Pátek 21. května 1993

Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil jako předseda gesčního výboru. Výbor se tímto problémem samozřejmě zabýval již od schválení novely zákona o sociální potřebnosti. Musíme si uvědomit, že se zde buduje nový systém, nicméně se domnívám - a výbor to v podstatě vyjádřil tím, že se rozhodl zabývat se touto otázkou znovu - že do nabytí plně funkčního nového systému je v této otázce, která zde byla přednesena a nastolena, výhodnější a spravedlivější zachovat pravidla, která zatím existovala. I když samozřejmě jsme si vědomi určitého rizika plošnosti, myslím si, že pro přechodnou dobu, než bude plně vytvořen funkční systém nový, je třeba o tyto občany pečovat za stávajících podmínek, které byly před přijetím novely.

Myslím, že je zbytečné zde dále zdůvodňovat tyto věci. Zabývali jsme se jimi mnohokrát. Výsledkem je návrh novely zákona, který zde byl přednesen. Chtěl bych jen upozornit, že vláda, která zde dnes absentuje, se zabývala tímto tiskem dne 19. května a vyslovila souhlas se zněním návrhu zákona za předpokladu, že budou přijaty dva body, které vlastně umožňují to, že se smysl zákona v tomto bodě vrací před novelu, kterou jsme přijali na konci března. Shledávám tyto dva body jako logické a důležité, a proto mi dovolte, abych je přednesl jako pozměňující návrh, čímž si myslím, že vyhovíme skutečně velkému množství občanů, kteří nás zavalují dopisy se žádostmi o to, abychom jejich situaci řešili, o čemž nakonec již mluvil poslanec Janeček.

Navrhuji, aby

1. v § 7, odst. 1 ve větě druhé se na konci připojila slova "za předpokladu, že žijí ve společné domácnosti".

2. v § 7, odst. 3 a 4 - odstavec 3 by zněl: "Při posuzování sociální potřebnosti občanů uvedených v odst. 1 a 2 se nezkoumá, zda si mohou zvýšit příjem vlastním přičiněním, nebo zda mají vůči nim manžel (manželka) nebo děti vyživovací povinnost." Odstavec 4: "Občanu uvedenému v odst. 1 a 2 se poskytuje měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem a částkou důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci - odkaz 7 - zvýšeného o státní vyrovnávací příspěvek - odkaz 8 - ve výši náležející poživateli důchodu, jestliže pečuje o jednu osobu. Pečuje-li o dvě nebo více osob, poskytuje se měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem a částkou důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován manželské dvojici - odkaz 7 - zvýšeného o státní vyrovnávací příspěvek - odkaz 8 - ve výši náležející poživateli důchodu."

Tento pozměňovací návrh, o kterém se domnívám, že mění smysl působnosti novely zákona do původního znění a věřím, že je to takto spravedlivější - doporučuji Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s ním souhlas. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji poslanci Martinu Sykovi a prosím, aby se slova ujala poslankyně Hana Lagová.

Poslankyně Hana Lagová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěla bych ve svém vystoupení podpořit pozměňovací návrh, který přednesl předseda výboru poslanec Syka, a uvést k tomu několik argumentů. Především z toho důvodu, že jste jako poslanci obdrželi návrh jiného znění, než jak zní pozměňovací návrh, který přednesl doktor Syka.

Za prvé bych chtěla k tomu říci, že novela, kterou jsme projednávali koncem února, byla nejen poznamenána spěchem, protože tam došlo k restrikci podmínek u sociálně potřebných občanů. Třebaže nám často při projednávání podobných otázek chybějí přesnější statitické údaje, troufám si tvrdit, že řada sociálních referátů příslušných okresních či místních úřadů je schopna včas a v dostatečném rozsahu podklady poskytnout. Šlo tedy o zákon, kterým se měnil a doplňoval nejen zákon o sociální potřebnosti, ale i další zákony, např. došlo ke zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu. Z toho důvodu možná vznikly rozpaky při konečném schvalování, protože jsem si byla tehdy vědoma, že do jednoho zákona pojímáme celou řadu úprav, které spolu až tak nesouvisí. Proto jsem tehdy s ohledem na obsahovou různost doporučovala hlasovat po částech, což tehdy neprošlo.

Návrh, který je nyní jako pozměňovací návrh předkládán, plně podporuji. Je v podstatě stejného znění, jako byl pozměňovací návrh, který jsem zde 23. února předložila a který sněmovna nepodpořila.

Jako argumentaci si dovolím ještě uvést: Zákon 84 z února, kterým jsme novelizovali zákon č. 482/1991 Sb., což je původní zákon o sociální potřebnosti, přinesl skutečně podstatné zhoršení situace pro občany nejvíce sociálně potřebně. Pan předseda Syka zde uvedl, že jde o přechodné období, než bude přijat zákon o sociální pomoci. Proto by podle mého soudu měla nadále platit opatření, kterými je sociální situace rodin jak s bezmocnými či postiženými alespoň částečně řešena.

Vážím si a obdivuji ty rodiče, kteří celodenně pečují o své blízké, ať jsou to bezmocní nebo postižené děti. Jsou vedeni snahou i přes handicap je vychovat svojí obětavostí a trpělivostí a připravit je do života. Proto bychom měli být schopni a ochotni při sestavování podmínek sociální potřebnosti rozlišovat v tomto dvouletém období, kdy tato opatření by ještě měla platit. Copak např. matka s postiženým dítětem může při posuzování sociální potřebnosti být málem na stejné úrovni jako chroničtí flákači nebo občané společensky nepřizpůsobiví?

V podkladech ministerstva práce a sociálních věcí, které jsme jako členové výboru obdrželi, se uvádí, že v důsledku toho, co jsme schválili v únoru, t.j. za zpřísněných podmínek poskytování příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu, by došlo k úspoře prostředků v rozsahu 13 až 15 miliónů. Můžeme sami posoudit, do jaké míry by toto naopak byla částka, která by v těchto situacích rodinám skutečně pomohla.

Domnívám se, že je správné omyl uznat, napravit, ale pokud se tak stalo v otázkách nadmíru sociálně citlivých, myslím si, že je to také jeden z mnoha důvodů, proč klesá důvěra v parlament. Proto si vás také dovoluji požádat o podporu návrhu předneseného doktorem Sykou. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Lagové. Prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Kolářová.

Poslankyně Milena Kolářová: Dámy a pánové, nebudu vás dlouho zdržovat. Domnívám se, že celá sněmovna dnes zřejmě rozhodne ve smyslu návrhu pana poslance Syky, protože jsme si všichni vědomi důležitosti těchto otázek. Pouze si dovolím říci jednu poznámku.

Nedomnívám se, že původní návrat k vládnímu návrhu je zcela správný. Myslím, že je třeba hledat ještě jiná řešení. Za současné situace je však třeba skutečně pomoci a nezbývá mi nic jiného než tento návrh odhlasovat. Já tady vystupuji trochu atypicky. Možná po mém vystoupení bude následovat ještě vystoupení pana poslance Krásy. Já bych totiž byla ráda, aby už dnes si tato sněmovna uvědomila, že se jednalo o chybu, kterou dnes napravujeme, ale že podstatné je, abychom se touto otázkou začali zabývat hlouběji a abychom připravovali koncepci.

Koncepce pro zdravotně postižené občany je připravována a např. pan poslanec Krása měl připravený pozměňovací návrh, který byl o něco systémovější, bohužel nebyl legislativně zcela dopracován, takže se asi také přikloní k návrhu, který padl.

Na závěr svého vystoupení vás vyzývám, abyste hlasovali pro to, co bylo navrženo. Je to é, nicméně je třeba v práci pokračovat a je třeba, aby tyto zákony byly dodělány do větší hloubky než dosud.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Kolářově. Hlásí se pan poslanec Krása. Uděluji mu slovo.

Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na 8. schůzi Poslanecké sněmovny jsem v souvislosti s projednáváním poslaneckého návrhu k zákonu č. 84/93 vystoupil s tím, že tento zákon je špatný v ustanoveních, která se týkají příspěvku občanovi, který pečuje o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, případně starší 80 let a částečně bezmocná. Tato chyba spočívá v tom, že tento příspěvek byl poskytnut pouze v případě, že z důvodu péče se všichni příslušníci rodiny dostali pod hranici sociálního minima.

Rodina v naší společnosti je zatím postavena na systému dvou příjmů. Z tohoto systému jsou možně různé výpadky, např. nezaměstnanost, mateřská dovolená, péče o dítě starší 3 let apod. V těchto případech se jedná vždy o krátkodobou záležitost a stát vždy v takových případech rodině pomáhá bez ohledu na sociální situaci. Péče o osobu blízkou je velmi často péčí dlouhodobou, často trvající i několik desetiletí, např. v případě péče o mentálně postiženou osobu. Rodina má samozřejmě povinnosti vůči svým členům, na druhé straně však každá rodina, ve které je občan se zdravotním postižením, se dostává do řady problémů a tím, že jeden z členů rodiny nemůže pro péči o takového občana zvýšit příjem rodiny, se stává, že dochází vždy k poklesu životní úrovně všech jejích členů. Stát je v tomto případě ochoten pomoci pouze tehdy, když klesne příjem na jednoho člena rodiny pod životní minimum. Přitom objektivně rodina na snížení svých příjmů nenese vinu.

Největším argumentem při obhajobě novely č. 84 bylo, že sociální pomoc musí být cílená a adresná. Samozřejmě s tím souhlasím. Příspěvek na péči o blízkou osobu byl před novelou, která byla přijata v únoru, vyplácen v desetitisíci případech, tzn. jeden případ na tisíc lidí. Roční náklad na tuto dávku byl zhruba 240 mil. Kč.

Vzhledem k tomu, že řada občanů, o které je pečováno doma, by musela přejít do ústavní péče, kde náklady na jedno lůžko jsou od 6.000 do 15.000 Kč měsíčně, lze s úspěchem předpokládat, že z ekonomického hlediska se pro stát nejedná o žádné finanční zatížení.

Na závěr ještě několik čísel. Před novelou 84/93 bylo na okrese Benešov vypláceno 120 příspěvků, z toho 50 na péči o postižené dítě, tj. 42%. Po uplatnění novely se vyplácí v současné době 62 příspěvků, z toho 24 na péči o postiženě dítě, tj. pokles těchto příspěvků o 40%. Přitom příspěvek se snížil z 1.960 Kč na průměrných 900 Kčs a z dikce zákona, který dosud platí, jasně vyplývá, že všechny tyto rodiny jsou pod sociálním minimem.

Na závěr ještě maličkou vsuvku. Tato úprava péče o blízkou osobu vlastně podle mého názoru nepatří do zákona o sociální potřebnosti. Tato dávka musí být zahrnuta v nově sociální soustavě, a to tak, že musí podporovat především péči o osoby doma tak, abychom jim umožnili žít v jejich přirozeném prostředí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krausovi za jeho vystoupení. Protože se již do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se navrhovatele a zpravodaje, zda-li požadují časový prostor pro zpracování pozměňovacích návrhů. Není tomu tak.

Ptám se, zda-li pan poslanec Janeček chce vystoupit za navrhovatele se závěrečným slovem.

Poslanec Josef Janeček: Chtěl bych jen říci, že podporuji návrh jak byl přednesen panem poslancem Sykou, protože je to návrh, který byl vypracován ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí a legislativně tento problém zpřesňuje.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Slovo má pan poslanec Dostál.

Poslanec Robert Dostál: Vážení přátelé, slyšeli jste čtyři připomínky kolegů poslanců, mezi jiným pana poslance Syky, předsedy výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který podal návrh na legislativní úpravu, která vystihuje podstatně lépe navrženou změnu. Ostatní návrhy nebo připomínky, které zde zazněly, se netýkaly navržené změny. Prosím, aby bylo hlasováno toliko o návrhu pana poslance Syky.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ptám se poslanců, zda-li si přejí návrh pana poslance Syky před hlasováním ještě jednou zopakovat. Ano.

Prosím o přečtení pozměňovacího návrhu, o kterém budeme hlasovat.

Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, já se domnívám, že můžeme hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích jako celku.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pokud nejsou jiné názory, domnívám se totéž.

Poslanec Martin Syka: K § 7 odst. 1 větě druhé se na konec připojují slova "za předpokladu, že žijí ve společné domácnosti".

Paragraf 7 odst. 3 a odst. 4 by zněl: "3. Při posuzování sociální potřebnosti občanů uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezkoumá, zda si mohou zvýšit příjem vlastním přičiněním nebo zda mají vůči nim manžel (manželka) nebo děti vyživovací povinnost. 4. Občanu uvedenému v odst. 1 a 2 se poskytuje měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem a částkou důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci (odkaz 7), zvýšeného o státní vyrovnávací příspěvek (odkaz 8) ve výši náležející poživateli důchodu, jestliže pečuje o jednu osobu. Pečuje-li o dvě nebo více osob, poskytuje se měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem a částkou důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován manželské dvojici (odkaz 7), zvýšeného o státní vyrovnávací příspěvek (odkaz 8) ve výši náležející poživateli důchodu."

Pane předsedající, to je znění pozměňovacího návrhu. Prosím, abyste dal hlasovat.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, učiním tak vzápětí. Ptám se tedy, kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, ať zvedne ruku. 129.

Kdo je proti? Nikdo.

Takže tento návrh byl přijat.

Poslanec Robert Dostál: Vážení přátelé, dovolte, abych vám poděkoval za vaši spoluúčast, kterou jste projevili při schvalování navržené změny zákona o sociální potřebnosti.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak daleko, pane zpravodaji, jsme ještě nepokročili. Zatím jsme schválili pozměňovací návrh pana poslance Syky.

Poslanec Robert Dostál: Takže prosím pana předsedu, aby dal schválit sněmovně celé znění změny zákona o sociální potřebnosti.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Kdo souhlasí s návrhem poslance Janečka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 482/91 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/93 Sb. (sněmovní tisku 305338), ať zvedne ruku. 136.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji tedy, že jsme přijali tuto novelu.

Děkuji panu poslanci Dostálovi a panu poslanci Janečkovi.

Dámy a pánové, domnívám se, že v tuto chvíli bude nejrozumnější, když i vzhledem k přání pana poslance Ortmana uděláme polední přestávku. Navrhuji, abychom se sešli ve 13.30 hodin.

(Jednání přerušeno v 11.54 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin)

XXVII.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovních tisků 212 a 343

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, páni poslanci, je 13.30, začínáme rozpravu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229. Prosím pana ministra a společného zpravodaje, aby zaujali svá místa ve zpravodajské lavici. V tuto chvíli mám tři písemné přihlášky do rozpravy. Jako první se přihlásil poslanec Ota Fejfar, dále je přihlášen poslanec Čechák a poslanec Navrátil. Prosím tedy pana poslance Otu Fejfara, aby se ujal slova.

Zdá se, že tady není, takže v souladu s jednacím řádem v tuto chvíli přichází o pořadí a slova se ujme pan poslanec Čechák.

Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, každá předkládaná novela zákona by měla odstraňovat nedostatky či chyby, kterých jsme se my nebo naši předchůdci při tvorbě zákona dopustili. Vyjdeme-li z preambule zákona, jehož novelu máme předloženou k projednání - cituji "zmírnit následky některých majetkových křivd", předpokládáme, že nechceme páchat křivdy nové. Bohužel zejména předkládaná společná zpráva nás o tom plně nepřesvědčuje.

Řadou navrhovaných ustanovení vytváříme skupiny osob oprávněnějších mezi oprávněnými. Jsou nám předkládány návrhy, jejichž schválením se dopustíme v podstatě krádeže na již soukromém vlastnictví. Připustíme li dokonce přijetí pochybného institutu vnitřních dražeb, vytváření jakýchsi nátlakových skupin jedné části vlastníků vůči druhým, přijímáme zákon, kterým dále zhoršíme ekonomickou situaci našeho zemědělství a destabilizujeme venkov. Poslanci Levého bloku se budou snažit v rozpravě v rámci předkládaných pozměňovacích návrhů argumentovat tak, abyste se sami, kolegyně a kolegově, přesvědčili o nesmyslnosti a škodlivosti některých navrhovaných změn. Pokud se vám to nepodaří, nemůžeme s čistým svědomím navrhovanou novelu zákona podpořit.

Na závěr mi dovolte předložit pozměňovací návrh. Navrhuji, aby ze společné zprávy byl vypuštěn bod 52, to jest navrhované § 33 a), b), c). Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Čechákovi. Prosím, aby se slova ujal poslanec Jan Navrátil a připraví se poslanec Ota Fejfar.

Poslanec Jan Navrátil: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená sněmovno, můj pozměňovací návrh směřuje k bodu 39 zprávy, a to k doplnění poslední věty, kde za text "činí 10% " by se vložil text tohoto znění: "V KÚ hlavního města Prahy a v KÚ statutárních měst; v KÚ ostatních měst a obcí 1% z ceny pozemku odvozené. atd." Pokračovalo by se v tomto textu.

Vycházím z toho, že pokud je zde navrhovaná úprava 10% z ceny a pod bodem 42 1% z ceny při rovnocenných podmínkách, nevidí se mi být spravedlivé, aby byla tato diferenciace vztahována na všechny lokality, ale jestliže tedy bylo zdůvodněno, proč tam má být 10% a argumentovalo se polohou hlavního města Prahy, ať je to tedy na území hlavního města Prahy.

Jsem si vědom toho, že tento pozměňovací návrh je v určitém rozporu se samotným návrhem zástupců Svazu zahrádkářů. Ovšem zde bych chtěl říci, že mám určitou nedůvěru v nepodjatost těchto stanovisek, která byla předložena na parlamentní půdě těmito zástupci. Mé poznatky z místa, kde bydlím, jsou odlišné. Zde mě tedy zahrádkáři upozornili na tuto nespravedlivost.

Závěrem mi dovolte, abych prohlásil, že nemám zahrádku a nejsem tedy ve věci přímo zainteresován.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Navrátilovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ota Fejfar a aby se připravil pan Jan Černý.

Poslanec Ota Fejfar: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové,dovolte mi, abych přednesl několik pozměňovacích návrhů, a to návrhů, které jsem přednesl v hospodářském výboru, kde při projednávání jak se zástupci zemědělského výboru, tak i zástupci ministerstva zemědělství tyto návrhy v hospodářském výboru byly doporučeny, ale bohužel došlo k tomu, že hospodářský výbor v určité fázi projednávání se stal neusnášeníschopný, to znamená, že nepřijal potom závěrečné usnesení, a tím pádem se tyto návrhy nedostaly do společné zprávy. Dovolil bych si tedy přednést tři návrhy, týkající se tří různých problémů.

Jedním z problémů je, že mezi Českou republikou a Polskou republikou byly v letech 1948 - 1958 provedeny na 85 místech drobné úpravy státních hranic, které sledovaly zájmy místního obyvatelstva, účelnějšího územního a vodního hospodářství a lepší přehlednost hraniční čáry. Územní zisk České republiky z těchto úprav byl 368 ha. 1216 ha přešlo z Polska do Čech a 838 ha v rámci těchto úprav přešlo zpět do Polska. Tyto pozemky nemohou být jednak navráceny bývalým vlastníkům, protože přešly pod územní svrchovanost jiného státu, případně vlastníci, kterým těmto pozemky odešly bez vyvlastnění, což se také v některých případech stávalo, nemohou na těchto pozemcích vykonávat vlastnická práva a proto by měla být poskytnuta náhrada. Již proto, že přišlo z Polska víc pozemků, než do Polska odešlo. Proto bych si v tomto smyslu dovolil přednést pozměňovací návrh, a to v § 4 odst. 1, kde se hovoří o oprávněných osobách. Na konci odst. doplnit slova "nebo přešly v důsledku drobných úprav hraniční čáry pod územní svrchovanost jiného státu". A dále potom v § 11 odst. 1, kde se hovoří právě o pozemcích, které nemohou být vydány, doplnit odst. f), který by zněl: "Přešly v důsledku drobných úprav hraniční čáry pod územní svrchovanost jiného státu. " To by byl první pozměňovací návrh.

Další pozměňovací návrh bych předeslal takto. V rámci technicko-hospodářských úprav koncem 50. let docházelo ke zřizování tzv. náhradního užívání pozemků.

Toto náhradní užívání opravňovalo uživatele k nakládání s pozemky v naprosto stejném rozsahu jako by byl vlastníkem. Mohl měnit jeho podstatu, provádět stavby, a to s jediným omezením. Nesměl pozemek zcizit nebo zatížit. K náhradnímu užívání byly většinou předávány pozemky menší a v horší kvalitě. Uživatelé je pak za léta užívání mnohdy výrazně zhodnotili a jen díky tomu, že na pozemku neprovedli stavbu, ke které měli oprávnění, tak dnes nemůže být použito v § 2 odst. 1 písm. c), že pozemek se nevydává v případě, že na něm stojí stavba.

Proto bych si k tomuto dovolil doplnit § II odst. I písm. g), které by znělo: "K pozemku bylo zřízeno právo náhradního užívání v souladu s ustanovením § 9 vládního nařízení č. 47/55 Sb. o opatřeních v oboru hospodářských úprav pozemků a pozemek byl zhodnocen změnou kultury, sadbou trvalých porostů, drobnými stavbami a investicemi a současně uživatel netrvá na pozemku původním nebo předá do vlastnictví pozemkového fondu pozemky, na něž mu bylo náhradní užívání zřízeno."

Třetí záležitost: Jedná se o pozemcích, na kterých jsou dnes nepovolené skládky. Dnes jsou majitelé nebo oprávněné osoby nuceny k převzetí pozemků, na nichž byly zřízeny nepovolené skládky, které v jejich době k odebrání nebyly a které byly zřízeny s vědomím státních orgánů, většinou národních výborů nebo odborů životního prostředí a které nevyužily dost důrazně svých pravomocí k zajištění nápravy.

Vlastníci se přebírání těchto pozemků zcela přirozeně brání. Proto bych si dovolil navrhnout doplněk, a to v § 2 odst. 3, kde se např. hovoří o pozemcích, např. národních parcích nebo národních rezervacích, kde se může vlastník rozhodnout, zda bude požadovat navrácení tohoto pozemku nebo požádat o náhradní, doplnit za slova "anebo jsou významným krajinným prvkem " slova "nebo byla na pozemku s vědomím státních orgánů zřízena nepovolená skládka, kterou nelze rekultivovat na původní kulturu pozemku nebo náklady na rekultivaci by byly pro vlastníka nepřijatelně vysoké".

Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP