Česká národní rada 1992 – 1992

z 5. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 26. srpna 1992 v místnosti č. 106/I. patro

Přítomno: všech 20 poslanců výboru

Pořad:

1. Projednání písemné zprávy ministerstva školství, mládeže a tělovýchovu o Zajištění školního roku 1992/93

2. Projednání návrhu nařízení vlády ČR o míře vyučovací povinnosti

3. Různé

Jednání výboru zahájil ve 14.20 předseda výboru návrhem pořadu jednání, na kterém jsou zpráva o přípravě školního roku 1992/1993, návrh nařízení vlády Čr o míře vyučovací povinnosti zpracovaný ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a různé. Po schválení návrhu programu jednání přerušuje s ohledem na nepřítomnost ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Jednání obnoveno v 15.16 hod, kdy předseda konstatuje, že se ministr dosud nedostavil. Písemný materiál je k dispozici a navrhuje proto zahájit rozpravu na téma Zajištění školního roku 1992/1993. Podle předsedova názoru je písemný materiál shrnutím ústní informace ministrem již podané, považuje proto za vhodné v písemné podobě shromáždit dotazy a názory a předložit je ministrovi.

Posl. ČELIŠOVÁ se dotazuje na konzistentnost předloženého textu, pokud jde zajištění finančních prostředků pro nastávající školní rok. Konstatuje se totiž zajištění potřebných financí na straně jedné a na druhé straně skutečnost, že ministerstvo financí ČR dosud neuvolnilo zálohu na financování školství.

Posl. CHUDOBA se dotázal po důvodech nepřítomnosti zástupců ministerstva.

K tomu předseda výboru sděluje, že v minulém týdnu zval ministra s tím, že přesný termín bude stanoven v závislosti na průběhu plenární schůze a to buď na 26. 8. ve 14.00 hod. nebo na 27. 8., kdy však podle ministrova požadavku až po 11.30 hod. V dopoledních hodinách 26. 8. potvrdila ředitelka sekretariátu ministra dr. Žitná čtrnáctou hodinu, avšak posléze telefonovala, že vláda Čr ještě zasedá s tím, že se ministr po ukončení schůze vlády v krátké době dostaví.

Posl. CHUDOBA navrhl, aby pro příště se dostavil alespoň náměstek ministra.

Posl. KORONTHALY navrhuje předcházet krizovým situacím v účasti ministrů na zasedání výboru stanovením jeho termínu na jiný den než je středa, kdy pravidelně zasedá vláda ČR.

Posl. ČELIŠOVÁ vznesla dotaz k regionálnímu školství a rozdělování finančních prostředků, především pokud jde o Severočeský kraj.

Předseda výboru konstatuje, že návrh nařízení vlády ČR o míře vyučovací povinnosti je k dispozici a navrhuje vést k němu nejprve obecnou rozpravu s tím, že k dalším konkrétním otázkám se výbor případně ještě vrátí.

Přichází ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR a ředitel odboru dr. Pavel Cink.

Předseda výboru se po uvítání ministra dotazuje, zda si výbor přeje vrátit se k bodu 1 programu, což nikdo nenavrhuje.

V rozpravě k bodu 2 předseda výboru zajišťuje rozdání grafu, který srovnává míru vyučovací povinnosti mezi jednotlivými stupni škol a mezi učiteli a zástupci ředitelů a řediteli a žádá o výklad principu, na jehož základě byly míry vyučovací povinnosti stanoveny, když lze zjistit, že s vyšším věkem dětí klesá míra vyučovací povinnosti ředitelů škol a jejich zástupců.

Dr. Cink konstatuje, že se ministerstvo v zájmu bezproblémového zahájení školního roku v maximální míře přidrželo stávajícího stavu a jeho změny jsou proto minimální. Pokud jde o vyučovaní povinnost zástupce ředitele, který je klíčovou funkcí ve škole, vycházelo ministerstvo z doporučení odborového svazu. Celý problém je dosud otevřen, návrh prochází vnějším připomínkovým řízením.

Předseda výboru doporučuje uvážit úpravu směřující k odstranění velkých rozdílů mezi skupinami škol např. na základě ekonomického přístupu, který předpokládá stanovit hranici tak, aby maximálnímu počtu ředitelů byla stanovena vyšší míra vyučovací povinnosti. Otevřenou otázkou je míra vyučovací povinnosti u učitelů a ředitelů malotřídních škol, kde jeden z učitelů plní funkci ředitele, navíc je třídním učitelem, což v součtu jeho pracovního dne znamená méně vyučovacích hodin.

Dr. Cink poukazuje na zákon č. 143/1992 Sb., který nastolil problém škol v malých sídlech zrušením nadpočetných hodin. Tento problém však nelze řešit projednávaným nařízením vlády. Typická dvoutřídka předpokládá 40-50 žáků, kteří jsou velkou zátěží pro dva učitele a malou pro tři. V diskusi s řediteli školských úřadů bylo navrženo přesunout část hodin, t.j. asi 3 hodiny do přesčasové práce, zbylou část řešit řešit formou osobního příplatku s uvedením části, která je za práci navíc. Připraveno bude posléze definitivní řešení.

Posl. KOUCKÝ poukazuje na důvodovou zprávu, podle které se nepředpokládají v souvislosti s novou právní úpravou dodatečné nároky na státní rozpočet. Nedostatky vidí v přepočítávání přesčasových hodin a dotazuje se po ekonomickém rozboru zpracovaném v souvislosti s připravovanou právní úpravou.

Dr. Cink připomíná právní úpravu s tím, že odměna za jednu přesčasovou hodinu je jednou stoosmdesátinou z průměrného měsíčního výdělku za poslední tři měsíce zvýšenou o 25 procent. K nárůstu rozpočtu došlo již k 1. 5. 1992 a další nárůst se nepředpokládá.

Posl. BUMBOVÁ se dotazuje na vztah přesčasové práce a zastupování za nepřítomného učitele.

Dr. Cink odpovídá, že suplování se bude počítat do přesčasové práce.

Posl. KOUCKÝ označuje proces umělého zvyšování počtu hodin za nedobrý a má za to, že nejde o rozpočtově neutrální opatření, dotazuje se proto, zda se předpokládá úspora či nárůst rozpočtových výdajů.

Dr. Cink uvedl, že průměrné zvýšení představuje 2-3 hodiny navíc s tím, že se naplní kvóta 150 přesčasových hodin a suplování navíc nepřipadá v úvahu. V pokynu ministra k zahájení školního roku se doporučuje, aby se počty hodin v učebním plánu pohybovaly na spodní hranici, doporučuje se nedělit třídy, což byla druhá možnost, která je jinak v kompetenci ředitele školy.

Návrh samotný je spíše rozpočtově neutrální, alespoň tak lze soudit z reakcí ředitelů školských úřadů, nejsou signály, že by na realizaci nebyly finanční prostředky.

Posl. ČELIŠOVÁ se dotazuje na představy ministerstva o zajištění kvalifikovaných učitelů do pohraničních regionů, především Severočeského kraje.

Předseda výboru doporučuje, aby konkrétní otázky byly řešeny na závěr.

Posl. PŘIBÁŇ se táže na rozdíl mezi učitelem základní a střední školy, pokud jde o míru vyučovací povinnosti.

K tomu předseda výboru požaduje informaci, zda k návrhu byla zpracována srovnávací studie a ekonomický propočet.

Dr. CINK konstatuje, že se návrh pohybuje v rámci několika limitujících faktorů, kterými jsou rozsah zmocnění, příslušná ustanovení zákoníku práce , stanovisko odborového hnutí včetně předcházejících návrhů a výsledků jejich projednávání. Vedle pedagogických aspektů byla zvažována též sociální únosnost, která se pohybuje okolo 26-27 hodinami. Příslušný odborový svaz konstatuje, že návrh je na samé hranici sociální únosnosti. Připomíná, že jde o návrh, který ještě bude podroben dalšímu legislativnímu řízení.

Předseda výboru připomíná, že míra vyučovací povinnosti je ekonomickou i pedagogickou kategorií, která významně ovlivňuje kvalitu vyučování. Představám o škole musí odpovídat rozsah učitelského úvazku, který se z historického podhledu snižuje, nikoliv z ekonomických důvodů, nýbrž v souvislosti se změnami v názorech na průběh vyučování. Dnes se úvazek bude snižovat především proto, aby nebylo nutné žákům zvyšovat počet vyučovacích hodin. Táže se, jak návrh postihuje tyto souvislosti.

Ministr uvádí, že v dané chvíli je třeba ošetřit nejbližší nedobrou situaci již ohrožující chod škol. Historický vývoj je zmapován, dnes se bude s ohledem na probíhající radikální změny diskutovat o obsahu práce učitele základní školy. Soudobým trendem je, aby jeden učitel učil žáky po maximálně dlouhé období. Opačným tlakem je požadavek ranné specializace.

Předseda výboru souhlasí s ministrem, že návrh je dočasným řešením, které bude v budoucnu změněno.

Ministr zdůrazňuje, že školství musí jít dopředu, v zájmu klidného průběhu transformace školství musí probíhat v etapách. Probíhá diskuse o pojetí základní školy, provizorní řešení nemůže trvat rok, asi za dva roky bude jasná koncepce základní školy a tím i definitivní řešení míry vyučovací povinnosti.

Posl. PŘIBÁŇ poukazuje na zvýhodnění učitelů středních škol oproti učitelům druhé stupně základní školy.

Ministr uvádí, že tato otázka je konfliktní i ve vztazích s odbory, které poukazují na nebezpečí dvojího zvýhodnění, z hlediska platového i míry vyučovací povinnosti. Podle jeho názoru otázka zní, proč platit lépe špatného univerzitního profesora než dobrého elementaristu. Snahou je, aby ředitelé škol měly finanční prostředky na odměňování skutečného výkonu učitele.

Dr. Cink doplňuje, že jde o řešení budoucí a připomíná, že návrh upravuje i práci přesčas. Snahou bylo snížit rozsah vyučovací povinnosti na I. stupni asi na 22 hodin.

Předseda výboru se dotazuje na pracovní řád učitelů z r. 1985, na který odkazuje návrh nařízení vlády a který je podle jeho názoru již překonaný. Táže se rovněž na postavení zástupce ředitele středního odborného učiliště pro praktické vyučování.

Dr. Cink poukazuje na ústavní změny, které anulovaly některá ideologická ustanovení pracovního řádu, kategorizace pracovníků je kompilací předcházejícího pracovního řádu a změn v pracovněprávních předpisech. Odkaz na pracovní řád bude odstraněn po připomínkovém řízení. Zástupce pro praktické vyučování není uveden záměrně, počet zástupců a jejich pracovní náplň je v pravomoci ředitele.

Posl. ZEMAN se táže na uplatnění výjimky z limitu přesčasové práce.

Dr. Cink uvádí, že MŠ doporučuje ji užívat jen zcela výjimečně tak, aby rozsah přesčasové práce nepřesáhl rozsah obvyklý v jiných rezortech.

Ministr k posl. Čelišové uvádí, že jsou oblasti s nedostatkem učitelů, což se zohledňuje jednak ve finanční oblasti, jednak v regionální politice. Existuje souvislost s trhem pracovních sil a sociální mobilitou.

Posl. ČELIŠOVÁ opakuje dotaz o zajištění finančních prostředků na školní rok.

Dr. Cink nevidí rozpor v informacích o finančních prostředcích, pokud ministerstvo financí prostředky skutečně uvolní, budou k dispozici a připomíná, že se zákonem o platech se nepočítalo.

Posl. ČELIŠOVÁ upozorňuje na nechuť ministerstva financí povolovat přesuny v rámci rozpočtových kapitol.

Ministr připomíná, že pro začátek školního roku platí, že je finančně zajištěn, pro druhé pololetí je nutné ještě věc projednat s ministrem financí, zdá se, že by k ohrožení financování dojít nemělo.

Dr. Cink uvádí, že si ministerstvo financí vyhradilo právo schvalovat investiční projekty a záměry, což ministerstvo školství přijalo s výhradami.

Předseda výboru připomíná souvislost mezi platovými předpisy a mírou vyučovací povinnosti a táže se po finančním krytí nových platových úprav.

Dr. Cink uvádí, že bez státních učňů jde o 960 milionů Kčs, o této částce se jedná s MF.

Ministr informuje o jednání s ministrem financí, bylo dosaženo konsensu, že je třeba požadavky MŠ saturovat tak, aby nedošlo k ohrožení sociálního smíru. Akutní nebezpečí nehrozí, v rozpočtu MŠ jsou jisté rezervy.

Posl. CHUDOBA konstatuje, že ekonomické zabezpečení není hotové a cituje ze zprávy, že finanční částka na státní učně nebyla dosud uvolněna, školní rok není v r. 1993 zajištěn.

Ministr konstatuje kolizní charakter této otázky a žádá výbor o podporu, především pokud jde o zákon o státním rozpočtu na r. 1993. Peníze na učně jsou ve všeobecné pokladní správě a nepředpokládá se jejich blokace. Přirozeně že v případě ekonomických nárazů tyto finanční prostředky k dispozici nebudou.

Předseda výboru otevírá problém se zařazováním do platových tříd s tím, že podle jeho názoru pokyn ministra není rezortním předpisem ve smyslu přílohy k nařízení vlády ČR č. 251/1992 Sb.

Ministr označuje záležitost za lapálii, chová úctu k právní čistotě. Bylo však třeba jednat rychle, legislativní proces je dlouhý, otálení by způsobilo další neklid. Rezortní předpis není přesné označení, zpracovává se expertíza k obsahu atestací, jejich konstruování nelze urychlit. Doporučuje se opřít o zásadu "kde není žalobce, není soudce".

Posl. ZEMAN se dotazuje na platnost pokynu ředitele Školského úřadu v Mladé Boleslavi týkajícího se zařazování do platových tříd.

Dr. Cink odpovídá, že příkaz není platný pro kolizi s předpisy vyšší právní síly., předpis neplatí.

Předseda výboru upozorňuje, že mladoboleslavský případ je produktem nezákonného stavu, který nelze prodlužovat. Nepovažuje za správné tento problém spojovat s atestacemi učitelů. Konstatuje, že příslušný předpis je třeba připravit, dnes se učitelé zařazují do 8. a 9. platové třídy a lze využít až 40 % zvýšení.

Ministr označuje věc za komplikovanou, dr. Cink informuje, že se nová vyhláška připravuje.

Posl. KOUCKÝ uvádí, že dostatečným způsobem řeší situaci vyhláška, předsedův návrh spatřuje jako rizikový, neboť by vyvolal negativní reakce mezi učiteli v souvislosti se snížením platového stupně, navíc se teprve jedná o zvýšení finančního limitu, tento postup může být využit opačně k jeho snížení.

Ustavena skupina pro přípravu usnesení ve složení posl. Koronthály a Volák.

Posl. KOUCKÝ se dotazuje na suplování.

Dr. Cink uvádí, že je žádoucí zachovat stav upravený platovým řádem. Pokud je zastupování předem známé a v rámci aprobace, jde o práci přesčas, jde-li o zastupování předem nepřipravené a mimo aprobaci, započítává se do rozsahu vyučovací povinnosti. O postupu rozhoduje ředitel školy.

Posl. KOUCKÝ upřesňuje, zda bude dostatečná kapacita maximálně 150 hodin.

Dr. Cink uvádí, že MŠ doporučilo, aby nebyly čerpány průměrně více než 2 hodiny přesčasové práce s tím, že pak pro odborné suplování je vyhrazeno 40-50 hodin.

Posl. BUMBOVÁ má za to, že se limit přesčasových hodin přečerpá.

Předseda výboru konstatuje, že takové řešení není optimální zejména pokud jde o odměňování učitele, který vyčerpá přesčasový limit.

Dr. Cink připomíná, že lze čerpat náhradní volno.

Posl. KOUCKÝ konstatuje, že přesčasovou práci lze počítat koeficientem, který je nutné dohodnout s odbory.

Předseda výboru takové řešení označuje za neorganický prvek v celkové konstrukci a táže se, proč se nezachová konstrukce různé náročnosti přípravy a výuky.

Poté je uzavřena rozprava a hlasováno o návrhu usnesení, z patnácti přítomných je 14 pro, 1 se zdržel hlasování.

Skončeno v 16.50 hod.

Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý

V Praze dne 15. září 1992