Poslanec Stanislav Kozák: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane místopředsedo, páni ministři, když jsem v létě kličkoval mezi reklamami Algidy, kladl jsem si často otázku, kdo tohle jednou zaplatí. Nevěděl jsem, že velice brzy dostanu účet na stůl já, právě tak jako vy, neboť jak hovořil pan kolega Grulich přede mnou - v rozpočtu ministerstva zemědělství je položka 200 mil. korun pro firmu Unilever, což je zahraniční firma.
Já se ptám, proč rozpočet České republiky má dotovat zahraniční podnikatelský subjekt. Nevím, jestli je to proto, že na margarínu již máme české nápisy, nebo proto, že si máme čistit zuby zubní pastou Signal. To jsou produkty, které tato firma vyrábí.
Z těchto důvodů doporučuji tuto částku 200 milionů přesunout do rozpočtu Fondu tržní regulace zemědělství, byť jsem přesvědčen o tom, že tento fond neplní perfektně svůj úkol, ale věřím tomu, že když bude pan ministr zemědělství chtít, práci tohoto resortu je schopen zlepšit.
Druhý můj pozměňovací návrh se týká třetí části zákona o rozpočtu ve znění společné zprávy, to je zvyšování platů. V tržní společnosti zvyšování platů slouží k iniciaci lepší kvality práce a já se domnívám, že u některých ministrů lepší kvality nedosáhneme, i kdybychom jim zvedli platy pětkrát.
Třetí pozměňovací návrh se týká rozpočtu ministerstva obrany, to znamená přílohy č. 4 - ministerstvo obrany, neinvestiční výdaje. Když jsme v letošním roce zkrátili základní vojenskou službu vojákům o jednu třetinu (tudíž nám jejich počty klesly o jednu třetinu) a když se zamyslíme nad tím, kolik důstojníků bylo "odejito" z armády, zejména vyšších hodností, plukovníků a podplukovníků (s čímž souhlasím), pak se domnívám, že kdybychom nechali rozpočet ministerstva obrany na původní úrovni, byla by to absolutně dostačující částka. Věřím tomu, že pan ministr financí je schopen s touto částkou naložit podstatně lépe než ministr obrany.
Pan ministr obrany nám tady řekl, když reagoval na pana kolegu Skočovského, že rozpočet armády tvořili velmi zodpovědně a úsporně. Já si o tom dovolím s úspěchem pochybovat. Jako důkaz si dovolím podotknout pouze jednu věc. V rozpočtu na tento rok, to je na rok 1993, se počítalo s tím, že v armádě České republiky bude 33 772 vojáků z povolání. Pane ministře, vy jste toto číslo přesně - aniž byste je změnil o jedno jediné číslo - použil i v rozpočtu armády České republiky na rok 1994. Já si dovolím tvrdit - a vy jste mi to potvrdil - že z armády odešlo kolem 3 tisíc důstojníků.
Z tohoto důvodu dávám návrh, aby částka z rozpočtu ministerstva obrany ve výši 4 mld. Kč byla převedena do kapitoly 398, což je Všeobecná pokladní správa, neinvestiční výdaje, vládní rozpočtová rezerva. I tak si myslím, že nám zůstane v armádě dostatek peněz, abychom mohli střílet unikátním světovým způsobem - to jest puzarem (?).
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má pan poslanec Grulich, připraví se pan poslanec Vačkář a po něm pan poslanec Mandík.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, vzhledem k ubíhajícímu času nebudu číst příspěvek, ale dopustím se jen několika stručných glos, které se dotknou zprávy, která nám byla předložena se svou tabulkovou částí jako podklad, ze kterého vychází vlastní návrh zákona o rozpočtu. V jedné části se bohužel budu muset opakovat. Na podzim loňského roku jsem na tomto místě vedl dialog s panem ministrem Kočárníkem. K tomu se ale dostanu.
Na straně 11 této zprávy je například hodnocena platební neschopnost našich podniků a je tam konstatována částka kolem 160 mld. V průmyslu je to insolventnost 66 %, v obchodě 50 %, ve stavebnictví 38 %. Na konci tohoto odstavce (vzhledem k tomu, že došlo k jakémusi poklesu platební neschopnosti, protože byly provedeny zápočty, o jejichž účinnosti svorně můžeme pochybovat, protože skutečný dopad na oživení výroby a obchodování v podnicích nebyl) je kupodivu konstatováno, že dosud přetrvávající platební neschopnost nemůže vážněji ohrozit hospodářský vývoj České republiky. Já se ptám - proboha, jak to - jestliže je insolventnost podniků dvoutřetinová? Cožpak toto nemůže ohrozit hospodářský vývoj v republice? My víme, že naše podniky nemohou platit, že nemají čím. Nejen velké podniky, i naši drobní soukromí podnikatelé. Je to vážná překážka dalšího hospodářského rozvoje. Já bych mohl uvést příklady, kdy podniky jsou schopny zajistit zahraniční zakázky, ale nemohou tyto zakázky vzít, protože jsou v platební neschopnosti, protože jsou přeúvěrovány, protože už nemají co zastavit v bance na další úvěry, to znamená, že neseženou v tomto státě dodavatele. Bez peněz se samozřejmě podnikat nedá. Na rozdíl od předkladatele této zprávy si já dovoluji tvrdit, že stávající platební neschopnost je vážnou překážkou dalšího hospodářského vývoje a že je nezbytné s tím něco dělat. Dost mě mrzí, že celá situace není dostatečně kvantifikována. Je například hovořeno o vysoké dynamice dovozu, o 17 %. Zajímalo by mě, z čeho se takový dovoz skládá. Pokud je tento dovoz v oblasti spotřebního zboží, pokud to není v převážné míře investičního charakteru, nebude to mít vliv na oživení naší výroby.
Na straně 12 se například hovoří o tom, že klíčovým faktorem na straně poptávky je soukromá spotřeba. Hodnotí se, že v prvním pololetí stoupla o 3,6 ve srovnání s minulým rokem a ve druhém čtvrtletí ve srovnání s prvním o 8,4. Nevím, jestli je to v objemech surovin, potravin nebo jestli je to v korunách. Spíše předpokládám to poslední, protože zprávu předkládal pan ministr financí.
Musíme se ale podívat o pár stránek dále, na stranu 16, kde je konstatováno, že ke konci prvního pololetí byla hladina spotřebitelských cen o 12,1 % vyšší než ke konci roku 1992. Ke konci srpna tento růst činil 13,7 %. Samozřejmě nás napadne otázka, jestli to, co tam je jako vyšší spotřeba, není dáno tím, že potraviny prostě více stály, že inflace určitým způsobem pokročila. Pokročily samozřejmě i mzdy, takže občan mohl o určitá procenta více vydat za stejné potraviny.
Poslední poznámka. Zastavil bych se u stavebnictví. To je právě debata, kterou jsem zde měl loni na podzim s panem ministrem, když on stavebnictví vydával za příklad, jak jsme v hospodářství dosáhli dna a že to je vlastně první vlaštovka, která se ode dna odráží, protože už ve srovnatelném období minulého roku tam objem nepoklesl. Já jsem tady tehdy varoval, nazval jsem to fasádnictvím. Řekl jsem, že je to stavebnictví, které má formu údržbářství, že tam absentuje investiční stavebnictví, takže to nemusí být ještě ten správný signál. Varoval jsem před tím, že dost značný objem je v tom, že naše firmy pracovaly v zahraničí. Bohužel - to myslím zcela vážně se potvrdilo to, co jsem říkal.
Stavebnictví nejenže nepokročilo oproti předchozímu srovnatelnému období předchozího roku, ale od roku 1992, kdy už bylo proklamováno, jak nabere dech a rozkvět, tak v číslech vidíme, že stavebnictví nedosahuje vlastně po tom roce svého předpokládaného úspěchu a rozvoje a ani tě roviny ze zcela zjevných důvodů, o kterých jsem hovořil, protože jedině investiční stavebnictví může mít vliv na to, aby rozhýbalo související průmysl, související a navazující průmyslová a jiná odvětví nebo jiné obory.
O to víc mě zaráží, že téměř v každém druhém třetím odstavci najdeme "vláda očekává, že bude pokračovat tendence, vláda předpokládá, vláda očekává", aniž by tato očekávání byla kvalifikovaně doložena rozbory, proč to očekává. Kvantifikace jednotlivých čísel, jednotlivých ukazatelů zásadně v tomto zdůvodnění chybí. Proto jsem řekl, že mi to někdy připadá jako soubor zbožných přání. To znamená, že rozpočet, který je vybudován na takových základech, na takových podkladech, pochopitelně nemůže vzbudit důvěru, zejména když už uplynulý rozpočet, který vycházel z obdobné situace, doznal celé řady trhlin a když skutečný rozvoj průmyslu, zejména v jeho produktivitě, hrubě zaostává a jde stále dolů, když se neoživila efektivní a potřebná průmyslová odvětví, když upadá průmysl v celé své ploše - o zemědělství už tady řeč byla - tak takovéto zdůvodnění rozpočtu není bohužel pro mě věrohodné.
Jestli jsem v loňském roce po svých výhradách k rozpočtu se zdržel hlasování právě pro důvody, které jsem uvedl, letos musím bohužel říci, že už je to málo a že pro takový rozpočet nejenže nemohu hlasovat, že takto zdůvodněny rozpočet pro mne není věrohodný a s politováním musím hlasovat proti. Nám nejde o to, abychom rozbíjeli nějaký systém, jde nám o to, aby tento systém byl budován cíleně a zodpovědně. A to z tohoto návrhu rozpočtu bohužel nevidím. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím pana kolegu Vačkáře, připraví se pan kolega Mandík a po něm pan kolega Bláha.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych pouze reagoval na některé záležitosti, protože řada věcí už zde byla řečena a zbytečně bychom se vzájemně zdržovali
Pokud se podívám na rozpočet, udivuje mě, že prostředky z Fondu národního majetku mají být přesouvány na krytí svým způsobem schodku státního rozpočtu. Osobně si myslím, že je celá řada věcí, které by bylo třeba z tohoto fondu řešit, protože pokud se podíváme např. na státní statky na vyrovnávání pohledávek zbytkových podniků, které už nemají absolutně žádné příjmy, které přivádějí další podniky do problémů, do druhotné platební neschopnosti, je to stav skutečně vážný. Tam přesně by tyto prostředky měly být použity. Ono se jedná řádově asi o 30 mld., nechci to detailně rozebírat a nemám to do poslední koruny dopočítáno.
Chci říci v této záležitosti také to, že zejména zaměstnancům státních statků dodnes nebylo vyplaceno tzv. odstupné, to znamená tři měsíční platy. Tato částka představuje přibližně půl miliardy. Všem odcházejícím pracovníkům ministerstva vnitra - vyjádřím se velmi slušně - tyto záležitosti vyrovnány byly. V tomto případě mě skutečně udivuje, že vláda, ministerstvo zemědělství porušuje platný zákoník práce, který říká, že jednoduše tito zaměstnanci na to mají nárok. Prostě a jednoduše nevidím pořád žádné řešení, odkládá se to, snad to bude údajně řešeno v prvním pololetí příštího roku, ale myslím, že toto by si vláda dovolovat neměla, porušovat zákony, které tady platí.
Obdobně mě zaráží a byla zde diskutována problematika Fondu tržní regulace a subvencí do zemědělství. My nepřevádíme prostředky Fondu tržní regulace, protože on jich má skutečně dostatek. Pokud jsem informován, bude se tam hromadit kolem 8 mld. Kč, ale tyto prostředky nejsou čerpány. Ty různé prezidiální rady jsou složeny tak, že tam nic neprojde, zemědělci tam nemají zastoupení. To se týká jak záležitosti Fondu tržní regulace, tak čerpání dotací, kdy administrativními způsoby tyto dotace nebudou vyčerpány a prostředky sice v loňském roce jsme povolili převést dále, ale myslím, že už v této sněmovně moc velká vůle nebude, protože my vlastně nahrazujeme nefunkční ministerstvo zemědělství, které není schopno tyto prostředky použít.
Pokud se podíváme na platební schopnost či neschopnost zemědělských podniků, je to o to víc zarážející, že tyto prostředky, pokud si promítneme do čtrnáctiprocentního úroku nebo ještě většího, tak to má kritický dopad na prvovýrobu. Chci říci, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli obsazení prezidiálních rad je odpovídající, jestli by se v tom nemělo cosi změnit. Souhlasím s tím, pokud se týká Fondu tržní regulace, zda by se neměl upravit zákon tak, aby to skutečně fungovalo, aby tyto prostředky byly účelně využívány ve prospěch zemědělství.
To je z mé strany všechno. Nebudu předkládat žádný pozměňovací návrh, protože už řada věcí byla předložena. Je to jen k zamyšlení. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. A prosím pana kolegu Mandíka. Připraví se kolega Bláha a po něm Štambera.
Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolím si dát jeden pozměňovací návrh. Navrhuji, aby ve společné zprávě v tisku 533, je to II. na str. 15, byl z navrhovaného usnesení "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě ČR" vypuštěn odst. 3, který začíná "v rámci kapitoly č. 329" atd.
Zdůvodnění: Dávám sněmovně na zvážení účelnost tohoto doporučení. Pokud si přečtete účel dotace pro zájmová sdružení, tak až na výjimku zjistíte, že účel dotace není nikdo jiný schopen naplnit než zájmový svaz, pro který dotace byla určena. Pokud ministerstvo zemědělství bude doporučení realizovat, vznikne bezúčelná a naprosto zbytečná další administrativa. Přitom se jedná o celkovou částku 7 mil. Kč. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím pana kolegu Bláhu, připraví se pan kolega Štambera, po něm kolega Šoler.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedající, ctěná vládo, kolegyně a kolegové, dnes už v některých předchozích příspěvcích poslanců, a to i při projednávání tisku 612 o pojistném, sociálním zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti, bylo zmíněno programové prohlášení vlády. V této souvislosti při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1994 poukazuji také, včetně návrhu na usnesení, na jeden z hlavních úkolů v páté části tohoto programového prohlášení, kterým je vytvoření Fondu financování potřeb sociálního zabezpečení a politiky zaměstnanosti oddělených od státního rozpočtu.
Předpokládám, že skutečně oddělených. Jak je ale zřejmé z předloženého návrhu, tak se se vznikem těchto fondů ani pro rok 1994 nepočítá a podle některých představitelů vlády se s nimi asi nepočítá vůbec, viz § 5 návrhu zákona. Domnívám se proto, že je nezbytně nutné, aby vláda vyjádřila zásadní stanovisko k této části vládního prohlášení. Za druhé navrhuji, než budou zřízeny předpokládané sociální fondy - pokud budou zřízeny - aby vybrané příspěvky na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti v rámci státního rozpočtu byly vedeny na přísně účelových účtech. Případnou manipulaci s nimi, to je využití k jiným účelům, podmínit souhlasem sociálních partnerů a Poslanecké sněmovny Parlamentu.
Za třetí zabezpečit, aby tyto prostředky nepropadly na konci roku, nýbrž aby byly převedeny a použity k témuž účelu v roce příštím a dalším. Jde v podstatě o principiální zásadu, protože příspěvky na sociální pojištění a zaměstnanost nejsou podle mého soudu daněmi, s nimiž vláda má právo hospodařit, nýbrž odložená potřeba občanů, určená ke krytí budoucí nepříznivě situace. V žádném okamžiku tyto prostředky nepřestávají být vlastnictvím těchto občanů. A oni musí mít právo demokratickým způsobem rozhodovat o jejich využití a naopak soudím, že vláda nemá právo s těmito prostředky hospodařit jako se státními.
Domnívám se, že porušení tohoto principu je jistě zásahem do těchto práv a mohlo by se to i považovat jako povaha při znárodňování penzijního pojištění na počátku padesátých let, kdy tohoto majetku bylo použito na financování první pětiletky.
Poslanci české strany sociálně demokratické proto navrhují, aby parlament přijal toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna žádá vládu
a) aby sdělila kroky, které podnikla ke splnění části pátého programového prohlášení vlády ČR, kterou se zavázala zřídit na státním rozpočtu nezávislé fondy sociálního pojištění a zaměstnanosti s termínem do konce ledna 1994,
b) do doby zřízení těchto fondů neprodleně, nejpozději do konce t. r. zajistila vedení prostředků vybraných na sociální zaopatření a politiku zaměstnanosti na přísně účelových účtech, s nimiž nelze manipulovat bez souhlasu parlamentu,
c) převedla na tyto účty prostředky vybrané na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti z roku 1993 a vykazované jako součást přebytků státního rozpočtu,
d) stejným způsobem hospodařila i s prostředky fondu národního majetku."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dávám slovo kolegovi Štamberovi.
Poslanec Dalibor Štambera: Pane předsedající, dámy a pánové, jménem poslaneckého klubu HSD-MS navrhuji vypustit ze společné zprávy § č. 109 návrhu zákona č. 533 o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a současně podávám návrh na usnesení Poslanecké sněmovny v tomto znění:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby do 31. 3. 1993 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona o platech ústavních činitelů a vyšších funkcionářů státní správy."
Myslím, že k tomu již zde zazněla jistá zdůvodnění, nicméně poslanecký klub HSD-MS nepovažuje za vhodné, aby Parlament České republiky každoročně schvaloval platy ústavních činitelů, považuje to svým způsobem za nemorální. Dle názoru poslaneckého klubu platy ústavních činitelů měly být odvozeny od průměrné mzdy pracovníků ve státní správě a samosprávě, či pracovníků rozpočtové sféry apod.
Výhodou tohoto systému bude pružnost, systematičnost a zpětná vazba k reálné ekonomické situaci ve státě, což by mělo všechny, kterých se to týká, osobně zainteresovat na tom, aby tato situace byla co možná nejlepší.
Jako druhý pozměňovací návrh navrhujeme v § 12 společné zprávy vypustit slova "zřízeného ústředním orgánem státní správy". Jedná se o fungování učilišť a domníváme se, že i u soukromých zřizovatelů těchto učilišť by se stát neměl zříkat své odpovědnosti.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Šoler.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, nejsem ekonom a přiznám se, že nejobsáhlejším ekonomickým dílem, kterým jsem se zabýval, byly Zákony profesora Karkinsona. Proto, když jsem dostal tyto obsáhlé svazky státního rozpočtu, došel jsem k názoru, že se pokusím najít nastudovanou látku v těchto spisech a musím pochválit pana ministra Kočárníka, že mě nezklamal a že jsem tam mnohé našel.
První věc, která mě zaujala - prostudoval jsem si neinvestiční výdaje - kapitola všeobecná, pokladní zpráva a našel jsem tam poznámku - leasing Chalenger - Ministerstvo vnitra. Tady jsem našel vysvětlení, že prostředky jsou určeny na splátku dříve pořízeného letadla na přepravu ústavních činitelů a splácení půjčky pro vrtulníky pro leteckou službu policie. Přemýšlel jsem, co ten Chalenger asi tak je. Tady jsme slyšeli pana poslance Payna hovořit o tom, jak nový stát potřebuje nový kabát, aby se mohl reprezentovat. Usoudil jsem, že Chalenger je asi něco takového jako pták, kterého nosí někteří koaliční poslanci na kabátě. Domnívám se, že takového ptáka nepotřebujeme, že se bez něj klidně obejdeme. Proto doporučuji ptáka vrátit, zrušit leasingovou smlouvu, a tuto položku vynechat z rozpočtu.
Druhá věc je poněkud obsažnější. Když se podíváme po našich vlastech českých, tak zatímco různé výrobní a jiné podniky chřadnou, tak všude rostou bankovní paláce. Já sám jsem byl zaměstnán v budově, kde byla Státní plánovací komise. Když naše hospodaření přešlo od státního plánu na státní rozpočet, chápu, že stát potřebuje nějakým způsobem realizovat tyto záležitosti, a proto od plánovacích institucí přešel na instituce finanční. Proto chápu, že je zde celá stránka finančních úřadů. Chápal bych, kdyby finanční úřady vznikly v místech, která se uvolnila po onom plánování. Kupodivu ve dřívějším státním plánovacím ústavu sídlí nějaká soukromá banka, které to zřejmě stát za výhodných podmínek pronajal. Předpokládám, že tady se má stavět nějaký nový finanční úřad v Praze 4.
Pokud zde nahlédneme, najdeme finanční úřad Praha 4 64 mil. Kč, finanční úřad ředitelství Praha 10 mil. Kč, atd. Nebudu to číst celé. Dále je zde finanční úřad Olomouc 118 mil. Kč. Domnívám se, že strana, která si říká pravicová, má tendenci snižovat státní výdaje, snižovat administrativu a na druhé straně snižovat daňové zatížení obyvatelstva. Strana, jejíž ministr tento rozpočet navrhl, si říká občansko-demokratická. Při pohledu na tuto stránku bych doporučil, aby si říkali administrativně-byrokratická. Proto navrhuji finanční úřady z této stránky vyškrtnout ze státního rozpočtu.
Dále ještě poznámku, kterou nemám podloženou rozpočtem, ale bylo řečeno, že my, jako výbor, máme šanci se jít podívat na nový Státní ústřední archiv, který je perfektní, a že žádný stát v Evropě takový ústřední archiv nemá. Nechci zpochybňovat důležitost státního archivu - chápu, že tato instituce je také důležitá, ale když se třeba člověk projde po prostorách Národní technické knihovny v Klementinu, vidíte, že se tam knihy válejí po chodbách a potřebné knihy vám nejsou schopni přinést, protože z té hromady na chodbách se to vybírat nedá. Chtěl bych konstatovat, že je podstatně důležitější, aby ve státě mohla růst věda a technika, informatika a knihovny, než aby rostla administrativa, ústřední archivy, i když jsem si vědom, že i takové instituce jsou potřebné.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Prosím pana kolegu Uřičáře, připraví se kolega Kolář a po něm pan kolega Janeček.
Poslanec Jiří Uřičář: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, mám tři pozměňovací návrhy. Doporučuji v první části vložit za § 7 nový § 8 s názvem "Převod některých nevyčerpaných prostředků státního rozpočtu České republiky na rok 1993 do státního rozpočtu České republiky na rok 1994".
Text: Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1993 poskytované jako dotace do rozdělení agrokomplexu a lesnímu hospodářství nevyčerpané do 31. 12. 1993 se převádějí do příjmu kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1994 a budou použity ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v roce 1993.
Dále za část šestou doporučuji včlenit část sedmou s názvem "Změna zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky". Změna zákona č. 388/1991 Sb. - zrušit ustanovení § 7, který zní: Zrušuje se § 4 písm. a) zákona ČNR č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy ve znění zákona ČNR č. 175/1982 Sb.
Část osmá - Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Změna v části 6 - Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Druhou větu § 11 odst. 2 upravit takto: Text za čárkou "zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky", se nahrazuje textem "30 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem Státního fondu pro zúrodnění půdy". Krátce zdůvodním. Většina prostředků, cca 90 %, které se pravděpodobně nevyčerpají, představují dotace na podporu řešení místních a obecních vodovodů, včetně havarijních akcí. Vzhledem ke komplikovanému toku finančních prostředků z Ministerstva zemědělství přes finanční úřady a okresní úřady došlo ke zpoždění čerpáni těchto prostředků. Protože se jedná o zásobování obyvatel ohrožených oblastí pitnou vodou, žádám vás, vážení kolegové, o podporu mého návrhu v převedení nevyčerpaných dotací na tyto účely na příští rok.
Na závěr mi ještě
dovolte, abych reagoval na první vystoupení kolegy
Grulicha, a to zvláště proto, že v jeho
klubu platí poněkud modifikované pravidlo,
že levice neví, co dělá ultralevice,
a to proto, že to, oč žádám v navrhovaném
usnesení ministra zemědělství, je
předmětem interpelace doktorky obojího práva,
poslankyně Buzkové v tisku Poslanecké sněmovny
č. 710. Domnívám
se, že by bylo korektní vyčkat na odpověď.
Děkuji za pozornost.