Česká národní rada
1992
VII. volební období
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Zápis
z 14. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu,
konané dne 9. 12. 1992 od 9.00 hod. a 10. 12. 1992 od 8.00 hod. v budově ČNR, Sněmovní 4, Praha 1,
v místnosti č. 106/I. patro
Prosinec
Zápis 14. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Program: dle přiložené pozvánky
Přítomno: dle přiložené prezenční listiny
Jednání 14. schůze zahájil předseda výboru v 9.20 hod. Jednání řídí mpř. Koronthaly.
K bodu 1 - Vztah České tiskové kanceláře ke státnímu rozpočtu
Z. Blühová, zástupce statutárního orgánu ČTK, konstatuje stručně obsah předloženého návrhu a žádá výbor o podporu návrhu. Zdůrazňuje potřebu finančních prostředků na udržování archivu, které by se popř. přesunuly z obecné dotace.
Zpravodaj posl. PŘIBÁŇ zdůrazňuje potřebu financování zahraničního zpravodajství. Problematické je financování provozu archivu, vyvstává otázka, kde potřebnou sumu v rámci návrhu vyrovnaného rozpočtu vzít.
Zástupce MF ČR ing. Nepimach konstatuje, že je obtížné v rámci vyrovnaného rozpočtu nalézt peníze potřebné na udržování archivu ČTK.
Přijato usnesení, kterým se doporučuje poskytnout ČTK účelovou dotaci ze státního rozpočtu ve výši 29,3 milionů Kčs s tím, že část těchto prostředků ve výši 1 milionu Kčs bude čerpána na udržování archivu.
K bodu 2 - Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
Ing. Brož k návrhu uvádí, že Rada není materiálně ani personálně zajištěna, hospodařilo se podle provizorního rozpočtu. Částka navržená vládou na mzdové prostředky (pokrývající mzdové nároky 2 pracovníků) nebere v potaz kompetence Rady. Doporučuje pozornosti výboru původní návrh rozpočtu Rady, který podávala ministerstvu financí ČR a který lépe odpovídá potřebám Rady.
Zpravodaj mpř. KORONTHALY konstatuje, že vláda nepochopila postavení Rady. Ze strany MF ČR došlo k systémové chybě, Rada byla viděna jako již fungující instituce. Jako orgán teprve se konstituující potřebuje více finančních prostředků. Připomíná potíže s prostorami pro Radu, spory o výši prozatímně přidělených prostředků. Vláda nezohlednila skutečné potřeby Rady, která musí plnit všechny své zákony uložené povinnosti. Pokud bude Rada plnit kontrolní funkce, bude to prospěšné i státnímu rozpočtu, do kterého poplynou výnosy z pokut. Doporučuje zabývat se původním návrhem Rady.
Zástupce MF ČR ing. Nepimach připomíná, že verze navržená Radou byla nepřijatelná, protože státní rozpočet by byl při takových výdajích nevyvážený. MF vycházelo z r. 1992 a inflačního nárustu a dalšího určitého navýšení. Takovým způsobem se postupovalo u všech rezortů. Zdůrazňuje nutnost zajistit vyrovnanost státního rozpočtu. Sama vláda sáhla k dalšímu krácení. Důvody dalšího krácení nezná, pravděpodobně k němu došlo pro neujasněnost struktury úřadu, koncepci činnosti, jak vyplývá ze záznamu z jednání vlády.
Posl. NOVÁKOVÁ upozorňuje, že rozpočet Rady je vyjímečný v tom, že nejde o výsledek konsensu mezi rezortem a MF ČR. Nicméně ani návrh Rady není doprovázen podrobnějšími údaji, není patrná struktura úřadu. Navíc Rada bude pravděpodobně financována z části výnosu z tzv. koncesionářských poplatků.
Posl. PŘIBÁŇ se táže, zda se počítalo při navrhování rozpočtu s přikázáním jednoho procenta z tzv. poplatků a o jakou výši jde.
Ing. Brož konstatuje, že jedno procento z výnosu z poplatků by činilo asi 20 milionů Kčs. Část by byla využita pro podporu nezávislého vysílání. Připomíná, že nikde se nepočítalo se zřizovacími náklady. Při zbytkových penězích by Rada uvažovala o grantovém systému. Rozpočet Rady by stejně schvalovala ČNR včetně nakládání se zbytkovými penězi.
Předseda výboru se táže na vazbu státního rozpočtu a přikázání jednoho procenta. Obává se, že při neschválení jednoprocentního přikázání může být ohrožena činnost Rady.
Posl. HUBOVÁ se táže na varianty počtů pracovníků úřadu podle jednotlivých návrhů rozpočtů.
Ing. Brož má za to, že úřad by měl mít 5 sekcí po 10 pracovnících.
Vedoucí úřadu Jakl komentuje strukturu úřadu, zřízeny budou především monitorovací sekce (je třeba monitorovat 1.500 hod. denně), poté je přerušen.
Posl. KOUCKÝ se táže, kdo je dnes příjemce výnosu ze sazeb, zda jím v konečné fázi není státní rozpočet. Táže se, proč se v rámci rušení federálních médií nepřevede určitý majetek na Radu. Nevidí důvod pro budování nové instituce na zelené louce, jestliže se pohybujeme v rámci restriktivního hospodaření.
Předseda výboru konstatuje, že vládní návrh zpochybňuje samotnou existenci Rady.
Posl. FROMMER doporučuje návrh rozpočtu odmítnout.
Posl. KOUCKÝ upřesňuje, že se sice zřizuje ministerstvo obrany, ale to se nebude stavět na zelené pláni. Žádá odpověď, kdo je konečným příjemce výnosu ze sazeb.
Ing. Brož odpovídá, že příjemcem sazeb jsou dnes veřejnoprávní média.
Posl. PŘIBÁŇ doporučuje návrh rozpočtu neschválit, obdobně posl. KOUCKÝ.
Ing. Typolt z MF ČR zdůrazňuje eminentní potřebu vyrovnaného rozpočtu, MF může finanční prostředky přesunout 5 v rámci schváleného rozpočtu.
Usnesením se konstatuje, že projednal vládní návrh rozpočtu Rady a žádá, aby rozpočtové výdaje Rady pro r. 1993 byly stanoveny částkou 16.669.504,- Kčs zvýšením o 12.351.504,-Kčs při současném snížení výdajů z rozpočtové kapitoly Úřadu vlády ČR o 12.351.504,- Kčs.
Řídí mpř. Pavlíková.
Bod 3 - Kapitola ministerstva kultury ČR
Nám. Kratochvíl připomíná, že potřeby kultury jsou kryty částkou 2,32 miliardy Kčs a z místních ve výši 3,4 miliardy. Ostatní zdroje jsou mimorozpočtové (Mates, Kulturní loterie, kulturní fondy). Oba státní fondy nejsou redistribuční a nemají žádné výdaje. Jedinou rozpočtovou organizací je dnes ministerstvo, ostatní jsou příspěvkové nebo jde o státní podniky. Ty budou v průběhu roku privatizovány. V kapitole 334 jsou zahrnuty i potřeby občanských sdružení a církví. Potřeby jsou zajištěny na úrovni r. 1992 a s přihlédnutím k inflaci. Celkový nárůst činí asi 38 procent.
Zpravodaj mpř. KARAS zdůrazňuje provázanost návrhu rozpočtu s programovým prohlášením ministerstva. Komentuje strukturu výdajů, dotýká se financování občanských sdružení. Žádá o objasnění bližších podrobností o struktuře výdajů. Táže se na situaci státních fondů. Závěrem doporučuje rozpočet schválit.
Nám. Kratochvíl upozorňuje, že 92 procent organizací kultury je závislá na státním rozpočtu. Řada organizací není personálně naplněna, u dalších bude příspěvek na činnost nulový. Hlavním zdrojem Státního fondu kultury jsou mimorozpočtové prostředky, připravuje se loterie Art-loto na principu on line. Po jejím povolení se očekává rychlý náběh loterie, pravděpodobně od září r. 1992. Výnos by mohl dosahovat až dvou miliard Kčs. U kinematografického fondu bude významným zdrojem výnos z provozování filmových děl.
Posl. ZIMA (HV) připomíná program regenerace městských památkových zón a rezervací. V žádném rezortním rozpočtu není na tento program pamatováno, a to ani v rozpočtové kapitole kultura. Přitom minimální varianta je pro r. 1993 uvažována ve výši 300 miliónů Kčs. Žádá výbor, aby se pokusil nalézt řešení, např. nastartováním Státního fondu kultury.
Nám. Kratochvíl připomíná, že se vláda ČR tímto problémem zabývala, minimální varianta činila posléze 8 miliónů Kčs. Protože se nepodařilo nalézt zdroje, po jednáních na MF bylo konstatováno, že nejde o potřebu, která bude uspokojena v r. 1993. V rámci jiných akcí (např. rekonstrukce střech) bude i na regeneraci částečně pamatováno. Státní fond není redistribuční, o jeho prostředcích rozhoduje Fond podle zvláštního režimu. Obává se opatření v rámci kapitoly, které by nutně postihlo ostatní výdaje. Usnesení vlády nezavázlo ministra financí realizovat předmětné výdaje.
Ing. Typolt (MF ČR) konstatuje, že se nepodařilo nalézt rozpočtové krytí pro tento výdaj z centrálního rozpočtu. Určité finanční prostředky lze nalézat v lokálních rozpočtech, které budou nadány vyšší rozhodovací autonomií. Výdaje na regeneraci jsou přímo spojeny s regionem samotným.
Posl. PŘIBÁŇ upozorňuje na havarijní stav budovy filharmonie v Brně. V r. 1992 byla údajně rekonstrukce financována ze státního rozpočtu i z rozpočtu města. Táže se po kritériích výběru objektů, kterým se poskytne účelová investiční dotace.
Nám. Kratochvíl odkazuje na prostředky místních rozpočtů. Investice z kapitoly jsou investicemi organizací, které ministerstvo zřídilo, nikoliv jiných organizací.
Přijato usnesení, kterým se souhlasí s návrhem rozpočtové kapitoly ministerstva kultury na r. 1993.
Bod 4 - Návrh rozpočtu školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Návrh rozpočtu uvádí nám. Pillip. V r. 1993 vzroste výdajová stránka asi o 25 procent s ohledem na změny v organizaci sociálního atd. zabezpečení, další zvýšení představuje potřeba placení daně z přidané hodnoty. Vysvětluje peripetie jeho přípravy, jednání s MF ČR a ve vládě. Ministerstvo předpokládá výdaje na kompenzace sociálních dopadů sociálně slabším rodinám. Bude třeba udržet platovou hranici tak, aby se bránilo odlivu pracovníků. Předpokládá se asi 17 % nárůst. Druhou prioritou je udržení provozu především středních škol, jejich vybavování novými pomůckami však v úvahu již nepřipadá. Bude zvyšován tlak na adresnost přidělovaných prostředků. Sníží se počet pracovníků ministerstva na výsledný stav 400 pracovníků.
Vrchní ředitel ministerstva hospodářství ing. Hartmann konstatuje, že příspěvek na provoz a příspěvek na státního učně budou vyčleněny do rozpočtů zřizovatelů učilišť, a to v zájmu adresnosti těchto prostředků. Nejde o kvalitativní změnu ve financování učilišť, ke které dojde teprve v příštím roce.
Zpravodaj posl. CHUDOBA konstatuje ke sportu a tělovýchově nedostatečné zpracování předložených materiálů. Návrh nespecifikuje jednotlivé položky v rámci dotací občanským sdružením. Táže se po důvodech začlenění výdajů na tělovýchovu do všeobecné pokladní správy, na výši nákladů začleněných do kapitoly ministerstev obrany a vnitra.
Zpravodaj posl. KOUCKÝ nesouhlasí s pasivním postojem ministerstva, poslanci mohou řadu věcí změnit. Postrádá základní školství financované prostřednictvím rozpočtů obcí. Dotace obcím se výrazně snížily s tím, že se předpokládají vyšší příjmy obcím. Ty však výpadek ze státního rozpočtu nenahradí, navíc příjmy budou nerovnoměrné. Zrušily se dotace státu na provoz mateřských a základních škol, a to na 10 % odhadovaných nákladů. Řada obcí nebude moci provozovat školy, což sice může napomoci koncentraci sídel, avšak výsledkem zde bude rušení základních škol na základě ekonomických tlaků.
Konstatuje zrušení dotací na dopravu do škol, což výrazně zatíží rodinné rozpočty, a to právě v situaci koncentrace sídel. Tato rozhodnutí se neopírají o analýzu sociálních dopadů. Táže se, zda takové analýzy existují. Není jasné, zda jsou připravena řešení dopadů těchto rozpočtových škrtů. Zdravotnictví bylo zajištěno všemi možnými způsoby, i když i o jejich správnosti jsou dnes pochybnosti. Takový přístup však postihl ostatní nevýrobní sféru, mimořádně pak školství. Pochybné jsou rovněž obrovské výdaje do zemědělství. Jak zdravotnictví tak zemědělství se začínají transformovat, školství zůstalo zcela stranou. Ani v sociálním zabezpečení nedošlo k žádné změně, zejména v oblasti adresnosti sociální péče. Zaráží jej výše částek ve všeobecné pokladní správě, kde je např. 1,2 miliardy Kčs na rozvoj vědy a technologií a zda má souvislost s financováním vědeckého výzkumu a vysokého školství.
Velkým problémem je pokračující útlum investiční činnosti, přitom státní rozpočet financuje další nemocnice při nadměrném počtu lůžek. Neřeší se dopady restitucí, kde sice existuje desetiletý odklad, avšak je třeba se připravovat již dnes.
Je otázka, proč je závazným ukazatelem mzdový limit, který škole zužuje manévrovací prostor. Žádá, aby ministerstvo alespoň ex post předložilo rozpis rozpočtu. Oceňuje, že normativ na tělesně postižené děti bude dítě následovat, i když bude navštěvovat normální školu, jde o pozitivum z hlediska zapojení dítěte do normálního života. Nezamlouvá se mu přetrvávající způsob financování kolejí a menz.
S návrhem rozpočtu nelze bez dalšího vyslovit souhlas.
Nám. Pillip si uvědomuje kritický souběh nepříznivých faktorů postihujících stát v příštím roce. Nemůže se však vyjadřovat k možnosti rozpočtových přesunů mezi kapitolami. U obcí má za to, že riziko nedovýběru daní a poplatků je nižší, vláda má pro tyto případy připravenu rozpočtovou rezervu. Nelze připustit další rozevírání nůžek mezi příjmy ve státním a nestátním sektoru. K transformaci školství připomíná prosazovaný princip rovného přístupu. Uvažovalo se o přímé dotaci, přestože nelze očekávat tomu odpovídající snížení výdajů na školy státní. Rizikovým prvkem jsou některé sociální výdaje, např. příspěvek na učebnice je sociální dávkou, která se nemusí vztahovat na všechny žáky. Konstatuje, že se neodbourává žákovské jízdné, jeho vyplácení se přesouvá do kapitoly ministerstva hospodářství v rámci dotace ČSAD. Základ pro financování vědy vidí v činnosti Grantové agentury. Výdaje na sportovní reprezentace jsou součástí delimitovaných prostředků. Připomíná, že vláda dosud neschválila dosud zásady pro financování občanských sdružení.
Rektor VŠE v Praze prof. Miler jménem Klubu rektorů VŠ podporuje záměr přesunout do této rozpočtové kapitoly prostředky z jiných rozpočtových kapitol.
Posl. BUMBOVÁ vidí v návrhu rozpočtu ohrožení školství a nesouhlasí s ním.
Posl. KAŠPÁREK doporučuje hledat finanční prostředky pro školství i v jiných oblastech.
Posl. ZEMAN označuje rozpočet za macešský, vzdělání je velký kapitál. Konstatuje, že rozpočet armády, která nikdy nebojovala, naposledy v r. 1620, a to nikoliv úspěšně. Přesto rozpočet obrany stále roste. Obdobně upozorňuje na záměr BIS nakupovat další objekty.
Ing. Typolt nechce komentovat prioritu zájmů sledovaných státním rozpočtem. Prostředky na tělovýchovu byly ve VPS ve federálním rozpočtu, z tradičních důvodů je tomu tak i dnes. Ministerstvo vnitra se placení státní sportovní reprezentace bránilo, ministerstvo financí na této povinnosti rezortu vnitra dnes trvá. Mzdový normativ souvisí se zákonem č. 143/1992 Sb., který není vhodný pro příspěvkové organizace. Pokud ovšem platí, je třeba jej respektovat, jeho principem se přiřazení platu věkové hranici. Chyba není v úvaze předkladatelů rozpočtu, nýbrž v tezi o možnosti odměňovat pracovníky ve školství stejně jako pracovníky státní správy. K učňovskému školství konstatuje, že změna způsobu financování předpokládá porušování školského zákona, rozpočtová pravidla jsou normou obecnou, školský zákon je zákon speciální, který je třeba respektovat.
Posl. CHUDOBA žádá, aby v rozpočtu byla jednoznačně parlamentem rozhodnuto, kolik peněz půjde na mládež a kolik na tělovýchovu. Posl. KOUCKÝ konstatuje, že návrh rozpočtu je slupka pro parlament, pod kterou se skrývá možnost pro meritorní rozhodování úředníků.
Předseda výboru konstatuje, že návrh není transparentní, nejde jen o prostý součet čísel, ale i konkrétní dopady. Dva materiály dávají možnost vzniku dvojí školství. Z návrhu ministerstva hospodářství je obtížné se dobrat konkrétních dopadů. Bez podrobných podkladů o důsledcích navrhovaného rozpočtu jej nelze podpořit a navrhuje, aby výbor vyžádal podrobný rozbor důsledků. Učňovské školství je i v oblasti investic nadhodnoceno oproti ostatnímu.
Posl. KOUCKÝ upozorňuje, že se projednává návrh rozpočtu, detaily v něm stejně nejsou obsaženy. Navíc v učňovském školství jde jen o návrh transferu mezi rezorty. Doporučuje, aby se školství financovalo z neúčelové dotace obcím, půjde-li o účelovou dotaci, která bude nízká, obec školu zruší. Polemizuje s existencí mzdových limitů, ty by měly být zrušeny právě proto, že existuje zákon č. 143. Naprosto nesouhlasí s nárůstem transferu finančních prostředků podnikům.
Vrchní ředitel Hartman konstatuje, že ministerstvo předložilo koncepci v termínu, výbor se jí dosud nezabýval. Očekává se převod prostředků na zřizovatele, nejde o podstatnou změnu, tu je možné provést teprve po přijetí ústavy a koncipování nového školského zákona.
Posl. KOUCKÝ má za to, že nelze udržovat tento systém financování, který je oddělený od podnikatelské sféry, se kterou se musí znovu spojit.
Posl. HIRŠ doporučuje neinvestiční prostředky na učňovské školství vyjmout z rozpočtu školství a svěřit je zřizovatelským rezortům.
Předseda výboru trvá na poskytnutí údajů, které umožní srovnání.
Posl. NOVÁKOVÁ žádá, aby byly k dispozici materiály ministerstva hospodářství všem poslancům. Měly být rozdány všem členům výboru tak, aby byl čas je prostudovat před projednání rozpočtu.
Posl. KOUCKÝ připomíná termíny uváděné ministerstvem při novelizaci zákona ČNR č. 2/1969 Sb., které rokem 1994 již neoperovaly. Souhlasí s předsedou výboru, že je potřebné návrhu dopady zjistit.
Ing. Typolt se ztotožňuje s požadavkem, aby rezorty sdělily normativy na žáka, tento údaj MF ČR nezná. MF nesouhlasí s představami ministerstva hospodářství, které jsou proklamativní a neřeší členění podle oborů. Ke zrušení normativů se vyjádřit nemůže, jde o věc jiného odboru MF ČR, osobně se s požadavkem normativy zrušit ztotožňuje.
Posl. KOUCKÝ navrhuje sestavit skupinu pro přípravu usnesení, které jeho návrh připraví do druhého dne. Bod 4 se odročuje na druhý den odpoledne.
K bodu - rozpočet Grantové agentury
Dr. Koukal, mpř. Rady vlády ČR pro vědeckou činnost a vývoje technologií, odůvodňuje návrh rozpočtu. Doc. Syka připomíná, že prostředky budou rozdělovány účelově po veřejném oponentním řízení. Finanční prostředky jsou dnes obsaženy ve VPS. Navíc existují interní rezortní agentury, např. v rezortu zdravotnictví. Tyto prostředky budou posléze převedeny do kapitoly Grantová agentura.
Zpravodajka posl. HUBOVÁ konstatuje, že prostředky Grantové agentury se člení v pěti rovinách. Doporučuje urychlené ustavení agentury a souhlas s návrhem rozpočtové kapitoly. Současně navrhuje požádat vládu, aby v rámci rozpočtu úřadu vlády byly určeny prostředky pro činnost poradního orgánu.
Posl. KOUCKÝ konstatuje, že návrh rozpočtové kapitoly není návrhem vlády, vláda tyto peníze uvádí v rámci kapitoly ministerstva hospodářství. Nesouhlasí, aby se z prostředků agentury rozdělovaly peníze rezortům.
Posl. HIRŠ žádá konkretizovat jednotlivé položky návrhu Rady.
Ing. Staňková z MF ČR konstatuje, že nebyl předložen návrh rozpočtové kapitoly, proto jej vláda navrhuje v částce 0. Ve VPS je 1,2 miliardy na vědecké projekty. To není totéž jako rozpočet agentury, který bude vyšší. Pokud bude v lednu návrh rozpočtu rychle připraven a schválen, nebude nic bránit jejich převodu do prázdné kapitoly. V opačném případě je MF bude rozpočtovým opatřením převádět rezortům. Existuje rozpor ohledně kanceláře agentury, není jasné, zda má být financována z tohoto rozpočtu.
Posl. KOUCKÝ si ověřuje, zda 1,2 miliardy Kčs skutečně tuto částku převede na dnes prázdnou nulovou agenturu. Má pochybnost o účelnosti vynakládání prostředků, které přicházejí z Evropských společenství. Doporučuje uvážit, aby se z VPS částka převedla do rozpočtu agentury.
Usnesení:
I. žádá, aby se z kapitoly VPS částka 1,2 miliardy přesunula do rozpočtové kapitoly grantová agentura,
II. doporučuje ČNR, aby ČNR požádala vládu,
1. aby zřídila ke dni 1. 1. 19993 grantovou agenturu
2. aby zajistila v rámci rozpočtové kapitoly Úřad vlády ČR byly vytvořeny podmínky pro činnost Rady vlády ČR pro vědeckou činnost a vývoje technologií
3. aby předložila rozpis rozpočtové kapitoly Grantová agentura
Bod - Rozpočet České akademie věd
Dr. Vlasák komentuje návrh kapitoly, která byla připravena v podmínkách restriktivního rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu po předcházejícím krácení na MF ČR dále zkrátila. Vytvořil se nepříznivý poměr mezi věcnými výdaji a osobními náklady, takže nebude možné zajistit vše potřebné pro činnosti akademie, např. aspirantury, literatura, příspěvek vědeckým společnostem. Bude muset dojít k rozsáhlému propouštění, v rozsahu cca 4.000 pracovníků, dnešní stav je 8.800 zaměstnanců. Tím je do budoucna ohrožena vzdělanost a věda v budoucnu. Řada oborů vědy zanikne, rozpadnou se dlouhodobě budované vědecké týmy. Jako první byl zlikvidován průmyslový výzkum, a to v důsledku platební neschopnosti, rezortní výzkum je rovněž v troskách.
Zpravodaj posl. HIRŠ konstatuje, že akademie se věnuje teoretické práci, jejíž efekt se projevuje ve vzdálenějším časovém horizontu, má však velký národohospodářský a kulturní význam. Obává se odlivu mozků do zahraničí. Varuje před přerušením kontinuity dovozu literatury, vydávání časopisů, zániku řady vědeckých společností. Akademie by ztratila kontakty se zahraničním výzkumem. Obává se rovněž důsledků neplnění dohod o vědecké spolupráci. Je třeba posílit rozpočet o 17O milionů na neinvestiční výdaje a 160 na investice. Lituje, že nebyla vytvořena koncepce vědy. Přimlouvá se za posílení položky na literaturu.
Navrhuje v usnesení
Výbor konstatuje, že snížení rozpočtu ČAV o 400 mil. je neúměrné a navržený rozpočet neumožňuje, aby akademie plnila svůj účel, navržený rozpočet ohrožuje její další existenci.
podle... ohrožuje plnění funkcí v plném rozsahu přijato
doporučuje
1. zvýšit o 100 mil. věcné výdaje - nepřijato
2. aby se podle vývoje rozpočtového hospodaření vytvořila v průběhu r. 1993 podmínky pro účelové dotace činností, zejména na dovoz a vydávání vědecké literatury, rozvoj a využití informačních sítí, udržení spolupráce se zahraničím, mobilitu vědeckých pracovníků, činnost vědeckých společností sdružených v RVS a ICSU a stipendia vědeckých pobytů a aspirantů - nepřijato
K dotazu posl. Kašpárka dr. Vlasák uvádí jako špičkové ústavy např. Geofyzikální ústav, makromolekulární chemie, Archeologický ústav.
Posl. KORONTHALY postrádá náznak selekce mezi jednotlivými potřebami, vztah mezi rozpočtem akademie a grantové agentury. Táže se na možnosti financování z komerčních zdrojů.
Posl. SOURAL varuje před zánikem nenahraditelných informačních zdrojů, přetrháním těžko obnovitelných zahraničních kontaktů. Přitom si vláda ponechává 85 miliard Kčs ve VPS, podporuje proto neváhat, aby 170 milionů Kčs bylo akademii přikázáno.
Posl. KOUCKÝ připomíná, že vědě se pomůže i činností grantové agentury na soutěžním principu. Přesto existuje nebezpečí např. rozprodeje fondů ústavů. Připomíná příliš široké spektrum oborů pěstovaných v tak malé zemi. Existují i nekvalitní ústavy.
Dr. Velemínský konstatuje, že akademie si je potřeby selekce vědeckého výzkumu vědoma. Její vnitřní grantová agentura k tomu směřuje. Ústavy si obstarávají i zahraniční zdroje financí. Otázka stojí, zda mít základní nebo jen aplikovaný výzkum. Některé ústavy byly sloučeny nebo zrušeny. O tom všem se rozhoduje ve složité proceduře, což přináší další náklady. Rovněž počet pracovníků se snižuje průběžně nikoliv plošně, nýbrž selektivně.
Prof. Valenta informuje o tom, že Rada vědeckých společností má 50 členů a nadrezortní charakter.
Posl. HIRŠ znovu připomíná relaci mezi jednotlivými výdaji státního rozpočtu.
Přerušeno bez usnesení v 20.00 hod.
K bodu - poslanecké platy
Posl. UNGER žádá bod odložit, v rozpočtovém výboru se připravuje nový návrh platů státních funkcionářů.
Druhý den řídí mpř. Karas.
Bod - platy poslanců
Zpravodaj posl. UNGER připomíná zásady odměňování státních funkcionářů, které výbor projednal. Konstatuje obsah návrhu (tisk 171), nedoporučuje jej schválit. Např. plat předsedy vlády a předsedy ČNR není srovnatelný.
Posl. VOLÁK připomíná, že výbor projednal návrh opožděně. Vláda proto nemohla reagovat. Navrhuje následující výše platů:
Výbor doporučuje následující úpravu výše platů a náhrad
Poslanec - 12.000,- Kčs a poslanci s trvalým pobytem v hl. m. Praze nezdaněné paušální náhrady výdajů spojených s výkonem funkce 8.000,- , mimopražští do 100 km - 9.000, do 200 km - 10.000,- Kčs, do 300 km - 11.000,-Kčs, nad 300 km - 12.000,- Kčs, tajemník výboru - 12.500,- Kčs, mpř. výboru 13.000,- Kčs, předseda výboru 17.000,-. Předseda klubu 14.000,- a 150,-Kčs za každých započatých 10 poslanců, mpř. ČNR 26.000,-, 1. mpř. 28.000,-Kčs, předseda ČNR, vlády a ústavního soudu 31.000,- a 10.000,- náhrady.
žádné odměny, (další plat v kalendářním roce)
upravit podle písemných poznámek
K bodu - návrh zákona ČNR o státních symbolech ČR (tisk 189)
Posl. PAVLÍKOVÁ odůvodňuje poslanecký návrh a připomíná souvislost s projednáváním ústavy. Konstatuje historickou souvislost navrhovaných symbolů.
Zpravodaj posl. ZEMAN doporučuje návrh podpořit.
V rozpravě posl. Pavlíková podrobněji osvětlila konstrukci státních symbolů a jejich užívání.
usnesení: I. výbor doporučuje, aby ČNR návrh zákona ČNR o státních symbolech ČR (tisk 189) schválila jako ústavní zákon ČNR
II. zmocňuje zpravodaje, aby se účastnil společné porady zpravodajů a společně s nimi vypracoval společnou zprávu, která bude předložena schůzi ČNR. přijato
K návrhu zákona o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání (tisk 190)
Za předkladatel mpř. KORONTHALY upozorňuje, že návrh byl pojat jako minimální nutná novela. Rozsáhlejší změny platné úpravy se předpokládají teprve v následujícím roce. Komentuje obsah navrhované úpravy, připomíná její naléhavost a význam pro další provozování rozhlasového i televizního vysílání. Zdůrazňuje rovněž požadavek plurality zpravodajství.
Zpravodaj posl. KOZEL konstatuje, že návrh je odrazem současnosti a aktuálních potřeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Návrh doporučuje schválit.
Současně navrhuje, aby v čl. III, bod 2 byla vypuštěna slova" podle ODA, přijato
Posl. NOVÁKOVÁ připomíná důležitost návrhu, obává se situace, kdy by ČT vysílala jen na jednom celoplošném kanálu. Tím by bylo ohroženo její poslání. Navrhuje čl. I, § 1 v tomto znění: (1) ČT jakožto provozovateli ze zákona jsou přiděleny dva vysílací okruhy.
(2) Rada pro vysílání rozhodne nejpozději do 31. 1. 1993 o tom, který vysílací okruh se stane druhým vysílacím okruhem ČT., nepřijato
Mpř. KORONTHALY oponuje návrhu posl. Novákové, jeho realizace by narušila duální systém vysílání a podvázala možnosti tvorby a nabídky alternativních programů.
Posl. SOURAL upozorňuje na vzájemnou souvislost jednotlivých článků a co by znamenalo přijetí prvého pozměňovacího návrhu. V čl. I lze § 1 vypustit a upravit čl. II bod 1, takto: "... umožňující pokrytí ... dvěma televizními programy." a dovětek se vypouští. , nepřijato
Toto doplňuje posl. Nováková ke svému původnímu návrhu.
Posl. HUBOVÁ navrhuje v čl. II odst. 4 toto vedení: "provozovateli rozhlasovému vysílání se vyhrazují .... Regionálním studiím ČR podle .... se vyhrazují přenosové cesty (..), které mají v užívání ke dni účinnosti tohoto zákona. nepřijato a vypustit § 28a.
Mpř. Koronthaly upozorňuje, že návrh pos. HUbové by bránil jakýmkoli změnám v rozdělení sítí. problém řeší § 28a. Upozorňuje na zákon FS z 2. 12. 1992 o zrušení ....
Nováková v čl. II § 9 odst3: provozovateli TV ze zákon se vyhrazují .... umožňující pokrytí dvěma tv programy, zbytek se vypouští
Mpř. Koronthaly - některé připomínky jsou technického charakteru, v intendantech problém nevidí, připouští možnost převzetí pracovníků
Předseda výboru - podle ODA
Posl. HUBOVÁ - § 8 - vypustit oba odstavce, bere zpět
Posl. NOVÁKOVÁ - jak bude naloženo s přidělenými penězi, jde o velkou částku, mělo by jít jen o prostředky na vlastní činnost
Mpř. KORONTHALY - podpůrčí činnost bude řešena ve velké novele, dává v úvahu doporučení, aby neví kdo připravil návrh právní úpravy
Dr. Šustová - čl. III bod 1 - doporučuje v souvislosti s rozpočtem předcházejícího a následujícího
Posl. SOURAL - upozorňuje na připomínky ČT, které považuje za velmi významné, je třeba se jimi zabývat, doporučuje bod přerušit.
Přerušen bod 10
Bod - Statut fondu kultury
Nám. MK Kratochvíl odůvodňuje návrh statutu, který je návrhem ministra kultury podaný na základě zákona ČNR č. 239/1992 Sb. Připomíná, že statut nemůže jít nad rámec zákona.
Zpravodajka posl. BUMBOVÁ se táže na formu zveřejnění, jinak návrh doporučuje podpořit.
Nám. Kratochvíl konstatuje, že se tak bude dít in concreto např. v odborných časopisech.
Usnesení: doporučuje, aby ČNR návrh statutu schválila
Bod - statut kinem. fondu
Nám. Kratochvíl odůvodňuje návrh, připomíná, že v tomto případě je statut podmínkou pro zápis fondu do obchodního rejstříku. Připomíná smlouvy s výrobci filmových děl, které bude Fond uzavírat.
Zpravodaj posl. SOURAL doporučuje statut schválit. Má však za to, že by hlasování Rady nemělo být veřejné a otázku veřejnosti jednání, nikoliv hlasování doporučuje uvážit.
Nám. Kratochvíl připomíná zkušenosti z rozdělování účelové dotace ve výši 100 milionů Kčs. Připomíná, že může být i veřejné.
Usnesení: doporučuje, aby ČNR návrh schválila
Zpět k vysílání:
Pracovnice České televize dr. Dubová komentuje připomínky písemně předané při schůzi výboru.
Ředitel Českého rozhlasu dr. Mejstřík chápe předložený návrh jako nezbytnost vynucenou dnešní dobou. Pokud jde o přidělení kmitočtového spektra, byla-li by schválena tato verze, regionální studia by patrně potřebovala vlastní licence. Návrh neobsahuje problematiku vysílání do zahraničí. Doporučuje výslovnou úpravu, podle které bude Český rozhlas oprávněn k vysílání rozhlasových programů do zahraničí. Připomíná, že návrh neřeší též pracovněprávní vztahy. K intendantům v televizi upozorňuje, že jde o nesystémové opatření.
Dr. Korte - podporuje návrh, polemizuje s návrhem posl. Novákové. Doporučuje uvážit poměr reklamního vysílání.
Bod opět přerušen a přikročeno k bodu
Bod - návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČR na r. 1993 (tisk 171)
Pracovník MF ČR ing. Typolt žádá výbor, aby vládu v jejím návrhu podpořil. Jde o návrh vyrovnaného rozpočtu, rovnováhu mezi výdaji a příjmy je třeba zachovat.
Zpravodaj posl. KOUCKÝ připomíná předně vyrovnanost rozpočtu. Rozpočet se zaměřuje na podporu podnikatelské činnosti, sleduje rovněž sociální aspekt. Připomíná, že státní rozpočet je součástí komplexu veřejných rozpočtů. Výrazně se mění zdroje příjmů místních rozpočtů. Dochází k relativnímu poklesu spotřeby státu a růstu transferu do veřejné spotřeby obyvatelstva. Tento proces je však pomalý, pokračují transfery podnikům, které v absolutních číslech dokonce stoupají. Stále činí transfery obyvatelstvu menší než ve světě obvyklý podíl. Daň z příjmů fyzických osob o výnosu 18 miliard se přikazuje do místních rozpočtů, avšak celkově se jejich zdroje snižují, což může činit problémy. Značná část rozpočtu je odčerpávána sociálním zabezpečením. Princip solidarity se až příliš silně promítl do schválených předpisů, princip osobní odpovědnosti přišel zkrátka. To však zatěžuje státní rozpočet.
Rozhodování o státním rozpočtu zůstává v rukách státu. Jde však ne o peníze státu, ale o peníze daňových poplatníků. V demokratických státech o penězích daňových poplatníků rozhodují poslanci a nikoliv státní úředníci. Ti však nemají jinou než zaměstnaneckou odpovědnost. Do usnesení výboru navrhuje, aby rozpočet na r. 1994 byl předložen parlamentu dva měsíce před koncem r. 1993 a byl předložen v kapitolách a v kapitolách byl též schvalován.
Ing. Typolt nechce polemizovat ohledně nedostatečné informačním hodnoty návrhu, připomíná však dělení federace a transformaci ekonomiky. Připomíná, že jakýkoliv nárůst výdajů, ke kterému nedojde bez přesunu mezi kapitolami, znamená vyšší daňovou zátěž. Dotace do podnikové sféry jsou dotacemi na dopravu obyvatelstva, na vytápění bytů a na útlumové programy v hornictví, na zemědělskou výrobu. Dále ing. Typolt reaguje na dotazy posl. Sourala a posl. Kašpárka stran rozpočtového hospodaření v r. 1992 a vývoje ekonomiky ČR.
Posl. PŘIBÁŇ navrhuje, aby v rámci neúčelové dotace městu Brnu byla částka 28 milionů Kčs vyčleněna jako účelová dotace na dostavbu základní školy na nevidomé.
Posl. KOUCKÝ doporučuje se soustředit na rozpočet obrany, kde je položka O,5 miliardy na civilní obranu, ze které lze 200 milionů přesunout, z kapitoly zdravotnictví, ze které v části hygienická služba (1 miliarda Kčs) lze přesunout 400 milionů Kčs.
Posl. NOVÁKOVÁ má za to, že je třeba kapitolu zdravotnictví zkoumat i z pohledu počtu nemocničních lůžek, která nemusí všechna být určena pro plnou péči.
Ing. Typolt doporučuje, aby školství bylo řešeno v závislosti na dosažení vyššího než dnes uvažovaného výnosu tím, že by vláda byla zavázána v případě rozpočtového přebytku jej řešit přednostně pro školství.
Posl. SOURAL vznáší problém financování rozestavěné školy v Českém Těšínu, která by jinak musela být zakonzervována. Problém lze řešit účelovou dotací městu na úkor dotace neúčelové.
Posl. HUBOVÁ doporučuje, aby byly účelově poskytnuty částky na dostavby v oblasti školství a zdravotnictví.
Ing. Typolt upozorňuje, že i v místech jsou zástupci daňových poplatníků, kteří mají k místním potřebám blíže než ústřední parlament. Proto nedoporučuje akceptovat návrh posl. Hubové. Problém Brna je jiného rázu, věc zde byla projednána s městem samotným. Problém českotěšínské školy je v nesprávném použití rozpočtových prostředků, kdy na zahájení výstavby byly použity prostředky z tzv. ekologické miliardy.
Posl. PAVLÍKOVÁ konstatuje, že návrh u českotěšínské školy podporovat nemůže, protože existuje jiné řešení, které nezasáhne místní rozpočet.
Posl. KOUCKÝ má i návrh posl. Přibáně za nesystémový, věc byla sice projednána s magistrátem, nikoliv však se zastupitelstvem.
Přijato usnesení k tisku 171 (viz blok)
Posl. KOUCKÝ vznáší otázku, zda sáhnout do struktury státního rozpočtu, osobně se takového kroku obává. Posl. NOVÁKOVÁ doporučuje opak.
Posl. KOUCKÝ navrhuje usnesení ke kapitole školství, přijato.
Připomenut návrh posl. Hirše na usnesení k ČAV. Posl. KOUCKÝ k tomu konstatuje, že neexistuje vládní vědní politika, nicméně se k akademii přistupuje macešsky. Navrhuje usnesení doplnit o požadavek na vládu, aby předložila koncepci vládní vědní politiky.
Znovu k televizi
Posl. SOURAL navrhuje bod přerušit do příštího týdne. Posl. Koronthaly nedoporučuje takový krok pro naléhavost úpravy, navíc by v plénu návrh měl být projednán před projednáním rozpočtu.
K čl. IV posl. Nováková - vložit nový bod 5 - V § 11 odst. 2 se 1 % mění na 3 %, nepřijato a v § 15 se vypouští věta druhá, nic
§ 14a zně+ní ČT provozuje tv i na třetím vysílacím okruhu do doby, než na něm zahájí vysílání držitelé licencí k vysílání. odst. 2 TV na vysílacím okruhu podle odst. 1 nesmí čas vyhrazený reklamě přesáhnout 4 % denního vysílacího času. odst 3 jako v návrhu, nic
§ 14b - vypustit, nepřijato
Volák - v § 14b odst. 1 v posl. větě vypustit slova "na návrh ředitele", přijato
Soural - vypustit § 14b, v § 2 "programu" přijato
Zástupce Rady ČT dr. Zajíc nedoporučuje institut intendanta, ohrožoval by existenci nezávislého zpravodajství. ČT zamýšlí realizovat zpravodajství prostřednictvím 3 týmů na sobě nezávislých.
Hubová - k čl. V - § 9 odst x ČR je oprávněn provozovat vysílání do zahraničí na základě objednávky oprávněného subjektu. Veškeré náklady s tím spojené hradí objednavatel. přijato
Koronthaly - k čl. VI - 30. 12., přijato,
Skončeno v 19.50 hod.
Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý
|
PhDr. Marta Hubová |
PhDr. František Kozel |
|
ověřovatelka |
předseda |
|
výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, |
výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, |
|
mládež a tělovýchovu |
mládež a tělovýchovu |