Poslanec Robert Kolář: Pane předsedo, dovolím si navrhnout sněmovně jedno řešení. V návrhu pana kolegy Bláhy, který jsme právě odhlasovali, je tisková chyba. Uprostřed textu v zákonu o správě daní a poplatků u bodu 1 má být místo posledního slova "přikázány" slovo "prokázány". Doufám, že to sněmovna bere na vědomí. Takto to bude také v zákoně. Pouze na to jsem chtěl upozornit a doufám, že proti mému návrhu nejsou námitky. Jestliže tomu tak není, můžeme pokračovat návrhem pana kolegy Hirše.
Předseda PSP Milan Uhde: Má někdo námitku proti konstatování, že ve zmíněném případě se jedná o vyslovený překlep nebo tiskovou chybu? Doufám, že námitka není. Je to zcela zjevné. Děkuji. Pan společný zpravodaj bude pokračovat.
Poslanec Robert Kolář: Pan kolega Hirš vystoupil s dvěma pozměňovacími návrhy. První se týkal § 24 odst. 3. Předkladatel i zpravodaj nedoporučují přijetí.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o dalším pozměňovacím návrhu. 119. hlasování.
Kdo podporuje pozměňovací návrh pana poslance Hirše, ať to dá najevo stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Pro odevzdáno 12 hlasů, proti 84, zdrželo se 74, 4 nehlasovali. Pozměňovací návrh poslance Hirše nebyl přijat.
Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Robert Kolář: Druhý pozměňovací návrh pana kolegy Hirše se týkal § 99, rovněž zákona o správě daní a poplatků. Předkladatel i zpravodaj nedoporučují přijetí.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o druhém pozměňovacím návrhu poslance Hirše. 120. hlasování.
Kdo podporuje přednesený návrh, ať to dá najevo stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Pro odevzdáno 4 hlasy, proti 91, zdrželo se 81, nehlasovali 3. Tento pozměňovací návrh rovněž nebyl přijat.
Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Robert Kolář: Jako poslední vystoupil včera s pozměňovacími návrhy pan kolega Wagner. Přednesl celkem tři pozměňovací návrhy a v dnešním dopoledním programu upřesnil, abychom o prvních dvou hlasovali společně. Je to jednak k § 40 odst. 7 a dále k bodu 62. Předkladatel i zpravodaj přijetí obou dvou nedoporučují.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu poslance Wagnera. 121. hlasování.
Kdo podporuje tento návrh, ať to dá najevo stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Pro odevzdáno 74 hlasů, proti 82, zdrželo se 23. Konstatuji, že tento pozměňovací návrh nebyl přijat.
Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Robert Kolář: Třetí pozměňovací návrh pana kolegy Wagnera se týkal bodu 9, resp. vložit nový bod v článku II. Předkladatel a zpravodaj nedoporučují.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Wagner má k tomu faktickou poznámku.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nevyrozuměl jsem jako pan zpravodaj, že by předkladatel nedoporučoval. Vyrozuměl jsem, že mě vyzval ve svém závěrečném slově, že bude souhlasit, pokud já budu souhlasit s tím, že rok 1994 se nahradí 1995 a rok 1996 se nahradí rokem 1997. Já s tím souhlasím. Děkuji.
Poslanec Robert Kolář: Já se omlouvám. Nevím, co zaznělo v rozhovorech s předkladatelem nebo co řekl pan ministr v závěrečném slově. Nicméně se domnívám, abychom mohli o změně let 1994 za 1995 hlasovat, že by to tady muselo zaznít od někoho z poslanců, že to nemůže říci jenom ministr. Rozprava byla ukončena a tento pozměňovací návrh jsem nezaznamenal. Jestliže zazněl, tak mě opravte. Ale podle mého názoru nelze hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Hrdý.
Poslanec Karel Hrdý: Chtěl bych poprosit pana ministra, aby otevřel rozpravu, aby pan poslanec Wagner mohl upřesnit svůj pozměňovací návrh o letopočty.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Obávám se otevřít rozpravu, protože se obávám laviny dalších pozměňovacích návrhů. Nicméně, jak jsem to řekl ve svém závěrečném slově, tak jsem to myslel. To znamená, že základním předpokladem pro to je oceňovací zákon, který bude v průběhu roku 1994 připraven vládou a - jak doufám - Parlamentem schválen, takže mohou nastat majetková přiznání v roce 1995.
Předseda PSP Milan Uhde: Hlásí se pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Děkuji panu ministrovi a přečtu tedy přesné znění, o kterém by se mělo hlasovat. "§ 42 - Přiznání se podá vždy do 31. května podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. Po prvé se přiznání podá v roce 1995, dále v roce 1997 a pak vždy po třech letech. Přiznání se podává správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmů." Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Hlásí se paní poslankyně Mazalová.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dovolím si podat změnu. Pozměňovací návrh - bod 47 § 15 odst. 1 doplnit písmeno f), které bude znít: "5000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem diabetického průkazu". Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Uzavírám rozpravu a budeme hlasovat nejdříve o návrhu, který upřesnil pan poslanec Wagner. Prosím, aby se pan společný zpravodaj ujal své funkce.
Poslanec Robert Kolář: Pan kolega Wagner upřesnil svůj pozměňovací návrh ze včerejška. Domnívám se však, že po projevu pana ministra a po upřesnění je všem jasné, o čem budeme hlasovat. Předkladatel i zpravodaj doporučují.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu poslance Wagnera, a to ve 122. hlasování na této schůzi.
Je zde ještě návrh na to, abych vás odhlásil a abychom se znovu zaregistrovali. Tomuto návrhu chci a musím vyhovět.
Kdo podporuje tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončeno.
Pro 127, proti 13, zdrželo se 32, 4 nehlasovali. Pozměňovací návrh poslance Wagnera byl přijat.
Zbývá, pane společný zpravodaji, ještě návrh paní poslankyně Mazalové, pronesený před chvílí.
Poslanec Robert Kolář: Zbývá návrh paní kolegyně Mazalové, který je v podstatě shodný s tím, který zazněl ve včerejší rozpravě. Liší se pouze částkou - 6000 se snižuje na 5000. Stanovisko předkladatele a zpravodaje se nemění, čili nedoporučují.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o posledním pozměňovacím návrhu. Je to návrh poslankyně Mazalové. Bude to 123. hlasování.
Kdo tento návrh podporuje, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončeno.
Pro 84, proti 38, zdrželo se 51, dva nehlasovali. Nebylo dosaženo nadpoloviční většiny. Pozměňovací návrh poslankyně Mazalové nebyl přijat.
Pan poslanec Valach má technickou poznámku. Dávám mu příležitost.
Poslanec Vítězslav Valach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, velice se omlouvám, ale rád bych podal návrh na revokaci hlasování o návrhu pana poslance Janečka, týkajícím se rodiny s více dětmi. Jelikož hlasování těsně před ním i po něm byla zpochybněna, rád bych podal tento návrh. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Faktická poznámka pana poslance Václava Trojana.
Poslanec Václav Trojan: Vážení kolegové, připojil bych se k žádosti pana kolegy Valacha, protože v době, kdy hlasování probíhalo, jsem náhodou chvíli nebyl ve sněmovně a byl jsem přihlášen. Jak víte, hlasování dopadlo rozdílem jednoho hlasu. Takže se přimlouvám za revokaci.
Předseda PSP Milan Uhde: Myslím, že přímluva samozřejmě může být pronesena, ale návrh byl stejně už pronesen. Prosím, slovo má pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážené dámy a pánové, domnívám se, že demokracie je také umění prohrávat. Jestliže prohraji, měl bych prohrát čestně a uznat to, zkusit to podruhé. Myslím to na obě strany.
Předseda PSP Milan Uhde: Plně souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Hofhanzl, také jsem to zde před tím připomínal. Ale je pravda, že návrh na revokaci byl vznesen. Jak jsem rozuměl výkladu pana poslance Výborného, takové námitce je třeba vyhovět, není možno ji z předsednického místa zamítnout. Je třeba hlasovat a budeme hlasovat.
Pan poslanec Valach navrhl revokovat usnesení sněmovny o pozměňovacím návrhu pana poslance Janečka. Je všem jasné, o jakém pozměňovacím návrhu, resp. o jeho revokaci budeme hlasovat? Ano.
Je zde výzva, abych vás odhlásil. V tuto chvíli jsem to učinil, zaregistrujte se prosím nově.
Bude to 124. hlasování a týká se návrhu poslance Valacha na revokaci usnesení sněmovny o pozměňovacím návrhu pana poslance Janečka.
Kdo je pro tento návrh, ať to dá najevo stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončeno.
Pro 61, proti 90, zdrželo se 24, nehlasovali 3. Nebylo dosaženo potřebné nadpoloviční většiny 90 přítomných. Návrh na revokaci nebyl přijat.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, které zazněly ve včerejším programu. Dnes vystoupil kolega Bláha a kolega Wagner. Vystoupil kolega Vrzal. Tím, že upřesňoval některé své pozměňovací návrhy, bychom měli dát hlasovat o posledním návrhu, o kterém jsem se již zmínil. Týká se penzijních fondů a penzijního pojištění, které se vyskytuje v textu celého zákona, ale jelikož žádný takový zákon neznáme, pan kolega Vrzal navrhoval, aby se veškerá ustanovení zákona, která se týkají těchto fondů, z textu vypustila. Myslím, že i o tomto je potřeba dát hlasovat. Předkladatel i zpravodaj doporučují tento návrh.
Předseda PSP Milan Uhde: Je nějaká námitka? Nevidím žádný projev námitky. Budeme hlasovat o posledním pozměňovacím návrhu, jehož shrnutí jste právě vyslechli. Jde o 125. hlasování.
Kdo podporuje tento pozměňovací návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončeno.
Pro odevzdáno 120 hlasů, 3 proti, 54 se zdrželo, jeden nehlasoval. Bylo dosaženo nadpoloviční většiny přítomných, pozměňovací návrh byl přijat.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedo, vyjádřili jsme se ke všem pozměňovacím návrhům, které ve sněmovně k tomuto zákonu zazněly a můžeme dát hlasovat o zákonu jako celku.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 617, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 646 a schválených pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí s předneseným návrhem, ať to ve 126. hlasování dá najevo tím, že stiskne tlačítko. Kdo je proti tomu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo. Pro odevzdány 104 hlasy, proti 40, zdrželo se 33, nehlasovali dva poslanci. Tento návrh byl přijat.
Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi. Děkuji společnému zpravodaji panu Robertu Kolářovi. Tím končí velký balík daňových zákonů a já bych ještě udělil slovo panu ministru financí. Poté paní poslankyni Röschové.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Chtěl bych ještě jednou všem paním poslankyním a pánům poslancům poděkovat za všechny daňové zákony a chtěl bych poděkovat i všem zpravodajům, myslím, že odvedli velký kus práce. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má paní poslankyně Röschová. (Poslanci opouštějí jednací sál. Hluk v sále.) Prosím o klid, pokračujeme.
Poslankyně Anna Röschová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěla jsem v té plodné debatě o procedurálních návrzích a námitkách proti hlasování se připojit k tomuto proudu, ale přesto mi teď, po konečném hlasování, dovolte něco říci jako jednomu z autorů zmíněného zde usnesení. Když autoři dali do usnesení - a tato sněmovna to odsouhlasila - že námitka proti hlasování se má vznést bezprostředně po hlasování, mysleli tím skutečně bezprostředně. Tzn. ihned, jak hlasování skončí. Připadá mi skutečně velmi neseriózní nejdříve požádat o vynulování hlasovacího zařízení, zjistit stav ve sněmovně, jakým způsobem se změnil a poté vznést námitku proti hlasování. Říkám znovu, že to nepůsobí příliš seriózně a rozhodně to nesplňuje to, co sleduje usnesení, tj. bezprostřednost vznesení námitky. Prosila bych vás mnoho, abychom toto příště neopakovali. Je vaše svaté právo nesouhlasit s hlasováním, ale vzneste tu námitku bezprostředně. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Röschové. Ušetřila mi to, že bych se s podobným apelem k vám obrátil sám. Prosím nyní o obnovení klidu ve sněmovně, je třeba pracovat dál, jinak se stane, že státní rozpočet budeme schvalovat v podobě Tříkrálové deklarace. (Veselost.)
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, podle sněmovního tisku 612720 jsou předmětem desátého bodu, ke kterému nyní přistupujeme.
Prosím pana ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku, aby se ujal slova a sněmovně přednesený návrh odůvodnil. Prosím, pane ministře. (Ve sněmovně přítomno pouze několik desítek poslanců.)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vláda předkládá Poslanecké sněmovně návrh na některé úpravy v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a v oblasti důchodového zabezpečení. Tento návrh se předkládá po vyhodnocení dosavadního vývoje, který se vyznačuje postupnými kroky, směřujícími k přebudování celého sociálního systému. Předložený vládní návrh se dotýká několika zákonů. V prvé řadě představuje novelizaci zákona č. 589/1992 Sb. Tato novelizace, obsažená v čl. I, je nezbytná již z toho důvodu, že účinnost tohoto zákona je omezena a má končit dnem 31. 12. 1993. Toto omezení se proto navrhuje zrušit, aby pojistné mohlo být vybíráno i v dalším období.
Významné změny tohoto zákona se týkají především osob samostatně výdělečně činných. Některá opatření v oblasti pojistného na sociální zabezpečení Parlament na návrh vlády přijal již s účinností od 1. července t.r. Jednalo se zejména o snížení vyměřovacího základu o deset bodů a zavedení zálohového systému placení pojistného. Nyní vláda po vyhodnocení platné právní úpravy předkládá další návrhy na úpravu sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ). Předně navrhuje rozlišovat povinnou účast OSVČ na důchodovém zabezpečení a dobrovolnou účast na nemocenském pojištění. V návaznosti na zrušení povinné účasti těchto osob na nemocenském pojištění se jim dává možnost se dobrovolně přihlásit k tomuto pojištění a dobrovolně platit pojistné na nemocenské pojištění. Tomu se pak přizpůsobují jednotlivá ustanovení zákona, který dosud nerozlišoval placení pojistného na důchodové zabezpečení a pojistného na nemocenské pojištění. OSVČ, které se dobrovolně přihlásí k nemocenskému pojištění, budou platit na nemocenské pojištění pojistně, a to z měsíčního vyměřovacího základu, platného pro zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení.
U OSVČ se navrhuje dále zavést placení záloh na pojistné pozadu místo dosavadního systému placení dopředu. Tím se vyhovuje námitkám podnikatelů, že jsou znevýhodněni proti zaměstnancům, kteří pojistné pozadu již platí. Přechod na nový systém placení záloh na pojistné znamená výpadek dvouměsíčních záloh, tj. částky 1,1 miliardy Kč, neboť v roce 1994 se podle nové úpravy odvedou zálohy poprvé až v březnu. S touto skutečností však bylo při sestavování státního rozpočtu na příští rok počítáno.
Další úpravy v zákoně o pojistném se týkají výše sazeb příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Po vyhodnocení očekávané skutečnosti roku 1993 a výhledu na r. 1994 se navrhuje snížit sazbu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to ze 4 % na 3 % vyměřovacího základu. Snížení se přitom týká všech plátců příspěvku. Toto snížení bude znamenat nižší výběr příspěvku v částce cca 3,2 miliardy, avšak i sazba 3 % by měla pokrýt výdaje na zaměstnanosti.
V čl. II návrhu zákona se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení. Zde se jednak nově formuluje celá část šestá zákona, která upravuje důchodové zabezpečení a nemocenské pojištění OSVČ, jednak řeší problém tzv. sociálních hospitalizací. U OSVČ se zakotvuje dobrovolná účast na nemocenském pojištění a upravují se podmínky pro nárok na dávky poskytované z tohoto pojištění. Okruh těchto dávek se přitom redukuje u přídavků na děti, podporu při narození dítěte a pohřebné. Tyto dávky však budou náležet podle jiných předpisů, tj. předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců. Úprava je obsažena v tisku 614. Z nemocenského pojištění OSVČ budou tedy náležet nemocenské dávky a peněžitá pomoc v mateřství. Návrh zákona upravuje podmínky nároků a způsob výpočtu těchto dávek s tím, že pro sazby těchto dávek a maximální hranici pro výpočet platí obdobně příslušná ustanovení předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na důchodovém zabezpečení se nemění. V novele zákona o sociálním zabezpečení se navrhuje řešit dále tzv. sociální hospitalizace. Jde o problém pobytu občanů ve zdravotnických zařízeních v případech, kdy potřebná péče by měla být zajišťována v zařízeních sociální péče, avšak z důvodu nedostatečné kapacity těchto zařízení nemohou být občané ze zdravotnického zařízení propuštěni. Nový systém financování zdravotnictví zdravotními pojišťovnami pokrývá pouze náklady na potřebnou zdravotní péči pacientů v lůžkových zdravotnických zařízeních. Sociálně hospitalizovaným občanům má být proto přechodně poskytována potřebná sociální péče zdravotnickým zařízením místo příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Z toho důvodu náklady na tuto péči zčásti ponese orgán sociálního zabezpečení. Zároveň se na úhradě bude podílet občan, kterému je sociální péče ve zdravotnickém zařízení poskytována.
V návaznosti na tuto hmotněprávní úpravu se současně upraví kompetence okresních úřadů ve vztahu k těmto sociálním hospitalizacím. Tyto otázky jsou pak obsaženy v článku VI.
V novele zákona o sociálním zabezpečení se dále navrhuje zvýšení dávek, náležejících členům rodin občanů, konajících vojenskou službu, a to zaopatřujícího příspěvku a příspěvku na úhradu za užívání bytu. Poslední úprava výše těchto dávek je z roku 1991 a jejich výše již zaostává za mzdovým a. cenovým vývojem. Podle návrhu zákona má nová výše zaopatřovacího příspěvku, poskytovaného manželce vojáka, činit 910,- Kč měsíčně a poskytovaného dítěti vojáka 680, - Kč měsíčně.
Zákon o sociálním zabezpečení se mění dále tak, že se z něho vypouštějí ustanovení procesního a organizačního charakteru, která byla zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení částečně zrušena nebo překonána. V důsledku toho se v článku III tohoto tisku upravuje a doplňuje zákon 582/1991 Sb.
Dále se tento zákon upravuje v souvislosti se zavedením dobrovolného nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, a to zejména pokud jde o podávání přihlášek a odhlášek k důchodovému zabezpečení v nemocenském pojištění.
Vedle uvedených změn, které jsou z věcného hlediska významné, se v předloženém návrhu zákona provádějí některá legislativní zpřesnění nebo dílčí věcné úpravy, které navazují na uvedené věcné změny.
Nyní mi dovolte několik slov ke společné zprávě výborů. Souhlasím s navrženými úpravami s výjimkou návrhu na doplnění nového bodu 31 v článku I. V tomto bodě se navrhuje sankce vůči orgánům sociálního zabezpečení. Lze souhlasit s principem, že státní orgán by měl v případě opožděného vrácení přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení nahradit újmu, která plátci pojistného nedodržením zákonných pravidel může vzniknout. Předložený návrh však zavádí penále, což je ve vztahu ke státnímu orgánu neobvyklé. Jde totiž o sankční opatření, nikoli o náhradu škody, vzniklé nesprávným postupem státního orgánu.
V oblasti daní se též v případě přeplatku na dani neuplatňuje penále, a to ani v případě zavinění správcem daně. Pouze v případě tohoto zavinění je správce daně povinen platit úrok z přeplatku ve výši 140 % diskontní úrokové sazby, nikoliv tedy penále.
Dále návrh zcela opomíjí procesní stránku. Za prvé je v rozporu se správním řádem, který stanoví určitě lhůty pro vydání rozhodnutí. Zde je navrhováno penalizovat ještě před uplynutím lhůt stanovených správním řádem. Tyto lhůty nejsou samoúčelné, neboť je třeba pamatovat na případy, kdy dochází ke sporu o výši přeplatku nebo kdy je třeba vyžádat další podklady pro rozhodnutí o přeplatku.
Za druhé je zde otázka, kdo posoudí výši přeplatku a uloží penále. Podle § 104c zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního. zabezpečení, totiž o penále rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru. Je nelogické, aby státní orgán ukládal sám sobě penále vlastním rozhodnutím.
Přijetím nového bodu 31 v článku I vzniknou uvedené problémy, a proto s návrhem na doplnění tohoto bodu v předloženém znění nemohu souhlasit.
S touto jedinou výhradou doporučuji Poslanecké sněmovně předložený vládní návrh zákona schválit.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
ministru práce a sociálních věcí
Jindřichu Vodičkovi a žádám,
aby se ujal slova společný zpravodaj výborů
poslanec Jan Zahradníček.