Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr státní kontroly ČR Igor Němec: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, vážení hosté, předstupuji před vás s úkolem seznámit Poslaneckou sněmovnu s tím, proč byl dne 19. května 1993 na pořad zasedání české vlády předložen návrh usnesení o zřízení nové příspěvkové organizace Orbis. Vzhledem k tomu, že česká vláda pro nedostatečné zdůvodnění odložila projednání tohoto návrhu usnesení a zejména také proto, že Poslanecká sněmovna zařadila otázku zřízení organizace Orbis na svůj program, byl jsem vládou pověřen, abych před tímto plénem objasnil důvody, které vedly k podání návrhu na usnesení o zřízení organizace Orbis, a abych zároveň odstranil nejasnosti a z větší části neodůvodněné dohady, které se v souvislosti s návrhem tohoto usnesení objevily.

Na úvod si dovolím přednést několik poznámek ohledně geneze agentury Orbis. Tisková agentura Orbis, která navázala v roce 1978 na nakladatelství a vydavatelství téhož jména, založené v první čtvrtině tohoto století doktorem E. Benešem, existovala s plnou právní subjektivitou do roku 1990 a byla také řádně jako taková zaregistrována v podnikatelském rejstříku, přičemž její činnost byla plně kryta příspěvkem ze státního rozpočtu ve výši 300 mil. Kčs.

Usnesením vlády ČSFR z května 1990 byla agentura Orbis začleněna do organizační struktury Československého rozhlasu, a tak pozbyla po mnoha desetiletích svou právní subjektivitu. Původní počet pracovníků byl v této souvislosti snížen ze 450 osob na pouhých 150 a roční rozpočet na 70 mil. Kčs. Tak se stalo, že agentura Orbis jakožto základní organizační složka Československého rozhlasu byla ke dni 31. 12. 1992 společně s Československým rozhlasem zrušena zákonem 597/1992 Sb.

Protože agentura Orbis nebyla převedena zákonem ČNR č. 36/1993 Sb., ani na Český rozhlas, ani na Českou televizi, přešla spolu s ostatním zbývajícím majetkem po federálních médiích na český stát. Jednalo se dále kromě movitého majetku především o prázdnou budovu OIRT na Strahově a o Výzkumný ústav pro rozhlas a televizi ve Vokovicích. Tento majetek byl usnesením vlády č. 32 z 21. 1. 1993 převeden do prozatímní správy ministerstva financí.

V současné době je tedy bývalá agentura Orbis i ostatní majetek, zbylý po federálních médiích, v likvidaci. Likvidační řízení probíhá od 1. 1. 1993. Na rozdíl od likvidace jiného federálního majetku je situace, pokud jde o zbylý majetek po federálních médiích, zcela specifickým procesem, nepoměrně obtížnějším, než by se na první pohled mohlo nezasvěcenému pozorovateli zdát. Souvisí to zejména s vydavatelskou a nakladatelskou činností Orbisu, který vydával v minulosti širokou paletu časopisů, knih a jiných tiskovin. Jak je vám jistě známo, vydávání takových tiskovin se musí připravovat s minimálně dvouměsíčním až tříměsíčním předstihem.

Proto se stalo, že i přesto, že byla ze zákona ukončena činnost agentury Orbis ke 31. 12. 1992, bylo nutné vydat celou řadu publikací a časopisů i po 1. lednu 1993, neboť tyto tiskoviny byly zadány do výroby ještě v průběhu roku 1992.

Jak jsem již v úvodu nastínil, byl Orbis v minulosti velkou organizací, která zejména svou publikační a vydavatelskou činností dlouhodobě zajišťovala reprezentaci bývalého Československa v zahraničí. K tomuto účelu byla také poměrně slušně technicky vybavena.

Součástí Orbisu byla například velice kvalitní tiskárna, dále videostudio a konečně na velmi dobré úrovni vybavené jednotlivé redakce. Za zmínku stojí i velice kvalitní tým překladatelů, schopných předkládat a tlumočit prakticky ve všech světových jazycích, například také v japonštině a čínštině.

Obdobně tomu bylo i u dalšího majetku, který v souladu se zákonem ČNR č. 36/1993 Sb. nepřešel na Český rozhlas nebo Českou televizi. Zejména pak Výzkumný ústav pro rozhlas a televizi, známý v řadě evropských i mimoevropských zemí, je vybaven technikou, která mu umožňuje spolupracovat na úrovni s řadou renomovaných zahraničních vědeckých pracovišť. Proto likvidace této organizace po novém roce byla a je obzvláště obtížná. Výzkumný ústav je navíc členem mnoha významných a prestižních mezinárodních organizací, přičemž pracovníci tohoto ústavu dík své vysoké kvalifikaci byli a zatím stále ještě jsou v čele řady komisí těchto mezinárodních organizací.

Výzkumný ústav provozoval v minulosti řadu činností, které měly - a troufám si tvrdit, že stále ještě mají a do budoucna budou mít - obrovský a nezastupitelný význam pro stát, nota bene pro stát, který před několika měsíci nově vznikl a musí se intenzivně vypořádat s více než 40letým deficitem.

Tímto ústavem vyvíjené technologie mají totiž strategický význam především v oblasti audiovizuální a sdělovací techniky a stát by proto nikdy neměl pustit vývoj těchto technologií zcela ze zřetele a připustit, aby se tento vývoj stal v plném rozsahu pouze předmětem informačního využití privátního sektoru.

Tyto a řada dalších souvisejících skutečností vedly prozatímního správce předmětného majetku, ministerstvo financí, k urychlenému hledání cesty jak co nejúčelněji naložit s tímto majetkem. Nejjednodušší se zpočátku zdála - jak se to asi při prvním zevrubném pohledu na věc musí jevit i vám - cesta navrhnout tento majetek k okamžité privatizaci některou ze standardních privatizačních metod. Tato zdánlivě optimální varianta by ale ve svých důsledcích znamenala naprostou faktickou ignoranci zásady hospodárnosti, neboť by vedla k okamžitému ukončení veškeré činnosti nejen Orbisu, ale i Výzkumného ústavu.

Bylo by nutné provést urychleně důslednou inventarizaci veškerého tohoto majetku, zapečetit veškeré nemovitosti a zároveň vypsat veřejnou soutěž pro využití tohoto majetku. Lehce se to vysloví, ale mnohem obtížněji provede.

Při prosazování této zdánlivě nejlepší varianty by totiž zejména majetek výzkumného ústavu bylo třeba nejen důsledně zinventarizovat, ale především ho efektivně zabezpečit před poškozením a ztrátou a to je v současné době téměř nemožné. Inventarizace tohoto majetku bude prováděna dlouhodobě a bude nezbytné pro ni vyčlenit řadu odborných pracovníků vzhledem k povaze tohoto majetku a takto zinventarizovaný majetek také zabezpečit před poškozením i ztrátou, zkrátka zajistit mu důslednou ochranu až do doby převedení tohoto majetku na nového majitele. Varováním pro nás budiž v této souvislosti nenávratné škody, které vznikly a stále ještě vznikají např. na majetku bývalého SSM nebo majetku po Sovětské armádě.

Důsledná ostraha tohoto majetku bude stát prozatímního správce, a tedy český stát, značné finanční prostředky. Nenamlouvejme si totiž, že se ihned objeví ten skutečně pravý a pro specifickou skladbu tohoto majetku vhodný privatizační projekt. Proto se prozatímní správce tohoto majetku ministerstvo financí, rozhodlo navrhnout a předložit vládě variantu využití tohoto majetku, kterou považuje za optimální, když na přechodnou dobu bude zřízena příspěvková organizace, která bude moci reálně a hlavně podstatně laciněji předmětný majetek Orbisu a výzkumného ústavu zabezpečit, chránit před ztrátou a především jej udržet v provozuschopném stavu.

Jistě mi dáte za pravdu, že řada speciálních technických zařízení nečinností utrpí větší škodu, než když budou provozována a užívána okamžitě prozatímní organizací. Byla-li by však prosazena varianta okamžitého předání majetku k privatizaci, trvalo by celou řadu měsíců, možná i let, než by byl schválen uspokojivý privatizační projekt pro využití tohoto majetku. Pomineme-li, že jeho nečinností, zejména pokud jde o technická zařízení, by se automaticky snižovala vlastní hodnota předmětného majetku, bylo by především velmi obtížné chránit tento majetek před ztrátou a poškozením již vzhledem k tomu, že řada položek tohoto majetku je rozmístěna na mnoha místech v Praze, a to často v pronajatých objektech a prostorách. Nebudeme-li tedy ochotni tento majetek rozprodat prakticky za babku - v poslední době se totiž objevují náznaky zakoupit jednotlivá technická zařízení doslova za zlomek jejich skutečné hodnoty - budeme nuceni přijmout na ostrahu tohoto majetku značný počet osob a budeme zároveň nuceni hradit i nákladné pronájmy za prostory, v nichž je tento majetek umístěn. To vše dohromady bude stát nejen prozatímního správce, ale především všechny daňové poplatníky značné finanční prostředky, které - jak dobře víte - ve státním rozpočtu chybějí.

Uvedené skutečnosti proto téměř jednoznačně hovoří pro to, aby byla urychleně zřízena organizace, která dokonale zajistí ochranu majetku státu jí svěřeného a navíc tento majetek zhodnotí činností, která nejen pokryje náklady na provoz této organizace, ale přinese do státní pokladny další finanční prostředky. Zřízením nové organizace, která by nesla jméno Orbis, se navíc zachrání ochranná značka, která je ceněna v řadě zemí světa a na kterou si v současné době činí nárok mnoho zahraničních subjektů, o čemž existují písemné doklady. Bude-li navíc součástí nové příspěvkové organizace Orbis i bývalý Výzkumný ústav pro rozhlas a televizi, podaří se také udržet členství v prestižních mezinárodních organizacích v oblasti sdělovací techniky, kteréžto členství se velmi obtížně získává. A nejen to. Tím, že se zřízením nové příspěvkové organizace Orbis vytvoří prostor pro pokračování ve všech výše zmíněných činnostech, podaří se získat dostatečný čas pro kvalitní přípravu postupné privatizace jednotlivých činností části majetku, ke kterému bude organizace provádět právo hospodaření. Bude tím vytvořen prostor na to, aby mohly na privátní sektor kontinuálně přejít mj. i mezinárodně chráněná značka Orbis i členství v mezinárodních organizacích v oblasti sdělovací techniky.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci vás na závěr tohoto svého expozé důrazně ubezpečit o tom, že navrhovaným zřízením příspěvkové organizace Orbis vláda v žádném případě nesledovala a nesleduje vytvoření jakéhokoli státního sdělovacího prostředku, tak jak se vám i široké veřejnosti snaží namluvit některé sdělovací prostředky. Navrhovaná příspěvková organizace Orbis nikdy nebude státním rozhlasem či státní televizí. Pokud bude zřízena jako příspěvková organizace, nebude vysílat žádný rozhlasový nebo televizní program.

Všechny navržené činnosti, k jejichž provozování by byla dle zmíněného návrhu usnesení organizace Orbis oprávněná, jsou určeny a podřízeny jedinému cíli: ochránit co nejlépe svěřený státní majetek po bývalých federálních médiích a zároveň být od 1. 1. 1994 organizací zcela nezávislou na státním příspěvku. Navržený příspěvek ve výši 15 mil. Kčs pro nově zřízenou organizaci Orbis, která by na přechodnou dobu převzala do užívání majetek po bývalé agentuře Orbis, Výzkumný ústav pro rozhlas a televizi a budovu OIRT, je výhradně určen pouze pro tento rok a bude sloužit pro rozběh počáteční činnosti této organizace.

Nově zřízený Orbis totiž nebude mít v okamžiku svého vzniku jiné finanční prostředky, neboť stávající účty organizací Orbis a výzkumného ústavu jsou majetkem státu a prostředky na nich uložené jsou majetkem státu a prostředky na nich uložené slouží k úhradě nákladů spojených s likvidací Čs. rozhlasu a ostatní zbývající majetkové podstaty. Nepřecházejí a nestávají se majetkem, který by byl převeden nově vzniklé organizaci.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, věřím, že moje vystoupení dostatečně odstranilo nedůvěru, která vznikla v souvislosti s předmětným návrhem vládního usnesení a že objasnilo základní důvody, které vedly místopředsedu vlády a ministra financí spolu s ministrem hospodářství k předložení návrhu na zřízení nové příspěvkové organizace Orbis. Domnívám se, že všechny mnou uvedené skutečnosti jednoznačně hovoří pro urychlené ustavení této příspěvkové organizace, jež by po přechodnou dobu spravovala, obhospodařovala a především ochraňovala jí svěřený státní majetek po bývalých federálních médiích. Jen tak se totiž podle mého nejlepšího vědomí a svědomí zabrání značným hospodářským škodám, které již tak vznikají k dnešnímu dni dosavadní několikaměsíční likvidací a které mohou být mnohem větší v mezičase, který by ještě nutně uplynul, než by tento majetek přešel při event. zamýšlené okamžité privatizaci na nový subjekt.

Posuzujme, prosím, návrh na zřízení příspěvkové organizaci Orbis především z tohoto hlediska. V této souvislosti si proto rád vyslechnu všechny vaše názory a připomínky. Věřím ale, že většina vašich názorů a připomínek bude natolik podnětná, že pomůže urychlit přípravu návrhu nového usnesení i vlastní zřízení příspěvkové organizace Orbis. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Němcovi a prosím pana poslance Seifera, ještě než otevřu rozpravu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a aby zvážil, zda nyní na zahájení rozpravy přednese návrh na usnesení či vystoupí k tomuto bodu, který navrhoval, nebo až posléze po vystoupení ostatních kolegů. Domnívám se, že to vstupní vystoupení by mělo určitou logiku.

Poslanec Pavel Seifer: Děkuji za udělené slovo. Chtěl jsem o něj požádat. Já jsem samozřejmě ten návrh na zařazení tohoto bodu nedával náhodně, měl jsem k tomu důvody a tyto důvody jsem zde v krátkosti přednesl ve zdůvodnění svého návrhu. Já jsem velmi rád, že jsem slyšel garance vlády, a byly to garance vlády, které zde zazněly, na osud a činnost připravované a zamýšlené příspěvkově organizace Orbis.

Nechtěl bych se vracet do historie Orbisu, do jeho působení. Jistě je vám aspoň některým známo, že jednou z jeho funkcí byla třeba i špionáž v dobách totality; tyto funkce samozřejmě ztratil, lidé se tam vyměnili, nicméně Orbis hrál ve strategii některých činitelů bývalého federálního rozhlasu dominantní roli v přetransformování ani ne tak organizace, jako sebe samých do funkce, která by pro ně znamenala obživu a jistý zisk.

Navíc návrh usnesení vlády na zřízení příspěvkové organizace Orbis, který vy nemáte k dispozici, ale který tu mám a který mohu každému ukázat a může si v něm počíst, vyvolával oprávněné pochybnosti - jestli to byla nedokonalá stylizace nebo jestli to byl původní záměr, od kterého se ustoupilo, nevím, nechci předesílat, - nicméně osobně musím věřit zárukám vlády, které zde ústy pana ministra byly předneseny. Nemám důvod s tím polemizovat. Navíc bych podpořil samu myšlenku, která zde byla řečena, že Orbis jako takový je majetek, je to majetek, který by skutečně bylo škoda promarnit tím, že bude ležet ladem, že ho někdo rozkrade, že nebude obhospodařován. Já samotné myšlence Orbisu jako takového naprosto fandím, přiznám se, že tomu fandím. Mě vyděsilo nebo zarazilo abych vybral uměřený tón - to, že k tomu Orbisu, který byl schopen plnit své funkce v té podobě, v jaké byl, najednou získáme ještě další majetky, jako budovu Výzkumného ústavu, jako budovu OIRT, a že tam přebírá některé funkce, které před tím neměl a mít neměl, a hrozilo zde skutečně podezření, nevím na kolik oprávněné, že bude zneužit k něčemu jinému, než o čem se tady hovořilo.

Osobně, pokud to, co bylo řečeno - a opakuji, že tomu musím věřit, bych plně podpořil myšlenku obnovit nebo zajistit kontinuitu Orbisu, jak značce, tak i propagaci v zahraničí; naše zastupitelstva potřebují materiály, tiskoviny, oni je nemají, vím osobně, že je žádají, že potřebují propagovat stát, zvláště nyní, když vznikl samostatný český stát; není zde prostor, není zde prostředek, který by toto zajišťoval. Přimlouval bych se, aby toto bylo, ale za podmínek přísně stanovených, přísně daných a přísně kontrolovaných, aby nebylo možno zneužít tento projekt.

Proto si dovolím navrhnout návrh usnesení k tomuto cíli. Jsou to tři body, já je postupně přečtu a potom bych rád, kdyby v diskusi se k tomu vyslovili případně poslanci.

"1. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí zprávu vlády ČR, přednesenou ministrem kontroly Igorem Němcem o připravovaném zřízení příspěvkové organizace Orbis..

2. Poslanecká sněmovna doporučuje vládě urychleně vytvořit příspěvkovou organizaci Orbis a pověřuje komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, aby kontrolovala zřízení a činnost příspěvkově organizace Orbis. Ukládá komisi PS pro sdělovací prostředky, aby jednou za půl roku informovala Poslaneckou sněmovnu o této záležitosti.

3. Doporučuje vládě ČR vypustit z navrhovaného usnesení o zřízení příspěvkové organizace Orbis všechna ustanovení, která by umožňovala dvojí výklad a mohla by být podkladem k vytvoření domácího rozhlasového či televizního vysílání v rámci Orbisu."

Pod čarou: Jmenovitě jde o úpravu bodu 2 a 3 v zásadě 5. Pro úplnost tyto dvě krátké pasáže přečtu, abychom věděli, co chceme nebo co navrhuji upravit.

Zásada č. 5 bod 2 konstatuje, že předmětem činnosti organizace je oprávnění vytvářet, vyrábět a šířit produkty zvukové, obrazové i akustické včetně propagační, reklamní a publicistické činnosti. V tomto bodě navrhuji nahradit termín "šířit" slovy "nabízet k šíření"; je to jednoznačné, protože tím pádem nemůže subjekt sám vysílat, ale může nabízet své produkty k vysílání někomu jinému. A dále vypustit slova "publicistickou činnost". Jde o to, že cílem této organizace by měla být propagace státu jako takového, jeho realit, reálií, což není publicistická činnost v tom slova smyslu, je to propagační, propagandistická, reklamní činnost, ale ne publicistická. Takže toto navrhuji vypustit.

A v bodě 3, který zní: "Shromažďovat, zpracovávat, analyzovat a šířit informace nejrůznějšího charakteru" zase navrhuji nahradit termín "šířit" slovy "nabízet k šíření". V tomto případě myslím, že by byla stanovena pravidla, za jakých by obnovená organizace Orbis mohla sloužit svému účelu a já bych se přimlouval, aby co nejdříve sloužit svému účelu mohla. Jednal jsem o tom i s některými členy komise pro sdělovací prostředky, jednal jsem o tom i s panem ministrem Němcem, myslím, že toto usnesení je v podstatě výsledkem určité dohody, určité shody v názorech na samotný obsah činnosti budoucí agentury Orbis. Děkuji za pozornost a děkuji za další příspěvky.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Seiferovi a dávám slovo poslanci Koronthálymu.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, přiznám se, že jsem s jistou zvědavostí očekával zprávu vlády, neboť informace, které pronikly na veřejnost o připravovaném usnesení vlády na téma Orbisu, vzbudily jistý rozruch. A toto vysvětlení jsem očekával tím spíše, že se nedomnívám, že bychom tady jednali jenom sami pro sebe, protože jsem si vědom toho, s jakou pozorností celá veřejnost sleduje naše jednání. Domnívám se proto, že všechno, co zde zazní, má význam nejenom pro nás, ale pro x milionů občanů této země, kteří už nebo ještě jsou schopni a ochotni sledovat zprávy.

Čili z tohoto důvodu nesmírně vítám vysvětlení a ujištění, kterého se nám dostalo. Domnívám se, že tomu nejenom nelze nic vytknout, ale lze to považovat za naprosto precizní a postačující - je to slabé slovo, ale lepší mne nenapadlo - postačující vysvětlení a dokonce se domnívám, že návrh pana kolegy Seifera na usnesení by snad ani nemusel být tak rozsáhlý a bohužel dost obtížně budu k němu vznášet nějaký návrh, protože jej nemám před sebou; to usnesení bylo dost rozsáhlé.

Domnívám se, že s prvním bodem o vzetí na vědomí mohu pouze souhlasit, druhý bod je, myslím, otázka hlasování, ale třetí bod, upřímně řečeno, domnívám se, že je skoro obsáhlý. Nejsem si jist, že jsme zde teď pro to, abychom se pokoušeli formulovat usnesení vlády; to je, myslím, spíše práce pro vládu než pro nás.

Plně bych se spokojil s formulací, kde se doporučuje vládě České republiky činnost příspěvkové organizace Orbis popsat tak, aby byla jednoznačně vyloučena možnost jakéhokoliv samostatného provozování rozhlasového a televizního vysílání. Tak jsem alespoň rozuměl ujištění, kterého se nám ústy pana ministra dostalo, a domnívám se, že bude vhodné, když v usnesení sněmovny zazní, že jsme to takto pochopili a takto vzali za své.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Koronthálymu a prosím pana poslance Tomáše Páva, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Páv: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, vážená sněmovno, k usnesení, jehož návrh tady byl přednesen, mám jen krátkou poznámku.

Domnívám se, že způsob, jakým jsou rozdělovány frekvence či licence k vysílání televize, je jednoznačně stanoven zcela jinými zákony a nemůžeme se nikde zavazovat nebo někoho zavazovat tím, že nesmí požádat o udělení licence.

Kromě toho bod 4 v usnesení nebyl formulován zcela jasně a domnívám se, že bychom asi měli požadovat, abychom ho dostali v jasně precizované formě.

Z toho důvodu navrhuji - pokud o tom budeme chtít hlouběji uvažovat - aby o usnesení, které zde bylo navrženo, bylo hlasováno po jednotlivých bodech. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji panu poslanci Pávovi a ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy? - Pan kolega Špaček.

Poslanec Radim Špaček: Dámy a pánově, domnívám se, že se samozřejmě musíme zabývat seriozně tímto návrhem a abychom tak mohli učinit, za sebe a za své kolegy navrhuji, abychom přerušili tento bod na dobu tak krátkou nebo tak dlouhou, kolik bude třeba k rozmnožení tohoto usnesení, abychom věděli, o čem hlasujeme, popřípadě o kterých částech budeme hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy?

Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a pokud nebude námitek, měl bych tendenci přerušit projednávání tohoto bodu a tak, jak je to i u jiných bodů obvyklé, vyhovět žádosti skupiny poslanců o to, aby byl písemný podklad rozmnožen a rozdán a vrátit se k projednávání tohoto bodu v okamžiku, kdy tento podklad budou mít poslanci před sebou.

Jestliže není námitek proti tomuto postupu, děkuji pro tento okamžik panu poslanci Seiferovi a chtěl bych navrhnout, abychom se vrátili k bodu 12, což je projednávání vládního návrhu zákona o Policii - zkráceně řečeno.

Prosím tedy pana poslance Seifera a pracovníky Kanceláře, aby zajistili rozmnožení a poté rozdání návrhu usnesení k tomuto bodu.

Nyní tedy zpět k bodu 12.

Tak, jak se sněmovna usnesla, obdrželi jsme sumář pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona o Policii ve znění dalších zákonů. Můžeme se tedy vrátit k projednávání tohoto bodu. Pan ministr Ruml již zaujal místo u zpravodajského stolku jako zástupce navrhovatele, je třeba, aby se dostavil společný zpravodaj, abychom mohli pokračovat v práci (děje se).

Vrátíme se tedy k projednávání bodu č. 12 a já bych prosil pana poslance Šumana, aby nás seznámil se závěry projednávání ve výboru.

Poslanec Vladimír Šuman: Tak, jak nás sněmovna požádala, výbor se sešel a přijal usnesení následujícího znění:

1. Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně schválit novelu v rozsahu znění společné zprávy.

Na základě podrobného projednání dále doporučuje Poslanecké sněmovně neschválit žádný z předložených pozměňovacích návrhů. Zdůvodnění: Vzhledem k tomu, že bylo předloženo velké množství pozměňovacích návrhů nesouvisejících s obsahem vládního návrhu novely, a vzhledem k tomu, že většina předložených pozměňovacích návrhů se dotýká základních právních institutů, např. občanských svobod a majetkových práv, a navíc souvisí s řadou dalších právních norem, výbor nepovažuje za možné v tak krátké době vyhodnotit důsledky pozměňovacích návrhů, a proto se rozhodl nedoporučit sněmovně předložené návrhy přijmout.

2. Výbor však považuje většinu předložených pozměňovacích návrhů za zřetele hodné podněty pro novelizaci zákona o Policii ČR, a proto doporučuje Poslanecké sněmovně po ukončeném projednání této novely zařadit na program jednání Poslanecké sněmovny další bod, jehož obsahem bude projednání následujícího usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu ČR, aby do 30. 9. 1993 předložila novelu zákona o Policii ČR, při jejíž přípravě zváží všechny pozměňovací návrhy předložené na dnešní schůzi Sněmovny."

Toto usnesení bylo přijato všemi přítomnými 15 poslanci našeho výboru. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šumanovi.

Chci se zeptat pana ministra Rumla, zda si přeje vystoupit jako zástupce navrhovatele.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, jako navrhovatel vítám usnesení branně bezpečnostního výboru, aby nyní se projednávala vlastně původní vládou navržená novela zákona o Policii ČR s tím, že samozřejmě jako navrhovatel nemohu ovlivnit, aby sněmovna hlasovala či nehlasovala o pozměňovacích návrzích, které zde byly vzneseny.

Nicméně duch usnesení mně jako navrhovateli vyhovuje i s tím, že do 30. 9. bych měl předložit vládě k projednání další dílčí novelu zákona o Policii, která by korespondovala s tím, jak se vyvíjí bezpečnostní situace v ČR, s tím, že komplexní nově zásady zákona o Policii ČR, které podle legislativního plánu vlády mám předložit koncem roku k projednání vládě, samozřejmě navazují na další legislativní proces, tzn. především na rekodifikaci procesního práva, na nové územně správní uspořádání atd.

Vzhledem k tomu, že postupy prací na uvedených zákonech, jako územně správní uspořádání, rekodifikace trestního řádu nelze v této chvíli časově blíže upřesnit a zásady zákona o Policii, úplně nového zákona o Policii, nelze v této chvíli situovat do přesného časového období, jako ministr vnitra cítím, že je třeba nové dílčí novely. Datum 30. 9. mi vyhovuje a souhlasím s tím, aby nyní sněmovna se zabývala především tím, co vyplývá z jejího usnesení, tzn., aby tato novela zákona o Policii tvořila část komplexu opatření v souvislosti s bezpečnostní situací, která nastala v důsledku migrace osob v ČR. Je to v legislativní oblasti novela policejního zákona, novela občanského soudního řádu a novela trestního zákona. A v tomto legislativním triptychu si myslím, že má své opodstatnění to, co nyní bylo předloženo.

Abych to tedy ještě jednou shrnul, souhlasím s usnesením branně bezpečnostního výboru. Děkuji vám.