Česká národní rada
1992
VII. volební období
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Zápis
z 9. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 14. října 1992 od 10.00 hod. a 15. října 1992 od 9.00 hod.
v místnosti č. 106/I. patro
Říjen
Přítomno: dle prezenční listiny
Program: dle přiložené pozvánky
K bodu 1 - Vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu ČR na r. 1992 a o změně a doplnění zákona ČNR č. 576/1990 Sb. (rozpočtových pravidel republiky)
Pracovníci MF ČR ing. Cysař a ing. Nádvorníková odůvodňují vládní návrh změny státního rozpočtu na r. 1992 v číselné části rozpočtu. Vláda vidí již od srpna 1992 problémy s plněním rozpočtu a obává se rozpočtového schodku ve výši 15 až 20 miliard Kčs. V rámci zprávy o plnění státního rozpočtu v r. 1992 sněmovna požádala vládu o návrh příslušné změny zákona o státním rozpočtu na r. 1992. Základním opatřením je trvalé vázání rozpočtových prostředků v rozpočtových kapitolách a úspora neinvestičních dotací (ve výši 9,3 miliardy Kčs) a současné krácení krácení dotací místním rozpočtům o 17 procent, tj. o 6 miliard Kčs. Okresní rozpočty nelze totiž oddělit od centrální sféry, restrikci se podrobí všechny rozpočty. Cca 80 % výdajů místních rozpočtů je kryto dotací, přitom na konci srpna jsou okresní rozpočty v přebytku o cca 10 miliard Kčs. Obcím se dostalo prostředků z Fondu národního majetku a samostatných prostředků na realizaci platových úprav. Státní rozpočet předpokládal 12 % míru inflace, ta je dnes toliko 5 až 8 %. Přijata byla opatření i na straně příjmové, především pokud jde o příjem z daně z obratu (vývoz lihovin zejména), úpravu sazeb daně z obratu, bránění daňovým únikům vyšší péčí o správu daní ze strany finančních úřadů. Doměřeno bylo na daních cca 32 miliard Kčs.
Zpravodaj posl. KOUCKÝ se táže, zda snižování dotací okresním úřadům probíhalo rovnoměrně nebo selektivně. Už při přípravě rozpočtu se odstraňovaly určité nerovnosti, klade otázku, zda se dotace krátí jen tam, kde jsou finanční prostředky ještě k dispozici či zda jde o plošné krácení, s posledním přístupem plně souhlasí. Táže se na 24 miliard Kčs určených na zdravotní pojištění a na krácení centrálních rozpočtů především ve vztahu k platovým úpravám.
Posl. FROMMER se táže po hlavních důvodech nenaplňování zdrojů rozpočtu.
Ing. Cysař konstatuje plošné, stejné krácení dotací okresním úřadům. Při zpracování rozpočtu na r. 1992 nebyl zřejmý způsob financování zdravotnictví. Dříve bylo totiž zdravotnictví financováno prostřednictvím národních výborů a okresních ústavů národního zdraví. Pro teprve začínající rozběh VZP nebylo jasné, zda se bude zdravotnictví financovat přes centrum nebo prostřednictvím okresních úřadů. Proto byla v rámci okresních úřadů vytvořena rezerva pro financování zdravotnictví, během roku, v 1. třech měsících, přesto přišlo prostřednictvím kapitoly zdravotnictví 8 miliard Kčs, později bylo vyčleněno dalších asi 22 miliard určených pro financování zdravotnictví již prostřednictvím VZP. Tato dotace již neexistuje, každý měsíc MZdr poukazuje 1/12 objemu rozpočtu VZP (její celkový rozpočet je asi 32 miliard Kčs). U ústředních orgánů byla restrikce selektivní, nekrátily se kapitoly sociální zabezpečení (86 miliard Kčs), zdravotnictví, u školství ke krácení došlo. Ve školství došlo k časovému nesouladu restrikce, ve 3. čtvrtletí se totiž vyplácejí platy učitelům na celé prázdniny, proto k restriktivnímu opatření došlo později. Rezervy kapitolám se nekrátily. K nenaplněným zdrojům uvádí, že chybí část výnosu daně z obratu a z objemu mezd. Vláda přijala opatření ke zvýšenému inkasu daní. V privatizaci dochází ke změně formy podnikání a tím ke změně daňových sazeb.
Posl. KOUCKÝ není spokojen s odpovědí na třetí otázku. Když byl krácen centrální rozpočet a vláda současně přijala opatření k zajištění platových změn, došlo k přerozdělení ve prospěch zdravotnictví. Školství dostalo 900 milionů na platy, ale současná restrikce byla větší. Klade otázku, proč v průběhu roku dochází k přerozdělování ve prospěch jednoho rezortu v rozporu se schváleným zákonem o rozpočtu.
Ing. Cysař k současnému krácení a doplňování prostředků uvádí, že když se projednávala platová úprava, vycházelo MF z toho, že platová úprava nesmí vést ke zvýšení nároků na státní rozpočet. Předpokládalo se, že ústřední orgány ve svých kapitolách uspoří na platech. Existovala obava z odlivu státních úředníků, přitom kapitoly musely prostředky uspořit. Otázku preference zdravotnictví nemůže posoudit, jednotlivá opatření byla vládou jistě pečlivě zvážena. Obě oblasti jsou citlivé, vláda akcentovala zdravotnictví.
Posl. NOVÁKOVÁ se táže na účelové dotace pro okresy a konstatuje rozdíly mezi jednotlivými okresy, táže se na zpětnou vazbu v realizaci dotací. Okresní úřad posuzuje priority, však určité účelové dotace jsou prioritou okresu, aniž by otázka priority byla posouzena okresní finanční radou. Táže se, zda si MF ověřuje priority a skutečnost, zda byly projednány okresními finančními radami.
Posl. KOUCKÝ konstatuje, že byl schválen zákon o státním rozpočtu, opatřením MF se o cca 5 % mění a klade otázku, co je vlastně pro exekutivu závazné. V rámci všech změn jde o velké částky. Pro příští roky konstatuje výraznou preferenci zdravotnictví při omezení rozpočtu jiných kapitol, a to všech, o které pečuje výbor. Výbor by se na tuto otázku měl připravit a hájit zájmy rezortů, o které pečuje.
Ing. Cysař připomíná, že VZP žádá pro r. 1993 92 miliard Kčs, letos má 40 miliard Kčs, vedou se jednání tak, aby i s ohledem na privatizaci zdravotnictví dostalo maximálně 58 miliard Kčs. Kapitola zdravotnictví jde svými záměry nad rámec možností státu. Účelové dotace lze použít jen na stanovený účel, v rámci vypořádání musí rezort při rozpočtové nekázni prostředky z vlastních zdrojů vrátit. Výše dotací byly vzaty s ohledem na potřeby okresů, které jsou různé.
Předseda výboru konstatuje, že se přesouvají prostředky bez ohledu na schválený rozpočet. Dává v úvahu pozvat ministry k vysvětlení.
Posl. KOUCKÝ konstatuje, že nejde o přesun rezerv, se kterými schválený rozpočet počítal, ale o přesun prostředků z úspor, které se přesouvaly rozhodnutím ministra financí (pravda v souladu s rozpočtovými pravidly). Rozpočet zdravotnictví nebyl krácen a navíc se tam přesouvaly prostředky z jiných kapitol. Z hlediska počtu pracovníků to vedlo k tomu, že dotace na platy do zdravotnicví byla dvojnásobná a tím došlo k výraznému zvýšení platů. Školství šlo platově nahoru málo výrazně oproti radikálnímu nárůstu ve zdravotnictví, což se nepředpokládalo.
Posl. KAŠPÁREK má za to, že vláda si byla vědoma důsledků nastíněných posl. Kouckým.
Přijato usnesení, kterým se bere návrh na vědomí.
Od MPSV bude žádán přehled mzdového vývoje po čtvrtletích od 1. 1. 1992, MK bude žádán materiál o stavu příprav rozpočtu.
K bodu 2 - Návrh zákona ČNR o Tiskové kanceláři ČR (Tisk 63)
Předseda vítá zástupce předkladatele posl. Zeminu, generálního ředitele ČSTK Kopřivu a náměstky MK Prokopa a Kratochvíla.
Posl. Zemina odůvodňuje návrh, připomíná vymezení působnosti ve věcech sdělovacích prostředků, existenci TK v SR a blížící se zánik federace a s tím spojené dělení majetku. Východiskem osnovy je koncepce veřejnoprávní instituce s posláním sloužit veřejnosti. K financování uvádí, že není možný způsob financování nezávislý na státním rozpočtu, zdůrazňuje dočasnost instituce.
Zpravodaj posl. SOURAL zdůrazňuje veřejnoprávní charakter navrhované instituce a přechodný charakter právní úpravy. Doporučuje uvážit právní formu agentury po privatizaci, např. družstvo. Žádá vyjasnit další existenci vlastní rozhlasové stanice, kdy bude třeba vysílání ukončit, klade důraz na zachování názvu v souvislosti s ochrannou známkou. Rada je pětičlenná, doporučuje uvážit počet členů a lhůtu ke zvolení rady, např. do 60 dnů od účinnosti zákona.
Posl. HIRŠ má za to že agentura musí být nezávislá na vládě, avšak z návrhu vyplývá opak (s ohledem na novou ústavu doporučuje volbu rady senátem). Bude-li volit radu ještě ČNR, pak bude rada jistě koaliční. Doporučuje 9 členů a volbu na základě poměrného zastoupení.
Posl. KORONTHALY nesdílí názor posl. Hirše, jde pouze o přechodnou úpravu, nezávislost znamená pluralitu agentur, dnes má veřejněprávní subjekt jediný význam, umožnit rozdělení, resp. dokončení rozdělení federální agentury. Připomíná zákaz politické činnosti člena rady, každá nezávislost je relativní. Doporučuje uvážit kontinuitu názvu, mohlo by jít o Českou tiskovou kancelář.
Posl. Zemina konstatuje, že předkladatelé se cílovým řešením nezabývali, pouze se otvírá možnost pro volbu cílového řešení. Souhlasí se změnou názvu na Česká tisková kancelář, k počtu členů upozorňuje, že agentura je jednodušší mechanismus než televize nebo rozhlas. Připomíná mechanismus volby rad rozhlasu a televize.
Gen. ředitel ČSTK Kopřiva konstatuje, že i nadále bude agentura zajišťovat informace o činnosti vlád a ministerstev a současně jim poskytovat specializované informace. Počítá se s modifikací francouzské AP, která za úplatu poskytuje služby státním orgánům včetně šíření úředních dokumentů. Pokud jde o budoucí definitivní formu, bude třeba originální přístup, zahraniční zkušenosti jsou založeny na jiném předcházejícím historickém vývoji. Souhlasí se změnou názvu, ke lhůtě pro volbu členů rady se obává jejího nedodržení, lhůta by měla být přiměřená situaci pro 1. 1. 1993.
Posl. FROMMER doporučuje změnu názvu, návrh nedává garanci, že činnost agentury nebude i nadále, pokud jde o její personální obsazení, politizována, záruky dané osnovou jsou slabé. Žádá přesnější záruky politické nezávislosti a odbornosti.
Posl. SOURAL vidí specifičnost agentrury v tom, že není v bezprostředním kontaktu s veřejností. Vadí mu vágnost cílového řešení a táže se, proč uvažovat o další změně právní formy. Obává se negativních vlivů zahraničního kapitálu, doporučuje vypustit § 14 odst. 2.
Posl. KORONTHALY předpokládá, že žádná agentura nebude blokovat informace a neobává se proto vstupu zahraničního kapitálu, ten má za cíl vydělávat a ne blokovat informace. Má za nutný § 14 odstavec 2, lze jej případně nevyužít.
Posl. NOVÁKOVÁ připomíná mechanismus volby členů rad, jde o demokratický mechanismus.
Posl. Zemina vidí brzdu politizace v mechanismus obdobném televizi a rozhlasu. Členství v politické straně nemusí znamenat prosazování politických zájmů v činnosti agentury.
Posl. SOURAL se v souvislosti se zamýšlenou privatizací táže, proč se automaticky předpokládá privatizace veřejnoprávní instituce.
Posl. Zemina má za to, že soukromoprávní agentura se bude lépe rozvíjet, bude mít lepší možnosti dosahovat zisku, dotace by měla být výjimkou.
Posl. HIRŠ konstatuje, že neexistuje normální tržní prostředí, to se teprve vytváří. Nevěří na spolupráci stran v parlamentu, žádá právní záruky, dnes je vidí v poměrném zastoupení. Požaduje záruku odbornosti vedení agentury, ředitel by měl pracovat určitou dobu v oboru. Je třeba vtělit do zákona lhůtu k volbě členů rady.
Posl. KORONTHALY má za to, že pět let žurnalistické praxe znamená odstavit nezávisle uvažující novináře, kteří nemohli dříve působit. Dnes by členů muselo být 13 s ohledem na počet parlamentních stran. Navíc by byl problém s rozdílností volebního období parlamentu a rady. Tisková kancelář není tiskovým orgánem ČNR.
Posl. HIRŠ znovu konstatuje, že při existenci senátu nemusí být vazba na strukturu sněmovny.
Posl. NOVÁKOVÁ vidí rozpor mezi požadovanou apolitičností a současným požadavkem politicky strukturované rady. Žádá, aby byl vypracován zákon o veřejněprávních institucích.
Ředitel Kopřiva upozorňuje, že cílovým stavem agentury není poskytovat informace jen sdělovacím prostředkům, ale podstatně širšímu okruhu adresátů, např. ekonomické informace pro podnikatele. Soudobým trendem v oboru je odklon od služeb výlučně pro sdělovací prostředky. K požadované odbornosti uvádí, že novinářská praxe není pro ředitele ta nejsprávnější, jde o činnost obchodní, ekonomickou a technickou, vyžadují se znalosti v oblasti telekomunikací, nikoliv žurnalistická praxe. Odložení privatizace je způsobeno určitou obavou ze zahraničního kapitálu, zůstatková hodnota bude nízká, koupě zahraničním kapitálem by pravděpodobně zničila specifické české zpravodajství (informace z krajů a o českém státu v zahraničí), zahraniční kapitál by žádal informace především o sobě samém.
V podrobné rozpravě byly uplatněny tyto pozměňovací návrhy:
K § 1
Předseda výboru - název zákona - Česká tisková kancelář - (17, 0, 2), přijato
Posl. SOURAL - (1) Zřizuje se Česká tisková kancelář (dále jen "tisková kancelář") se sídlem v Praze. (19, 0, 0), přijato,
V odstavci 2 se doplňuje věta: "Tisková kancelář používá zkratku ČTK" a současně se vypouští § 11. (17, 0, 1 ), přijato,
Posl. PŘIBÁŇ - za odstavec 2 se vkládá nový odst. 3 tohoto znění "Organizační členění TK upraví statut TK." Ostatní odstavce se přečíslují. (18, 0, 1), přijato,
K § 2
Posl. PŘIBÁŇ - obrátit pořadí odstavců a v závislosti na tom změnit formulace. (11, 0, 5), přijato,
K § 3
Posl. SOURAL doporučuje v odstavci 3 pamatovat na existenci Radia PLUS., shodně posl. KORONTHALY - účinnost odstavce 3 až od 1. 1. 1993
Posl. PŘIBÁŇ - dosavadní odstavec 3 rozdělit do dvou odstavců (17, 0, 1), přijato,
K § 4
Posl. FROMMER vidí rozpor se záměrem privatizace a funkčním obdobím rady.
Posl. HIRŠ - 7 členů (17, 0, 1), přijato
K § 9
Posl. HIRŠ - alespoň 5 (za předpokladu 7 členů) (18, 0, 1), přijato
K § 13
Posl. HIRŠ - dosavadní znění se označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2 tohoto znění: "Česká národní rada zvolí členy rady do 60 dnů." (posl. NOVÁKOVÁ 90 dnů, posl. SOURAL - stávající znění zní "Do doby jmenování ředitele řídí tiskovou kancelář prozatímní ředitel,kterého zvolí ČNR do 30 dnů ode dne účinnosti zákona." (17,0,1), přijato.
K § 14
Posl. SOURAL - vypustit odstavec 2 (9, 6, 3), přijato
Posl. KORONTHALY: "Ustanovení § 3 odst. 4 nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1993." (16, 0, 2), přijato
Přijato usnesení k tisku doporučující návrh schválit s připomínkami.
K bodu 3 - K problémům Českého rozhlasu a České televize
Předsedá mpř. Koronthaly, přivítáni dr. Horský, ing. Baluska (ČT) a dr. Mejstřík (ČR).
Mpř. KORONTHALY konstatuje usnesení komise pro sdělovací prostředky z 12. 10. 1992.
Dr. Mejstřík upozorňuje, že ČR je nestátní organizace a správa majetku by vedla ke komplikacím, z nestátních prostředků by ČR přispíval na údržbu státního majetku. Odůvodňuje zájem ČR na vlastnictví předmětného majetku.
Posl. SOURAL má dvojí právní režim za neúnosný, navrhuje, aby výbor přijal stanovisko, nechť ČR převezme majetek do vlastnictví ČR.
Posl. NOVÁKOVÁ a posl. HUBOVÁ podporují návrh posl. Sourala.
Mpř. KORONTHALY připomíná složitost problému, proto komise nedoporučila konečné řešení. Např. budova na Pankráci se staví za peníze daňových poplatníků a nikoliv koncesionářů. Záměrně se uvažuje o správě jako prozatímním řešení s tím, že definitivní rozhodnutí teprve padne. Lze uvážit bezúplatný převod budovy do vlastnictví, prodej nebo dlouhodobý pronájem, popř. výměna za budovu Vinohradská.
Ředitel Mejstřík nevylučuje převod do vlastnictví ani z pohledu potřeby nesměšovat peníze daňových poplatníků a koncesionářů, budova na Pankráci pohltila O,5 miliardy Kčs, potřebuje ještě miliardu Kčs. Stát podle výsledků jednání s federálním premiérem Stráským a republikovým premiérem Klausem nepřispěje ničím, proto pokud koncesionáři ČR mají platit dostavbu, měl by ji vlastnit ČR. Budova na Vinohradské si vyžádá náklady na rekonstrukci ve výši 100 milionů Kčs.
Mpř. KORONTHALY nevylučuje řešení spočívající v převodu vlastnictví, brání se však definitivnímu řešení.
Posl. ŘEZNÍČEK upozorňuje, že pohlcení majetku neprospívá pluralitě, obává se nového monopolu ČR.
Posl. FROMMER navrhuje, aby výbor žádal komisi o sledování tohoto problému jako věci veřejného zájmu s tím, že výbor bude sledovat řešení problému, důvěru vkládá ve vedení ČR.
Posl. SOURAL upozorňuje, že koncesionáři budou přispívat na dostavbu, ale rozhodnutí bude v rukách státních úředníků. Je zde možnost rozhodnout v zájmu veřejnosti ve prospěch ČR zřízeného v zájmu veřejnosti, který potřebuje vybavení pro plnění zákonem stanovených povinností.
Posl. NOVÁKOVÁ konstatuje, že se v minulosti nikdo daňového poplatníka neptal, na co se mají vynaložit rozpočtové prostředky. V zájmu ČR je převést majetek do vlastnictví Českého rozhlasu, který musí mít co nejlepší podmínky.
Posl. ŘEZNÍČEK znovu upozorňuje, že ČR dostane majetek zdarma na rozdíl od soukromého vysilatele.
Mpř. KORONTHALY má za to, že budova na Pankráci může sloužit několika vysilatelům. Doporučuje, aby výbor dal doporučení, aby majetek ČSR v ČR byl v prvé etapě svěřen do správy ČR a teprve ve druhé etapě se definitivně rozhodlo o jeho osudu.
Posl. NOVÁKOVÁ se obává, že otálení s rozhodnutím může ohrozit existenci ČR.
Dr. Mejstřík připomíná, že je voleným úředníkem a není proto osobně zainteresován na řešení. Konstatování o veřejnoprávním monopolu je chybné svou podstatou. Připomíná postavení ČR a jeho příspěvek demokracii, proto musí být ČR nezávislý na státu i majetkově.
Posl. PAVLÍKOVÁ se ztotožňuje s názorem dr. Mejstříka a připomíná požadovanou všestrannost Českého rozhlasu.
Nám. Prokop konstatuje, že veřejnoprávní subjekt musí mít svou povahou dominantní postavení. Upozorňuje, že vláda do dostavby budovy na Pankráci nezamýšlí investovat, zahraniční investoři by ohrozili záměry s budovou a její využitelností pro řadu dalších vysilatelů. Nebezpečí vidí spíše v počtu frekvencí, kterých se ČR dostalo a případně dostane.
Hlasováno o návrhu usnesení:
Výbor doporučuje
I. vládě ČR, aby řešila osud majetku ČSR na území ČR po zániku ČSR ve dvou etapách tak, aby v prvé etapě byl tento majetek svěřen do správy ČR a ve druhé etapě, nejpozději však do 6 měsíců ode dne zániku Československého rozhlasu, bylo rozhodnuto s konečnou platností o převodu tohoto majetku do vlastnictví Českého rozhlasu nebo do vlastnictví jiného subjektu, vždy však s ohledem na potřeby Českého rozhlasu. /přijato/
Koronthaly navrhuje bod II:
II. vládě ČR, aby připravila návrh opatření, kterým bude zajištěno vysílání ČR na třech celoplošných okruzích, a to zpravodajsko publicistickém, populárním a okruhu pro náročného posluchače (stávající stanice Praha, Vltava a Československo)/nepřijato/
Posl. SOURAL má za to, že k záležitosti navrženém mpř. není výbor oprávněn se vyjadřovat, ztotožňuje se posl. PAVLÍKOVÁ. Mpř. navrhuje:
II. doporučuje vládě a Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby zajistily po zániku Československého rozhlasu pro ČR tři celoplošné vysílací okruhy /přijato/
Mpř. KORONTHALY navrhuje další bod:
III. doporučuje Radě ČR, aby Český rozhlas zajistil po zániku ČSR na území ČR provozování zpravodajsko publicistického a populárního okruhu a okruhu pro náročného posluchače (stávající stanice Praha, Vltava a Československo)/nepřijato/
Mpř. KORONTHALY navrhuje bod
IV. doporučuje vládě ČR, aby otázka zahraničního rozhlasového vysílání byla řešena formou státní zakázky (přijato),
Mpř. KORONTHALY navrhuje bod
V. doporučuje vládě ČR, aby se na základě zvláštního zákona právním nástupcem Československého rozhlasu, pokud jde o práva k nehmotným statkům, stal Český rozhlas (přijato)
Mpř. KORONTHALY konstatuje, že s obdobnými problémy se potýká Česká televize, avšak situace je zde složitější. Zahájení vysílání je finančně nepoměrně náročnější. Komise pro sdělovací prostředky se těmito otázkami zabývala a doporučila, aby se práva k archivu ČST dostala ČT s tím, že privátní vysilatelé budou mít možnost archiv využívat.
Ing. Horský uvádí, že archiv ČST vznikal od r. 1953, jedna jeho část jsou pořady ČST (výrobcem je ČST), větší část jsou pořady zahraniční, nakoupené k jednomu, dvěma či třem vysíláním. Při volné přístupnosti archivu by došlo ke zneužití archivu, slouvy s výrobci neumožňují využití děl pro výrobu dalších děl. Proto se přístupnost archivu může týkat pouze děl, jejichž výrobcem je ČST.
Mpř. KORONTHALY navrhuje usnesením doporučit vládě ČR, aby se na základě zvláštního zákona právním nástupcem ČST, pokud jde o práva k nehmotným statkům, stala ČT s tím, že zvláštní zákon současně zajistí rovná práva všem subjektům oprávněným k výrobě a vysílání audiovizuálních pořadů na území ČR v přístupu k pořadům primárně vyrobeným ČST.
Ředitel Horský se obává zneužití ze strany výrobců, kteří by využitím děl zasáhli do práv autorů a výkonných umělců.
Mpř. KORONTHALY se naproti tomu obává možného monopolu výrobce.
Posl. NOVÁKOVÁ připomíná nedostatek odborných znalostí pro posouzení této otázky a doporučuje na této schůzi výboru nerozhodovat. Obdobně posl. CHUDOBA žádá tento bod přerušit.
Posl. SOURAL konstatuje, že se komise zabývala tímto problémem velmi dlouho, nicméně on souhlasí s první částí návrhu a tu doporučuje schválit.
Mpř. KORONTHALY připomíná, že druhá část byla dána jako podmínka pro prvou část právě z obavy z monopolu. Půjde o tržní chování s monopolním archivem dříve státním. Obecným trendem je dnes demonopolizace, rovný přístup všech výrobců musí být zachován.
Posl. SOURAL znovu připomíná, že on navrhl usnesení v přijatém znění s tím, že by skupina členů komise měla navštívit archiv a seznámit se s jeho fungováním.
Posl. NOVÁKOVÁ navrhuje požádat ČT o písemný návrh řešení práv k nehmotným statkům, posl. Řezníček doporučuje přizvat odborníky na autorské právo. Hlasováno o přerušení tohoto bodu, přerušeno.
K bodu 4 - ČSAV
Vědecký tajemník ČSAV dr. Vlasák na základě písemného materiálu Fakta a statistiky o grantovém řízení 1991 informuje o změnách v uspořádání akademie, poukazuje na souvislost s přípravou nových právních předpisů. Změnil se systém financování vědecké činnosti a formy spolupráce s vysokými školami (společná pracoviště). Ústavy dostaly velkou míru samostatnosti, vztah ústavu a obslužných útvarů akademie je postaven na komerční bázi. Některé útvary se tak dostaly do likvidace jako nepotřebné pro chod akademie. Nově bylo posouzeno členství v akademii, zrušily se pravidelné měsíční odměny členům. Akademie uspořádala na 60 vědeckých konferencí. Netrpělivě je očekáváno zahájení činnosti Grantové agentury.
Dr. Straškraba připomíná některé vědecké úspěchy akademie a jejich souvislost s praxí.
Posl. KOUCKÝ konstatuje složitost problému, poukazuje na přijatý kompetenční zákon. Nelze odhadnout jeho důsledky, obdobně jako důsledky návrhu rozpočtu pro r. 1993. Zaráží jej, že 24 % výzkumné kapacity je financováno grantovým způsobem, avšak v absolutních číslech (celkový objem 1,25 miliardy Kčs) jde o menší objem. Chce znát názor akademie na novelu zákona ČNR č. 300/1992 Sb. a odpověď na otázku, kdo je zřizovatelem akademie a proč má akademie samostatnou rozpočtovou kapitolu.
Dr. Vlasák uvádí, že 62 milionů Kčs na vědeckou činnost je rozdělováno grantovým způsobem. Rozpočet akademie obsahuje i položky na investice, na mzdy atd. Pouze malá část je dnes rozdělována grantovým způsobem. Služby spojené s vědeckým výzkumem jsou financovány prostřednictvím institucí. Jde o kombinaci účelového a institucionálního financování.
Dr. Straškraba komentuje písemné stanovisko akademie k novele zákona. Obává se absence orgánu pro vědu na meziministerské úrovni.
Dr. Vlasák konstatuje, že zřizovatelem ústavu je akademie, ta má samostatnou kapitolu, což není neběžné, vše je ovšem v rukách zákonodárného sboru.
Posl. KOUCKÝ se táže, s ohledem na aktuální situaci v ČR, jak bude řešen problém vztahu akademie a vysokých škol a nastoluje otázku případné integrace. Táže se, proč neusilovat o sloučení grantových peněz, dnes se grantové peníze chápou jen jako přilepšení k jistým penězům na mzdy a ostatní náklady. Doporučuje pustit do soutěže pracoviště akademie a vysokých škol, které by měly soutěžit o jednotné grantové prostředky. Soutěž povede k selekci pracovišť. K této vizi je potřebné zaujmout stanovisko i v souvislosti s připravovanou novelou zákona ČNR č. 300/1992 Sb. a s rozpočtem na r. 1993.
Dr. Vlasák konstatuje, že toto zákon ČNR č. 300/1992 Sb. předpokládal včetně nastartování spolupráce akademie a vysokých škol. Pracoviště musí být závislé na grantu, provozní režie se ovšem nemění. I zde však postupně dojde ke změnám a tlaku na nezávislost na centrálních zdrojích.
Posl. KOUCKÝ žádá, aby se vytěsnily neproduktivní činnosti, které se zřejmě financují institucionálním způsobem. Má pocit, že instituce dostaly peníze, ze kterých vyčlenily peníze na granty.
Dr. Vlasák konstatuje, že grantové peníze jdou samostatně. Pracoviště se zaváže smlouvou s ústavem a agenturou, že realizuje určitý výzkum. Produkce akademie se nesnížila, došlo k určité transformaci, avšak je třeba ji dokončit. Pokud by došlo k přikázání vědecké činnosti jedinému rezortu, dojde k nežádoucí nivelizaci.
Posl. KOUCKÝ připomíná, že instituce dostaly institucionální peníze bez ohledu na to, zda dostaly peníze grantové. Ústav s velkým množstvím grantů pak má stejné institucionální peníze jako ten ústav, který nedostal žádný grant.
Dr. Štraškraba upřesňuje, že při přidělení institucionálních prostředků bylo vzato ve zřetel získání grantových peněz.
Posl. SOURAL konstatuje, že diskuse ztrácí smysl pro nepřítomnost řady poslanců (přítomni 4 za LB a 6 za koalici). Pokud nemá být výsledkem jednání usnesení, vzdálí se.
Posl. KOZEL konstatuje, že záleží na výboru, zda má být přijato usnesení. Nepřijetí usnesení nemusí nutně vést k ukončení schůze výboru. Pro příště bude vždy navrženo, kdy skončí projednání určitého bodu.
Posl. KOUCKÝ připomíná, že se uvažovalo o grantovém financování vědy na vysokých školách. V návrhu se i nadále předpokládá samostatná rozpočtová kapitola pro agenturu (ale objem jen 60 až 70 milionů). To má smysl, když financování půjde přes rezorty. Táže se, zda je akademie schopna předložit mechanismus financování vědy v nadrezortním pojetí. Navrhuje uspořádat seminář za účasti MŠMT, rady VŠ a akademie k financování vědy.
Posl. SOURAL připomíná, že právě vláda navrhuje zrušení Rady pro vědu a technologie.
Dr. Vlasák poukazuje na nesprávnost představy posl. Kouckého, že se interní grantová agentura akademie změní, resp. změnit má na grantovou agenturu podle zákona. Připomíná, že Grantová agentura podle zákona je nadrezortní, nemá souvislost s interní agenturou akademie. Požadavek posl. Kouckého naplňuje Grantová agentura podle zákona. Nic nebrání zřizování vnitřních grantových systémů, naopak dojde k uspíšení selekce uvnitř oborů, grantová agentura podle zákona má zajistit mezioborovou selekci.
Posl. KOZEL navrhuje uspořádat seminář k problematice financování vědy.
Přerušeno v 18.45 do druhého dne.
Druhý den řídí předseda výboru.
K mimořádnému bodu 5 převzetí čestné záštity nad dálkovým letem v bezmotorovém létání
Pan Zejda s dcerou seznamují s australskou expedicí s cílem dosáhnout nového světového rekordu v dálkovém bezmotorovém létání. Finanční prostředky jsou v zásadě zajištěny díky spolupráci s řadou organizací. Uzavřemo s tím, že o záštitě bud jednáno v době, kdy bude záležitost aktuální.
K bodu 6 - Návrh nařízení vlády ČR o dotacích soukromým školám
Nám. Pillip konstatuje ukončení vnějšího připomínkového řízení, jeho účastníkem nejsou ani ČNR ani Unie soukromých škol, nicméně i k jejich připomínkám bylo přihlédnuto. Připomíná, že Unie není jediným reprezentantem soukromých škol. Podstatnou změnou, kterou návrh přináší, je zvýšení dotace na průměrných 80 % srovnatelných neinvestičních výdajů státních škol, 90 % u základních a 100 % u škol speciálních. Průměrné neinvestiční náklady jsou pro školské úřady orientačním ukazatelem, protože tyto úřady teprve stanoví konkrétní výši. Podíl z celostátního ukazatele by znamenal zvýhodnění soukromých škol oproti státním, kterým může být stanovena konkrétní částka nižší. Proto budou garantovány minimální zdroje. Sporem byly omezené možnosti státních škol, které nemohou ve všem konkurovat soukromým školám, např. v oblasti nadstandardu.
Předseda výboru žádá o vysvětlení, k čemu je celostátní normativ určen na jednotlivých druzích škol, resp. k jakému účelu budou tyto prostředky užity.
Náměstek konstatuje, že normativ byl stanoven za účasti tehdejšího náměstka Kouckého s cílem zajistit garantovaný zdroj. Základem je žák (asi 10.000,- Kčs na žáka základní školy). Jde jen o pomůcku, náklady mají složitější strukturu. Zájmem ministerstva je financovat vzdělání, avšak instituce mají i fixní náklady bez ohledu na počet žáků. Jiné náklady více kolísají v závislosti na počtu žáků. Dnes se rozlišují jen investiční a neinvestiční prostředky. Na školách středních se hradí neinvestiční náklady související s provozem škol. U základních škol se podle zákona dělí náklady na provozní, které hradí obec a náklady na učitele a výuku, které hradí ministerstvo. Sporné bylo nutit obce, aby přispívaly i soukromým školám na provoz, proto MŠ bude soukromým základním školám hradit i ty náklady, které u státních základních škol hradí obec.
Posl. KOUCKÝ souhlasí s postupem ministerstva, pokud jde o standard a nadstandard. U fixních nákladů je problémem, že některé školní budovy jsou prázdné, avšak peníze dostávají jako by byly plné. Za důležitý moment považuje konstrukci rozpočtu na r. 1993. Nařízení má platit od 1. 1. 1993, bylo by vhodné odložit termín schválení na dobu, kdy bude konstrukce státního rozpočtu známá.
Nám. Pillip zdůrazňuje, že základ vzdělání prozatím bude ve státních školách, hledají se proto cesty změny financování státních škol. Např. platové poměry ve státních školách jsou podstatně horší co do možností řádného ohodnocení učitelů. Připomíná, že i církevním školám se dostává finanční podpory. Nelze přehlížet potřeby a situaci státních škol. Při přípravě nového rozpočtu se obává, že např. zdravotnictví dokáže získat více. Předpokládá, že do konce tohoto kalendářního roku by pravidla financování měla být jasná.
Předseda výboru konstatuje, že vláda chce zajistit srovnatelné podmínky. Státní školy mají finanční prostředky a táže se, zda i nestátní školy finanční prostředky k dispozici. Jestliže ano, pak by otázka financování nestátních škol měla být řešena až poté, kdy bude znám způsob financování státních škol, jinak nelze zjistit, zda půjde skutečně o srovnatelné podmínky.
Posl. KOUCKÝ poukazuje na nejasnosti s vazbami na státní rozpočet a sociální zabezpečení.
Posl. NOVÁKOVÁ nevidí důvod spojovat obsah nařízení s rozpočtem, nařízení jen stanoví cesty finančních protředků, nikoliv jejich výši.
Nám. Pillip konstatuje, že i v případě změny v rozpočtu a jeho metodice jde o minimální podíl, který se garantuje. Díky podílovému způsobu by nemělo dojít k ohrožení soukromých škol.
Posl. KOUCKÝ konstatuje, že letošní rozpočet předpokládá hradit z normativu asi 80 % nákladů. Pro příští rok může nastat pokles normativu, protože některé náklady se mohou hradit jinými cestami než z normativu. Nařízení však z normativu vychází.
Předseda výboru připomíná, že vláda rozhoduje na základě normativu určovaného jen ministerstvem.
Nám. Pillip poukazuje na to, že osnova neoperuje normativem, ale neinvestičními náklady, které mohou jít i mimo normativ. I tyto mimonormativní náklady jsou zohledněny.
Ředitel Šteffl (1. obnovené soukromé gymnázium) konstatuje větší fiskální zatížení soukromých škol, včetně odvodů z mezd, státní školy neplatí nic. Žádá, aby ministerstvo kompenzovalo nevýhody nejen státních ale i nestátních škol. Praxe dnešního nařízení vlády ČR č. 379/1990 Sb. váže dotaci na skutečné náklady na žáka, avšak ministerstvo je počítá z normativu a ne z reálných nákladů. Normativy jsou orientační, žádá počítat podíl z objektivního základu skutečných nákladů. Ekonomický vývoj je rychlejší než změny normativu. Dotace by se vyúčtovala i zpětně. Ministerstvo musí garantovat určitý příděl bez ohledu na konkrétní situaci na ministerstvu, věc je třeba ještě uvážit.
Posl. ČELIŠOVÁ žádá objasnit rozdíly mezi církevními a jinými školami. Církevní školy mají dotaci vždy 100 procent.
Nám. Pillip připomíná pohyby rozpočtu, exaktní metodu stanovení průměrných nákladů na žáka je velmi obtížné vypracovat, nicméně je třeba stanovit určitý základ. Soukromé školy musí mít jasná pravidla co nejdříve. Pokud jde o danění, i rozpočtové a příspěvkové organizace budou podle informací MF ČR daněny. U církevních škol je situace dána neprovedením odluky církve a státu a podle právní úpravy z r. 1949, kdy stát převzal veškerý církevní majetek a hrazení nákladů církví, se k nim přistupuje jako ke státním, a to i podle zákona o státní správě a samosprávě ve školství.
Předseda výboru konstatuje trojí režim financování, vládá by měla usilovat o stejný přístup ke všem školám.
Předseda výboru konstatuje, že posl. Koucký navrhl odložit další projednání návrhu, k tomu posl. KOUCKÝ připomíná dobrou kvalitu zpracování materiálu, posl. NOVÁKOVÁ navrhuje vzít návrh na vědomí.
Posl. KOUCKÝ navrhuje usnesení:
I. výbor ocenil přístup ministerstva k přepracování návrhu nařízení
II. výbor s ohledem na přetrvávající nejasnosti a s ohledem na návaznost návrhu na přípravu rozpočtu a rozpočtové kapitoly MŠMT doporučuje odložení dalšího projednávání návrhu na 1 čtvrtletí r. 1993
Pozměňovací návrhy přednesli posl. NOVÁKOVÁ a mpř. KORONTHALY, přijat návrh posl. NOVÁKOVÉ, t.j. že v bodu II. výbor bere návrh na vědomí
K bodu 7 - Koncepce České školní inspekce
Předseda výboru konstatuje, že výbor žádal koncepci inspekce a návrh vyhlášky o inspekci, do dne projednání nebyl doručen jiný materiál než nazvaný Zabezpečení školního roku 1992/93 Českou školní inspekcí.
Nám. Pillip konstatuje postavení inspekce podle zákona. Vedení inspekce předložilo koncepční materiály, které vedení ministerstva odmítlo, nicméně bylo třeba dát inspekci čas na přípravu. Poté došlo k odvolání ředitele ČŠI a skupina odborníků byla vyzvána k přípravě nové koncepce. Navrhuje proto, aby se výbor zabýval tímto bodem po předložení nové koncepce, t.j. cca po 6 týdnech.
Zpravodaj posl. PŘIBÁŇ konstatuje nečinnost dnes již odvolaného vedení inspekce, vítá ustavení nové pracovní skupiny pro přípravu inspekce.
Předseda výboru navrhuje bod projednat znovu, nicméně požádat o informace o současném stavu struktury ČŠI, o vymezení působnosti jednotlivých inspektorů, posl. KORONTHALY navrhl stáhnout tento bod zcela s tím, že předpokládá, že součástí koncepce bude i analýza stávajícího stavu. Posl. NOVÁKOVÁ doporučuje, aby v souvislosti s prací expertů byla pořízena zpráva o současném stavu. Posl. PŘIBÁŇ žádá informace o práci týmu expertů a o jednotlivých variantách, které tým bude zvažovat. Posl. KOUCKÝ doporučuje dát ministerstvu čas a nevměšovat se do práce ministerstva. Doporučuje předložit koncepci spolu s analýzou, a to do konce listopadu 1992. Výbor pověřil předsedu, aby požádal o písemnou analýzu stavu ČŠI a předložení koncepce do 30. 11. 1992.
K bodu 8 - Příprava školního roku 1993/94
Nám. Bartošek uvádí, že nebylo zcela jasné pojetí, které výbor požaduje zejména ve vztahu k dokumentu o transformaci školství. Ministerstvo vidí dnes hlavní úkol ve stabilizaci školství, realizovat bude nutné změny v kompetencích mezi ministerstvy. Zanedbatelné nejsou ani problémy s dělením státu. V této situaci se připravuje transformace školství a nový školní rok.
Zpravodaj posl. ZEMAN se obává, že předložený dokument zadání neodpovídá, týká se toliko obecné úrovně problematiky. Materiál měl být odvozen od dlouhodobé koncepce. Zdá se, že se opět začíná od samého počátku, což znamená, že ministerstvo promarnilo předcházející dva roky. Postrádá zmínku o kvalitativní a kvantitativní analýze stávajícího stavu, materiál neobsahuje časové údaje o harmonogramu realizace. Materiál nezmiňuje opatření k zastavení exodu učitelů ze školství.
Zpravodajka posl. BUMBOVÁ se zastavuje u obecnosti materiálu, postrádá termíny jednotlivých legislativních kroků. Chybí zmínka o učňovském školství. Materiál je obecný a proklamativní. Času na přípravu jednotlivých materiálů není mnoho i s ohledem na nutnost diskuse s odbornou veřejností.
Předseda výboru konstatuje, že výboru šlo o konkrétní, jednotlivé kroky při přípravě školního roku. Jde spíše o soupis zbožných přání než o jednotlivé kroky. Komentuje obsah v relacích s programovým prohlášením vlády, kdy konstatuje rozpory. Např. závaznost učebních programů pro soukromé školy je v rozporu s programovým prohlášením vlády ČR. Současně rekapituluje, že ministerstvo nesplnilo nic, co výbor požadoval (od řešení situace v Praze po koncepci inspekce).
Posl. KORONTHALY má za to, že celkové hodnocení předsedovo není jistě stanoviskem výboru. Oponuje, pokud jde o názor stran rozporu s programovým prohlášením vlády (např. u učebních osnov závazných pro nestátní školy, kde je v materiálu dovětek o zařazení nestátní školy do sítě škol). V tomto směru proto oponuje, souhlasí však, že materiál je příliš obecný a formulačně nepřesný. Nesouhlasí s příliš tvrdým hodnocením.
Posl. PŘIBÁŇ konstatuje, že nadpis neodpovídá textu, nadpis odpovídá zadání výboru, vlastní text již nikoliv. V tomto směru souhlasí s předsedou. Formulace má za jednoznačné. Při srovnání textů programového prohlášení ministerstva a předloženého textu má za to, že jde o stejného autora.
Posl. KOUCKÝ doporučuje, aby zpravodajové navrhli usnesení. Doporučuje zamyslet se nad koncepcí legislativy a teprvé poté se zamýšlet na počtech právních předpisů.
Posl. NOVÁKOVÁ se obává, zda pracovníci ministerstva, kteří jsou nově ve funkci, nebudou zahlceni požadavky výboru.
Posl. SOURAL nesouhlasí s místopředsedou, ztotožňuje se s předsedou v tom, že u ministerstva je pochybnost o jeho schopnosti koncepčně pracovat, existuje kádrové i politická kontinuita.
Nám. Bartošek má za to, že jednotlivé kroky v materiálu zmíněné musí být v den zahájení školního roku 1993/94 již realizovány. Pracuje se na koncepci transformace školství zahájením analýzy stávajícího stavu. Analýza bude ukončena k 19. 10. 1992. Odchod učitelů má několik příčin, a to nejen ekonomických. Ministerstvo si je této situace vědomo. Ke standardům uvádí požadavek srovnatelnosti vzdělání, návaznosti vzdělání. Snahou ministerstva je hledat optimální model a ne prosazovat centrální model. Upozorňuje na souvislost s některými jinými právními předpisy (např. ústavní úprava práva na vzdělání).
Předseda výboru konstatuje, že prvním konkrétním krokem je ČŠI, předpokládá, že není ve sporu s mpř. Koronthalym. Nemínil, že příprava standardů je v rozporu s programovým prohlášením, ale je s ním v rozporu závaznost učebních programů jako procedury výuky. Vláda sleduje jen výsledek a ne postup výuky.
Nám. Pillip konstatuje, že je třeba soustředit se jen na klíčové problémy, ve spolupráci s výborem klíčovost určitých okruhů a ty posléze společně řešit. Doporučuje uvážit formy spolupráce ministerstva s výborem.
Zeman navrhuje usnesení:
Výbor nepovažuje předložený dokument za adekvátní odpověď na jím požadovanou informaci, chápe jej jako obecně deklarativní a žádá MŠMT o jeho věcnou a časovou konkretizaci, přijato
K bodu 9 - Realizace zákona ČNR č. 300/1992 Sb.
Nám. prof. Pátý informuje o realizaci zákona. Grantová agentura dosud zřízena nebyla, byla jmenována Rada. Čeká se na činnost Rady.
Posl. KOUCKÝ za podstatu problému označuje zamýšlené vyřazení rady z rozhodovacího procesu. V rámci převodu působnosti se vytrácí vývoj technologií. Navíc MF nesouhlasí se způsobem financování upraveným v zákonu ČNR č. 300/1992 Sb.
Prof. Pátý konstatuje, že vyjádření MF zná MŠMT od včerejšího dne. Předpokládá dosažení souhlasu s realizací zákona.
Dr. Straškraba má za to, že výhrady MF jsou v rozporu se zákonem. Táže se, zda MŠMT je způsobilé zajistit mezioborovost vědy mezi ministerstvy. Připomíná zahraniční vzory, má za to, že rada je potřebná jako orgán na vyšší úrovni než jediné ministerstvo. Nejen věda, ale i vývoj technologií potřebují podporu, navíc neexistuje přesná hranice mezi oběma odvětvími. Doporučuje uvážlivost při posuzování novely.
Mpř. KORONTHALY označuje diskutovaný problém za nesmírně závažný.
Prof. Pátý uvádí důvody změn, věda přesahuje možnosti jednoho rezortu, každý vědecký pracovník v sobě ztělesňuje vědu i vývoj technologií. Změna kompetence ministerstva je dána poslední novelou zákona ČNR č. 2/1969 Sb., která svěřila vědu i vývoj technologii MŠMT, které však příliš o tuto kompetenci nestálo, i s ohledem na problémy školství.
Posl. KOUCKÝ poukazuje na časovou souvislost novely zákona č. 300/1992 Sb. a kompetenčního zákona.
Prof. Pátý konstatuje, že novela zákona č. 300 nechce jít proti zákonu vyššího řádu, kterým je kompetenční zákon. Opatření v souvislosti se zákonem č. 300 k 1. 7. mělo provést ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj.
Posl. KOUCKÝ žádá vysvětlit, kdo a jak bude sestavovat rozpočtovou kapitolu Grantové agentury.
Dr. Vlasák informuje, že rozpočtová kapitola byla zřízena opatřením ministerstva financí a připravuje se její naplnění.
Dr. Koukal, člen Rady vlády pro vědu a technologie, informuje, že rada bude o příslušnou rozpočtovou kapitolu pečovat. Má za to, že by zákon neměl být novelizován ve směru ztráty nadrezortního charakteru rady.
Prof. Pátý konstatuje, že před výborem předstupuje od srpna v nelehké situaci, musel se věnovat problémům, které se jej přímo funkčně nedotýkaly. Snažil se vyrovnat se s tímto pověřením, jak nejlépe mohl. Žádá proto o pochopení.
Podána informace o žádosti nadace pro obnovu Vyšehradu, bude projednáno na příštím zasedání výboru, o návrhu na volbu Otty Pruši za člena Komise pro sdělovací prostředky, posl. KOUCKÝ informuje o žádosti proděkana pražské pedagogické fakulty prof. Hanuse o převzetí záštity nad odbornou konferencí. Posl. NOVÁKOVÁ informuje o usnesení výboru pro sociální věci a zdravotnictví, který žádá o vypracování zákona o nevýdělečných právnických osobách tak, aby nabyl účinnosti dne 1. 1. 1993.
Skončeno ve 14.00 hod.
Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý
|
Eduard Zeman |
František Kozel |
|
ověřovatel - tajemník |
předseda |
|
výboru pro vědu, vzdělání, |
výboru pro vědu, vzdělání, |
|
kulturu, mládež a tělovýchovu |
kulturu, mládež a tělovýchovu |