Přítomni:
Místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 167 poslanců.
Za vládu České
republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
zemědělství J. Lux, místopředseda
vlády a ministr financí I. Kočárník,
ministr obrany A. Baudyš, ministr životního prostředí
F. Benda, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý,
ministr hospodářství K. Dyba, ministr spravedlnosti
J. Novák, ministr školství, mládeže
a tělovýchovy P. Piťha, ministr zdravotnictví
L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu
národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický,
ministr dopravy J. Stráský, ministr práce
a sociálních věcí J. Vodička,
ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.
(Schůze opět zahájena v 11.37 hodin.)
Tato část schůze byla neveřejná
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dovolte mi, abych zahájil pokračování přerušeného jednání.
Mám zprávu, že je možné vyhlásit výsledky voleb. Proto prosím pověřeného zástupce ověřovatelů, aby nás informoval.
Poslankyně Marta Hubová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s výsledky tajného hlasování při volbě člena Rady státního fondu kultury České republiky. První volba, první kolo.
K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků. Z toho bylo vydáno 121 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 106 platných lístků, 6 neplatných lístků. Rozhodnutí o neplatnosti hlasovacích lístků. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků byl 9.
Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto. Pro pana Milana Báchorku byly odevzdány 2 platné hlasy, pro pana Rudolfa Bernatíka bylo odevzdáno 73 platných hlasů, pro pana Jiřího Brabce bylo odevzdáno 17 platných hlasů, pro pana Josefa Eismana bylo odevzdáno nula platných hlasů, pro pana Jiřího Elišku bylo odevzdáno nula platných hlasů, pro pana Františka Fröhlicha bylo odevzdáno nula platných hlasů, pro paní Elišku Fučíkovou bylo odevzdáno 72 platných hlasů, pro paní Věru Galatíkovou bylo odevzdáno 75 platných hlasů, pro paní Danu Hejbalovou bylo odevzdáno 17 platných hlasů, pro pana Ivo Hlobila bylo odevzdáno 75 platných hlasů, pro pana Ilju Hurníka bylo odevzdáno 43 platných hlasů, pro pana Milana Klímu bylo odevzdáno 72 platných hlasů, pro pana Alexandra Klimenta bylo odevzdáno 73 platných hlasů, pro pana Milana Knížáka bylo odevzdáno 5 platných hlasů, pro paní Hanu Kofránkovou bylo odevzdáno 37 platných hlasů, pro pana Aleše Krejčů bylo odevzdáno 22 platných hlasů, pro pana Zdeňka Kudělku byly odevzdány 3 platné hlasy, pro pana Zdeňka Mertu bylo odevzdáno 59 platných hlasů, pro pana Radomíra Pokorného bylo odevzdáno 19 platných hlasů, pro pana Bořivoje Pražáka bylo odevzdáno 86 platných hlasů, pro pana Jiřího Seiferta bylo odevzdáno 8 platných hlasů, pro paní Janu Součkovou bylo odevzdáno 73 platných hlasů, pro pana Františka Šebka bylo odevzdáno 18 platných hlasů, pro pana Marka Šoltése bylo odevzdáno 86 platných hlasů, pro paní Ivanu Teskovou bylo odevzdáno 18 platných hlasů, pro pana Tomáše Vlčka bylo odevzdáno 7 platných hlasů.
Do funkce člena Rady státního fondu České republiky byli tedy zvoleni: pan Bernatík, Fučíková, Galatíková, Hlobil, Klíma, Kliment, Pražák, Součková, Šoltés.
Do první volby, druhého kola budou postupovat kandidáti: Jiří Brabec, Dana Hejbalová, Ilja Hurník, Hana Kofránková, Aleš Krejčů, Zdeněk Merta, Radomír Pokorný, František Šebek, Ivana Tesková.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji paní kolegyni Hubové. Paní poslankyně, páni poslanci, hlasovací lístky pro druhé kolo budou připraveny. Budou rozdávány po dobu 20 minut, ihned po přerušení jednání, v polední přestávce.
Nyní, pokud někdo nemá výrazně proti tomuto postupu připomínky, a protože zde není pan kolega Wagner, doporučuji sněmovně, abychom přistoupili k projednání bodu 35. (Není tomu tak.)
Dalším bodem je tedy
Předložený návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 629. Odůvodní pan poslanec Tomáš Ježek, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, novela zákona o pojišťovnictví, která je obsažena ve společné zprávě, tisk 722, je novelou po výtce účetně technickou a v odůvodnění se vám pokusím vysvětlit, o co jde.
Pojistné rezervy, o kterých je právě v novele řeč, se vytvářejí formou účelových pojistných fondů, základního rezervního fondu, fondu rezerv pojistného, devizového rezervního fondu a fondu zábrany škod. Jde o systém jednoduchý, ba primitivní, ale zcela nevyhovující tržním podmínkám. Část týkající se pojistných plnění je zcela oddělena od tvorby hospodářského výsledku pojišťovny. Rezerva se vytváří ve výši rozdílu mezi celkovým objemem kalkulovaných škod a objemem pojistných plnění skutečně vyplacených ve stejném období. Je zcela zřejmé, že tento rozdíl nemá právo se nazývat rezervou. Nepřihlíží se k objektivní potřebě rezerv na úhradu závazků pojišťovny v budoucnosti. Způsob vytváření zdrojů pojišťoven pro krytí závazků vůči pojištěným je nutno věcně přizpůsobit osvědčené praxi ve vyspělých evropských zemích. Zásadně musí být výnosy a náklady zaúčtovány do účetního období, ve kterém jednoznačně vznikly, a to je právě jádrem novely.
Proto se dosud platná právní úprava navrhuje změnit. Předkládá se tato dílčí novela zákona o pojišťovnictví a Ministerstvo financí bude zároveň zmocněno k vydání nového předpisu, který problematiku upraví podrobněji. Podotýkám, že tento předpis už je vydán a je k dispozici u mě. Už existuje.
Nová právní úprava bude i terminologicky srovnatelná s obdobnými předpisy vyspělých evropských zemí a bude rovněž respektovat příslušná ustanovení direktiv Rady evropských společenství pro životní a neživotní pojištění i direktiv upravujících účetnictví pojišťovacích fondů. Zde připomínám to, co snad ani není důležité připomenout, že jsme se obecně zavázali přizpůsobovat naše právní normy normám Evropských společenství.
Účtová osnova pro pojišťovny, která nabyla účinnost dnem 1. ledna letošního roku, již předpokládá právě vydání výše uvedených předpisů a používá pojem technických rezerv. Účtová osnova již vlastně předjímá to, co se má právě stát. V přechodném období letošního roku do doby nabytí účinnosti navrhované právní úpravy, která je předmětem této novely, stanoví postup vyúčtování v účelových pojistných fondech tato účetní osnova. O prostředcích těchto fondů odpovídajících tvorbě nákladů je účtováno na příslušných účtech rezerv. Navrhuje se též doplnit nový § 15 a, který zavádí v pojišťovnictví pojem "solventnosti pojišťovny", což je klíčově důležitý pojem, obdobně jako je tomu v zemích Evropského společenství. Dále se navrhují některá zpřesnění, která nemají ten strategický význam, o němž jsem hovořil.
Poslední, co je třeba zdůraznit, je to, že návrh novely nemá žádný dopad na státní rozpočet. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Dávám slovo společnému zpravodajovi výboru panu poslanci Richardu Mandelíkovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výboru, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 722.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení ministři, dámy a pánové, tento návrh zákona projednaly výbory rozpočtový a hospodářský a předkládají vám ho ve znění společné zprávy, kde máte úplné znění tohoto návrhu zákona.
V této chvíli se omezím pouze na to, abych navrhl ještě tři nebo čtyři pozměňovací návrhy, protože vše, co mělo být řečeno, řekl zástupce předkladatele.
Moje pozměňovací návrhy zní takto:
V článku I bod 1, kterým se mění § 14 zákona o pojišťovnictví se v odst. 7 připojuje další věta, která zní:
"Dojde-li ke zdanění tvorby rezerv zvláštní sazbou daně z příjmů, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň pojišťovny, která se započte jako součást zálohy podle zvláštního předpisu. " Odkaz zní 12 c) a bude na § 77 zákona 337/1992 Sb., což je správa daní a poplatků.
Druhý pozměňovací návrh se také týká článku I. bodu 1, kterým se mění § 14 zákona o pojišťovnictví. V odstavci 6 se nahrazuje poslední věta, která začíná slovem "dozorčí.", touto větou: "Dozorčí orgán je oprávněn doporučit pojišťovně v případě ohrožení solventnosti změnu místa či způsobu umístění jejích rezerv."
Třetí pozměňovací návrh je také k článku I. bod 1 § 14. V odstavci 8 se vypouštějí slova "bod první".
Čtvrtý návrh: V článku I. se vypouští bod 6. Velmi krátce zdůvodním. Novela § 14 ve společné zprávě: v odst. 7 se uvádí v souladu se zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, že tvorba technických rezerv nepodléhá zdanění až do výše stanovené zákonem o rezervách, a proto je třeba do odstavce 7 doplnit text o ten případ, kdy daň z příjmu již byla zdaněna zvláštní sazbou. Proto se navrhuje tuto již sraženou daň započítat jako součást zálohy na daň z příjmu.
Co se týče druhého návrhu, novela neřeší odpovědnost dozorčího orgánu ke klientovi pojišťovny v případě, že pojišťovna bude rozhodovat o umístění rezerv. Toto umístění rezerv a způsob je součástí podnikatelského rizika. Není možné, aby dozorčí orgán přikazoval, ani mu to nelze povolit, protože nemá přímý zákonný vztah na dopad svého příkazu.
U třetího návrhu se jedná pravděpodobně o nedopatření, kterým se tam dostal bod 1. Pokud to vypustíme ze společné zprávy, vypuštěním se omezení pro uložení rezerv vztáhne i na rezervy na životní pojištění, takže nebudou to jenom rezervy na neživotní, ale rezervy i na životní pojištění. Je to zpřísnění a ve prospěch klientů.
Co se týče čtvrtého návrhu, ukazuje se, že vypuštěním bodu 6. vypustíme vlastně vkládaný § 29 písm. a), který má věcné a legislativní chyby a nepotřebujeme ho k novelizaci zákona. Existuje totiž v tomto zákoně zmocnění podle § 14 odst. 9, kdy právě obsah bodu 6 by měl řešit prováděcí předpis vydaný Ministerstvem financí. Není nezbytné a není ani dobré, aby to upravoval tento zákon. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím kolegu Ježka.
Poslanec Tomáš Ježek: K návrhům, které přednesl kolega Mandelík, mám kladné stanovisko. Probírali jsme je a jsou to návrhy, které vylepšují návrh, který jsem podal já.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Přeje si pan kolega Ježek vystoupit se závěrečným slovem? Nepřeje. Prosím tedy pana kolegu Mandelíka, aby se ujal zpravodajských povinností.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení ministři, dámy a pánové, v rozpravě vystoupil pouze poslanec Mandelík a navrhl čtyři pozměňovací návrhy. Domnívám se, že není třeba je opakovat, dokonce se domnívám, že si mohu dovolit sněmovně navrhnout - protože se jedná o komplex návrhů a o poměrně soudržnou konzistentní normu - zda by sněmovna přistoupila na to, že by se o mých čtyřech pozměňovacích návrzích hlasovalo najednou.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se, zda má někdo jiný názor na hlasování. Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k tomu, co navrhoval pan kolega Mandelík. Dovolte, abych vás požádal, abyste se znovu zaregistrovali.
Budeme hlasovat. Kdo ve 279. hlasování souhlasí s pozměňovacím návrhem pana kolegy Mandelíka? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že návrh byl přijat. Pro se vyslovilo 121, nikdo proti, 5 se zdrželo hlasování.
Poslanec Richard Mandelík: Hlasování o všech pozměňovacích návrzích je skončeno. Můžete dát hlasovat o celé předloze.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Budeme hlasovat o návrhu poslance Tomáše Ježka na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, podle sněmovního tisku 629, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 722 a schváleného pozměňovacího návrhu.
Kdo ve 280. hlasování souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončeno.
Pro bylo 133, proti nikdo, 1 se zdržel hlasování. Konstatuji, že předložený návrh zákona byl schválen.
Děkuji navrhovateli i společnému zpravodaji. Tím jsme ukončili projednávání bodu 35.
Nyní, jak jsme se usnesli, budeme projednávat bod 34, tj.
Prosím pana kolegu Wagnera, aby se ujal slova.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, bod, který nyní budeme projednávat, je vlastně trvalou součástí našeho bytí zde ve sněmovně a je trvalou součástí veřejného zájmu. Ale veřejného zájmu v podobě, která v mnoha případech bere ty aspekty problémů, které mají zcela nesporné znaky populismu, které nevnímají žádnou věcnou stránku problémů a které jsou pouze používány k tomu, aby byly zástupným problémem, který se předkládá veřejnosti jako problém hlavní, traumatizuje společnost i sněmovnu. Považuji za důležité, abychom z tohoto pohledu hovořili věcně o všech aspektech problému, který není jednoduchý, který bezesporu může mít i z populistického hlediska zcela vážné připomínky, které je ale třeba veřejně vysvětlit a veřejně odmítnout. Nelze postupovat logikou, která je dána tím, co se student naučí v první hodině statistiky: když soused dostal k obědu kuře a já nic, měli jsme oba půlku. Z této logiky jsou posuzovány platy veřejných činitelů a možná mnohdy i z pohledu, který je v této zemi trvale a dobře znám jako obyčejná malá lidská závist.
Nyní k věcem vážným. Problém platů veřejných činitelů je vážným problémem ve všech demokraciích a všechny demokracie se ho snaží řešit tak, aby zajistily především kvalifikovanou funkci státu, tedy včetně fungování ústavního systému a fungování státní správy.
Již na počátku transformačního období upozorňovali mnozí - včetně mne ještě ve federálním parlamentě - aby se nepodceňovala schopnost fungování státní správy tím, že její zaměstnanci nebudou patřičným způsobem zaplaceni. V normálně fungující společnosti samozřejmě státní správa nemá příjmy srovnatelné s příjmy v podnikání - ani podnikatelskými, ani zaměstnaneckými - na vysokém stupni odpovědnosti v této sféře, ale má jiné výhody, výhody, které se dají stručně charakterizovat jako definitiva, jako jistota, kterou dává stát. Do této polohy by se měly dostat i příjmy zaměstnanců státní správy a ústavních činitelů.
Je nutno říci, že v daném období transformace je hladina příjmů v různých oborech lidské činnosti v České republice značně rozkolísána, že pohled přes životní minimum a přes průměrný plat je jen zjednodušený jeden jediný pohled. Je nutno vnímat i jiné pohledy.
Především je nutno vnímat potřebu stability v příslušných úřadech, o kterých je řeč. Tato stabilita je dána tím, že se vytvoří možnosti, aby i naši nástupci předtím, než se rozhodnou přijmout event. možnost, že se těmi nástupci stanou, nebudou limitováni naším špatným rozhodnutím o tom, za jakých podmínek budou moci poslaneckou funkci vykonávat.
Výkon poslanecké funkce v demokratických společnostech je ovšem podstatně rozdílný od výkonu poslanecké funkce ve společnosti, která se transformuje.
Poprosil bych přítomné novináře, aby si laskavě všimli několika okolností z práce tohoto poslaneckého sboru a všech porevolučních poslaneckých sborů v této zemi a porovnali je s prací poslaneckých sborů za normálních okolností. Stačí, když budou velmi skromní ve svých zjištěních a pouze zveřejní statistiku, kolik bodů pořadu projedná Poslanecká sněmovna ve srovnatelných sousedních zemích za jeden rok, kolik schválí zákonů, kolik stran parlamentních tisků jsme nuceni vnímat, studovat a kolik času jsme nuceni strávit v této sněmovně, na rozdíl od těch, kteří žijí v normálních zavedených společnostech. I toto by mělo být posuzováno, čímž nechci tvrdit, že by si tato sněmovna měla činit nárok na jakýsi příplatek za to, že dělá více než jiné sněmovny, že místo pěti či deseti zákonů schvalujeme o řád vyšší počet, stovku ročně. Tím jen chci ukázat, že onen pohled na Parlament, který je dán tím, že po letech, kdy komunistický parlament vytvořil obraz něčeho, co vlastně je a není, se na nás, když se zde přeme, dívá veřejnost jako na někoho, kdo vlastně činí něco, čím ohrožuje občany, zbytečně spotřebovává peníze daňového poplatníka a neplní svou povinnost. Ti z našich kolegů, kteří měli možnost vidět schůze sněmoven v zahraničí včetně Evropského parlamentu a samozřejmě i naše veřejnost, občané, kteří to mohli vidět, jistě vědí, že sváry, které zde jsou mezi námi, jsou banální a pohádkové proti tomu, co je možné vidět v zahraničních parlamentech. A pak, jsme vnímáni jako subjekt, jako něco, co je jedním tělesem. To je omyl.
Parlament je sice 200 žen a mužů, ale sbor, který nesmí a nemá být jednolitý, protože pak je to to, co jsme nechtěli a kvůli čemu jsme tady. Poslanecký sbor nutně musí, a má to jaksi v popisu své práce, se právě přít, právě vyvolávat svár o každou závažnou otázku občanské společnosti. Právě ony spory jsou tím kořením poslaneckého života, bez kterého bychom zde byli zbytečně.
Když nebudeme o různých stránkách problémů zde debatovat, zveřejňovat je, dávat signály veřejnosti, co je podle našeho názoru, jejich zástupců, důležité, vlastně nebudeme plnit své povinnosti.
Proto se domnívám, že bychom se měli v této debatě zabývat nejen řešením problému samotného, ale jakousi pozdní osvětou toho, jak zde chceme žít, jak chceme jako Parlament plnit svou povinnost, jak bez rozdílu stranické příslušnosti vidíme smysl fungování demokratického parlamentu, protože toto je ona pozdní osvěta, která měla být učiněna už dávno.
Samozřejmě, v některých aspektech i řešení problémů musíme být ve sporu. Názory, především koaličních klubů jsou zde takové, že ony jsou přesvědčeny, že není potřeba samostatného zákona, že lze např. státním rozpočtem zcela demokraticky a s plným právem řešit třeba platy ústavních činitelů.
Domníváme se, na rozdíl od nich, že bychom měli respektovat demokratická pravidla z těch parlamentů světa, která je plně uznávají a že by zákon o státním rozpočtu neměl být s ničím spojován, a už vůbec ne s platy. To byl náš zásadní, rozhodující a hlavní důvod, a nikoli populismus, proč jsme zvedli ruku proti změně platu vlády a proti změně poslaneckých platů.
Netvrdíme, že tento problém neexistuje, ale tvrdíme, že nesmí být řešen na tom místě, kde je to v rozporu s demokratickými pravidly.
Tvrdíme, že tento problém musí být nutně řešen systémově. Systémové řešení je možné jen tehdy, když bude náležitě problém zpracován, když budou známy jeho všechny aspekty.
Proto v návrhu usnesení doporučujeme, abychom si vyžádali od vlády ty podklady, které považujeme pro posouzení věci za velmi důležité.
Směřujeme k tomu, aby tento problém traumatizující nejen nás, ale i veřejnost, a zneužíván jako problém zástupní, skončil, a skončil tím, že bude touto sněmovnou zákonem stanoveno, jaká bude relace mezi platy jednotlivých kategorií státních úředníků a ústavních činitelů, že bude zákonem stanoven základ.
Současně tímtéž zákonem budou stanoveny podmínky, které musí vzniknout, aby byl důvod platy měnit a současně bude tímtéž zákonem stanoveno, jakým způsobem, pokud možno automaticky, ke změně event. valorizační, dojde.
Tím vznikne mechanizmus, který je obvyklý ve všech demokratických společnostech a nebudeme se zabývat problémem, který jen zdržuje od skutečné práce.
Za důležité považuji, přestože to není předmětem jednání nyní a dnešního řešení, zmínit se o způsobech, jakými se takovéto věci řeší v demokratických společnostech.
Například v Německu existuje občanská komise, která je zmocněna Parlamentu doporučit příslušné změny odměňování i Parlamentu i poslanců i ostatních ústavních činitelů. Nestalo se za celou existenci tohoto občanského sboru, aby poslanecký sbor příslušný návrh neakceptoval. Pak jde jen o to, aby občanský sbor byl složen tak, aby měl patřičnou, přirozenou, jasnou autoritu u veřejnosti. Domnívám se, že něco podobného by v našem systému mělo vzniknout a že bychom tomu měli dát podporu.
Rád bych zmínil ještě jednu věc, která nesouvisí s poslaneckými platy, ale souvisí se schopností každého jednotlivého poslance a sněmovny jako celku plnit své přirozené povinnosti. A to je otázka ostatních náhrad, které nejsou součástí platu, a ostatních tzv. výhod. Výhody a náhrady nejsou pro to, aby zde někdo měl sinecuru. Ty jsou pro to, aby každý z nás mohl zodpovědně plnit to, k čemu obdržel mandát. A to je nezbytnou podmínkou zvláště ve složitém období transformace.
Prosil bych opět pány novináře, aby laskavě vzali v úvahu obrovské kvantum materiálů, které každý z nás musí nastudovat, aby byl s to se vyjádřit kvalifikovaně a aby vzali v úvahu, že tento sbor funguje jako sbor laický a je povinován obrátit se v každé jednotlivé věci, kde má pochybnosti, buď jako sbor nebo jako jednotlivec na experty. Bývá dobrým zvykem v tržní společnosti, obrací-li se někdo na experta, že očekává, že dlaň bude natažena. My to očekáváme a bylo by dobře, aby to očekávala i veřejnost a aby daňový poplatník vnímal, že je povinován to zaplatit, když chce, aby demokratický systém fungoval tak, jak fungovat má. Součástí řešení musí být tedy i řešení schopnosti zastupitelských sborů na všech úrovních - netýká se to jen této sněmovny - řádně a věcně fungovat.
Omlouvám se vám, kolegyně a kolegové, že jsem vás tímto úvodem a navržením tohoto bodu na pořad jednání zdržel, ale mám za to, že bychom měli odstartovat řešení, které vytvoří systém, který vyřeší nejen problém sám, ale vyřeší schopnost demokratické společnosti, aby její instituce řádně fungovaly. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím společného zpravodaje kolegu Mandelíka, aby se ujal slova.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, budu velmi stručný. Jako zpravodaj nemohu než doporučit tento návrh usnesení ke schválení sněmovně, protože mám shodný názor jako předkladatel.
Jenom vás prosím, abyste si provedli malou opravu, protože v bodě II. 3 bod c) za slovem "požitky" vypadlo slovo "včetně". Jinak k tomuto návrhu nemám co dodat a prosím o pochopení a zvážení toho, že je jistá shoda mezi koalicí a opozicí o tomto návrhu. Děkuji.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu, do které se přihlásil
jako první kolega Výborný. Prosím,
aby se ujal slova.