Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové,
nemám už žádný pozměňující
a doplňující návrh. Chci jen zareagovat
na jeden pozměňující návrh,
který zde předložil pan doktor Výborný.
Jedná se o pozměňující návrh
k obsahu paragrafu 6 odst. 2 nebo-li ke jmenování
soudců. Tam se vede spor o to, zda presumovat tímto
zákonem fikci souhlasu nebo fikci nesouhlasu.
Bylo tady správně poukázáno na to,
že ve společné zprávě znění
paragrafu 6 odst. 2 připouští možnost
vzniku situace, kdy pouhou nečinností senátu
je zablokováno jmenování ústavních
soudců. Ano, i já toto považuji za chybu, aby
takováto možnost tady byla. Leč, podle mého
názoru, nejde o chybu společné zprávy,
ale jde o chybu ústavy.
Jestliže je v ústavě stanoveno, že prezident
jmenuje ústavní soudce se souhlasem senátu,
a není zde stanoveno nic na téma, že pokud
souhlas není, tak marným uplynutím určité
lhůty se souhlas předpokládá, tak,
jak je na jiných místech ústavy v jiných
případech stanoveno, tak potom podle našeho
názoru nemůžeme obyčejným zákonem
souhlas, který ústava vyžaduje, nahradit pouhou
fikcí souhlasu. Jako opoziční poslanec bych
měl samozřejmě udělat všechno
pro to, aby Ústavní soud co nejrychleji vznikl,
co nejpohodlněji, nicméně jsem ale také
zároveň právníkem a domnívám
se, že jestliže tady je chyba, napravme ji, ale napravme
ji způsobem řádným.
Jestliže pan doktor Výborný navrhne změnit
příslušné znění ústavy,
budu první, kdo pro to bude hlasovat, protože si myslím,
že jde skutečně o napravení chyby, ale
že tu chybu nejde napravit způsobem, který
navrhuje on v tomto zákonu.
Chtěl bych vás velice poprosit, abyste při
hlasování o tomto pozměňovacím
návrhu doktora Výborného co nejvíc
zohlednili většinové stanovisko ústavně
právního výboru, které je podle mého
názoru právně čisté, protože
bych považoval za prekérní, kdyby Ústavní
soud musel zrušit zákon o Ústavním soudu,
poněvadž by ho shledal rozporným s ústavou.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Matulkovi. Paní poslankyně Kolářová.
Poslankyně Milena Kolářová: Dámy
a pánové, zdržím vás pouze dvěma
větami. Vystupuji z jediného důvodu. Výjimečně
souhlasím s kolegou z Levého bloku, s panem doktorem
Navrátilem, který tady upozorňoval na paragraf
29 ve věci zastupování před Ústavním
soudem.
Já, jako neprávník, přesto jsme na
ústavně právním výboru o této
věci hodně diskutovali a domnívám
se, že jeho závěry jsou správné
a že paragraf 29 tak, jak je uveden ve společné
zprávě, by měl zůstat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Kolářové. Kdo se dále
hlásí do rozpravy? Pan poslanec Trnka.
Poslanec František Trnka: Vážený
pane předsedající, vážení
kolegové, nemám žádný pozměňující
návrh, ale předtím, než se budou radit
kluby, mám svou osobní prosbu. Vznikne zřejmě
spor, jestli 41 poslanců nebo 25 poslanců, a já
bych se přimlouval za to - a teď hovořím
hlavně k opozičním poslancům - kdyby
se kluby přiklonily k návrhu pana doktora Výborného.
Mám k tomu jediný důvod. Je to tolik, aby
každý, kdo významněji nesouhlasí,
mohl stížnost Ústavnímu soudu podat
a není to tak málo, aby to mohl udělat každý
kdykoliv. Domnívám se, že je to rozumné
číslo, a byl bych hrozně nerad, kdyby kvůli
tomu měly vzniknout nějaké velké spory.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Trnkovi. Kdo se dál hlásí do
rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám
a chtěl bych vám ve smyslu jednání
politického grémia navrhnout následující
postup.
V tomto okamžiku bychom přerušili projednávání
tohoto bodu. Předpokládám, že si poslanci
budou přát, aby měli k dispozici písemně
návrhy před hlasováním o pozměňovacích
návrzích. Přistoupili bychom k projednávání
dalšího bodu, což je "Vládní
návrh, kterým se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu přístup České
republiky ke Statutu Rady Evropy".
Po projednání tohoto bodu bychom vyhlásili
větší polední přestávku.
Jsem informován o tom, že chtějí jednat
politické kluby a též jeden z výborů.
Pak bych si dovolil ještě - to jsme na politickém
grémiu nestihli prodiskutovat - vyslovit názor,
že v delší polední přestávce
by mohly kluby jednat tak jako tak o důležitých
bodech, které v rozpravě padly, protože ty
máme dobře v paměti, a koneckonců
nic převratného, nového a velmi významného
se v rozpravě neobjevilo. To je můj názor.
Hodlal bych po projednání dalšího bodu
udělat větší přestávku.
Pravděpodobně až na jejím konci obdržíme
sumář pozměňovacích návrhů,
nicméně přestávka by byla podle mého
názoru využitelná k jednání politických
klubů tak, jak jsme o tom hovořili na politickém
grémiu.
Chci se nyní zeptat sněmovny, zda je námitka
proti tomuto postupu? Jestliže tomu tak není, tento
bod je přerušen. V tomto okamžiku děkuji
společnému zpravodaji a panu ministrovi spravedlnosti
a přistoupili bychom k projednávání
dalšího bodu.
Je jím
K tomuto bodu jste obdrželi sněmovní tisk 377.
Z pověření vlády předložený
návrh odůvodní ministr zahraničních
věcí pan Josef Zieleniec. Prosím, pana ministra,
aby se ujal slova.
Ministr zahraničních věcí ČR
Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, vláda České
republiky předkládá v souladu s usnesením
č. 283 ze dne 26. 5. 1993 Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
návrh na přístup ke Statutu Rady Evropy ze
dne 5. 5. 1949. Rada Evropy patří mezi nejstarší
evropské mezivládní organizace. Založilo
ji v květnu 1949 deset demokratických států.
Zakladatelské státy směřovaly k obnově
předválečné prosperity kontinentu
a k zajištění jeho vlivu v poválečném
světě.
Statut Rady zdůrazňuje povinnost členů
této organizace chránit tři klíčové
hodnoty svého vnitřního uspořádání.
Pluralitní demokracii, právní stát
a základní práva a svobody jednotlivců
podřízených jejich pravomoci. Rada Evropy
je současně jedna z největších
evropských organizací. Na rozdíl od OSN však
mnohem více zdůrazňuje nezastupitelnost demokratického
zřízení svých členů.
Rada koordinuje spolupráci členských států
v mnoha oblastech v oblasti Práva, vzdělávání,
kultury, životního prostředí a dalších.
Mimo její působnost naopak zůstaly otázky
společné obrany a ekonomické spolupráce,
jež byly svěřeny jiným evropským
institucím.
K přistoupení ke Statutu, k němuž bude
Česká republika vyzvána výborem delegátů
ministrů Rady Evropy po předchozím doporučení
parlamentního shromáždění, s
velkou pravděpodobností dojde v posledních
dnech tohoto měsíce. Česká republika
by se pak stala členem této organizace. Její
členství bude zejména znamenat autoritativní,
formální, mezinárodní stvrzení
demokratické povahy českého státu,
mezinárodní záruku budoucího demokratického
vývoje, významné posílení vlivu
České republiky na evropskou politiku, nezbytný
politický předpoklad pro postupnou integraci České
republiky do Evropského společenství a zdroj
významné pomoci v oblasti výměny demokratických
idejí. i technické a materiální podpory.
Česká republika navazuje na členství
České a Slovenské Federativní Republiky
v Radě Evropy, které trvalo od 21. února
1991 do 31. prosince 1992.
Svým přístupem před více než
2 lety se Česká a Slovenská Federativní
Republika stala 25. členem organizace, kterou tehdy kromě
Maďarska tvořily výhradně stabilizované
demokratické státy. Nynější Rada
Evropy se od organizace, tak jak existovala v době přístupu
ČSFR, výrazně liší. Jejími
členy se postupně staly Polsko, Bulharsko, Estonsko,
Litva a Slovinsko. Rada se tedy otevřela přístupu
nových středoevropských a východoevropských
demokracií a má již 29 členů.
Česká republika usilovala o sukcesi do Statutu,
jenž je mnohostrannou mezinárodní smlouvou,
a to s účinností od 1. ledna 1993. Toto řešení
by českému státu umožnilo nepřerušený
smluvní poměr v rámci Evropské úmluvy
o lidských právech, protokolu k ní a jiných
smluv, jejichž stranami mohou být pouze členové
Rady Evropy. Orgány Rady Evropy po několika měsících
váhání nakonec takové řešení
odmítly. Vyšly z toho, že Česká
republika je novým státem, který se musí
podrobit běžné přijímací
proceduře. Rychlost přijímací procedury
České republiky, tedy pouhých 6 měsíců
mezi podáním žádosti a očekávaným
přijetím, je ovšem z hlediska dosavadní
praxe Rady zcela bezpříkladná. Postupu Rady
Evropy odpovídá i realizovaný způsob
projednávání přístupu k České
republice.
Statut Rady Evropy je mezinárodní smlouvou politickou.
Podle článku 49 odst. 2 Ústavy České
republiky je tedy mezinárodní smlouvou, která
před ratifikací prezidentem vyžaduje souhlas
českého parlamentu. Současně se vznikem
členství v Radě Evropy bude ve Štrasburku
zřízena stálá mise České
republiky při Radě Evropy, jejímž vedením
je pověřen prezident České republiky
v hodnosti mimořádného a zplnomocněného
velvyslance pana Jiřího Malenovského.
Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci. Vstup do Rady Evropy bude znamenat jeden z nejvýznamnějších
kroků v dosavadním životě mladého
českého státu. Současně s přístupem
ke Statutu, k němuž - jak pevně věřím
- dá vaše vážené shromáždění
souhlas a k němuž poté dojde pravděpodobně
29. nebo 30. června, bude ve Štrasburku podepsána
Evropská úmluva o lidských právech
a dodatkové protokoly k ní. Tento podpis se považuje
za nepsanou politickou podmínku k tomu, aby žadatelský
stát mohl být do Rady přijat. Vstup do Rady
Evropy je současně nezbytným předpokladem
pro to, aby Česká republika mohla Evropskou úmluvu
o lidských právech a jiné významné
Evropské smlouvy v brzké době také
ratifikovat a navázat tím na standard ochrany lidských
práv, jaký jednotlivcům garantovala již
ČSFR. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Zielencovi a prosím zpravodajku zahraničního
výboru paní poslankyni Ivanu Janů, aby se
ujala slova.
Poslankyně Ivana Janů: Pane místopředsedo,
pane ministře, dámy a pánové. Tuto
záležitost, přístup ke Statutu Rady
Evropy, projednal jediný výbor - garanční
výbor, výbor zahraniční. Zahraniční
výbor doporučuje sněmovně, aby vyslovila
souhlas s přístupem České republiky
ke Statutu Rady Evropy tak, jak jste tento Statut obdrželi
v tisku č. 377.
Chtěla bych navázat na to, co zde říkal
pan ministr. Česká i Slovenská republika
se musela podrobit zcela od začátku přijímací
proceduře. Patrně jste byli informováni,
že od 8. března zde zasedali 3 zpravodajové
Rady Evropy pod vedením paní Cornet Lenth z Lucemburska,
kteří prověřovali naši situaci
ve všech stěžejních oblastech, které
jsou důležité pro přijetí za
člena Rady Evropy. Je to především jistota,
zda jsme právním státem, zda respektujeme
pluralitní demokracii, zda se tato demokracie obnovuje
v pravidelných volbách, zda garantujeme základní
lidská práva včetně práv menšin
a uznáváme dělbu moci jako základ
fungování parlamentní demokracie.
V této zkoušce, na kterou potom ještě
navazoval přísnější test, obstarávaný
jedním soudcem Evropského soudu pro lidská
práva a jednou členkou Komise pro lidská
práva paní Lidy z Irska, jsme byli podrobeni dalšímu
zkoumání, tj. zkoumání právního
systému našeho státu včetně ústavy.
I v této zkoušce jsme obstáli, přestože
někteří poslanci, zástupci některých
politických stran - byly to ojedinělé případy
- se snažili prokázat, že naše nová
mladá republika nedodržuje lidská práva,
není právním státem. Komise všechny
tyto výhrady pojala do své zprávy, zpráva
o nás je velice zevrubná, má 20 stránek.
Závěr zněl zcela jednoznačně,
že Česká republika splňuje běžný
standard požadovaný pro vstup do Rady Evropy, běžný
standard demokratického státu.
Naši zprávu a rovněž slovenskou zprávu
projednávaly celkem tři výbory Rady Evropy.
Jako první, nejdůležitější
pro přijetí za člena, politický výbor,
druhý výbor právní a pro lidská
práva a třetím výborem byl výbor
pro nečlenské země. Všechny tři
výbory k naší zprávě a k naší
situaci nevyslovily žádnou pochybnost a nebylo zde
žádné zaváhání. Totéž
nelze říci o situaci, která byla ke slovenské
zprávě. Víte, že jsme měli být
za člena přijati v květnu, a jen to, že
Slovensko mělo určité problémy a že
Evropské společenství se snažilo zachovat
naši určitou blízkost jakožto dvojčat
zrozených z jedné federální matky,
byli jsme s omluvou odsunuti až na červen.
Pane místopředsedo, dámy a pánové,
tolik asi úvodem k tomu, co jsem chtěla ještě
doplnit, co zde neřekl ve své vyčerpávající
zprávě pan ministr. Chtěla bych vás
před otevřením rozpravy upozornit na to,
že Statut, který vám byl předložen
jako tisk 377, je materiál, který je nutno akceptovat
bez jakýchkoli výjimek, který nelze měnit.
Budeme zde tedy hlasovat jenom o tom, zda tato sněmovna
souhlasí s tím, abychom přistoupili ke Statutu
Rady Evropy a tímto Statutem, který jste obdrželi,
se řídili. Rozprava by se v tomto případě
měla omezit nikoliv na věcnou stránku Statutu,
ale na to, zda si přejeme či nepřejeme přistoupit
ke Statutu Rady Evropy.
Dovolila bych si navrhnout usnesení. Navrhuji této
sněmovně, aby Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR vyslovila souhlas s přístupem
České republiky ke Statutu Rady Evropy, sjednanému
v Londýně dne 5. 5. 1949, včetně revize
provedené v roce 1951 - podle tisku 377.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Janů a otevírám rozpravu
k tomuto bodu. Do rozpravy se přihlásila paní
poslankyně Stiborová, kterou prosím, aby
se ujala slova.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Dovolte, abych vás seznámila se stanoviskem poslaneckého
klubu Levého bloku k této otázce.
Rada Evropy patří mezi nejstarší mezinárodní
organizace, které mají za cíl ochranu lidských
práv a svobod. Členství jednotlivých
států je tedy významnou skutečností,
která garantuje výše uvedenou ochranu občanů
těchto států. Orgány Rady Evropy projednaly
členství České republiky v této
mezinárodní organizaci s tím, že je
reálný předpoklad přijetí naší
republiky na nejbližší schůzi Rady Evropy,
tj. v týdnu od 28. 6. do 2. 7. 1993.
Jak už bylo řečeno, nezbytnou podmínkou
přijetí za člena Rady Evropy je přistoupení
České republiky ke Statutu Rady Evropy a vyslovení
souhlasu s tímto Statutem.
Poslanecký klub Levého bloku podporuje členství
České republiky v Radě Evropy. Jde totiž
o to, že každý člen tohoto mezinárodního
orgánu uznává zásady právního
státu a zaručuje všem osobám dodržování
lidských práv a základních svobod.
To rovněž předpokládá přistoupení
České republiky k Evropské konvenci o lidských
právech včetně Evropské charty sociálních
práv.
Jde také o to, aby se naši občané skutečně
mohli těchto práv a svobod dovolávat, což
jim členství v Radě Evropy umožňuje.
Klub Levého bloku tedy doporučuje, aby sněmovna
vyslovila souhlas s přistoupením České
republiky ke Statutu Rady Evropy a deklarovala tím jasně
svůj postoj k takovéto mezinárodní
instituci, jakou Rada Evropy je, i k dodržování
lidských práv a svobod pro občany České
republiky bez rozdílu.
Jsem přesvědčen, že tento krok je v
souladu s českými národními zájmy
a je i posílením mezinárodně politického
postavení České republiky v oblasti uplatňování
demokratických principů a dodržování
lidských práv jako jedné z nejvýznamnějších
podmínek utváření rovnoprávných
vztahů mezi národy evropského kontinentu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Stiborové. Prosím pana poslance
Bílého, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, myslím, že když
se Rada Evropy podjala tohoto úkolu a projevila úmysl,
abychom vstoupili do Rady Evropy, chápala, že náš
stát je v určitém procesu, v určitém
kvasu. Myslím, že u ní existuje zbožné
přání, že jsme nastoupili cestu demokracie,
a já věřím, že snad taková
cesta je tady možná, reálná a že
k ní budeme postupovat.
Myslím, že nás zatím ještě
chválit nemohou, neboť v našem právním
řádu i v našem politickém rozhodování
je ještě celá řada chyb. Jestliže
poslanci na ně upozorňují, není to
proto, aby nějakým způsobem skandalizovali,
ale aby nastavili reálné zrcadlo našim aspiracím.
Rád bych upozornil v této souvislosti právě
na to, co je vždy jádrem civilizované společnosti,
kterou dnes prezentují především státy
Západu, a to jsou lidská práva a svobody.
Listina lidských práv a svobod, kterou přijal
předchozí parlament, mluví právě
o právech národnostních menšin a etnických
skupin. Tady bych zvláště upozornil na právo
těchto skupin se zúčastňovat všech
rozhodování, která se těchto etnických
a národnostních skupin týkají. To,
že národní organizace Moravanů nemohly
být účastny v Radě pro národnosti,
je například hrubým porušením
Listiny lidských práv a svobod. Věřím,
že vstupem do Rady Evropy budeme pod určitým
tlakem a že tak, jak jsou schopni lidé v západní
Evropě řešit problém Katalánců,
Basků a jiných národností, které
netvoří státy, i my budeme směřovat
k tomuto evropskému standardu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Bílému. Prosím pana poslance
Špačka, aby se ujal slova.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, dovolte
mi krátkou repliku na právě pronesený
příspěvek.
Na setkání některých výborů
Parlamentního shromáždění Rady
Evropy na Maltě v březnu tohoto roku byla předsedovi
Parlamentního shromáždění panu
Martinezovi (což je španělský socialista)
položena jasná otázka, zda Rada Evropy přijímá
nové členské státy proto, aby podpořila
demokratický rozvoj a rozvoj právního státu
v těchto zemích, nebo zda Rada Evropy přijímá
země tehdy, když v nich demokracie už je stabilizována
a kdy v nich skutečně vládne právní
stát. Odpověď pana Martineze byla zcela jednoznačná
- Rada Evropy nepřijímá státy proto,
aby v nich podporovala jakýsi rozvoj směrem k demokracii,
ale přijímá za členy pouze takové
státy, kde demokracie je stabilizována, kde jsou
dodržována lidská práva včetně
práv menšin a nezabývá se jakýmisi
detaily a nastavováním zrcadla.
Tolik jsem chtěl uvést k upřesnění
předchozího příspěvku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Špačkovi. Slovo má pan poslanec
Kalus.
Poslanec Jaromír Kalus: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
ještě na okraj k proneseným slovům kolegy
Bílého. Myslím, že řada z nás
ví, že při jednání s delegací
Rady Evropy se objevila i tato otázka. Je zajímavé,
že noviny sice zaznamenaly, že tento problém
byl zástupcům Rady Evropy prezentován, ale
už nezaznamenaly, že v dalším expozé
byla podstata moravského separatismu a s tím související
problémy plně vysvětlena. Představitelé
Rady Evropy toto vysvětlení přijali a vyslovili
důrazné varování před prvky
tohoto separatismu a před jeho uplatňováním
v politickém životě naší země.
Myslím, že je třeba si uvědomit tyto
souvislosti a že Rada Evropy plně akceptuje hlediska,
která byla přednesena proti projevům moravského
separatismu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
poslanci Kalusovi. S faktickou poznámkou se hlásí
pan kolega Bílý.
Poslanec Jiří Bílý: Prosím
vás, je to jen terminologická poznámka. O
separatistech by se mělo hovořit v tom smyslu, jestliže
už nějaký stát rozbili.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan
kolega Kalus se hlásí do rozpravy.
Poslanec Jaromír Kalus: Není zde myšlen
separatismus jako rozbíjení státu, ale separace
určitě skupiny od české národní
pospolitosti.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kalusovi. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy
nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení. Chci se zeptat,
zda si sněmovna přeje, aby návrh usnesení
zazněl znovu. Pokud tomu tak není, ptám se
sněmovny, kdo je pro to, abychom schválili usnesení
tak, jak jej navrhla zpravodajka zahraničního výboru,
paní poslankyně Janů. Kdo je pro, ať
zvedne ruku. 132.
Kdo je proti? Nikdo.
Usnesení bylo schváleno.
Tím jsme projednali tento bod. Děkuji paní
poslankyni Janů i panu ministru Zielencovi.
Dámy a pánové, nyní několik
organizačních informací plus dohoda o dalším
postupu. Pro vaši informaci, návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
o státní správě a samosprávě
ve školství můžeme začít
projednávat v 16.30 hodin, abychom splnili zákonnou
24hodinovou lhůtu pro předložení společné
zprávy. V těchto chvílích jsou zpracovávány
pozměňovací návrhy k zákonu
o Ústavním soudu. Z toho důvodu se domnívám,
že je možné učinit delší polední
přestávku, a to do 15 hodin. Doufám, že
v té době už budou k dispozici písemné
pozměňovací návrhy, tak abychom mohli
pokračovat v jednání.
Děkuji vám za účast a konstruktivní
přístup k jednání. Jednání
zahájíme v 15 hodin.
(Schůze byla přerušena ve 12.00 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.08 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, můžeme přikročit
k projednávání vládního návrhu
zákona o Ústavním soudu. Jsme v etapě
skončení rozpravy a nyní můžeme
přistoupit k tomu, abychom vyslechli závěrečné
slovo pana ministra Nováka, ale předtím ještě
bych vás všechny rád pozval do sněmovní
sině a všechny bych vás poprosil, abyste zaujali
místo v lavicích a mohli tak pozorně sledovat
to, co se zde bude zanedlouho odehrávat.
Ještě jednou prosím všechny, kteří
mají zájem vyslechnout závěrečné
slovo pana ministra Nováka, aby vstoupili do Sněmovní
síně. Ty, kteří se nacházejí
uvnitř, prosím, aby se posadili, a ty, kteří
se nacházejí mezi dveřmi, prosím,
aby dveře zavřeli. Pana ministra prosím,
aby se ujal slova.