Česká národní rada 1992 – 1992

1992

VII. volební období

výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

z 6. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 8. září 1992 od 15.00 hod. v místnosti č. 106/I. patro

Přítomno: 19 poslanců výboru

Omluven: posl. Koucký

Pořad:

dle přiložené pozvánky

Jednání výboru zahájil předseda výboru v 15.05 hod a předložil návrh programu podle pozvánky s tím, že posl. KAŠPÁREK navrhuje doplnit o bod týkající se volby člena Stálé komise výboru pro hromadné sdělovací prostředky. Návrh programu 14 hlasy všech přítomných schválen.

K bodu 1 - Návrh zákona ČNR o sídle ČNR /tisk č. 20/

Místopředseda posl. TOLLNER uvedl k filosofii zákona, že je logické jej předložit právě v souvislosti s přípravou ústavy a obnovou české státnosti, kdy je potřebné dát i sídlu národní rady důstojný rámec. Již v minulém období byly problémy s dislokací, a to i v souvislosti s rekonstrukcí historické budovy, která byla ukončena v r. 1989 a neodpovídá zcela dnešním požadavkům na práci parlamentu. Připomíná historii vlastní budovy ČNR, ve které byl zbaven trůnu rod habsbursko-lotrinský a zvolen prezidentem prof. Masaryk. Především s ohledem na historii se navrhuje sídlo prohlásit národní kulturní památkou. Současně se návrhem sleduje cíl zajistit pro práci zákonodárného sboru optimální podmínky.

Posl. KARAS vznáší dotaz po osudech předmětných objektů z hlediska restitučních předpisů.

K tomu mpř. TOLLNER uvádí, že restituce se budov s ohledem na jejich právní osudy netýká.

Zpravodajka posl. PAVLÍKOVÁ ve zpravodajské zprávě upozorňuje na ustanovení § 3 návrhu, který prohlašuje sídlo ČNR za národní kulturní památku a označuje je za neefektivní. Připomíná uvažované zrušení institutu NKP v připravovaném novém zákonu o památkové péči. Pokud jde o založení vlastnického práva k některým budovám, které jsou dnes ve vlastnictví městské části Praha 1, lze je s jistou dávkou nadsázky označit za zestátnění.

Mpř. TOLLNER zdůrazňuje, že žádný ze zájmových objektů není předmětem restitucí, k problému s NKP uvádí, že návrh vychází z dnešního právního stavu, nová právní úprava se předpokládá v časovém horizontu několika let, kdežto zde jde o naléhavou právní úpravu.

Posl. PAVLÍKOVÁ připomíná, že podle platného zákona ČNR č. 20/1987 Sb. vyhlašuje NKP vláda ČR.

Dr. Žák (legislativní odbor ČNR) upozorňuje, že předkládaný návrh je lex specialis ve vztahu k zákonu ČMR č. 20/1987 Sb.

Posl. PAVLÍKOVÁ předpokládá, že by podmínky památkové ochrany sídla ČNR měly být součástí návrhu. V opačném případě může totiž jít o mrtvé ustanovení. Připomíná, že objekt se nalézá v městské památkové rezervaci a památkovou ochranu lze proto z tohoto důvodu považovat za dostatečnou.

Posl. HUBOVÁ připomíná, že poslanci potřebují pro svou činnost dostatečné zázemí, vedle technického očekává zřízení relaxačního centra, příslušný návrh předloží.

Posl. PAVLÍKOVÁ upozorňuje, že tyto otázky již byly řešeny v rámci projektové dokumentace připravené pro rekonstrukci budovy v VI. volebním období. Návrhy posl. Hubové je proto třeba směřovat na projektanty.

Posl. KORONTHALY klade otázku, kdo má domy tvořící sídlo ve správě, neboť podle přílohy některé z domů jsou ve vlastnictví městské části Praha 1 a táže se, které z domů jsou bezprostředně spjaty s českou státností a zda jde v tomto případě o jistou analogii s restitucemi, kdy by se českému sněmu vrátilo jeho historické sídlo.

Mpř. TOLLNER v odpovědi připomíná, že do r. 1949 šlo o sídlo zemského výboru, pokud jde o vztah návrhu a ostatního území, bude nutné připravit nový územní generel a přehodnotit rovněž projektovou dokumentaci, která je dnes podkladem pro přestavbu, je dosud ve fázi hrubé stavby a lze ji proto měnit.

Posl. NOVÁKOVÁ navrhuje v zájmu odstranění sporných momentů předlohy vypustit § 3 (o prohlášení na NKP a zmnocnění vlády upravit podmínky její ochrany).

Posl. PAVLÍKOVÁ považuje návrh posl. Novákové za racionální, neboť sídlo je již chráněno v rámci městské památkové rezervace.

Posl. ŘEZNÍČEK se ztotožňuje se záměrem sporné ustanovení vypustit.

Mpř. TOLLNER zdůrazňuje, že toto ustanovení je úhelným kamenem celého návrhu a má vliv na vlastnictví objektů. Pět z nich je totiž ve vlastnictví obce, z toho u tří objektů jde o vlastnictví sporné, protože v evidenci nemovitostí je jako vlastník vyznačen stát a nikoliv městská část.

Posl. FROMMER označuje místopředsedovo vysvětlení za přesné a návrh za potřebný v souvislosti s českou státností a ochranou sídla národní rady.

Posl. PAVLÍKOVÁ se podivuje nad souvislostí mezi skutečností, že věc je chráněna jako NKP a vlastnictvím státu.

Posl. NOVÁKOVÁ má za to, že prohlášením se stává věc majetkem státu.

Dr. Mayer (legislativní odbor ČNR) upozorňuje, že prohlášením za NKP se věc vlastnictvím státu nestává. Pokud by sídlo nebylo NKP, nebylo by lze zajistit pro ně zvláštní režim.

Posl. PAVLÍKOVÁ upozorňuje, že statut NKP nezakládá právo na zvláštní dopravní režim.

Dr. Mayer podotýká, že vláda stanoví takový režim, jaký uzná za vhodný.

Předseda výboru konstatuje existenci dvou problémů. Zda v osnově ponechat § 3 a prohlásit sídlo na NKP a jaký režim případně bude mít a jaký je vztah tohoto institutu k vlastnickému právu státu.

Posl. PAVLÍKOVÁ se dotazuje, jak bude naloženo s investicemi do objektů, které jsou dnes v obecním majetku.

Dr. Žák vysvětlil, že investice jdou z prostředků ČNR, s městem je uzavřena nájemní smlouva s tím, že nájemné bude uhrazeno formou investic.

Posl. ŘEZNÍČEK dává statut NKP do souvislosti se zvláštním režimem údržby.

Mpř. TOLLNER připomíná, že sporné objekty jsou podle evidence nemovitostí dosud ve vlastnictví státu.

Posl. PAVlÍKOVÁ konstatuje, že věc je třeba posoudit i z pohledu zamýšlených zahraničních investic. Především z tohoto důvodu je třeba se vyvarovat přehmatů.

Posl. ŘEZNÍČEK upozorňuje, že může jít o precendens, pokud jde o zestátnění.

Mpř. TOLLNER konstatuje, že paláce Smiřických a Šternberský byly vždy v majetku československého státu. Pokud jde o uvažované zahraniční investory, konkurs byl uzavřen, avšak žádná smlouva podepsána nebyla.

Dr. Mayer upozorňuje, že u obou paláců nedochází ke změně vlastníka. Mpř. TOLLNER připomíná, že účelem zákona je restituce sídla českého sněmu. Posl. ŘEZNÍČEK konstatuje, že ve vztahu k obecnímu majetku nejde o čisté řešení. Posl. NOVÁKOVÁ bere zpět návrh na vypuštění § 3.

Po přestávce navrhuje posl. PAVLÍKOVÁ, aby § 3 byl doplněn tak, že vládě bude uloženo vydat příslušné nařízení o podmínkách ochrany ve stanovené lhůtě.

Hlasováno o návrhu posl. PAVLÍKOVÉ, přijat 11 hlasy, pro usnesení 14 hlasů, 1 se zdržel.

K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 218/1949 Sb. vystoupil dr. CHLEBOUN, pracovník Úřadu vlády ČSFR. Upozornil na nutnost novelizace, protože stávající zákonná úprava z možnosti hospodářského zabezpečení vylučuje církve sice dnes registrované, které však nebyly příjemci zabezpečení před r. 1989.

Zpravodaj posl. KORONTHALY v úvodu klade otázku, zda se návrhem ještě bude FS zabývat, nicméně přesto doporučuje jeho přijetí s tím však, že nepůjde o konečnou úpravu vztahu státu a církví.

K tomu dr. Chleboun připomíná, že zákon č. 218/1949 Sb. je sice starý, nicméně dosud jediný předpis. Daňové předpisy nově přijaté nejsou pro zabezpečení církví a náboženských společností příznivé.

14 hlasy přijato usnesení, kterým se doporučuje návrh schválit, 1 se zdržel.

K vládnímu návrhu zákona o hromadných sdělovacích prostředcích navrhli posl. ŘEZNÍČEK a posl. PŘIBÁŇ jej neprojednávat pro časovou tíseň, jde o obsáhlou a závažnou právní úpravu.

Vysvětleny časové souvislosti přikazování tisků FS, posl. NOVÁKOVÁ připomíná, že stanovisko výborů ČNR nejsou pro Federální shromáždění závazná. Posl. ŘEZNÍČEK má za to, že pokud jsou stanoviska výborů národních rad bez vlivu na jednání orgánů Federálního shromáždění, je zbytečné se federálními tisky zabývat.

Dr. LANDOVÁ, pracovnice Úřadu vlády ČSFR, upozornila, že se návrh dotýká působnosti ČNR, neboť předpokládá navazující zákon ČNR a z tohoto důvodu není stanovisko ČNR zcela zanedbatelné. Ústavněprávní výbory FS se zabývají i stanovisky národních rad.

Posl. FROMMER navrhuje hlasovat o návrhu posl. Řezníčka stáhnout projednání návrhu z pořadu. Hlasováno za přítomnosti 15 členů výboru, 6 pro, 9 proti.

Posl. KORONTHÁLY navrhl původně, aby návrh projednala Komise pro sdělovací prostředky, po připomenutí časových souvislostí návrh stahuje.

K návrhu předsedy výboru se hlasuje o tom, že výbor vyslechne úvodní výklad a nepovede rozpravu, ze 14 přítomných souhlasí 7, zdrželo se 6 a 1 proti.

Dr. LANDOVÁ poté vysvětluje genezi návrhu, kterým se výbor zabýval již v předcházejícím volebním období. Jde o významnou právní úpravu, která je dosud v působnosti federace. Předcházející právní úprava je nedostatečná, existuje kolize s živnostenským zákonem. Návrh se připravoval za úzké součinnosti se zahraničními experty a odpovídá evropským standardům, některá ustanovení zůstala i po připomínkovém řízení kontroverzní, především pokud jde o vztah osnovy k vydavatelům neperiodických publikací, neřešeno zůstalo právo na přístup k informacím, které bude upraveno samostatným zákonem. Připomíná rovněž souvislost se zákonem o ochraně osobních údajů. Ze strany národních rad se očekává upravit otázky registrace vydavatelů a rozšiřování tisku. Upozorňuje na naléhavost právní úpravy a připomíná, že řada oblastí osnovou upravovaných se vyvíjí naprosto živelně, např. kinematografie.

Předseda výboru připomíná, že se nepovede rozprava a navrhuje vzít návrh na vědomí. Z 15 přítomných je 12 pro, 3 se zdrželi.

V různém podal předseda výboru informace o přípravě návrhů na propůjčení Řádu TGM. Uzavřeno s tím, že předseda výboru předloží předsednictvu ČNR návrhy došlé do 11.00 hod. dne 10. 9., t.j. do dne jednání předsednictva. Kluby budou s návrhy seznámeni dopisem předsedy výboru dne 8. 9. tak, aby se jimi mohl zabývat.

V různém posl. KAŠPÁREK navrhl zvolit členem Stálé komise pro sdělovací prostředky posl. UNGRA, za přítomnosti 15 poslanců zvolen hlasy 14, 1 se zdržel.

Dána informace, že na sekretariátu výboru je k dispozici návrh nařízení vlády ČR o dotacích soukromým školám a zpráva o státní správě ve školství v hl. m. Praze a o činnosti Nadace K. Adenauera. Skončeno v 17.30 hod.

V Praze dne 18. září 1992

Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý