Česká národní rada 1992 – 1992

posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, V. Votava, O. Vychodil

Omluveni: T. Štěrba

posl. J. Payne, I. Janů, J. Ježek, M. Lobkowicz, K. Lojdová, T. Štěrba, V. Votava

Omluveni: posl. V. Čundrle, V. Grulich, J. Kalus, J. Kryčer, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, O. Vychodil

Hosté: 11. listopadu 1992

Pavel Bratinka - nám. ministra mzn. vztahů ČR

Dr. Milan Dufek - ředitel mzn. právního odboru FMZV

Ing. Ivo Šrámek - FMZV

Ing. Dostál - MPSV ČR

dr, Moravec - MSPV ČR

JUDr Žemlička - FMF

Ing. E. Kostková - FMF

JUDr D. Líchová - MF ČR

JUDr O. Zemina - ústavně právní výbor ČNR

Jannis Sakellariou - Evropský parlament

JUDr Dušan Dacho- odbor evropské bezpečnosti FMZV

Pavel Tollner - místopředseda ČNR

Leopold Zubek - předseda výboru pro VSRRŽP

zástupci sdělovacích prostředků (viz prezenční listina hostů)

1. Informace o postupu vlády ve vztahu k Radě Evropy a Evropským společenstvím a vyhodnocení pracovních cest členů zahraničního výboru (RE, ES)

2. Vládní návrh ústavního zákona o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku (tisk FS 152)

3. Návrh zásad nového systému odměňování státních funkcionářů (tisk ČNR 85)

4. Návrh poslance Richarda Mandelíka na vydání celního zákona České národní rady

(tisk ČNR 101)

5. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na vydání ústavního zákona České národní rady, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky (tisk ČNR 88)

6. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Smlouva o otevřeném nebi, podepsaná v Helsinkách dne 24. března 1992 v Helsinkách (tisk FS 144)

7. Zahraniční cesty

8. Sdělení předsedy

9. Připomínky a podněty poslanců

Schůzi zahájil dne 11. 11. 1992 v 9.00 hodin předseda výboru posl. Jiří Payne. Seznámil přítomné s návrhem pořadu. Sdělil, že tento návrh pořadu již neobsahuje projednávání tisku ČNR 61 /Vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony/, tisk ČNR 62 /Vládní návrh zákona ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a tisku ČNR 115 /Vládní návrh zákona České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění/, neboť došlo k revokaci usnesení předsednictva ČNR, týkajícího se přikázání k projednávání a zahraniční výbor tyto tisky projednávat nebude. Návrh pořadu byl schválen.

Předseda výboru posl. J. Payne informoval členy výboru, že v pátek navštíví ČNR člen Evropského parlamentu Jannis Sakellariou, zpravodaj pro Asociační dohody ES s ČSFR a předpokládaný zpravodaj pro Asociační dohody ES s ČR a SR. Z tohoto důvodu, považuje za nutné, aby zahraniční výbor se znovu zabýval aktuální problematikou vztahu ČR k Radě Evropy a Evropským společenstvím.

Náměstek ministra mezinárodních vztahů p. Bratinka stručně seznámil členy zahraničního výboru o postupu vlády ve vztahu k Radě Evropy a Evropským společenstvím.

Česká republika by měla v nejbližší době projevit zájem o vstup do Rady Evropy a např. formou usnesení ČNR by měla deklarovat, že dostojí všem závazkům, které měla jako člen Rady Evropy ČSFR, zejména jde o závazky z přístupu ČSFR k Evropské úmluvě o lidských právech. Lze předpokládat, že v květnu by mohlo být ČR přiznáno členství se zpětnou platností od 1. 1. 1993.

V Evropských společenstvích má rozhodující slovo Rada Evropských společenství a Komise Evropských společenství, Evropský parlament. Rozhodující ovšem je získání přízně všech 12 vlád. Pokud jde o tzv. Prozatimní dohodu, bylo předběžně dohodnuto, že bude prodloužena pro ČR a SR formou výměny dopisů. Předpokladem je rozdělení kvót pro výměnu zboží a vytvoření celní unie. Obě podmínky ES byly již splněny. Problém tzv. Asociační dohody je složitější.

V rozpravě doporučila posl. K. Lojdová, aby usnesení deklarující plnění závazků vůči Radě Evropy ze strany České republiky bylo projednáno na prosincové schůzi ČNR. P. Bratinka dále stručně nastínil postoj vlády při jednání se zástupci Evropských společenství. Vláda vždy zdůrazňovala, že zachovávala až do poslední chvíle chtěla zabránit rozpadu ČSFR, iniciativa zde nebyla ze strany ČR. Nyní, když vývoj je nezvratný, právě klidným rozchodem obou republik přispívá ke stabilitě ve střední Evropě. Objem výměny zboží mezi zeměmi ES a zeměmi střední a východní Evropy představuje cca

4 % objemu výměny zboží zemí ES, proto se vláda domnívá, že by ES měla být konstruktivnější při pomoci řešit problémy zemí střední a východní Evropy, více jim vycházet vstříc. Česká republika podporuje Maastrichtské dohody, tímto postojem si získáme více spojenců. Dále P. Bratinka informoval, že při jednáních v Londýně zazněl názor ze strany ES, že asociační dohody by měly být znovu projednávány, a to je určitý signál, že s jednáním ČSFR není úplný souhlas. Pravděpodobně se zde objevil i vliv řešení problémů kolem stavby Gabčíkovo.

Na závěr projednávání tohoto bodu seznámili posl. J. Payne, M. Lobkowicz, J. Kalus a J. Ježek přítomné s výsledky pracovní cesty do Štrasburku /návštěva jednání Evropského parlamentu/, Bruselu a Luxemburku /viz cestovní zpráva/.

Návrh uvedl zástupce FMZV dr. M. Dufek a Ing. I. Šrámek. Konstatovali, že přímo zástupci FMZV se vypracování tohoto vládního návrhu nezúčastnili. Předpokládají ovšem, že zahraniční výbor bude v této souvislosti zajímat především otázky týkající se dělení majetku v zahraničí. Ing. Ivo Šrámek, který je členem komise FMZV, která se zabývá dělením majetku v zahraničí, informoval členy zahraničního výboru, že hodnota majetku v zahraničí činí cca 40 - 45 mld Kčs. V současné době se dokončuje tržní ohodnocení tohoto majetku, které provádí americká firma American Appraisal, která byla vybrána na základě konkursu. Byly vytvořeny 3 skupiny zemí, ve kterých se majetek nachází z hlediska politického významu. V rámci těchto skupin se majetek dělí v poměru 2:1 s tím, že je snaha budovy nedělit mezi republiky. Celý tento proces by měl být dokončen do 11. 12. 1993.

Vzhledem k nepřítomnosti zpravodaje nebyla podána zpravodajská zpráva.

V obecné rozpravě vystoupili posl. J. Payne, K. Lojdová, P. Nečas, M. Lobkowicz, J. Kalus, a zajímali se zejména o to, jakým způsobem bude majetek převeden na republiky. Posl. J. Payne doporučil řešit převod majetku na republiky smluvně. Posl. J. Kalus se zajímal o to, jakým způsobem bude naloženo s inventářem. Ing. I. Šrámek informoval poslance, že u této skupiny majetku se uplatňuje princip původu. V další části rozpravy se poslanci zabývali jednotlivými článkami vládního návrhu zákona. Posl. J. Payne navrhl, aby vzhledem k důležitosti navrhovaného zákona byla provedena rozprava podrobná, což ovšem schváleno nebylo. Navrhl též pozměnit čl. 2 a 5 návrhu zákona, ale i tyto návrhy nebyly schváleny. Na návrh většiny přítomných poslanců bylo projednávání tohoto bodu přerušeno s tím, že v něm bude pokračováno až se dostaví zpravodaj.

Návrh stručně uvedli zástupci ministerstva práce a sociálních věcí ČR ing. Dostál a dr. Moravec. Zpravodajskou zprávu podal posl. J. Kryčer. Zdůraznil, že je zde řada nesrovnalostí, a proto nemůže s těmito zásadami souhlasit. V zásadě zde vidí posilování orgánů exekutivy oproti orgánům samosprávy. Relace mezi platy u jednotlivých funkcí nejsou správné a nevystihují důležitost jednotlivých funkcí.

V obecné rozpravě navrhla posl. I. Janů, aby předkladatel do návrhu zapracoval též problematiku stanovování platů soudcům. Posl. P. Nečas poznamenal, že není zrovna nejšťastnější, že návrh zásad se projednává nyní. Posl. I. Janů a K. Lojdová navrhly, aby při stanovení vzájemných relací platů bylo jako základ vzato životní minimum, což zástupci předkladatele odmítli s tím, že je to v současné době, kdy rozdíly mezi životním minimem a minimální mzdou jsou nepatrné, nebylo by uplatňování tohoto principu funkční. Posl. J. Ježek doporučil při stanovování platů poslanců příhlížet k relacím platů ředitelů odborů či náměstků ministrů na ministerstvech. V závěru rozpravy bylo přijato usnesení č. 69 /11:0; 2 poslanci se zdrželi hlasování/.

Návrh uvedl zástupce federálního ministerstva financí dr. Žemlička. Konstatoval, že nový celní zákon byl připravován na federální úrovní téměř l rok. Slovenská vláda však nesouhlasila s tím, aby byl projednán na federální úrovni a požaduje projednání na úrovní republikové. Návrh zákona vychází z připravovaného celního kodexu Evropských společenství, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 1994 a příslušných předpisů Evropských společenství upravujících jednotlivé oblasti celnictví. Vrcholným orgánem by mělo být Generální ředitelství cel, návrh vymezuje kompetence jednotlivým celním orgánům. Komplexně jsou zde upravena práva a povinnosti celníků v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Nečas. Konstatoval, že návrh zákona je velmi dobře zpracován. Jde o jeden z nejlépe zpracovaných návrhů zákona, s kterým se v poslední době setkal.

V obecné rozpravě se poslanci zajímali zejména o vysvětlení nových institutů, které návrh zákona obsahuje, posl. J. Ježek zdůraznil nutnost, platnosti stejných celních předpisů v obou republikách, má-li fungovat celní unie.

V podrobné rozpravě poslanci vyjádřili souhlas s tímto návrhem zákon. Posl. P. Nečas navrhl, aby byl pozměněm název ústředního celního orgánu, což nebylo většinou poslanců schváleno. Posl. J. Kryčer nesouhlasil s pojmem "česká osoba", který se v zákoně vyskytuje. Dr. Žemlička a Ing. E. Kostková informovali poslance, že tento termín vznikl aplikací termínu "československá osoba", který je používán např. v obchodním zákoníku a vzhledem k tomu, že tento návrh po schválení bude platit pouze v ČR, je zde použit adekvátní termín "česká osoba". Po vyjasnění celé řady souvislostí, poslanci s konečnou platností připomínku, která doporučuje tento termín v návrhu nepoužívat a nahrazovat je plným zněním neschválili. V závěru rozpravy bylo přijato usnesení č. 70

/10:0; 2 poslanci se zdrželi hlasování/.

ad 2. /pokračování/

Vzhledem k tomu, že se dostavil zpravodaj posl. J. Ježek, zahraniční výbor pokračoval v projednávání přerušeného bodu 2 pořadu schůze. Posl. J. Ježek přednesl zpravodajskou zprávu a navrhl přijmout usnesení, kterým se doporučuje Federálnímu shromáždění ČSFR návrh zákona schválit. Po krátké rozpravě bylo přijato usnesení č. 71 /10:0; 2 poslanci se zdrželi hlasování/.

Návrh zákona uvedl zástupce předkladatele tj. ústavně právního výboru ČNR posl. O. Zemina. Konstatoval, že k předložení tohoto návrhu ústavního zákona vedla ústavně právní výbor ČNR potřeba určitým způsobem modifikovat dosavadní právní úpravu ústavního soudu ČSFR na úroveň ČR. Platnost zákona bude omezena na 6-8 měsíců.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Payne. Uvedl, že návrh je přijatelný, existence Soudu ochrany ústavnosti České republiky je nutný i z hlediska mezinárodního.

V obecné rozpravě se posl. M. Stiborová a I. Janů zamýšlely nad účelem přijetí tohoto návrhu zákona.

V podrobné rozpravě posl. M. Stiborová upozornila na nejasnost v čl. 4, tj. kdo může navrhnout soudce Soudu na ochranu ústavnosti ČR. Po vysvětelní posl. O. Zeminy, že zde je aplikováno stejné pravidlo jako v obdobných případech, kdy členy institucí volí ČNR, svůj požadavek na rozšíření tohoto článku posl. M. Stiborová vzala zpět.

U čl. 5 posl. J. Payne vyzdvihl nutnost slibu členů soudu do rukou předsedy ČNR.

Posl. I. Janů upozornila na určité problémy, které by mohly vzniknout z důvodů neusnášeníschopnosti pléna soudu. Posl. V. Čundrle navrhl rozšířit počet členů pléna na 7 soudců /nebylo schváleno/. Posl. I. Janů navrhla tento článek změnit v tom smyslu, že plénum je usnášeníschopné, jsou-li přítomni alespoň 4 soudci.

Posl. M. Stiborová upozornila na to, že dle jejího názoru nelze v návrhu ústavního zákona použít slovo "přiměřeně", tak jak je to uvedeno v čl. 8. Posl. P. Nečas navrhl taxativně uvést všechny předpisy, kterých se to týká. Posl. O. Zemina uvedl, že toto technicky není proveditelné a vzhledem k omezené platnosti tohoto zákona lze zde slovo "přiměřeně" tolerovat. Návrh posl. M. Stiborové nebyl schválen /4:0; 9 poslanců se zdrželo hlasování/.

V závěru podrobné rozpravy bylo příjato usnesení č 72 /8:0; 5 poslanců se zdrželo hlasování/.

Předseda výboru posl. J. Payne informoval členy výboru o pořadu schůze, který má být projednáván dne 12. 11. 1992. Členové výboru odsouhlasili změnu v pořadu jednání, tj. rozšířit schůzi o setkání zahraničního výboru s p. J. Sakellariou, které se uskuteční v pátek v 9.00 hod., a též bylo odsouhlaseno, že další body pořadu schůze budou projednávány místo ve čtvrtek 12. 11. 1992 v pátek 13. 11. 1992.

Ze setkání byl pořízen stenografický záznam /viz příloha/.

Návrh uvedl zástupce předkladatele tj. FMZV JUDr. D. Dacho. Stručně zdůvodnil nutnost přístupu ČSFR k této smlouvě.

Po krátké obecné rozpravě, ve které vystoupili posl. J. Ježek a J. Payne, výbor se dohodl, že projednávání tohoto bodu z důvodu neusnášeníschopnosti přeruší a bude v něm pokračovat na mimořádné schůzi dne 17. 11. 1992.

Posl. K. Lojdová seznámila výbor s přípravou cesty poslanců ČNR do Francie, která by se měla uskutečnit v termínu od 23. 11. 1992. V krátké rozpravě poslanci vyjádřili názor, že v současné době je velmi problematické realizovat zahraniční cesty poslanců, neboť lze očekávat mimořádné schůze ČNR, budou projednávány důležité zákony ve výborech, a proto by bylo lépe ještě projednat návrh na tuto cestu z hlediska termínu a uvažovat i o možnosti odložit tuto zahraniční cestu až na r. 1993. Předseda výboru posl. J. Payne navrhl, aby tato cesta byla projednáná na mimořádné schůzi zahraničního výboru dne 17. 11. 1992, kdy již možná budou známy další skutečnosti, týkající se termínů a pořadů schůzí ČNR.

Místopředseda ČNR posl. P. Tollner a předseda výboru pro VSRRŽP posl. L. Zubek, kteří jsou členové Komise předsednictva ČNR pro činnost K

ČNR informovali členy zahraničního výboru o nutnosti realizovat zahraniční cestu do některých zemí západní Evropy za účelem návštěvy institucí, ve kterých je instalováno hlasovací zařízení od firem, které se přihlásily do výběrového řízení vyhlášeném ČNR za účelem instalace obdobného zařízení v budově ČNR. Vzhledem k tomu, že instalací takového zařízení bude muset dojít ke změně jednacího řádu ČNR, je nutné, aby této zahraniční cesty se zúčastnili též poslanci. Posl. J. Ježek, J. Payne, M. Lobkowicz doporučili účast poslanců na této zahraniční cestě, ale současně vyslovili potřebu úpravy termínu tak, aby se cesta uskutečnila až po skončení schůze ČNR. Vzhledem k tomu, že zahraniční výbor nebyl usnášeníschopný, bylo projednávání tohoto bodu přerušeno s tím, že v něm bude pokračováno dne 17. 11. 1992 v rámci mimořádné schůze zahraničního výboru.

Předseda výboru informoval členy výboru o tom, že

- dne 19. 11. 1992 navštíví ČNR delegace Senátu Polské republiky

- dne 18. 11. 1992 navštíví ČNR delegace Státní kanceláře Baborska v čele se státním sekretářem a vedoucím Státní kanceláře Johannem Böhmem.

Požádal členy výboru o účast při těchto přijetích.

Schůze skončila v 11.30 hodin.

Zapsala: Stanislava Mikšová

tajemnice výboru