Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předkládá poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podle § 10 odst. 1. zák. ČNR č. 576 o rozpočtových pravidlech zprávu vlády o plnění státního rozpočtu ČR za I. - III. čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že v následujícím bodu budu hovořit podrobněji o ekonomických výsledcích České republiky v letošním roce, omezil bych se v této fázi pouze na velmi stručné hodnocení ekonomického vývoje v letošním roce.
Chtěl bych říci, že vláda hodnotí vývoj ekonomiky v letošním roce pozitivně. Zejména hodnotí pozitivně, že se zvyšuje postupně poptávka jak vnitřní, tak vnější, což vytváří předpoklady pro ekonomický růst. Dále trvá stabilita devizového kurzu už od prosince roku 1990 a trvá i stabilita cen, ve které České republika dosahuje ze všech transformujících se zemí nejlepších výsledků. Pokračuje dynamický proces transformace české ekonomiky. Vývoj v oblasti platební bilance je příznivý. Stoupají devizově rezervy, směnné relace se vyvíjejí příznivě, dynamicky roste export. V zásadě lze konstatovat, že pokračuje i zdravý vývoj v oblasti veřejných financí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, výrazným rysem současného ekonomického vývoje je, jak už jsem řekl, stabilita veřejných financí, která se projevuje trvalým přebytkem hospodaření veřejných rozpočtů. Výsledky dosažené při plnění rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí tak korespondují s výsledky dosaženými při rozvoji naší ekonomiky za tři čtvrtletí letošního roku. Je vám známo, že od poloviny února byl vývoj státního rozpočtu charakterizován trvalým přebytkem příjmů nad výdaji. Ten ke konci třetího čtvrtletí, to je k datu, ke kterému je předkládána tato zpráva, dosáhl výše 4,3 mld. Kč. Přitom je třeba vidět, že uvedený výsledek byl ovlivněn clearingovým zúčtováním mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, jehož saldo zhoršilo výsledek rozpočtu k tomuto datu o zhruba 643 milionů Kč, takže reálný přebytek by činil v zásadě 5 miliard Kč. Mohu vám poskytnout i údaj ke konci listopadu letošního roku, tzn. měsíc před závěrem roku. Přebytek rozpočtu k 30. 11. činil 2,7 mld. Kč a v tom zhoršující vliv clearingu 3,7 mld. Kč ve vztahu ke Slovensku.
Přebytek by za jinak nezměněných okolností byl ještě vyšší. Stav disponibilních prostředků na účtech rozpočtů okresních úřadů a obcí představoval ke konci září 20 mld. Kč, z toho čistý přebytek příjmů nad výdaji bez použití prostředků fondu rezerv a rozvoje činil 8,2 mld. Kč.
Celkově lze tedy hospodaření veřejných rozpočtů za tři čtvrtletí letošního roku hodnotit pozitivně. Přitom se musel rozpočet vypořádat i s vlivy, s nimiž se při jeho sestavování nepočítalo. Jde, jak už jsem se zmínil, o clearingově zúčtování plateb mezi Českou republikou a Slovenskem.
Vývoj příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je vládou i Ministerstvem financí průběžně sledován. K zamezení daňových úniků jsou ministerstvem přijímána potřebná opatření, zejména ve smyslu zintenzivnění kontroly placení daní, a tím zajištění potřebné výše příjmů. I v oblasti legislativní jsme dnes dopoledne přijali legislativní úpravu v oblasti spotřebních daní, která by měla přispět k snížení daňových úniků v oblasti pašování cigaret.
Při hodnocení úrovně plnění rozpočtových příjmů je nezbytně věnovat pozornost zejména hlavním daňovým příjmům. K nim bych uvedl. Setrvávají problémy v dosavadním plnění daně z příjmu právnických osob, kde očekáváme, že dojde k výpadku proti schválenému rozpočtu. V posledních měsících třetího čtvrtletí se projevily problémy i v plnění dalšího významného druhu rozpočtových příjmů, a sice v oblasti daně z přidané hodnoty. Situace v průběhu října se zlepšila a výnos daně dosáhl úrovně odpovídající průměru za první pololetí. Nicméně vývoj této daně bude rozhodovat o celkovém výsledku hospodaření rozpočtu za celý rok.
Naproti tomu je uspokojivé plnění spotřebních daní. Velmi příznivě se vyvíjí plnění výnosu ze cla a rovněž pojistné sociálního zabezpečení přesáhne částku, která byla uvažována v rozpočtu.
Vcelku tak vývoj za uplynulých devět měsíců svědčí o tom, že příjmy státního rozpočtu, mám tím na mysli celkové příjmy, byly stanoveny reálně a je předpoklad jejich celkového splnění.
Pokud jde o výdaje státního rozpočtu, dosavadní vývoj ukazuje, že zatímco neinvestiční výdaje se v zásadě ke konci třetího čtvrtletí pohybují na úrovni tří čtvrtin roku, je čerpání kapitálových výdajů v důsledku sezónního vývoje nižší.
Ve vztahu k rozpočtům okresních úřadů a obcí byly do konce třetího čtvrtletí ze státního rozpočtu poskytnuty dotace v plné výši, to znamená ve výši 17 mld. Kč.
Z dalších výdajových položek bych se zmínil o relativně nižším čerpání výdajů určených na politiku zaměstnanosti, které souvisí s tím, že míra nezaměstnanosti je nižší, než jsme uvažovali. Úspora v této oblasti bude použita v rozhodující míře na krytí schváleného zvýšení výdajů směřujících do sociální oblasti.
Zmínil jsem se již o znepokojivém vývoji na clearingovém účtě ve vztahu k Slovensku, kdy v podstatě od konce října, kdy saldo činilo zhruba 1,8 mld. Kč v tom smyslu, že Česká republika úvěrovala Slovenskou republiku; toto saldo dosahuje v současné době téměř 4 mld. Kč a blíží se tak k hranici mezního úvěru, který je stanoven v platební smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
Z tohoto důvodu přijala i centrální banka s účinností ode dneška revalvační opatření ve vztahu Kč k zúčtovacímu ECU.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci vás ujistit, že v každém případě bude vláda i ministerstvo financí věnovat vývoji příjmové i výdajové stránky rozpočtu v posledním měsíci roku zvýšenou pozornost. Již nyní s blížícím se koncem roku analyzujeme intenzivně každodenní výsledky rozpočtu a průběžně provádíme krátkodobé predikce očekávaného vývoje ke konci roku tak, abychom zajistili, aby rozpočtové hospodaření skončilo jako vyrovnané.
S přihlédnutím ke všemu, co jsem říkal, navrhuji jménem vlády, aby Poslanecká sněmovna předloženou zprávu schválila. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana Tomáše Ježka, aby nás informoval o výsledku projednávání této zprávy v rozpočtovém výboru a přednesl návrh na usnesení.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, rozpočtový výbor se dne 30. listopadu zabýval zprávou vlády o plnění rozpočtu České republiky za první tři čtvrtletí, vzal ji na vědomí a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. až III. čtvrtletí 1993."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Jako první se do rozpravy přihlásil pan poslanec Tomáš Sojka.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážený pane místopředsedo vlády, pane předsedající, dámy a pánové, v materiálu, předloženém parlamentu, o plnění státního rozpočtu za I. až III. čtvrtletí 1993 je hodnocen současný vývoj základních makroekonomických veličin "jako v zásadě příznivý" s pokračováním transformace mikrosféry a tendence reálného ekonomického růstu.
Považuji toto hodnocení přinejmenším za přehnaně optimistické a chci to doložit několika pohledy.
Hodnocení vývoje hrubého domácího produktu vychází v předložené zprávě z modelového propočtu, který předpokládal nárůst ve III. čtvrtletí proti stejnému období roku 1992 o 0,5 %. Výsledek, zveřejněný statistikou, mluví o poklesu ve čtvrtletí o 1, 5 %, což znamená faktický pokles za tři čtvrtletí o 0,9 % proti stejnému období loňského roku. Protože ve sdělovacích prostředcích proskočila zpráva o "omezené vypovídací schopnosti tohoto agregátního ukazatele v období transformace", zkusím se podívat pod jeho povrch.
Po devíti měsících letošního roku je průmyslová výroba nižší proti stejnému období loňského roku o 5,2 %. V průmyslu je 33 % podniků ztrátových, v zemědělství dokonce 80 %. Ke 30. 9. bylo podáno 993 návrhů na konkurzní řízení v průmyslových podnicích.
Tento vývoj se promítá do výrazného schodku výběru daně z přidané hodnoty, o kterém zde pan místopředseda mluvil, a daně z příjmů právnických osob, které měly tvořit téměř 60 % schváleného rozpočtu.
Za této situace podniky nemají na reprodukci svého movitého majetku, na nákup moderních technologií. Nejsou schopny tak vytvářet nové pracovní příležitosti, což se promítá do zhoršujícího se poměru počtu uchazečů k volným pracovním místům.
V příkrém rozporu s tímto vývojem jsou zisky bankovního sektoru, které byly za I. pololetí letošního roku více jak dvojnásobné proti stejnému období roku 1992. Vedou mě k závěru, že úroková míra z úvěrů, poskytovaných podnikatelské sféře, je neúměrná a nepodporuje její rozvoj. Jako důkaz transformace mikroekonomické sféry je předkládán i výsledek exportu a obchodní bilance ze zahraničního obchodu.
Přebytek ve výši 7,8 miliardy se od propočtu přebytku se Slovenskou republikou ani zdaleka nejeví tak úspěšný. Představuje přebytek pouze 0,9 miliard korun, a co je ale vážnější, že vláda očekává záporné saldo ze zahraničního obchodu ve výši 10 miliard k 31. 12. 1993.
Z předložené kusé informace o zahraničních vztazích sice vyplývá zvýšení našeho exportu do zemí s vyspělou tržní ekonomikou o 17,8 %, proti tomu však vzrostl dovoz z těchto zemí o 27,8 %. Zarážející je, že pouze 37,4 % tohoto importu představují stroje a přepravní zařízení, která by mohla a podle našeho názoru měla zvýšit technologickou úroveň výroby a výrobků.
Podle mého názoru to jen potvrzuje oprávněnost našich požadavků na aktivní politiku vlády, zvýhodňující dovoz progresivních technologií. Nepovažuji ani za příliš šťastný pokles vývozu do evropských zemí s transformující se ekonomikou o 16,3 %. Domnívám se, že se v něm odráží neujasněnost zahraniční politiky vlády k těmto zemím, které mohou, a já jsem přesvědčen, že budou, do budoucna představovat významné odbytiště našich výrobků. A bylo by škoda tyto trhy opustit ve prospěch "dravějších států".
Kladně podle mne nelze hodnotit ani zvyšující se poptávku domácnosti. Bez strukturálního rozboru nelze jednoznačně říci, zda jde o zvýšení z důvodů "vyššího" utrácení za základní životní potřeby nebo o uvědomělý nákup průmyslového zboží dlouhodobější spotřeby.
Tento vývoj v hospodářství a jeho dopady do státního rozpočtu samozřejmě evokují řadu dalších otázek:
Jaká opatření učinila vláda pro ovlivňování bankrotů a zamezení dominového efektu,
jak účinná se projevila akce vzájemného započítávání pohledávek Průmyslovým zápočtovým ústavem,
jaký je podíl jednotlivých příjmových skupin obyvatelstva, když čerpání státního vyrovnávacího příspěvku na devět měsíců činí již 83,9 % rozpočtu,
jaká je míra úspor a její vývoj u jednotlivých skupin obyvatel,
zda vláda neuvažuje využít nadměrného zisku bank k získání dodatečných prostředků pro financování rozvoje podnikání,
jaká opatření vláda připravuje pro situaci, až se podniky začnou chovat skutečně tržně a uvolní pracovníky, kteří dnes představují vysokou umělou přezaměstnanost, suplující sociální politiku vlády,
jaká opatření v rozpočtové sféře předpokládá např. u náhrady mimořádných jednorázových příjmů obcí, plynoucích z prodeje jejich majetku, řešení dotací cen za teplo, zrovnoměrnění výdajů školství, které činí k 30. 9. pouze 70,2 %, diskriminace zemědělských podniků cestou průtahů jejich registrací u rejstříkových soudů a tím uvolnění dotací z jedné třetiny atd.
Abych nezavdal příčinu dohadům, z kterého levicového pramene jsem čerpal uváděné informace, chci podotknout, že vycházím pouze ze zprávy, která nám byla předána pod č.j. 20/66530/93 Ministerstva financí České republiky a vybraných ukazatelů ekonomické a sociální situace poskytnuté Parlamentním institutem v prosinci letošního roku.
Dovoluji si díky této situaci navrhnout sněmovně usnesení tohoto znění:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
I. konstatuje znepokojení s výsledky hospodářství za období leden až září 1993.
II. žádá vládu České republiky, aby do 31. 3. 1994 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zprávu o stavu a předpokládaném výhledu hospodářství České republiky."
Tento návrh usnesení předkládáme jménem klubu poslanců Levého bloku. Doporučuji zároveň, aby v obou částech usnesení bylo hlasováno samostatně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sojkovi. Prosím ho, zda by mohl předat návrh na usnesení písemně zpravodaji rozpočtového výboru a prosím pana poslance Josefa Hájka, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánově, budu skutečně stručný. Souhlasím s tím, co tady řekl pan místopředseda vlády, že zřejmě více prostoru pro posouzení trendu charakteristik bude u dalšího bodu jednání, u projednávání návrhu rozpočtu na příští rok.
Omezil bych se pouze na několik málo otázek, i ve vztahu k podobným jednáním i ve vztahu k jednáním, která povedeme po ukončení této rozpravy.
První otázka zní: V bodech 1 až 9 bylo čerpáno z kapitoly VPS v tzv. položce na vládní úvěry z rozpočtované částky 7,3 mld. 2,6 mld. korun. V návrhu rozpočtu na příští rok je tato částka o 100 mil. korun, pokud se nepletu, povýšena. Ptám se, jestli takto rozpočtovaná částka je adekvátní potřebám nebo je určitou skrytou rozpočtovou rezervou.
Dále se ptám na názor vlády - prosil bych, kdyby pan místopředseda v závěrečném slově na tuto otázku reagoval - jakým způsobem bude vláda řešit evidentně chybějící zdroje v dotacích na teplo v letošním roce, čili ještě před úpravou cen u této kategorie energie. Chtěl bych vyslovit podivení nad tím, co zde řečeno nebylo a řečeno být mělo. Z § 5 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu vyplývá, že tento úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně podle odst. 1 tohoto paragrafu stanoviska ke zprávě o průběhu plnění státního rozpočtu a ke státnímu závěrečnému účtu apod. Nebudu citovat. Myslím, že se nebude vymykat můj výklad správnému výkladu. Jako poslanec jsem očekával, že NKÚ automaticky k tomuto bodu předloží svoji zprávu, protože to tomuto úřadu zákon ukládá. Mrzí mě to z toho důvodu, že jsem při podobné zprávě za 1 až 6, čili pololetní, na absenci této věci upozornil. Pokud se tady zřejmě něco nedostane do usnesení nebo není vymáháno interpelací a pokud je to řečeno pouze v rozpravě, tak přesto, že je to pravdivé, není na to reagováno. Jsem na rozpacích, jestli mám dávat návrh na rozšíření usnesení o něco, co vyplývá z dikce zákona. Připadá mně to trochu absurdní.
Tento apel by měl stačit předkladateli. Možná, že je chyba na straně předkladatele, který zprávu nedal na NKÚ, tam může váznout komunikace. Nevím, kde může váznout komunikace, nechci po tom pátrat, ale byl bych rád, kdyby se toto už neopakovalo.
Stejnou otázku a ve stejném duchu k něčemu, co s touto zprávou nesouvisí, ale souvisí to vlastně s technologií, jestli to, co je zde řečeno, je možné vnímat jako. podnět nebo není možné vnímat jako podnět. Pan místopředseda vlády u jednoho z projednávaných zákonů v podstatě řekl, že by souhlasil se zařazením sorbitu a jiných umělých sladidel pro diabetiky z kategorie 23 DPH do kategorie 5, ale že to neumíme teď technicky ošetřit, že pro to nemáme příslušné číslo. Já to chápu, jinak to nejde, jinak by daň nešla vybírat, ale neměli bychom, až tady budeme dělat další novelu tohoto zákona, konstatovat stejný stav. Mělo by to být impulsem pro to, aby příslušní úředníci státní správy, kteří mají toto v kompetenci, mohli to lépe vymezit, aby na tom pracovali a abychom, až budeme dělat novelu tohoto zákona, to, na čem se sněmovna věcně shodne, uměli legislativně zúřadovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hájkovi a prosím pana poslance Exnera, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, vážená vládo, váženě kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych doplnit otázky, které už byly položeny k problematice rozpočtu za první tři čtvrtletí letošního roku, ještě jednou otázkou, která má určitou souvislost i s přípravou rozpočtu na příští rok. Konkrétně bych se chtěl zeptat, jakými prostředky a v kterých položkách se v letošním roce podílel Fond národního majetku na příjmové části rozpočtu. Částečně jsme tyto otázky měli objasněny v důvodové zprávě k rozpočtu na příští rok, ale zpráva k rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí se o tom podrobně nezmiňuje, a domnívám se, že by tuto otázku bylo vhodně podrobněji objasnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a prosím pana zpravodaje, aby se ujal své funkce. Budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, které v rozpravě zazněly.
Pan ministr a místopředseda vlády Ivan Kočárník si přeje vystoupit v závěrečném slově. Samozřejmě, má možnost.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Děkuji, pane předsedající. Krátce bych reagoval na diskusi, i když si myslím, že budeme o stejných otázkách diskutovat při projednávání rozpočtu. Nicméně otázky čísel hrubého domácího produktu modelových odhadů, které - zprávu jsme dělali dříve než byly dány výsledky Českého statistického úřadu k dispozici - stojí trochu za diskusi.
Především jde o to, že nejpřesnější údaje, které máme, jsou údaje v zásadě o vývoji poptávky, jak poptávky domácností, tak poptávky státu, tak poptávky, která se týká vztahu k zahraničí. Všechny tyto údaje ukazují jednoznačně, že poptávka ve všech těchto segmentech v letošním roce roste.
Čili jinými slovy ukazují na to, že by měl růst, i když připouštím, že míra růstu je velmi diskusní, hrubý domácí produkt.
Překvapivé bylo vydání zprávy Statistického úřadu, nicméně když jsme podrobněji diskutovali s lidmi z tohoto úřadu, sami připouštějí, že tyto výsledky za třetí čtvrtletí a za první až třetí čtvrtletí, byť byly oficiálně zveřejněny, jsou velmi velmi předběžně, velmi velmi odhadované. Druhý nebo třetí den jsem se dozvěděl, že na straně nabídky nejsou zahrnuty některé velké podniky, které mají pozitivní ekonomický vývoj. Co tím chci říci? Chci tím říci jednu věc. Nenechme se svést k jednoznačné - chcete-li - ideologizaci vývoje indexů. Platí, ze v této transformační přelomové době budou vždy hodnoty, které se pohybují kolem nuly, ať už na plusové nebo minusové straně, hodnotami, které jsou v rámci přípustných statistických chyb.
K otázce, kterou pan poslanec Sojka ještě zvedl: Myslím si, že standardní chyby, které se dopouštíme, je. když generalizujeme vývoj. Říkáme obecně podniky jsou v takové či jiné situaci. Myslím si, že to není pravda. Některé podniky jsou, některé nejsou. A v tom je to jemné odlišení, které právě v etapě transformace je třeba sledovat.
Ve zprávě máte uvedeno, že na jedné straně jsou podniky, kde pokračuje sešup, pokračuje vytřásání neefektivní, nekonkurence schopné, neprodejné výroby, a na druhé straně jsou podniky, kde dochází k rychlým nárůstům konkurenceschopné, prodejné výroby. Největším zjednodušením, kterého bychom se mohli dopouštět, by bylo to, že budeme generalizovat, že se to tyká všech podniků atd.
Třetí poznámku mám k poklesu vývozu do transformujících se zemí našich sousedů. Vláda nemá šanci nikomu nařídit, že má vyvážet do Polska či Maďarska. Pokles do těchto teritorií svědčí spíš - jak mi zde pan kolega Ježek šeptal do ucha - o jistých zmatcích v těchto sousedních ekonomikách. Vždy platí a bude platit, že je především věcí těch podniků a exportérů samých, kolik, kam a za jakou cenu budou exportovat. Vláda, potažmo Parlament vytváří pouze podmínky. Podmínky legislativní, podmínky v oblasti exportu, ale nikdy už ne to, že bude rozepisovat úkoly, že do Polska se má vyvézt tolik a tolik tun, do Maďarska tolik a tolik autobusů atd.
Pan poslanec Hájek mně položil dvě otázky. Lépe řečeno možná tři, i když ta třetí otázka není až tak otázkou pro mě. Vládní úvěry - šest miliard a nějaké číslo, které je uvedeno v návrhu rozpočtu na rok 1994. Chci říci, že to není žádné schovávání rezerv. Vládní úvěry, pokud jsou rozpočtovány zákonem o rozpočtu, se týkají pouze dobíhajících akcí, kde je Česká republika vázána smlouvami, nikoliv nově poskytovaných úvěrů.
Ke druhé otázce, která se týká dotací na teplo: Je samozřejmé, že vláda nemůže přerušit, pokud budou vyčerpány prostředky dotací na teplo, poskytování těchto dotací a bude se tímto v nejbližších dnech zabývat.
Pokud jde o Nejvyšší kontrolní úřad, skutečně nevím, proč zpráva není předložena. V každém případě odmítám, že by to bylo z důvodů vlády nebo Ministerstva financí.
Pokud jde o sorbit, už jsem zde řekl, že bych to rád udělal. Nicméně složitost celého katalogu je v tom, že neumíme dopředu - když zde někdo z vás navrhne jakýkoli výrobek - okamžitě mu přiřadit číslo. To neumíme. Musí se na statistiku, musí se hledat, do jakých skupin výrobků to mají zatříděno atd., protože je to podle nějakého jednotného katalogu. V tom není žádný zlý úmysl. Ani já, ani moji lidé nejsme schopni to udělat dopředu. Jedině tehdy by to bylo možné, kdybyste nám to řekli např. o týden dopředu, abychom na tom pracovali a měli číslo připraveno. Ten den to nejsme schopni zařídit.
Ještě k tomu, co řekl pan poslanec Exner. To, na co a kolik Fond národního majetku přispíval letos na úhradu veřejných výdajů, je přesně v zákonu o rozpočtu na letošní rok. Bylo to přikázáno zákonem. Celková suma byla 9,5 miliardy korun.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím pana poslance Tomáše Ježka, aby zaujal místo u mikrofonu.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, v rozpravě padly dva návrhy. První jsem přednesl já. Tlumočil jsem doporučení rozpočtového výboru. Druhý návrh na usnesení přednesl pan poslanec Sojka. Doporučuji hlasovat v pořadí, jak návrhy padly.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o prvním návrhu poté, co nám ho přečtete a co se zaregistrujeme. Dámy a pánové, prosím, abyste zaujali svá místa a bez ohledu na to, zda jste poslanci či členy vlády, či obojí najednou, se zklidnili, abychom se mohli připravit k hlasování.
Poslanec Tomáš Ježek: Rozpočtový výbor doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. - III. čtvrtletí 1993."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Přečetl jste nám návrh rozpočtového výboru. Je nějaká námitka, abychom o tomto návrhu hlasovali jako o prvním?
Pojmeme-li tento návrh
jako základní, domnívám se, že
to, co zaznělo v rozpravě, jsou návrhy pozměňovací
a alternativní. O nich bychom měli hlasovat nejprve
a v případě přijetí nějakých
změn potom o návrhu jako o celku.