Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu Robertu Kolářovi. Já se ke gratulaci připojuji.
Prosím, abychom zahájili další kolo. Můžeme začít okamžitě. Všechno je technicky připraveno. Vydávání lístků začíná v tomto okamžiku.
Vzhledem k tomu, že je 17.07 hodin, sejdeme se zde v 17.32 hodin.
(Schůze přerušena v 17.07 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 17.32 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, žádám abychom mohli pokračovat v našem jednání. Dalším projednávaným bodem je
Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 627, odůvodní ministr vnitra Jan Ruml. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, je jedním z výstupů uceleného programu vlády týkajícího se ekonomického a organizačního zabezpečení přijetí a pobytu uprchlíků na území České republiky.
Předložená novela reaguje především na zpřísněnou azylovou politiku Spolkové republiky Německo a na vytváření systému readmisních dohod. Navrhované změny představují zpřesnění podmínek pro přiznání statusu uprchlíka.
Status uprchlíka by měl být v souladu s Ženevskou konvencí o uprchlících přiznán cizinci pouze v případě důvodného strachu z pronásledování, jehož příčinou je nerespektování některých základních lidských práv státem, ze kterého cizinec pochází. Status uprchlíka lze přiznat rovněž nejbližším rodinným příslušníkům cizince, který azyl v České republice získal.
Dosud bylo možno status uprchlíka přiznat rovněž z humanitárních důvodů, za kterými se často skrývaly jiné důvody převážně ekonomického rázu. Zvláštní případy žádostí opírající se o humanitární důvody lze nicméně realizovat na základě zákona č. 123/1992 Sb. o pobytu cizinců tím, že lze postiženému cizinci udělit povolení k trvalému pobytu v České republice.
Novelou se zavádí institut neodůvodněné žádosti, ve kterém se definují zjevné případy nevyhovění žádosti podmínkám stanoveným zákonem.
Doporučuje se přijmout takové změny a doplnění zákona o uprchlících, které umožní ve správním řízení vyřídit neodůvodněně žádosti ve zkrácené lhůtě. Z dosavadní praxe vyplývá, že více než 80 % žadatelů nesplňuje předpoklady pro přiznání postavení uprchlíka, jak jsou stanoveny v ustanovení § 2 zákona č. 498/1990 Sb. Navrhované urychlení řízení o přiznání postavení uprchlíka umožní zkrátit pobyt u těchto žadatelů v uprchlických táborech a dosáhnout tak relativního zvýšení azylové kapacity České republiky. Řízení provázené ministerstvem vnitra se novelou zkracuje o 4 měsíce. Dosud trvá správní řízení až celkem 150 dnů plus lhůta pro rozklad 15 dnů, tedy celkem 165 dnů. Navrhuje se zkrácení na 60 dnů plus lhůta pro rozklad 3 dny, celkem 63 dny.
Řízení podle Občanského soudního řádu upravující soudní přezkoumání správního rozhodnutí ve věcech přiznání statusu uprchlíka není tímto zákonem dotčena. Zkrácením lhůt v žádném případě neutrpí práva žadatele o status uprchlíka. Jde o procedurální opatření ve skutkově jasných věcech. Úpravou dojde k výraznému šetření prostředků ve prospěch azylových případů osob, které ochranu opravdu vyžadují.
V předkládané novela zákona o uprchlících se dále navrhuje doplnit ustanovení, které zajistí uprchlíkovi v otázkách zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení stejné postavení jako cizinci, kterému byl v České republice povolen trvalý pobyt, to znamená, nejlepší možné postavení. Tím se uvede do souladu znění zákona o uprchlících se zákonem o všeobecném zdravotním pojištění, který vznik zdravotního pojištění jakékoliv osoby váže na získání trvalého pobytu na území ČR.
Navrhovaná novela zákona o uprchlících je plně v souladu se Ženevskou konvencí o uprchlících a Norimberským protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíka.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, závěrem bych chtěl připomenout, že cílovým stavem legislativní úpravy řešení uprchlické problematiky je budoucí moderní komplexně pojatý azylový zákon, věcně i procedurálně odpovídající stupni integrace České republiky do Evropských společenství a dlouhodobé tendenci ve vývoji migrace v oblasti střední Evropy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi a prosím paní poslankyni Hanu Tomanovou, aby nám odůvodnila předloženou společnou zprávu výboru, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 726.
Poslankyně Hana Tomanová: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících projednávaly výbory, ústavně právní, branný a bezpečnostní, zahraniční, pro sociální politiku a zdravotnictví a výbor petiční, pro lidská práva a národnosti. Připomínky, které vzešly z jednání výborů, byly na společné schůzce zpravodajů projednány a až na jednu zařazeny do společné zprávy, která vám byla předložena pod č. 726. Nezařazena zůstala připomínka zahraničního výboru, která je uvedena na konci společné zprávy.
Vážené kolegyně a kolegové, lze předpokládat, že po přijetí restriktivních opatření ve Spolkové republice Německo se naše republika stane pro řadu uprchlíků cílovou zemí. Novela zákona, která vám byla předložena, na tuto situaci reaguje zpřísněním podmínek pro přiznání statusu uprchlíka a zrychlením a zjednodušením správního řízení. Významná je změna v § 19, kterým se vedle bezplatného práva na vzdělání zajišťuje uprchlíkům zdravotní pojištění a sociální zabezpečení stejně jako cizincům s povoleným trvalým pobytem.
Kolegyně a kolegové, výbory, které se projednáváním novely vládního návrhu zákona o uprchlících zabývaly, vám doporučují předložený návrh se změnami uvedenými ve společné zprávě schválit. Prosím o připomínky, které budete mít, abyste je dávali v písemné formě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Tomanové a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Prosím paní poslankyni Stiborovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych podala dva pozměňující návrhy k novele zákona o uprchlících.
První pozměňovací návrh se týká § 11 odst. 3 písm. b). Návrh zní:
místo slov "na základě obecně známých skutečností" použít slova "na základě obecných zásad uznávaných mezinárodním společenstvím a civilizovanými národy".
Odůvodnění tohoto návrhu tkví v tom, že problematika uprchlíků je nejen otázkou vnitrostátní, ale především mezinárodně právní záležitostí. Je proto třeba v zákoně vyjádřit, že směrodatné jsou mezinárodní zkušenosti a jejich posouzení příslušným mezinárodním orgánem. Dikce, tak jak je uvedena v mém návrhu, je převzata z čl. 7 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který pojednává o deliktech podle mezinárodního práva, a zároveň je v souladu s Evropskou konvencí o lidských právech. Jde tedy o sjednocení našeho právního řádu s mezinárodními úmluvami, ke kterým jsme se přihlásili.
Druhý pozměňovací návrh je k § 16, odst. 2, kde doporučuji prodloužit třídenní lhůtu k podání rozkladu proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti na 7 dnů. Důvod tkví v tom, že mohou se objevit jazykové problémy žadatele, potřeba poradit se s třetími osobami, popřípadě s úřadem Vysokého komisaře.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Stiborové, prosím, aby předala svůj návrh písemně. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím a chystám se zeptat pana ministra, zda si přeje vyjádřit se k jedinému příspěvku v rozpravě a k jedinému pozměňovacímu návrhu ve svém závěrečném slově.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh novely zákona o uprchlících projednalo 5 parlamentních výborů a i za přítomnosti pracovníků Vysokého komisariátu OSN. Ta diskuse byla velice složitá, velice náročná a výsledkem této diskuse je společná zpráva, kterou já vnímám jako společný konsenzus poslanců tohoto výboru, který byl doplněn o mezinárodní instituci. V této souvislosti se mi jeví předložené pozměňovací návrhy paní poslankyně Stiborové jako irelevantní a nedoporučuji je sněmovně k přijetí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím paní zpravodajku, aby zaujala místo u mikrofonu a vyjádřila se případně k průběhu rozpravy. Zároveň bych si dovolil, dámy a pánové, vás odhlásit a požádat vás, abyste se znovu zaregistrovali. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Hana Tomanová: Byly podány dva pozměňující návrhy, oba podala paní poslankyně Stiborová. První pozměňující návrh se týká § 11 odst. 3, písm. b), máte ho ve vládním návrhu uvedený pod bodem 8, kde paní poslankyně Stiborová žádá v písmenu b) zaměnit slova "obecně známých skutečností" slovy "na základě obecných zásad uznávaných mezinárodním společenstvím a civilizovanými národy". Předkladatel ani zpravodaj nedoporučuje.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Budeme hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku v hlasování č. 266. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování je ukončeno. Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 36 pro, 54 proti, 30 nehlasovalo. Prosím, další návrh.
Poslankyně Hana Tomanová: Druhý návrh se týkal § 16 odst. 2, máte ho uvedený v návrhu pod bodem 10, za druhé, kde paní poslankyně navrhuje prodloužit termín pro podání rozkladu ze tří dnů na sedm dnů. Tento termín byl projednáván na většině výborů a předkladatelem nám bylo sděleno, že tento termín je dostatečně dlouhý, vzhledem k tomu, že v těchto místech, kde se uprchlíci zdržují, je zajištěna dvacetičtyřhodinová služba, která může poskytnout potřebné služby. Předkladatel, ani zpravodajka nedoporučují.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko při hlasování č. 267. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo skončeno. Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 32 pro, 56 proti, 37 se zdrželo.
Poslankyně Hana Tomanová: Pane předsedající, můžeme hlasovat o celém návrhu zákona.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. To byly všechny pozměňovací návrhy. Budeme tedy hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 498/90 o uprchlících podle sněmovního tisku 627 ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 726.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování 268. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Konstatuji, že návrh zákona byl schválen poměrem hlasů 109 pro, 2 proti, 27 se zdrželo.
Tím jsme projednali další bod našeho pořadu. Děkuji paní společné zpravodajce poslankyni Tomanové i panu ministrovi Rumlovi.
Dámy a pánové, nyní bych navrhoval, abychom se krátce vrátili zpět do bodu 20, abychom požádali zástupce ověřovatelů, pana poslance Koláře, aby nás seznámil s výsledky volby.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena prezidia Fondu národního majetku ČR. Jednalo se o první volbu, první kolo. K volbě bylo ověřovateli převzato 220 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 138 hlasovacích lístků. Odevzdán byl 121 platný lístek, 11 neplatných lístků. 6 hlasovacích lístků nebylo odevzdáno.
Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto. Pro pana poslance Otu Fejfara byly odevzdány 4 platné hlasy, pro pana poslance Miroslava Havla bylo odevzdáno 5 platných hlasů. Pro pana poslance Miroslava Téru byl odevzdán 71 platný hlas, pro Antona Zimu bylo odevzdáno 8 platných hlasů.
Do funkce člena prezidia Fondu národního majetku České republiky byl zvolen pan Miroslav Téra.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kolářovi. Tím jsme projednali bod č. 20. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho pořadu, což je
Předložený návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 613, odůvodní ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předložený návrh zákona má od 1. ledna 1994 vytvořit možnost přispívat sociálně slabým občanům, kteří užívají byt na základě nájemního vztahu formou státní dávky, příspěvku na nájemné. Pojetí příspěvku vychází ze záměrů vlády vytvořit systém státní podpory nájemců s nízkými příjmy účelově vázaný na bydlení, který je bude motivovat ke stěhování do bytů přiměřených jejich finanční situaci. Navržený okruh příjemců zahrnuje především nájemce státních a obecních bytů, v nichž jsou výše nájemného z bytu a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu upraveny vyhláškou Ministerstva financí č. 176/1993 Sb.
Příspěvek se navrhuje poskytovat též nájemcům v družstevních bytech a dále též nájemcům obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení. To jsou tzv. svobodárny, ženské domovy apod. U státních a obecních bytů se příspěvkem bude přispívat na základní nájemné, nájemné za vybavení bytu a některá další plnění, jejichž obsah je v zásadě nájemcem neovlivnitelný. Jsou to např. úklid a osvětlení společných prostor domu, užívání výtahu apod. U těchto nájemců se výše příspěvku odvozuje od nárůstu nájemného a některých dalších plnění v závislosti na výši příjmu nájemce a osob s ním pro tyto účely společně posuzovaných a podle počtu těchto osob. Nejvíce se přispívá osobám s příjmem do výše životního minima, u osob s příjmem vyšším, nejvýše do 30 % nad životní minimum, se výše příspěvku snižuje. U nájemců bytů družstevních a obytných místností určených k trvalému bydlení, to jsou již zmíněné svobodárny, ženské domovy apod., kde je skladba plnění za užívání bytu odlišná, se výše příspěvku neodvozuje od konkrétního nárůstu nákladů, neboť diferenciace nákladů by byla značně obtížná.
Příspěvek je u těchto bytů, obytných místností, 50 %ním podílem na limitovaných částkách přiznávaných nájemcům státních a obecních bytů. Tento podíl vychází ze vztahu mezi tzv. hrubým nájemným u státních a obecních bytů a odpovídajícími náklady v družstevních bytech. Závislost výše příspěvku na počtu osob společně posuzovaných s nájemcem a na výši jejich příjmů je shodná jako u státních a obecních bytů.
Příspěvek na nájemné by měl po přechodnou dobu řešit ztíženou finanční situaci sociálně slabších občanů s tím, že maximální doba poskytování dávky témuž nájemci dva roky by měla vytvořit dostatečný prostor k vyřešení bytové, resp. i příjmové situace tak, aby občan byl schopen hradit náklady na bydlení z vlastních prostředků. U osob starších 72 let a invalidních se navrhuje dobu poskytování příspěvku neomezovat, neboť adaptabilita těchto osob na nové prostředí související s případnou výměnou bytů je obtížná.
Návrh zákona vychází ze tří zásad. Vláda přihlédla při zpracování paragrafovaného znění k výsledkům projednání zásad ve výborech parlamentu. Připomínky jednotlivých výborů nebyly shodné, a tak vláda nemohla některým připomínkám vyhovět, aniž by se tak nedostala zároveň do rozporu se stanoviskem ostatních výborů. Některé dílčí připomínky vzešlé z jednání výborů byly do návrhu zákona zapracovány, zásadní věcné řešení nebylo po zvážení v návrhu zákona změněno. Vláda věcné řešení navržené v zásadách návrhu zákona zachovala. Vyhověno nebylo těm připomínkám, které směřovaly ke zúžení okruhu nájemců, kterým je příspěvek určen k omezení plnění, na něž je příspěvkem přispíváno a k omezení doby účinnosti zákona na dobu dvou let.
Vzhledem ke skutečnosti, že dosud není zavedena státní dávka, kterou by se přispívalo na zvyšující se náklad na bydlení, situace hmotné nouze je řešitelná pouze v rámci sociální péče u osob sociálně potřebných, je záměrem vlády řešit v rámci zákona o příspěvku na nájemné podporu všech nájemců užívajících byt na základě nájemní smlouvy. Proto se navrhuje poskytovat příspěvek nájemcům družstevních bytů a obytných místností určených k trvalému bydlení. Omezením okruhu plnění by se příspěvek týkal jen položek, které tvoří cca 30 % nákladů na bydlení a skutečná výše příspěvku by byla podstatně nižší než částky uvedené v zákoně.
Vláda považuje za vhodné přispívat na širší okruh plnění, i když u některých z nich nedochází k nárůstu od 1. ledna 1994, ale došlo k němu již před tímto datem. Pokud jde o omezení doby účinnosti zákona, znamenalo by stav právní nejistoty, zejména u osob invalidních a starších 72 let.
Navržená právní úprava si vyžádá v roce 1994 náklady ve výši zhruba 806,3 mil. korun. Tyto náklady jsou zahrnuty v návrhu státního rozpočtu na rok 1994. Návrh zákona byl projednán ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, hospodářském výboru a rozpočtovém výboru. Se stanoviskem obsaženým ve společné zprávě výboru k návrhu zákona souhlasím a prosím vás, abyste návrh znění tohoto stanoviska odsouhlasili.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Vodičkovi a dávám slovo společnému zpravodajovi výborů panu poslanci Emilu Jarošovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 729.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, máme před sebou vládní návrh zákona o příspěvku na nájemné, tisk 613, rozšířený a doplněný ve znění společné zprávy, tisk 729.
Tento návrh zákona byl projednán celkem ve třech parlamentních výborech, a to ve výboru hospodářském, rozpočtovém a ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Rozšíření a zpřesnění je dáno úpravami obsaženými ve společné zprávě, které technickým nedopatřením nebyly vytištěny v původním návrhu zákona.
Dovolte mi několik poznámek k tomuto návrhu zákona. Vzhledem k očekávané postupné liberalizaci nájemného, avizované vyhláškou ministra financí č. 176 z roku 1993 o nájemném z bytů a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytů, velmi rád bych zdůraznil poslední větu v prvním paragrafu tohoto návrhu. Příspěvek je státní dávkou, která je určena nájemcům bytů s nízkými příjmy.
Přijetí tohoto návrhu zákona je podmíněno tím, zda vyhláška o zvýšení nájemného, cca o 40 %, bude či nebude platná od 1. 1. 1994. Chci zdůraznit velmi úzký vztah mezi vyhláškou a mezi tímto vládním návrhem. Je proto velkým překvapením, že tato státní dávka se dotýká i bytů družstevních, kterých se však výše zmíněná vyhláška netýká, nebo se opravdu jen jedná o nájemníka družstevního bytu, kde družstvo nebo družstevník vystupuje jako pronajímatel.
Připomínka a návrh vypuštění skupiny družstevních bytů nebyla však garančním výborem akceptována. Obdobně nebyla akceptována i omezená působnost tohoto zákona na dva roky a vypuštění vágního pojmu "hrubé nájemné" jako pojmu podle mne zavádějícího.
Jedná se o služby, které nejsou sice ovlivnitelné, ale jsou fakultativní. Ne každý nájemce má komín, ale centrální topení, ne každý má žumpu, ale platí stočné, ne každá domácnost má společnou anténu, ale majitel domu nechal zavést kabelovou televizi nebo má anténu individuální. Ne každý má výtah, ale chodí pěšky nebo bydlí v přízemí.
Shrnu to. Za prvé přesnou adresnost tohoto návrhu zákona bych viděl ve vztahu k nájemníkovi, který nemá k bytu jiný vztah než nájemní a u kterého bude zvýšeno základní nájemné o cca 40 % podle vyhlášky Ministerstva financí 176/93 Sb.
Za druhé příspěvek by se měl týkat pouze základního nájemného a nájemného za vybavení bytu.
Za třetí účinnost tohoto zákona by měla být dva roky bez výjimky. Do té doby dokončíme přijetí zákona o sociální potřebnosti, který bude řešit sociální dávku, ne státní, ale sociální dávku, která bude příspěvkem na bydlení.
Přes všechny tyto moje pochybnosti doporučuji Poslanecké sněmovně ve znění usnesení garančního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví přijetí tohoto návrhu zákona, rozšířeného o připomínky ve znění společné zprávy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jarošovi a otvírám rozpravu k tomuto bodu jednání. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Fischerová, která se přihlásila jako první do rozpravy, připraví se pan poslanec Vorlíček.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, v důvodové zprávě projednávaného vládního návrhu zákona o příspěvku na nájemné se praví: návrh zákona zavádí příspěvek na nájemné formou státní dávky. Stát bude přispívat sociálně slabým nájemcům na zvýšené náklady na bydlení. Ve skutečnosti však jedinou veličinou, která se bere principiálně v úvahu, je tzv. hrubé nájemné, v předloženém zákoně naprosto přesně specifikované. Hrubé nájemné však v současné době pokrývá pouze 40 50 % skutečných nákladů na bydlení. Dalším finančním zatížením, bohužel s progresivním vývojem, jsou náklady na energie. Nelze nevidět skutečnost, že v r. 1992 náklady na energie představovaly 14 % všech výdajů osob v důchodovém věku a 8 % v rodinách s dětmi.
Tento přístup k problémům předkladatelé zákona pominuli. Zvážím-li, že projednávaný zákon má navrženou časově omezenou platnost, nemohu se ubránit dojmu, že přístup k problémům přece jen mohl být komplexnější, aby lépe sanoval průvodní výkyvy počáteční fáze liberalizace nájemného. Na druhé straně si plně uvědomuji, že liberalizace nájemného je nezbytná a jedině možná.
Ve snaze zmírnit finanční
dopady tohoto procesu na nízkopříjmové
skupiny našich spoluobčanů podávám
jeden pozměňovací návrh. V §
2 odst. 3 a) navrhuji ve druhém řádku textu
nahradit č. 1,3 číslem 1,5. Jednaapůlnásobek
životního minima je častěji užívané
kritérium pro poskytování státních
dávek a bezesporu šířeji pokryje přechodné
výkyvy nízkopříjmových skupin
obyvatelstva. Děkuji vám za pozornost a za podporu.