Česká národní rada 1992 – 1992

Zápis

ze 4. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 19. srpna 1992 od 10.00 hod. v místnosti č. 106/I. patro

 

Přítomno: 19 poslanců výboru (posl. Čelišová omluvena)

Pořad:

1. Příprava školního roku 1992/93 - informace ministra školství, mládeže a tělovýchovy

2. Aktuální otázky hromadných sdělovacích prostředků

3. Různé

Předseda výboru zahájil jednání v 10.05 hod. návrhem programu (viz pozvánka), který byl schválen hlasy všech 15 přítomných poslanců. Posl. FROMMER omluvil počáteční nepřítomnost posl. KARASE .

Předseda výboru přivítal I. náměstka MŠMT Libora PÁTÉHO a ředitele odboru 23 ministerstva Pavla CINKA. Poté navrhl, aby bod 1 programu týkající se přípravy školního roku 1992/93 byl projednán tak, že nejprve bude podána obecná informace o stavu přípravy školního roku, poté se rozprava zaměří v prvé řadě na stanovení míry vyučovací povinnosti učitelů, následně na jejich odměňování, pak na problematiku České školní inspekce a posléze na situaci ve státní správě ve školství v Praze. Hlasy 17 přítomných vysloven souhlas s navrženým způsobem projednání.

Náměstek PÁTÝ omluvil ministra chorobou a konstatoval, že ministr by se stejně musel účastnit zasedání vlády ČR.

K přípravě školního roku uvedl náměstek, že ministerstvo připravilo programové prohlášení ministerstva jako základ pro přípravu nového školního roku a předává tento materiál spolu s návrhem nařízení vlády ČR o stanovení míry vyučovací povinnosti předsedovi výboru. Úsilí k přípravě školního roku vyvrcholí v posledním srpnovém týdnu, a to v neobvyklé situaci změn personálních a v pracovním zařazení a při průběžném řešení otázky míry vyučovací povinností a zařazení učitelů do platových tříd. Rozhodnutí o míře vyučovací povinnost bude pro ředitele škol vodítkem pro rozdělení práce na školách a pro zpracování rozvrhu hodin.

Ministerstvo připravilo a předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh nařízení vlády ČR o stanovení míry vyučovacích povinností, náměstek předává návrh předsedovi výboru. Náměstek stručně referuje o obsahu návrhu tohoto právního předpisu, který vychází z týdenní pracovní doby 42,5 hod., vymezuje především přímou a nepřímou vyučovací nebo výchovnou činnost a stanoví míru vyučovací nebo výchovné činnosti v jednotlivých učitelských povoláních. Náměstek předpokládá nepříznivou reakci u středoškolských učitelů, u kterých dojde v případě schválení návrhu ke zvýšení míry vyučovací povinnosti, nicméně i tato kategorie pracovníků bude ochráněna před svévolným přetěžováním. Návrh nepředpokládá dopady do státního rozpočtu ČR. V mezidobí, od 1. 9. 1992 do nabytí účinnosti předmětného nařízení, se předpokládá tuto otázku upravit pokynem ministra.

Předseda vyzývá k respektování schváleného pořadí jednotlivých témat s tím, že jaké prvé téma v pořadí je obecná informace o přípravě nového školního roku.

Náměstek konstatoval, že probíhá instruktáž ředitelů školských úřadů, odděleně pro Čechy, Moravu a hlavní město Prahu k přípravě školního roku s programem mj. zaměřeným na míru vyučovací povinnosti a platové poměry. Pokud jde o otázku platů, platí aktualizovaný pokyn ministra z 30/4. t.r. Ředitelům úřadů se dostane rovněž informací o zřizované školní inspekci.

V rozpravě posl. HIRŠ požádal o vyložení rozdílů mezi organizací loňského a letošního školního roku.

Náměstek v odpovědi uvedl, že se očekává pozitivní přístup učitelů, především v souvislosti s řešením jejich osobního postavení včetně jejich odměňování. Pokud jde o obsahovou stránku, v loňském roce se jednalo o uspořádání školské soustavy, v tomto směru dnes mají učitelé lepší informace. Přistupuje se k transformaci školství, do konce září 1992 přijde ministerstvo do výboru s návrhem opatření a do 30. listopadu t.r. s programem transformace.

Posl. HIRŠ vyjádřil pochybnost o dostatečnosti odpovědi a požádal o upřesnění ohledně společenské prestiže učitelů.

Náměstek očekává, že jednou ze součástí předkládaných materiálů budou i kroky směřující ke zvýšení společenské prestiže učitelského povolání.

Posl. FROMMER konstatoval, že nelze najednou vyřešit všechny problémy školství a žádá o sdělení těch problémů, které se podle názoru ministerstva nevyřeší hned.

Náměstek odpovídá, že dlouhodobým problémem jsou pracovní prostředí učitelů související s rozdílným vybavením škol především pomůckami a učebnicemi daným jejich finančními možnostmi a podmínky osobního odborného růstu učitelů. Náměstek připomíná program "Učitel" připravovaný s cílem zajistit celoživotní vzdělávání učitelů.

Posl. BUMBOVÁ upozornila, že příprava školního roku se netýká pouze učitelů, nýbrž především žáků a vznesla dotaz stran umístění absolventů základních a středních škol především na gymnázia a vysoké školy. Dotázala se rovněž na stav zabezpečení škol zejména novými učebnicemi.

Předseda výboru připojil otázku po vývoji počtu soukromých škol a jejich struktuře a po způsobu dotovaní výši dotací soukromých škol, neboť výboru docházejí stížnosti na výši dotací soukromých škol.

Náměstek v odpovědi posl. Bumbové uvedl, že přechod žáků ze základních na střední školy je především otázkou učňovského školství a přípravy na povolání. V současné době se na ministerstvu přeskupuje agenda učňovského školství a předpokládá se, že problematika praktické přípravy na povolání přejde z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na ministerstvo hospodářství, dopravy a spojů. MŠMT si ponechá jen problematiku obecného vzdělávání učňů a vytváření obecné politiky vzdělávání učňů. Důvodem předpokládaných změn je nutnost zajistit kontinuitu v rekvalifikaci učňů a absolventů učňovských škol.

Tíha přípravy učňů se přenese na učebního pána, na podnik, ministerstvo bude pečovat toliko o učebnice a obecný rámec vzdělávání.

Výsledky přijímacího řízení na vysoké školy nejsou dosud známy, je však zřejmé, že zájem o vysokoškolské studium převyšuje kapacitu vysokých škol. Kapacita všech vysokých škol bude naplněna, nelze bez újmy na kvalitě vzdělání požadovat její zvýšení. Ministerstvo předpokládá pozvednutí úrovně vybraných středních odborných škol. Zahraniční experti doporučují zdvojnásobení počtu vysokoškolsky vzdělaných příslušníků mladé generace. Náměstek nabízí k této problematice pro poslance seminář.

Předseda výboru upřesňuje dotaz tak, že jde o konkrétní počty soukromých škol a neumístěných žáků, výklad koncepce bude předmětem dalšího jednání výboru.

Náměstek konstatuje, že počet soukromých škol roste, konkrétní číslo však nezná. Jejich financování bude probíhat stejným způsobem jako v minulém školním roce, tzn. soukromá škola dostane dotaci do výše 90 procent nákladů školy státní. Připravuje se nový způsob financování.

Předseda výboru oponuje, neboť podle jeho informací jde o 90 procent dotace v r. 1990, avšak náklady na provoz se zvyšují, aniž by došlo k dorovnání.

Ředitel odboru 23 MŠMT Pavel CINK upřesňuje, že existuje celá škála soukromých škol od mateřských po vyšší střední včetně speciálního školství. Do tisku se připravuje přehled o soukromých školách, vyjde pravděpodobně na přelomu září a října 1992. Ředitelům soukromých škol sdělilo ministerstvo pravidla financování, která zůstávají pro období od září do prosince 1992 stejná, platí normativy jako pro státní školy, pro r. následující se normativy pro soukromé školy upřesní po znalosti normativů škol státních. Pokud jde o případné nesrovnalosti ve financování, budou vyřešeny v souladu s příslušnými právními předpisy.

Posl. BUMBOVÁ připomněla dotaz stran učebnic.

K tomu uvedl ředitel CINK, že o použití učebnic rozhoduje ředitel školy, ministerstvo vydalo dva seznamy doporučených učebnic, pro základní školy a pro gymnázia. Učebnice tam uvedené jsou opatřeny tzv. schvalovací doložkou ministerstva. Seznamy nemají závazný, nýbrž toliko doporučující charakter, zdá se však, že jsou učiteli využívány. Nabídka učebnic se zpestřila, především díky činnosti dalších nakladatelství, např. Fortuna, která jsou konkurencí Státnímu pedagogickému nakladatelství.

Posl. KOUCKÝ připomíná dotaz posl. HIRŠE stran nových přístupů v nastávajícím školním roce a sám se dotazuje, zda se vůbec něco nového chystá. K soukromému školství konstatuje, že dotování soukromých škol není postaveno na optimálním základu, neboť náklady každé školy jsou jiné, takže normativ pro výpočet dotace se pohybuje v určité škále. Navíc se náklady dvakrát zvyšovaly. Dotázal se rovněž na zajištění stravování a ubytování žáků soukromých škol. zaráží jej změny v kompetencích jednotlivých ministerstev, informaci výboru považuje v tomto směru za opožděnou a nedostatečnou.

Náměstek konstatuje, že vláda ČR usnesla změnit působnost jednotlivých ministerstev, návrh příslušné právní úpravy se připravuje v gesci mpř. vlády Kalvody. Financování nových soukromých škol není rozpočtově zajištěno, bude na ně pamatováno v příštím rozpočtovém roce.

Novum podmínek práce učitele spatřuje náměstek v zajištění vyššího hmotného ocenění učitelské práce a v poněkud lepším vztazích k učitelům.

Předseda výboru konstatuje, že výbor v usnesení sdělí své požadavky vůči ministerstvu.

Posl. HIRŠ se dotázal na způsob zajištění srovnatelnosti úrovně výuky na jednotlivých typech škol a stejné náročnosti zkoušek.

K tomu náměstek uvedl, že tato otázka není dosud řešena, pracuje se na určitých standardech, řešení se spatřuje, pokud jde o institucionální rovinu, v práci České školní inspekce, která je však ve stadiu rozběhu.

Po krátké přestávce žádá předseda vyjádření k platovému zařazení učitelů, k tomu konstatuje, že učitelé základních škol jsou dnes zařazováni i do platové třídy 9 a učitelé středních škol do platové třídy 10. Podkladem pro takový postup je pokyn ministra. Předseda poukazuje na platnou právní úpravu obsaženou v nařízení vlády ČR č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, která předpokládá, že do platové třídy 9, resp. 10 lze zařadit učitele, který splní kritéria stanovená rezortním předpisem, teprve poté, kdy takový rezortní předpis bude vydán. Protože k jeho vydání nedošlo, je postup ministerstva protiprávní.

Náměstek poukazuje na pokyn ministra z 23. 4. 1992, který upravil kritéria pro zařazování do platových tříd pro zohlednění míry vyučovací povinnosti. Pokyn ministra ministerstvo považuje za rezortní předpis, protože pokud by jím nebyl, zpochybnilo by se platové zařazení řady učitelů, což by i s ohledem na celkový objem vyplácených částek vyvolalo mezi učiteli revoltu. Věc byla konzultována s ministerstvem práce a sociálních věcí, které s takovým postupem vyslovilo souhlas.

Posl. PŘIBÁŇ se dotázal, jak upravuje pokyn kritéria pro zařazování do platových tříd, především do třídy 9 a 10.

Náměstek odpovídá, že důležitá je míra vyučovací povinnosti, rozsah přesčasové práce. Pokyn stanoví poměr vyučovací doby a délky přípravy na vyučování, současně musí být naplněno některé z dalších kritérií, kterým jsem zejména publikační činnost, spolupráce na učebnicích zařazených na seznam doporučených učebnic, výborné výsledky v pedagogické práci.

Předseda výboru konstatuje, že nejde o žádná nová kritérií a diskuse k této otázce již pravděpodobně nemůže přinést nic nového. Setrvává na svém názoru o protiprávnosti postupu ministerstva a navrhuje, aby bylo vyžádáno stanovisko ústavněprávního výboru.

Posl. SOURAL upozorňuje, že náměstek ministra Čech vydal dne 5. 5. 1992 k pokynu ministra ze dne 30. 4. t.r. vlastní doporučení směřující k tomu, aby při realizaci ministrova pokynu bylo vyloučeno zohlednit úsilí o podporu minulé ideologie.

Ředitel CINK k tomu uvádí, že dnešního dne ministr ruší ustanovení čl. II pokynu z 30. 4., které se týká procentuálního zařazování učitelů do platových tříd jako odporující právnímu řádu. Je pravdou, že někteří ředitelé školských úřadů dále rozpracovali předmětný ministrův pokyn a doplnili i skutečnosti politického charakteru do kritétií pro zařazování učitelů, jde i protiprávní postup, který se napravuje. Pokud jde o doporučení náměstka Čecha, nespatřuje v něm nic kolizního, neboť má zabránit tomu, aby se do zařazování učitelů vnášela další kritéria.

Předseda výboru konstatuje, že cílem zákona o mzdě bylo postavit odměňování pracovníků na zákonný základ, postupem ministerstva se vytvářejí možnosti dalších problémů včetně právních pochybení.

Posl. Posl. SOURAL zdůrazňuje, že pokyn náměstkův má opačný význam, než který mu přikládá ředitel Cink, protože náměstek doporučuje, aby bylo vyloučeno v předmětné záležitosti úsilí učitele o podporu minulé ideologie. V praxi to znamená zavedení dalšího kritéria pro posuzování učitele.

Předseda výboru konstatuje, že i tato diskuse signalizuje spornost kroků ministerstva a doporučuje řešit vše globálně v souladu s právními předpisy.

Posl. TOMANOVÁ vznesla dotaz, jak se bude postupovat po zrušení třicetiprocentní kvóty.

Předseda výboru poukazuje na potřebu řešit vše v souladu s právním řádem s tím, že ve věci bude žádáno stanovisko ústavněprávního výboru.

K míře vyučovací povinnosti vyslovuje znepokojení, že ač to ministerstvo slíbilo, nedoručilo dosud výboru návrh nařízení vlády ČR o stanovení míry vyučovacích povinností, přestože návrh již byl zaslán do připomínkového řízení.

Náměstek předává předsedovi výboru návrh nařízení a vykládá jeho obsah.

Posl. KOUCKÝ poukázal na nemožnost věc projednat, neboť nebylo možné se s potřebným předstihem s návrhem seznámit a na projednání se připravit.

Po krátké diskusi stran toho, zda tento bod programu neodložit, kdy se pro takový postup vyslovili posl. HIRŠ a KOUCKÝ, předseda uzavírá, že tento bod bude projednán na další schůzi výboru, orientačně 27. 8. 1992.

K formování České školní inspekce podal náměstek informaci o současném jejím personálním obsazení.

Pro mateřské školy je plánováno 105 míst, neobsazených je 5, pro základní školy se předpokládá 156 míst, neobsazené je 1. pro střední školy se plánuje 61 místo, neobsazených je 28, pro speciální školství plánováno 30, neobsazeno 14, pro školství umělecké 20 plánovaných, z toho 11 neobsazených. Ústředí inspekce má mít 48 pracovníků, chybí 1, celkem se plánuje 420 pracovníků, obsazených je 360 míst, 60 míst zbývá obsadit.

K obsazení zbývající míst se dokončí 25 konkursních řízení. Pokud jde o podmínky na inspektory kladené, předpokládá se vysokoškolské vzdělání, popř. středoškolské pedagogické, alespoň sedmiletá pedagogická praxe, morální a občanská bezúhonnost. Výsledky konkursního řízení nejsou považovány za závazné. Předsedové komisí obdrželi z ministerstva metodický návod k organizaci konkursního řízení. Náměstek připustil u některých ustanovení vyhlášky možnost různého výkladu, především z tohoto důvodu se připravuje novelizace. Náměstek konstatuje, že dodnes není připraveny vyhláška týkající se České školní inspekce. Pokud jde o obsazování funkcí inspektorů, o výkon inspekce na některých typech škol není zájem.

Posl. PŘIBÁŇ se dotázal na důvod organizování konkursů v situaci, kdy není účinný prováděcí předpis a jasná koncepce výkonu inspekce.

Náměstek konstatuje, že se vyhláška připravuje.

Posl. HIRŠ se dotazuje po koncepci práce inspekce a konstatuje, že jde o otázku zásadní, počty inspektorů a rozsah jejich pravomocí jsou skutečnosti sekundární.

Náměstek k tomu uvádí, že Česká školní inspekce podpoří reorganizaci školství především svou metodickou činností, prací nejen s učiteli, ale zejména s řediteli škol. Z různých názorů prezentovaných ve vedení ministerstva vyplývá metodické zaměření inspekce.

Předseda výboru požaduje předložit výboru koncepci inspekce s tím, že jsou v zásadě možné dva přístupy, a to územní, kdy každý inspektor pečuje o určité teritorium, a odvětvový, kdy je inspekce členěna podle předmětů, resp. jednotlivých typů škol. V tomto směru je třeba sdělit, z jakého principu ministerská koncepce vychází.

Náměstek potvrdil příslib ministra koncepci předložit, ředitel inspekce zpracoval návrh vyhlášky, která však byla vrácena vedením ministerstva k přepracování.

Předseda výboru navrhuje tento bod přerušit pro nepřipravenost ministerstva.

Náměstek uvádí, že ministerstvo spatřuje v inspekci klíč k obnově školství.

Posl. FROMMER konstatuje smíšené pocity z vystoupení zástupců ministerstva, které považuje za nedostatečně připravené, materiály nejsou předloženy v dostatečném časovém předstihu. Navrhuje vyslovit nesouhlas s prací ministerstva a s jeho přípravou nového školního roku.

Posl. KAŠPÁREK požaduje vysvětlit kritéria, kterými se ministerstvo řídí při sestavování konkursních komisí a především při obsazování funkčních míst, když ministerstvo nezná konkrétní situaci v okresech.

Náměstek poukazuje na rozhodovací pravomoc šéfa České školní inspekce a na pouze doporučující charakter rozhodnutí konkursních komisí.

Posl. PŘIBÁŇ opakuje dotaz po zásadách postupu v této záležitosti, když není připravena koncepce činnosti inspekce.

Náměstek připomíná časovou souvislost, jde o relativně novou právní úpravu, která se teprve začíná realizovat.

Předseda výboru vysvětluje potřebu koncepce činnosti inspekce, která bude základem pro určování druhů inspektorů a struktury inspekce obecně.

Posl. KOUCKÝ podporuje předsedův návrh přerušit projednávání tohoto bodu.

Hlasy všech 18 přítomných poslanců je tento bod přerušen.

Předseda výboru nastoluje otázku výkonu státní správy ve školství na území hl. m. Prahy.

Náměstek uvádí, že specifická situace v pražském školství vyžaduje specifický přístup. Školský úřad hl. m. Prahy s deseti pobočkami v městských obvodech původně existující byl zrušen a nahrazen školskými úřady v obvodech, čemuž byla přizpůsobena i právní úprava obsažená v příslušné vyhlášce. Cílem ministerstva. Cílem této změny bylo přiblížit organizaci státní správy ve školství v Praze jejímu uspořádání v okresech. Tento záměr nebyl realizován formálně bezvadným způsobem, především pokud jde o delimitaci a personální záležitosti, proto nový ministr zrušil příkaz č. 11 o zrušení Školského úřadu hl. m. Prahy, čímž dochází k obnovení celopražského úřadu. Současně se zahajuje jeho reorganizace.

Předseda výboru klade otázky po juristické správnosti takového postupu. Konstatuje, že samotným zrušením zrušujícího příkazu ministra se existence rozpočtové organizace, kterou celopražský školský úřad je, neobnovuje. Poukazuje rovněž na kolizi ministerstvem předpokládaného stavu s platným zněním vyhlášky.

Náměstek uvádí, že nejsou potíže s územní působností, ministerstvo bude usilovat o decentralizaci na městské části. V rámci reorganizace se řeší pracovněprávní vztahy, jedná se rozvazování pracovních poměrů, uzavírají se nové pracovní smlouvy.

Předseda výboru cituje § 5 odst. zákona ČNR č. 564/1990 Sb. a zdůrazňuje, že se nelze spokojit s neprávním stavem, který pouze zhoršuje situaci.

Náměstek v odpovědi uvádí, že nebyla jiná cesta, vše ostatní by vedlo k rozpadu soustavy státní správy a finančním ztrátám. Nastolení nového stavu nebude provedeno jednorázovým aktem, půjde o časově náročný proces, který se předpokládá ukončit do 31. 12. 1992.

Předseda výboru znovu opakuje, že se nelze spokojit se stávajícím neprávním stavem, je nutné změnit příslušnou vyhlášku. K přípravě usnesení navrhuje sestavit pracovní skupinu.

Po přestávce posl. KOUCKÝ přednáší návrh usnesení, který je po úpravě při 15 hlasech pro, 2 se zdrželi, přijat.

Posl. KOUCKÝ navrhuje, aby k programovému prohlášení ministerstva byly určeni zpravodajové, kteří připraví návrh stanoviska.

Po diskusi stran počtu zpravodajů 13 hlasy pro a 4 proti rozhodnuto o 2 zpravodajích a poté zvoleni zpravodaji posl. Koucký a Volák.

Posl. PAVLÍKOVÁ informuje o postavení České televize a Českého rozhlasu a Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.

Předseda posledně jmenované rady dr. KORTE podal výklad o úkolech jím řízení rady, která se dnes soustřeďuje mj. na budoucnost federálních médií. Vyložil písemné stanovisko rady, kdy se předpokládá, že po zrušení federálních médií se uvolněné vysílací frekvence převedou do kompetence národních republik, resp. rady pro vysílání, která udělí licenci k vysílání. Rada nesouhlasí s existencí "společné" akciové společnosti po zániku federace.

Ředitel Českého rozhlasu dr. MEJSTŘÍK vyslovuje souhlas se stanoviskem rady pro vysílání, připomíná dále historii Československého rozhlasu, který byl, pokud jde o Československý rozhlas v České republice, financován z rozpočtu České republiky a nikoliv z rozpočtu federace. Připomíná důležitost finanční stránky i ve vztahu k rozestavěné budově v Praze 4, Pankráci, kterou Český rozhlas potřebuje ke své činnosti. Nesouhlasí s privatizací, ve které spatřuje jisté nebezpečí. Český rozhlas musí dobudovat systém zpravodajství, který dosud nemá a který lze převzít z federálního média (stanice Československo). Stát potřebuje další okruh, jeho privatizace není v zájmu České republiky.

Dr. Korte doporučuje nespojovat nakládání s majetkem federálních médií s okruhy, na kterých vysílají.

Posl. PAVLÍKOVÁ konstatuje, že dr. Korte prezentuje stanovisko rady pro vysílání jako orgánu udělujícího licence. Předmětem politických jednání bude rovněž nakládání s majetkem federálních médií. Předpokládá, že komise pro sdělovací prostředky případně výborem zřízená nebude suplovat radu pro vysílání, ale bude jí nápomocná při řešení jejích problémů.

Předseda výboru připomíná, že účelem tohoto jednání je vyslechnout informace, nikoliv meritorně rozhodnout.

Posl. KORONTHALY navrhuje oddělit rozhlas od televize, komisi zřídit radě pro vysílání k ruce a neuzavírat se žádné variantě řešení.

Posl. SOURAL žádá o vysvětlení předsedu rady pro vysílání, jaké krátkodobé důsledky hrozí v případě neřešení předpokládané situace federálních médií a jak lze takovým důsledkům zabránit.

Dr. Korte konstatuje odlišnost problémů u televizního a u rozhlasového vysílání. U televizního vysílání existují jen tři vysílací okruhy o různé míře celoplošnosti. Program F 1 je šířen na 98 % území České republiky, na něj by se podle názoru rady pro vysílání přesunula Česká televize, její vysílácí okruh a okruh programu OK 3 by byly v licenčním řízení privatizovány.

Negativní dopad spatřuje v nemožnosti zahájit v krátkém čase vysílání, především s ohledem na jeho finanční i technickou náročnost. I s rizikem jisté odmlky ve vysílání však rada zamýšlí prosazovat systémové a perspektivní řešení.

Posl. KOHÁČEK se dotazuje ředitele Mejstříka, zda by privatizací pankrácké budovy došlo k ohrožení činnosti Českého rozhlasu, k tomu ředitel uvádí, že s ohledem na havarijní stav 65 let staré budovy rozhlasu v Praze 2, Vinohradské ul. je pankrácká budova pro Český rozhlas nezbytná.

Posl. KORONTHÁLY žádá o informaci, jak řešit dočasný výpadek ve vysílání a uvažuje o možnosti, že by republikové médium dočasně provozovalo oba okruhy.

Dr. Korte konstatuje, že jde o možné řešení, avšak záleží na jejich finančních i programových možnostech.

P. Kleibl, pracovník Českého rozhlasu poukazuje na členství Českého rozhlasu v mezinárodní organizaci veřejnoprávních rozhlasů, Český rozhlas propaguje českou kulturu, potřebuje pro to dostatečné podmínky. Předpokládá, že zpravodajství a hudba by vyplnily další přidělené vysílací okruh.

Posl. CHUDOBA se táže, jak by se postupovalo na Slovensku za situace, kdy by Česká televize vysílala na programu F 1, zda by nedocházelo ke vzájemnému rušení.

Dr. Korte sděluje, že program F 1 je federální, lze jej rozdělit tak, aby bylo možné vysílat v obou republikách samostatně. Stran situace na Slovensku vyslovuje pochybnost o reálných možnostech Slovenské televize zajistit větší rozsah vysílání.

Posl. KORONTHALY nepochybuje o dělení televizních okruhů, téže se po dělení rozhlasových, zejména na středních vlnách.

Ředitel Mejstřík poukazuje na to, že stanice Československo ji šířena na krátkých vlnách, její slyšitelnost je dobrá v okruhu 1.500 km od Prahy, vysílací okruh na středních vlnách obsáhne 70 % území. Se Slovenským rozhlasem existuje předběžná dohoda o skladbě programů.

Posl. ZEMINA konstatuje, že není možné, aby se ředitelé veřejnoprávních médií dohadovali o systému vysílání, jde o vyhraněně politickou otázku, kterou přísluší řešit politickým reprezentacím a vládám. Chápe dobrou vůli ředitelů, ti však nejsou oprávněni ve věci rozhodovat.

Ředitel Mejstřík souhlasí, že ředitelé nebudou rozhodovat, svá stanoviska vyslovili se souhlasem rady pro vysílání, která je oprávněná se k věci vyjádřit.

Předseda výboru připomíná, že cílem jednání jsou informace, nikoliv rozhodnutí.

Po přestávce a diskusi stran počtu členů komise pro sdělovací prostředky a její kompetence, kdy posl. KORONTHALY, SOURAL a ŘEZNÍČEK shodně označují komisi za protihráče radě pro vysílání posl. MARVANOVÁ připomíná působnost ČNR a výborů v odvětví hromadných sdělovacích prostředků a navrhuje zřídit komisi, která bude sledovat legislativní aktivity v tomto odvětví komplexně, včetně tiskových agentur.

Posl. PAVLÍKOVÁ informuje o zájemcích o členství v komisi, kterými jsou posl. Zemina, Lojdová, Koháček, kteří mají v této oblasti jisté zkušenosti. Doporučuje, aby komise byla partnerem rady pro vysílání a současně sledovala v této oblasti legislativní aktivity.

Posl. BUMBOVÁ navrhuje posl. Sourala. Po diskusi přijato 15 hlasy pro a jedné abstenci usnesení, kterým se zřizuje stálá komise pro hromadné sdělovací prostředky, stanoví se počet členů, kteří jsou poslanci, na 13, volí se členy komise posl. Korothalyho, Lojdovou, Zeminu, Koháčka, Marvanovou, Řezníčka, Hubovou a jejím předsedou posl. Koronthályho.

Podána informace o doručení návrhu zásad zákona ČNR o památkové péči a zásad muzejního zákona, o dopisu primáře dětského oddělení nemocnice v Litomyšli, o materiálu generálního ředitele ČSTK a o nutnosti připravit volbu členů dozorčí rady Grantové agentury, kde termín pro podávání návrhů stanoven do 10. 9. 1992.

 

Skončeno v 16.00 hod.

Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý

V Praze dne 15. září 1992

 

Edurad Zeman	František Kozel
ověřovatel - tajemník	předseda
výboru pro vědu, vzdělání,	výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu	kulturu, mládež a tělovýchovu