Česká národní rada 1992 – 1992

Přítomni: posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, T. Štěrba, V. Votava

Omluveni: posl. M. Stiborová, I. Janů, J. Ježek, O. Vychodil

Hosté: JUDr. Milan Dufek - ředitel mezinárodně právního odboru FMZV p. Pavel Máša - ředitel 1. terit. odboru FMZV

1. Smlouva o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci mezi Ukrajinou a Českou a Slovenskou Federativní Republikou

2. Analýza rozdělení SSSR s ohledem na situaci v ČSFR

3. Analýza rozdělení SFRJ s ohledem na situaci v ČSFR

4. Přehled aktivit zahraničního výboru v VI. volebním období, ve kterých by měl pokračovat zahraniční výbor v VII. volebním období.

5. Zahraniční cesty

6. Kolokvium Rady Evropy na téma "Regionalizace v Československu"

7. Sdělení předsedy

8. Připomínky a podněty poslanců

9. Různé

Schůzi zahájil dne 12. 8. 1992 v 9.00 hodin předseda výboru posl. Jiří Payne. Seznámil přítomné s návrhem pořadu jednání. Vzhledem k omluvené neúčasti poslanců I. Janů a J. Ježka a vzhledem k tomu, že dne 12. 8. pokračuje zasedání komise pro přípravu ústavy ČR, navrhl vypustit body č. 4 a 6 a přeřadit je do programu 4. schůze. Členové výboru jednomyslně souhlasili s pozměněným programem schůze.

Úvodní výklad podal zástupce federálního ministerstva zahraničních věcí JUDr. Milan Dufek. Zdůraznil, že jde o znění smlouvy, která byla v květnu při návštěvě předsedy vlády ČSFR v květnu 1992 na Ukrajině parafována a předběžně bylo dohodnuto, že k podpisu smlouvy dojde u příležitosti návštěvy prezidenta Ukrajiny p. Kravčuka v Praze v září t.r. Je jednou z komplexu smluv s následnickými státy bývalého SSSR o dobrém sousedství a spolupráci, které mají nahradit spojeneckou smlouvu se SSSR. Podobná smlouva se v současné době připravuje i s Běloruskem. Ukrajinu uznala ČSFR v r. 1991, diplomatické styky navázala v r. 1992. Ve srovnání s obdobnými smlouvami /např. s Maďarskem, Polskem/ jde o smlouvu nejslabší. Obsahuje články, týkající se spolupráce v různých oblastech, článek 23 konstatuje, že Ukrajina je jedním z nástupnických států SSSR a otázka, které smlouvy uzavřené mezi ČSFR a SSSR zůstávají v platnosti mezi Ukrajinou a ČSFR, bude upravena v samostatné dohodě. Výklad doplnil zástupce FMZV P. Máša, uvedl, že v současné době není zcela jisté, zda k podpisu smlouvy dojde, je to důsledek politického vývoje v ČSFR. Objevují se určité signály, že slovenská strana by chtěla v případě rozdělení ČSFR s Ukrajinou uzavřít samostatnou smlouvu. V souvislosti s politickým vývojem v ČSFR obecně vyvstává otázka, jak přistupovat nyní ke smlouvám, které jsou rozjednány. Některé země jsou zdrženlivější, některé země mají naopak snahu proces urychlit.

V rozpravě vystoupil posl. J. Novák, který upozornil na skutečnost, že se ve smlouvě vůbec nehovoří o Podkarpatské Rusi. JUDr. M. Dufek v této souvislosti poukázal na čl. 1 smlouvy, který hovoří o hranicích, nezpochybňuje Smlouvu o Ukrajině z r. 1946. Posl. J. Payne zdůraznil nutnost určité symetrie, smlouva s Ruskem již byla podepsána, měla by být podepsána co nejdříve i smlouva s Ukrajinou. Na závěr projednávání tohoto bodu bylo přijato usnesení č. 12 (10:0, 1 poslanec se zdržel hlasování).

Úvodní výklad podal zástupce FMZV JUDr M. Dufek. Zmínil se stručně o mezinárodních úmluvách, které řeší situace, kdy stát se rozpadá či zaniká. Existují 2 mnohostranné tzv. Vídeňské úmluvy, které ovšem ratifikoval malý počet států, zejména rozvojových, není mezi nimi ani jeden "západní" stát. V zásadě existují 2 modely. V prvém případě, kdy dojde k odtržení jednoho státu, tak stát který ve svazku zůstane, přebírá automaticky všechny závazky a práva (majetek i dluhy), stává se státem-pokračovatelem. V druhém případě, kdy stát zanikne, stávají se nové státy nástupnickými, t.j. musí nově navazovat vztahy s ostatními státy, uzavírat nově mezinárodní smlouvy; ale řešení situace není vždy stejné, záleží na řadě dalších okolnostech, které doprovází zánik či rozpad státu. V případě SSSR Rusko zůstalo pokračovatelem, ostatní republiky se staly státy nástupnickými. Zástupce FMZV p. P. Máša připomenul, že nejméně problémové bylo uznání pobaltských republik. ČSFR je uznala v září 1991. Problémy jsou u Gruzie, Moldavy a Tadžikistánu. Ruská federace byla uznána v r. 1991, její uznání jako státu-pokračovatele je nyní zpochybňováno např. Ukrajinou, ale všechny státy kromě Rakouska, toto postavení Ruské federace uznaly. Ruská federace je správcem majetku, obecná dohoda existuje, konkrétní dohodu má Ruská federace uzavřenou pouze s Ukrajinou. Společenství nezávislých států není subjektem mezinárodního práva, v praxi zastupuje v zahraniční většinu členských států Ruská federace. V rozpravě vystoupili posl. P. Nečas, J. Kalus, M. Lobkowicz a J. Payne. Jejich příspěvky se týkaly současné politické situace v republikách bývalého SSSR. V závěru rozpravy nebylo přijato žádné usnesení.

Úvodní výklad podal p. P. Máša. Připomenul, že k rozpadu SFRJ došlo postupně, na základě referenda v jednotlivých zemích (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie). Touha po nezávislosti nebyla dlouho akceptována federální vládou. Mezinárodní společenství se domnívalo, že dojde k dohodě a z toho důvodu otálelo s uznáním těchto států. V prosinci 1991 došlo k dohodě v Evropském společenství o postupném uznání Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny i Makedonie. Největší zájem měla Spolková republika Německo a Rakousko. Proti byla Velká Británie, USA se příliš nevměšovaly, vnímaly to jako evropskou záležitost. V rozpravě vystoupili poslanci P. Nečas, J. Kalus, K. Lojdová, V. Grulich, J. Payne, jejich vystoupení se týkala zejména současné situace. V závěru nebylo přijato žádné usnesení.

Předseda výboru posl. J. Payne seznámil členy zahraničního výboru s návrhem na zahraniční cestu poslanců ČNR do Švýcarska, který zahraničnímu výboru předložil místopředseda ČNR J. Vlach. Jde o seminář ke komunální politice a komunální správě, který se koná v termínu 6.-12. září 1992 ve Winterthuru. Pořadatel, kterým je Helsinský výbor, hradí účastníkům veškeré náklady spojené s pobytem. ČNR by měla hradit dopravu a kapesné. Tohoto semináře by se měli zúčastnit jednak osoby činné ve veřejné správě a jednak poslanci, kteří se touto problematikou zabývají a současně by měli být schopni jednat o těchto problémech v němčině. Seminář bude věnován též i některým otázkám souvisejícím se životním prostředím. Na tuto cestu byli navrženi poslanci Leopold Zubek, předseda výboru pro veřejnou správu, regionální politiku a životní prostředí, Libor Novák, člen ústavně právního výboru a Radim Špaček, člen výboru pro veřejnou správu, regionální politiku a životní prostředí. V rozpravě většina poslanců vyjádřila souhlas s návrhem, posl. M. Lobkowicz navrhl, aby se v případě, že bude možné rozšířit počet účastníků z ČNR, akce též zúčastnil posl. Jan Litomiský a posl. T. Štěrba navrhl případně doplnit delegaci ČNR o posl. Pavla Seifera. Na závěr rozpravy bylo přijato usnesení č. 13 (9:0, 1 poslanec se zdržel hlasování).

Předseda výboru posl. J. Payne informoval členy výboru o:

- 6. schůzi předsednictva České národní rady, která se konala dne 28. července 1992.

- dopisu předsedy výboru pro sociální politiku a zdravotnictví ČNR posl. Martina Syky, který předkládá k informaci všem poslancům ČNR dopis MUDr. Jiřího Nováka, primáře dětského oddělení nemocnice v Litomyšli.

- návštěvě skupiny amerických senátorů vedené p. Richardem Lugarem, členem senátu za republikánskou stranu, který je členem zahraničního výboru senátu a spolupředseda senátní pozorovatelské skupiny pro odzbrojení. Delegace hodlá navštívit ČNR dne 24. 8. 1992 v 15.00 hodin, dále navštíví Bratislavu a potom cestuje do Kyjeva. Předběžně bylo dohodnuto, že senátoři budou přijati předsedou ČNR a přijetí by se měl zúčastnit i zástupce zahraničního výboru. V diskusi poslanci vyslovili názor, že tohoto přijetí by se měl zúčastnit předseda výboru a dle časových možností i další členové zahraničního výboru, měl by se též zúčastnit člen výboru pro právní ochranu a bezpečnost.

- návštěvě delegace egyptského národního shromáždění v čele s poslancem Ibrahimem Bardísí, která se uskuteční dne 17. 8. 1992 ve 14.00 hodin. Přijetí by se mělo uskutečnit na úrovni předsedy zahraničního výboru. Vzhledem k tomu, že delegace bude mít asi 25 členů, vyzval předseda výboru členy zahraničního výboru, aby dle svých časových možností se tohoto přijetí zúčastnili. Závazně přislíbil účast posl. M. Lobkowicz.

Posl. M. Lobkowicz informoval o tom, že v nejbližší době by se měla uskutečnit zahraniční cesta do Rumunska organizovaná Sdružením na pomoc krajanům žijícím v Rumunsku za účelem předání materiální pomoci našim krajanům. Celkem je na tuto pomoc z různých zdrojů věnováno 2 mil. Kčs.

Na závěr schůze předseda posl. J. Payne informoval členy zahraničního výboru, že příští schůze bude 19. srpna 1992 v 9.00 hod.

Schůze skončila ve 12.15 hodin.

Zapsala: Stanislava Mikšová

tajemnice výboru