Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil
jako předseda gesčního výboru. Výbor
se tímto problémem samozřejmě zabýval
již od schválení novely zákona o sociální
potřebnosti. Musíme si uvědomit, že
se zde buduje nový systém, nicméně
se domnívám - a výbor to v podstatě
vyjádřil tím, že se rozhodl zabývat
se touto otázkou znovu - že do nabytí plně
funkčního nového systému je v této
otázce, která zde byla přednesena a nastolena,
výhodnější a spravedlivější
zachovat pravidla, která zatím existovala. I když
samozřejmě jsme si vědomi určitého
rizika plošnosti, myslím si, že pro přechodnou
dobu, než bude plně vytvořen funkční
systém nový, je třeba o tyto občany
pečovat za stávajících podmínek,
které byly před přijetím novely.
Myslím, že je zbytečné zde dále
zdůvodňovat tyto věci. Zabývali jsme
se jimi mnohokrát. Výsledkem je návrh novely
zákona, který zde byl přednesen. Chtěl
bych jen upozornit, že vláda, která zde dnes
absentuje, se zabývala tímto tiskem dne 19. května
a vyslovila souhlas se zněním návrhu zákona
za předpokladu, že budou přijaty dva body,
které vlastně umožňují to, že
se smysl zákona v tomto bodě vrací před
novelu, kterou jsme přijali na konci března. Shledávám
tyto dva body jako logické a důležité,
a proto mi dovolte, abych je přednesl jako pozměňující
návrh, čímž si myslím, že
vyhovíme skutečně velkému množství
občanů, kteří nás zavalují
dopisy se žádostmi o to, abychom jejich situaci řešili,
o čemž nakonec již mluvil poslanec Janeček.
Navrhuji, aby
1. v § 7, odst. 1 ve větě druhé se na
konci připojila slova "za předpokladu, že
žijí ve společné domácnosti".
2. v § 7, odst. 3 a 4 - odstavec 3 by zněl: "Při
posuzování sociální potřebnosti
občanů uvedených v odst. 1 a 2 se nezkoumá,
zda si mohou zvýšit příjem vlastním
přičiněním, nebo zda mají vůči
nim manžel (manželka) nebo děti vyživovací
povinnost." Odstavec 4: "Občanu uvedenému
v odst. 1 a 2 se poskytuje měsíčně
peněžitý příspěvek ve
výši rozdílu mezi jeho příjmem
a částkou důchodu, který je jako jediný
zdroj příjmu poskytován jednotlivci - odkaz
7 - zvýšeného o státní vyrovnávací
příspěvek - odkaz 8 - ve výši
náležející poživateli důchodu,
jestliže pečuje o jednu osobu. Pečuje-li o
dvě nebo více osob, poskytuje se měsíčně
peněžitý příspěvek ve
výši rozdílu mezi jeho příjmem
a částkou důchodu, který je jako jediný
zdroj příjmu poskytován manželské
dvojici - odkaz 7 - zvýšeného o státní
vyrovnávací příspěvek - odkaz
8 - ve výši náležející poživateli
důchodu."
Tento pozměňovací návrh, o kterém
se domnívám, že mění smysl působnosti
novely zákona do původního znění
a věřím, že je to takto spravedlivější
- doporučuji Poslanecké sněmovně,
aby vyslovila s ním souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
poslanci Martinu Sykovi a prosím, aby se slova ujala poslankyně
Hana Lagová.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
chtěla bych ve svém vystoupení podpořit
pozměňovací návrh, který přednesl
předseda výboru poslanec Syka, a uvést k
tomu několik argumentů. Především
z toho důvodu, že jste jako poslanci obdrželi
návrh jiného znění, než jak zní
pozměňovací návrh, který přednesl
doktor Syka.
Za prvé bych chtěla k tomu říci, že
novela, kterou jsme projednávali koncem února, byla
nejen poznamenána spěchem, protože tam došlo
k restrikci podmínek u sociálně potřebných
občanů. Třebaže nám často
při projednávání podobných
otázek chybějí přesnější
statitické údaje, troufám si tvrdit, že
řada sociálních referátů příslušných
okresních či místních úřadů
je schopna včas a v dostatečném rozsahu podklady
poskytnout. Šlo tedy o zákon, kterým se měnil
a doplňoval nejen zákon o sociální
potřebnosti, ale i další zákony, např.
došlo ke zvýšení důchodů,
které jsou jediným zdrojem příjmu.
Z toho důvodu možná vznikly rozpaky při
konečném schvalování, protože
jsem si byla tehdy vědoma, že do jednoho zákona
pojímáme celou řadu úprav, které
spolu až tak nesouvisí. Proto jsem tehdy s ohledem
na obsahovou různost doporučovala hlasovat po částech,
což tehdy neprošlo.
Návrh, který je nyní jako pozměňovací
návrh předkládán, plně podporuji.
Je v podstatě stejného znění, jako
byl pozměňovací návrh, který
jsem zde 23. února předložila a který
sněmovna nepodpořila.
Jako argumentaci si dovolím ještě uvést:
Zákon 84 z února, kterým jsme novelizovali
zákon č. 482/1991 Sb., což je původní
zákon o sociální potřebnosti, přinesl
skutečně podstatné zhoršení situace
pro občany nejvíce sociálně potřebně.
Pan předseda Syka zde uvedl, že jde o přechodné
období, než bude přijat zákon o sociální
pomoci. Proto by podle mého soudu měla nadále
platit opatření, kterými je sociální
situace rodin jak s bezmocnými či postiženými
alespoň částečně řešena.
Vážím si a obdivuji ty rodiče, kteří
celodenně pečují o své blízké,
ať jsou to bezmocní nebo postižené děti.
Jsou vedeni snahou i přes handicap je vychovat svojí
obětavostí a trpělivostí a připravit
je do života. Proto bychom měli být schopni
a ochotni při sestavování podmínek
sociální potřebnosti rozlišovat v tomto
dvouletém období, kdy tato opatření
by ještě měla platit. Copak např. matka
s postiženým dítětem může
při posuzování sociální potřebnosti
být málem na stejné úrovni jako chroničtí
flákači nebo občané společensky
nepřizpůsobiví?
V podkladech ministerstva práce a sociálních
věcí, které jsme jako členové
výboru obdrželi, se uvádí, že v
důsledku toho, co jsme schválili v únoru,
t.j. za zpřísněných podmínek
poskytování příspěvku při
péči o blízkou a jinou osobu, by došlo
k úspoře prostředků v rozsahu 13 až
15 miliónů. Můžeme sami posoudit, do
jaké míry by toto naopak byla částka,
která by v těchto situacích rodinám
skutečně pomohla.
Domnívám se, že je správné omyl
uznat, napravit, ale pokud se tak stalo v otázkách
nadmíru sociálně citlivých, myslím
si, že je to také jeden z mnoha důvodů,
proč klesá důvěra v parlament. Proto
si vás také dovoluji požádat o podporu
návrhu předneseného doktorem Sykou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Lagové. Prosím, aby se ujala
slova paní poslankyně Kolářová.
Poslankyně Milena Kolářová: Dámy
a pánové, nebudu vás dlouho zdržovat.
Domnívám se, že celá sněmovna
dnes zřejmě rozhodne ve smyslu návrhu pana
poslance Syky, protože jsme si všichni vědomi
důležitosti těchto otázek. Pouze si
dovolím říci jednu poznámku.
Nedomnívám se, že původní návrat
k vládnímu návrhu je zcela správný.
Myslím, že je třeba hledat ještě
jiná řešení. Za současné
situace je však třeba skutečně pomoci
a nezbývá mi nic jiného než tento návrh
odhlasovat. Já tady vystupuji trochu atypicky. Možná
po mém vystoupení bude následovat ještě
vystoupení pana poslance Krásy. Já bych totiž
byla ráda, aby už dnes si tato sněmovna uvědomila,
že se jednalo o chybu, kterou dnes napravujeme, ale že
podstatné je, abychom se touto otázkou začali
zabývat hlouběji a abychom připravovali koncepci.
Koncepce pro zdravotně postižené občany
je připravována a např. pan poslanec Krása
měl připravený pozměňovací
návrh, který byl o něco systémovější,
bohužel nebyl legislativně zcela dopracován,
takže se asi také přikloní k návrhu,
který padl.
Na závěr svého vystoupení vás
vyzývám, abyste hlasovali pro to, co bylo navrženo.
Je to é, nicméně je třeba v práci
pokračovat a je třeba, aby tyto zákony byly
dodělány do větší hloubky než
dosud.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Kolářově. Hlásí
se pan poslanec Krása. Uděluji mu slovo.
Poslanec Václav Krása: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
na 8. schůzi Poslanecké sněmovny jsem v souvislosti
s projednáváním poslaneckého návrhu
k zákonu č. 84/93 vystoupil s tím, že
tento zákon je špatný v ustanoveních,
která se týkají příspěvku
občanovi, který pečuje o blízkou osobu,
která je převážně nebo úplně
bezmocná, případně starší
80 let a částečně bezmocná.
Tato chyba spočívá v tom, že tento příspěvek
byl poskytnut pouze v případě, že z
důvodu péče se všichni příslušníci
rodiny dostali pod hranici sociálního minima.
Rodina v naší společnosti je zatím postavena
na systému dvou příjmů. Z tohoto systému
jsou možně různé výpadky, např.
nezaměstnanost, mateřská dovolená,
péče o dítě starší 3 let
apod. V těchto případech se jedná
vždy o krátkodobou záležitost a stát
vždy v takových případech rodině
pomáhá bez ohledu na sociální situaci.
Péče o osobu blízkou je velmi často
péčí dlouhodobou, často trvající
i několik desetiletí, např. v případě
péče o mentálně postiženou osobu.
Rodina má samozřejmě povinnosti vůči
svým členům, na druhé straně
však každá rodina, ve které je občan
se zdravotním postižením, se dostává
do řady problémů a tím, že jeden
z členů rodiny nemůže pro péči
o takového občana zvýšit příjem
rodiny, se stává, že dochází
vždy k poklesu životní úrovně všech
jejích členů. Stát je v tomto případě
ochoten pomoci pouze tehdy, když klesne příjem
na jednoho člena rodiny pod životní minimum.
Přitom objektivně rodina na snížení
svých příjmů nenese vinu.
Největším argumentem při obhajobě
novely č. 84 bylo, že sociální pomoc
musí být cílená a adresná.
Samozřejmě s tím souhlasím. Příspěvek
na péči o blízkou osobu byl před novelou,
která byla přijata v únoru, vyplácen
v desetitisíci případech, tzn. jeden případ
na tisíc lidí. Roční náklad
na tuto dávku byl zhruba 240 mil. Kč.
Vzhledem k tomu, že řada občanů, o které
je pečováno doma, by musela přejít
do ústavní péče, kde náklady
na jedno lůžko jsou od 6.000 do 15.000 Kč měsíčně,
lze s úspěchem předpokládat, že
z ekonomického hlediska se pro stát nejedná
o žádné finanční zatížení.
Na závěr ještě několik čísel.
Před novelou 84/93 bylo na okrese Benešov vypláceno
120 příspěvků, z toho 50 na péči
o postižené dítě, tj. 42%. Po uplatnění
novely se vyplácí v současné době
62 příspěvků, z toho 24 na péči
o postiženě dítě, tj. pokles těchto
příspěvků o 40%. Přitom příspěvek
se snížil z 1.960 Kč na průměrných
900 Kčs a z dikce zákona, který dosud platí,
jasně vyplývá, že všechny tyto
rodiny jsou pod sociálním minimem.
Na závěr ještě maličkou vsuvku.
Tato úprava péče o blízkou osobu vlastně
podle mého názoru nepatří do zákona
o sociální potřebnosti. Tato dávka
musí být zahrnuta v nově sociální
soustavě, a to tak, že musí podporovat především
péči o osoby doma tak, abychom jim umožnili
žít v jejich přirozeném prostředí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Krausovi za jeho vystoupení. Protože
se již do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu
končím. Ptám se navrhovatele a zpravodaje,
zda-li požadují časový prostor pro zpracování
pozměňovacích návrhů. Není
tomu tak.
Ptám se, zda-li pan poslanec Janeček chce vystoupit
za navrhovatele se závěrečným slovem.
Poslanec Josef Janeček: Chtěl bych jen říci,
že podporuji návrh jak byl přednesen panem
poslancem Sykou, protože je to návrh, který
byl vypracován ve spolupráci s ministerstvem práce
a sociálních věcí a legislativně
tento problém zpřesňuje.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Janečkovi. Slovo má pan poslanec Dostál.
Poslanec Robert Dostál: Vážení
přátelé, slyšeli jste čtyři
připomínky kolegů poslanců, mezi jiným
pana poslance Syky, předsedy výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví, který podal návrh
na legislativní úpravu, která vystihuje podstatně
lépe navrženou změnu. Ostatní návrhy
nebo připomínky, které zde zazněly,
se netýkaly navržené změny. Prosím,
aby bylo hlasováno toliko o návrhu pana poslance
Syky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ptám
se poslanců, zda-li si přejí návrh
pana poslance Syky před hlasováním ještě
jednou zopakovat. Ano.
Prosím o přečtení pozměňovacího
návrhu, o kterém budeme hlasovat.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
já se domnívám, že můžeme
hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích
jako celku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pokud nejsou
jiné názory, domnívám se totéž.
Poslanec Martin Syka: K § 7 odst. 1 větě
druhé se na konec připojují slova "za
předpokladu, že žijí ve společné
domácnosti".
Paragraf 7 odst. 3 a odst. 4 by zněl: "3. Při
posuzování sociální potřebnosti
občanů uvedených v odstavcích 1 a
2 se nezkoumá, zda si mohou zvýšit příjem
vlastním přičiněním nebo zda
mají vůči nim manžel (manželka)
nebo děti vyživovací povinnost. 4. Občanu
uvedenému v odst. 1 a 2 se poskytuje měsíčně
peněžitý příspěvek ve
výši rozdílu mezi jeho příjmem
a částkou důchodu, který je jako jediný
zdroj příjmu poskytován jednotlivci (odkaz
7), zvýšeného o státní vyrovnávací
příspěvek (odkaz 8) ve výši náležející
poživateli důchodu, jestliže pečuje o
jednu osobu. Pečuje-li o dvě nebo více osob,
poskytuje se měsíčně peněžitý
příspěvek ve výši rozdílu
mezi jeho příjmem a částkou důchodu,
který je jako jediný zdroj příjmu
poskytován manželské dvojici (odkaz 7), zvýšeného
o státní vyrovnávací příspěvek
(odkaz 8) ve výši náležející
poživateli důchodu."
Pane předsedající, to je znění
pozměňovacího návrhu. Prosím,
abyste dal hlasovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, učiním
tak vzápětí. Ptám se tedy, kdo souhlasí
s tímto pozměňovacím návrhem,
ať zvedne ruku. 129.
Kdo je proti? Nikdo.
Takže tento návrh byl přijat.
Poslanec Robert Dostál: Vážení
přátelé, dovolte, abych vám poděkoval
za vaši spoluúčast, kterou jste projevili při
schvalování navržené změny zákona
o sociální potřebnosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak daleko,
pane zpravodaji, jsme ještě nepokročili. Zatím
jsme schválili pozměňovací návrh
pana poslance Syky.
Poslanec Robert Dostál: Takže prosím
pana předsedu, aby dal schválit sněmovně
celé znění změny zákona o sociální
potřebnosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Kdo souhlasí s návrhem poslance Janečka a
dalších na vydání zákona, kterým
se mění zákon č. 482/91 Sb., o sociální
potřebnosti, ve znění zákona č.
84/93 Sb. (sněmovní tisku 305338), ať zvedne
ruku. 136.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji tedy, že jsme přijali tuto novelu.
Děkuji panu poslanci Dostálovi a panu poslanci Janečkovi.
Dámy a pánové, domnívám se,
že v tuto chvíli bude nejrozumnější,
když i vzhledem k přání pana poslance
Ortmana uděláme polední přestávku.
Navrhuji, abychom se sešli ve 13.30 hodin.
(Jednání přerušeno v 11.54 hod.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní
poslankyně, páni poslanci, je 13.30, začínáme
rozpravu k vládnímu návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 229. Prosím pana ministra a společného
zpravodaje, aby zaujali svá místa ve zpravodajské
lavici. V tuto chvíli mám tři písemné
přihlášky do rozpravy. Jako první se
přihlásil poslanec Ota Fejfar, dále je přihlášen
poslanec Čechák a poslanec Navrátil. Prosím
tedy pana poslance Otu Fejfara, aby se ujal slova.
Zdá se, že tady není, takže v souladu
s jednacím řádem v tuto chvíli přichází
o pořadí a slova se ujme pan poslanec Čechák.
Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený
pane místopředsedo, pane ministře, vážené
kolegyně a kolegové, každá předkládaná
novela zákona by měla odstraňovat nedostatky
či chyby, kterých jsme se my nebo naši předchůdci
při tvorbě zákona dopustili. Vyjdeme-li z
preambule zákona, jehož novelu máme předloženou
k projednání - cituji "zmírnit následky
některých majetkových křivd",
předpokládáme, že nechceme páchat
křivdy nové. Bohužel zejména předkládaná
společná zpráva nás o tom plně
nepřesvědčuje.
Řadou navrhovaných ustanovení vytváříme
skupiny osob oprávněnějších mezi
oprávněnými. Jsou nám předkládány
návrhy, jejichž schválením se dopustíme
v podstatě krádeže na již soukromém
vlastnictví. Připustíme li dokonce přijetí
pochybného institutu vnitřních dražeb,
vytváření jakýchsi nátlakových
skupin jedné části vlastníků
vůči druhým, přijímáme
zákon, kterým dále zhoršíme ekonomickou
situaci našeho zemědělství a destabilizujeme
venkov. Poslanci Levého bloku se budou snažit v rozpravě
v rámci předkládaných pozměňovacích
návrhů argumentovat tak, abyste se sami, kolegyně
a kolegově, přesvědčili o nesmyslnosti
a škodlivosti některých navrhovaných
změn. Pokud se vám to nepodaří, nemůžeme
s čistým svědomím navrhovanou novelu
zákona podpořit.
Na závěr mi dovolte předložit pozměňovací
návrh. Navrhuji, aby ze společné zprávy
byl vypuštěn bod 52, to jest navrhované §
33 a), b), c). Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Čechákovi. Prosím, aby se slova
ujal poslanec Jan Navrátil a připraví se
poslanec Ota Fejfar.
Poslanec Jan Navrátil: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
můj pozměňovací návrh směřuje
k bodu 39 zprávy, a to k doplnění poslední
věty, kde za text "činí 10% "
by se vložil text tohoto znění: "V KÚ
hlavního města Prahy a v KÚ statutárních
měst; v KÚ ostatních měst a obcí
1% z ceny pozemku odvozené. atd." Pokračovalo
by se v tomto textu.
Vycházím z toho, že pokud je zde navrhovaná
úprava 10% z ceny a pod bodem 42 1% z ceny při
rovnocenných podmínkách, nevidí se
mi být spravedlivé, aby byla tato diferenciace vztahována
na všechny lokality, ale jestliže tedy bylo zdůvodněno,
proč tam má být 10% a argumentovalo se polohou
hlavního města Prahy, ať je to tedy na území
hlavního města Prahy.
Jsem si vědom toho, že tento pozměňovací
návrh je v určitém rozporu se samotným
návrhem zástupců Svazu zahrádkářů.
Ovšem zde bych chtěl říci, že mám
určitou nedůvěru v nepodjatost těchto
stanovisek, která byla předložena na parlamentní
půdě těmito zástupci. Mé poznatky
z místa, kde bydlím, jsou odlišné. Zde
mě tedy zahrádkáři upozornili na tuto
nespravedlivost.
Závěrem mi dovolte, abych prohlásil, že
nemám zahrádku a nejsem tedy ve věci přímo
zainteresován.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Navrátilovi, prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Ota Fejfar a aby se připravil pan Jan
Černý.
Poslanec Ota Fejfar: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, pane ministře,
kolegyně a kolegové,dovolte mi, abych přednesl
několik pozměňovacích návrhů,
a to návrhů, které jsem přednesl v
hospodářském výboru, kde při
projednávání jak se zástupci zemědělského
výboru, tak i zástupci ministerstva zemědělství
tyto návrhy v hospodářském výboru
byly doporučeny, ale bohužel došlo k tomu, že
hospodářský výbor v určité
fázi projednávání se stal neusnášeníschopný,
to znamená, že nepřijal potom závěrečné
usnesení, a tím pádem se tyto návrhy
nedostaly do společné zprávy. Dovolil bych
si tedy přednést tři návrhy, týkající
se tří různých problémů.
Jedním z problémů je, že mezi Českou
republikou a Polskou republikou byly v letech 1948 - 1958 provedeny
na 85 místech drobné úpravy státních
hranic, které sledovaly zájmy místního
obyvatelstva, účelnějšího územního
a vodního hospodářství a lepší
přehlednost hraniční čáry.
Územní zisk České republiky z těchto
úprav byl 368 ha. 1216 ha přešlo z Polska do
Čech a 838 ha v rámci těchto úprav
přešlo zpět do Polska. Tyto pozemky nemohou
být jednak navráceny bývalým vlastníkům,
protože přešly pod územní svrchovanost
jiného státu, případně vlastníci,
kterým těmto pozemky odešly bez vyvlastnění,
což se také v některých případech
stávalo, nemohou na těchto pozemcích vykonávat
vlastnická práva a proto by měla být
poskytnuta náhrada. Již proto, že přišlo
z Polska víc pozemků, než do Polska odešlo.
Proto bych si v tomto smyslu dovolil přednést pozměňovací
návrh, a to v § 4 odst. 1, kde se hovoří
o oprávněných osobách. Na konci odst.
doplnit slova "nebo přešly v důsledku
drobných úprav hraniční čáry
pod územní svrchovanost jiného státu".
A dále potom v § 11 odst. 1, kde se hovoří
právě o pozemcích, které nemohou být
vydány, doplnit odst. f), který by zněl:
"Přešly v důsledku drobných úprav
hraniční čáry pod územní
svrchovanost jiného státu. " To by byl první
pozměňovací návrh.
Další pozměňovací návrh
bych předeslal takto. V rámci technicko-hospodářských
úprav koncem 50. let docházelo ke zřizování
tzv. náhradního užívání
pozemků.
Toto náhradní užívání
opravňovalo uživatele k nakládání
s pozemky v naprosto stejném rozsahu jako by byl vlastníkem.
Mohl měnit jeho podstatu, provádět stavby,
a to s jediným omezením. Nesměl pozemek zcizit
nebo zatížit. K náhradnímu užívání
byly většinou předávány pozemky
menší a v horší kvalitě. Uživatelé
je pak za léta užívání mnohdy
výrazně zhodnotili a jen díky tomu, že
na pozemku neprovedli stavbu, ke které měli oprávnění,
tak dnes nemůže být použito v § 2
odst. 1 písm. c), že pozemek se nevydává
v případě, že na něm stojí
stavba.
Proto bych si k tomuto dovolil doplnit § II odst. I písm.
g), které by znělo: "K pozemku bylo zřízeno
právo náhradního užívání
v souladu s ustanovením § 9 vládního
nařízení č. 47/55 Sb. o opatřeních
v oboru hospodářských úprav pozemků
a pozemek byl zhodnocen změnou kultury, sadbou trvalých
porostů, drobnými stavbami a investicemi a současně
uživatel netrvá na pozemku původním
nebo předá do vlastnictví pozemkového
fondu pozemky, na něž mu bylo náhradní
užívání zřízeno."
Třetí záležitost: Jedná se o
pozemcích, na kterých jsou dnes nepovolené
skládky. Dnes jsou majitelé nebo oprávněné
osoby nuceny k převzetí pozemků, na nichž
byly zřízeny nepovolené skládky, které
v jejich době k odebrání nebyly a které
byly zřízeny s vědomím státních
orgánů, většinou národních
výborů nebo odborů životního
prostředí a které nevyužily dost důrazně
svých pravomocí k zajištění nápravy.
Vlastníci se přebírání těchto
pozemků zcela přirozeně brání.
Proto bych si dovolil navrhnout doplněk, a to v §
2 odst. 3, kde se např. hovoří o pozemcích,
např. národních parcích nebo národních
rezervacích, kde se může vlastník rozhodnout,
zda bude požadovat navrácení tohoto pozemku
nebo požádat o náhradní, doplnit za
slova "anebo jsou významným krajinným
prvkem " slova "nebo byla na pozemku s vědomím
státních orgánů zřízena
nepovolená skládka, kterou nelze rekultivovat na
původní kulturu pozemku nebo náklady na rekultivaci
by byly pro vlastníka nepřijatelně vysoké".