Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že nemá smysl znovu se vracet k historii, kterou pan ministr velmi názorně sněmovně naznačil, a proto se omezím jenom na několik poznámek.
Ve své podstatě toho, jak dohoda má působit, neschvalujeme vlastně nic nového, protože tato dohoda zaprvé již byla v obdobné podobě schválena Federálním shromážděním a zadruhé ve formě tzv. prozatímní dohody je již používána, takže v současné době vlastně vyjadřujeme souhlas s tím, aby se současné používání v hospodářské oblasti rozšířilo i na další oblasti, které jsou zakotveny v této evropské dohodě.
Hospodářská část, a to je myslím třeba znovu zdůraznit, má asymetrickou povahu. Totiž, že lhůty pro odbourávání celních bariér a obdobných opatření na hranicích mezi Českou republikou a Evropským společenstvím jsou kratší ze strany Evropského společenství a delší ze strany České republiky. To je pro nás nepochybně významné zvýhodnění a to je třeba mít neustále na paměti. Je to gesto, které skutečně pro nás znamená určitou podporu.
Na druhou stranu musím říci, že naše republika prosazuje principy volného obchodu na všech místech, kde je to možné.
Koneckonců nedávno podepsaná smlouva o zóně volného obchodu se Slovinskem je toho také svědectvím. Myslím, že bychom si přáli se všemi partnery, s nimiž o volný obchod usilujeme, aby seznam komodit, ve kterých se principy volného obchodu uplatňují, se stále rozšiřoval. To bude, řekl bych, součásti dalších jednání, protože je možné, že by se dalo uvažovat o rozšiřování těchto seznamů volného obchodu s Evropským společenstvím možná už v dohledné době.
Nakonec bych se chtěl zmínit ještě o jedné skutečnosti, že smlouva byla podepsána 4. října a Evropský parlament tuto smlouvu projednal skutečně v rekordní době, za několik málo týdnů. Chtěl bych za to poděkovat panu poslanci Sakellariovi, který se osobně zasadil o to, aby projednání proběhlo tak rychle, jak proběhlo. Musím říci, že jsme se seznámili podrobně s tím, jak probíhala předběžná jednání v poslaneckých frakcích. Výsledek, že pouze jeden poslanec hlasoval proti a čtyři se zdrželi hlasování v tak komplikovaném orgánu, jakým je Evropský parlament, je pro nás skutečně dobrým znamením. Lhůta, ve které byla projednána v Evropském parlamentu evropská dohoda s Českou republikou i dalšími, je svědectvím o tom. že Evropské společenství nám vysílá velmi pozitivní signál v této době, kdy jej, myslím, máme zapotřebí.
Nakonec chci zdůraznit ještě jeden aspekt. Tato smlouva již vyjadřuje celkový cíl, že totiž Evropské společenství akceptuje naši představu o tom, že chceme v budoucnosti do Evropského společenství vstoupit jako plnoprávný člen. Tato věc byla ještě explicitně vyjádřena na summitu, který se konal v Kodani.
K tomuto vládnímu návrhu smlouvy bych rád navrhl usnesení. Tuto smlouvu projednalo několik výborů. Byl to jednak zahraniční výbor, který vyjádřil ve svém usnesení doporučení sněmovně, aby souhlasila s touto smlouvou. Dále pak to byl rozpočtový výbor, hospodářský výbor a zemědělský výbor. Všechny tyto výbory přijaly kladné usnesení. Doporučuji tedy sněmovně, aby vyslovila souhlas s touto smlouvou.
Zahraniční výbor kromě toho navrhl text, který doporučuje sněmovně, aby byl schválen zároveň s usnesením, kterým se tato smlouva schvaluje.
Tento text se vztahuje ve svém druhém odstavci, a prosím, tento text vám byl rozdán na lavice, tudíž jej máte před sebou, se odvolává na již zmíněnou klauzuli o lidských právech, která je zároveň vázána s článkem 117, který umožňuje omezit platnost této smlouvy a vlastně se odvolává na skutečnost, že v textu, který máte před sebou, na str. 20 v tisku 606 je jakási deklarace k čl. 6 a k čl. 117.
V podstatě jsme považovali za podstatné, aby sněmovna vyjádřila skutečnost, že chápe zařazení těchto článků do textu smlouvy, obdobně jako je chápáno zařazení na straně Evropského společenství, nebo jak dnes už musíme říkat Evropské unie.
Text usnesení by tedy zněl:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
I. Souhlasí s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, podle sněmovního tisku 606.
II. Poslanecká sněmovna
1. vítá uzavření evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
2. vyjadřuje přesvědčení, že neexistuje jakákoliv pochybnost o úctě k lidským právům, demokratickým principům a zásadám tržního hospodářství v České republice a je přesvědčena, že poukaz na úctu k lidským právům jako základní prvek dohody o ustanovení o obecných a zvláštních opatřeních v případech zvláštní naléhavosti byl zahrnut do této dohody jako výraz obecných principů Evropské unie.
3. očekává, že ratifikace v členských zemí Evropské unie proběhne v krátké době jako projev vůle členských zemí prohloubit spolupráci se státy střední Evropy."
Tolik k návrhu usnesení a, pane předsedo, prosím, abyste otevřel rozpravu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Ještě předtím prosím krátké oznámení: poslanec Kužílek má náhradní kartu č. 18.
Do rozpravy se jako první přihlásil pan poslanec Jiří Šoler. Připraví se pan poslanec Jiří Bílý. To jsou jediné dvě písemné přihlášky, které jsem do této chvíle obdržel. Prosím i ostatní, aby zvážili svou přihlášku, chtějí-li ji podat.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedo, vážení ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, je velkou ctí pro český stát, když po letech příslušnosti do té části světa, která neoplývala zrovna pověstí demokracie, se opět má možnost včlenit do západní Evropy, která určitou baštou demokracie ve světě je. Z těchto důvodů samozřejmě vítám, pokud máme možnost opět jednat se státy západní Evropy o bližších kulturních i jiných politických kontaktech, zejména o obchodních kontaktech, a díky tomu vítám smlouvu o přidružení do států Evropského společenství.
Přečetl jsem si návrh usnesení a bohužel musím konstatovat, že některé body tohoto usnesení ve mně vzbuzují jistou pochybnost. Je to zejména bod II. S tímto bodem se nemohu zcela ztotožnit, zejména pokud se týká pasáže o pochybnostech o úctě k lidským právům v tomto státě. Z těchto důvodů navrhuji, aby o jednotlivých bodech bylo hlasováno nejprve jen jednotlivě, tzn. bod 1, I, II, III. Abych tu věc trochu zdůvodnil:
Nacházíme se v zemi, kde v minulosti byla lidská práva narušována velice podstatným způsobem. Docházelo k nejrůznějším formám bezpráví, a to zejména v dobách komunistické totality, ale bohužel i v dobách po porážce komunismu v listopadu 1989. Domnívám se, že jediným způsobem, jakým se můžeme morálně vypořádat s těmito záležitostmi, je postavit jejich pachatele před nezávislý soud, třeba pod mezinárodní kontrolou Evropského společenství, který zhodnotí jejich vinu a podíl na porušování lidských práv, ke kterému u nás docházelo a dochází.
Jako poslanec opoziční strany jsem měl možnost poznat nejrůznější formy různých forem násilí a státního terorismu. Musím konstatovat, že není u nás situace tak špatná jako v Jugoslávii, kde se podařilo národy proti sobě rozeštvat a probíhá tam horká válka. Díky Bohu, není u nás ani taková situace jako v bývalém Sovětském svazu, kde prezident rozpouští parlament pomocí tanků. Situace je u nás výrazně lepší. Přesto musím konstatovat, že jsem měl možnost poznat nejrůznější formy teroru předpokládám - organizované státem nebo alespoň vědomě nekontrolovaných bezpečnostními složkami, jako individuální útok nebo organizování různých placených provokatérů proti shromážděním Republikánské strany.
Dotkl bych se lidských práv v jiném smyslu. Narazil jsem na případ týrání mentálně postiženého dítěte v Ústavu sociální péče v Lochovicích. Obracel jsem se s tímto problémem na ministra vlády, obracel jsem se s tímto problémem na tuto sněmovnu. Bohužel tyto orgány tomu nevěnovaly v podstatě žádnou pozornost. Musím bohužel konstatovat, že nejbližším orgánem, který byl ochoten se tímto zločinem proti lidskosti zabývat, byl Výbor pro lidská práva OSN v Ženevě.
Za těchto podmínek nemohu bohužel souhlasit s tím, že úctě k lidským právům věnuje tento stát veškerou pozornost. Domnívám se, že pokud se nezbavíme morálního bahna, které nám tu zanesl komunistický režim, ale bohužel i někteří exponenti režimu současného, potom si těžko získáme důvěru vlastního lidu i důvěru mezinárodni veřejnosti. Obávám se, že takovou špínu těžko schováme pod nějaký kabát, jak si to představuje pan poslanec Payne.
Ještě bych se chtěl zmínit o jedné maličkosti. Nedávno jsem adresoval interpelaci na předsedu vlády pana Klause ve věci používání placených provokatérů proti shromážděním Republikánské strany. Měl jsem k tomu prostý důvod: v roce 1989, v době, kdy se už schylovalo k pádu Jakešova socialismu, došlo na Václavském náměstí k tzv. Palachovu týdnu, kde byla policií následně rozehnána demonstrace lidí nespokojených se současným politickým systémem. Tenkrát jsem se svými kolegy programátory z INORGY, Výzkumného ústavu matematických strojů, napsali dopis, kde jsme vyzvali premiéra, aby pokud možno nepřipustil další růst násilí a nelidskosti.
Chtěl bych se obrátit na současného premiéra se stejnou výzvou, poněvadž se obávám, že nespokojenost lidu roste, projevů nesouhlasů přibývá také a nerad bych se dočkal podobných konců, jako jsme se dočkali třeba v listopadu 1989, i když faktem je, že boj za svobodu vyžaduje někdy vyšších obětí, než jsme my přinesli v této době.
Věřím, že i určitá pozornost Evropských společenství naší zemi nám pomůže překonat toto krizové období a že úcta k lidským právům, k člověku jako osobnosti, jako jednotlivci, u nás zvítězí nad různými krátkodobými politickými čachry. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Jiří Bílý, připraví se pan poslanec Libor Novák.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, rád bych se také vyjádřil k usnesení č. 182, k bodu II, kde je v návrhu vyjádřeno přesvědčení, že nemáme žádné pochybnosti o úctě k lidským právům a k demokratickým zásadám. Rád bych se k tomuto vyjádřil a současně i požádal o určité vysvětlení pana ministra zahraničí.
Součástí demokratických práv je také právo národa na sebeurčení. Tento princip v sobě zahrnuje tedy právo, aby národ žijící na souvislém území měl právo na vlastní samosprávu v rámci státního celku. Zdůrazňuji, že kolize této zásady se zásadou celistvosti státu a neměnnosti hranic je vyšší, tzn. že národy mohou jedině v rámci hranic svých států uplatňovat své sebeurčující právo. Ne tedy tak, jak se to dnes někdy objevuje a odůvodňuje, tedy separací.
Z tohoto hlediska Moravané se cítí být národem a žádají, aby mohli v rámci tohoto státu také uplatnit své právo sebeurčení, zvolit si takovou míru samosprávy, kterou nikoliv, že jim někdo dá, ale jakou si sami určí.
Tady bych upozornil i na druhou věc, že součástí Listiny lidských práv a svobod v naší redakci, tak jak je součástí ústavního pořádku, jsou také individuální práva příslušníků národů a národních menšin. Součástí Listiny je také právo účastnit se na projednávání všech věcí, které se dotýkají jednotlivých národů a národností zde žijících. Z tohoto hlediska pociťujeme deficit, a to v tom směru, že příslušníci našich národních organizací nejsou přizváváni k jednání, která se dotýkají národů, národních menšin, což se projevilo i na posledním jednání s panem ministrem Němcem, který je také současně předsedou Rady pro národnosti.
Můj dotaz směřuje k panu ministru zahraničí, zda v usnesení je myšleno s úctou k demokratickým principům také právo morální na sebeurčení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Libor Novák starší, připraví se pan poslanec Václav Grulich. Je poslední písemně přihlášený do rozpravy. Pan místopředseda Vlach má náhradní kartu č. 16.
Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedo, dovolte mi krátké vyjádření k projednávanému problému. Ze svého působení v delegaci v Radě Evropy vím, že Česká republika - abych byl konkrétnější - občané České republiky mají v zahraničí vysoký kredit, a to, co se událo v České republice do dnešního dne, je přijímáno s velkým respektem.
K vystoupením některých předřečníků se nechci vyjadřovat konkrétněji než tak, že řeknu, že takováto vystoupení a potažmo chování členů příslušných politických stran tento kredit snižují. Vyjadřuji ovšem přesvědčení, že v zemích tohoto světa, které se řídí demokratickými principy, tato vystoupení nenaleznou ohlas.
Dovolte mi ještě říci, že podle mého názoru je dohoda, která je v této chvíli předmětem jednání. ku prospěchu jak České republice, tak druhé smluvní straně. Já proto velmi doporučuji všem kolegyním a všem kolegům, aby podpořili návrh usnesení, který přednesl pan předseda Payne. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Václav Grulich, připraví se paní poslankyně Marie Stiborová.
Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Dnešním hlasováním máme příležitost udělat opět jeden vážný rozhodující krok při naší integraci do civilizované Evropy, jak jsme si zvykli tomu říkat.
Rád bych upozornil na jednu skutečnost. Když se podíváte na seznam zemí, se kterými tuto dohodu uzavíráme, které jsou členy této dohody, zjistíte, že ve většině těchto zemí sociální demokraté hrají jednu z rozhodujících politických rolí.
Chtěl bych vás ubezpečit, že Česká strana sociálně demokratická ve svých jednáních vytváří, byť jako strana nevládní, všechny předpoklady a činí všechny kroky k tomu, aby naše integrace do Evropy probíhala úspěšně a hladce.
Zazněly zde i dílčí připomínky, zejména k odst. 2 navrhovaného usnesení. Chtěl bych ony pány kolegy upozornit, že neexistuje na světě demokracie, která by byla úplná a hotová. A my všichni víme, že nikdy existovat nebude. Samozřejmě, že v našem vývoji a v dílčích záležitostech nás čeká stále mnoho nekonečné práce. Ty dílčí problémy, o kterých se zde zmiňoval třeba pan poslanec Šoler, ty se pochopitelně objevují i v jiných státech s dlouholetou a hlubokou demokratickou tradicí. Na těch samozřejmě budeme i my jako poslanecký sbor muset dlouhodobě a trpělivě pracovat, aby z naší společnosti vymizely. To by však neměl být důvod, aby se někdo stavěl proti usnesení tak, jak bylo navrženo předsedou zahraničního výboru a doporučeno zahraničním výborem a dalšími výbory.
Chtěl bych vás ubezpečit za Českou stranu sociálně demokratickou, že i nadále ve svých jednáních se sesterskými stranami, ať ve Spolkové republice Německo, Rakousku, Dánsku, Norsku, Francii a jinde, budeme dělat všechno pro to, aby náš stát těmito partnery evropskými byl přijímán stále lépe a abychom hráli v Evropě důstojnou roli.
A na závěr pane předsedo dovolte, abych přednesl procedurální návrh. Doporučuji sněmovně, aby svým hlasováním rozhodla, aby delegát Evropského parlamentu, zpravodaj asociační dohody pan Sakellariou byl přítomen v této sněmovně, jako čestný host při hlasování, nejenom na galerii pro hosty, ale přímo zde ve sněmovní síni. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Grulich podal procedurální návrh, o kterém je třeba podle jednacího řádu hlasovat bez rozpravy a hned. Budeme teď hlasovat o tom, aby delegát Evropského parlamentu pan Jannis Sakellariou strávil s námi jednání o tomto bodu nikoliv jako host na galerii, nýbrž v našem středu, v jednacím sále.
Kdo z poslankyň a poslanců podporuje tento návrh pana poslance Grulicha, ať to dá ve 244. hlasování najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že pro bylo odevzdáno 137 hlasů, jeden proti, 5 se zdrželo, 18 nehlasovalo.
Tento návrh byl přijat a já prosím pana místopředsedu Tollnera, aby pana Jannise Sakellariou pozval a uvedl do jednacího sálu. Děkuji.
Slovo má paní poslankyně Marie Stiborová, připraví se pan poslanec Ladislav Body. Technická poznámka - pan poslanec Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedo, já si myslím, že vzhledem k hlasování, které jsme teď učinili, bychom měli posečkat s dalším vystoupením do té doby, než sem pan Sakellariou přijde. Jinak by to naše hlasování nemělo smysl. Proto doporučuji posečkat s dalším vystoupením paní Stiborové.
Předseda PSP Milan Uhde: Vykonáme to, prosím paní poslankyně a pány poslance o chvíli strpení. Není to důvod k přestávce, nýbrž ke krátkému posečkání. Paní poslankyně Stiborová se ujme slova, jakmile pan Sakellariou zaujme své čestné místo.
(Krátké čekání na hosta.)
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má paní poslankyně Marie Stiborová, připraví se pan poslanec Ladislav Body.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedo, dámy a pánové, je velkou ctí této Poslanecké sněmovny, že může projednávat tuto otázku a že ratifikuje nebo bude ratifikovat ten vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Evropská dohoda. Je velkou ctí se k tomu vyslovit i pro poslanecký klub Levého bloku. Levý bod vítá přidružení ČR k Evropské dohodě.
Je však pravdou, co zde bylo řečeno k otázce usneseni, o kterém zde hovořili moji předřečníci. Je pochopitelné, že část usnesení týkající se bodu I. a II. je zcela adekvátní a odpovídající. Pokud se týká části II., která hovoří o přesvědčení, že neexistuje jakákoli pochybnost o úctě k lidským právům v této zemi, je myslím velice na místě, aby tuto pochybnost vyjádřil někdo jiný než samotná tato slovutná sněmovna. Bylo by tedy pro tuto sněmovnu ctí, aby toto prohlášení o ní učinily země Evropského společenství.
Doporučuji tedy předložit pozměňovací návrh. Připojuji se k těm návrhům, které hovořily o tom, že o jednotlivých bodech našeho usnesení se bude hlasovat odděleně. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Ladislav Body. Konstatuji, že nemám žádnou další písemnou přihlášku do rozpravy. Prosím, kolegyně a kolegové, zvažte, kdo ještě chce vystoupit.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dnes nemám nic napsaného, protože jsem přišel o něco později, nicméně chci se vyjádřit především ke druhému odstavci, o kterém se tady diskutuje. Domnívám se, že zde zaznělo mnoho názorů chytrých, možná méně chytrých. Chtěl bych říci svůj názor na to, jako poslanec, který má zvláštní postavení v tomto Parlamentu, protože se hlásím k té skupině občanů, o kterých se dnes hovoří spíš záporně. Ano, jsem Rom a budu tedy hovořit o této věci, k tomuto druhému odstavci.
Kolegyně a kolegové, někteří mě znáte už od roku 1990. Vždycky jsem se snažil a snažím se v této sněmovně i na veřejnosti prosazovat práva, nejen práva lidská, ale práva všeobecně. I moje práce a jednání na veřejnosti a v tomto Parlamentě k tomu směřovala, směřuje a bude směřovat dál.
Domnívám se, že mnoho kolegů potvrdí mé vystupování při jednáních, ať už se zástupci Rady Evropy či Evropských struktur i dalších organizací, které byly v tomto Parlamentě na návštěvě. Vždycky jsem se snažil aktivně prosazovat, aby ČR byla přijata do evropských struktur s tím, že veškeré připomínky a náměty, které zaznívaly z kterékoli skupiny občanů, jsem se snažil vrátit do původní polohy, protože není dobré a vhodné v této době, kdy vláda ČR a tento Parlament usilují o vstup do evropských struktur, dělat něco, co by mohlo ohrozit či poškodit tento proces přijetí ČR do evropských struktur.
Sám jako poslanec cítím, že se toho hodně udělalo a musím říci, že ne vždy se mně a tomuto Parlamentu dařilo reagovat na určité projevy, které tady zaznívaly nebo zaznívají, ale myslím, že v kontestu s tím, co tady zaznělo, souhlasím, že tento Parlament vždycky ctil a bude ctít zásady a principy dodržování lidských práv. To je můj názor a myslím, že není důvod, proč by tento Parlament měl nyní vyjádřit jiné přesvědčení, že neexistuje jakákoli pochybnost. Domnívám se, že je to dobře, že není pochybnost o tom, že tento Parlament dodržuje a bude ctít dodržování lidských práv. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Josef Valenta, který se přihlásil písemně.
Poslanec Josef Valenta: Pane předsedo, dámy a pánové, hovořilo se zde o kreditu, tak tedy velice stručně. Co asi řekne informovaný pozorovatel tomu, že zde stále existuje ostudný § 102 a 103, dnes ještě rozšířený? Ten paragraf, za který stáli před soudem občané za totalitního režimu a jsou známy případy, že i v tomto novém demokratickém období. A co navrhovaný nový jednací řád? Nestojí to vše za zamyšlení? Takový je kredit, jaká je skutečnost. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Hlásí se paní poslankyně Gerta Mazalová.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážená sněmovno, vážený pane předsedající, chtěla bych jen podotknout k vystoupení pana poslance Nováka, k jeho námitkám k vystoupením poslanců předřečníků, kteří podle pana poslance snižují kredit ČR v zahraničí. Po opravě bylo jím řečeno, že i občanům ČR.
Doporučení pana kolegy Nováka se rovnají příkazům. Nedávno doporučoval ctěné opozici, aby mluvila co nejméně, nejlépe vůbec a co nejkratší dobu. Sama jsem to chápala tak, že pro opozici, vyjímaje z ní samozřejmě klub pana Hirše, by bylo nejmoudřejší vyklidit dobrovolně sněmovnu. Doporučení pro ty, co se stále tvrdohlavě cítí Moravany, to znamená zřejmě podle pana kolegy navždy žít v ilegalitě. Ale Moravané a Slezané jsou občany ČR a musejí mít práva stejná jako všichni občané této republiky. Jestliže se přihlásili ke své národnosti. která nikdy nebyla zakázána, jen umlčena, tak to o něčem hovoří. Myslím, že nikdo z nás nepochybuje o nutnosti začlenění ČR k evropským státům, ale samozřejmě s tím, že to platí pro všechny občany této republiky, ať se cítí Čechy, Moravany nebo Slezany, ať se to některým poslancům líbí nebo ne. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Hlásí se pan poslanec Čestmír Hofhanzl, má slovo.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, jsem nucen připomenout některým opozičním poslancům, že jest dobře míti lidská práva nejen v ústech, ale především ve svých činech a ve svém denním politickém jednání.
Předseda PSP Milan Uhde: Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a žádám pana ministra zahraničí Josef Zielence o sdělení, zda se chystá využít svého práva a chce pronést závěrečné slovo. Ne, nehodlá tohoto práva využít. V tom případě žádám pana poslance Jiřího Payna, aby se ujal slova a shrnul případné podané návrhy a předložil je sněmovně k hlasování. Faktická poznámka pana poslance Bílého, dám jí příležitost.
Poslanec Jiří Bílý: Chtěl jsem poprosit pana předsedu, aby se zeptal pana ministra zahraničních věcí, zda chce odpovědět na můj dotaz.
Předseda PSP Milan Uhde: Ministra zahraničních věcí jsem se ptal, nehodlá odpovídat.
Poslanec Jiří Bílý: Vy jste se ptal ohledně závěrečné řeči, nejednalo se o můj dotaz.
Předseda PSP Milan Uhde:
Pan ministr zahraničních
věcí se nehodlá vyjádřit. Slovo
má pan poslanec Payne.