Česká národní rada 1992 – 1992

posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil

posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, V. Votava, O. Vychodil

Omluveni: posl. M. Stiborová /19. a 20. srpna /, T. Štěrba /20. srpna /

Hosté: 19. srpna 1992

Hynek Krátký - vedoucí zahraničního oddělení ČNR

Hynek Krátký - vedoucí zahraničního oddělení ČNR

Josef Zieleniec - ministr mezinárodních vztahů ČR

Lucie Pilipová - tisková mluvčí ministerstva mezinárodních vztahů ČR

zástupci sdělovacích prostředků (viz prezenční listina hostů)

1. Přehled aktivit zahraničního výboru v VI. volebním období, ve kterých by měl pokračovat zahraniční výbor v VII. volebním období.

2. Plán zahraničních aktivit ČNR pro nejbližší období

3. Kolokvium Rady Evropy na téma "Regionalizace v Československu"

4. Informace ze setkání ministra zahraničních věcí ČSFR J. Moravčíka se zástupci politických stran a hnutí (zaměření čsl. zahraniční politiky)

5. Zahraniční cesty

6. Sdělení předsedy

7. Připomínky a podněty poslanců

8. Různé

9. Informace ze setkání šéfů vlád a zástupců parlamentů členských států Středoevropské iniciativy

10. Informace o přípravě koncepce mezinárodních vztahů ČR a ministerstva mezinárodních vztahů a informace o postojích zahraničí k problematice státoprávního uspořádání

Schůzi zahájil dne 19. 8. 1992 v 9.00 hodin předseda posl. Jiří Payne. Seznámil přítomné s návrhem pořadu jednání. Poslanci navržený program schválili s tím, že bude projednáván v odlišném pořadí.

Posl. I. Janů podala stručnou informaci o konání a přípravě mezinárodního kolokvia pořádaného Radou Evropy na téma "Regionalizace v Československu. Kolokvium se koná 25. září 1992 v Praze ve Valdštejnském paláci. Účastní se ho zahraniční experti doporučení Stálou konferencí místních orgánů Evropy při Radě Evropy, za čsl. stranu to budou zejména odborníci z oblasti veřejné správy, zástupci Svazu měst a obcí, poslanci ČNR. Záštitu nad touto akcí převzal předseda ČNR. Organizací je pověřena ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a Svazem měst a obcí i Kancelář ČNR. Kolokviu by dne 24. září 1992 mělo předcházet zasedání komise pro regionální politiku, která pracuje v rámci Stálé konference místních orgánů Evropy.

Vedoucí zahraničního oddělení p. H. Krátký seznámil poslance s klasifikací, obsahovým zaměřením a úrovní zahraničních aktivit ČNR /viz příloha č. 1/. Stručně informoval o zahr. aktivitách ČNR v minulém volebním období, předal poslancům k informaci cestovní zprávy z oficiálních zahraničních cest /viz příloha č. 2/. V závěru informace se pokusil nastínit možné zahraniční aktivity ČNR v tomto volebním období. Předseda výboru posl. J. Payne zdůraznil, že zejména důležitá je první zahraniční cesta předsedy ČNR. Určitým způsobem charakterizuje zahraničně politickou orientaci celého parlamentu a doporučil, aby se k diskusi o plánu zahraničních aktivit vrátil výbor až po vyslyšení informace ministra mezinárodních vztahů ČR. Posl. V. Grulich vyslovil názor, že když první zahraniční cesta pana prezidenta V. Havla byla do SRN, velmi se to dotklo představitelů Polska. Možná, že by bylo dobré, kdyby první zahraniční cesta předsedy ČNR vedla do Polska. Rozprava byla přerušena s tím, že v ní výbor bude pokračovat na jedné z příštích schůzí zahraničního výboru.

V úvodu posl. J. Ježek informoval členy zahraničního výboru o poslední cestě oficiální delegace ČNR do do zahraničí, tj. o návštěvě Saského zemského sněmu. Výsledkem této jednodenní cesty bylo ustavení šest společných pracovních skupin /doprava; komunální struktury a státní správa; životní prostředí a úz. plánování; kultura, vzdělání, sport; hospodářství a energetika; zahraniční a evropské záležitosti/. Činnosti těchto skupin se účastní jednak poslanci, jednak zástupci exekutivy. Aktivita těchto skupin, která byla utlumena vlivem parlamentních voleb, by měla být oživena v září t.r. Jednání tří skupin by se mělo uskutečnit v Drážďanech, jednání tří skupin v budově ČNR.

Další důležitou aktivitu by měla ČNR vyvíjet směrem k Polsku. Existují určité problémy na tzv. Trojmezí /Čechy, Polsko, Lužice/, český parlament by mohl v řešení této situace pomoci. Posl. J. Ježek navrhl co nejrychleji navázat kontakt na úrovni zahraničních výborů. Dosavadní pokusy o kontakty byly bezúspěšné.

Při návštěvě delegace Bavorského zemského sněmu v Praze chtěli zástupci ČNR postupovat obdobně jako tomu bylo při jednání se saským parlamentem. Ale bavorský parlament se těmto kontaktům vyhýbá, určité naděje, že dojde k oživení styků se zahraničním výborem Bavorského zemského sněmu, vzbudila návštěva předsedy tohoto výboru p. G. Matschla v Praze.

Posl. J. Ježek doporučil navázat obdobné kontakty s parlamenty v Dolním a Horním Rakousku, k rozvoji styků by mělo dojít víceméně se všemi spolkovými zeměmi SRN.

Posl. J. Payne v rozpravě vyslovil názor, že řada činností zahraničního výboru vyplývala z neexistence ministerstva mezinárodních vztahů. Nyní, kdy již ministerstvo existuje, mělo by tyto úkoly vzít za své a na úrovni exekutivy je řešit. To se týká i česko-saských pracovních skupin. Doporučil výboru navázat kontakt i se zahraničním výborem SNR, jejímž předsedou je p. Laluha.

Na závěr rozpravy se většina přítomných poslanců shodla na tom, že je nutno se k této problematice vrátit na některé z příštích schůzí, zejména až po informaci ministra mezinárodních vztahů J. Zieleniece.

Posl. K. Lojdová podala podrobnou informaci o setkání ministra zahraničních věcí ČSFR J. Moravčíka se zástupci politických stran a hnutí, které se uskutečnilo dne 31. 7. 1992 v Černínském paláci a mělo se týkat zaměření čsl. zahraniční politiky. V následné krátké diskusi většina poslanců vyjádřila názor, že informace sdělené p. ministrem byly příliš obecné, a v některých případech se p. ministr vyjadřoval spíše z pozice představitele slovenské strany.

Předseda výboru posl. J. Payne podal podrobnou informaci ze své zahraniční cesty do Rakouska, kde se dne 18. 7. 1992 zúčastnil za ČNR zasedání Středoevropské iniciativy /viz příloha č. 3/.

V krátké rozpravě vystoupil posl. J. Ježek, který vyslovil názor, že v nejbližší budoucnosti bude muset být řešena otázka našeho členství ve Středoevropské iniciativě, zda bude členem federace či jednotlivé republiky. V každém případě členství v této iniciativě je velmi prospěšné, počet členů se bude rozšiřovat, ale s určitými omezeními. Členem např. není SRN i když má pravděpodobně zájem, Bavorsko se zúčastňuje alespoň jako pozorovatel. Česká strana by měla vyvíjet maximální aktivitu zejména při řešení situace v bývalé Jugoslávii.

Předseda výboru posl. J. Payne informoval členy výboru, že předseda ČNR obdržel pozvání od předsedy Národního shromáždění Quebecu na mezinárodní sympozium o demokracii, které se koná v Quebecu v termínu 8.-13. 9. 1992 u příležitosti dvoustého výročí založení parlamentních institucí. Záštitu nad touto akcí převzal předseda vlády Quebecu. Je pozvána delegace v počtu 2 poslanců, popř. + doprovod. V případě, že předseda se nebude moci zúčastnit, jsou pozváni 2 poslanci, kteří by předsedu zastupovali. Tato oficiální delegace bude hostem Národního shromáždění, to hradí veškeré výlohy za ubytování, stravování obsažené v oficiálním programu, vnitřní přepravu mezi Montrealem a Quebecem.

Sympozium bude na téma:

Demokracie a parlamentní instituce

Demokracie a ekonomika

Demokracie a orgány místní správy

Demokracie a sdělovací prostředky

Demokracie a kultura

Demokracie a budoucnost

Stanovisko FMZV k této akci je kladné, z politického hlediska je akce doporučena, m.j. i proto, že v minulém roce bylo předsedy obou vlád České republiky a Quebecu podepsáno Ujednání mezi vládlou ČR a vládou Quebeku o vzájemné spolupráci a činnosti obchodního a kulturního stařediska Quebeku v Praze.

Náklady pro ČNR představuje zejména doprava; letenka Praha-Montreal a zpět pro l osobu v ekonomické třídě stojí Kčs 68.954,-. Vzhledem k tomu, že je hrazeno pouze stravování v rámci oficiálního programu, měly by být delegaci poskytnuty diety.

Posl. J. Ježek, J. Kalus, K. Lojdová, I. Janů doporučili na tuto akci delegaci ČNR vyslat, alespoň jeden z poslanců by měl umět francouzsky. Posl. K. Lojdová navrhla do delegace posl. Tomáše Ježka, předsedu rozpočtového výboru, posl. Janů navrhla jako druhého člena delegace posl. M. Výborného, předsedu ústavně právního výboru ČNR. Většina členů zahraničního výboru se shodla na tom, že jako náhradníky by měli být členové zahraničního výboru, kteří umějí francouzsky a to posl. M. Lobkowicz, J. Kalus a K. Lojdová. Předseda navrhl, aby tento bod schůze byl přerušen, a v projednávání bylo pokračováno dne 20. 8. 1992, kdy by mělo být známo, zda navržení poslanci se této akce vůbec mohou zúčastnit.

Předseda výboru posl. J. Payne seznámil členy výboru s návrhem, který zahraniční výbor obdržel ze sekretariátu mpř. vlády J. Kalvody. Jde o uspořádání mezinárodního semináře za účasti zahraničních konstitucionalistů, který by měl být určen zejména pro členy vládní a parlamentní ústavní komise, poslance a členy vlády. Seminář by se konal ve dnech 9.-11. 9. 1992. Bylo by vhodné, kdyby se konal v budově ČNR a ČNR by pomohla i s úhradou nákladů, zejména za ubytování a tlumočení. V rozpravě posl. J. Ježek a I. Janů doporučili, aby znovu byl zvážen termín konání semináře, neboť v tomto termínu nebudou moci komise předložit ucelený návrh ústavy ČR a tudíž nebude možno o čem diskutovat. Posl. J. Payne vyslovil obavy, zda v pozdějším termínu budou moci zahraniční experti v tomto počtu do Prahy přijet. Posl. T. Štěrba, K. Lojdová, P. Nečas, V. Grulich navrhli seminář uspořádat v dohodnutém termínu. Na závěr rozpravy bylo přijato usnesení č. 14 /13:0, 1 poslanec se zdržel hlasování/.

Předseda výboru posl. J. Payne informoval o

- 7. schůzi předsednictva ČNR, konané dne 13. 8. 1992

- zahraničním tisku, který je k dispozici v knihovně Federálního shromáždění /seznam k nahlédnutí v sekretariátu výboru/

- zrušení návštěvy skupiny amerických senátorů vedené p. R. Lugarem

V 16.00 byla schůze zahraničního výboru přerušena s tím, že bude pokračovat dne 20. 8. 1992 ve 10.45 hod.

Přerušenou schůzi zahájil předseda výboru posl. J. Payne.

Předseda výboru informoval poslance, že poslanci T. Ježek a M. Výborný, kteří byli zahraničním výborem navrženi do delegace ČNR, která se má zúčastnit mezinárodního sympozia ve Quebeku v září t.r. vyslovili předběžný souhlas s touto cestou a navrhl, aby zahraniční výbor přijal k tomuto bodu programu usnesení ve smyslu rozpravy ze dne 19. 8. 1992. Bylo přijato usnesení č. 15 /11:0/.

V úvodu svého vystoupení informoval poslance ministr mezinárodních vztahů ČR p. J. Zieleniec o budování ministerstva mezinárodních vztahů. Byly vydány již první vnitřní normy. Ministerstvo bude mít 3 úseky:

Ministr bude mít 2 poradce, jmenoval již tiskového mluvčího, jímž je paní Lucie Pilipová. Do konce roku bude mít ministerstvo 40-45 lidí, při výběru je kladen důraz na jejich orientaci a kvalitu.

Vznik ministerstva je velmi pracný, neboť je současně nutno myslet i na to, že se toto ministerstvo eventuálně může přeměnit s ohledem vnitrostátní vývoj na ministerstvo zahraničních věcí. Řada členů vlády pomáhá řešit díky svým zkušenostem některé problémy související se vznikem nového ministerstva, zejména je nutno ocenit přístup p. ministra Dyby a jeho úřadu.

Dále p. ministr J. Zieleniec informoval o přípravě koncepce ministerstva mezinárodních vztahů. Zodpovědný za přípravu tohoto materiálu je prnví náměstek ministra p. A. Vondra, který spolupracuje s p. P. Bratinkou a řadou odborníků, z nichž je jeden zahraniční. Lze předpokládat, že 1. verze textu by měla být vypracována příští týden, aby ministrstvo mohlo dodržet svůj plán, tj. předložit tento dokument vládě a zahraničnímu výboru k projednání do konce září t.r. Přípravě koncepce bude předcházet vnitrokoaliční diskuse, a až budou základní okruhy otázek vyjasněny v koalici, bude tato problematika diskutována i s poslanci opozice.

Dálším důležitým dokumentem, který se v současné době připravuje na ministerstvu je tzv. operační plán. Tento plán obsahuje konkrétní úkoly, které budou muset být splněny konkrétními osobami a institucemi v případě, že vnitrostátní vývoj povede ke vzniku ministerstva zahraničních věcí.

Dále p. ministr J. Zieleniec zdůraznil, že celá činnost miniserstva je koncipována tak, aby do procesu státoprávních jednání nevnášela další zmatek. Tento přístup ministerstva je totožný s přístupem české vlády, která je přesvědčena o nezvratnosti procesu rozdělení státu, snaží se svým přístupen nepřispívat k jeho dynamizaci. Chce, aby tento proces měl zřetelně definovaný hnací prvek a ten je na Slovensku. Proto nelze vše činit tak, jak bychom chtěli, neboť by to mohlo vzbudit dojem, že v tomto procesu je aktivní česká strana. Každá aktivita ministerstva mezinárodních vztahů ČR proto musí být zvažována právě z tohoto hlediska, což je velmi obtížné.

K otázce postoje zahraničí k problematice státoprávního uspořádání p. ministr J. Zieleniec uvedl, že jej lze charakterizovat následovně. Po volbách se nejprve v zahraničí projevilo překvapení nad výsledky voleb, potom se dostavila lítost a nakonec neklid, který byl motivován tím, že ČSFR se může stát zdrojem nestability v srdci Evropy. Ale později pod vlivem jednání české a slovenské strany nyní převažuje názor, že je to naše vnitřní věc, my jediní jsme oprávněni rozhodnout o tom, v jakém státě budeme žít. Když se obě strany, t.j. česká a slovenská, dohodnou, potom začlenění obou států do Evropy by mělo být pouze technickým problémem. Řada zemí vyjadřuje víru v to, že dojde ke klidnému rozdělení, což je lepší než protahování současného stavu. Po nedávné návštěvě Maďarska lze konstatovat, že maď. strana bere rozdělení ČSFR jako fakt, ale současně konstatovala, že v tomto procesu se nesmí stát, aby tlakem zvenčí byla jedna země zatlačena do kouta. Postoje ostatních zemí jsou obdobné, i když ne tak vyhraněné, lze říci že nám drží palce stejně jako v době, kdy jsme se dělit nechtěli.

Na otázku posl. J. Paynea, jakým způsobem naváže ministerstvo mezinárodních vztahů na zahraniční aktivity, které probíhaly v minulém volebním období, p. ministr J. Zieleniec odpověděl, že ministerstvo mezinárodních vztahů navazuje na činnost výboru pro mezinárodní vztahy, a to zejména ve dvou oblastech. Jednak zajišťuje mezinárodní vztahy na úrovni regionů či spolkových zemí, kde bylo uzavřeno celkem 14 smluv a jednak se zabývá koordinací zahraniční neinvestiční pomoci. Všechny tyto aktivity dále pokračují. Nastává zde ale jeden velmi závážný problém související s vývojem státoprávního uspořádání, a to jaký obraz České republiky má být vytvářen v zahraničí; jako státu, který je součástí federace, nebo to má být obraz českého státu jako takového. S tím nastávají i problémy v oblasti diplomatického protokolu. Bývalá česká vláda jednala se zástupci např. Kanárských ostrovů, města Vídně, Saska, a pod. a nyní se různí starostové a guvernéři dožadují pozvání od premiéra české vlády. Přesto je nutné v těchto aktivitách pokračovat. Velkou pozornost je nutno věnovat Bavorsku. Je nyní na nás, jakou zahraničně politickou doktrínu vůči této spolkové zemi si vytvoříme. Jsme si vědomi, že v SRN byla československo-německá smlouva přijata bez bavorského hlasu. Důležité pro nás je mít dobré vztahy se zahraničím ale v tom smyslu, že nejde jen o oficiální návštěvy, ale že jde o konkrétní vztahy a právě součástí doktríny vztahu k Německu je dobrý vztah k Bavorsku.

Na dotaz posl. V. Grulicha, v jaké časové posloupnosti chce ministerstvo jednat se zahraničními partnery p. ministr J. Zieleniec odpověděl, že nejdříve by se měly uskutečnit oficiální navštěvy sousednich zemí. Po Maďarsku by to měla být návštěva Polska začátkem září, v polovině září by to měla být návštěva Rakouska a potom by měla následovat návštěva Německa. Dále by ministr měl navštívit mocnosti tzn. Francii, Velkou Británii, USA a Rusko. Tyto zahraniční cesty by měly vyjadřovat orientaci a priority zahraniční politiky České republiky. Je nutné, aby zahraniční výbor a ministertvo si průběžně předávaly informace, zprávy ze zahraničních cest a pod.

Posl. J. Ježek stručně rekapituloval aktivity zahraničního výboru v VI. volebním období a doporučil ministerstvu mezinárodních vztahů věnovat se mimo jiné i vícestranným jednáním a to konkrétně s Bavorskem, Saskem a Polskem. Posl. J. Kryčer požádal p. ministra o organizační schéma ministerstva, aby poslanci mohli jednat přímo se zodpovědnými pracovníky. Na otázku, jak ministerstvo bude přistupovat k regionální spolupráci, p. ministr J. Zieleniec odpověděl, že rozvíjení tohoto typu spolupráce bude ministerstvo podporovat tak, aby aktivita v této oblasti nebyla již pouze na ministerstvu, ale na příslušných regionech na základě formálního zmocnění.

Posl. V. Grulich se zajímal o to, jaká je součinnost mezi ministerstvem mezinárodních vztahů ČR a federálním ministerstvem zahraničních věcí. P. ministr Zieleniec uvedl, že součinnost zde je, že probíhá v rovině praktické a koncepční. V prvném případě jde zejména o konzultace kádrových změn na čsl. zastupitelských úřadech, nemělo by docházet k rozdílnému vystupování pracovníků zastupitelských úřadů české a slovenské národnosti, ministerstvo mezinárodních vztahů využívá kapacity FMZV, např. cesta do Maďarska byla přípravována za velmi úzké součinosti FMZV. Součinnost v oblasti koncepční je menší, neboť programové prohlášení federální vlády ukládá ministrovi zahraničních věcí projevovat určitou zdrženlivost v čsl. zahraniční politice. Dále p. ministr J. Zieleniec reagoval na dotaz posl. M. Lobkowicze a vyjádřil se k problematice integrace České republiky do Evropy. První verze novely kompetenčního zákona již tuto problematiku svěřuje do kompetence ministerstva mezinárodních vztahů, kterým by se měl zabývat II. úsek ministerstva. Současně se předpokládá, že např. mezinárodně právními otázkami by se měl zabývat nově vznikající legislativní úřad České vlády budovaný mistopředsedou J. Kalvodou. Na otázku jak bude probíhat koordinace zahraničních politik v případě rozdělení, p. ministr Zieleniec uvedl, že zahraniční politika je určitou výslednicí ostatních politik /měnová, obrana, trh a pod./ a tak jak budou probíhat jednání mezi HZDS a ODS, tak bude docházet ke koordinaci. Je nutno jednat a dohodnout se. Jde zde i o vstup obou republik do mezinárodních organizací. I když dojde k dohodě, budou muset obě země absolvovat určitý nový proces přijímání do těchto organizací, ale když se obě země dohodnou, nebudou poslední v řadě čekatelů na toto členství.

Na závěr diskuse se posl. I. Janů se zajímala o to, jak probíhají konkurzní řízení na místa na ministerstvu. P. ministr. J. Zieleniec informoval o tom, že všichni pracovníci bývalého výboru mezinárodních vztahů měli možnost na ministerstvu zůstat s tím, že pracovní smlouvy s nimi byly uzavřeny na dobu určitou tj. do 31. 12. 1992. Někteří odešli, někteří zůstali. I noví pracovníci jsou přijímáni na dobu určitou, vedoucí pracovníci nejsou zatím jmenováni do funkcí, ale pouze pověřováni řízením. Zatím ministerstvo má méně lidí než bývalý výbor mezinárodních vztahů, neboť kvalitní pracovníci, které chce ministerstvo získat, mohou nastoupit na ministerstvo až po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty.

P. ministr J. Zieleniec přislíbil poslancům zahraničního výboru, že dle svých časových možností se vynasnaží co nejvíce se účastnit schůzí zahraničního výboru.

Schůze byla ukončena ve 12.45 hod.

Zapsala: Stanislava Mikšová

tajemnice výboru