Česká národní rada 1992 – 1992

1992

VII. volební období

výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

z 10. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 4. listopadu 1992 od 10.00 hod. a 5. listopadu 1992 od 9.00 hod.

v místnosti č. 106/I. patro

Přítomno: dle prezenční listiny

Program: dle přiložené pozvánky

Jednání 10. schůze řídí předseda výboru a navrhuje v 10.10 hod. program, zahájit zprávou o činnosti komise pro sdělovací prostředky, poté vyslechnout výklad k návrhu mezivládních smluv o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a o spolupráci v oblasti vzdělávání, schůzi přerušit na cca 2 hodiny a návrhy prostudovat a vyjádřit se k nim, pak projednat materiál MŠMT a poté pokračovat druhý den podle pozvánky.

Posl. HIRŠ navrhuje projednat smlouvy druhý den, posl. SOURAL doporučuje projednat je nejprve v klubech a teprve další týden ve výborech. Posl. VOLÁK upozorňuje, že do 10. 11. je třeba se vyjádřit, navíc jde o smlouvu, kterou lze přijmout nebo odmítnout. Obsah se nemůže měnit. Posl. KOUCKÝ konstatuje, že jde o útlé materiály, které lze projednat věcně ihned a teprve poté, z pohledu politického, v klubech.

Hlasováno o programu tak, že smlouvy se projednají po 14.00 hod.

Člen Komise posl. Zemina informuje o jednání dne 23. 11., kdy došlo ke zmapování všech okruhů problémů, které je potřebné v souvislosti se zánikem federálních médií řešit. Došlo k jednání pověřených členů komise s mpř. Kalvodou o způsobu přípravy jednotlivých návrhů.

K majetku komise přijala závěr o nutnosti převést na národní veřejnoprávní média majetek potřebný pro jejich další fungování. Zbylý majetek bude privatizován. V pracovněprávní oblasti se dá ředitelům národních médií právo vybrat si potřebné spolupracovníky. V oblasti práv k nehmotným statkům komise vyčká výkladu odborníků na autorské právo. Záměrem je zpřístupnit archívy veřejnosti a nastolit obdobný režim jako např. u Národní knihovny. Druhá celoplošná frekvence bude dočasně svěřena České televizi a urychleně privatizována. U Čs. rozhlasu se předpokládá převzetí zpravodajského okruhu Českým rozhlasem, počet vysílacích okruhů bude ještě uvážen. Ve dnech 14. a 15. 11. se uskuteční výjezdní zasedání komise, na kterém se připraví potřebné návrhy zákonů ČNR.

S mpř. Kalvodou bylo ujednáno, že návrhy zákonů připraví skupina poslanců, vláda si vyhrazuje právo se k nim vyjádřit. Byly probrány základní teze zamýšlených úprav, u převodu majetku se majetek převáděný na ČT taxativně vymezí, zbylý majetek bude privatizován podle zákona č. 92/1991 Sb. Pracovněprávní vztahy budou řešeny v rámci obecné právní úpravy. Pokud jde o archivy, přejdou na MK ČR, které zřídí zvláštní instituci pro jejich správu s tím, že archivy budou přístupné veřejnosti.

Posl. FROMMER konstatuje, že řešení ohledně archivu není pro něj přijatelné, neměl by být veřejně přístupný, a to i z technických důvodů, odmítá kupčení s archivními materiály. Doporučuje tuto otázku ještě jednou a pečlivě uvážit.

Posl. SOURAL je znepokojen představou, že ČT bude vysílat pouze na jednom kanálu a druhý bude privatizován. Takový přístup znamená likvidaci veřejnoprávního média faktickou cestou, je zneklidněn faktem, že se vláda s takovým postupem ztotožňuje.

Posl. NOVÁKOVÁ se táže, zda se přihlédlo ke stanovisku Rady uměleckých obcí. Za rok zde pravděpodobně nebude připravena komerční televize na odpovídající kulturní úrovni. Zákon by neměl předpovídat nereálnou situaci.

Posl. HUBOVÁ připomíná původní stanovisko ředitele Mathého, který požadoval oba celoplošné kanály, aby zajistil vše, co je na ČT kladeno s tím, že pro privátní vysilatele by měl být vyhrazen kanál OK 3.

Posl. ZEMINA v odpovědi uvádí, že záměrem skupiny poslanců i vlády je i nadále vytvářet duální systém vysílání. Vyhradit dva celoplošné kanály veřejněprávnímu médiu znamená ohrozit privátní sektor, a to i z hlediska reklamního vysílání a jeho přístupnosti. Dobudovat kanál OK 3 jako celoplošný během krátké doby není reálné. Z archivů by se nikdy nepůjčovaly originály, jde i o zpravodajské pořady. V r. 1992 stojí ČST činnost archivu 22 milionů Kčs, lze počítat s půjčovným. Věc bude ještě řešena v souvislosti s autorskoprávními konzultacemi.

Posl. NOVÁKOVÁ připomíná znovu stanovisko Rady uměleckých obcí a názory rad národních médií.

Posl. ZEMINA konstatuje, že se komise stanoviskem zabývala, předseda Fitesu Venclík obhajoval své názory, jde o však jen o názory umělecké obce. Rady národních médií svým prohlášením porušily příslušné zákony o médiích, nejsou totiž statutárními médií, nýbrž kontrolním nástrojem veřejnosti. Poslanci se nebudou jejich stanovisky řídit.

Posl. KAŠPÁREK se táže na představy o kabelové televizi, posl. ZEMINA konstatuje, že v této oblasti se změny nepředpokládají.

Posl. HIRŠ žádá, aby se pamatovalo především na veřejnost. Dobudování kanálu OK 3 je problémem privátních vysilatelů. Nesouhlasí s budováním pozemní sítě a doporučuje orientovat se na družicové vysílání, což je problémem privátního sektoru. Požaduje zavést trh v plné míře i v této oblasti.

Posl. ZEMINA upozorňuje, že záměrem je duální systém vysílání, a to systém vyvážený.

Předseda výboru oponuje názoru o vhodnosti družicového vysílání.

Posl. SOURAL připomíná, že soukromý sektor má řadu dalších možností, kde se může rozvíjet. Zájmem státu a veřejnosti by mělo být zachování rovnoprávných podmínek pro veřejnoprávní média. Doporučuje, aby výbor na zprávu reagoval usnesením. Komise není mluvčím výboru.

Posl. HUBOVÁ navrhuje zvolit členy komise Otto Prušu, dnes pracovníka brněnského studia ČT a náměstka ministra kultury ČR Michala Prokopa. Přijato usnesení, kterým se oba jmenovaní volí členy komise.

Ředitel Roskovec komentuje obsah návrhu smlouvy o spolupráci v oblasti vzdělávání, připomíná právo užívat mateřský jazyk ve škole a prominutí klasifikace z opačného jazyka v prvých třech letech. Počty studentů v opačných republikách jsou v zásadě stejné, budou mít postavení cizinců, kteří studují buď na základě dohody bezplatně na základě úmluvy nebo si studium platí. Počty bezplatně studujících budou upřesňovány v příslušném roce. V tomto směru bude nutné materiál ještě dopracovat, hlediskem budou i náklady na studium. VŠ mohou uzavírat dohody o uznávání přijímacích zkoušek.

Ke smlouvě k uznávání dokladů o vzdělávání připomíná totožnost vzdělávacích soustav.

Po polední přestávce otevřena rozprava k dohodě o rovnocennosti dokladů o vzdělání.

Předseda výboru vznáší dotaz po obsahu termínu stavovské označení, ředitel Roskovec připomíná starší právní úpravy vyskoškolského studia užívající toto označení.

Schváleno usnesení, kterým se doporučuje s dohodou vyslovit souhlas.

Posl. HIRŠ žádá upřesnit v dohodě o spolupráci v oblasti vzdělávání odkaz na mezinárodní úpravu. Ředitel Roskovec konstatuje, že právní nárok na vzdělání se takovým ustanovením nezakládá.

Posl. BUMBOVÁ žádá vysvětlit, zda je správné hovořit o občanu jako o žákovi. Ředitel Hlaveš připomíná, že právní subjektivita občana začíná v plném rozsahu narozením.

Schváleno usnesení, kterým se doporučuje s dohodou vyslovit souhlas.

Posl. PAVLÍKOVÁ připomíná tradici pořádání výstav před sněmovní místností. V současné době je výstava mistra Renčína instalovaná v půjčených rámech, za které se platí půjčovné, lépe by bylo rámy zakoupit. Žádá výbor o podporu. Předseda výboru má za to, že by ostatním výborům měla být sdělena možnost navrhnout zdejšímu výboru autory, kteří by byly ochotni na půdě sněmu vystavovat, vedoucí kanceláře nechť zakoupí příslušný počet rámů. Posl. ŘEZNÍČEK navrhuje zavést systém vernisáží, který zkvalitní každou výstavu.

Posl. HIRŠ navrhuje, aby sekretariátu výboru bylo oznámeno, kdo má zájem o účast na semináři týkajícího se akademie věd.

Posl. KARAS informuje o semináři o evropských trendech v tělovýchově a vyzývá k účasti. Dává v úvahu vznik komise pro mládež a tělovýchovu.

Posl. KARAS doporučuje posoudit, zda by měla komise být zřízena. Má představu, že půjde o orgán poradní připravující stanoviska pro jednání orgánů ČNR, inciativní včetně legislativních aktivit. Doporučuje, aby komise byla složena z poslanců ČNR a rozdělena na dvě subkomise, v čele s předsedou, tajemníkem a místopředsedy. Na jednání doporučuje permanentně zvát příslušné pracovníky MŠMT.

Posl. HUBOVÁ návrh podporuje, rovněž posl. PAVLÍKOVÁ a posl. CHUDOBA.

Přijato usnesení, kterým se zřizuje stálo komise pro mládež a tělovýchovu a volí se členy komise posl. Hubová, Ungr, Chudoba, Karas a Frommer a předsedou komise posl. Karas.

Předseda výboru vítá nám. Bělohlávka a ředitele odboru ministerstva Novotného. Nám. Bělohlávek konstatuje obsah písemných materiálů. Ministerstvo začalo rozdělovat již v r. 1990 finanční prostředky na činnosti a nikoliv vždy jen na jednotlivá občanská sdružení. Pro r. 1993 se předpokládá pokračovat v nastolené praxi. Připomíná ožehavost problematiky majetku SSM, ministerstvo připravuje v součinnosti s ministerstvem kontroly zákon o Fondu dětí a mládeže, na který bude majetek převeden.

Zpravodaj posl. KARAS konstatuje určité změny oproti původním představám, např. se finanční prostředky rozdělují prostřednictvím okresních úřadů. Má za to, že jde o dobrou praxi, ve které je třeba pokračovat.

Zpravodaj, předseda výboru, konstatuje změny způsobu financování tak, že státní rozpočet bude sdružení financovat nejen prostřednictvím rozpočtové kapitoly MŠMT, nýbrž i prostřednictvím rezortů hospodářství a životního prostředí. Oceňuje rozdělování prostřednictvím okresních úřadů. Základním motivem je decentralizace financování. Klade otázku, jaký je celkový objem prostředků rozdělovaných kapitolou MŠMT, jaký je poměr objemů jednotlivých kapitol. Táže se, který způsob rozdělování finančních prostředků není právně ošetřen.

Nám. Bělohlávek v odpovědi uvádí, že financování prostřednictvím okresů bylo původně schváleno ministerstvem financí, které však nakonec souhlas odvolalo, a to přesto, že již byly příslušné smlouvy s okresními úřady uzavřeny. Věc se vyjasnila výměnou některých pracovníků MF, hledají se nové cesty, protože podle rozpočtových pravidel nelze finanční prostředky poskytovat okresním úřadům z kapitoly MŠMT, nýbrž přes ministerstvo financí. Bylo obtížné tuto zdlouhavou cestu vysvětlit. Projekty z okresů ministerstvo posoudí po věcné stránce, zda jde skutečně o financování projektů pro mládež. Po schválení projektu se s okresem uzavírá příslušná hospodářská smlouva.

Ředitel Novotný připomíná, že s okresy je ministerstvo v úzkém kontaktu. Dnešní způsob bude zachován, pro r. 1993 se předpokládá asi 225 milionů Kčs. I nadále se budou určité programy realizovat z centra, pro r. 1993 budou tři řešené prostřednictvím MŠMT, další za rozhodující spoluúčasti okresů (např. financování sdružení dětí a mládeže). Půjde v těchto dvou cestách o 2/3 prostředků, zbytek půjde rovněž přes okresy. Asi 10 % pújde i nadále z centra např. na pojištění mládeže, poplatky mezinárodním organizacím. Problémem je vymahatelnost částek nesprávně užitých. Praxe přinesla problém s registrací bez zkoumání správnosti údajů, některá sdružení jsou mládežnická pouze formálně, jiná jsou vykazovná dvakrát. Vše se řeší jen hospodářskými smlouvami. I ostatní ministerstva se musí zapojit do financování činností dětí a mládeže, např. ministerstvo kultury, životního prostředí a zdravotnictví. Jde vždy o peníze na podporu činností a ne jen na občanská sdružení. Existují soukromá zařízení pro volný čas, církve, nadace. Takové aktivity nelze vždy financovat.

Posl. KAŠPÁREK se táže na objem prostředků bývalého SSM, které vrátilo.

Ředitel Novotný uvádí, že jde o prostředky v rezortu hospodářství. Nám. Bělohlávek uvádí původní objem 2,7 miliardy Kčs, avšak jde o účetní hodnotu, není provedena řádná inventarizace pozemků, přesný údaj neexistuje. Ministerstvo nebude nadále financovat organizace, které neprovedly řádné vyúčtování, dlužníci budou žalovány i soudů.

Posl. CHUDOBA se táže, zda je MŠMT informováno o zásadách ministerstva financování k financování občanských sdružení a zda představy MŠMT nejsou odchylné od názorů MF a proto nereálné. Dále, zda má ministerstvo přehled o čerpání prostředků určených mládeži vyčleněných jinými rezorty. Nesouhlasí s odstraněním sociálně motivovaného rozdělování prostředků a připomíná nepřímé vlivy na kriminalitu. Rovněž finančních prostředků okresními úřady je třeba podrobovat kontrole.

Nám. Bělohlávek konstatuje, že kontroly není nikdy dost. Např. vyúčtování není vždy správně provedeno, kontrola je i personálně náročná, proto je pouze namátková. Lze počítat i se vzájemnou kontrolou mezi sdruženími. Určitá míra odpovědnosti je i na okresních úřadech, které rovněž rozdělují finanční prostředky. Vrácené finanční prostředky se vracejí ministerstvu financí a nelze je znovu rozdělit. MF nezasahuje do věcného rozdělování finančních prostředků.

Ředitel Novotný připomíná, že se zásady financování občanských sdružení připravují již tři roky. MŠMT nesouhlasí, aby do nich vtělen striktní zákaz použití prostředků na mezinárodní spolupráci (a to ani členské poplatky), se zákazem investičních výdajů (vše nad 5 tisíc Kčs) a se zákazem platit poskytnutými prostředky třetím osobám. Takový přístup však ochromuje činnost řady sdružení, věc je ještě v jednání. Na každou pomoc se uzavírá hospodářská smlouva, byť její vymahatelnost je v řadě případů nerealizovatelná. Celostátní sdružení není takové, které vyvíjí činnost agenturního typu. Záleží i na počtu členů, přirozeně především na rozsahu teritoria. Pokud by byly financovány především dětské tábory, nezbyly by finanční prostředky na jiné aktivity, tábory se platí tam, kde jsou součástí celoroční činnosti. Pokud jde o kluby, většina vyvíjí hospodářské aktivity a teprve zbytkově se věnuje mládeži. Proto nelze kluby financovat z centra, které nepostihne všechny jeho aktivity a jejich kontrolu. Zde dojde k další decentralizaci na úroveň obcí a měst.

Posl. CHUDOBA konstatuje růst nákladů spojených s pořádáním táborů, proto je třeba přistupovat k omezování jejich podpory citlivě. Připomíná, že dnes se mládež organizuje spíše v malých, nikoliv v masových organizacích. Táže se na původ koeficientů užívaných v písemnostech předložených ministerstvem a na možnost výjimek ze zákazu financovat investice, např. tábor potřebuje studnu.

Nám. Bělohlávek v odpovědi uvádí, že řadu otázek může řešit jen ministerstvo financí a změna rozpočtových pravidel.

Ředitel Novotný souhlasí, že náklady na provoz neustále rostou. Není záměrem např. platit nájemné za klubovny, mohlo by jít o skryté dotace obcím a vlastníkům objektů. Na táborové základny se určitým způsobem přispívá, není žádoucí přispívat na každé dítě. Pokud jde o počty členů, zásadou je financovat činnosti. Za celostátní se považuje sdružení s členstvem v alespoň 10 okresech. MŠMT nekontroluje jmenovitou evidenci členstva.

Posl. HUBOVÁ si upřesňuje, že přerozdělování je prováděno prostřednictvím okresních a nikoliv školských úřadů, které nemají v působnosti mládež a tělovýchovu.

Přijato usnesení:

Výbor bere na vědomí informaci o návrhu financování činností dětí a mládeže v r. 1993.

Přerušeno do druhého dne.

Druhý den přivítán ministr kultury ČR se svými náměstky. Ministr v úvodu konstatuje, že materiál je nejprve předkládán parlamentu a nikoliv vládě. Obsahuje pouze základní teze kulturní politiky státu, na jejichž realizaci se musejí podílet i ostatní ústřední úřady. Výbor by měl být o východiscích ministerstva průběžně informován. Největší problém vidí v problematice kulturního dědictví a zde v definování jeho obsahu. Důležitá bude rovněž regionální politika, kterou chápe jako nadrezortní. Cílem ministerstva v ekonomice je grantový systém. Konstatuje, že byla provedena kontrola na úseku státní památkové péče a zjištěna řada nedostatků. Pozornost se soustředí v zahraničněpolitické oblasti na posilování vědomí národní a státní identity. Materiál je poznamenán počáteční nejistotou nového vedení ministerstva.

Zpravodaj posl. ŘEZNÍČEK oceňuje kvalitativní posun v předkládaných materiálech, především pokud jde o ekonomické zajištění kultury, ochranu kulturního dědictví. Dokument však neobsahuje hodnocení změn kulturních a zůstává u konstatování změn politických. Zdá se, že se ministerstvo obává jednoznačně převzít odpovědnost za formulování kulturní politiky státu. U jednotlivých tezí konstatuje řadu připomínek, např. polemizuje s neprovedením odluky státu a církve, některé teze jsou nekonkrétní. Málo místa je věnováno regionální kultuře, odbor osvěty ministerstva věnoval již v minulém volebním období této problematice velkou pozornost.

Zpravodajka posl. PAVLÍKOVÁ předložený materiál považuje za přijatelný, ministerstvo formuluje vše, co je potřebné připravit. Problémy vidí v legislativní oblasti a žádá informace o legislativním plánu ministerstva. Očekává předložení funkčního památkového zákona, který nebude nástrojem péče o památkové pracovníky a zákona o muzeích a galeriích, který byl již v předcházejícím volebním období připravován. Táže se na právní úpravu nevýdělečných právnických osob a na způsob financování občanských sdružení a kulturních aktivit národnostních menšin. Klade otázku po osudu referátů kultury okresních úřadů, které mají být v některých místech rušeny.

Ministr děkuje za připomínky, teze jsou vyjádřením názorů, musejí následovat konkrétní kroky. Ministerstvo financí připravuje transformaci rozpočtových a příspěvkových organizací, kterým bude posléze ze strany ministerstva kultury pomáháno grantovým způsobem. Ministerstvo reagovalo negativně na rušení referátů kultury, avšak kompetentní je rezort vnitra. Řešení nevidí v dekoncentrátech, avšak stávající situace rovněž není únosná. Index nárustu rozpočtové kapitoly kultura by měl být 1,3. Legislativní plán je k dispozici, zákon o muzeích je připraven k předložení.

Nám. Prokop konstatuje, že prioritou v oblasti legislativy jsou opatření v souvislosti se zánikem federace, plán ministerstva byl proto výrazně redukován. Předložen bude návrh novely nařízení vlády o kulturních fondech a návrh zákona ČNR o audiovizi. Všechny ostatní předpisy budou předloženy až v následujícím roce spolu s řadou návrhů v souvislosti s plnou působností České republiky, např. tiskový zákon. Podpory občanským sdružením se již dnes rozdělují grantovým způsobem za účasti externích spolupracovníků.

Nám. Kratochvíl informuje, že se dnes legislativní rada zabývá návrhem zákona ČNR o ochraně předmětů kulturní hodnoty. Upřesňuje termíny jednotlivých legislativních aktivit. Objem obou rozpočtových kapitol bude cca 2 % celkového objemu státního rozpočtu. Pravidla pro financování občanských sdružení sestavuje ministerstvo financí a schvaluje je vláda. Uvažuje se neposkytovat mzdové prostředky. MV připravuje vzorový statut okresního úřadu, ve kterém nepředpokládá existenci referátů kultury, jejich funkci by měly převzít referáty regionálního rozvoje, ministerstvo kultury s takovým přístupem zásadně nesouhlasí. Návrh zásad zákona ČNR o veřejných produkcích byl stažen z programu.

Nám. Kněžínek konstatuje, že nejtěžším úkolem je získat pro ministerstvo podporu v oblasti památkové péče od veřejnosti. Úroveň občanského vědomí je v této oblasti velmi nízká, památkář není vždy vítán. Ministerstvo iniciovalo několik projektů týkajících se ochrany kulturního dědictví před krádežemi a realizovalo je v součinnosti s ministerstvem vnitra.

Posl. BUMBOVÁ žádá blíže objasnit termín regionální kultura v souvislosti s novými zkušenostmi.

Ministr odpovídá, že termín místní kultura je méně přesný. Region má vlastní kulturní identitu, kterou projevuje nezávisle na státní vůli. Stát by se však neměl vzdát možnosti ovlivňování tohoto prostředí. Ministerstvo bude monitorovat toky finančních prostředků, které musejí být veřejnosti známé.

Posl. KORONTHALY se táže, zda se pohled na pojem kulturní dědictví a jeho obsah zpřesnil, např. z pohledu archiválií zvukových nahrávek a zda by ve vztahu k různým církvím neměly platit různé předpisy.

Ministr zvažoval tuto variantu, avšak přístup bude muset být jednotný, církve se s tím v zásadě ztotožňují. Nám. Prokop doplňuje, že i zvukové nahrávky jsou součástí kulturního dědictví, problém je širší, jde o staré materiály ÚLUV, archivní snímky Filmového studia Barrandov atp. Záměrem je vyjmout tyto hodnoty z procesu privatizace tak, aby tyto hodnoty zůstaly v gesci státu a staly se předmětem veřejné péče.

Posl. KOUCKÝ má za to, že materiál je velmi kvalitně připraven. Jako velmi aktuální vidí změny ve financování a v ekonomice kultury vůbec. Připomíná, že by ministerstvo mělo dopracovat legislativní plán, předseda výboru by měl požádat mpř. vlády Kočárníka o zaslání návrhu zákona ČNR o nevýdělečných právnických osobách. Za nadále otevřenou považuje otázku struktury okresních úřadů.

Posl. HIRŠ se ztotožňuje s právě provedeným hodnocením předloženého materiálu. Konstatuje, že jeho naplnění bude otázkou ekonomické síly státu a má za to, že by výbor měl úzce s ministerstvem spolupracovat při realizaci ministerských záměrů.

Přijato usnesení, kterým se s uspokojením berou na vědomí programová východiska, doporučuje je upravit podle zpravodajských zpráv a výsledků rozpravy, propracovat ekonomiku a financování kultury a to zvl. ve vztahu k přípravě rozpočtu, připravit koncepci legislativních aktivit ministerstva, neprodleně zahájit přípravu jednotlivých návrhů a v souladu s legislativním plánem vlády je předložilo vládě ČR a ČNR.

Pracovníci MF ČR Čermák a Živný konstatují, že ústavněprávní výbor odložil projednání po přijetí ústavy ČR. Hlasováno o stažení bodu z programu, přijato.

Po seznámení s žádostí kanovníka vyšehradské kapituly přijato usnesení, kterým se doporučuje předsedovi ČNR převzít čestnou záštitu nad činnosti Nadace pro obnovu Vyšehradu.

Určeni zpravodajové, pro tisk 62 zpravodaj posl. Kašpárek, tisk 61 posl. Chudoba, posl. Koucký tisk 61.

Skončeno ve 12.15 hod.

Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý