Spolu se 47 poslanci této sněmovny jsme dospěli k názoru, že parlamentní vyšetřovací komise je plně opodstatněná a její činnost by se měla zaměřit na následující okruhy problémů, které v důsledku vedly k úpadku Českého leteckého průmyslu.
Pro rozsáhlost problémů se omezím jen na stručná hesla.
Prvním velkým okruhem je oblast privatizace. Pro privatizaci holdingu byl vybrán a schválen v únoru 1992 privatizační projekt, který byl už v době svého vzniku považován za nefunkční, a de facto v podobě v jaké byl nakonec přijat, nebyl vlastně resortním ministerstvem vůbec doporučen, a to přesto, že už v té době existovaly konkurenční privatizační projekty, které navrhovaly
privatizaci leteckého průmyslu v podobě, do které je dnes chce vláda postupně restrukturalizovat. Přesto, že bylo holdingu uloženo zpracovat privatizační projekt pro druhou vlnu kupónové privatizace, tento úkol nebyl nikdy realizován.
Přestože v průběhu první poloviny roku 1993 docházelo opakovaně ze strany odborné veřejnosti k upozornění na nefunkčnost holdingu a přestože Fond národního majetku byl v té době majoritním akcionářem, nedošlo ani ze strany Fondu národního majetku, ani ze strany vlády k nápravě. Vláda zaujala stanovisko až v době, kdy už se holding dostal do téměř neřešitelné situace, přitom však svým usnesením z 30. 6. přijala projekt kapitalizace Investiční banky s tím, že Investiční banka obdrží 30 % akcií, v hodnotě 2,5 mld. za cenu půl miliardy, čím získá současně i zmocnění k výkonu vlastnických práv. Přestože k odkoupení akcií a podpisu příslušné smlouvy nedošlo, byla valná hromada Aera v září 1993 informována o opaku, a tedy podvedena, což v podstatě umožnilo změnu představenstva Aera a de facto realizaci původního záměru, to znamená výkon vlastnických práv Investiční banky, aniž by k tomu získala jakékoliv oprávnění. Valná hromada akcionářů byla také ujištěna, že do 1 měsíce bude svolána nová, kde akcionáři projednají předložené návrhy nové koncepce rozvoje Aera Holding, což se dodnes nestalo.
Je zcela namístě otázka, proč vláda v podstatě dodnes trpí a podporuje po dobu více než 7 měsíců bezprávní stav. Připravené rozhodnutí vlády o dalších úpravách a změnách privatizačních projektů prakticky v každé variantě povede k okradení 48 000 DIKů, kteří v důsledku trvale chybných rozhodnutí vlády pravděpodobně přijdou o své akcie a dospějí k názoru, že v jejich případě byla kupónová privatizace vlastně podvod.
Druhou oblastí je úvěrování. V průběhu uplynulých dvou let docházelo ke zcela nesmyslné úvěrové politice, v jejímž důsledku došlo k tomu, že k 21. letošního roku bylo základní jmění holdingu v tržních cenách už menší, než celková výše přijatých dluhů a záruk. Fond národního majetku jako většinový akcionář a potažmo vláda zjistily až v lednu tohoto roku, že dřívější vedení Aera Holding podepsalo za některé dceřinné společnosti další záruky v hodnotě zhruba 200 mil. korun, takže zadluženost holdingu je ještě vyšší, než se původně předpokládalo. Vzniká tedy otázka, co a jakým způsobem bylo vlastně z majetku holdingu, ale i dceřinných společností zastaveno.
Třetí oblastí je oblast zahraniční spolupráce. Podle mých poznatků mělo být rozpletení složitých vztahů a jednání se zahraničními partnery jedním z hlavních úkolů vyšetřovací komise. Okolnosti podpisu smlouvy s General Electric z prosince 1989, respektive ledna 1990, která byla absolutně nevýhodná a dodnes nepřinesla hlavní slibovaný efekt, zisk západní certifikace pro naše letadlo, naopak de facto přispěla k položení dvou rozhodujících firem Aera Holding - Motorletu Praha a Letu Kunovice. Zatímco na moje tvrzení, že značný podíl na přijetí této smlouvy měly intervence paní Shirley Temple-Blackové, reagoval pan ministr Dlouhý na minulé schůzi tím, že prý lžu, reagoval na stejná tvrzení pánů poslanců Honajzera, Dobala a Maška v roce 1990 tehdejší ministr strojírenství pan Grégr podstatně upřímněji. Cituji z jeho odpovědi na interpelaci jmenovaných poslanců ze dne 16. 1. 1991: "Do této kampaně se podařilo General Electric zapojit i velvyslanectví USA."
Podobně podivné smlouvy je možné objevit prakticky u všech společností. Za všechny budu jmenovat jenom některé. Je to zejména smlouva Aera Vodochody s Aero Eagle, izraelskou firmou, která je zcela potupná pro náš letecký průmysl. Letadla L 59 se z fabriky mají prodávat za 1,1 mld. dolarů, zatímco na trhu je izraelská firma prodává za 4,2 mld. Stejně podivné jsou další smlouvy Vodochod s dalšími izraelskými firmami EIE, Elit a dalšími, stejně tak, jako s americko-českou firmou Digital a dalšími a dalšími. Jistě je zcela náhodou, že ředitel této firmy se léčí jezdit do Izraele a v době podpisu této smlouvy začal jezdit v novém bílém BMW.
Stejně podivný je vývoz softwaru na palubní elektronický systém do USA. Prapodivná jsou i dlouhotrvající jednání s krachující firmou Fairchild (?), respektive v současnosti s její prodlouženou rukou New Star ohledně Kunovic, kde jsou smlouvy neustále oddalovány. Zdá se, že management Letu Kunovice je tahán za nos, čímž je veden k odmítání zakázek a v důsledku to vede k jeho likvidaci.
V neposlední míře žádost finančního ředitele Aera nejmenovanému zahraničnímu bankovnímu ústavu o zahraniční úvěr ve výši 1,1 mld. Kč., přičemž tato žádost z 2. 2. t. r. už předvídá rozhodnutí vlády. Dovolte, abych z tohoto dopisu citoval: "Konečné řešení bude přijato příští týden, 9. 2. na poradě ekonomických ministrů." Výsledkem restrukturalizace a řešení Aera Holding bude rozčlenění podniků na tři skupiny. Za prvé podniky s jasnou perspektivou odbytu Aero Vodochody, Letov, Technometra Radotín, Výzkumný zkušební letecký ústav atd. atd. Pan finanční ředitel v době, kdy vláda řeší oddlužení Aera Holding, požaduje na zahraniční firmě zajištění finančních zdrojů v objemu 1,1 mld. na provoz a 425 mil. Kč na technologické vybavení s tím, že Investiční banka přijme částku úvěru jako dlouhodobé depozitum za úrokových a termínových podmínek, na základě tohoto depozita vystaví investiční banka příslušnou bankovní garanci. Investiční banka potom bude financovat z takto vytvořených zdrojů výrobu a odbyt L 59 a L 39, a to přímo s Aerem Vodochody, Letovem, Technometrou Radotín a Výzkumným zkušebním leteckým ústavem bez účasti Aero Holding. Nabízí se tedy otázka, nakolik tato podivná žádost o úvěr má spojitost s družstvem VLR, ke kterému se dostanu dál.
V každém případě v době, kdy vláda řeší situaci holdingu a jeho vedení projednává zahraniční úvěr, přičemž slibuje, že se bude jednat bez Aero Holding, je to minimálně podivné.
Tím přicházím k dalšímu okruhu problémů v Aeru Holding, a to je působení managementu. Velmi podivné jsou okolnosti vzniku družstva VLR, což v podstatě je družstvo vytvořené managementem podniku Vodochody, Letov a Technometra Radotín, kde v podstatě ředitel Chalupník podepsal sám se sebou jako šéf představenstva opční smlouvu na 24 % akcií, tedy toto družstvo de facto mělo do roku 1996 garantováno 24 % akcií, aniž by s nimi mohlo jakkoliv disponovat. Domnívám se, že už zde je možné nalézt minimálně porušení obchodně právních vztahů v důsledku porušování nebo poškozování partnera, kterým v tomto případě je Aero Holding.
O okolnostech smluv mezi Vodochody a Aero Eagle jsem již hovořil. Stejně tak by nebyly nezajímavé pro činnost komise vůbec ekonomické poměry v Aeru Vodochody a velmi zajímavé ekonomické převody mezi Vodochody a holdingem. Stejně tak i poměry ve Výzkumném zkušebním leteckém ústavu, kde ředitel Hall podporuje vznik jednotlivých společností s ručením omezeným a podle informace zaměstnanců tyto firmy mají pronájem ve výši, který je nepřímo úměrný počtu procent pana ředitele na těchto s. r. o., tedy čím větší procento, tím menší nájem. Pochopitelně tato tvrzení mám z informací od zaměstnanců tohoto podniku. Je věcí komise, pokud bude ustavena, aby prošetřila, zda se zakládají na pravdě.
Stejně podivný je odvoz veškeré dokumentace vývoje vojenských letadel z Vodochod. Zase zaměstnanci dokládají odvoz plných beden do Izraele, USA a dalších států. Stejně tak zajímavá je činnost ředitele v Kunovicích, kde na půdě podniku vznikají další soukromé firmy. Domnívám se, že v případě, že by se tato tvrzení nebo některé z těchto tvrzení pracovníků a zaměstnanců firem potvrdilo, byla by zde důvodná podezření z rozsáhlé trestné činnosti a myslím, že jen z tohoto důvodu, už jen z tohoto důvodu komise má plné opodstatnění.
Stejně tak jsou zcela nabíledni evidentní hrubé chyby v řízení podniku. Jen budu-li jmenovat Vodochody, nedokončený vývoj L 59, při projednávání kontraktu do Egypta, v jehož důsledku při dokončení vývoje na 80 % spadla 4 letadla. Zabalení letadel do Thajska, kam vlastně letadla přišla s promáčklými spodky. Výroba bez kontraktů, v jejímž důsledku na skladě ve Vodochodech jsou letadla pro Sovětský svaz i pro Niger. Tyto smlouvy nebyly nikdy potvrzeny kontraktem, ale přesto se výroba realizovala.
Ne nezajímavý je postup Kunovic, kde přestože se v podstatě nevyvíjí a nevyrábí, je stále zaměstnáno na plný úvazek 370 konstruktérů, kterým jsou i v dnešní době, kdy jsou propouštěni zaměstnanci firmy, neustále vypláceny přesčasy. Stejně tak je velmi podivný rozprodej pozemků např. ve firmě Motorlet atd.
Předposledním bodem je odbyt. Myslím si, že by nebylo nezajímavé prozkoumat vůbec způsob a metody provádění marketingu, důvody odmítání lukrativních zakázek jiných partnerů než těch, kteří zde byli jmenováni, nereagování na nabídky, pasivita managementu, který v podstatě hraničí s naprostou neochotou vůbec letadla prodávat.
Posledním bodem je otázka budoucnosti leteckého průmyslu. Jestliže předpokládáme, že se uskuteční vládní projekt a realizace projektu, ve kterém by 43 % měla vlastnit Konsolidační banka, potažmo Ministerstvo průmyslu a obchodu, je zcela namístě, aby tento průběh privatizace byl pod kontrolou parlamentu. Myslím si, že jenom z důvodů problematiky restrukturalizace vyrábění nového holdingu ve vztahu k požadavkům na úvěr, které jsem řekl, ve vztahu k řešení pohledávek DIKů, ve vztahu k prodeji podniků tuzemským zahraničním partnerům, ve vztahu k managementu, jsou připraveny pro privatizaci opravny leteckých motorů a trupů. Přitom veškerá dokumentace ke generálním opravám vojenských letadel zůstala při dělení státu na Slovensku, takže náš stát nedisponuje vůbec těmito dokumenty.
Vážení kolegové, přes veškerou snahu o stručnost bylo moje vystoupení možná dlouhé. Myslím si, že to svědčí o tom, že problematika leteckého průmyslu je skutečně vážná, zapeklitá a pozornostihodná.
Dovoluji si proto navrhnout následující usnesení, které by k tomuto bodu sněmovna přijala:
"Poslanecká sněmovna
1. zřizuje podle čl. 30 odst. 1 hlavy II Ústavy České republiky a § 55A zákona České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady v platném znění vyšetřovací komisi, která má objasnit skutečnosti úpadku českého leteckého průmyslu v období od 1. 1. 1990 do současné doby,
2. žádá předsedu hospodářského výboru, aby do březnové schůze Poslanecké sněmovny předložil návrh organizačního zajištění činnosti vyšetřovací komise, případně i její jednací řád,
3. a) doporučuje jednotlivým poslaneckým klubům, aby navrhly kandidáty na členy této vyšetřovací komise tak, aby mohli být zvoleni na březnové schůzi Poslanecké sněmovny,
b) doporučuje organizačnímu výboru zařadit do návrhu pořadu 17. schůze Poslanecké sněmovny příslušný bod programu."
Děkuji za pozornost.