ZÁPIS
ze 6. schůze zahraničního výboru České národní rady,
která se konala ve dnech 16. a 17. září 1992
Přítomni: 16. září 1992
posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil
Omluveni: J. Ježek, J. Kalus, J. Novák, M. Stiborová
Přítomni: 17. září 1992
posl. V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil
Omluveni: posl. J. Ježek, J. Kalus, J. Novák, M. Stiborová,
Hosté: 16. září 1992
prof. PhDr. Frank Boldt - Univerzita Brémy
dr. Bedřich Kopecký - FMZV
p. Rožboud - FMZV
A. Vondra - náměstek ministra MV ČR
ing. A Buchta - MMV ČR
dr. Nový - MMV ČR
dr. Chaloupka - FMV
generál Diviš - Generální štáb Čsl. armády
17. září 1992
J. Zieleniec - ministr mezinárodních vztahů
p. Nový - ministerstvo mezinárodních vztahů
Dr. P. Běhan - úřad vlády ČSFR
zástupci sdělovacích prostředků (viz prezenční listina hostů)
NÁVRH POŘADU:
16. září 1992
1. Problematika česko-německých vztahů
Aktuální stav česko - německých vztahů z německého pohledu
Česko-německé vztahy - současný stav a předpokládaný vývoj
2. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 384/1990 Sb., o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, ve znění zákona č. 127/1992 Sb. a zákon č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků (tisk FS 71)
3. Evropská bezpečnostní situace
4. Zahraničně politická informace
17. září
5. Vládní návrh zákona ČNR o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky (tisk ČNR 23)
6. Vládní návrh ústavního zákona o způsobu zániku České a Slovenské Federativní Republiky (tisk FS 72)
7. Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňují ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a některé další ústavní zákony (tisk FS 73)
8. Zahraniční cesty
9. Sdělení předsedy
10. Různé
Schůzi zahájil dne 16. 9. 1992 v 9.00 hodin předseda výboru posl. Jiří Payne. Seznámil přítomné s návrhem pořadu jednání. Poslanci navržený pořad schválili.
1.
Problematika česko-německých vztahů
V úvodu přednesl přednášku na téma "Aktuální stav česko-německých vztahů z německého pohledu" prof. brémské univerzity dr. Frank Boldt. Konstatoval, že v Evropě se objevily dvě nové skutečnosti: nacházíme se v postnacionálním období a v popruském období. Vztahy česko-německé jsou na úrovní zemí (spolkové země a ČR a SR) a na úrovni států. Musíme si uvědomit, že nejsou tyto vztahy pro Němce jediné. Velmi silné jsou zde vztahy polsko-německé a ruské-německé. Velkou otázkou je vytvoření nadace. Jde o to, zda to bude nadace směrována do minulosti (oběti II. světové války), nebo nadace směrována do budoucnosti. Otvírat minulost považuje dr. Boldt za velmi problematickou. Je nebezpečí, že zde vznikne nová fronta. Začnou se počítat oběti II. světové války na jedné či druhé straně, bude se zvažovat, která strana byla více poškozena a pod. To může ve svém důsledku nahrát nacionalistům na obou stranách a napomoci jejich případné spolupráci, což samozřejmě není žádoucí. Prof. F. Boldt uvedl, že není dobré, když se řešení česko-německých problémů odkládá. Mělo by se využívat toho, co bylo v tisíciletých dějinách pozitivní, např. lze využít výročí J. A. Komenského, který např. v Lešně převážně kázal Němcům a pod.
Dále se prof. F. Boldt zmínil o problematice regionalismu. Upozornil na to, že regionalismus v Evropě je chápán poněkud jinak, příkladem je euroregion Regie Basileisis /Basilej, jv. Alsasko, jv. Badensko/. Žádný Francouz nemá obavy, že by propojení těchto oblastí mohlo nějakým způsobem Francii uškodit, naopak tento způsob spojení je podporován Evropským společenstvím, které dává peníze na takovéto projekty a tak vlastně je obdrží i země, které např. členy ES nejsou. Z tohoto pohledu bychom se měli dívat na problematiku pohraničí /Sudety/. Tyto oblasti jsou vlastně od r. 1938 v izolaci a mají právo na rozvoj. Zejména velkou perspektivu má oblast Chebska a okolí, je to oblast, která sousedí s bývalým záp. Německem. Zde by se projekt euroregionu měl zdařit a měl by mít vliv i na ostatní oblasti a mohl by napomoci překonat nacionalistické tendence, které jsou např. poměrně dost silné v Horním Slezku. Je zde i možnost všechny 3 regiony propojit a vytvořit něco podobného jako region basilejský.
V rozpravě předseda výboru posl. J. Payne konstatoval, že hlavním problémem v této oblasti je, že zde neexistují legislativní předpisy. Posl. P. Nečas se ve svém vystoupení vrátil k otázce vytvoření nadace. Řešením by možná bylo, kdyby část prostředků se věnovala odškodnění obětem války a část byla věnována rozvoji nových vztahů - tzn. do budoucnosti. Uvedl příklad Polska, kde jsou z nadace odškodňováni oběti 2. svět. války. Prof. Boldt oponoval tím, že česko-polské vztahy mají poněkud jiný charakter. Jednalo se vždy o zahraničně politické vztahy, zatímco česko-německé vztahy byly spíše vztahy vnitrostátními a napodobení zde nemá opodstatnění. Negativní postoj k nadaci jako nadaci směrované do minulosti vyjádřil i p. Rožboud, uvedl, že již nyní existují různé pohledy na pojem oběť, čísla se liší a vzhledem k tomu, že Německo má nyní problémy s bývalou NDR, nelze očekávat velkou štědrost. Posl. J. Payne podpořil myšlenku prof. F. Boldta použít finanční prostředky na rozvoj budoucích vztahů, a to zejména na rozvoj regionální spolupráce. Prof. F. Boldt znovu zdůraznil, že zde jsou opravdu dobré předpoklady pro rozvoj této spolupráce, a to na základě tzv. holandsko-německého modelu, tj. na základě smlouvy mezi obcemi, tzn. v našem případě např. mezi spolkem českých měst, saských měst a bavorských měst. Tento způsob doporučil více než tzv. basilejský model, který je založen na smlouvě mezi státy.
Dále k problematice česko-německých vztahů promluvil dr. B. Kopecký, pracovník II. teritoriálního odboru FMZV zabývající se problematikou Německa a dalších německy mluvících zemí. Doplnil výklad prof. F. Boldta a konstatoval, že větší problémy s vytvářením euroregionů jsou spíše v Praze než v oblastech, kterých se to týká. Obyvatelé příhraničních oblastí tuto problematiku chápou daleko vstřícněji a přirozeněji. Nutno si v této souvislosti uvědomit, že česko-německé vztahy jsou sice pro nás prioritní, ale pro Německo jsou až asi na 7. místě. Proto především by mělo být naší snahou, aby tyto vztahy byly co nejlepší; je to i otázka přílivu německého kapitálu do ČSFR. Dále zdůraznil potřebu tyto vztahy rozvíjet nejen na úrovni států, ale i na úrovni spolkových zemí. V rozpravě posl. J. Payne připoměl vyřešení vzájemných vztahů mezi Francií a Německem. Prof. F. Boldt konstatoval, že tyto vztahy se vyřešily v 50. letech, kdy Německo poskytlo obětem války odškodnění. Zde Německo odlišovalo tzv. přátelskou cizinu, mezi kterou patřila Francie a nepřátelskou a to byl právě problém zemí střed. a vých. Evropy. Posl. V. Grulich připomněl stanovisko sociálně demokratické strany k textu čsl.-německé smlouvy. Nesouhlas byl zejména ve 2 bodech: pojem vyhnání a nulita Mnichovské dohody. Též polemizoval s názorem prof. Boldta o termínu "postnacionalistické období", jako příklad uvedl situaci v saském příhraničí a některé projevy tamějšího obyvatelstva. Prof. F. Boldt uvedl, že se Němci nechtějí stěhovat do Polska či Čech, jsou jednoznačně pro Evropu, je to nutno brát jako vyjádření určité nespokojenosti s vnitřní sitaucí, problém začleňování zemí bývalé NDR do Německa a pod. Dr. B. Kopecký dále konstatoval, že zde existuje další velký problém, a to požadavek Německa, aby ČSFR uhradila dluhy, které měla vůči bývalé NDR, a to v kurzu jednostraně stanoveném, pro čsl. stranu nevýhodném. Otázka sudetských Němců by v dlouhodobém pohledu na naše dějiny neměla hrát tak zápornou roli, je nutno se podívat z nadhledu.
K této problematice promluvil též zástupce ministerstva mezinárodních vztahů p. A. Vondra. Jako prvořadý zájem ČR v zahraniční politice označil dobrý vztah k Německu a to z důvodu hospodářského a z důvodu získání politické podpory při začleňování ČR do Evropy. Pro Německo by dobré vztahy s ČR mohly sloužit např. jako "testovací terén" pro politiku Německa vůči zemím stř. a vých. Evropy. Rozdělení ČSFR nás nutí najít nové vztahy vůči jednotlivým spoLkovým zemím a vůči Německu jako celku. Existují zde aktuální problémy, kterými je nutno se zabývat; úhrada čsl. dluhu bývalé NDR, otázka azylová. Problém nadace vidí ve 3 rovinách:
1/ nadace usmíření (na rozdíl od pojmu odškodnění), zde je problém finanční, nejde o milióny pro nás, ale jde o miliardy pro jiné;
2/ nadace pro investiční činnost - na dálnice, odsíření z prostředků Německa a odškodnění hradit z našeho rozpočtu;
3/ nadace všech lidí, které mají k česko-německým vztahům blízko - nadace Komenského a pod.
Výsledkem by mělo být uspokojení všech těch lidí, kteří byli v koncentračních táborech a čekají na to, že budou odškodněni, ale současně by se neměla otevírat stará historie, nadace by měly směřovat k porozumění mezi lidmi do budoucna.
V závěru projednávání tohoto bodu vystoupil ing. A. Buchta, který stručně zrekapituloval dosavadní kontakty české vlády s jednotlivými spolkovými zeměmi SRN za poslední 2 roky. Uvedl, že velmi dobré signály jsou ze saské strany, očekává se podepsání společného prohlášení, které by dalo nový rámec spolupráci, pracovní skupiny, jejichž vytvoření iniciovalo setkání poslanců Saského zemského sněmu a ČNR v březnu t.r. by tak mohly pracovat na úrovni exekutivy, obdobně jako je tomu u spolupráce s Bavorskem. Iniciativní přístup poslanců je samozřejmě vítán.
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 384/1990 Sb., o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, ve znění zákona č. 127/1992 Sb. a zákon č. 136/1991 Sb, o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků (tisk FS 71)
Návrh zákona uvedl zástupce předkladatele p. dr. Chaloupka, pracovník federálního ministerstva vnitra. Zabýval se pouze článkem I, který se snaží řešit vymezení kompetence v oblasti bezpečnosti. V zásadě působnosti, které obsahují prvek zahraniční, by měly zůstat na úrovni federální, kompetence bez tohoto prvku by částečně přešly na republiková ministerstva. Dále novela předjímá rozdělení ČSD a řeší rozdělení kompetencí v oblasti bezpečnosti železniční dopravy.
V krátké rozpravě většina přítomných členů zahraničního výboru se vyslovila proti článku II a III, které by do této novely patřit neměly. V závěru rozpravy bylo přijato usnesení č. 19 /7:0; 2 poslanci se zdrželi hlasování/.
3.
Evropská bezpečnostní situace
Informaci k evropské bezpečnostní situaci přednesl generálmajor Jiří Diviš, náčelník Správy zahraničních vztahů generálního štábu ČSA. Uvedl, že v současné době nastaly 3 nové skutečnosti; konec studené války, SSSR se rozpadl a komunismus byl prohlášen za zločineckou ideologii. Evropa se dostala do pohybu. Jednotlivé státy začaly nově formulovat národní zájmy zahraniční politiky, které ovšem jsou ztěží kompaktibilní se zájmy Evropy. Hlavním znakem současného vývoje je nestabilita, která se šíří z Jihu na Východ, existuje na Západě, prolíná se do všech složek života. Tato nestabilita je a bude dlouhodobě problémem Evropy. Proto navrhujeme vytvořit managment nestability, preventivní diplomacii, která by zabránila, aby nestabilita přerůstala do krizí. Důležitým dnem pro Evropu je 20. září, kdy proběhne ve Francii referendum k Maastrichtským dohodám. V případě, že většina Francouzů se vysloví proti dohodám, proces integrace se v Evropě zastaví. Probíhají určité procesy v rámci KBSE, Rady Evropy, ale zatím se tyto organizace nemohou dohodnout a jejich úloha v evropském systému není jasná. Příčiny tohoto stavu lze hledat v tom, že vlastně ukončením studené války zde nastala situace jako po každé jiné válce. Již v Helsinkách a nyní ve Vídni představitelé většiny zemí vedou bezpečnostní dialog, ve kterém se snaží formulovat nové bezpečnostní struktury. Možnou stabilitu by mohly vytvořit určité dohody. Začala platit Smlouva o konvenčních silách v Evropě, která řeší snížení množství konvenčních zbraní v jednotlivých zemích. Realizace započala již i u nás. Byl podepsán Závěrečný pakt, který řeší snížení počtu vojáků. Připravuje se Vídeňský dokument 92. V současné době existují v Evropě dvě tendence bezpečnostní koncepce Evropy. První koncepce prosazuje, aby NATO se stalo garantem evropské bezpečnosti, druhá naopak tvrdí, že bezpečnostní roli NATO musí po čase převzít Západoevropská unie. V souvislosti s možným rozpadem je nutno vytvořit podmínky pro to, aby se i ČSA mohla rozdělit. Zatím se moc neděje, případné rozdělení armády je velmi časově náročné, a je nebezpečí, že když bude snaha tento proces zkrátit, může nastat chaos i případně dojít k ohrožení bezpečnosti. Závazky, které vyplývají pro ČSFR z dohod, musí na sebe převzít v určitém poměru jednotlivé republiky. Dále se generálmajor J. Diviš vyjádřil k ohniskům nestability v Evropě:
- situaci v bývalé Jugoslávii dle jeho názoru je možno řešit tím, že se urychleně posílí embargo a připraví kombinovaná operace k zastavení konfliktu (vytvoření bezpečnostních koridorů). Otázkou je, zda bude posílen i čsl. prapor mírových sil. Převládá názor, že by nebylo vhodné vyslat do oblastí konfliktů další čsl. vojáky, spíše by se jednalo o pomoc humanitární, např. vyslání polní nemocnice a pod.
- v Rusku vždy jakákoli demokratická vláda se bude snažit hrát roli na evropské scéně. Vždy se bude snažit Rusko dostat do Evropy. Jde zde o nestabilitu z dlouhodobého hlediska.
- situaci mezi Polskem a Pobaltím je možno řešit (problém národnostních menšin).
V závěru svého vystoupení generálmajor J. Diviš zdůraznil, že stále platí, že bezpečnost rovná se ekonomika, politika, vojenství.
V rozpravě vystoupili poslanci V. Grulich, P. Nečas, J Payne, O. Vychodil, I. Janů, jejichž otázky se týkaly zejména případného rozdělení ČSFR. Gen. J. Diviš konstatoval, že je nutno rozdělení armády zajistit finančně, organizačně lze zvládnout, když zde nebudou extrémní politické síly na jedné či druhé straně. Je jasné, nastanou-li problémy na Slovensku, budou i v Čechách.
4.
Zahraničně politická informace
Informaci podal p. M. Žantovský, nový čsl. velvyslanec v USA. Stručně nastínil své představy o působení čsl. velvyslanectví v USA. Zmínil se o velmi špatném informačním zabezpečení, velvyslanectví dostává denně pouze jeden výtisk novin. Rozpočet na činnost velvyslanectví je velmi nízký, nedovoluje rozvíjet činnost, jak by bylo potřeba. Bylo uvažováno o otevření generálního konzulátu v Los Angeles, i když jmenovaný konzul odcestoval do Washingtonu, došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. K problematice čs. krajanů v USA uvedl, že za lepší formu kontaktu s nimi považuje návštěvu v jejich prostředí než konání akcí na ambasádě. Záporně ovlivňuje kontakt s krajany, řešení restitucí a některá ustanovení devizového zákona. Ke zvážení navrhuje možnost využití korespondenčního volebního práva pro krajany. Poslanci vyjádřili požadavek, aby měli v případě, že USA navštíví delegace ČNR možnost setkat se s krajany.
Zdůraznil, že za provořadý úkol považuje vysvětlovat proces, který u nás probíhá, jako proces ústavní a spořádaný. Důležité je zde zdůraznit rozdíly mezi dezintegrací v ČSFR a obdobnými procesy v Evropě . Druhým důležitým úkolem je připravit co nejlepší podmínky pro další diplomatickou existenci obou nových států. Doporučil, aby případné cesty poslanců ČNR do USA se konaly až v první polovině příštího roku.
První den jednání schůze skončil v 17.45 hod.
17. 9. 1992
Dne 17.9. v 9.00 zahájil předseda výboru posl. J. Payne pokračování 6. schůze zahraničního výboru.
5.
Vládní návrh zákona ČNR o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky (tisk ČNR 23)
Návrh zákona uvedl ministr mezinárodních vztahů J. Zieleniec. Konstatoval, že zde existují dva typy problémů; změny na úrovni federace a přizpůsobení struktury státní správy ČR. Změny v oblasti působení ministerstva mzn. vztahů spočívají zejména v rozšíření problematiky, kterou se ministerstvo zabývá, aby se ministerstvo mezinárodních vztahů mohlo plynule změnit v ministerstvo zahraničních věcí.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. M. Lobkowicz. Vyjádřil souhlas se změnou týkající se rozsahu činnosti ministerstva. Domnívá se, že v budoucnosti by mělo být zřízeno ministerstvo dopravy a spojů, určité výhrady by mohly být vůči resortu školství. V zásadě by v tomto přechodném období mělo být věcí vlády samotné, jak dle vývoje situace bude přerozdělovat kompetence.
V obecné rozpravě se posl. J. Payne dotázal zástupce navrhovatele, zda tento návrh zákona je nutno projednávat ve vztahu na federální úrovni. Ministr J. Zieleniec ve své odpovědi vysvětlil, že tento zákon byl vypracován právě proto, aby mohly být kompetence z federální úrovně převzaty vládou ČR. U části týkající se ministerstva je technika taková, že v případě, že se rozšíří kompetence, ministerstvo je může vykonávat. K otázce zahraniční ekonomické politiky ministr J. Zieleniec uvedl, že existuje dohoda mezi ním a ministrem V. Dlouhým, ve které jsou přesně vymezena rozhraní mezi kompetencemi. Nemělo by zde dojít k problémům. Podobná smlouva existuje mezi ministrem K. Dybou a V. Dlouhým. Konstatoval, že vláda chápe tento zákon jako vyjádření odpovědnosti. Je to lepší, než aby někdo třetí diktoval vládě rozdělení kompetencí. Výkon odpovědnosti vyžaduje přesné formulace. Posl. J. Kryčer vyjádřil svoji nespokojenost se špatným legislativním zpracováním tohoto návrhu. Dr. L. Nový v zásadě souhlasil, nicměně je nutno počítat s tím, že v této době samotný výoj bude vždy rychlejší než vývoj legislativní. Posl. J. Payne vyslovil názor, že by možná tato situace mohla být řešena formou generálního zmocnění pro všechny tři vlády, které by svými nařízeními dle situace přechod kompetencí řešily. Posl. O. Vychodil a V. Grulich s tímto názorem souhlasili. Současně ministr J. Zieleniec znovu zdůraznil, že nepřijetí tohoto zákona bude ve svém důsledku paralyzovat činnost vlády. Dr. L. Nový vyslovil obavy, že proces udělení případného zmocnění pro vládu ČR by vyžadoval určitý čas, a proto je lepší nedobré legislativní zpracování novely zákona než žádné.
V 11.00 hod. bylo projednávání tohoto bodu přerušeno, s tím, že bude dokončeno ve 13.30 hod.
Pokračování projednávání tohoto bodu zahájil posl. M. Lobkowicz, který tuto část schůze řídil. Posl. J. Kryčer navrhl, aby se návrh zákon dále neprojednával. Toto nebylo schváleno /3:5/ a posl. M. Lobkowicz zahájil podrobnou rozpravu.
- návrh posl. I. Janů - zřídit ministerstvo dopravy a spojů nebyl schválen
- návrh posl. P. Nečase - vypustit v čl. I, odstavec 4, bod a2/ byl schválen /5:1; 3 poslanci se zdrželi hlasování/
- návrh posl. J. Paynea vypustit v článku I, odstavec 7 "a veřejnou správu České republiky" byl schválen /6:1; 3 poslanci se zdrželi hlasování/
- návrh posl. Lojdové, členky Komise pro sdělovací prostředky doplnit § 3 odstavec 3: "S výjimkou správy části kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání kromě kmitočtu ve vztahu k zahraničí. Část uvedeného kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání by měla být spravována Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání."byl schválen /9:0/
- návrh posl. J. Payna vypustit v § 28b slova "a veřejnou správu České republiky" byl schválen /6:1; 3 poslanci se zdrželi hlasování/.
V závěru podrobné rozpravy posl. M. Lobkovicz navrhl usnesení zahraničního výboru, odložit projednávání tohoto návrhu Českou národní radou. Usnesení č. 20 bylo schváleno /5. 3/.
6.
Vládní návrh ústavního zákona o způsobu zániku České a Slovenské Federativní Republiky /FS 72/
Návrh uvedl zástupce předkladatele dr. P. Běhan, pracovník Úřadu vlády ČSFR, zpravodajskou zprávu přednesla posl. K. Lojdová. V obecné rozpravě se dr. P. Běhan zmínil o pojmu právního nástupnictví. Jde především o to, že část politické reprezentace má za to, že tímto způsobem budou mít nástupnické státy stejnou pozici, není to záležitost legislativní. Problematika rozpadu ČSFR byla řešena samostatným návrhem zákona, nikoli novelou z toho důvodu, že jde o velmi závažnou věc. Problematiku referenda je nutno v tomto zákoně pojímat komplexně, legislativně bude tato záležitost ošetřena. Posl. I. Janů, V. Grulich a P. Nečas se vyjádřili polemicky k procesu přijetí Ústavy Slovenské republiky. Posl. J. Payne navrhl upravit § 3 návrhu zákona, který byl schválen /6:5/. Rozprava, ve které vystoupili dále poslanci V. Čundrle, K. Lojdová, T. Štěrba, I. Janů. V. Grulich a P. Nečas, byla zakončena přijetím usnesení č. 21 /6:0, 5 poslanců se zdrželo hlasování/.
7.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňují ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a některé další ústavní zákony /FS 73/
Zástupce předkladatele se nedostavil. Zpravodajskou zprávu přednesla posl. I. Janů. Uvedla, že pokud bude přijat a nebude vázán na zákon o likvidaci majetku federace, nezůstane sice federace, ale vytvoří se vlastně konfederace, která je pro ČR nepřijatelná.
V obecné rozpravě posl. V. Grulich a O. Vychodil vyjádřili své obavy z důsledků, které by mohly nastat v případě příjetí tohoto zákona. Posl. K. Lojdová navrhla omezit platnost této novely do 31. 12. 1992. Posl. V,. Grulich konstatoval, že platnost, i když omezená, nezamezí v procesu a zmatky nastanou později. Jde o mnoho lidí, pracovníků státní správy, expertů, kteří budou muset opustit svá místa a není jisté, že se do státní správy zpět navrátí. V závěru rozpravy bylo příjato usnesení č. 22 /8:0; 1 poslanec se zdržel hlasování/.
8.
Zahraniční cesty
Zahraniční výbor projednal celkem 4 zahraniční cesty.
1/ ČNR obdržela pozvání na mzn. konferenci "Women in Power" v Athénách v termínu 2.-3. 11. 1992 / 1.-4. 11. včetně cesty/, kterou pořádá Komise Evropských společenství pro zaměstnanost, průmyslové vztahy, a sociální péči. Konference se bude zabývat podílem žen v rozhodovacím procesu vlád a parlamentů. Pořadatelé uvažují o pozvání vysoce postavených žen, členek vlád a parlamentů. ČSFR bylo nabídnuto, aby se konference zúčastnila 1 žena z Prahy, a 1 žena z Bratislavy. Ze SR se akce zúčastní ministryně socálních věcí p. Keltošová. FMZV informovalo, že by to měla být členka předsednictva, právnička. Předpokládá se, že pořadatelé uhradí minimálně ubytování, tzn. ČNR uhradí dopravu Praha-Atény-Praha a diety.
Předseda výboru posl. J. Payne navrhl posl. A. Röschovou, členku předsednictva ČNR. Bylo schváleno usnesení č. 23 /7:0; 2 poslanci se zdrželi hlasování/.
2/ Předseda zahr. výboru obdržel pozvání od Nadace Konráda Adenaura na Konferenci o životním prostředí, která se koná v Žitavě ve dnech 27.-29. 9. 1992. Nadace hradí veškeré náklady spojené s touto cestou. Vzhledem k tomu, že tato konference navazuje na konferenci o Slezsku, které se koná v Opavě od 26. 9., je žádoucí dopravu zajistit autem ČNR. Bylo schváleno usnesení č. 24 /8:0; 1 poslanec se zdržel hlasování/.
3/ Předseda ČNR obdržel dopis od velvyslance Rumunska v ČSFR p. Iona Ciubotaru, ve kterém informuje, že dne 27. 9. se budou konat v Rumunsku parlamentní a prezidentské volby. Rumunská vláda má zájem o účast zahraničních pozorovatelů. Vláda Rumunska vítá zájem poslance M. Lobkowicze a uvítala by, kdyby se mohl jako zahraniční pozorovatel voleb zúčastnit. Jde o termín 21. 9.-27. 9. 1992, cestu i pobyt hradí ČNR. Bylo schváleno usnesení č. 25 /9:0/.
4/ Místopředseda ČNR P. Tollner předal zahraničnímu výboru k posouzení pozvání, které obdržel a které se týká jeho účasti na Panevropském kongresu v termínu 16.-18. 10. 1992 ve Vídni s tím, že ČNR by hradila pobyt i dopravu. Bylo přijato usnesení č. 26 /7:0; 2 poslanci se zdrželi hlasování./
Dále posl. K. Lojdová informovala o své zahraniční cestě do Francie /viz příloha č. 10/.
Předseda rozpočtového výboru posl. T. Ježek informoval o účasti své a předsedy ústavně právního výboru posl. M. Výborného na mezinárodním sympoziu o demokracii, které se uskutečnilo začátkem září v Quebeku. Diskuse v jednotlivých sekcích probíhala na téma: demokracie a parlamentní instituce, demokracie a ekonomika, demokracie a orgány místní správy, demokracie a sdělovací prostředky, demokracie a kultura, demokracie a budoucnost. Sympozia se zúčastnila početnější delegace /i s manželkami/ FS ČSFR a SNR. Všechny 3 delegace nebyly zvláštním způsobem vyhledávány, považovaly za nejdůležitější to, že delegace budou vystupovat tak, aby bylo vidět, že mezi nimi jsou přátelské vztahy. Celkově hodnotil posl. T. Ježek akci jako akci společenskou.
V závěru předseda posl. J. Payne vyzval členy zahraničního výboru k tomu, aby začali spolupracovat při přípravě zahraničních cest tak, jak byly schváleny v rámci usnesení zahraničního výboru č. 18. Bylo předběžně dohodnuto, že zahraniční cestu do Rakouska, Itálie a dalších zemí /cesta č. 1/ budou pomáhat připravovat posl. M. Lobkowicz a P. Nečas. Zahraniční cestou č. 2 /RE, ES, Belgie aj/ se budou zabývat posl. I. Janů, J. Ježek, J. Payne, zahraniční cestou č. 3 /SRN/ posl. J. Payne, J. Ježek, zahraniční cestu č. 4 /Francie/ bude pomáhat připravovat posl. K. Lojdová.
9.
Sdělení předsedy
Předseda zahr. výboru posl. Payne informoval o tom, že
- zahraniční výbory dne 9. 9. 1992 projednaly Smlouvu s Ruskou federací a přijaly usnesení:
Vzhledem k tomu, že současná federální vláda nepředložila návrh smlouvy mezi ČSFR a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci Federálnímu shromáždění ČSFR
zahraniční výbory SL a FS
doporučují předsednictvu FS nezařadit tento bod do programu společné schůze
- v počítači v "ZAV" je vytvořena knihovna "INFORMAC", ve které jsou zajímavé dokumenty, sekretariát zahraničního výboru je přebírá z informací poskytovaných tiskovým odborem /Ústava SR a pod./ Doporučil členům zahr. výboru tyto informace sledovat.
- 11. schůze předsednictva ČNR - 20. 9. 1992 - projednala tyto body:
Zkrácení lhůty:
- zákon o auditorech - zkráceno na říjnovou schůzi
- Státní fond tržní regulace - zkráceno na tuto schůzi
- Tisk 23 /české kompetence/- na tuto schůzi
- Tisk 27 /převod vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby/ - zkráceno na tuto schůzi
- Tisk 29 - bezpečnostní služba - zkráceno na tuto schůzi
- Psychologická komora - zkráceno na říjnovou schůzi
- Jmenování soudců - upozornil, že všichni členové zahraničního výboru se mohou seznámit s charakteristikami navržených soudců na sekretariátě zahr. výboru, mohou vznést připomínky k projednávání v ústavně právním výboru
- Rezignace soudců
- Příprava projednávání závěrečného účtu - termíny pro projednávání ve výborech, nás se to více méně netýká, nemáme samostatnou kapitolu
- Příprava projednávání rozpočtu Pozemkového fondu v ČNR
- Návrh termínu a pořadu 4. schůze ČNR
- Návrh na kandidáty na udělení Řádu T. G. Masaryka - bylo odloženo na příští schůzi předsednictva tj. 17. 9.
- Návrh na předávání návrhů zákonů do ČNR na počítačové disketě
- Informace ze zahraničního výboru - plán zahr. aktivit ve smyslu našeho usnesení vzalo předsednictvo na vědomí, pokud jde o pozvání do Polska, předsednictvo v rozpravě se vyjádřilo v tom smyslu, že by to měla být návštěva na nejvyšší úrovni, ne v tomto termínu ale do konce roku
- Komise pro činnost ČNR /mpř. Tollner/ se bude zabývat i výběrovým řízením pro instalaci hlasovacího zařízení
- Přikázání došlých návrhů, tisky, které projednáváme na této schůzi byly přikázány do 17. 9., předseda ČNR požádá FS o spolupráci při stanovování termínu pro projednávání, nemělo by docházet ke zdržení z důvodu administrativy, ale poslanci musí být připraveni na to, že lhůty k projednávání nebudou dlouhé, spíše krátké.
- K informaci členům předsednictva byla dána informace bývalého velvyslance při Radě Evropy p. E. Lánského - Ústavněprávní problematika a její projednávání v rámci Rady Evropy (se zvláštním zřetelem k současné vnitropolitické situaci v ČSFR)
10.
Různé
Posl. J. Payne a posl. Lobkowicz informovali členy výboru o příjetí vylvyslanců u předsedy ČNR, která se uskutečnila dne 15. 9. / příjetí velvyslance Polska, USA, Ruska/ a dne 16. 9. /příjetí velvyslance Rumunska a Jugoslávie/.
Posl. J. Payne informoval členy zahraničního výboru, že již byl učiněn první kontakt se zahraničním výborem SNR a dává ke zvážení, zda se členové výboru chtějí s kolegy ze SRN sejít. Většinou členů zahraničního výboru bylo doporučeno uskutečnit setkání obou zahraničních výboru na Moravě.
Schůze skončila v 16.00 hod.
Zapsala: Stanislava Mikšová
tajemnice výboru
|
Jiří Payne |
Václav Grulich |
|
předseda výboru |
ověřovatel výboru |