Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Sochorovi. Souhlasíte, pana poslanče,
když váš procedurální návrh
- pane poslanče Sochore, takže s panem poslancem Sochorem
budu komunikovat později. Slovo má v tuto chvíli
pan poslanec Tlustý a připraví se pan poslanec
Čechák.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi, abych velice stručně reagoval na předložené
pozměňovací návrhy. Za prvé
kolegové Bláha a Křížek předložili
pozměňovací návrhy, které mají
podobný obsah. Týkají se § 15, dvou
jeho odstavců a odstraňují chybu, která
vznikla pravděpodobně při zápisu usnesení
v zemědělském výboru. Chybu, která
se týká nezařazení slov "nebo
jinou právnickou osobu" za slova " převzetí
státem".
A protože odstavců, ve kterých tato slova nejsou
zařazena, je více, dovolil bych si ke dvěma
pozměňovacím návrhům doplnit
jeden komplexní, který odstraní chybu, na
kterou oni upozornili v celém textu paragrafu 15.
Předkládám tedy pozměňovací
návrh, který zní - v tisku 344 v § 15
v odstavcích 2, 3, 5, a 6 za slova "převzetí
státem" doplnit slova "nebo jinou právnickou
osobou".
Dále v rozpravě bylo zpochybněno zplnomocnění
zpravodajů pro zpracování společné
zprávy a ocitoval bych proto, aby nebylo pochybností
o tom, že tato zpráva vznikla legálně
z usnesení zemědělského výboru.
Zmocňuje zpravodaje výborů, aby s přihlédnutím
k usnesení ostatních výborů, které
tisk 212 projednaly, vypracovali společnou zprávu,
která bude předložena schůzi Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky.
Považuji tímto vznesené obvinění
za vyvrácené a ještě bych se chtěl
vyjádřit k jednomu obvinění, které
uvedl pan poslanec Wagner a týkalo se pozměňovacího
návrhu předloženého v zemědělském
výboru. Všechny moje pozměňovací
návrhy byly předloženy písemně
a každý, kdo chce odlišit lež od pravdy
a umí číst, nalezne odpověď na
otázku, kterou poslanec Wagner řekl, v mém
tisku, kterou jsem zemědělskému výboru
předkládal. Vést k tomu jakoukoliv další
rozpravu považuji za nemožné, protože bych
tu rozvíjel teorii, jak lež se může stát
nástrojem k osočování osob a dokonce
k prosazování politických zájmů.
Ještě bych si dovolil k pozměňovacímu
návrhu, který tu předložil přede
mnou poslanec Sochor. Řešení, které
předložil, je obsaženo ve společné
zprávě v bodu 50, odst. 2, kde je znění,
které je takřka identické s tím, které
on předložil. Pokud by tedy do společné
zprávy nahlédl, zjistil by, že podobné
případy jsou řešeny a protože mám
podobných dopisů, o kterých tu byla zmínka,
doma tisíce, chtěl bych všechny kolegyně
a kolegy ve sněmovně ujistit, že cílem
novely zákona není páchat jakékoliv
křivdy, není nikoho vyvlastňovat, ale urychlit
vydávání majetku lidem, kteří
už podle původního textu měli na toto
vydání právo.
Nechci zabíhat do podrobností, ale přece
jen se zastavím u institutu vnitřních dražeb,
který tu byl kritizován. Myslím, že
problém vnitřních dražeb nejlépe
objasnil jeden z předsedů zemědělských
družstev blízkým kruhům, které
zde dnes v rozpravě k vnitřní dražbě
tak ostře napadali, který prohlásil: Pane
poslanče, vy opravdu chcete, aby ti, kteří
nechtějí podnikat s námi, měli příležitost
získat zemědělský majetek? Já
jsem odpověděl: Ano, o to přesně jde.
Je tu zakrývána zcela zjevná pravda. I oprávněné
osoby, které se nestaly účastníky
právnických subjektů, které vznikly
po transformaci družstev, které drží transformační
podíly a restituční nároky, mají
právo chopit se zemědělského majetku
a podnikat s ním a institut vnitřní dražby
byl navržen a stále je navržen tak, aby právě
a jenom toto umožnil, tj. aby umožnil přeměnu
v tuto chvíli díky přístupu vedení
oněch podniků nedobytných majetkových
nároků, a aby umožnil jejich přeměnu
na skutečný majetek a aby umožnil podnikání
v zemědělství.
Chápu, že pro určitou část politického
spektra je dnešní stav, kdy jedni drží
pohledávky a druzí s příslušným
majetkem podnikají, jako majetek ideální.
Ale tento pohled je samozřejmě pohledem z jedné
strany a druhá strana má pohled zcela opačný,
neboť se domnívá, že má stejné
právo tento majetek získat a vnitřní
dražba ji nezvýhodňuje, pouze ji staví
na stejnou úroveň, jako ty, kteří
se účastníky těchto subjektů
stali.
Na závěr bych si dovolil použít výroku
pana Sochora. Ve svém vystoupení dlouho komentoval
problémy s uplatňováním restitučního
zákona a popsal podrobně jeden konkrétní
příklad. Jako řešení tohoto konkrétního
příkladu navrhl, abychom se s novelou zákona,
která by tento problém mohla odstranit, zabývali
v měsíci září. Chápu
to jako konstruktivní přístup k urychlení
restitucí v českém zemědělství.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Tlustému. Prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Čechák.
Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
kolegyně a kolegové, předpokládám,
že neočekáváte žádnou repliku
k vystoupení pana kolegy Tlustého, protože
svůj názor na celý připravovaný
zákon nebo novelu zákona jsem vyjádřil
při svém prvním vystoupení. Moje vystoupení
stávající bude krátké, bude
se týkat pěti pozměňovacích
návrhů, které by měly upřesnit
věci, které jsou pro novelu navrhovány.
Dále by to bylo jedno upozornění pro předkladatele
novely zákona.
První pozměňovací návrh zní.
V bodě 10 společné zprávy je provedena
úprava v § 8, odst. 1. Uvedenou úpravu navrhuji
doplnit takto:
Na konci odstavce slovem "nemovitosti" nekončit,
pokračovat dále zněním: "pokud
pozemkový úřad zahájil příslušné
řízení do 31. 12. 1992."
Zdůvodnění: Navržená úprava
ponechává potřebný prostor pro nutnou
aktivitu pozemkového úřadu při respektování
dosud přijatých konečných termínů
a nepřipouští zpochybňující
výklad.
Druhý pozměňovací návrh. V
bodě 31 společné zprávy je v předkládané
úpravě § 19 odst. 5 užíván
termín "zatímní užívání".
Navrhuji v celém odstavci zaměnit termín
"zatímní" za termín "dočasné".
Zdůvodňuji takto: Platný právní
řád má institut nájmu a dočasného
užívání. Navrhovaná formulace
"zatímní užívání"
není obsahově příliš jasná,
a proto navrhuji užívání pojmu z platného
právního řádu.
Třetí pozměňovací návrh.
V bodě 33 společné zprávy jsou v §
20 odst. 2 prováděny v podstatě 2 změny.
Žádnou nedoporučuji přijmout a navrhuji
bod 33 ze společné zprávy vypustit. Zdůvodnění:
Návrh změny slov "jednoho roku " slovy
"šedesát dnů " není legislativně
čistý. V dostupných zněních
zákona 229 i v počítačích naší
sněmovny se termín jednoho roku vůbec nevyskytuje.
Návrh na připojení nové věty
a zejména způsob, jakým je tato věta
určena, je nesmyslný. V řadě případů
nemohl být odebraný majetek předán
právnické osobě, která k 24. 6. l99l
užívala pozemky, oprávněné osobě
prostě proto, že neexistovala. Takto odebraný
majetek byl tehdejšími státními orgány
různým způsobem rozprodán. Proto nemůže
provádět náhradu někdo, kdo uvedený
majetek nikdy nedržel, pokud je nechceme ze zákona
okrást. Povinnou osobou zůstává stát,
tedy Pozemkový fond České republiky. Takto
je již řešena náhrada stávajícím
zákonem.
Čtvrtý pozměňovací návrh.
Bod 37 společné zprávy navrhuji vypustit.
Zdůvodnění: Pokud navrhovaný bod přijmeme,
dojde k neúměrnému nárůstu
oprávněně uplatňovaných nároků
u soudu, což v situaci našeho soudnictví není
jistě žádoucí.
Poslední pozměňovací návrh.
V bodě 32 v § 20 odst. 1 se doplňují
slova "nebo jinak bezúplatně převedený".
Navrhuji doplnění upravit takto: místo "bezúplatně
převedený" použít termín
"vyňaty z jeho vlastnictví". Tím
by doplňující slova zněla: "nebo
jinak vyňaty z jeho vlastnictví".
Zdůvodnění: Bezúplatný převod
zahrnuje i možnost darování či dědění.
Předpokládám, že filozofie návrhu
je jiná, a proto navrhuji tuto úpravu.
Tolik k pozměňovacím návrhům
a nyní upozornění předkladateli:
Stávající nebo navrhovaná novela zavádí
dva finanční režimy nakládání
s majetkem, ze kterých není bez přímého
dopadu na majetek části oprávněných
osob východisko. Zdůvodnění: na str.
5 společné zprávy k § 15 se hovoří
o tom, že meliorační zařízení
umístěné pod povrchem země se budou
vydávat oprávněným osobám v
podstatě bezúplatně. Na druhé straně
v systému vypořádání nároků,
což je navrhovaný § 33 a), se hovoří
o tom, že povinná osoba je povinna vypracovat soupis
všech věcí nebo souboru věcí
jejím vlastníkem s výjimkou nemovitostí,
na které byl uplatněn nárok na vydání
podle tohoto zákona. To znamená, že na jedné
straně vypracováváme u povinných osob
soupis veškerého majetku, na druhé straně
část toho majetku vydáváme bezúplatně,
a jsou to věci, které nelze ve stávajícím
účetním systému nějakým
způsobem vyřešit. Upozorňuji pouze předkladatele
na tuto nesrovnalost, kterou je potřeba předtím,
než zákon přijmeme, vyřešit. Tolik
k mým pozměňovacím návrhům.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu Čechákovi a nyní se o slovo přihlásil
ministr zemědělství Josef Lux.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, byl bych rád, abych
byl posledním diskutujícím, protože
tak aspoň došlé přihlášky
jsou, a nerad bych vzbudil nějaké další
ohlasy. Ale přesto si dovolím několik poznámek.
Svoji závěrečnou zprávu bych rád
přednesl příště, to znamená
ne dnes, protože téměř stovka pozměňujících
návrhů si zaslouží důsledné
prostudování a důslednou analýzu a
domnívám se, že parlament zvolí nějaký
nejbližší termín, kdy tento zákon
projedná ve smyslu schválení pozměňujících
návrhů a schválení konečného
návrhu.
Přesto bych si dovolil několik poznámek k
duchu některých vystoupení přátel
z opozice. Pan Trnka, Wagner a další tady velmi sugestivně
hovořili o likvidaci družstev, o jejich ožebračování
atd. Tato jejich vystoupení nebyla směřována
této sněmovně, nebyla směřována
tomuto zákonu, protože oni nepředložili
ani jeden pozměňující návrh.
Tato vystoupení byla směřována televizním
kamerám a televizním divákům. Týmž
televizním divákům bych rád vysvětlil,
o co vlastně jde, o co kráčí.
Tato společnost po listopadu 1989 se rozhodla navrátit
lidem ten majetek, který jim byl ukraden. Byly schváleny
zákony a na základě těchto zákonů
zde existují restituční podíly a transformační
podíly. My ctíme svobodu těchto lidí
rozhodnout se svobodně, jak s těmito podíly
naloží. Někteří se rozhodli sami
soukromě hospodařit, jiní se rozhodli tento
majetek nechat v zemědělském družstvu
jako svůj majetkový podíl. Toto svobodné
rozhodnutí je bezesporu klíčové.
Ta část lidí, která se rozhodla soukromě
hospodařit, má část svého majetku
v zemědělských družstvech a hledá
řešení, jak tento majetek ze zemědělského
družstva získat ke svému hospodaření
k půdě, která jim patří, což
je korektní a spravedlivé. Chtěl bych říci,
že ve většině případů
došlo k dohodě, že ve většině
případů v našem zemědělství
se dohodly tyto oprávněné osoby s povinnými
osobami a toto vypořádání skutečně
proběhlo. O této většině slušných
lidí, slušných zemědělců,
o této většině lidí, která
respektuje zákon, se tolik nehovoří, ale
objektivně je třeba říci, že
tady existuje. Ti, kteří se ještě nevypořádali,
a mají dobrou vůli se vypořádat, tak
tady existují lhůty k tomu, aby tak učinili
a je to jistě v pořádku.
Ale potom zde existuje ona menší skupina nekorektních,
arogantních, zákon nedodržujících
předsedů družstev, kteří prostě
tento majetek nechtějí vydat a smějí
se lidem, kteří chtějí na své
půdě hospodařit. A zde se navrhuje řešení,
jak tyto případy vypořádat, vyřešit.
To řešení spočívá v tom,
že kdo si vezme svůj pozemek, svoji půdu a
vystoupí ze zemědělského družstva,
tak v případě, že se do 30 dnů
nedohodne s povinnou osobou, tak má možnost iniciovat
dražbu jako způsob ocenění majetku družstva
a vypořádání svého majetkového
podílu. Této dražby se mají. možnost
zúčastnit všechny oprávněné
osoby - ty mimo družstvo, i ty, kteří jsou
v družstvu. A to považuji za velmi korektní a
velmi spravedlivé.
Čili pokud jste, pane Trnko, chtěl hovořit
za tu velkou část těch slušných
lid í v zemědělství, kteří
dodržují zákon, kteří vypořádali
své podíly, tak jste se prostě spletl, protože
tomu tak není, jak jste to říkal. Ale pokud
jste hovořil za onu malou část těch
arogantních předsedů družstev, kteří
nedodržují zákon, kteří prosazují
nespravedlnost, tak jste se s nimi identifikoval. Budiž to
pro nás zkušeností a poznáním.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministrovi za jeho vystoupení a nyní se přihlásil
pan poslanec Kačenka.
Poslanec František Kačenka: Pane předsedající,
dámy a pánově. Když jsem zde stál
před 6 hodinami, měl jsem pouze jediný cíl,
a tím bylo, aby to, co jsme těch 6 hodin museli
přetrpět, se nestalo. To se mohlo řešit
jinde a jinak. Já bych vám chtěl jenom připomenout,
že byste měli občas zajít mezi lidi,
poslechnout si, co říkají o poslancích
a zjistit tak, proč tedy popularita parlamentu klesá.
Ukázka toho, co zde předvádíme, skutečně
je tím, co oni od nás zřejmě neočekávali.
Já mezi lidi chodím a vím co chtějí;
chtějí práci, chtějí peníze
a chtějí slušně žít, jak
se jim to slibovalo po listopadu 1989.
Nerad vystupuji ve sněmovně. Je to pouze tehdy,
když se mi zdá, že se dějí některé
nové křivdy a nespravedlnosti. Domnívám
se, že dneska právě takový čas
nastává. Jsem pro to, aby všechny křivdy
byly napraveny a domnívám se, že náš
právní řád toto garantuje. Byly přijaty
zákony, které umožňují, aby byl
majetek navrácen. Jsou-li nedostatky, jsem pro to, aby
byly odstraněny zákonnou cestou. Zákony nám
také umožňují právě majetek
zemědělský vypořádat navrhovaným
způsobem a nesporně i dražbou; jsou to majetkové
vztahy občansko-právní, takže dražbu
je možné provést. Rozdíl je v tom, že
když tato dražba bude prováděna na základě
soudního rozhodnutí, bude to spravedlivé.
Dnes je, nebo se zavádí takový stav, že
mnohdy ani vlastník dostatečně neprokáže
svá majetková práva, a přesto bude
usilovat o dražbu. Já se domnívám, že
doba, kdy různé výbory nebo občanské
komise měly rozhodovat, byla doba revoluční;
dnes jsme ale ve stabilizovaném státě a měli
bychom se stabilizovaně chovat. Bohužel v každé.
společnosti - a v naší společnosti to
není výjimkou - existují lidé, kteří
chtějí rychle a bezpracně zbohatnout. Po
květnu 1945 to byli zlatokopové, kteří
šli drancovat pohraničí, po únoru 1948
to byli jiní. Dneska jsou to rádoby brzo zbohatlí
nebo rádoby vlastníci, pro které zatím
ještě se označení nevžilo. Řada
z nich tento majetek získala právě z majetku
židů nebo Němců, kteří
museli naší republiku opustit mnohé majetky
byly chudé, zadlužené, o tom se zde vůbec
nemluví. Ověřoval jsem si to na jednom městečku.
Z 352 sedláků, kteří tam žili,
320 jich bylo zadluženo. O tom se nikde nemluví a
toto se nijakým způsobem nezapočítává.
Bohužel, právě ti, kteří k majetku
přišli až po roce 1945, nejvíce usilují
o jeho navrácení.
Domnívám se, že institut vnitřních
dražeb nemá skutečně jiný cíl,
než rychle a v rozporu s Listinou základních
práv a svobod zrušit zemědělská
družstva. Bylo by čestnější říci
to přímo, že nám tato družstva
vadí, přijmout zákon, kterým by se
to vypořádalo jednou a provždy a neschovávat
se za novely různých zákonů, které
skutečnou podstatu zakrývají.
Rovněž se domnívám, že o tom, jakým
způsobem bude s touto novelou naloženo, rozhodnou
poslanci, že to vyjádří svým
hlasováním; na to mají bezesporu právo.
Jenom je chci upozornit na to, že je načase, aby si
uvědomili, že také, až jednou u nás
budou nastoleny demokratické poměry, budou se muset
zodpovídat za své činy. A proto, aby to nebylo
jako v předchozím režimu a aby to nebylo anonymní,
dávám procedurální návrh, aby
se o přijetí této novely hlasovalo podle
jmen. To je vše, co jsem chtěl říci.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kačenkovi. Nyní se přihlásil
pan poslanec Černý.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, diskuse,
kterou jsme tady vyslechli, mi mnohdy připomíná
známě české přísloví,
ve kterém zloděj nejvíce křičí
"Chyťte zloděje!". Mám dojem, že
hlavní meritum věci je tady vyjádřeno
slovy jednoho pana předsedy, s kterým jsem o systému
vnitřních dražeb mluvil. On řekl: "Vy
chcete, aby někdo jiný konkuroval nám, kteří
jsme už majetek dostali do vlastních kapes? To přece
nemůžeme připustit."
Já jsem ale vystoupil s jedním pozměňovacím
návrhem. A i když vím, že zřejmě
budu obviněn, že se snažím s restitucemi
jít až někam po Bílou Horu, přesto
to navrhnu, protože jsem to svým voličům
slíbil.
Návrh je vložit za § 32 nový § 32
a) tohoto znění:
"Odst. 1 - pokud uplatní právo na vydání
pozemků patřících do zemědělského
původního fondu původní vlastník,
jehož nemovitosti přešly na stát postupem
podle zákona 142/1947 Sb., nebo zákona č.
46/1948 Sb., nebo další oprávněná
osoba podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a c), má
tato oprávněná osoba právo na vydání
pozemků patřících do zemědělského
půdního fondu i v případě,
že jsou tyto ve vlastnictví fyzické osoby,
která je získala nebo jejíž právní
předchůdce je získal do vlastnictví
přídělem od státu podle výše
uvedených zákonů a předpisů
je provádějících, jestliže tyto
pozemky nebyly ke dni 24. 6. 1991 v užívání
vlastníkem.
Odst. 2 - jsou-li splněny podmínky uvedené
v odst. 1, rozhodne o vydání pozemků oprávněné
osobě Pozemkový úřad.
Odst. 3 - pokud přídělce prokáže
právoplatné nabytí vlastnictví přídělem,
má právo na náhradní pozemek podle
§ 11 odst. 2 tohoto zákona."
Zdůvodnění: v dosavadní praxi se jeví
jako jedna z hlavních překážek obnovy
rodinných farem o životaschopné výměře
stav, kdy velká část pozemků zabraných
podle zákonů o pozemkových reformách,
bývalých velkostatků, je dnes ve vlastnictví
fyzických osob přídělců. Tyto
velkostatky jsou v důsledku této situace vydávány
pouze částečně oprávněným
osobám a oprávněné osoby čeká
zdlouhavý proces s poskytnutím náhradních
pozemků a následných pozemkových úprav,
při kterých se mohou, ale také nemusí
dostat zpět ke svým pozemkům a zpětně
je zcelit do původních zemědělských
ekonomických celků. Tyto velkostatky tvořily
jako prakticky jediné ucelenou půdní držbu
a mají tak jedinečnou šanci obnovit skutečnou
rodinnou farmu, postupně vytvořit tolik potřebnou
konkurenci na venkově a zlomit tak monopol stále
tak úspěšně přežívajících
vesnických mafií.
Tímto způsobem by byla řešena složitá
situace ve vnitrozemí. Pohraničí se tento
problém netýká. Přitom přídělcům,
kteří prokáží právoplatnost
přídělů, by zůstalo zachováno
právo na náhradní pozemek. Za náhradní
pozemky by se při tomto řešení vydávalo
podstatně méně, než při dosavadním
postupu, neboť zdaleka ne všichni přídělci,
kteří byli nejrůznějším
způsobem zaneseni jako vlastníci do evidence nemovitostí,
prokáží právoplatnost přídělu.
Většina přídělců o tento
majetek totiž ani nejeví zájem a často
se také svého přídělu vzdali,
o čemž se však nezachovaly doklady.
Výhoda tohoto řešení má významný
morální aspekt. Umožnilo by téměř
úplnou restituci skutečně postižených
vlastníků, což je všeobecně známo.
Přídělci, kteří dnes této
úplné restituci stojí v cestě, byly
nezřídka nejaktivnějšími realizátory
zabírání majetku vesnických boháčů
nebo kulaků, kteří své příděly
získali jako odměnu za svou angažovanost.
Doufám, že sněmovna se rozhodne, že zákon,
kterým se vlastně prováděla zvláště
druhá pozemková reforma, byl zákon zavrženíhodný,
neplatný od samého počátku, a že
se přikloním k tomuto pozměňovacímu
návrhu. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Černému. Vidím, že se
hlásí další tři přihlášky
do rozpravy. První paní poslankyně Mazalová,
potom pan poslanec Kozák, pan poslanec Jegla.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, chci jen upozornit na to, že zde byl vznesen
požadavek, aby každý zúčastněný
řečník přiznal, zda je ve střetu
zájmů nebo ne. Nevím, možná,
že jsem někoho přeslechla, zda všichni
přiznávali a sama mám pouze malou připomínku:
přiznávám, že u mě ke střetu
nedochází, neboť jsem pouze spoluvlastníkem
garáže.
Byla zde divoká diskuse; měla bych jenom maličkost.
Bylo zde řečeno, kdo zde mluví pro kamery.
Myslím, že nádherný a bouřlivý
projev pana ministra, který byl adresován panu Trnkovi,
mluví sám za sebe. /Potlesk./ Nejsem zaangažovaná
ani na panu Trnkovi, podotýkám.
Chtěla jsem jen podotknout, že se často stýkám
se zemědělci, samozřejmě služebně,
a první otázka, kterou ke mně vznesli, byla:
Je nějaký plán ve vládě, nějaká
koncepce, která se připravuje, o které my
nevím, a nebo je to skutečně celková
likvidace našeho zemědělství? Máme
to ještě vydržet anebo to máme složit?
Co s námi bude? Zemědělci jezdí od
nás z Moravy do Prahy. Sama jsem tomu nevěřila,
ale je to skutečnost. Jednou za 14 dnů jezdí
domů. Stejně tak jako jezdili slovenští
dráteníci za prací, stejně tak jezdí
naši Moravané.
Nejsem odborník, ale vím, že při napravování
starých křivd vznikají často křivdy
nové, které jsou o to těžší.
Pan kolega Černý řekl, že sněmovna
rozhodne. Chtěla bych k tomu jenom podotknout, že
odmítám zodpovědnost za to, že se přesune
možná hranice 1948 a odmítám zodpovědnost
za to, že rozhodnu společně se sněmovnou.
Rozhodne jako vždycky vládní koalice.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Mazalové. Prosím pana poslance
Kozla. Připraví se pan poslanec Jegla.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážená sněmovno, vážená
vládo, páni ministři. Omlouvám se
sněmovně, že vystupuji podruhé (není
to mým zvykem), ale zapomněl jsem na jeden technický
detail, na jednu technickou změnu, kterou doporučuji
jako pozměňovací návrh ke sněmovnímu
tisku 344, bod 52, § 33 b). Tento paragraf se nazývá
- výbory oprávněných osob. Dále
se zde v odst. 1 hovoří o tom, že členy
výboru jsou věřitelé a oprávněné
osoby s majetkovými vklady či podíly u dlužníka.
Domnívám se, že zde došlo k poměrně
velké nepřesnosti v názvu tohoto paragrafu,
a proto navrhuji tuto změnu - nazvat příslušný
paragraf místo "výbory oprávněných
osob" - "výbory veřejného blaha".
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kozlovi. Hovořit bude pan poslanec Jegla.
Poslanec Jan Jegla: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, dost bylo řečeno
z toho, co jsem chtěl říci i já, ale
skutečně si neodpustím repliku. Kolega Černý
konečně řekl to, co sleduje novela, a my
se kvůli tomu domlouváme půl dne. Mohl to
říci na začátku. Druhou věc
řekl kolega Tlustý. Já jsem totiž vyrostl
a žiji stále mezi sedláky. Sedlák nikdy
majetek neprodává. Prodával ten, který
to neuměl, ale vždy bylo svatou povinností
sedláka majetek rozmnožovat. Nikdy ne prodávat,
obzvláště v dražbách. Navrhl bych
těm, kteří chtějí samostatně
hospodařit, ať využijí zákona 42,
a nemusí to platit. Radím to každému
na schůzi. Ať si seženou pár lidí,
kteří mají majetek, ať si od nich pronajmou,
oni jim to rádi dají. Mně ho nabízejí,
ale já to už nikdy dělat nebudu. A takový
člověk může začít hospodařit
okamžitě. Těch 40, 50 lidí mu to rádo
dá.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jeglovi. Protože nejsou další přihlášky,
rozpravu končím. (Potlesk.)
Dámy a pánové, je třeba se ještě
vyrovnat se dvěma procedurálními návrhy.
Pan poslanec Sochor navrhuje, abychom se věnovali tomuto
zákonu na zářijové schůzi,
pokud jsem dobře rozuměl.
Ptám se, kdo s návrhem pana poslance Sochora souhlasí,
ať zvedne ruku! 57.
Kdo je proti? 82.
Návrh poslance Sochora nebyl přijat.
Pan poslanec Kačenka navrhuje, abychom závěrečné
hlasování provedli po jménech.
Kdo je téhož názoru, ať zvedne ruku! 79.
Kdo je proti tomu? 12.
Kdo se zdržel hlasování? 48.
Návrh poslance Kačenky byl přijat.
Dámy a pánové, předpokládám,
že netřeba hlasovat o návrhu, který
zazněl, abychom byli vybaveni v písemné formě
pozměňovacími návrhy. Domnívám
se, že Kancelář Poslanecké sněmovny
bude schopná toto připravit do středy příštího
týdne tak, abyste to každý našel ve své
schránce, aby se mohly kluby zabývat těmito
materiály, abychom už potom nemuseli schůzi
přerušovat pro jednání klubů
na pozměňovací návrhy. V tuto chvíli
zbývá ještě dodat, že přerušuji
9. schůzi Poslanecké sněmovny do úterý,
1. června, kdy ve 13 hodin budeme pokračovat.
Hlásí se pan poslanec Jegla s faktickou poznámkou.
Poslanec Jan Jegla: Pozměňovací návrh
byl, aby se vyjádřila vláda. Pan ministr
odmítl, ale byl bych rád, abychom o tom hlasovali.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec
Ortman se hlásí.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedající,
vážení kolegové, jedná se mi
o hodinu zahájení příští
schůze. Řekl jste ve 13 hodin, zvažme to, protože
úterý je vyhrazeno pro jednání klubů.
Odečtu-li jednání politického grémia,
které končí v 11 hodin, budeme mít
řádově dvě hodiny na jednání
klubů. Navrhuji proto, aby to bylo zahájeno v 15
hodin, nebo aby to byla středa. Jinak se určitým
způsobem připravujeme o jednání politických
klubů. Vzhledem k tomu, že příští
týden je volný, domnívám se, že
návrh je racionální. Navrhuji tedy, buď
aby to bylo ve středu tj. 2., anebo v 15 hodin v úterý,
protože ve 13 je to příliš brzo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, myslím si, že 10 dnů
poslaneckým klubům by mělo stačit
na to, aby se mohly dobře připravit. Můžeme
také dnes pokračovat ve schůzi ve 20 hodin,
to je také alternativa. Nebo zítra. Nebo v neděli.
Myslím, že řešení, které
jsem naznačil, je pro většinu přijatelné,
takže koriguji svou původní informaci v tom
smyslu, že 9. schůze bude pokračovat v úterý,
1. června, ve 14 hodin. Přeji všem dobrý
víkend a na shledanou!