Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodajovi. Otevírám k předloženému návrhu rozpravu. Nemám písemně přihlášky. Táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy z místa. Není tomu tak. Proto rozpravu uzavírám.
V tuto chvíli vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali za použití magnetických karet. Prosím nově příchozí poslankyně a poslance, aby se rovněž zaregistrovali. Konstatuji, že jsme schopni usnášení. Je to sice formální dotaz, ale musím se zeptat pana ministra, zda chce využít svého práva a pronést závěrečné slovo. Ano. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Budu velmi stručný. Děkuji za pochopení Parlamentu pro tuto systémovou záležitost, odstranění jednoho ze tří ozbrojených sborů, které doposud působily v dopravě. Ještě jednou děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji rovněž panu ministrovi. Táži se společného zpravodaje, zda chce využít svého práva a pronést závěrečné slovo. Nechce. Nebyla rozprava. Nebyly žádné pozměňovací návrhy. Proto se sněmovny přímo zeptám, zda jsou nějaké námitky proti tomu, abychom přistoupili k hlasování. Projev námitek nevidím.
Budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, tzv. letecký zákon, ve znění zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb. a zákona č. 383/1990 Sb., podle sněmovního tisku 620, ve znění společné zprávy výborů, podle sněmovního tisku 723.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať to dá ve 254. hlasování na 15. schůzi najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.
Pro odevzdáno 110 hlasů, proti 1 hlas, 4 se zdrželi. Bylo dosaženo nadpoloviční většiny. Tento návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi Stráskému i panu společnému zpravodaji Blažkovi. Děkuji vám všem za projev vaší vůle. Prohlašuji, že jsme ukončili projednávání 22. bodu.
Měl bych, ač nerad, ke sněmovně ještě jednu organizační prosbu. Vzhledem k tomu, že zatím ještě nedorazil z vlády pan ministr Ruml, který je očekáván každou chvíli, a nám jde o využití času, žádám sněmovnu, aby souhlasila s přesunem bodu 23 a 24, tj. s jejich vzájemnou záměnou, aby tedy souhlasila s tím, že se nyní pustíme do projednávání bodu
Předložený návrh namísto onemocnělého ministra kultury Jindřicha Kabáta odůvodní sněmovně místopředseda vlády pan Jan Kalvoda. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se laskavě slova.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se upravuje změna postavení kulturních fondů a mění se zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, tisk 610, je vyvrcholením více než dva roky trvajícího procesu transformace těchto institucí.
Tento proces byl rozložen na dva legislativní kroky. Zhruba před rokem schválila vláda novelu vládního nařízení 159/1969 Sb., která připravila půdu pro definitivní, snad řešení, celého problému. Tím druhým konečným krokem je tato předloha zákona, která logicky navazuje na deetatizační a demokratizační kroky, které byly provedeny nařízením vlády 58/1993 během celého letošního roku.
Za prvé. Bylo zastaveno vybírání poplatků do fondů, které odporovalo trendu rovnosti všech daňových poplatníků nastoupenému v letošním roce novou daňovou soustavou, zejména pak jednotnou daní z příjmu.
Za druhé. Byl zrušen tzv. zvláštní účet kulturních fondů, normalizační to opatření z roku 1969, které soustřeďovalo do rukou ministra kultury rozhodovací pravomoc k rozdělení prostředků, které nejsou a nebyly prostředky státního rozpočtu. Prostředky tohoto zvláštního účtu byly rozděleny jednotlivým fondům podle stejného klíče, jakým byly po léta na zvláštní účet těmito fondy odváděny podle téhož klíče.
Za třetí. Ministrem kultury byly jmenovány prozatímní správy rady jednotlivých fondů, které měly za úkol pouze jediné. Během tohoto roku přijmout volební klíč zaručující demokratickou volbu budoucích správních rad tak, aby v nich byli rovnoměrně zastoupeni reprezentanti pokud možno všech uměleckých obcí a sdružení, stejně jako poprvé v historii rovněž zástupci uživatelů děl, kteří léta do fondů povinně přispívali, aniž by měli možnost ovlivňovat rozdělování těchto prostředků.
Tento proces je dnes již zdárně ukončen. Správní rady jsou u všech tří fondů zvoleny.
Transformace Českého hudebního fondu, Českého literárního fondu a Českého fondu výtvarných umění tak, jak ji navrhuje tisk 610, má dvě základní dimenze.
Tou první je dimenze autorskoprávní. Tímto krokem činíme jedno z nejzávažnějších opatření, kterým se naše autorské právo dostává ze sféry tzv. státní kulturní politiky do sféry soukromého práva, kam z povahy věci v demokratickém státu patří.
Vypuštění ustanovení § 1 autorského zákona, které ideologizuje tuto oblast, stejně jako vypuštění ostatních ustanovení, která konstituují a upravují kulturní fondy jako nástroj ovlivňování umělecké tvorby ze strany státu a na úkor odměn jednotlivých držitelů autorských příbuzných práv, jsou právě těmito zásadními opatřeními.
Tou druhou dimenzí přeměny navržené zákonem je vlastní transformace stávajících institucí do soukromoprávních nadací včetně práv a závazků, které tyto fondy na sebe vážou. Právní nástupnictví je důležité pro zachování některých autorských práv, které závětí odkázali dědicové těchto práv žijící v zahraničí výslovně nikoli státu, nýbrž Českému hudebnímu fondu jako subjektu nestátní povahy.
V případě zániku fondu bez právního nástupnictví vrátila by se práva na díla Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů dědicům těchto práv do zahraničí.
Zákon dává současným fondům dostatečnou lhůtu k založení nadace podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, tedy § 20. Nezakládá tedy nadace sám, nahrazuje svobodnou vůli zakladatelských subjektů. Pokud fondy ve stanovené lhůtě nadace nezaloží, pak ze zákona zaniknou s likvidací a jejich majetkové likvidační přebytky přejdou na Státní fond kultury. To řešení by šťastné jistě nebylo, dodávám ještě k této záležitosti.
Počítá se i s tím, že pokud by byl v budoucnu právní režim nadací upraven podrobně zvláštním zákonem, byly by pochopitelně i tyto nově vzniklé nadace povinny přizpůsobit se takovému právnímu režimu.
Ještě před založením nadací zákon přikazuje oddělit podnikatelské aktivity současných fondů do vlastních fondů a tyto podniky převést na organizačněprávní formy, odpovídající platnému obchodnímu zákoníku, tedy podřídit obecnému podnikatelskému režimu.
Předpokládá se totiž, že vlastní nadace podnikat nebudou, avšak budou moci zřizovat právnické osoby, do nich vkládat majetek, a ty pak podnikat. Opakuji, ale v obecném právním režimu. V této době jde o transformaci nakladatelství Český spisovatel, vydavatelství Panton a podniku Českého fondu výtvarných umění Dílo. I v této transformaci poskytuje návrh zákona určitou lhůtu a vlastní proces byl už zahájen. Právě proto, že celý proces z technických a praktických důvodů potrvá ještě nějakou dobu v průběhu příštího roku, je navrhován rozdílný termín účinnosti některých zrušovaných ustanovení, jak autorského zákona, tak i zmíněného již nařízení vlády z tohoto roku. Jde o ta ustanovení, která upravují postavení fondů a jejich dosavadní organizační strukturu pro to, aby po dobu, než se nadace zaregistrují, existovala organizačněprávní základna dosavadních fondů.
Zrušení ostatních ustanovení vejdou v účinnost od 1. ledna 1994 za podmínky, že tato předloha bude schválena, zejména pak ustanovení o poplatcích do fondů včetně poplatků za užití tzv. volných děl.
Dámy a pánové, princip solidarity a podpory tvorby je velmi krásným a velmi lidských principem. Věříme, že nově transformované nadace budou používat své prostředky na podporu české umělecké tvorby a všech jejích potřeb i nadále a rozhodně svobodněji a demokratičtěji než dříve. Avšak v moderním právním státě není možné tvorbu podporovat na úkor soukromých zdrojů, poskytovaných jinými tvůrci a uživateli děl jinak, než na základě a principu dobrovolnosti a svobodné vůle.
K podpoře tvorby nechť slouží také výnosy z majetků fondů. Tento majetek nikdy nebyl majetkem státu, a proto nemůže být privatizován podle obecních privatizačních předpisů. Proto je transformován tímto zákonem, který se vám navrhuje. Vládní návrh zákona, kterým se mění změna postavení kulturních fondů a mění se zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých ve znění pozdějších předpisů, byl projednáván ve výborech hospodářském, rozpočtovém a ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu Poslanecké sněmovny.
Výsledky tohoto projednávání jsou ve společné zprávě těchto výborů, tisk 727. Prohlašuji, že s pozměňujícím návrhem ve znění společné zprávy souhlasím a akceptuji jej. Jde o zpřesnění dikce při rozdílné účinnosti některých navržených ustanovení.
Na závěr vám poděkuji za pozornost a požádám, abyste tisk 610 svými hlasy podpořili a schválili ve znění sněmovního tisku 727. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády Janu Kalvodovi a zvu k řečništi pana poslance Františka Kozla, který je v tomto případě společným zpravodajem výborů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Kozel: Pane předsedo, dámy a pánové, jako společný zpravodaj mám po vystoupení pana místopředsedy Kalvody velice usnadněnou úlohu, protože část z toho, co bych měl říci já, již řečeno bylo. Návrh zákona, který je předložen k projednání, je typicky transformačním zákonem, tzn. v části první navrhuje určité změny v postavení kulturních fondů včetně podniků, které tyto fondy zřizují. V části dvě potom provádí novelu autorského zákona, změny, které vyplývají ze změněného postavení, a změny těchto fondů. Třetí část ruší dosud platné nařízení vlády. Toto zrušení vyplývá opět ze změny postavení fondů.
Jak už bylo řečeno předkladatelem, tento návrh projednaly tři výbory naší sněmovny - výbor rozpočtový, hospodářský a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Společná zpráva, tisk 727, doporučuje Poslanecké sněmovně schválit předložený návrh zákona s úpravou, kterou máte před sebou. Nezbývá mi, než požádat pana předsedu, aby byl tak laskav a otevřel rozpravu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji výborů poslanci Františku Kozlovi a k předloženému návrhu otevírám rozpravu. Nemám písemné přihlášky a nevidím, že by se někdo hlásil z místa. Proto rozpravu uzavírám. Táži se pana místopředsedy vlády, zda si navzdory skutečnosti, že žádná rozprava neproběhla, přeje pronést závěrečné slovo. Není tomu tak. Táži se pana společného zpravodaje Františka Kozla - ze souvislostí vidím, že nechce pronést závěrečné slovo. Pochopil jsem správně jeho počínání. Táži se sněmovny, zda jsou nějaké technické nebo faktické námitky proti tomu, abychom hlasovali o celku předloženého zákona. Nevidím projev námitek.
Před hlasováním vás na podnět několika poslanců z pléna odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili k přítomnosti svými magnetickými registračními kartami.
Budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje změna postavení kulturních fondů a mění zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, autorský zákon, ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb. podle sněmovního tisku 610 ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 727.
Jde o 255. hlasování na 15. schůzi.
Kdo podporuje předložený vládní návrh zákona, ať to dá najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo. Pro odevzdáno 110 hlasů, jeden proti, 5 se zdrželo. Při nadpolovičním počtu 59 přítomných je zcela zjevné, že tento vládní návrh zákona byl přijat.
Děkuji panu místopředsedovi vlády Janu Kalvodovi za předložení a odůvodnění zákona i panu společnému zpravodaji výborů poslanci Františku Kozlovi. Projednali jsme 24. bod schváleného programu 15. schůze a přistupujeme k bodu
Předložený vládní návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 626. Sněmovně jej odůvodní ministr vnitra Jan Ruml. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Sněmovnu prosím o kázeň a klid.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaný návrh novely zákona o Policii České republiky a o služebním poměru příslušníků české Policie není ve svém záměru monotematický. Směřuje k řešení jednotlivých konkrétních problémů ve třech oblastech.
1. Na základě rozboru vyhodnocení některých iniciativních návrhů poslanců Poslanecké sněmovny a také požadavků policejní praxe se doplňuje a zpřesňuje úprava postavení Policie a policistů ve věcech, ve kterých je pociťována neúplnost či nevyjasněnost platného zákona o Policii České republiky.
To se týká některých úkolů policie, zlepšení způsobu řízení a organizace Policie České republiky a některých oprávnění policistů při výkonu služby. Nové je zejména toto:
Vypouští se úkol policie ke zpravodajské ochraně ekonomických zájmů České republiky s tím, že tento úkol bude nadále příslušet Bezpečnostní informační službě, a zároveň se zřizuje samostatná služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti.
Dále se zpřesňuje definice objektů, které je Policie České republiky povinna ze zákona chránit. Další navrhovanou změnou je oprávnění pro policisty ke vstupu na místa, která nejsou obydlím, avšak nejsou ani místy veřejně přístupnými, k provedení zákroku proti útoku na život, zdraví nebo majetek. Zároveň se odstraňuje pochybnost o oprávnění policistů vstupovat do míst, která majitel či provozovatel podniků zpřístupňuje pro veřejnost, např. restaurační zařízení.
Další návrh je rozšíření oprávnění policistů k preventivnímu ozbrojení osob, které se chovají při služebním zákroku policistů agresívně.
Dalším návrhem je možnost až třicetidenní internace cizince, který má být vyhoštěn, a vydání rozhodnutí o vyhoštění brání jeho neznámá totožnost.
Dalším návrhem je omezení možnosti vydat informace z policejních evidencí mimo vymezené případy a subjekty.
Dalším důležitým návrhem je vynětí útvaru pro inspekční činnost ze struktury policie a jeho převedení do struktury Ministerstva vnitra za účelem vytvoření objektivních podmínek odhalování případů trestné činnosti policistů.
Další, v demonstrativním výčtu poslední změna novela určuje nový způsob ochrany stejnokrojů policistů a označení dopravních prostředků Policie České republiky před zneužitím.
2. Vzhledem k změnám, které přinesla novelizace Trestního řádu a transformace prokuratury ve Státní zastupitelství, se v zákoně o Policii České republiky navrhují úpravy, které jsou těmito změnami víceméně vynuceny. Jedná se především o náhradu působnosti prokuratury k povolování užití operativní techniky policií působností soudů.
3. V souvislosti se zánikem Federální železniční policie v působnosti Ministerstva dopravy se navrhuje přizpůsobit této skutečnosti organizace a oprávnění Policie České republiky tak, aby bylo v této oblasti zajištěno pokračování ochrany veřejných zájmů. Zřizuje se samostatná služba Železniční policie ve struktuře Policie České republiky a svěřují se jí nutná oprávnění. Zároveň se návrhem novely zákona o služebním poměru řeší skončení služebních poměrů policistů Federální železniční policie a podmínky pro plynulý přechod těchto policistů k Policii České republiky.
Návrh zákona pro své obsahové návaznosti na zánik prokuratury, změny Trestního řádu a zánik Federální železniční policie stanovenou účinnost k 31. prosinci 1993, popř. k 1. lednu 1994, tj. k datu, kdy nastává zánik těchto subjektů nebo je předpokládána účinnost příslušné nové právní úpravy Státního zastupitelství a novely Trestního řádu.
Protože se jedná již o čtvrtou novelu zákona o Policii České republiky, je v zájmu šetření právní jistoty veřejnosti navrhováno vyhlásit úplné znění tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Rumlovi a svěřuji slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Stanislavu Grossovi, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako sněmovní tisk 725. Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Stanislav Gross: Děkuji. Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, vláda České republiky projednala a svým usnesením schválila vládní návrh novelizace zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky a zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. Organizační výbor Poslanecké sněmovny přikázal projednání této novely dvěma výborům, a to výboru pro lidská práva a národnosti a brannému a bezpečnostnímu výboru.
Výbor pro lidská práva a národnosti 3. listopadu 1993 tento návrh projednal a svým usnesením č. 71 vyslovil souhlas s předloženým návrhem bez připomínek.
Garanční výbor branný a bezpečnostní novelu obdobně projednával, a to dokonce na dvakrát - 17. a 24. listopadu, a svými usneseními č. 103 a 107 vyslovil souhlas s návrhem a doporučuje sněmovně přijmout tuto novelu ve znění svých pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy ve společné zprávě.
Celá novela zákona řeší čtyři základní okruhy problémů, a to: přizpůsobení zákona o Policii České republiky změnám v souvislosti se změnami v jiných právních normách; druhou oblastí, jak již řekl pan ministr, je vyřešení problémů postavení Železniční policie; třetím okruhem je zvýšení pravomocí policistů České republiky v těch nejpalčivějších problémech, které dnes policejní praxe cítí a čtvrtý okruh je řešení některých změn ve struktuře Policie České republiky.
Nejdiskutovanějším problémem novely zákona byl ve výboru branném a bezpečnostním bod 15 na str. 4 původní předlohy, a to je znění § 20 d), týkající se oprávnění policistů ke vstupu do živnostenských provozoven. Kvůli tomuto bodu také byl návrh zákona projednáván na dvakrát v branném a bezpečnostním výboru. Tento návrh byl důkladně projednáván, věnovala se mu pozornost především z toho důvodu, že se týkal základních práv a svobod. Branný a bezpečnostní výbor poté požádal Ministerstvo vnitra, aby předložilo nové znění tohoto odstavce. To tak učinilo a ve druhém usnesení branný a bezpečnostní výbor toto znění schválil. Domnívám se, že se podařilo nalézt poměrně rozumný kompromis tak, aby byla zajištěna základní lidská práva a svobody a zároveň se neomezovala činnost policie.
Na závěr před otevřením rozpravy bych chtěl sněmovnu požádat, či spíše doporučit, aby pokud možno omezila pozměňovací návrhy jdoucí nad rámec této novely, neboť zákon o Policii České republiky je dosti závažnou a složitou normou mající široký dopad do společnosti. Řada z nás ví, že tento zákon již v současné době nevyhovuje v praxi, ale myslím si, že by sněmovna měla znát ujištění pana ministra vnitra, že během příštího roku předloží do Parlamentu Ministerstvo vnitra nové znění zásad zákona o Policii České republiky. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodajovi poslanci Stanislavu Grossovi a k předloženému návrhu otvírám rozpravu. Písemně se do ní přihlásil pan poslanec Oldřich Kužílek, který oznamuje podání pozměňovacího návrhu. Nemám žádné další písemné přihlášky. Prosím zvažte, kdo chcete v rozpravě vystoupit. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolil bych si předložit pozměňovací návrh vysloveně technického charakteru a možná potom se ukáže, že jde o technickou úpravu, která by možná ani nemusela být brána jako pozměňovací návrh, ale to prosím, aby sněmovna potom uvážila.
Je to k bodu 17 ve znění společné zprávy, je v první větě uvedeno v § 33 odst. 1 za slova "Kriminální policie" vložit slova "Služba policie pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti". V další větě je řečeno: "Tuto úpravu promítnout i do ustanovení § 33 odst. 2, § 34 odst. 1, bod 18 a § 36 odst. 7 a 9, bod 21 a 22."
Zde vlastně došlo k technickému nedostatku, protože toto mechanické promítnutí se má logicky týkat ještě dalšího místa v tomto zákoně, a to § 37 odst. 2, který je uváděn v návrhu novely pod bodem 25. Věcně jde o to, že v tomto § 37 odst. 2 se pro policii a pro určité služby stanoví, že používají-li operativní prostředky a techniku, a jsou povinny ji utajit a výsledky z ní ochránit před prozrazením. Čili věcně nejde o žádnou zvláštnost, ale logicky samozřejmě tam musíme zařadit tu novou službu pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, když jsme jí těmi předchozími věcmi dali možnost používat operativní techniku.
Čili konkrétní znění pozměňovacího návrhu by bylo: Ve znění společné zprávy k bodu 17 na konci tohoto bodu škrtnout tečku a doplnit slova "... a § 37 odst. 2 (bod 25)".
Prosím, aby potom sněmovna uvážila, jestli nejde jenom o technicko-legislativní změnu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Kužílkovi. O slovo se přihlásil a pozměňovací návrh oznamuje pan poslanec Tomáš Svoboda. Má slovo, je poslední písemně přihlášený do rozpravy. Dále zaznamenávám přihlášku pana poslance Kozáka.
Poslanec Tomáš Svoboda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já navrhuji vypustit v bodě 15 § 20 d), a to proto, že ustanovení tohoto paragrafu významným a výrazným způsobem zasahuje do práv a svobod občanů a problematickým způsobem omezuje vlastnická práva. Dokonce tento paragraf může být zneužit ke vstupu do obydlí bez povolení k domovní prohlídce. To je možně v tom případě, kdy je živnostenská provozovna registrována v obydlí.
Proto navrhuji v tuto chvíli tento paragraf vypustit,
ještě jednou se k tomu vrátit při případné
další novele zákona o policii v přesnější
dikci tak, aby tento paragraf nemohl být zneužit a
aby vlastnická práva neomezoval nad nutný
rámec, tak potom takovouto novelu předložit.
Děkuji Vám.