Česká národní rada 1992 – 1992

1992

VII. volební období

výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

z 3. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 14. července 1992 od 9.00 hod. v místnosti č. 106/I. patro

z 3. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 14. července 1992 od 9.00 hod. v místnosti č. 106/I. patro

Přítomno: všech 20 poslanců výboru

Pořad:

1. Programové prohlášení vlády České republiky

Předseda výboru přivítal poslance a navrhl, aby výbor nejprve projednal bod různé a poté se zabýval Programovým prohlášením vlády ČR. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem.

Předseda oznámil, že výboru došla studie p. Zdeňka Ročka, kterou lze zapůjčit v sekretariátu výboru k prostudování. Současně konstatoval, že soupis věcných problémů předložený po neformální schůzce některých členů výboru posl. Přibáněm se dává k dispozici všem členům výboru. Soupis doplnila o další aspekty vlastním materiálem posl. HUBOVÁ.

Posl. SOURAL v návaznosti na předcházející schůzi výboru, na které byl výbor mj. seznámen s dopisem předsedy Rady Českého rozhlasu týkajícím se osudu Československého rozhlasu, navrhl, aby na další schůzi výboru byl pozván předseda Rady Českého rozhlasu k podrobnějšímu vyložení stanoviska Rady. K tomu informovala posl. PAVLÍKOVÁ, že se sešla Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání s řediteli Československého rozhlasu a Československé televize k jednání o zachování společných vysílacích kanálů.

Po krátké přestávce přivítal předseda výboru ministra kultury ČR Jindřicha KABÁTA, který uvedl příslušnou pasáž programového prohlášení vlády ČR a současně nabídl výboru informaci o změnách na ministerstvu kultury ČR. Zdůraznil, že programové prohlášení vlády nelze zaměňovat za programové prohlášení ministerstva, které bude výboru rovněž předloženo. Ministr označil za lichou představu, že vláda opouští kulturu jako sféru ovlivňování. Na rozdíl od předcházejících přístupů charakterizovaných péčí o instituce se důraz klade na realizaci jednotlivých funkcí kultury bez přílišného akcentu na jejich institucionální zajištění. I přes restriktivní charakter politiky vlády se vláda nevzdá všech nástrojů, avšak nebude zasahovat do obsahu kultury. Důraz klade vláda nejen na uchování kulturního dědictví, nýbrž i na podporu nové tvorby, především té, která plní nezastupitelné funkce, avšak není zisková. Konkretizace bude obsažena v programovém prohlášení ministerstva.

Za prioritní cíl označil ministr využití konvertibility kultury, která musí napomoci integraci společnosti do evropského kontextu. Vedle ochrany kulturního dědictví bude pozornost věnována úloze obcí, především vztahu ministerstva a regionů a obcí, který je velmi zanedbaný.

Pozornost bude věnována právní úpravě kinematografie, přípravě nového autorského zákona a reorganizaci státní správy v kultuře, a to především v souvislosti s reorganizací civilně správního úseku ministerstva vnitra ČR. Problémem je nedořešené postavení okresních úřadů a jejich vztahu k ministerstvům. Za zásadní označil ministr otázku kultury menšin a spolupráce s krajany. Rovněž ve vztahu státu a církví a náboženských společností se hledají nové přístupy, především nové formy hospodaření. Přístup v této oblasti bude diferencovaný.

K organizaci ministerstva ministr uvedl, že jako ústavní činitel se bude věnovat především práci ve vládě a v parlamentu. Zvýrazní se postavení náměstků, především prvního náměstka jako šéfa úřadu. Ostatní náměstkové budou působit v postavení sekčních šéfů pro jednotlivé obory. Ministr upozornil, že se ministerstvo nenechá vydírat různými nátlakovými akcemi, strany nebudou jednat s ministrem, nýbrž s příslušnými úředníky, zvýrazní se funkce ředitele odboru ministerstva.

Ministr přislíbil seznámit výbor s klíčovými rozhodnutími ministerstva vždy s předstihem a obeznámil výbor se jmény svých náměstků, p. KNĚŽÍNKEM jako prvním náměstkem, p. PROKOPEM jako obsahovým náměstkem a p. KRATOCHVÍLEM jako náměstkem pro ekonomiku a legislativu. V závěru ujistil výbor, že na ministerstvu nedochází k propouštění.

Posl. KARAS vznesl dotaz stran termínu ukončení prací na programovém prohlášení ministerstva. Ministr sdělil, že prvá fáze, ve které bude v obecné rovině rozpracováno programové prohlášení vlády, bude ukončena do 6 týdnů a na ni bude navazovat konkretizace v oblasti ekonomiky a legislativy, která si vyžádá dalších 6 až 8 týdnů, takže předložena bude na konci října t.r.

Posl. PAVLÍKOVÁ se dotázala, kdy lze očekávát plán legislativních prací s tím, že osobně jej očekává během měsíce září.

Posl. ŘEZNÍČEK se pozastavil nad podle jeho názoru nedostatečnou precizací partie věnované místní kultuře, především pokud jde o zajištění servisu pro místní kulturu v okresech v souvislosti se zrušením okresních kulturních středisek. Požádal současně o informaci, zda bude na ministerstvu zachován odbor osvěty.

Ministr v odpovědi uvedl, že plán legislativních prací považuje za první prázdninový úkol, odbor osvěty zachován bude, avšak okresy si v prvé řadě musejí pomoci samy, úlohu státu považuje za subsidiární. Funkce okresních úřadů se řešit bude, avšak bude to řešení realitelmé obtížně a navíc proveditelné v delším časovém horizontu.

Posl. ŘEZNÍČEK se dotázal, zda se ministerstvo i nadále přidrží teze o kulturně bohatých i chudých obcích a poukázal na právo každého na přístup ke kultuře.

Posl. PAVLÍKOVÁ upozornila, že je úlohou legislativy posílit regionální a obecní samosprávu, neboť především kultura patří do jejich působnosti a ministerstvo by do této sféry zasahovat nemělo, jeho úlohu spatřuje v péči o právní rámec samosprávné aktivity.

Ministr konstatoval, že nepodceňuje vztah samosprávy ke kultuře, který je však součástí celkového kulturního klimatu. Upozornil, že podle jeho názoru stát nemůže nikomu vnucovat povinnost realizovat své právo na přístup ke kultuře. Ministerstvo bude bojovat o peníze pro obce.

Posl. ŘEZNÍČEK souhlasil s ministrem, že cesta direktivní není optimální, avšak v praxi se směšují zájmy obecního úřadu a obce a jejích občanů. Současně vznesl dotaz, jak se staví ministerstvo k rušení referátů kultury okresních úřadů, které označil za protizákonné.

Posl. KOUCKÝ konstatoval, že jej setkání s ministrem uspokojilo a požádal, aby ministerstvo předložilo svůj program do konce léta. Nevidí protiklad mezi obcí a občany, vždyť obec vyjadřuje zájmy svých občanů a správně se proto význam obcí posiluje. V souvislosti s příslibem ninistra usilovat o finanční prostředky pro obce vyslovil obavu z tendence přikazovat obci, na co má své finanční prostředky vynaložit.

Ministr upřesnil, že s finančními prostředky získanými ministerstvem budou hospodařit obce samostatně, bez zásahů ministerstva.

Posl. SOURAL ocenil ministrův výklad a vznesl dotaz po vztahu ke kinematografii.

Posl. KORONTHALY se ztotožnil s názorem nenařizovat obcím způsob nakládání s finančními prostředky, avšak upozornil na nutnost vychovávat občany k pozitivnímu vztahu ke kultuře.

Ministr požádal výbor o toleranci, není dosud obeznámen se situací v kinematografii. Vyjádřil přesvědčení, že výbor bude pro jeho činnost zázemím.

Posl. PAVLÍKOVÁ upozornila, že již existuje Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Ministr nevylučuje korekce v prohlášení ministerstva, především s ohledem na neujasněnost systému státní správy. Zastává přístup nedirektivní, stimulační.

Předseda výboru sděluje výboru, že se již dostavil ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, po krátké diskusi stran dalšího programu se výbor jednohlasně (při hlasování přítomno 17 poslanců) vyzval ministra, aby programové prohlášení ministerstva předložil výboru do 30. září. Předseda výboru děkuje ministrovi za výklad a po jeho odchodu vítá ministra školství, tělovýchovy a mládeže Petra PIŤHU.

Ministr nastínil nové pojetí práce ministerstva, oproti předcházejícímu období, kdy chyběl dialog s odbornou veřejností vedoucí k uspořádanému komplexu poznatků, se ministerstvo podrobí obšírné veřejné diskusi a bezpodmínečně zlepší operativní práci. Ministr nechce kritizovat své předchůdce, jejich neúspěchy jsou dány dobou, ve které byli činní. S cílem předejit dotazům ministr konstatuje stran svého kněžství, že každý člověk má své přesvědčení, on jako člen vlády musí hledat obecné dobro a nikoliv prosazovat své osobní názory a zájmy. Ujistil členy výboru úctou k zákonům a podtrhl, že není ministrem církevního, nýbrž veškerého školství. Ministr žádá výbor o spolupráci a podporu.

Posl. NOVÁKOVÁ se dotázala na představy ministerstva stran styku s veřejností. K tomu ministr konstatoval jako prvou svou prioritu osobní setkání s učitelskou veřejností, která se dnes nalézá ve dvojím tlaku ministerstva i rodičovské veřejnosti. Uvažuje v této souvislosti o učitelských konferencích.

Posl. BUMBOVÁ požádala o sdělení termínu, ve kterém bude předložena strategie vzdělávání, dotázala se na priority ve školské legislativě a její zaměření a na obsah zamýšlené decentralizace státní správy ve školství.

Posl. CHUDOBA postrádá v programovém prohlášení partii věnovanou mládeži.

Ministr označil práce na strategii moderního školství za nesmírně náročnou, kterou nelze uchvátat a neodvažuje se proto odhadnout časový horizont realizace. V práci ministerstva vidí tři horizonty, informativní do 1. září t.r., navazujících čtyř až šesti měsíců pro přípravu techniky zvládnutí úkolů a další rok až rok a půl pro přípravu strategie, která se začne realizovat zhruba v polovině volebního období. Protože jde o děti, bude ministerstvo potřebovat k seriózní práci více času. Za prioritu v legislativní činnost považuje přípravu nového školského zákona a v oblasti správní další decentralizaci. Chybou minulosti bylo jednostranné zaměření ministerstva výlučně na školství, i problematice mládeže a sportu bude věnována pozornost.

Posl. VOLÁK vyslovil zásadní nesouhlas s časovým horizontem jednotlivých kroků a poukazuje na tempo ekonomické reformy, o které rovněž nebyl čas v delším období diskutovat. Požaduje, aby základní úvaha byla předložena výboru do konce srpna t.r., nárys prvních kroků do konce října t.r.

K požadavku posl. VOLÁKA se připojuje posl. PŘIBÁŇ, učitelé potřebují vedle povzbuzení jasnou představu dalšího vývoje školské soustavy.

Posl. HUBOVÁ vznesla dotaz po konkrétních krocích k posílení role rodiny, posl. SOURAL se dotázal ministra, zda se osobně ztotožňuje s textem programového prohlášení vlády, popř. nechť ministr vyloží důvody opačného postoje a od ministerstva očekává rychlý postup na základě jasné koncepce.

Ministr ujistil výbor, že pokud se výbor ztotožní s požadavkem rychlého postupu, bude se jím zabývat, avšak do 6 týdnů není zpracování seriózní základní úvahy myslitelné. Ministr předpokládá, že nová koncepce se začne realizovat ve školním roce 1993/94, nicméně i termíny navržené posl. VOLÁKEM jsou nakonec myslitelné, avšak při posunutí o minimálně dva měsíce by se pracovalo klidněji.

Předseda výboru zdůraznil nutnost oddělit věci akutní, avšak méně podstatné od projednávání programového prohlášení.

Posl. VOLÁK vyzval ministra, aby seznámil výbor se svou vlastní koncepcí školství, se kterou nastupuje úřad. Poté konstatuje, že na jím navržených termínech musí bezpodmínečně trvat. Jde sice také o učitele, ale v prvé řadě jde o žáky, kteří jsou soustavně přetěžováni, ztrácejí motivaci k učení, ve školách absentuje zdravě soupeřivé prostředí.

Posl. PŘIBÁŇ žádá, aby ministr předložil výboru do konce srpna alespoň rozpracovanou část programového prohlášení týkající se školství, t.j. programové prohlášení ministerstva.

Předseda výboru chápe tlak posl. VOLÁKA a PŘIBÁNĚ, který vychází z nutnosti urychleně řešit řadu obecných akutních problémů, např. problém míry vyučovacích hodin. Taková řešení však musejí být již konzistentní s novou koncepcí.

Ministr si je vědom, že i když se pozornost zaměřuje na postavení učitelů, jde především o žáky. Upozorňuje však, že sladění stránky obsahové s legislativní a především ekonomickou nebude jednoduché, ekonomická sféra se bude dramaticky vyvíjet a bude ovlivňovat i stránku obsahovou. Ministr ujistil výbor, že svou představu školství má. Pokud jde o programové prohlášení ministerstva, nechce je ministr pojmout formálně a proto potřebuje na jeho přípravu určitý čas. Předpokládá v polovině srpna zahájit diskusi ke koncepci školství.

Předseda výboru konstatuje, že, že stanoviska byla vyložena, v polovině srpna by měl mít výbor k dispozici informaci o aktuálních problémech s nástinem řešení v intencích nové koncepce.

Ministr souhlasí s potřebou urychleného řešení aktuálních problémů, nicméně řešit je z hlediska teprve připravované koncepce může být velmi obtížné. Aktuálnost některých problémů vidí v časovém horizontu týdne, deseti dnů. Pokud by operativní rozhodnutí těchto problémů nebylo v souladu s později přijatou koncepcí, bude to vyžadovat další rozhodnutí.

Posl. KOUCKÝ připomíná, že se projednává programové prohlášení vlády, pokud jde o další postup, nechť výbor požádá o jeho rozpracování do podmínek ministerstva.

Ministr konstatuje, že se s programovým prohlášením ztotožňuje a stojí za ním.

Předseda uzavírá, že výbor žádá, aby ministerstvo předložilo rozpracované programové prohlášení vlády, týkající se školství do konce srpna t.r.

Ministr navrhuje delší finální termín s tím, že se jej pokusí zkrátit, a to tak, že rozpracované prohlášení by měl předložit do konce září 1992 a připraví jej již do konce srpna. Ministr současně žádá o klid k práci.

Posl. PŘIBÁŇ opakuje, že musí jít o dva dokumenty, o rozpracované programové prohlášení vlády, které spojuje s koncem srpna a o harmonogram jednotlivých kroků, které je třeba učinit, aby mohl být již nově zahájen školní rok 1993/1994, který je třeba předložit již v září t.r.

Posl. FROMMER se připojuje k návrhu posl. PŘIBÁNĚ.

Ministr žádá o sdělení termínu pro předložení dokumentu týkajícího se přípravy nového školního roku 1993/1994.

Posl. VOLÁK shrnuje, že rozpracované programové prohlášení vlády bude předloženo do 31. 8. 1992 s nástinem transformace školství, do 30. 9. konkretizace jednotlivých kroků pro školní rok 1993/1994 a do 31. 11. "Celkový plán transformace školství", aby posledně uvedený materiál mohl být podroben veřejné diskusi. Jeho realizaci předpokládá již ve školním roce aby p1993/1994.

Předseda výboru připomíná, že výbor potřebuje informace o řešení aktuálních problémů školství.

Ministr žádá, aby listopadový termín byl posunut na konec prosince 1992.

Posl. VOLÁK trvá na listopadovém termínu, protože na veřejnou diskusi je potřebné počítat 2 až 3 měsíce, poté bude nutné zpracovat její výsledky, určitou dobu věnovat schvalovací proceduře. Učitelé potřebují čas na přípravu a školní rok, ve kterém se realizuje nová koncepce, začíná 1. září 1993. Trvá proto na termínu listopad 1992 pro předložení "Celkového plánu transformace školství".

Posl. NOVÁKOVÁ navrhuje, aby se o termínu předložení plánu diskutovalo na příštím zasedání výboru.

Předseda oceňuje argumentaci posl. Voláka.

Ministr vyslovil souhlas s listopadovým termínem, neboť si neuvědomil časovou návaznost na termín zahájení školního roku 1993/1994 a táže se na rozsah materiálu, konkrétně zda se má týkat i vysokého školství. Ohledně něho se nechce zavazovat, aktuálnější je základní a střední školství. Upozorňuje na nejasnosti s hospodářskými komorami a tím na nejistou situaci učňovského školství.

Posl. VOLÁK upřesňuje, že jde o základní a střední školy a upozorňuje, že jedním z klíčových problémů je právě učňovské školství, které disponuje solidním rozpočtovými prostředky a už jen z tohoto důvodu je třeba mu věnovat pozornost.

Ministr uzavírá, že respektuje termín 31. 11. 1992, avšak v oblasti odborného školství nebude s kým diskutovat.

Posl. VOLÁK zdůrazňuje, že v alespoň hrubých rysech je nutné materiál věnovat i školství učňovskému.

Za přítomnosti 17 členů výboru je 17 hlasy odsouhlasen harmonogram navržený posl. Volákem, tj. programové prohlášení ministerstva do 31. 8. 1992,

konkretizace pro školní rok 1993/1994 do 30. 9. 1992 a Celkový plán transformace školství do 31. 11. 1992.

Posl. KOUCKÝ oceňuje kvalitu předloženého programového prohlášení a konstatuje, že je v plénu podpoří.

Předseda upozorňuje, že bude nutné dohodnout, jak a v jakých intervalech bude výbor informován o řešení aktuálních problémů školství.

Posl. PAVLÍKOVÁ navrhla, aby problematice školství bylo věnováno zasedání výboru v srpnu t.r.

Po krátké diskusi stran termínu dalšího zasedání uzavírá předseda, že se výbor sejde 13. 8. nebo 20. 8. t.r.

Posl. PŘIBÁŇ upozornil, že nařízení vlády ČR o míře vyučovací povinnosti musí s ohledem na zahájení školního roku nabýt účinnosti nejpozději 1. 9. 1992.

Skončeno ve 12.30 hod.

V Praze dne 17. srpna 1992

Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý