Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 181 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr obrany A. Baudyš, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Jednání opět zahájeno ve 13.14 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem předsedy Poslanecké sněmovny zahájil pokračování 15. schůze Poslanecké sněmovny. Podotýkám, že jsme přerušili projednávání bodu 14, čili vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1994, před závěrečným slovem navrhovatele.

Technicky mi dovolte oznámit, že kolega Vorlíček má náhradní kartu č. 2, kolega Kozel dostal 5, Zemina 4, Kalvoda 6, Frommer 3, a pan poslanec Vik 1.

Nyní se přihlásil pan kolega Kozel, který se chce vyjádřit k programu. Uděluji mu slovo a prosím vás všechny o to, abyste zachovali klid a byli vstřícní k vašim kolegům. V opačném případě budu zvonit. Současně prosím, abyste se laskavě zaregistrovali, za což děkuji, a prosím, pane kolego, abyste se ujal slova.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, uvědomuji si, že jsme před dalším projednáváním toho nejdůležitějšího zákona celého roku a přesto si dovoluji sněmovnu na chvíli zdržet svojí žádostí o bezprostřední zařazení nového bodu na pořad schůze. Název tohoto bodu zní "Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kterým je předseda sněmovny Milan Uhde žádán ve smyslu § 46, odst. 2 zákona číslo 35/89 o jednacím řádu o svolání organizačního výboru".

Důvodem této žádosti je dosavadní nevyhovění mé písemné žádosti z minulé středy o projednání návrhu na zkrácení zákonné lhůty k projednání tisku 747, t.j. novely zákona č. 298/90 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a Arcibiskupství olomouckého. Proto jsem si dovolil požádat sněmovnu, aby tímto usnesením byl organizační výbor svolán.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slyšeli jste procedurální návrh na rozšíření programu této schůze o bod 15 ve znění, které navrhl kolega Kozel a protože se o tomto návrhu hlasuje bez rozpravy, žádám vás, abyste ve 150. hlasování dali souhlas či nesouhlas s tímto návrhem najevo hlasováním.

Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Děkuji. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. 89 poslanců hlasovalo pro, 44 proti, 17 se zdrželo hlasování. Tento bod byl zařazen jako bod 15.

Pokračujeme v přerušeném bodu. Nyní se táži místopředsedy vlády a ministra financí, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Je tomu tak, předávám mu slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi v závěrečném slově reagovat na rozpravu k návrhu státního rozpočtu na rok 1994.

Především bych vám všem chtěl poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali návrhu rozpočtu. Myslím, že jako pozitivní se ukázala skutečnost, že tento rozpočet byl do parlamentu předložen koncem září a v daleko podrobnější struktuře než v posledních letech. Je to podle mého názoru další důkaz, že se Česká republika přibližuje standardním podmínkám vyspělých zemí.

V rozpravě vystoupilo téměř 40 poslanců a byla přednesena řada pozměňovacích návrhů, které požadovaly přidat prostředky tam či onde, přes zásadnější změny v příjmové i výdajové struktuře až po odmítání rozpočtu jako takového. Byla rovněž vznesena rada dotazů, na které jsem odpovídal ještě v rámci rozpravy. Tady bych se chtěl omluvit panu poslanci Exnerovi a panu poslanci Bláhovi a i pro pořádek v zápise uvést, že to byly dotazy pana poslance Exnera a ne pana poslance Bláhy, na které jsem odpovídal.

Myslím, že je třeba alespoň pro záznam uvést, že schválením daňových zákonů jsme cosi poztráceli na příjmové stránce rozpočtu. Náš odhad je, že pro ústřední rozpočet to činí zhruba 800 mil. Kč, pro rozpočty měst a obcí zhruba 200 mil. Kč. Toto není ve společné zprávě. Myslím, že není třeba z toho v této chvíli dělat žádné drama, protože toto snížení půjde na úkor rezerv v rozpočtu.

Dále mi dovolte, abych reagoval na jednotlivé pozměňovací návrhy tak, jak je máte před sebou uvedeny. Především pan poslanec Motyčka pod pořadovým číslem 2 - návrh vypustit § 9, odst. 2.

Jako navrhovatel nesouhlasím, protože to, co je ve společné zprávě, je vlastně vládní návrh.

Pod č. 3 vystoupil pan poslanec Hájek. Uvedl celou řadu pozměňovacích návrhů. Chtěl bych říci, že návrhy označené 3.1 až 3.7 podstatným způsobem mění strukturu příjmů a strukturu výdajů rozpočtu a nemohu s nimi souhlasit.

Pokud jde o pozměňovací návrhy nejdříve v bodě 3.8, vyjádřil jsem se k tomu již v úvodním slově. Jde o to, že se starosty, primátory atd. ve všech jednáních byl nalezen konsenzus na dělení 50 na 50 a nepovažuji proto za nutné tento konsenzus měnit.

Pokud jde o pozměňovací návrh označený číslem 3.9, nemohu s ním souhlasit, protože by znamenal schodek v rozpočtu.

Pokud jde o § 9, vyjádřil jsem se k panu poslanci Motyčkovi.

Pan poslanec Payne pod pořadovým číslem 5 navrhuje doplnit prostředky Ministerstva zahraničních věcí o dalších 160 mil. korun. Nesouhlasím s tímto návrhem. Odůvodnění je zhruba následující. Ve vládním návrhu rostou prostředky pro Ministerstvo zahraničních věcí tempem 137 %, ve společné zprávě je zahrnuto přidání pro Ministerstvo zahraničních věcí o dalších 100 mil. korun. Rostou tedy prostředky indexem 142 %. Podle mého názoru je to dostatečný růst pro tento resort.

Pokud jde o pozměňovací návrhy pana poslance Hrdého, k prvnímu jsem se v zásadě vyjádřil. Pokud jde o pozměňovací návrh - není to pozměňovací návrh k rozpočtu, je to návrh na přijetí usnesení - tady bych řekl, že vláda se tomu v zásadě nebrání, nicméně termín 31. 1. 1994 je příliš krátký.

Pokud jde o pozměňovací návrhy pana poslance Skočovského, nemohu souhlasit se základní filozofií, která byla obsažena ve vystoupení pana poslance Skočovského, a sice tou, že by peníze měly, myšleno regionálně a subregionálně, zůstávat tam, kde se vytvářejí. Tím bychom popřeli celou úlohu rozpočtu. Navíc bych chtěl uvést k jeho pozměňovacím návrhům, že ze třiceti položek, které tam jsou uvedeny, zhruba 200 mil. je řešeno v tomto návrhu rozpočtu. Jednotlivé akce, které tam jsou, jsou obsaženy v rozpočtu v rozsahu více než 200 mil. korun.

Pokud jde o rozdělení dotací mezi Českou republiku a Moravu, připomínám, že jestliže platí, že v České republice je zhruba 10,3 mil. obyvatel, v rozdělení 61,2 % v Čechách a 38,8 % na Moravě, potom z návrhu rozpočtu vyplývá, že účelové dotace jsou v poměru Čechy - Morava 1,3, zatímco poměr obyvatelstva je 1,58, čili ve prospěch Moravy, územní vyrovnávací dotace 1,15 rovněž ve prospěch Moravy. Myslím, že tento pozměňovací návrh není v daném případě korektní.

Pokud jde o snížení výdajů na armádu, platí o tom rovněž to, co jsem říkal u návrhu pana poslance Hájka, a sice to, že by se tím zásadním způsobem měnila struktura rozpočtu.

Pokud jde o pana poslance Karase pod poř. č. 10, nemocnice Třebíč, odkázal bych tady mimo jiné na zprávu pana poslance Koláře, kdy se výbor Poslanecké sněmovny těmito otázkami zabýval. Nedoporučuje a rovněž nedoporučuje Ministerstvo zdravotnictví. Nedoporučujeme to.

Pokud jde o pozměňovací návrh pana poslance Syky, souhlasíme s tím, protože přijaty zákon o pojistném, který byl přijat minulý týden, tento problém řeší.

Pod poř. č. 12, návrh pana poslance Zimy. Souhlasím s tímto pozměňovacím návrhem a když už jsem u tohoto pozměňovacího návrhu, vyjádřím se i k pozměňovacímu návrhu pana poslance Hrazdíry, který je velmi podobný, nicméně je trochu rozšířen o ty plátce, kde je obec zřizovatelem s tím, že hospodaří výlučně na majetku obce. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni na finančních úřadech toto jednoznačně rozlišit, doporučuji přijmout pozměňovací návrh pana poslance Zimy, který je jednoznačný a z hlediska daně z příjmů právnických osob spravovatelný.

Pokud jde o pozměňovací návrh pana poslance Vika, vyplývá můj nesouhlas z toho, co jsem řekl k návrhu pana poslance Motyčky.

Pokud jde o pozměňovací návrh pod číslem 19 pana poslance Luboše Němce, nesouhlasíme s tímto pozměňovacím návrhem. Je to jednak v návaznosti na vyjádření parlamentní komise a jednak i Ministerstva zdravotnictví.

Pokud jde o pozměňovací návrhy pana poslance Kozáka, upozorňuji, že ten první, 20.1, se netýká rozpočtu na rok 1994. Rovněž tak moje odpověď na další pozměňovací návrhy pana poslance Kozáka vyplývá z mých předchozích odpovědí, protože se opakují.

Návrh pana poslance Mandíka pod číslem 23 nedoporučuji přijmout, protože společná zpráva přesněji specifikuje rozdělení dotací.

Pokud jde o návrh pana poslance Bláhy, což není pozměňovací návrh, je to spíše návrh na usnesení sněmovny a je to obdoba dalšího návrhu nebo požadavku pana poslance Exnera, chci upozornit, že vláda sleduje odděleně prostředky v rozpočtu, které jsou na sociální zabezpečení, jak z hlediska příjmového, tak výdajového. A bude jistě dostatek prostoru v průběhu příštího roku, kdy vláda bude zhruba v polovině období bilancovat, aby k tomuto problému dala jasné vyjádření.

Pokud jde o pozměňovací návrhy pana poslance Štambery: k prvnímu jsem se již vyjádřil. Druhý je obdoba již předchozích pozměňovacích návrhů.

K pozměňovacím návrhům pana poslance Šolera zaujímám stanovisko, že nesouhlasím. Není možné vyškrtnout finanční úřady z rozpočtu a leasing je uskutečněn.

Pokud jde o pozměňovací návrhy pana poslance Uřičáře: poslední dva pozměňovací návrhy se snaží znovu obnovit Státní fond pro zúrodnění půdy zejména z hlediska jeho napojení na rozpočet, o čemž již tato sněmovna hlasovala. Nedoporučuji, pokud jde o převod některých nevyčerpaných prostředků z roku 1993 do rozpočtu na rok 1994. Obecně by mělo platit, že rozpočty mají být sestaveny natolik odpovědně, aby koncem roku žádné prostředky nezbývaly.

Pokud jde o návrh pana poslance Janečka, nesouhlasím. Lze to podle mého názoru řešit jiným způsobem.

U pana poslance Exnera - k prvnímu jsem se vyjádřil. K druhému pozměňovacímu návrhu je zřejmě jasné, že vláda se tímto problémem zabývá. Mohu jenom pro vaše upřesnění či uklidnění sdělit, že do středy tohoto týdne měl každý ministr povinnost od premiéra předložit návrhy na racionalizaci státní správy, kde jedno z význačných kritérií bylo kritérium zlevnění. Vláda se bude ještě do Vánoc tímto problémem zabývat.

Pokud jde o pozměňovací návrh paní poslankyně Stiborové - posílení o 200 milionů korun pro vědu a technologie - chci říci, že v současné době probíhá na vládní úrovni spolu se zástupci všech vědeckých institucí velká diskuse o vědní politice a její koncepci do budoucna. V případě, že tato koncepce bude smysluplná a bude schválena, nic nebrání vládě, aby z vládní rozpočtové rezervy poskytla prostředky v této výši na tyto účely. V této etapě však s tím nedoporučuji souhlasit, protože to zbytečně svazuje vládní rozpočtovou rezervu.

Pokud jde o návrh pana poslance Šumana, nemohu s ním souhlasit z toho důvodu, že zákon o Fondu dětí a mládeže neumožňuje poskytnout tomuto fondu dotace.

Pokud jde o návrh pana poslance Tomáše Ježka, souhlasím s tímto pozměňovacím návrhem.

Pokud jde o návrh pana poslance Matulky, nesouhlasím s tímto pozměňovacím návrhem.

Pod číslem 40 je pozměňovací návrh pana poslance Mandelíka. Nebudu se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjadřovat. Vyjádřil jsem se k pozměňovacímu návrhu pana poslance Motyčky.

Pod pořadovým číslem 41 je uveden pozměňovací návrh pana poslance Fejfara. Zde moje stanovisko není fatální, protože se tím nemění v zásadě rozpočet.

Pozměňovací návrh pana poslance Krásy: souhlasím se všemi třemi, které tvoří celek.

Pokud jde o pozměňovací návrh pana poslance Franka, nesouhlasím s tímto pozměňovacím návrhem.

Usnesení Poslanecké sněmovny - pokud jde o návrhy pana poslance Wagnera - rovněž nesouhlasím.

Dovolte mi, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych řekl ještě tři obecnější poznámky. První se bude týkat pozice rozpočtů měst a obcí, protože zde ve sněmovně zazněly hlasy, které považují přírůstky příjmů a výdajů rozpočtů měst a obcí za nedostatečné. Dále se chci vyjádřit k problému deficitnosti či nedeficitnosti rozpočtu a konečně k celkovému hodnocení rozpočtu a vývoji ekonomiky na základě rozpravy, která zde zazněla.

Nejprve k prvnímu bodu. V rozpravě zazněla kritika týkající se pomalého tempa růstu výdajů rozpočtů měst a obcí. Tuto kritiku zásadně odmítám. Nebere totiž naprosto v úvahu vývoj rozpočtového hospodaření obcí a okresních úřadů v roce 1993 a tedy výchozí zdrojovou základnu, se kterou půjdou do roku 1994. Jak jsem již několikrát Parlament informoval, vývoj vlastních příjmů územních rozpočtů je podstatně příznivější než předpokládal schválený rozpočet roku 1993, a to především díky výrazně vyššímu inkasu daně z příjmů fyzických osob. Jestliže u státního rozpočtu znamená zhruba desetimiliardový nadplánovaný přírůstek jen necelá tři procenta z objemu zdrojů, v případě obcí a okresů je to přes 17 %. Porovnáme-li příjmy státního rozpočtu a místních rozpočtů v roce 1994 - nikoli vůči očekávané skutečnosti, ale vůči schválenému rozpočtu roku 1993 činí přírůstek u státního rozpočtu 11,5 %, zatímco příjmy rozpočtů obcí se zvyšují o 13,8 %.

Platí to, co jsem zde již říkal, že místní rozpočty by měly v tomto dvouletém období pulzovat zhruba stejným tempem jako ústřední rozpočet. Naprosto tedy není pravdou, že poskytnutí nižší dotace oproti letošku by mělo snížit úroveň jejich spotřeby.

Nyní k problému deficitnosti rozpočtu. Samostatným problémem je otázka deficitnosti či nedeficitnosti rozpočtu a použití prostředků Fondu národního majetku ke krytí některých výdajů svázaných s minulostí. Myslím, že i když k těmto problémům bylo již mnoho řečeno, je třeba některé souvislosti znovu zdůraznit. Nejprve deficitní financování jako takové.

Každý dobrý hospodář ví, že dlouhodobé žití na dluh je velmi nebezpečné, že oslabuje finanční disciplinu a kázeň toho, kdo na dluh žije, že omezuje svobodu rozhodování v následujících obdobích a že žití na dluh jako politika je cesta do pekel. I když rozumím tomu, že někteří poslanci, kteří v jití vládě po krku horují pro deficitní financování, by nás rádi do pekel poslali. Rád bych jim připomněl, že musí vzít v úvahu, že nám se do pekel nechce a spolu s námi i většině voličů, kteří nám ve volbách dali důvěru, a to mimo jiné i na základě našeho slibu zdravých a vyrovnaných veřejných financí. (Potlesk.)

Argumentem nemůže v daném kontextu být skutečnost, že jiné státy mají deficitní financování, a to proto, že tyto státy se z nejrůznějších důvodů - mnohdy i populistických - do deficitního financování v minulosti pustily a nyní se jim z něho jen obtížně daří vracet zpět.

Za další - dále se lacině tvrdí, že návrh rozpočtu je deficitní. Prohlašuji s plnou odpovědností, že to není pravda, a snad nejlepším důkazem je skutečnost, že se nezvyšuje zadlužení státu ani Fondu národního majetku. A kdo umí jednoduché počty, ten to dobře ví. A pro ty, kteří zatím nechápou, že splátky jistiny dluhu mohou být revalvovány, aniž by se zadlužení státu zvyšovalo, nabízím uspořádat seminář, kde si to v klidu a s příklady na tabuli vysvětlíme.

Skutečnost, že vláda navrhuje použít část výnosu z privatizace pro krytí některých výdajů spojených s minulostí, není žádným důkazem pro deficitnost rozpočtu, ale pouze výrazem toho, že vláda nechce přenášet tyto výdaje na bedra současných daňových poplatníků.

Konečně na závěr bych chtěl reagovat na praktická diskusní vystoupení, která se dotýkají koncepce rozpočtu a rozpočtové politiky a výsledků ekonomiky jako celku.. Byla to vesměs vystoupení poslanců opozice. Pokud jde o výsledky ekonomiky, já jsem naše stanovisko uvedl ve svém původním slovu, a myslím si, že budeme mít dostatek příležitostí zhodnotit vývoj roku 1993 při zprávě o závěrečném účtu, kdy budou všechna data úplná.

Když jsem se připravoval na toto jednání, chtěl jsem si v paměti oživit jednání v parlamentu o rozpočtu, které probíhalo před rokem, a proto jsem si pozorně prostudoval všechna loňská vystoupení poslanců - z této knížečky, což je Těsnopisecká zpráva o schůzi České národní rady č. 12. Před rokem - a tehdy byla situace svým způsobem složitější než tato, stáli jsme před rozpadem federace, vstupem do daňové reformy apod. - zde byla pronesena různá podobná katastrofická prohlášení jako letos, názory a charakteristiky předloženého rozpočtu na rok 1993. Například jeden pan poslanec tehdy označil rozpočet za tolik rizikový, že jeho výsledkem bude další růst státního dluhu a jako základní charakteristiku rozpočtu uvedl neodpovědnost.

Cituji: "Rozpočet, který je předem tak rizikový, jako je tento, jehož výsledkem zřejmě bude další růst vnitřního dluhu, nebude vypovídat nic dobrého ani o vládě, která ho předložila, ani o parlamentu, který ho schválil. "

Dále opět cituji: "Základní charakteristika, kterou rozpočtu dávám, je neodpovědnost. "

Jiný poslanec označil spuštěni nového systému sociálního a zdravotního pojištění za hazard. Odhadl nadhodnocení rozpočtových příjmů na cca 40 - 50 mld. Kč. Cituji: "Příjmy a výdaje - tady budu velmi stručný proti předloženému návrhu odhaduji, že celkové nadhodnocení rozpočtových příjmů je v úrovni cca 40 - 50 mld. Kč." Konec citátu. Vyslovil obavy dále, že místní rozpočty budou ve špatné finanční situaci, což je bude nutit prodávat majetek a zadlužovat se.

Uvádím tyto loňské chmurné předpovědi, které se nenaplnily, ne proto, abych zde s odstupem jednoho roku s úsměvem řekl - pánové, vidíte, lak jste se mýlili. To by bylo velmi laciné. Vracím se k tomu ze tří důvodů. Především, abych tím dokumentoval, že predikce vztahující se k vývoji makroekonomických veličin jsou svým způsobem rizikové ekonomicky i politicky, neboť vždy vzniknou nějaké odchylky a záleží na jejich interpretaci a analytickém zdůvodnění. Vláda musí vždy takovéto riziko podstoupit, neboť její hospodářská a finanční politika musí mít určitou filozofii a opírat se o určitá východiska vycházející z analýz.

Dále při tom všem za podstatné považuji, zda odchylky skutečného vývoje od predikce nabyly nebo nenabyly kritických hodnot. Rozbor výsledků dosažených v hospodářském vývoji v letošním roce ukazuje na existenci odchylek směrem plus a minus, avšak míra těchto odchylek nic nemění na konstatování, že vývoj hospodářství probíhá v hlavním směru vládních odhadů a záměrů, a to i pokud jde o rozpočet.

Konečně uvádím tuto skutečnost proto, abych dokumentoval konzistentnost a odpovědnost hospodářské politiky této vlády, jakož i fakt, že přes všechny problémy, které provázejí proces transformace v České republice a které si vláda uvědomuje, jsme na dobré cestě a že naše výsledky i v mezinárodním srovnání snesou přísná měřítka. A odrazem toho je i návrh tohoto rozpočtu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Faktická poznámka - pan kolega Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dříve než přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích, chtěl bych konstatovat, že i když chápu, že moje vystoupení zřejmě nebylo ani předkladateli ani zpravodaji po chuti, nicméně pod bodem 4 je potřeba poznamenat, že bylo moje vystoupení k té zprávě, která byla předložena. Je také třeba konstatovat, že jsem měl pozměňovací návrh, konkrétně návrh rozpočet neschválit a uložit vládě předložit nový, i když vím, že o tomto návrhu nelze hlasovat zvlášť, bude se o něm hlasovat společně.

Na závěr jenom jednu větu k panu ministru Kočárníkovi. Domnívám se, že jenom budoucnost rozhodne o tom, zda do pekel tuto vládu pošlou připomínky opozičních poslanců nebo jejich vlastní hospodářská politika. Děkuji.