Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v přerušené schůzi přerušeným bodem č. 41, kterým jsou Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky, podněty poslanců Poslanecké sněmovny. Vítám mezi námi pana premiéra české vlády Václava Klause a téměř kompletní vládu.
Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Drápely a dalších ve věci postupu hledání tzv. Štěchovického pokladu - tisk 519. Odpověď byla předložena jako tisk 519 A. Její projednávání bylo na 14. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno pro nepřítomnost poslance.
Já musím sdělit sněmovně, že mne pan poslanec Drápela požádal, abych sněmovně tlumočil, že s odpovědí souhlasí. Otevírám tedy rozpravu k tomuto bodu. Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a budeme hlasovat o následujícím usneseni:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího Drápely a dalších ve věci postupu hledání tzv. Štěchovického pokladu, uvedenou v tisku 519 A."
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá najevo v hlasování č. 328 této 15. schůze. Kdo je proti tomuto usnesení? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 93 pro, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Nehlasovali 4 poslanci.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jozefa Wagnera. Protože pana poslance Jozefa Wagnera ve sněmovně nevidím, nebudeme tuto odpověď projednávat.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Karla Hrdého ve věci otevření hraničních přechodů ČR - Polsko v severních Čechách - tisk 571. Odpověď byla předložena jako tisk 571 A.
Já se ptám pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou?
Poslanec Karel Hrdý: Vážené dámy a pánové, lze říci, že ve větší části lze odpověď považovat za uspokojivou. Malér, který nastal 3. října na hraničním přechodu Hrádek n/Nisou - Porajov, byl následně vyřešen tak, že k 1. říjnu je celá záležitost skončena. Nemohu však souhlasit s odpovědí z tohoto důvodu: dne 3. října proběhla v Hrádku slavnost k otevření tohoto přechodu, kterou organizoval pan starosta Milan Faltus, člen ODS a můj přítel a bývalý kolega. V této odpovědi je svržena zodpovědnost za tuto slavnost, kde byly promarněny nějaké prostředky, zcela na jeho osobu. S tím já zásadně nesouhlasím.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci za jeho vyjádření. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí pan předseda vlády Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážená sněmovno, já už jsem tady dlouho nemluvil, takže jsem si vzal jednou slovo. Nemohu zareagovat na tento detail, ale chtěl bych ubezpečit, že jsem teď přišel pozdě proto, že jsem jednal s polským ministrem zahraničních věcí a mezi třemi body, které jsem si zvolil k projednání s ním dnes, byla problematika opožděného a komplikovaného uvádění hraničních přechodů do provozu. Byl jsem ujištěn polskou stranou, že se učiní vše, aby se tyto věci nemohly opakovat. Takže tuto věc mohu sněmovně teď říci, protože se odehrála před 3/4 hodinou. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Než budeme hlasovat o návrhu usnesení, oznamuje pan poslanec Lom, že má náhradní kartu č. 2 a prosím, aby bylo zapsáno, že pan poslanec a místopředseda vlády Kalvoda má náhradní kartu č. 1.
Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a končím. A budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení:
" Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Karla Hrdého ve věci otevření hraničních přechodů ČR - Polsko v severních Čechách, uvedenou v tisku 571 A."
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to vyjádří v hlasování č. 329. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Toto usnesení nebylo přijato poměrem hlasů 41 pro, 42 proti, 28 se zdrželo hlasování a 1 nehlasoval.
Nezbývá tedy než hlasovat o usnesení opačném, které zní:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Karla Hrdého ve věci otevření hraničních přechodů ČR - Polsko v severních Čechách uvedenou v tisku 571 A. "
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať zvedne ruku a hlasuje v hlasování č. 330. Kdo je proti tomuto usnesení? Kdo se zdržel hlasování?
Toto usnesení bylo přijato poměrem hlasů 60 pro, 37 proti, 21 se zdrželo hlasování a 1 nehlasoval.
Předseda vlády pan Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci severomoravského pohraničí a jeho dalšího využití - tisk 625. Odpověď byla předložena jako tisk 625 A.
Ptám se pana poslance Nováka, zda považuje odpověď za uspokojivou. Ano. Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a budeme hlasovat o následujícím usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci severomoravského pohraničí a jeho dalšího využití, uvedenou v tisku 625 A.
Kdo je pro tento návrh usnesení, ať to dá najevo v hlasování č. 331. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 111 pro, 1 proti, 6 se zdrželo hlasování, 5 nehlasovalo.
Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci dalšího výdělku pro mladé rodiny - tisk 714. Odpověď byla předložena jako tisk 714 A.
Ptám se pana poslance Nováka, zda považuje odpověď za uspokojivou.
Ano, děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Protože se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a končím. Navrhuji přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci možnosti dalšího výdělku pro mladé rodiny, uvedenou v tisku 714 A. "
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to vyjádří hlasováním č. 332. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 106 pro, 3 byli proti, 4 se zdrželi hlasování, 9 nehlasovalo.
Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci poslance Tomáše Štěrby ve věci restituce a privatizace podniku Briliant - Nova a.s. Mochov, tisk 699. Odpověď byla předložena jako tisk 699 A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? Pan poslanec Štěrba zde není, proto se jeho odpovědí nebudeme zabývat.
Je zde ještě odpověď. Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci pana poslance Jozefa Wagnera ve věci řešení důchodu pro ty občany České republiky, kteří už jsou v důchodovém věku nebo jsou event. k důchodovému věku velmi blízko. Jde o tisk 531. Odpověď byla předložena jako tisk 531 A. Její projednávání bylo na 14. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno pro nepřítomnost poslance. Ptám se pana poslance Wagnera, zda považuje odpověď za uspokojivou.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, velmi lituji, že náš jednací řád neumožňuje odpověď pouze vzít na vědomí, protože já samozřejmě nemohu s odpovědí souhlasit. Z logiky zcela zřejmé.
Navrhoval jsem, aby privatizového majetku ve smyslu možností, které dává zákon 92/1991, aby se tohoto majetku použilo pro jakousi zvláštní operaci, kterou by se vložil majetek do pojišťovnických fondů a výnos z tohoto majetku by prospěl ke zvýšení důchodu těm občanům, kteří ne z vlastní viny, ale z viny režimu, který zde 42 let vládl, jsou v situaci, že si třeba nebudou moci připojištění platit. Měl jsem za to, že ve světě tento postup, že pojišťovnické fondy jsou silné a že i stát přispívá k tomu, aby silné byly, není neobvyklý. V odpovědi pana premiéra jsem nenašel nic, co by kategoricky zamítalo toto řešení nebo tuto variantu. Spíše jsem našel vyjádření, že návrh přišel pozdě a že již v této chvíli není tolik privatizovaného majetku k dispozici, aby takovéto řešení mělo věcný smysl. To je samozřejmě též věcí názoru.
Opakuji, lituji, že nelze jen vzít na vědomí. Nemohu přijmout odpověď. Nesouhlasím. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a končím.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci řešení důchodu pro ty občany České republiky, kteří už jsou v důchodovém věku, nebo jsou event. k důchodovému věku velmi blízko, uvedenou v tisku 531 A."
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá laskavě najevo hlasováním č. 333. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Toto usnesení nebylo přijato poměrem hlasů 43 pro, 44 proti, 26 se zdrželo hlasování a 10 nehlasovalo.
Je tedy třeba hlasovat o usnesení opačném. Než tak učiním, všechny vás odhlásím a prosím znovu o prezentaci.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení opačného:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci řešení důchodu pro ty občany České republiky, kteří už jsou v důchodovém věku, nebo jsou event. k důchodovému věku velmi blízko, uvedenou v tisku 531 A."
Kdo podpoří toto usnesení, ať tak laskavě učiní v hlasování č. 334. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Toto usnesení bylo přijato poměrem hlasů 66 pro, 34 proti, 19 se zdrželo hlasování a nehlasovalo 6.
Pan ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý odpověděl na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila. Pan poslanec Opatřil tady není, nebudeme se proto jeho odpovědí zabývat.
Pan ministr zdravotnictví Petr Lom odpověděl na interpelaci poslance Jana Vika. Jde o tisk 375 A. Poslanec Vik zde též není. Ani tuto odpověď nebudeme probírat.
Pan ministr zdravotnictví Luděk Rubáš odpověděl na interpelaci poslankyně Hany Lagové ve věci úmrtí paní Emilie Jesenské, tisk 517. Odpověď byla předložena jako tisk 517 A. Její projednávání bylo na 14. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno na žádost poslankyně. Ptám se paní poslankyně, zda považuje odpověď za uspokojivou.
Poslankyně Hana Lagová: Pane předsedající, dámy a pánové, pan ministr mi poslal další odpověď, ve které znovu opakuje, že jakmile bude mít možnost přístupu k dokumentaci, svolá ústřední znaleckou komisi, aby k případu zaujala stanovisko.
Z mých informací chci sdělit, že příslušná dokumentace je k dispozici již tři týdny v táborské nemocnici, a že tedy trvám na věcné odpovědi k mé interpelaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Mám tedy za to, že nebudeme tuto odpověď projednávat.
Pan ministr zdravotnictví Luděk Rubáš odpověděl na interpelaci pana poslance Bohuslava Kuby. Pan poslanec Kuba není, nebudeme se jeho interpelací zabývat.
Pan ministr zdravotnictví Luděk Rubáš odpověděl na interpelaci pana poslance Jana Vika, tisk 583. Pan poslanec Vik není. Ani touto interpelací se nebudeme zabývat.
To jsou všechny odpovědi této schůze.
Ještě než ukončíme tento bod, chci vám sdělit, že jsme obdrželi písemné odpovědi na otázky a podněty přednesené poslanci na předchozích schůzích.
Jde o tisky 592 A, 594 A, 649 A, B a 736 A. Tím se vyhovuje ustanovení našeho jednacího řádu, aby s odpověďmi byli seznámeni poslanci na schůzi Poslanecké sněmovny.
Na rozdíl od interpelací se však tyto odpovědi nezařazují na pořad jednání schůze Poslanecké sněmovny.
Dámy a pánové, tím jsme ukončili č. 41. Zbývá nám bod poslední k projednání, a to je bod dříve zařazený jako 40, kterým jsou
Proto tedy dávám slovo vám, vážené poslankyně a poslanci, abyste přednesli své interpelace, otázky a podněty na členy vlády České republiky.
Jako první se písemně se svou interpelací přihlásila paní poslankyně Marie Stiborová. Potom s otázkou pan poslanec Dalibor Matulka. Prosím, paní poslankyně, uděluji vám slovo.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, obracím se se svou interpelací na vládu České republiky,
V České republice se vyskytuje řada osob, které o sobě tvrdí, že jsou občany Spojených států amerických a zároveň státními občany České republiky, a které z tohoto titulu na našem území požívají všech práv, která přísluší jen českým státním občanům, zejména v oblasti restitucí a privatizace.
Tato skutečnost je v rozporu s Úmluvou o naturalizaci, která byla uzavřena mezi Československem a Spojenými státy 16. července 1928, vyhlášená ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 169/1929 Sb. a nabyla mezinárodní působnosti dnem 14. listopadu 1929. Úmluva o naturalizaci byla provedena zákonem č. 60/1930Sb., a to tak, že její ustanovení nabyla od počátku její mezinárodní působnosti moci zákona. Naturalizační úmluva i zákon č. 60/1930 Sb. jsou stále platné a účinné. Úmluva nebyla žádnou z obou smluvních stran vypovězena a zákon nebyl zrušen. Naopak oba tyto právní dokumenty byly postupně recipovány do platného právního řádu, naposledy ústavním zákonem České národní rady č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR.
Podle naturalizační úmluvy příslušník Československa, který byl naturalizován na území Spojených států, ztratil svou dřívější státní příslušnost a stal se příslušníkem Spojených států. Stejná zásada platí recipročně o státních příslušnících Spojených států, kteří byli naturalizováni na Československém území. Podle článku III Úmluvy se příslušnost nabytá naturalizací ztrácí, jestliže příslušník jedné z obou zemí obnoví své bydliště ve své původní zemi bez úmyslu se vrátit zpět do země, kde byl naturalizován. Ustanovení o nabytí státního občanství neplatí podle čl. I odst. 3 Úmluvy pro příslušníka jedné z obou zemí, který dosáhne naturalizace v druhé zemi v době, kdy jeho země vede válku.
Ve Sbírce zákonů nebyla vyhlášena žádná změna Úmluvy o naturalizaci, ani nebylo publikováno sdělení ministerstva zahraničních věcí o sjednání nějaké mezinárodní reciproční dohody o její změně, doplnění výjimkách apod.
Žádám proto vládu České republiky, aby podala Parlamentu zprávu o tom, kdy a podle kterých mezinárodních a vnitrostátních právních norem bylo přijato opatření, na jehož základě státní občané Spojených států amerických jsou v rozporu s naturalizační úmluvou zároveň státními občany České republiky.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím dalšího z přihlášených, pana poslance Dalibora Matulku.
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, mám krátký dotaz na pana ministra Rumla. Jsem přesvědčen, že krátkým způsobem pan ministr hned odpoví.
Chci se zeptat na věc, která je předmětem veřejného zájmu stále, i když se o ní přestalo v poslední době hovořit. Mohl by mi pan ministr opovědět, zda je něco nového ve vyšetřování loňského útoku na bývalého předsedu KSČM Jiřího Svobodu?
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Jako další se přihlásil pan poslanec Kraus a potom pan poslanec Štrait.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nebývá příliš zvykem, aby poslanecká interpelace vyvolala rozruch, aniž by byla ve sněmovně projednána.
Když jsem před měsícem podával první interpelaci, kterou jste obdrželi v tisku 732, byl jsem přesvědčen o tom, že její obsah je závažný. Týkala se otázek leteckého průmyslu. V rámci toho jsem položil premiérovi a resortním ministrům několik dotazů. Vzhledem k tomu, že nemělo dnes smysl projednávat zkrácení lhůty, předpokládám, že odpověď bude provedena v řádném termínu a bude projednána na další schůzi.
Mé podezření, že cosi shnilého je v leteckém průmyslu, však ještě více vzrostlo poté, co jsem interpelaci podal a začal zcela neobvyklý ruch. Interpelaci jsem psal 15. 11. a předpokládám, že na Úřad vlády došla o jeden až dva dny později. Během několika dní zde začali operovat zástupci nejrůznějších zahraničních firem, kteří žádali o informace, čeho se interpelace týká a jaký vliv může mít případně na současný stav leteckého průmyslu. Pro zajímavost - jako první zde byli zástupci firmy General Elektronic. Není bez zajímavosti, že v představenstvu této firmy je manžel bývalé velvyslankyně USA paní Schirley Black Templové, která se výrazně angažovala v prosazování určitého typu motoru pro letadla vyvíjená v Letu Kunovice. Tento problém byl předmětem interpelace již v minulém parlamentu. Zdá se, že je na pořadu i dnes. Podle mínění odborníků motor, který byl nakonec doporučen, byl absolutně nesmyslný.
Byli zde i zástupci firmy Dornier. Týden po podání interpelace měli v rukou interpelaci v úpravě parlamentního tisku, tzn. v takové úpravě, kterou jsem v té době neměl ani já.
Ne zcela nezajímavá byla i reakce pana ministra Dlouhého, který - aniž by věcně interpelace byla projednávána - začal vydávat různá prohlášení o jakýchsi špinavostech a výzvách k soubojům.
Jistě ne nezajímá bude informace o jeho jednáních s firmami Fairchild, Pratt and Whitney, které krachují. Bylo slibováno již v lednu tohoto roku, že s nimi v případě Letu Kunovice budou sepsány smlouvy, což např. vedlo jistý kanadský tisk k tomu, že vyhlásil, že firma Fairchild koupila Let Kunovice atd.
Ne nezajímavá byla i tisková konference holdingu Aero, která proběhla před dvěma dny a kde mimo jiné současný generální ředitel Pernica hovořil o nesmyslných věcech v tom smyslu, že jsem byl využit sdružením pro letecký průmysl k nátlaku na provádění privatizace, což se v interpelaci ani náznakem neobjevilo. Interpelace se vůbec nezajímala, co bude s leteckým průmyslem do budoucna, ale zajímala se a stále se zajímá o to, co se dělo v minulosti.
Jistě není nezajímavé, že současný předseda představenstva ing. Tesař ve včerejším Rudém právu prohlásil, že navrhovaný privatizační projekt Aera je legislativně neprůchodný. Otázka je, co se v uplynulých letech dělo.
Během tří týdnů jsem nasbíral mnoho nejrůznějších poznatků o postupu nejen managementu, ale i vlády v uplynulých měsících. Je na místě otázka, zda stav, ve kterém se dnes letecký průmysl nachází, je výsledkem ekonomického diletantismu lidí, kteří se snažili privatizaci provést, nebo zda to byl záměr skupiny osob se zcela zvláštními zájmy za každou cenu dokázat zlikvidovat letecký průmysl, za každou cenu vyklidit trh, který se přímo nabízí. Dnes jsme v takové situaci, že přirozený ruský a ukrajinský trh přistupuje k různým smlouvám s italskými, německými a americkými firmami na řešení projektů, které mají nahradit naše letadla L-39, L-410 a L-610, přestože i do budoucna by to byl zcela přirozený trh. Myslím si, že i leteckému parku, který tam létá, by i do budoucna zaručoval slušnou prosperitu.
V průběhu privatizace došlo k tomu, že nebyla zpracována celistvá koncepce rozvoje letecké výroby. Vedení Aera a. s., vůbec nerealizovalo úpravy projektů, které byly doporučeny v závěrech jednání odvětvové komise Ministerstva průmyslu České republiky pro první vlnu privatizace, a přesto tento projekt byl přijat.
Podle závěru vlády z března 1992 vedení Aera nepředložilo v termínu privatizační projekt pro druhou vlnu a návrhy, které předkládalo s několikaměsíčním zpožděním, byly nefunkční a vládou nebyly přijaty.
Během dvou let existence holdingu byl z poměrně funkčního subjektu vytvořen zcela nefunkční holding, kde jednotlivé podniky budou dnes zřejmě rozprodávány za situace, kdy většina z nich je tak zadlužena, že se zřejmě budou prodávat pod cenou a je otázka, zda se výroba v nich podaří oživit.
Kapitálový systém řízení holdingu zůstal zcela na papíře. Nemohl se ujmout, protože nemůže existovat bez vazeb na technická a projektová řešení.
Management i pracovníci řídících struktur dodnes berou platy, které jsou podstatně vyšší než platy ministrů a v jimi řízených podnicích se propouští měsíčně desítky ba i stovky pracovníků. Celkem několikrát různé, ať už odborové organizace, vědecká společnost, atd., upozorňovaly na stav, který probíhá, navrhovaly různá řešení k záchraně stavu, např. panu ministru Dlouhému psaly dopis 29. 1. 1993. Zůstal však zcela bez odezvy, přesto, že uvedené nedostatky byly příčinou neustále se prohlubujících ekonomických ztrát, které se v dnešní době stávají pro většinu dceřiných společností neřešitelné.
Předsedové několika odborových organizací se v dubnu obrátili na předsedu vlády s upozorněním na nedostatky postupu privatizace s návrhem na řešení postupnou stabilizací ekonomiky leteckého průmyslu, a také zcela bez odezvy.
O vyklizení trhu na - řekl bych - přirozených trzích jsem již hovořil a současné privatizační projekty Aera v podstatě se snaží orientovat buď pouze na výboru speciální vojenské techniky, což je v podstatě krátkozraká politika, která ani nemůže zajistit splácení dluhů, ani další rozvoj letecké techniky, také finanční řešení pomocí přesunu majetku sleduje jen krátkodobé cíle. Prodej majetku nebo akcií je ve srovnání se zvýšením produkce úkol jednoduchý, přináší však pouhý efekt z výroby produkce.
Vůbec není řešena opět koncepce rozvoje a tím ani efektivnost výroby. Takže celý postup řešení vede k nenávratným ekonomickým ztrátám. Zakoupení 30 % akcií a prodej některých podniků nelze proto považovat za podnikatelský záměr leteckého průmyslu.
Myslím, že bych mohl takto pokračovat a bylo by to zcela zbytečné, protože bude jistě zajímavé, jakým způsobem podá vláda vysvětlení o postupu privatizace. Já bych proto požádal vládu ČR, aby na nejbližším zasedání Poslanecké sněmovny předložila odpověď na moji interpelaci podle tisku 732 i na interpelaci dnešní a provedla komplexní rozbor postupu vlády a představenstva Aera v průběhu 1. první etapy privatizace, která probíhala zhruba v období 1. 1. 1990 až 30. 6. 1993 a v průběhu druhé etapy, která začala probíhat zhruba od 1. 7. 1993 a předpokládám, že alespoň její část bude ukončena k 31. 1. 1994.
Současně vám
sděluji, že prostřednictvím předsedy
Poslanecké sněmovny v nejbližších
dnech předložím organizačnímu
výboru žádost na zařazení bodu
pro příští schůzi Parlamentu,
bodu, který se bude týkat ustavení Parlamentní
vyšetřovací komise pro prošetření
okolností leteckého průmyslu. Tuto žádost
kromě mě podepsalo dalších 47 poslanců,
takže je splněna zákonná povinnost daná
Jednacím řádem.
Děkuji za pozornost.