Místopředseda PSP Pavel Tollner:
Děkuji panu poslanci
Vorlíčkovi a prosím pana poslance Navrátila.
Poslanec Jan Navrátil: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážení ministři, paní kolegyně, páni kolegové, po nepříliš důrazné obhajobě vládního návrhu, kterou zde za předkladatele přednesl pan ministr Dyba, nezbývá než abych se pokusil zmenšit nepříznivé dopady návrhu poslanců vládní koalice, které jsou obsahem společné zprávy a které mají všeobecně zhoršovací charakter, zejména pro stávající uživatele bytů i pro bytová družstva.
Musím vám sdělit, že mám na projednávané věci zájem, a to ať již jako předseda kontrolní komise bytového družstva, tak jako člen městského zastupitelstva a v neposlední řadě jako uživatel bytu. Můj právní zájem spočívá ve snaze, aby byla přijata taková úprava, která by umožňovala převod bytů do vlastnictví občanů za cenu přiměřenou řádnému uživateli, která by stanovila jeho ochranu před spekulativními prodeji bytu, který užívá, a zachovala minimálně stávající úroveň správy bytového fondu nebo přispěla ke zvýšení této úrovně.
V neposlední řadě je třeba, aby došlo k naplnění respektování rovnosti vlastnictví, tedy uplatnění zásady, že každý vlastník má zaručenu ochranu svého vlastnictví a výkon jeho vlastnických práv může být omezen pouze zákonem.
Jestliže si vládní návrh stanovil za jeden z cílů této úpravy zajistit fungování trhu s byty při odmítnutí práva na bydlení ve smyslu sociálního práva, nelze opomenout fakt, že na většině území České republiky je naprostý nedostatek bytů a výstavba nových bytů se téměř zastavila. Pouhé uplatnění nástroje neregulovaného nájemného, respektive ceny a ceny služeb, nemůže vést k uspokojení bytové potřeby těch, kteří dosud nebydlí a kteří by event. byli s to koupit bytové jednotky spolu se stávajícími uživateli. Stejně tak nelze předpokládat, že by samotně stanovení možnosti koupě bytů posílilo sociální jistotu bydlení těch, kteří byty nyní užívají. To ostatně domnívám se - nebylo ani záměrem vládního návrhu, neboť se v něm zcela opomenulo řešení stanovení maximální ceny u jiných bytů než družstevních, kde je pochopitelně převod řešen jinak.
Vládní návrh zákona se pokusil řešit zřejmě i otázku společné správy bytů vznikem kondominia, které se osvědčuje ve vyspělých zemí, jak uvádí důvodová zpráva. I přes určitý nátlakový prvek, tedy stanovení povinnosti spoluvlastníků domu zřídit společenství v případě, že budou jednotku kupovat, tj. jako právnickou osobu, představuje toto řešení nesporně výhodné řešení, pokud jde o správu domu, zejména vztahy k třetím osobám. Toto navrhované řešení však bylo nahrazeno po projednání ve výborech jiným, v praxi velmi obtížně představitelným řešením, a to zavedením institutu správce, přičemž ani toto poslanecké řešení se neobešlo bez zakotvení určitého prvku stanovení nucené správy. Ovšem bez stanovení základní odpovědnosti za dodržování právních norem, např. požárních apod., a povinností ke třetím osobám.
Ve společné zprávě upravené právo přednostní koupě stávajícím nájemcům je výrazně omezeno proti již tak nedostatečnému zajištění tohoto práva obsaženém ve vládním návrhu. V důsledku toho lze očekávat, že po uplynutí velmi krátké doby bude docházet ve světě k nevídanému prodeji bytových jednotek i s jejich dosavadními uživateli. Nechci zde spekulovat s výpočty nového ekonomického nájemného bez regulace. Ale nevidím důvod, proč by nový vlastník, v bytě nebydlící, byt kupoval, když nebudou uspokojeny jeho bytové potřeby - nebo pro dosažení zisku.
Jestliže se vládní návrh odvolává na ústavně garantovanou rovnost vlastnictví a vlastníků, pak úprava ve znění společné zprávy tuto zásadu zejména ve vztahu k bytovým družstvům bezdůvodně opomíjí a zavrhuje. Mám na mysli jednak stanovení povinnosti družstva převést byt na člena družstva, nájemce jednotky, jestliže o to požádá, tzv. "přímus", což v sobě obsahuje akt vyvlastnění, jednak stanovení povinnosti vypořádání mj. prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství. Zatímco v prvním případě jde z věcného hlediska o bezvýznamnou záležitost, protože všechna družstva akceptovala žádosti členů o převod bytů a jsou připravena tyto převody realizovat a jde tak o problém spíše jiný než právní, při realizaci povinnosti vypořádání v uvedeném rozsahu by to u většiny bytových družstev vedlo k jejich majetkové likvidaci a tím k poškození těch členů, kteří by v bytových družstvech zbyli.
Takovéto řešení by pro členy, kteří neprojevili zájem o převod bytů a zůstali dál členy družstva, mělo za následek ohrožení jejich práv. V této souvislosti i v souvislosti s navrhovanou úpravou stanovení převodu nebytových prostor, resp. jejich částí, vyjma garáží a ateliérů, je opětovně otevírána otázka transformace bytových družstev. Tyto úvahy nerespektují skutečnost, že podle zákona 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech v platném znění, tzv. transformační zákon, bytová družstva nezpracovávají žádný transformační projekt, nevyčíslují žádné čisté jmění pro transformaci, neupravují dohodu o vzájemném vypořádání nároků se státem, nestanoví žádné majetkově podíly oprávněným osobám apod. Bytová družstva se nemohou transformovat na jiné obchodní společnosti a nemohou se také v rámci transformace uvést do likvidace.
Pokud bytové družstvo splnilo náležitosti podle citovaného zákona, byla jeho transformace ukončena a družstvo se tak stalo právnickou osobou podle obchodního zákoníku. Snahy o permanentní transformaci by bezesporu vedly k narušení struktury družstva až po jeho likvidaci.
V souvislosti s převody jednotek družstva je třeba řešit i problematiku práv u pozemků. Měl by se při převodu jednotky řešit i trvale neudržitelný stav, kdy je zpravidla jiný vlastník pozemku a jiný vlastník budov na něm postavených. Podle současného návrhu je možno koupený byt charakterizovat prakticky jako koupi vedlejší věci, která může být užívána výlučně v souvislosti s věcí hlavní, a to s pozemkem. Pro současné řešení tohoto stavu svědčí i skutečnost, že pokud by přicházelo řešení v úvahu v budoucnu, kupující při nynější koupi bytu neví, jaký právní režim a jakou cenu bude mít pozemek jakožto věc hlavní v budoucnu.
Protože bytová družstva mají ve většině případů zřízeno právo trvalého užívání k pozemkům, což se svým obsahem blížilo právu vlastnickému a v podstatě i toto právo nahrazovalo, mám za to, že by finanční náhrada pokud by byla stanovena - měla být stanovena podle cenových předpisů pro oceňování pozemků v době vydání stavebního povolení k té které stavbě. V této souvislosti připomínám, že právo k trvalému užívání pozemku bylo ve prospěch družstva zřízeno v té době bezplatně a představovalo ve své době jednu z forem podpory státu na bydlení jako součást jeho sociálního programu.
Vzhledem k velmi rozsáhlým změnám vládního návrhu zákona, tedy tisku 599, které jsou uvedeny ve společné zprávě - tisk 724, pokusím se nyní o začlenění pozměňovacích návrhů do tohoto textu.
1. Navrhuji § 5 uvedený ve společné zprávě jako prohlášení vlastníka vypustit. Jde o institut, který náš právní řád nezná a toto prohlášení nemůže být považováno ani za jakýsi druh věcného břemene. Není ani aktem, který by sám o sobě zakládal nebo měnil nebo rušil právní poměry, tedy vlastnické poměry vlastníka. Tyto účinky může mít až uzavřená smlouva po převodu vložená do katastru nemovitostí. Tedy pokud bychom o nějakém prohlášení vlastníka v takovémto institutu mohli uvažovat, mohlo by se tak stát až při prodeji první jednotky. Ale v tomto případě nejsem s to posoudit dosah této úpravy, takže jsem navrhl vypustit § označený jako č. 5.
2. K § 8 společné zprávy - tento
vypustit a nahradit zněním § 8 vládního návrhu. Pane předsedající,
domnívám se, že text tisku 599 mají poslanci k dispozici a není
nutné, abych ta která ustanovení přímo citoval. Pokud ovšem budou
poslanci trvat, abych zopakoval, na co odkazuji při těchto pozměňovacích
návrzích, pak to pochopitelně přečtu.
Místopředseda PSP Pavel Tollner:
Pane poslanče, domnívám
se, že tisk je všem k dispozici. Prosím pokračujte.
Poslanec Jan Navrátil: 3. K § 8 a) společné zprávy tento vypustit.
4. K § 9 společné zprávy - tento § vypustit a nahradit zněním § 9 ve znění vládního návrhu.
5. Dosavadní § 9 doplnit § 10 ve znění vládního návrhu. Tedy dosavadní, myslím ten, který je ve znění vládního návrhu.
6. Za § 10 doplnit § 11 ve znění vládního návrhu.
7. § 12 ve znění společné zprávy vypustit a nahradit zněním § 12 vládního návrhu.
8. Za § 12 vládního návrhu doplnit text uvedený v § 13 vládního návrhu.
9. K dosavadnímu § 14 ze společné zprávy doplnit odst. 2 ve znění uvedeném v § 14 odst. 2 vládního návrhu. Ostatní odstavce pak přečíslovat.
10. V § 14 ve znění společné zprávy v odst. 4 ve větě druhé doplnit za slova "může vlastník jednotky" text, který zní "který je členem společenství". Za větu druhou v tomto odstavci doplnit větu: "Pokud není společenství zřízeno, musí si vlastník jednotky k takovým úpravám vyžádat souhlas ostatních vlastníků jednotek v domě; ustanovení § 9 odst. 8 platí obdobně."
Krátký komentář - jde v podstatě o uvedení odst. 4 do stavu původního znění vládního návrhu.
11. K § 15 ve znění společné zprávy - tento paragraf vypustit a ostatní paragrafy přečíslovat.
12. V § 16 odst. 1 ve větě druhé ve znění společné zprávy doplnit za slova "pokud dohoda" slova "nebo stanovy" a pokračovat ve stávajícím textu.
13. V § 16 odst. 2 ve znění společné zprávy vypustit poslední větu.
14. V § 16 odst. 4 ve znění společné zprávy nahradit znění "pokud je zřízeno společenství nebo jiná právnická osoba - odkaz na § 8 v závorce - jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem společenství, popřípadě právnické osoby vůči vlastníkům jednotek."
15. K § 19 ve znění společné zprávy připojit odst. 5 a 6 ve znění vládního návrhu.
16. Za § 19 ve znění společné zprávy doplnit § 20 ve znění vládního návrhu.
17. V § 22 ve znění společné zprávy označit jako odst. 1 tento text a doplnit odst. 2 ve znění odst. 2 vládního návrhu, pochopitelně § 22.
18. V § 23 ve znění společné zprávy, která je v tomto směru totožná se zněním vládního návrhu, doplnit odst. 5 a 6 v tomto znění:
"Odst. 5. V případech, kdy má bytové družstvo k pozemku zastavěnému domem, který je vlastnictvím bytového družstva, a pozemku přilehlému k tomuto domu právo trvalého užívání, které vzniklo bytovému družstvu podle dosavadních předpisů a trvá ke dni účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku povinen převést tento pozemek na bytové družstvo. Finanční náhrada se stanoví podle cenových předpisů pro oceňování nemovitostí platných v době vydání stavebního povolení předmětné stavby.
Odst. 6. Bytové družstvo je povinno převést vlastnictví zastavěného a přilehlého pozemku nabytého podle odst. 5 za stejnou finanční náhradu na vlastníka jednotky. Velikost podílu se určí podle § 7 odst. 2. Tuto povinnost má bytové družstvo i při bezplatném převodu bytu podle zvláštního předpisu.
Tam je odkaz - tímto zvláštním předpisem je zákon č. 42/1992 Sb."
19. § 24 odst. 2 ve znění společné zprávy vypustit a nahradit textem ve znění § 24 odst. 2 vládního návrhu.
20. V § 24 za odst. 8 ve znění společně zprávy doplnit odst. 9, 10 a 11.
Odst. 9 zní: "Cena jednotky a cena pozemku se sjednává dohodou mezi prodávajícím a kupujícím."
Odst. 10 zní: "Cena dohodnutá podle odst. 9 nesmí být vyšší než zůstatková účetní hodnota budovy v poměru připadajícím na podíl výměry prodávané jednotky z celkové výměry domu v metrech čtverečních. Zůstatkovou účetní hodnotou budovy se rozumí pořizovací hodnota domu zjištěná z účetnictví, snížená o 30 %, a dále snížená o 1,3 % za každý rok ode dne vydání rozhodnutí o uvedení stavby do trvalého užívání.
Celkové snížení může dosáhnout nejvýše 80 % pořizovací ceny hodnoty domu zjištěné z účetnictví. Takto stanovená cena se použije v případech, kdy dojde ke změně vlastnictví k bytové jednotce ve lhůtě uvedené v odst. 2."
Odst. 11. "Kupující splatí 20 % kupní ceny prodávajícímu do 30 dnů ode dne vkladu smlouvy do katastru nemovitostí. Zbývající část kupní ceny uhradí kupující prodávajícímu v pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách do 10 let ode dne vkladu smlouvy do katastru nemovitostí, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak."
V případě, že úprava, která je navrhována v odst. 9, 10 a 11 nebude přijata, navrhuji k dosavadnímu § 24 vložit odst. 9 tohoto znění: "Při převodu bytů a vlastnických podílů v domech převedených do majetku obcí z majetku státu, podle § 3, odst. 1, se u domů postavených z prostředků státní dotace na komplexní bytovou výstavbu použije pro výpočet maximálně smluvní ceny za převod výše účetní hodnoty domů." K tomuto textu jen tolik, že v tomto znění byl tento odstavec schválen ústavně právním výborem, ale je uveden v nezařazených připomínkách, tedy, nedostal se do společné zprávy.
Bod 21. V § 25, ve znění společné zprávy, vypustit označení k odst. 1 a text odst. 2 a 3.
Bod 22. V § 26, ve znění společné zprávy, vypustit odst. 4. Ostatní odstavce přečíslovat.
Bod 23. K § 26, odst. 5, ve znění společné zprávy v 1. větě, za slovem "jednotky" učinit tečku a další text této věty vypustit.
Bod 24. V § 27, odst. 5, ve znění společné zprávy vypustit v 1. větě číslovku čtyři označující odkaz na odstavec.
Bod 25. V § 28, odst. 2, ve znění společné zprávy, vypustit text a nahradit zněním podle § 28, odst. 2 vládního návrhu. Upravit pak číselné označení odkazů. Zde se domnívám, že se jedná jen o legislativně technickou úpravu.
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, úprava vztahů k bytům je sledována celou naší veřejností se zvýšeným zájmem. Možná ty statisíce uživatelů vzhlížejí k parlamentu dnes s určitými obavami o svou další jistotu, o jistotu bydlení.
Nechci zde předjímat výsledek,
jak dopadne hlasování o pozměňovacích návrzích. Nechci ani deklarovat
svůj postup v případě toho či onoho nepřijetí pozměňovacího návrhu.
Nicméně se domnívám, že je třeba, aby zejména zájmy dílčí, osobní,
skupinové byly v tomto případě skutečně nahrazeny zájmy širokých
vrstev našich spoluobčanů. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner:
Děkuji panu poslanci
Navrátilovi. Prosím dalšího z přihlášených, pana poslance Marka
Bendu, aby se dostavil k řečništi. Připraví se pan poslanec Tomáš
Sojka, potom pan poslanec Skočovský.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, několik obecných poznámek na úvod, zejména k vystoupení mých předřečníků, která tady zazněla. Na jedné straně školení z konzervatismu a ochraně soukromého vlastnictví, na druhé straně tvrdá regulace cen - myslím si, že by se jednotliví řečníci měli zamýšlet nad tím, jak konsistentní jsou jejich návrhy a stanoviska vnitřně.
Musím říci, že jsem pro, aby se prováděla transformace družstev alespoň v té podobě, jakou přináší společná zpráva, protože mluvit dnes o tom, že došlo k nějaké transformaci družstev, je podle mého absurdní. To byl naprosto formální akt podle obchodního zákoníku, na rozdíl od jiných družstev, kdy jsme transformaci upravili. V bytových družstvech a díky výkladu zákona o transformaci družstev v podstatě k žádným změnám nedošlo. My se tady dnes podle mého názoru nebavíme o tom, jak pomoci nebo zachovat postavení stávajících představenstvech, ale jak co nejlépe upravit situaci pro ty tisíce družstevníků, a to je podle mého znění společné zprávy.
Jinak bych chtěl podat řadu pozměňovacích návrhů, zejména k první a druhé části zákona, které ústavně právní výbor dost zásadným způsobem přepracovával a myslím, že se nám tam dostaly určité legislativně technické nedostatky, které bych rád, abychom ještě opravili.
První můj návrh se týká názvu zákona, kde vzhledem k tomu, k jak dlouhému názvu jsme nakonec dospěli, doporučuji uvést do závorky - zákon o vlastnictví bytů aby se nepoužíval vždy tento dlouhý název, ale pouze zákon o vlastnictví bytů.
Druhý návrh se týká § 3, odst. 1 vládního návrhu zákona, ve znění společné zprávy, kde navrhuji vypustit druhou větu, kterou pokládám za zbytečnou, neboť konstatuji, že se ustanovení o podílovém spoluvlastnictví nepoužívají. Zákon přesně vymezuje, kdy se používají a kdy se nepoužívají. V dnešním občanském zákoníku, je pravda, že nezbývá nic, co by bylo využitelné, ale my nevíme, jak dlouho bude trvat tento občanský zákoník, kdy přijmeme nějakou dokonalejší úpravu, a pokládám tuto větu za spíše škodlivou. Navrhuji ji vypustit.
V § 3, odst. 2 navrhuji jen drobnou změnu - slovo "těch" zaměnit slovem "dalších". Nikoli tedy těch právních předpisů, které se týkají nemovitostí, ale dalších právních předpisů, které se týkají nemovitostí.
Další změna se týká § 4, ve znění společné zprávy, jehož znění navrhuji upravit takto: § 4 by zněl - nadpis zůstává. Znění paragrafu by bylo takovéto: "Spoluvlastnictví domu podle tohoto zákona představované spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a vlastnictvím jednotky (dále jen vlastnictví jednotky) může vzniknout buď prohlášením vlastníka budovy a prodejem první jednotky nebo smlouvou o výstavbě." Protože se jedná o obecnou část. zákona, je nutné definovat, jak vzniká spoluvlastnictví domu, a že to bude právě ten akt rozdělení domu, jak předpokládá § 5 společné zprávy a prodej první jednotky a nebo jak předpokládá část třetí smlouva o výstavbě.
Další návrh se týká § 5, teď už ve znění společné zprávy vlastně nově navrhovaného § 5, kde doporučuji, aby odst. 1 a 2 byly upraveny následujícím způsobem: Odst. 1 by měl znít: "Vlastník budovy může prohlásit, že v budově vymezuje jednotky podle tohoto zákona. Prohlášení musí mít písemnou formu a musí být o něm učiněn zápis do katastru nemovitostí. Spolu s prohlášením se katastrálnímu úřadu zpravidla předkládá smlouva o převodu první jednotky." Odst. 2 by zněl: "Dnem, kdy byl zápis do katastru nemovitostí učiněn, stane se dosavadní vlastník budovy vlastníkem každé jednotky a zůstane jím až doby, kdy některou jednotku převede na jinou osobu,
nebo kdy svým prohlášením odvolá prohlášení, podle odst. 1. Prohlášení o odvolání musí mít písemnou formu a musí být o něm učiněn zápis do katastru nemovitostí." Tam v podstatě dochází jen k upřesnění dnešní terminologie s podstatnou změnou v odst. 1, kde se vkládá třetí věta, že se zpravidla spolu s tímto prohlášením předkládá už smlouva o převodu první jednotky.
Navrhuji, aby toto po rozsáhlých konzultacích s katastrálními úřady a s ředitelstvím katastrálních úřadů, které doporučují, aby to probíhalo jedním aktem, to rozdělení a registrace první smlouvy, jinak že by jim to nesmírně mohlo komplikovat situaci, kdyby byla nejprve registrace a pak první smlouva. Myslím, že to ulehčí administrativu a pomůže, aby zákon běžel mnohem rychleji. Neohrožuje to koncepci, jak ji přijal ústavně právní výbor.
Další návrhy se týkají paragrafu 5 odstavec 3, kde se v podstatě jedná o drobné změny. Do návětí doporučuji vložit slovo "zejména" - prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat zejména. Do písmene c) slovo "domu" zaměnit slovem "budovy". Takových změn navrhnu ještě několik právě v tomto odstavci, neboť zde se ještě jedná o budovu. To není dům. Dům je s byty ve vlastnictví nebo s jednotkami, tady se ještě jedná o budovu. Čili v písm. c) slovo budovy.
V písmenu d) pak navrhuji místo "stanovení spoluvlastnického podílu" slova "stanovení spoluvlastnických podílů". Jenom množné číslo. A slovo "domu" zaměnit slovem "budovy".
V písmenu e) navrhuji vypustit slova "převodu vlastnictví nebo předmětem jiných". Písmeno e) říká: "Název katastrálního území a parcelní číslo pozemku, které je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu paragrafu 23 a určení práv k němu." Domnívám se, že tady se nejedná o žádný převod vlastnictví, neboť je to pouze ustanovení o rozdělení. Proto je lépe se odkázat přímo na paragraf 23, čili "které je předmětem práv ve smyslu paragrafu 23". V písmenu f) navrhuji vypustit slovo "dosavadní" jako nadbytečné, a slovo "domu" zaměnit slovem budovy. V odstavci 4 navrhuji vypustit slova "jakož i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v paragrafu 24 odstavec 4 a 5". Pokládám je tady za zbytečná. V tom prohlášení o rozdělení není nutné, aby byl souhlas podle paragrafu 24 odstavec 4 a 5. To jsou ty byty zvláštního určení, protože stačí, aby toto bylo uváděno až v každé jednotlivé smlouvě. Dům může být rozdělen na jednotky a není nutné, aby byl předem souhlas. Proto to tady navrhuji vypustit.
Další změna se týká také ještě § 3, kde bych navrhoval, aby bylo vypuštěno písmeno h) v odstavci 3 a zároveň - ale prosím, aby o tomto návrhu bylo hlasováno najednou - vložen nový. odstavec 4, který by měl znít (a stávající odstavec 4 by se přečísloval): "K prohlášení se připojují pravidla pro správu společných částí domu, popř. domu jako celku včetně označení osoby, která bude pověřena správou společných částí domu, popřípadě domu jako celku (dále jen správce). Pravidla rovněž stanoví práva a povinnosti správce, ustanovení o tom, jak bude odměňován, jakož i o tom, jakým způsobem bude nahrazen v tom případě, že osoba, která funkci správce vykonává, zanikne nebo zemře, nebude chtít dále funkci správce vykonávat, anebo v případě, že jej vlastníci jednotek z funkce správce odvolají."
Jedná se v podstatě o to, co přijal ústavně právní výbor, aby podrobnosti o správci byly již součástí
prohlášení. Společná zpráva toto pak neakceptovala a já navrhuji, aby to akceptováno bylo. Ale prosím, aby se o těchto mých dvou návrzích hlasovalo jako o jednom, nelze vypustit jen písmeno h).
Další návrh se týká § 7 vládního návrhu zákona, který vzhledem ke změnám, ke kterým došlo, doporučuji přesunout za § 4 do části první. Tam se totiž definují spoluvlastnické podíly na budově apod., což myslím patří ještě do části první. Čili navrhuji ho přesunout za § 4 jako § pátý a tady na tomto místě ho vypustit, abychom v té úvodní části měli opravdu definici, jak vypadá vlastnictví.
V § 8 odst. 1 ve znění společné zprávy navrhuji pouze vypustit slova "v němž jsou jednotky ve vlastnictví podle tohoto zákona". Pokládám tato slova za zbytečná, protože pokud mluvíme o společných částech domu, tak dům je vždycky s jednotkami ve vlastnictví podle tohoto zákona, podle definice § 2, čili toto je vlastně pleonasmus, který tam nemusí být.
Navrhuji dále vložit do § 8 odstavec 2 nový odstavec 2 ve znění: "Správce odpovídá spoluvlastníkům domu za svou činnost v rozsahu ustanovení smlouvy o správě domu. Smlouva o správě domu však nemůže omezit rozsah odpovědnosti za škodu, vzniklou zaviněním správce." Zde by byl odkaz, a bohužel teď nevím přesně číslo, na § 420 a následující občanského zákoníku.
Do § 14 ve znění společné zprávy a v podstatě v tom textu, jak je vládní návrh, jen s těmi úpravami, navrhuji vložit nový odstavec 1, který by zněl: "Každý z vlastníků jednotek užívá jednotku, která je v jeho vlastnictví a dále společné části domu. Přitom nesmí zasahovat do práv ostatních vlastníků jednotek, ani je ve výkonu jejich obdobných práv jakkoliv omezovat." Jedná se také o znění, které přijal ústavně právní výbor a které se nedostalo do společné zprávy.
V § 19 odstavec 4 vládního návrhu zákona jen drobné zpřesnění podle mého názoru, na konec připojit slova "původních účastníků smlouvy", aby bylo jasné, čí jsou to právní nástupci, že jsou to právní nástupci původních účastníků smlouvy.
V § 23 odstavec 1 navrhuji provést tuto změnu druhé věty, protože zase tím, že jsme přistoupili na koncepci prohlášení, nedochází ke změně, k registraci vlastnictví až převodem, ale dochází k ní už dříve, a proto se domnívám, že je potřeba to už upravit. Druhá věta by měla znít: "Je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku, obsahuje jeho prohlášení (§ 5) také ustanovení o tom, že pozemek rozděluje na spoluvlastnické podíly ve stejném poměru, v jakém jsou rozděleny podíly na společných částech domu." Nedochází k žádné faktické změně vládního návrhu, ale jen se upravuje v souladu s tím, že jsme přijali prohlášení jako institut.
V odstavci 4 doporučuji slova "písemnou smlouvu" nahradit slovy "prohlášení" a vypustit slova "vlastníkům jednotek a jejich". Pak by věta druhá zněla: "Vlastník pozemku upraví práva k pozemku prohlášením tak, aby rozsah práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů na společných částech domu." Zase by se jednalo o prohlášení, nemluvilo by se o těch jednotlivých vlastnících a věcně se nemění nic.
V § 24 navrhuji vypustit odstavec 6, neboť ho pokládám za naprosto neodůvodněný a diskriminující určitý typ vlastnictví. Nevidím důvod, proč by se s nebytovými prostory mělo nakládat jinak než s bytovými prostory, zejména pokud se bude jednat o privátní vlastnictví. Tam pro to omezení nechápu důvod.
Poslední můj návrh se týká § 26 odstavec 7, kde se velmi dlouze diskutovalo v ústavně právním výboru a pak se přijala určitá verze, která se nedostala do společné zprávy, což mě překvapilo. Jedná se právě o problém transformace družstev, kdy za naprosto minimální podmínku toho, abychom vůbec mohli podobný návrh zákona schválit, pokládáme to, že každý, kdo odejde z družstva s bytem, může zůstat nadále členem družstva, protože jinak opravdu hrozí, že družstevníci odejdou se svými byty a družstevnímu managementu, kde nakonec může být až jedna osoba, zůstanou veškeré nebytové prostory, veškeré další vybavení, které to družstvo má, což já pokládám za naprosto neoprávněné. Tady ústavně právní výbor doporučil jako určitý typ řešení, které nebrání tomu, aby se přijalo řešení pana poslance Fejfara, jak ho navrhoval, ale myslím, že je nezbytnou nutností vložit na konec slova "nebo složí-li člen družstva do třiceti dnů základní členský vklad". Znamenalo by to, že člen sám se může rozhodnout, zda zůstává členem družstva, že nemusí pak znovu žádat, aby ho přijali či cosi podobného, ale byl-li jednou členem družstva a chce-li si vzít byt do vlastnictví, může nadále zůstat a mít prospěch z těch nebytových prostor a dalšího, které by byly jeho, kdyby zůstal členem družstva, když zůstává členem družstva. To jsou všechny pozměňovací návrhy, které jsem chtěl říci.
Procedurálních návrhů je velmi
mnoho. Doporučuji, aby se bod rozhodně přerušil, aby se k němu
rozhodně sešly příslušné výbory, to znamená výbor ústavně právní
a výbor hospodářský a dokonce bych možná doporučoval, aby se před
začátkem zítřejšího pléna sešlo politické grémium, které by posoudilo,
jsme-li na základě jednání ve výborech schopni hlasovat zítra
nebo bude-li účelnější bod odložit na příští plénum nebo svolat
mimořádné plénum za 14 dní tak, jak už jsem to na politickém grémiu
jednou navrhoval. Děkuji za pozornost.