesení č. 111
ústavně právního výboru České národní rady
z 29. října 1992
k návrhu klubu Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru (tisk FS 109)
Po zpravodajské zprávě posl. Marka Bendy a po rozpravě
ústavně právní výbor
|
I. |
doporučuje Federálnímu shromáždění, aby vyslovilo souhlas s předloženým návrhem s touto připomínkou: |
|
k čl. I - § 5 odst. 2 |
|
|
na konec připojit slova "nebo organizací", |
|
|
II. |
zmocňuje zpravodaje výboru, aby spolu se zpravodaji ostatních výborů, které návrh projednaly, vypracovali společnou zprávu, kterou předseda České národní rady zašle předsedovi Federálního shromáždění. |
|
JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK v.r. |
JUDr. Miloslav VÝBORNÝ v.r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |
K bodu 5: Sdělení předsedy výboru
|
1. |
Byly přikázány tisky FS |
|
- 109 - odstupné při skončení prac. poměru - do 3.11. - zpravodaj posl. Benda |
|
|
- 125 - jaderná energie - do 6.11. - výbor se usnesl, že nebude projednávat. |
|
|
2. |
Na kdy zařadit sistované usnesení rady města Pardubic - bylo všem členům ÚPV rozdáno (přikázáno ÚPV) - výbor projedná příští týden - zpravodajkou určena posl. Marvanová. |
|
3. |
Přišel dopis od předsedy FS, že poslanci FS - navrhovatelé, vzali zpět návrh novely ústavního zákona o čs. federaci (tisk FS 120). |
|
4. |
Byl rozdán dodatek k tisku 28 - psychologické komory - výbor projedná příští týden. |
|
5. |
Tisk ČNR 85 - zásady odměňování státních funkcionářů - byl určen zpravodaj posl. Nedorost. |
|
6. |
Předseda výboru informoval, že je třeba připravit návrh zákona ČNR o Sbírce zákonů České republiky. |
|
7. |
Legislativní rada vlády ČR se koná 30.10. - zúčastní se posl. Výborný a Marvanová. |
|
8. |
Poslanci byli seznámeni s textem dohody o reformě kanadské ústavy, uzavřené dne 28.8.1992 v Charlottetownu. |
|
9. |
Poslanci byli seznámeni s dopisem ak. arch. Milady Vorlové, týkající se Programu obnovy vesnice. |
|
10. |
Poslanci byli seznámeni s dopisem předsedy vlády ČR ing. Klausem, který usnesení ústavně právního výboru č. 84 předal podle příslušnosti k legislativnímu řešení ministru práce a sociálních věcí ČR ing. Vodičkovi. |
|
11. |
Poslanci byli seznámeni s pozvánkou a materiály na schůzi Legislativní rady vlády České republiky, která se koná 5.11.1992. |
|
12. |
Poslanci byli seznámeni s dopisem p. Vlastimila Vyroubala z Olomouce, který zaslal místopředsedovi ČNR ing. Tollnerovi, týkající se novelizace občanského zákoníku. |
/Schůze výboru byla ukončena v 16.00 hod./
|
JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK |
JUDr. Miloslav VÝBORNÝ |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |