Poslanec František Trnka: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové. Mám interpelaci na pana ministra zemědělství,
ale myslím, že je zbytečné takovou interpelaci
přednášet, protože tady není a
mám takovou obavu, že poloprázdné sněmovně
nebo třičtvrtě prázdné sněmovně
to také velký význam mít nebude. Já
si dovolím učinit na začátek jednu
poznámku.
Domnívám se, že v příštím
jednacím řádu by se velice vážně
měl zvážit systém interpelací,
protože tak, jak se provádějí dnes,
to je monolog před prázdnou sněmovnou. Na
druhé straně chci poznamenat, že ti, kteří
interpelaci přednášejí, si zřejmě
neuvědomují, že je vůbec nikdo neposlouchá.
Ostatně ještě bych měl jednu technickou
připomínku. V této sněmovně
je tak špatná akustika, že dost často
vůbec, já aspoň osobně tam na tom
místě nevím, o čem se hovoří.
Chtělo by to, aby technická správa nechala
akustiku prověřit, protože se domnívám,
že poslanci by měli vědět, když
už tady sedí, o čem se jedná. Dovolte
mi, abych se řídil tím, co jsem řekl,
a sněmovně sdělil velice krátce, o
co se jedná. Budu stručný.
Jedná se o len. Len a lněné látky
je artikl, o který je v zahraničí zájem.
Máme kapacity průmyslové, které jsou
schopny lněné tkaniny nebo lněné vlákno
zpracovat. Máme půdy a zemědělce,
kteří jsou ochotni len vypěstovat, a přesto
len pro domácí spotřebu dovážíme.
Dovážíme ho proto, že len je plodina celkem
riskantní, někdy vyjde a je to dobré, ale
také vylít nemusí a je to špatné.
V této souvislosti by bylo potřeba, aby ministerstvo
zemědělství ve spolupráci, zřejmě
s financemi, vzalo určitou garanci nad úvěry,
které se pro pěstování lnu poskytují,
a lnářství umožnilo, aby existovalo.
To nemá vůbec žádný politický
podtext, protože někdo na té půdě
bude hospodařit. A ať tam bude hospodařit kdokoli,
tyto problémy mít bude.
Čili vznáším otázku, proč
se sem dováží drahý holandský
len a nepodporuje se domácí lnářství
a prosil bych, aby ministerstvo zemědělství
na tuto otázku odpovědělo. Mám zdůvodnění
tři stránky a to předám písemně,
nebudu s tím obtěžovat.
Ale jednu prosbu mám: Zda by poslanecká sněmovna
nezkrátila lhůtu na odpověď na 10 dní.
To proto, že dnes je 25. února a předpokládám,
že výstřelek počasí je jen dočasný
a během krátké doby bude potřeba připravovat
půdu a sít. Proto si myslím, že by zemědělci
měli znát odpověď v krátké
době, a proto navrhuji zkrácení na 10 dnů.
To je jeden dotaz.
Druhý dotaz je podobného druhu, ale trochu jiný:
Žádám ministerstvo zemědělství
a příslušné orgány o vysvětlení,
proč se v současné době do ČR
dovážejí holandské brambory, když
v ČR jsou celé sklady našich brambor, které
nejsou na odbyt.
V této souvislosti bych poznamenal, že západoněmecká
vláda a pracující velmi rychle reagovali
na problémy, které vznikly v ocelářství,
a zarazili prakticky dovoz z tzv. východních zemí
do své země i do dalších zemí.
Prostě je to tak, že každá vláda
musí hájit svůj průmysl, své
zemědělství, své lidi, své
pracovníky, a domnívám se, že naše
vláda by tak měla postupovat také, a proto
žádám velice důrazně o vysvětlení,
proč se dovážejí výrobky, které
hnijí v našich skladech.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Trnkovi a ve smyslu toho, co říkal, nechám
hlasovat o tom, zda sněmovna podporuje jeho žádost
na zkrácení lhůty na odpověď
na část interpelace, týkající
se dovozu holandského lnu na 10 dnů.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 52.
Kdo je proti? 21.
Kdo se zdržel hlasování? 31.
Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec František Trnka: Pane předsedající,
žádám, aby byl překontrolován
stav v poslanecké sněmovně. Žádám
počítat. (Skrutátorky počítají
přítomné.) 106. Ptám se pana kolegy
Trnky, jestli zpochybňuje výsledek hlasování.
Byl bych rád, kdyby se hlasování zopakovalo.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Využívám
svého práva, nechávám znovu hlasovat
o návrhu, který přednesl kolega Trnka.
Kdo souhlasí se zkrácením lhůty na
odpověď na interpelaci poslance Trnky ohledně
té části, kde mluvil o dovozu holandského
lnu, ať zvedne ruku. 56.
Kdo je proti? 31.
Kdo se zdržel hlasování? 33.
Tento návrh nebyl přijat. Prosím, aby se
ujal slova kolega Vačkář, připraví
se pan kolega Bláha.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, i já se pokusím být stručný.
Vzhledem k tomu, že interpelaci podám písemně,
shrnu pouze hlavní obsah.
Již mnohokrát byla veřejně diskutována
otázka polychlorovaných bifenylů, tzv. látek
PCB a jejich likvidace v potravinovém řetězci.
Paradoxní na celé situaci je, že nikdo ze zúčastněných,
tj. ani chemický průmysl nátěrových
hmot, ani zemědělští výrobci
nenesou vinu na stávající situaci. Přesto
jsou však ekonomicky tvrdě postihováni právě
poslední jmenovaní, a to bez ohledu na to, zda se
jedná o transformované či samostatně
hospodařící zemědělské
výrobce.
Masové nucené vybíjení stát
hrozí v mnoha případech ekonomickým
krachem jejich hospodářství. V této
souvislosti se obracím se žádostí na
pana předsedu vlády a pana ministra zemědělství
Luxe, aby byly uvolněny z veřejných fondů
prostředků státního rozpočtu,
které by umožnily řešit alespoň
nejnaléhavější případy.
Dále s dotazem, jak bude postupovat ministerstvo zemědělství
v konkrétních případech, ve kterém
byly řádně nárokovány a tyto
požadavky nebyly vykryty. Jedná se např. o
Zemědělské družstvo Podještědí
se sídlem v Českém Dubu, které v důsledu
zjištění PCB a následné likvidace
skotu se ocitlo v situaci, kterou není schopno řešit
vlastními silami a prostředky, a o rodinu Žižkovu,
která od tohoto družstva zakoupila bez zavinění
družstva kontaminovaný skot, který bylo nutné
zcela zlikvidovat, což ve svých důsledcích
znamená likvidaci její vlastní zemědělské
výroby. Takových případů je
možno najít více.
S dotazem, jak bude vláda a ministerstvo zemědělství
přistupovat v případech zemědělských
subjektů, jejichž potíže související
s PCB ohrožují proces jejich úspěšné
transformace a způsobují též jejich
neschopnost vypořádat se s restitučními
nároky oprávněných osob.
Celou interpelaci podám písemně. Spolu se
mnou ji podává pan poslanec Trnka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu kolegovi Vačkářovi. Prosím kolegu
Bláhu, připraví se kolega Palas.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane
předsedající, pane předsedo, vážená
vládo, kolegyně a kolegové, přednesl
bych interpelaci v této chvíli na nepřítomného
ministra vnitra České republiky Jana Rumla.
Vážený pane ministře, obracím
se na vás na základě žádosti
představitelů obcí, tedy po svých
neúspěšných jednáních
a mých poslaneckých zjištěních
v rámci regionu. V současné době značná
část obcí přechází na
efektivnější způsob vedení agendy,
tzn. využití výpočetní techniky.
Základní databází a zároveň
informací je evidence obyvatel, která se dále
používá pro řadu civilně správních
a hospodářských úkolů, např.
evidenci bytů, stavebních rozhodnutí, daní,
poplatků, sociálních dávek, matriky
a také voličské seznamy, Při vytváření
těchto databází lze s úspěchem
použít databáze okresního registru obyvatel
Policie ČR jednotlivých okresů, a to - podotýkám
- pouze těch vybraných údajů, které
se samozřejmě - na jiných formulářích
- vnášely. K těmto ale v současné
době není přístup. Nemohou být
poskytnuty, neboť podle vyjádření nevydal
jste jako ministr takový rozkaz. Konstatuji, že jednotlivá
okresní ředitelství Policie ČR rozesílají
sdělení, ve kterém je pro mne lakonické
"poskytovat nelze", s odůvodněním,
že nejsou dosud vypracována obecná pravidla
a není softwarové vybavení. S doporučením
zároveň obcím, aby své požadavky
řešily přes Svaz měst a obcí.
Osobně považuji takovou odpověď za oddalování
vyřešení celé záležitosti.
Již od září minulého roku na
tyto problémy bylo vaše ministerstvo upozorňováno.
Podle dostupných informací programy, o kterých
jsem již hovořil, umožňují okamžité
vytvoření určitých textových
údajů a jejich předání na jiné
médiu, o které se vlastně jedná, a
to jsou diskety. Vážený pane ministře,
považuji za zcela zbytečné a absurdní
dostávat obce do situace, kdy jsou nuceny znovu pracně
zpracovávat potřebné údaje, již
jednou zpracované. Proto vás žádám
o urychlené řešení celé záležitosti.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu poslanci Bláhovi, prosím, aby se ujal slova
kolega Palas. Připraví se kolega Frommer.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane
předsedo, pane předsedající, členové
vlády, dámy a pánové. Dovolte mi přednést
interpelaci na ministra dopravy ČR Jana Stráského
ve věci rušení autobusových dopravních
spojů v příhraničních okresech.
Vlivem privatizace ČSAD, neúměrně
vysoké silniční dani, odbourávání
dotací do veřejné dopravy se tato stává
postupně ryze komerční záležitostí.
Z tohoto důvodu dochází k masovému
rušení autobusových linek, jež jsou sice
z pohledu ČSAD ztrátové, ale z pohledu obcí
okresu Bruntál životně nutné. Jedná
se o linky, které jsou jedinou možností dopravy
dětí do školy a občanů do zaměstnání.
V minulých dnech došlo v řadě míst
našeho okresu k jednáním mezi starosty obcí
a zástupci ČSAD, kde bylo jasně řečeno,
že budou nerentabilní linky zrušeny. Jako jedinou
možnost zabezpečit dopravu vidí starostové
v dotování nerentabilních linek z obecních
zdrojů, na což ovšem v obecních pokladnách
nejsou peníze. Chtěl bych ministra dopravy upozornit,
že okres Bruntál je příhraničním
okresem, který byl od roku 1945 trvale postupně
dosídlován. Na tyto účely stát
vynaložil obrovské finanční částky
formou příspěvků na individuální
bytovou výstavbu, osídlenecké příspěvky
apod. Další neméně závažnou
okolností je i to, že tento okres vykazuje jedno z
nejvyšších procent nezaměstnanosti v republice,
tudíž občané musí za prací
dojíždět. Celou tuto problematiku je možno
přenést z roviny obecné do roviny politické.
Domnívám se, že vláda - tak jak má
ve svém programu má hájit české
národní zájmy. Jestliže svými
kroky destabilizuje příhraniční okresy,
což způsobuje odliv obyvatelstva, pak se mi tento
způsob hájení národních zájmů
zdá být poněkud podivný. Není
mým cílem touto interpelací provést
nějaká hodnocení práce vlády.
Cílem by bylo získat jasnou odpověď
na tyto otázky: 1. jakým způsobem bude zajištěno
autobusové spojení mezi obcemi a městy našeho
pohraničí? 2. jaký bude vývoj služeb
hromadné dopravy s ohledem na hustotu osídlení
a dosažitelnost pro obyvatele? Žádám ministra
dopravy o odpověď na uvedené otázky
ve stanovené lhůtě 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Palasovi. Protože zde není kolega Frommer,
ztrácí podle jednacího řádu
pořadí a prosím, aby se ujal slova kolega
Hirš, který má 2 interpelace.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedající, vážený pane
předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi,
abych před touto poloprázdnou sněmovnou vyslovil
souhlas s prof. Trnkou, protože se domnívám,
že ve věci interpelací mají být
minimálně alespoň ministři přítomni,
tak jak je tomu v parlamentech západních zemí.
Já mám 2 interpelace, které sice hýbou
občanskou veřejností, kde se na mě
obrací naši voliči, jednak interpelaci na ministra
vnitra Jana Rumla ve věci nelegálního pobytu
cizinců na území ČR a postupu policie
vůči těmto nelegálním cizincům.
Druhou interpelaci mám na ministra zahraničních
věcí Jozefa Zielenience ve věci týkající
se uvažovaného odsunu žadatelů o azyl
ze Spolkové republiky Německo do České
republiky. Kolegyně a kolegové, myslím si,
že nebudeme plýtvat vzácným časem.
Já jsem se rozhodl tyto interpelace podat písemně.
Děkuji. (Interpelace předány stenografce,
která je odevzdala organizačnímu oddělení.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegu Hiršovi. Dále se přihlásil kolega
Kraus. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi přednést
velice stručnou interpelaci na ministra zahraničních
věcí pana Zieleniece.
Rozhodnutím bývalé federální
vlády byly zrušeny některé zastupitelské
úřady bývalé ČSFR. Většina
úřadů takto rušených se nacházela
mimo evropské území, mnohé z nich
ztratily změnou politického systému svůj
význam jako opěrné body světového
socialistického společenství. Z těchto
pragmatických, ekonomických hledisek je nutno jejich
řešení akceptovat. V poslední době
se však na mne obrátila celá řada podnikatelů,
kteří obchodují s partnery v evropských
zemích, mj. i v zemích na nižším
stupni hospodářské úrovně,
v nichž se údajně mají zastupitelské
úřady rušit, což může výměnu
zboží výrazně zkomplikovat. Tyto země
jsou z našeho hlediska zajímavé především
tím, že jsou ochotny akceptovat i zboží
naší výroby, které je obtížně
uplatňované v rozvinutých zemích západní
Evropy. Např. objem výměny zboží
s Albánií v minulých letech narůstá
a potřeby československého importu do této
země mají stoupající tendenci, řada
soukromých firem v roce 1992 dosáhla obratu řádově
ve statisících amerických dolarů.
Proto mě zarazilo, že ambasáda ČSFR,
která přestála v Albánii dlouhou dobu
existence, má být nyní údajně
zrušena. Je to divné i z toho důvodu, že
ostatní státy Evropy, jako např. Rakousko,
Švýcarsko, Francie své úřady
v Albánii buďto rozšiřují, nebo
dokonce nově zřizují. Rovněž
Albánie má v Praze fungující zastupitelský
úřad, byť je to země nepoměrně
chudší. Zánikem zastupitelského úřadu
v této zemi se natolik sníží možnosti
našeho importu a státního servisu ČR
našim podnikatelům v této zemi, že možnosti
našeho vývozu se tím ztratí. Žádám
pana ministra, aby zvážil nutnost rušení
zastupitelských úřadů ČR v
Evropě a pokud možno, aby co největší
množství těchto úřadů
bylo zachováno. Žádám současně,
aby pan ministr předložil seznam zastupitelských
úřadů či konzulárních
misí, které nemá Česká republika
v evropských zemích zřízeny.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu poslanci Krausovi a prosím pana poslance Bodyho, aby
se ujal slova. Připraví se pan poslanec Frommer,
doufám, že už neodejde.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, kolegyně, kolegové,
vážená vládo! Nemám interpelaci,
mám pouze podnět na vládu, jímž
je prohlášení, kde jsem oprávněn
a byl jsem dokonce vyzván, abych je přečetl
na této schůzi Parlamentu. Je to prohlášení
směrem k vládě České republiky.
Demokratický svaz Romů na svém výročním
zasedání dne 20. 2. 1993, jehož se zúčastnili
vyslaní delegáti Romů z jednotlivých
měst a obcí České republiky, rozhodl
vydat následující prohlášení:
"1. Demokratický svaz Romů protestuje a odsuzuje
jakékoli projevy násilí, intolerance, projevy
rasismu, antisemitismu a fašismu, jako prostředek
řešení sociálně ekonomických
problémů občana či skupin občanů
ČR.
2. DSR nesouhlasí s dosavadním způsobem řešení
těchto problémů, protože je v rozporu
s Listinou lidských práv a svobod i s mezinárodními
deklaracemi k ochraně práv občanů
či skupin občanů.
3. DSR věří, že vláda ČR
bude nadále pokračovat v nastoupené cestě
a nedopustí, aby byl ohrožen vývoj v našem
státě a společně za účasti
Romů přijme vhodný způsob řešení
současných problémů.
4. DSR je si vědom své spoluodpovědnosti,
a proto plně odsuzuje tu část romského
obyvatelstva, která se vědomě dopouští
trestné činnosti, a tím narušuje veřejný
pořádek.
5. DSR nesouhlasí s tím, aby problémy Romů
a s tím souvisejících otázek se řešily
ultimatem a nátlakovými akcemi, které v konečném
důsledku poškozují zájmy většiny
Romů žijících trvale na území
ČR.
Schváleno delegáty výroční
schůze ÚV DSR jednohlasně. V Kladně
dne 20. 2. 1993."
Dovolte mi, kolegyně a kolegové, abych to předal
zástupcům vlády. (Předává
prohlášení mpř. vlády Kalvodovi.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
- jen pro stenografický zápis upozorňuji,
že jde o podnět vládě České
republiky.
Nyní prosím pana poslance Frommera, aby se ujal
slova, připraví se kolega Vladimír Procházka.
Poslanec Alfred Frommer: Vážený pane
předsedo, kolegyně a kolegové, jsem velice
rád, že se dostavil do sněmovny pan ministr
Dlouhý, protože moje interpelace není sice
adresována přímo jemu, dotýká
se však bezprostředně jeho resortu.
Interpelace je adresována předsedovi vlády,
panu ing. Václavu Klausovi.
"Vážený pane předsedo, dne 16.
12. 1992 byl přijat Federálním shromážděním
ČSFR zákon č. 634 o ochraně spotřebitele.
Předmětem zákona je stanovení podmínek
podnikatelům, které směřují
k ochraně spotřebitelů.
Zákon byl převzat do systému platných
právních předpisů České
republiky. U nás tedy platí a jeho ustanovení
je třeba dodržovat. Bohužel se tak neděje,
neboť nebyl ještě uveden do praktického
života. Hlavním důvodem je skutečnost,
že doposud nebyly ani předloženy návrhy
zákonů či zákonných opatření,
které by stanovily podrobnější pravidla,
zejména pro umožnění faktické
ochrany spotřebitelů. Nebyla ani vydána vládní
nařízení, která by stanovila subjekty
oprávněné k ukládání
pokut a k posuzování případů
porušení povinností plynoucích z předmětného
zákona. K oběma nutným krokům je oprávněna
a zmocněna vláda ČR.
V důsledku uvedených skutečností panuje
právní nejasnost, např. v otázce reklam
tabákových výrobků, v otázce
klamavé propagace a prodeje "pravých kožených
bund amerických válečných pilotů
coby návratu jedné legendy" či minikostek
vytápějících maxiprostory a v jiných
klíčových otázkách obchodu
a služeb.
Z uvedených důvodů se na vás, pane
premiére, obracím s touto interpelací a požaduji,
aby vláda ČR zpracovala a předložila
příslušné návrhy zákonů
a aby neprodleně přijala účinná
opatření ke skutečné realizaci tohoto
tolik potřebného zákona."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Frommerovi a prosím kolegu Procházku, aby
se ujal slova.
Poslanec Vladimír Procházka: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená vládo,
kolegyně a kolegové!
Budu velmi stručný ve svých interpelacích,
neboť je podám dopodrobna písemně.
První interpelace je na pana ministra Kočárníka
ve věci daně z přidané hodnoty.
"Vážený pane ministře,
jsem nucen na základě dopisů na nás
poslance LSU upozornit na situaci, ke které dochází
v současné době při zdaňování
krmných směsí tuzemské provenience
a z tuzemských komponentů daní z přidané
hodnoty. Jakousi záhadnou podzákonnou operací
došlo k tomu, že krmné směsi jsou daněny
sazbou daně z přidané hodnoty ve výši
23% na místo sazby 5%, která by byla vhodnější
z praktického hlediska.
Za tohoto stavu se jak producenti, tak odběratelé
krmných směsí dostávají doslova
do tragické situace, neboť prvně jmenovaným
se snižuje odbyt a u zemědělských výrobců
se výrazně snižuje užitkovost hospodářských
zvířat.
Celý problém pramení z toho, že krmné
směsi byly Závaznou informací generálního
ředitelství cel č. 36/1993 zařazeny
do č. 2309 90 celního sazebníku, čímž
došlo až nepochopitelným způsobem ke změně
daňové sazby. Dopady jsou, dá se říci,
tragické.
Z uvedených důvodů vás, pane ministře,
žádám, interpelací
1. o vysvětlení celé situace z hlediska zákona
o dani z přidané hodnoty, která je poněkud
nepochopitelná,
2. o přijetí okamžitých opatření
k odstranění nespravedlnosti a tvrdosti tohoto opatření."
Dále se obracím na pana ministra Stanislava Bělehrádka
ve věci kartelových dohod, které již
byly v minulosti řešeny velmi důsledně
z jeho strany, ovšem některé závody
Zemědělského nákupu v ČR se
dneska k tomu opět stavějí z monopolního
postavení.
"Vážený pane ministře, žádám
na základě vašeho vyjádření
ze dne 8. 12. 1992, kterým vaše ministerstvo rozhodlo
o zrušení kartelových dohod uzavřených
mezi zemědělskými závody v ČR,
a v němž bylo jednoznačně konstatováno,
že se jedná o dohody uzavřené před
účinností zákona č. 63/1991
Sb., o řešení věci.
V současné době ovšem dochází
k tomu, že Zemědělské zásobování
a nákup v republice žádají o navrácení
integračních vkladů na zemědělských
subjektech, a to na základě dříve
uzavřených neplatných dohod.
Z uvedených důvodů vás, pane ministře,
obracím se s touto interpelací na vás a žádám
vás o zásah např. formou vydání
závazného stanoviska vašeho ministerstva."
Děkuji předem oběma pánům ministrům.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Procházkovi, a protože není dalších
přihlášek, konstatuji, že jsme projednali
bod 24 - Interpelace, otázky a podněty poslanců
Poslanecké sněmovny na členy vlády.
Dovolte mi, abych vám oznámil milou zprávu,
kterou je vyhlášení přestávky
na oběd, ke kterému si dovoluji vám popřát
dobrou chuť.
K pokračování 6. schůze se sejdeme
ve 14,00 hodin.
(Následovala polední přestávka.)
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, přistoupíme k předposlednímu
bodu našeho programu. Jsou jím
Nejprve přečtu jména poslanců, na
jejichž interpelace budou projednávány odpovědi,
a to v předpokládaném pořadí.
poslanci Jan Kryčer, Jaroslav Soural, Václav Grulich,
Oldřich Vrcha, Jiří Vyvadil, Jan Bláha,
Karel Hrdý, Zdeněk Trojan, František Brožík,
Vítězslav Sochor, Jiří Šoler,
Eva Fischerová, Jaroslav Novák, Tomáš
Štěrba, Antonín Hrazdíra, Stanislav
Kozák, Jozef Wagner.
Pokud je zde poslanec Jan Kryčer nebo zmocnil někoho,
aby za něj pronesl stanovisko k odpovědi na jeho
interpelaci, můžeme začít projednání
odpovědi na interpelaci poslance Jana Kryčera. Poslanec
Kryčer není přítomen, ztrácí
pořadí.
Ptám se, zda je přítomen poslanec Jaroslav
Soural anebo pověřil někoho ze svého
poslaneckého klubu, aby tlumočil za něj odpověď.
Není tomu tak.
Pan poslanec Václav Grulich - není přítomen.
Pan poslanec Oldřich Vrcha - není přítomen.
Pan poslanec Jiří Vyvadil - není přítomen.
Pan poslanec Jan Bláha - je přítomen, můžeme
tedy začít jeho interpelací a odpovědí
na ni. Předchozí poslanci a poslankyně ztrácejí
své pořadí.
Ministr vnitra Jan Ruml odpověděl na interpelaci
poslanců Jana Bláhy, Karla Hrdého, Zdeňka
Trojana, Františka Brožíka a Vítězslava
Sochora ve věci nelegálního pobytu cizinců
na území České republiky, jejich nezákonného
podnikání a porušování dalších
zákonů České republiky - tisk 10.
Odpověď se předkládá jako tisk
10 A. Považují páni poslanci odpověď
za uspokojivou? Ptám se pana poslance Bláhy. Pan
poslanec Sochor bude mluvit za tuto skupinu poslanců.