Poslanec Jaroslav Štrait: K osobě dnešního
restituenta uvádím:
1. Byl členem Heinleinovy strany, tuto skutečnost
neuvádí.
2. Na vlastní žádost se stal občanem
Velkoněmecké říše již 16.
7. 1939 a žádost mu byla neobvykle rychle za 14 dnů
vyřízena.
3. Sloužil ve Wehrmachtu, což nelze zdůvodňovat
tím, že služba byla vynucena. Služba v armádě
byla důsledkem přijetí říšskoněmeckého
občanství.
4. Po propuštění z branných sil byl
zmocněncem ve zbrojním průmyslu tady v Praze.
5. Z příkazu říšských
orgánů ukryl koncem války na zámku
Hrubý Rohozec archiv města Prahy, ale také
Abwehru a francouzské zpravodajské služby,
což se uvádí ve značně zkreslené
formě.
Mohl bych pokračovat dál, ale považuji to za
věc orgánů, které oprávněnost
restitucí posuzují. Jen nedostatek času mi
brání podobným způsobem dokumentovat
jiné nároky bývalých vlastníků,
kteří své osudy prokazatelně blízce
spojili s Německou říší, což
se týká i některých církevních
institucí, jako např. Řádu německých
rytířů, nyní Německého
řádu.
Shrnuji: Žádám vládu, aby žádosti
restituentů byly posuzovány velmi pečlivě
a komplexně, při dokumentování aby
se spolupracovalo s historiky a fakta se neponechávala
jen na tvrzení či prohlášení
restituentů. Zvláště pak se ptám
na stav restituce u JUDr. Karla Desfourse Walderode, bývalého
majitele Hrubého Rohozce.
Pane místopředsedo, mám ještě
jednu otázku na člena vlády. Obracím
se s dotazem na pana ministra zdravotnictví ohledně
dovážených zahraničních krevních
preparátů, především proto, že
informace z Ministerstva zdravotnictví jsou dnes rozporné,
konkrétně mezi prohlášením tiskové
mluvčí paní Soukupové a experta Ministerstva
zdravotnictví pana Petra Turka. Každý hovoří
o jiných firmách, které figurují v
současném vyšetřování
preparátů nakažených virem HIV, které
nyní probíhá v Německu.
Chtěl bych slyšet ujištění z úst
pana ministra, že nebezpečí je minimalizováno
jak v dovozu, tak u tuzemských firem. Je totiž známo,
že i u nás dává dnes krev za peníze
pestrá paleta dárců. Nemohu souhlasit s tvrzením
zmíněného pana Turka, že se provádějí
jen vstupní testy na HIV a poté "když
už má lék povolení, pozornost se mu
věnuje jen namátkově". Podle mého
soudu by se pozornost měla věnovat každé
dovážené šarži.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má kolega Body, připraví se pan kolega
Trojan.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
podávám podnět na vládu České
republiky, konkrétně panu premiéru Klausovi
a ministru kultury panu Kabátovi.
Před čtrnácti dny se uskutečnila v
Českém Krumlově akce, jejíž obsah
a především výsledek je velice negativní.
Negativní je nejen z pohledu místních občanů
a orgánů, ale především samotných
Romů žijících v Českém
Krumlově a okolí.
O co šlo. Jedno romské rodinné sdružení
po určitých zkušenostech s vládou se
prostě rozhodlo, že těsně před
podepsáním asociační dohody mezi ES
a Českou republikou je vhodná doba k tomu, aby Ministerstvo
kultury "pustilo nějakou korunu". A ono pustilo.
Maličkost - 250 tis. korun na Miss Roma, akci organizovanou
v rámci tohoto rodinného sdružení.
Po vyslovení nesouhlasu s konáním této
pofidérní akce v několika městech
České republiky si pořadatelé vybrali
jako místo konání - jak jsem již uvedl
- historické město Český Krumlov,
konkrétně reprezentační prostory Krumlovského
zámku.
Kolegové a kolegyně, je známo, že vláda
České republiky přijala několik usnesení
k řešení problematiky Romů v České
republice a v jednom z těchto usnesení je možnost
pro zástupce romské menšiny působit
jako poradce na určitých resortech. Tento poradce
je i na Ministerstvu kultury, a je jím známý
zpěvák a hudebník pan Antonín Gondolán,
který by se měl vyjadřovat i k takovýmto
akcím. On se vyjádřil s tím, že
nedoporučil poskytnout státní dotaci na tuto
pofidérní akci. Stejný názor měli
i další pracovníci Úřadu vlády
pro národnosti i Ministerstva práce a stejný
názor mám já.
Ptám se vás, pane premiére a pane ministře,
jestli toto je systémové řešení
romského problému, protože já jsem přesvědčen,
že nikoliv. Nedávno jsem našel materiál
z roku 1987, tedy z doby, kdy Evropa tlačila tehdejší
vládu k tomu, aby zajišťovala dodržování
lidských práv, mimo jiné i vůči
Romům. Tehdy na ÚV KSČ bylo pozváno
několik Romů k jednání o těchto
problémech. Výstupem tohoto jednání
bylo poskytnutí několika milionů korun na
kulturní činnost Romů žijících
v Československu. V zápětí se pak
chlubili na různých mezinárodních
zasedáních, jak vláda řeší
problém Romů v Československu.
Pane premiére, nechci vás podezírat, že
tento způsob zvolila i současná vláda,
protože vím, že se vychází z dokumentů
přijatých a realizovaných v celé Evropě
a že vodítkem při řešení
problematiky národnostních menšin je i Listina
základních práv a svobod, která je
součástí ústavního pořádku
České republiky. Nicméně vás,
pane premiére, žádám, aby se s penězi
daňových poplatníků zacházelo
rozumně a aby tyto peníze šly do oblastí,
kde jsou problémy a kde tyto peníze alespoň
částečně pomohou řešit
věcné problémy.
Proto vás žádám, stejně jako
ministra kultury pana Kabáta, abyste využíval
podnětů a připomínek romských
poradců i představitelů romských iniciativ
a snažil se o koncepční přístup
k těmto společenským problémům,
protože se může stát, že do konce
roku 1993 bude uspořádáno dalších
39 soutěží Miss Roma. Tolik je totiž romských
sdružení v České republice. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Trojana, připraví se kolegyně
Fischerová.
Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovoluji si přednést interpelaci, která se
týká ministrů spravedlnosti a vnitra.
Patřím mezi ty občany naší republiky,
kteří se pozastavují nad neobvyklým
nárůstem násilí, rasismu, intolerance
a xenofobie. Nechci zde hovořit o tom, jaké jsou
příčiny těchto jevů, které
se v naší společnosti rozmáhají.
Chtěl bych se pouze obrátit na oba zmíněné
ministry se žádostí, aby mi podali informaci,
jakým způsobem bojují a jaká opatření
přijímají proti těmto jevům.
Chtěl bych svou interpelaci doplnit některými
údaji z materiálu, které shromáždila
dobrovolná občanská organizace a ze které
vyplývá, že v současné době
na území České republiky působí
nejméně 15 fašistických organizací.
Uvedu některé jejich názvy: Národní
obec fašistická, Národní souručenství,
Sudetoněmecká vlastenecká fronta, Huligens,
Národně socialistické hnutí Evropy,
Bílý arijský odpor atd.
Tyto organizace nejenže zvyšují svou organizovanost,
ale vydávají celou řadu časopisů,
které zůstávají bez povšimnutí
zodpovědných orgánů.
Chtěl bych také uvést, že od roku 1990
bylo zaregistrováno asi 230 násilných činů,
které mají charakter pogromů, organizovaných
skupinových útoků. Při nich došlo
k událostem, kdy zemřelo 15 osob.
Když se podíváme do statistických údajů,
ve kterých je sledováno, jaký počet
osob je stíhán pro § 198 trestního zákona,
tj. hanobení národa, rasy a přesvědčení,
vidíme, že počty těchto stíhaných
silně klesají. V roce 1987 to bylo 80 osob. V roce
1989 52 osob. V roce 1990 15 osob. V roce 1992 pouze jeden. Podobně
vypadá statistika i v jiných trestných činech.
Zdá se mi to téměř neuvěřitelné,
že jevy, o kterých jsme informováni a o kterých
víme, nejsou vůbec stíhány.
Závěrem mé interpelace bych chtěl
formulovat dotaz na ministra spravedlnosti. Jakým způsobem
je zajišťováno účinné využívání
trestního zákona, a sice § 198, hanobení
národa, rasy a přesvědčení;
§ 198a, podněcování k národní
a rasové nenávisti a § 260 a § 261, podpora
a propagace hnutí směřujících
k potlačení práv a svobod občanů?
Na ministra vnitra České republiky se obracím
s dotazem, jaká opatření Ministerstvo vnitra
přijalo a hodlá přijmout v oblasti boje proti
rasistickým, fašistickým a antisemitským
a jiným, především organizovaným
formám násilí. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím paní poslankyni Fischerovou. Připraví
se kolega Řezníček.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolím si již potřetí v této
sněmovně připomenout, tentokrát formou
nové interpelace na pana ministra Piťhu, že vývoj
situace v oblasti soukromého školství se bohužel
neubírá žádoucím směrem.
Stále častěji se objevují nedostatky
ve výuce, ale i nedostatky ve sféře hospodářské.
Z dřívějších diskuzí s
panem ministrem Piťhou vyplynulo, že pan ministr také
vidí. nutnost korekce příslušnou právní
normou, nicméně časově limitované
řešení pro pana ministra nebylo přijatelné,
takže je v nedohlednu.
Pro doplnění informací méně
zainteresovaným mi dovolte citovat z rozhovoru náměstka
ministra školství, mládeže a tělovýchovy
pana Ivana Pilipa pro Český deník ze dne
25. 11. t. r. (cituji):
"Hlavním principem fungování společnosti
má být to, že stát neomezuje trh tam,
kde jednoznačně funguje, ale zároveň
si dokáže určit oblasti, kde je jeho funkce
omezená a jasně definuje pravidla, která
pro tuto oblast platí.
Představitelé soukromých škol mají
pravdu v tom, že pravidla je nutno skutečně
rychle a jasně stanovit.
Nový školský zákon musí zahrnovat
úpravu oblasti soukromých škol. Je nutné
jednoznačněji, domnívám se, náročněji
definovat pravidla pro jejich vznik a další fungování.
Stejně tak musí být definován i standard
výuky, pravidla financování soukromých
škol a jejich následná kontrola.
Všechna tato pravidla musí zákon obsahovat
a je nezbytně udělat vše pro to, aby platil
již od příštího školního
roku. Řada problémů by tím jistě
byla odstraněna." (Konec citátu.)
S povděkem kvituji názor pana náměstka
Pilipa, a tím více mě překvapuje negativní
stanovisko k časové limitaci zákonného
řešení neutěšené situace
soukromých škol u pana ministra Piťhy.
Obracím se proto opět na pana ministra školství,
mládeže a tělovýchovy pana Piťhu
se zdvořilým dotazem: Dokdy, vážený
pane ministře, předložíte Parlamentu
návrh zákona, který bude řešit
neutěšenou situaci soukromých škol?
Vážené dámy a pánové,
jsem přesvědčena, že předmětný
problém již nesnese odkladu. Prosím sněmovnu,
aby mě podpořila při projednávání
stanoviska pana ministra, které jediné bude snad
konečně závazné. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Řezníčka. Připraví
se pan kolega Vačkář.
Poslanec Miroslav Řezníček: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, na svou interpelaci ze dne
13. 9. 1993, sněmovní tisk č. 518, jsem od
ministra zemědělství a ministra pro správu
a privatizaci národního majetku dostal zcela nedostačující
odpovědi.
Jelikož vzhledem ke svým kompetencím se Ministerstvo
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
ze skutečné odpovědnosti za správu
národního majetku i za dohled nad průběhem
jeho privatizace zřejmě vymanilo, netrvám
na další odpovědi ministra Skalického.
O to více však pokládám za naléhavé,
aby ministr zemědělství Josef Lux nejen opravdu
odpověděl na otázky položené
v předešlé interpelaci, ale navíc uvedl
své stanovisko k vývoji, který ve věci
privatizace majetku AGP Sokolov nastal od ní.
Jako naléhavou interpelaci na místopředsedu
vlády a ministra zemědělství Josefa
Luxe proto kladu otázky:
a) zda si je vědom skutečností, které
jsem uvedl v důvodové zprávě interpelace
ze 13. 9. 1993,
b) zda souhlasí s postupem svých podřízených,
jak je tam uveden; pokud je uveden správně a ministr
s ním nesouhlasí, zda tento postup patřil
k důvodům odvolání z funkcí
u některých z nich a zda bude mít odpovídající
konkrétní důsledky pro ty, kteří
dosud ve funkcích setrvávají,
c) jaká konkrétní opatření
hodlá ministr učinit, aby nepokračovala situace,
kdy právní jistoty byly a jsou narušovány
způsobem hospodaření na státním
majetku, včetně postupu při jeho likvidaci,
a to za účasti pracovníků Ministerstva
zemědělství, aby byly řádně
vyšetřeny všechny aspekty tohoto případu
včetně politických, aby bylo zabráněno
aktivitě vedoucích pracovníků orgánů
Ministerstva zemědělství a podniků
jím založených směřující
v rozporu s mezinárodními závazky republiky
i s opakovanými sliby vládních představitelů
k převodu majetku do rukou odsunutých sudetských
Němců; dále, aby bylo vyšetřeno,
zda se zodpovědní pracovníci Ministerstva
zemědělství nedopustili zanedbání
služebních povinností, popř. trestných
činů. Jmenovitě jde o tyto pracovníky:
bývalého prvního náměstka ministra
zemědělské ing. Tlustého, v souvislosti
s formálností práce mezirezortní privatizační
komise, jejímž byl předsedou, jak je uvedeno
v důvodové zprávě k interpelaci ze
13. 9. 1993; bývalého ředitele odboru privatizace
Ministerstva zemědělství a dnes prvního
náměstka ministra zemědělství
ing. Burdu v souvislosti s formálností práce
mezirezortní privatizační komise a písemným
slibem nájemci majetku AGP Sokolov, jak je uvedeno v téže
důvodové zprávě.
Bývalé ředitele regionálních,
později územních odborů ministerstva
zemědělství a jejich detašovaných
pracovišť Ing. Hrušku a Ing. Hlaváčkovou
v souvislosti s jejich jednáním popsaným
v uvedené zprávě. Současné
ředitele územních odborů ministerstva
zemědělství v Sokolově a v Karlových
Varech Erika Kříže a Ing. Knoba, v případě
Ing. Knoba v souvislosti s jeho zodpovědností za
dohled nad aktivitami stávajícího detašovaného
pracoviště jeho regionálního odboru
i okolnostmi uvedenými v mém vyjádření
k odpovědi ministra Luxe na předchozí interpelaci,
v případě E. Kříže v souvislosti
s těmito okolnostmi. Ředitele Agropodniku Sokolov
a pozdějšího likvidátora tohoto podniku
Ing. Karla Balíčka v souvislosti s odvoláním
žaloby předchozího ředitele Agropodniku
Sokolov na nájemce majetku, jak je uvedeno v důvodové
zprávě v předchozí interpelaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a než předám slovo panu kolegovi Vačkářovi,
poprosím o to, abyste se, vážení kolegové,
ještě jednou ... (posl. Řezníček:
Dovoluji si navrhnout, abyste vynuloval sněmovnu). Což
jsem udělal. Poprosím, abyste se zaregistrovali.
Ve smyslu jednacího řádu, protože nejsme
sněmovnou usnášeníschopnou, přerušuji
schůzi do 14.00 hodin. Děkuji.
(Jednání přerušeno ve 13.42 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.05 hodin.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Dámy
a pánové, budeme pokračovat přerušeným
bodem, který se nazývá "Interpelace,
otázky a podněty poslanců Poslanecké
sněmovny na členy vlády". Byl jsem informován,
že jako první po přestávce je přihlášen
pan poslanec Vačkář, po něm pan poslanec
Bílý. Prosím, pane poslanče, uděluji
vám slovo.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych vznesl otázku
na pana ministra zemědělství Luxe. Tato věc,
na kterou se chci zeptat, se týká tzv. odstupného
zaměstnancům státních statků,
protože tak, jak všichni víme, toto tzv. odstupné
bylo vyplaceno všem pracovníkům včetně
Ministerstva vnitra a dalších složek, o kterých
bych nerad dále hovořil. Ale nebylo dosud vyplaceno
těmto pracovníkům a myslím, že
je to chyba. Proto se ptám, dokdy tak bude učiněno.
Nebo máme zase u nás občany rovné
a některé rovnější? Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Vačkářovi, prosím pana
poslance Bílého, připraví se pan poslanec
Bláha, potom pan poslanec Wagner.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
kolegové a kolegyně, obracím se s podnětem
na komisi pro veřejné a sdělovací
prostředky. V našem státě jsme stanovili,
že rozhlas a televize jsou veřejnoprávní
instituce. Tedy od pojmu veřejné můžeme
odvozovat, že by měly sloužit všem občanům
bez rozdílu národnosti, světonázorové
orientace i politického zaměření.
V poslední době se na mne obrátila celá
řada voličů, také členové
výboru Moravského národního kongresu,
že rozhlasová stanice Radiožurnál se snížila
k tomu, že dala ve svém vysílání
prostor k bezprecedentnímu rozeštvávání
českého a moravského národa. Aby si
to poslankyně a poslanci české národnosti
dovedli představit, budu modelovat analogickou situaci.
Představte si, vážení poslanci a poslankyně,
že se ráno probudíte a při snídani
si pustíte v exponovaném čase 7.45 rádio
a naladíte si stanici Radiožurnál. Ozve se
vám v příspěvku Jiří
Pavel Kříž, který vám oznámí,
že jako Čech, Čech národností,
jste podřád člověka homo sapiens.
Vyznačujete se hruškovitou hlavou a jinak se vám
lidově říká homouš. Takové
příspěvky jdou v našem rozhlase, který
je veřejnoprávní institucí. Samozřejmě
tato prohlášení zakládají skutkovou
podstatu trestného činu, ale mně nejde o
nějakého psychicky nevyrovnaného člověka.
Jde o to, že tento redaktor zřejmě cítí
podporu z různých míst, aby se mohl prezentovat
a získat popularitu těmito slovními zvratky.
Proto žádám, aby komise tento případ
projednala a zjednala nápravu. Myslím si, že
občané moravské národnosti budou brát
jako dostatečnou satisfakci, aby ve stejném čase
na stejné stanici bylo přečteno redakční
prohlášení, v němž bude vyjádřeno,
že redakce se distancuje od národního štvaní
a projevu českého šovinismu. Váží
si dobrého soužití českého a
moravského národa v jednom státním
celku. A doufá, že moravský národ bude
mít v tomto státě odpovídající
postavení. Nic víc, nic míň.
Chtěl bych připomenout všem poslancům
tohoto českého a moravskoslezského sněmu,
aby si uvědomili známý citát z Kollárovy
Slávy dcery, který říká: Sám
svobody, kdo hoden, svobodu zná vážiti každou.
Ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrokem.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Bláhu, připraví
se pan poslanec Wagner.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane
předsedající, paní a páni kolegové,
chci přednést interpelaci na pana ministra Rumla
ve věci činnosti současného přednosty
Okresního úřadu Rakovník ve vztahu
k rakovnickému Regionálnímu poradenskému
a informačnímu centru.
Obracím se se svou interpelací na přinejmenším
podivné chování současného
přednosty Okresního úřadu v Rakovníku
pana inženýra Jiřího Chalupeckého,
a to zejména potud, co se týká jeho postojů
jako představitele státní správy k
výše uváděnému informačnímu
centru, které dnes je reprezentováno společností
KOREKA.
Úvodem velice krátce: Již v roce 1992 vznikala
na území České republiky tato centra
na podporu vzniku a rozvoje malých a středních
podniků. Zřízení těchto center
se týkalo i usnesení vlády České
republiky č. 9 ze dne 8. 1. 1992 - v podstatě program
budování sítě těchto poradenských
center pro vznik malých a středních podniků
soukromého podnikání. Také tehdy v
regionu Rakovník-Beroun byla vytvořena Regionální
rada pro vytvoření příslušného
poradenského centra. Tehdy ji tvořily regionální
organizace, jako je okresní úřad, Městský
úřad Rakovník, rakovnická pobočka
Agrobanky, Komerční banky, firma Procter and Gamble,
Svaz pracovníků Rakovník a firma KOREKA.
Jsou zápisy z těchto jednání, kde
rada udělala jak postup, který předcházel
výběru této firmy, i kontakt, který
byl navázán. Výběrovým řízením
byla tehdy vybrána výše uvedená firma.
K tomu jenom poznamenávám - protože zakládání
těchto center bylo podporováno taktéž
finančně z prostředků programu
PHARE, ale to v tuto chvíli neplatí pro rakovnickou
firmu, neboť nebyla v této první vlně.
Čili mám za povinnost dbát i podnětů
občanů ze svého volebního regionu
a tito se na mne již delší dobu obracejí
a upozorňují na poněkud podivné chování
pana přednosty, který jako představitel státní
správy má velice zajímavé kroky, kterými
se již stačil "proslavit", např.
k postupu vůči místní Policii, Školskému
úřadu, ale i v otázce neplatného rozvázání
pracovního poměru pracovníka Okresního
muzea dr. Somola ředitelem, panem Povolným (to jsem
koneckonců dneska uváděl ve své odpovědi
na odpověď pana ministra během bodu 19).
Zajímavá ale bezesporu je úloha pana přednosty
ve veřejné polemice se shora uvedenou firmou, která
probíhá na stránkách okresních
novin, kde pan inženýr Chalupecký zřejmě
nemá nebo nechce mít přesné informace
a podsouvá veřejnosti informaci zkreslenou. Nebudu
uvádět citace z těchto článků,
budou přílohou písemné interpelace.
Ale naskýtá se otázka únosnosti těchto
článků, lživých obvinění
a matení veřejnosti.
Proto, pane ministře, domnívám se, že
situace okolo šéfa rakovnického úřadu
a firmy KOREKA již přerostla únosné
meze, a proto se ptám:
Za prvé - jak jsou vám známy okolnosti ohledně
konkrétně cíleně polemiky přednosty
Okresního úřadu v Rakovníku, který
je řízen vaším resortem, s firmou KOREKA,
jak toto jako ministr vnitra hodnotíte, jak jsou vám
známy okolnosti, za kterých došlo k založení
regionálního informačního centra v
Rakovníku.
Za další - jaký postup zaujme Ministerstvo
vnitra v případech, kdy se úředně
prokáže, že vedoucí činitel, přednosta,
hrubým způsobem snižoval (zejména prokazatelně
nepravdivými údaji šířenými
veřejně) vážnost třetí
osoby, ať již fyzické nebo právnické.
A ptám se - je v těchto případech
podle vás na místě podání návrhu
vládě České republiky na odvolání
přednosty?
Za další - je vám známo, že na
přednostu Okresního úřadu v Rakovníku
je podán podnět trestního stíhání
pro trestný čin pomluvy a zneužití pravomoci
veřejného činitele, a jestli jsou vám
známy i jiné případy občanskoprávních
nebo trestněprávních podání
třetími osobami na tohoto přednostu, pokud
ano, v jaké souvislosti byly podány?
Jako poslanec, jak jsem byl požádán, cítím
povinnost položit výše uvedené otázky
a při vypracování, jak již jsem uvedl,
doporučuji se seznámit i s přílohou
písemně podané interpelace, kterou podám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosil bych pana poslance Wagnera, připraví se paní
poslankyně Mazalová, která je poslední
z přihlášených k interpelacím.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych položil
vládě ČR dvě otázky, a to v
souladu s § 90 zákona o jednacím řádu
sněmovny. První otázka: Ptám se vlády
ČR, které instituce ČR mají v držení
materiály bývalé Státní bezpečnosti
a k jakým účelům je k nim umožněn
přístup a jakému okruhu osob? Jak je zajištěna
ochrana občanů proti zneužití informací,
které Státní bezpečnost o nich zhromažďovala?
Druhá otázka: V tisku bylo publikováno, že
v seznamu agentur Státní bezpečnosti, který
byl zveřejněn v Necenzurovaných novinách,
chybí zhruba 3500 jmen. Kladu otázku, zda bylo vyšetřováno,
jak se stalo, že seznam byl takto zkrácen?
Považuji za důležité, aby se oběma
otázkami zabývaly kompetentní orgány
a kladu otázku nikoli odpovědným vedoucím
představitelům těchto orgánů,
ale přímo vládě republiky, protože
se domnívám, že může z příčin
uvedených v obou dvou otázkách dojít
k případnému porušení práv
občanů ČR. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Wagnerovi a prosím paní poslankyni
Mazalovou. Nemám žádné další
přihlášky k interpelacím.