Česká národní rada 1992 – 1992

1992

VII. volební období

výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

z 8. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 7. října 1992 od 9.00 hod. v místnosti č. 106/I. patro

Přítomno: všech 20 poslanců výboru

Program: dle přiložené pozvánky

V 9.20 hod zahajuje předseda výboru a vysvětluje důvody změny programu způsobené plným využitím termínu pro ministerstvo kultury, které předložilo materiál až na konci stanovené lhůty. Navrhuje program s tím, že jednání bude přerušeno po 13.00 hod. s ohledem na pozvánku ministra Piťhy k setkání s poslanci koalice a opozice, a to s každou skupinou samostatně. Jde sice o neobvyklý postup, nicméně nabídky by mělo být využito. Do budoucna však musí ministerstvo komunikovat s celým výborem současně. Koaliční poslanci se s ministrem setkají ve 14.00 hod, s posl. Zemanem dohodne ministerstvo termín pro opoziční poslance. Opakuje výjimečnost postupu.

Posl. HIRŠ označuje postup ministra za zvláštní, LSU se nezůčastní separátního jednání, obdobně posl. HUBOVÁ, SOURAL za LB, posl. ZEMAN je překvapen, ale jednání se sociální demokracie protentokrát zúčastní.

Posl. KOUCKÝ navrhuje hlasovat samostatně o setkání s ministrem.

Hlasováno o programu s tím, že se nebude jednání přerušovat.

Ke kapitolám 334 a 716 - kultura

Náměstek dr. Kratochvíl konstatuje, že rozpočet obou kapitol byl pod trvalým tlakem, díky cenové liberalizaci, valorizacím mezd a úbytkům majetku v důsledku restitucí. Dominantním zdrojem financování byl státní rozpočet, alternativní zdroje ustoupily do pozadí. Organizace v rezortu kultury hospodařily převážně v příspěvkové formě, částečně dokonce ve formě státních hospodářských organizací. Čerpání rozpočtových prostředků bylo o něco nižší než předpokládal upravený rozpočet, objem prostředků byl rovnoměrně rozložen mezi obě kapitoly. Vliv na tok finančních prostředků mělo zrušení KNV. Jediným aktivním mimorozpočtovým zdrojem byly aktivity v oblasti turistického ruchu.

Dr. Brychca (odbor 14 MF ČR) upozorňuje na financování občanských sdružení z kapitoly ministerstva kultury. Vedle rozpočtových prostředků z kapitoly ministerstva byly použity i prostředky všeobecné podkladní správy ve výši 54 milionů Kčs, a to na rekonstrukci památek, zajištění bezpečnosti depozitářů, na rozvoj privátního vysílání a na podporu občanských sdružení.

K předsedově dotazu po způsobu rozdělování neinvestičních prostředků směrem k nižším úrovním (rozpočtové a příspěvkové organizace) a po důvodu překročení neinvestičních výdajů na rekonstrukci církevních památek a proč asi 95 procent investičních výdajů bylo využito na pouhé tři objekty nám. Kratochvíl uvádí, že vyhl. 205 stanovila nová pravidla rozdělování prostředků určením určitých limitů. Hospodářské organizace s výjimkou Českého filmového ústavu, který dnes přechází na příspěvkovou formu, nedostaly žádnou dotaci. U investičních výdajů jde o účelové dotace na Veletržní palác, Rudolfinum a Stavovské divadlo, přitom došlo ke změnám nákladů na stavby. Dnes se přístup mění směrem ke zdůraznění úlohy vlastních zdrojů organizací. U hospodářských organizací pokračuje proces privatizace, jen některé mají šanci na vlastní hospodaření, např. Gramofonové závody. Ostatní, např. v kinematografii, knižní distribuci měly problémy se ztrátou trhů. Řada podniků se dnes likviduje s ohledem na změněné podmínky a restrikci rozpočtu.

Posl. KOUCKÝ je překvapen, že se rozpočet sestavoval přírůstkovou metodou bez ohledu na výkonnost a hospodárnost organizací. Táže se, jak se promítají úvahy o změnách financování kultury. S ohledem na programové prohlášení ministerstva má za to, že i v r. 1992 se neudělal zásadní obrat a klade otázku, zda se změní situace v r. 1993. Protože podstatná část peněz jde přes okresní úřady, táže se, zda má MK vliv na hospodaření s těmito prostředky.

Náměstek Kratochvíl upozorňuje, že při sestavování rozpočtu byl zohledněn výsledek činnosti organizací. Poznávací možnosti u příspěvkových organizací jsou však omezené, základem byl jejich hospodářský výsledek a vlastní program činnosti. Zásadní obrat může nastat až při změně právní formy na veřejněprospěšné podniky a při změně rozpočtových pravidel. U místní kultury přehled o rozdělování existuje, možnost ovlivňovat rozdělování rozpočtových prostředků v okresech nikoliv,nejde o přímé a adresní rozdělování. Předpokládá se, že regiony budou mít větší prostředky z vlastních zdrojů.

Ing. Typolt (odbor 14 MF ČR) konstatuje, že ministerstvo kultury nemůže i přes na něj vyvíjené tlaky ovlivnit rozdělování financí v místech. Transformace financování vázne na rozpočtových pravidlech neumožňující grantové rozdělování prostředků. Připravuje se zákon o nevýdělečných právnických osobách a na něj navazující změna rozpočtových pravidel na grantový způsob přidělování rozpočtových prostředků. Dotace filmovému průmyslu mají zvláštní genezi související se zrušením Ústředního ředitelství čs. filmu jako výrobněhospodářské jednotky. Existoval pevný odvod do státního rozpočtu a z jeho výnosu se vytvářely zdroje i pro ústav.

Posl. ŘEZNÍČEK není spokojen s odpovědí na otázku, zda se místní kultura i v r. 1993 bude financovat stejným způsobem. Dnešní zákon o okresních úřadech znemožňuje ovlivňování, šlo by proto o ztracené prostředky.

Posl. KOUCKÝ má za správné, že ministerstvo nemůže ovlivnit finanční toky, avšak táže se, proč přerozdělování probíhá přes státní, ústřední rozpočet, když lze ponechat prostředky v místech přímo. Je třeba, aby existovala těsná spolupráce MK s MF a realizovaly se záměry MK.

Ing. Typolt připomíná existenci dvou státních fondů, pozdě však schválených a dnes teprve konstituovaných. Fondy již odrážejí nové přístupy. Připomíná, že v oblasti kultury neexistují objektivizovatelné výkony, na rozdíl od zdravotnictví a školství.

Náměstek připomíná, že jde o plnění rozpočtu restriktivního, který pokrýval pouze nezbytné výdaje s ohledem na menší příjmy. Teprve v průběhu rozpočtového roku docházelo k navyšování, aby restrikce byla ještě únosná. Jinou cestou bylo organizace rušit, k tomu však nedošlo.

Posl. KOUCKÝ má pocit, že nejde o efektivně vynaložené peníze a má obavu, aby nedošlo ke stejnému přístupu v r. 1993. Nejde o objektivizované údaje, ale o alternativní zdroje, větší počet zdrojů a soutěž o ně. Připomíná nesmyslnost a nákladnost centrálního přerozdělování, které není vždy nutné.

Náměstek Kratochvíl slibuje zaměřit se na myšlenky posl. Kouckého při přípravě rozpočtu.

Dr. Brychca konstatuje přípravu nového způsobu sestavování rozpočtů a zadržování výnosů daní v regionálních rozpočtech.

Hlasováno o návrhu usnesení, kterým se rozpočtová kapitola schvaluje, a to jedmomyslně.

K rozpočtové kapitole č. 361 - Československá akademie věd

Ing. Vlasák komentuje písemnou zprávu doplňující vlastní závěrečný účet. Nejvýznamnější změnou způsobu financování je vnitřní grantový systém vytvořený vydělením části rozpočtových prostředků na přímé financování výzkumných úkolů, s prostředky hospodařily přímo vedoucí týmů. V uvedeném způsobu se bude pokračovat. Byly o 25 procent překročeny plánované příjmy upraveného rozpočtu. Konstatuje souvislost se změnami v právní úpravě.

Předseda výboru se zajímá o trendy letošního roku a předpoklady rozpočtu pro r. 1993. Táže se na vývoj počtu časopisů vydávaných akademií.

Ing. Vlasák informuje, že publikační činnost je významnou činností akademie, z vnitřních zdrojů se časopisy dotují a i nadále dotovat budou, především u vysoce specializovaných tiskovin s úzkém okruhem čtenářů. Zpráva zahrnuje pouze časopisy dotované z rozpočtu ministerstva kultury, nikoliv celou dotaci na publikační činnost.

Posl. HIRŠ konstatuje, že omezit vydávání časopisů znamená odříznout se od informací. Žádá zřídit nadaci pro financování publikační činnosti a z jejích prostředků finance rozdělovat, po přechodnou dobu zachovat dodaci ze státního rozpočtu. Není rozpracován grantový systém, který je velmi perspektivní. Žádá informaci o využití rentgenu v Ústavu fyziologických regulací pořízeného velkým nákladem.

Posl. KOUCKÝ ke grantovému systému uvádí, že zpráva je v tomto směru nedostatečná. Připomíná zákon posunující akademii do gesce MŠMT a táže se, jak se bude dále postupovat.

Ing. Vlasák klade otázku zajištění zdrojů pro navrhovanou nadaci. Je třeba podpořit publikační činnost. Do vydávání časopisů zasáhne negativně potřeba nově vydávat některé časopisy dosud vydávané jen ve Slovenské republice. K rentgen Siemens uvádí, že se rozpočtová položka zvýšila v důsledku všeobecných ekonomických trendů. Přístroj bude sloužit i fakultní nemocnici Bulovka formou společného pracoviště. Do hospodaření zasáhly i restituce a následná potřeba dostavby vlastních objektů. Stran grantového systému připomíná, že se projednává závěrečný účet, nabízí podrobnější údaje, příp. seminář.

Posl. HIRŠ navrhuje věnovat problematice akademie věd samostatné jednání výboru a žádá Zprávu o činnosti ČSAV.

Hlasováno o usnesení, jednohlasně přijato.

Vládní návrh zákona ČNR o emisi státních dluhopisů ČR na krytí schodku státního rozpočtu ČR za r. 1991 (Tisk č. 48)

Dr. Franta z ministerstva financí ČR konstatuje schodek státního rozpočtu pro r. 1991 ve výši 9,884 miliardy Kčs. V případě schválení zákona se vydají dluhopisy se splatností 5 let. Jde o nový způsob vyrovnání rozpočtového schodku běžný v tržní ekonomice. Do 6 měsíců budou vydány listinné dluhopisy v nominální hodnotě od 1 tisíce do 10 milionů Kčs, aby je banky vyměnily za účetní hodnotu a prodali jakémukoliv zájemci. Úrok navrhne fiskální agent (Ústředí SBČS pro ČR) ministerstvu financí, a to ve výši běžné na trhu. Dluhopisy budou na doručitele a budou volně obchodovatelné. Emisí se sekundárně sleduje oživení trhu s cennými papíry. Dosud emitované cenné papíry, např. pokladniční poukázky nebyly obchodovatelné jinak než mezi bankami.

Předseda výboru jako zpravodaj doporučuje návrh zákona schválit. Táže se, zda jsou dluhopisy srovnatelné s penězi.

Dr. Franta vysvětluje právní povahu dluhopisu jako závazek emitenta vyplácet úrok a po jeho splatnosti zaplatit v dluhopisu slíbenou částku.

Posl. ZEMAN se táže na garanci proplatitelnosti dluhopisů, dr. Franta konstatuje zřízení rozpočtové kapitoly státní dluh běžné do r. 1952, která bude obsahovat prostředky na státní dluhovou službu. Záměrem je dodržet protiinflační charakter emise dluhopisů. Pokud by rozpočtové hospodaření i nadále končilo rozpočtovým schodkem, lze očekávat další emise dluhopisů. Emisí podporuje v době, kdy je hospodářství v depresi, hospodářství vytvářením poptávky.

Hlasováno o usnesení, všichni kromě jednoho, který se zdržel, pro jeho návrh.

Po polední přestávce přivítáni pánové Mejstřík, Dušek (Český rozhlas), Ciniburk (Československý rozhlasu) a Mathé (Česká televize).

Kapitoly ČST a Československý rozhlas v ČR

Ke kapitole 364 Československý rozhlas v České republice komentuje obsah kapitoly ing. Ciniburk, připomíná, že se změnilo financování zvýšením příspěvků od koncesionářů, čímž se snížila potřeba příspěvku ze státního rozpočtu.

Ke kapitole Československá televize v České republice vystupuje ředitel ČT Mathé a konstatuje obdobné skutečnosti jako v případě Čs. rozhlasu s tím, že so finančních úvah zasahoval cenový vývoj spojových služeb.

Zpravodaj mpř. KORONTHALY konstatuje, že jde o závěrečný účet subjektů, které v původní podobě neexistují. Dotazuje se na výši nákladů vynaložených za služby spojů, které považuje za neúměrně vysoké a má pochybnost o nezneužívání monopolního postavení spojů. Současně se táže na důvody poklesu platební morálky koncesionářů.

Ing. Dušek (Český rozhlas) ke spojovým nákladům uvádí, že tyto náklady jsou velmi vysoké a hrozí jejich další zvýšení. V Evropě jde o 7-10 procent z celkových nákladů, zde dosahují spojové náklady asi jedné poloviny celkových výdajů rozhlasu. Cena za vysílání je dosud regulovanou, maximální cenou, přesto lze očekávat prosazení dalšího zvýšení cen. Dalším problémem je podíl na koncesionářských poplatcích, předpokládá se za jejich inkaso ze strany spojů sazba 2,5 Kčs (podle návrhu poštovního sazebníků), přičemž je inkasní služba spojů nekvalitní. Upozorňuje, že se snižoval příspěvek na provoz, např. o 50 milionů, vyčleněných na podporu privátních vysilatelů.

Ředitel Mejstřík uvádí, že pokles platební kázně je realitou, která odráží ekonomickou situaci, ale je též důsledkem nekvalitní právní úpravy. Připravuje se nová úprava, ztráta rozhlasu z neplacení koncesionářských poplatků představuje asi 100 milionů Kčs. Budova na Pankráci se stavěla z rozpočtu ČR, což by se mělo promítnout do úvah o dělení majetku. Další financování česká vláda po 1. 1. 1992 odmítla, proto v r. 1992 vložil na pokračování ve výstavbě částku 350 milionů Kčs federální rozhlas. Budova na Vinohradské je v dezolátním stavu. Absurdní je, Český rozhlas platí odvody z objemu mezd, velkou obavu má z daně z přidané hodnoty, pak bude situace neřešitelná, veřejnoprávní média nebudou moci plnit zákony uložené úkoly.

Posl. HUBOVÁ se dotazuje, zda má správa spojů povinnost provádět kontrolu placení poplatku.

Posl. FROMMER je nespokojen s chováním rezortu spojů, za zajímavé považuje technickou část, vysílače přikázat do správy uživatelů (s výjimkou kabelových sítí).

Ing. Dušek konstatuje, že Rozhlasový a televizní řád svěřuje veškerou činnost včetně kontroly orgánům spojů. Existuje problém s kontrolou, s přístupem do obydlí. Upozorňuje na technickou zastaralost vybavení Českého rozhlasu.

Ředitel Mathé konstatuje, že byla v gesci médií připravena nová právní úprava veřejných dávek z přijímačů. Rovněž vybavení ČT je zastaralé, přitom zařízení se nakupuje za světové ceny, v tuzemsku ani ve východní Evropě se nevyrábí. Připomíná, že rovněž ČT je plátcem důchodové daně.

Předseda výboru dává v úvahu zařadit na jednání výboru problémy ČT a Čes. rozhlasu, i posl. FROMMER má za to, že by výbor měl posoudit situaci médií.

Odhlasováno, že se výbor bude zabývat rozhlasem a televizí, přijato jednomyslně usnesení o schválení obou kapitol.

Ke kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Ing. Filla (MŠMT) komentuje vývoj rozpočtového hospodaření, především v souvislosti se zřízením školských úřadů a zrušením krajských národních výborů a cenovou deregulací, zřízením 5 nových univerzit. Redukovala se vlastní výzkumná základna, která se podrobila grantovému řízení. Ve dvou etapách byla provedena valorizace rozpočtu. I za takové situace byl rozpočet dodržen, příjmy byly dokonce překročeny.

Zpravodaj posl. KOUCKÝ připomíná, že se projednávání závěrečného účtu opozdilo o více než půl roku, navíc byl v rozhodné době odpovědným náměstek. Orientuje se do budoucnosti a táže se na rozpočtovou kapitolu akademie věd, která bude součástí kapitoly ministerstva. To nabízí možnosti dalších způsobů financování vědy.

Posl. PŘIBÁŇ se táže, zda je k dispozici podrobnější struktura výdajů, obdobně posl. FROMMER a KAŠPÁREK žádají podrobnější údaje. Posl. KOUCKÝ připomíná, že obdobný materiál by mělo předložit i ministerstvo kultury. Posl. SOURAL připomíná, že se účet týká předcházejícího volebního období a jiné situace.

Ing. Typolt (MF ČR) žádá o vyjádření k převodu přídělů do fondů hmotné zainteresovanosti ve školství a dofinancování nákladů spojených s likvidací bifenylů, kdy se rozpočtové prostředky mají převést mezi rozpočtovými lety.

Posl. BUMBOVÁ se táže na osudy podniku Komenium.

Nám. Pillip konstatuje předloužení existence podniku, objevila se varianta žádat o povolení prodeje částí budov, teprve zbylá část by se privatizovala. Předpokládá likvidaci zbylé části podniku, není nutné, aby stát zřizoval specializovaný podnik tohoto typu.

Posl. KOUCKÝ se táže, kde je v návrhu závěrečného účtu navržen převod rozpočtových prostředků.

Ing. Typolt konstatuje, že po projednání závěrečného účtu vyplynou schválené příjmy a výdaje v r. 1991, mezi nimi je určitý rozdíl, ten bez schválení závěrečného účtu nemůže ministerstvo financí uvolnit ve prospěch rozpočtu v r. 1992.

Přijato usnesení o schválení návrhu jednomyslně.

Různé

Tajemník připomíná povinnost zpravodajů účastnit se schůzí zpravodajů a nutnost projednat novelu rozpočtu r. 1992.

Předseda výboru konstatuje, že se další schůze výboru bude zabývat vedle novely státního rozpočtu, materiálem o ČSI a konkretizaci kroků MŠMT pro r. 1993/94, popř. i programovým prohlášením MK (zde připomenuta nepřítomnost ministra kultury). Mpř. KORONTHALY připomíná problematiku televize a rozhlasu. Posl. ŘEZNÍČEK doporučuje program MK projednat za účasti ministra. Určeni zpravodajové, k novele státního rozpočtu bude určen dodatečně, k ČŠI posl. PŘIBÁŇ, ke konkretizaci kroků MŠMT posl. ZEMAN a posl. BUMBOVÁ, k RTV mpř. KORONTHALY.

Podána informace o vzpomínce na prof. Uhra dne 14. 10., setkání s poslanci zemského sněmu Severního Porýní-Vestfálska (účastní se zejm. posl. PAVLÍKOVÁ), o pozvánce na shromáždění Svazu učitelů postižených z politických důvodů, o materiálu min. Dlouhého o návrhu na celní unii mezi ČR a SR.

Posl. KOUCKÝ připomíná k programu, že byla schválena novela zákona ČNR č. 2/1969 Sb. a je třeba žádat koncepci učilišt a jejich financování od MHPR a financování a rozvoje vědy a materiál k tělovýchově vč. majetkových poměrů od MŠMT, připomíná rovněž, že ministerstvo školství mělo předložit upravený návrh nařízení o dotacích soukromým školám. Výbor by se měl sejít se zástupci akademie věd. Posl. ŘEZNÍČEK doporučuje se věnovat i mládeži a žádat obdobný materiál k mládeži.

Posl. CHUDOBA informuje o svém setkání s mládežnickými organizacemi, doporučuje další setkání a navrhuje ustavit na další schůzi výboru komisi výboru pro mládež. Posl. KOUCKÝ nevidí důvod pro zřízení další komise, všem věcem se musí věnovat celý výbor.

Diskuse o smyslu zřizování dalších komisí výboru uzavřena s tím, že otázka zřízení komise pro mládež a tělovýchovu bude uvážena po jednání s MŠMT.

Posl. PŘIBÁŇ cituje prohlášení o mlčenlivosti o finančních otázkách, která mají činit ředitelé škol v okrese Prostějov a žádá, aby předseda výboru požádal ministra o stanovisko, posl. SOURAL žádá urgovat odpověď ve věci personálních záležitostí v Praze. Posl. PŘIBÁŇ informuje o příkazu ústředního inspektora, kterým se zakazuje inspektorům předkládat vlastní koncepce ČŠI státním orgánům a o poradním sboru pro personální etiku, kdy bylo opět žádáno stanovisko ministerstva, přitom předseda komise Nosál pro personální etiku porušuje vlastní kompetence. I zde bude žádáno stanovisko ministra.

Skončeno v 16.00 hod.

Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý