Přítomni: | posl. J. Pavela, L. Body, P. Buzková, J. Drápela, V. Krása, J. Machalík, |
H. Orgoníková, J. Ortman, Z. Stodůlka, V. Trojan, Z. Trojan, | |
J. Zahradníček. | |
Omluveni: | posl. Z. Vlček. |
Hosté: | viz prezenční listina hostů. |
Schválený pořad
schůze:
1.Kontrola plnění usnesení z minulých schůzí výboru
2.Postavení uprchlíků, běženců, dětí-sirotků z cizích zemí v České republice
3.Návrh skupiny poslanců ČNR
na vydání zákona ČNR o sídle
České národní rady (tisk ČNR
20)
4.Vládní návrh zákona
o hromadných sdělovacích prostředcích
(tisk FS 63)
5.Sdělení předsedy
výboru
6.Podněty poslanců
Schůzi zahájil a řídil předseda výboru posl. Ing. Josef Pavela.
Posl. Z. Stodůlka navrhl k
bodu 1. přizvat k problematice Němců předsedu
Svazu Němců v ČSFR p. Waltra Piverku na 15,00
h. Členové výboru schválili doplněk
pořadu schůze a přistoupili k projednávání
jednotlivých bodů.
Kontrola usnesení minulé schůze
výboru:
k usnesení č. 9 - a) posl. Z. Stodůlka navrhl výboru přerušit projednávání problematiky tzv. "německého kulturního dědictví" a pokračovat až
v odpoledních hodinách za
účasti předsedy Svazu Němců
v ČSFR p. W. Piverky. Výbor vyslovil souhlas.
- b) a c) posl. L. Body informoval výbor, že podání Společnosti Romů na Moravě řešil společně s Romským demokratickým kongresem
s tím, že bude iniciovat novelizaci živnostenského zákona, aby byl problém naznačený v podání Společnosti řešen.
K podnětu z MÚ Nový
Jičín (migrace Romů ze Slovenska) sdělil,
že v této záležitosti Nový Jičín
navštíví a pokusí se řešit
přímo na místě.
- 2/ - posl. J. Zahradníček
zpracoval stanovisko výboru k petici Hnutí Hare
Kršna a výboru postoupil k posouzení.
Předseda výboru posl. J.
Pavela požádal o úvodní výklad
pozvané zástupce institucí, zabývajících
se řešením otázek, spojených
s problematikou uprchlíků z cizích zemí
v České republice.
Úvod zahájil náměstek ministra vnitra ČR ing. J. Kopřiva.
Uvítal, že výbor uspořádal
toto jednání, neboť umožní všem
přítomným souhrnně vniknout do problému.
V současné době je určen zmocněnec
vlády ČR pro otázky uprchlíků,
výhledově však přejde tato problematika
do jeho působnosti na ministerstvo vnitra ČR.
Zástupce sekretariátu pro
otázky uprchlíků FMV Dr. P. Trombík
sdělil, že náplní a snahou jejich úřadu
je prozatím využití aktivity veřejnosti
při pomoci uprchlíkům. Považují
ze nezbytné vypracovat systém a mechanismy, které
by umožnily převzít tyto iniciativy na sebe.
Institut uprchlíka je dán vůči všem
státům vzájemně bez rozdílu
podle Ženevské konvence.
Zástupce vládního zmocněnce ČR pro uprchlíky M. Vašák uvedl, že existuje koordinační štáb při FMV, zabývající se na federální i republikové úrovni řešením problému běženců. Prozatím mají usnesením vlády ČR určeno 15 mil. Kčs (pokryje náklady cca na 700 osob) a FMF v současné době projednává žádost
o poskytnutí dalších finančních prostředků na akce spojené s připravovanými převozy osob z Jugoslávie.
Vládní zmocněnec pro
otázky uprchlíků J. Veselý
požádal výbor o iniciaci novelizace zákona,
týkajícího se právního postavení
uprchlíka v ČSFR.
Ředitel ČSČK MUDr.
M. Láznička krátce shrnul činnost,
kterou se zabývají. Usnesením vlády
ČR ze dne 26. 8. 1992 má Čs. červený
kříž umožněno čerpat ze
státního rozpočtu 2,7 mil. Kčs pro
uprchlické tábory, běžence. V současnosti
zajišťují provoz táborů a ubytoven
pro uprchlíky v Rozvadově (nyní je již
přeplněný), od 1. 10. v Hostivaři
u Prahy a další objekt bude možno využít
v Rozvadově. Výzva ČSČK k veřejnosti
na bezplatné ubytování byla velice úspěšná
- v evidenci mají 2.900 nabídek od občanů
a 400 podniků a institucí nabízí svá
rekreační zařízení k využití.
Problémy mají s finančním krytím
ošetření běženců, neboť
v mezinárodních úmluvách je zakotveno
právo pouze na neodkladnou péči. Legislativa
také neřeší jakým způsobem
postupovat po uplynutí 30 dnů, které může
běženec v táboře strávit. K tomu
potřebují naléhavě pomoc vládních
orgánů, neboť sami řešit nemohou.
ThDr. Jiří Vaníček, zástupce Ekumenické rady církví seznámil přítomné
s výzvou, kterou se prostřednictvím
hromadných sdělovacích prostředků
obrátili na veřejnost. Akce byla velice úspěšná.
Současně považoval za nutnou koordinaci všech
těchto dobrovolných akcí a uvítal
jednání ve výboru za přítomnosti
zástupců všech institucí, které
se problémem běženců zabývají.
V rozpravě vystoupili poslanci: V. KRÁSA, L. BODY, J. PAVELA,
Z. STODULKA, J. ZAHRADNÍČEK, Z. TROJAN, J. ORTMAN. Požádali přítomné hosty, aby pro potřeby výboru zmapovali mezery v legislativě k této problematice, aby poslanci mohli iniciovat novelizaci potřebných zákonů. ČSČK vyzvali ke spolupráci
s maďarským ČK při
řešení problémů spojených
s tranzitem uprchlíků nelegálně jedoucích
z Maďarska přes naše území do Polska.
Úvodní výklad k návrhu
zákona o sídle České národní
rady uvedl zástupce skupiny navrhovatelů mpř.
ČNR posl. M. Tollner. Předsednictvo ČNR
již v minulém volebním období uložilo
předsedkyni ČNR projednat tento zákon. Návrhová
skupina poslanců proto nyní návrh zákona
předkládá, neboť spatřuje jako
velice důležité podtrhnout význam českého
sněmu a vyhlásit celý objekt národní
kulturní památkou.
V rozpravě vystoupili poslanci: P.
BUZKOVÁ, J. ORTMAN, Z. STODULKA, V. TROJAN, V. KRÁSA,
J. PAVELA, L. BODY. S návrhem zákona vyslovili souhlas
s připomínkou ke změně dikce §
4. Tuto změnu zakotvili v závěru do svého
usnesení.
Úvodní výklad provedl
zástupce ÚV ČSFR JUDr. Novotný
s tím, že dosavadní tiskový zákon
i přes novelizaci je nedostačující
a předložený návrh zákona o hromadných
sdělovacích prostředcích upravuje
dostatečně jejich činnost.
V rozpravě vystoupili poslanci: J. PAVELA, J. ORTMAN, J. DRÁPELA,
Z. STODULKA, P. BUZKOVÁ, H. ORGONÍKOVÁ.
Shodli se na názoru, že nebudou předložený
zákon z důvodu nedostatku času k prostudování
projednávat a přeložili projednání
na další schůzi výboru 16. 9.
Pokračováním plnění
usnesení výboru (problematika Němci) se výbor
zabýval až za přítomnosti přizvaného
předsedy Svazu Němců ČSFR p. W. PIVERKY.
Předseda komise pro národnosti
posl. Z. Stodůlka seznámil přítomné
se závěrem komise, že podáním
z Velvyslanectví ČSFR v SRN se výbor může
zabývat až po osvětlení termínu
"německé kulturní dědictví"
německou stranou.
Předseda Svazu Němců v ČSFR p. W. Piverka se postupně vyjadřoval
k jednotlivým otázkám,
které byly uvedeny v podání z Velvyslanectví
ČSFR v SRN a na které požadovali vyjádření
výboru.