Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Prosím pana poslance Tomáše Svobodu jako zástupce Stálé delegace do Severoatlantického shromáždění, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že je pátek večer a především proto, že máte zprávu před sebou na lavici, pokusím se být co nejstručnější a zmíním se pouze o jednom důležitém aspektu.

V současné době u nás probíhá rozsáhlá diskuse o vstupu České republiky do NATO. Severoatlantické shromáždění, jehož jsme přidruženým členem, je meziparlamentní organizací, jejíž usnesení mají pro NATO doporučující charakter. Proto je činnost naší delegace v Severoatlantickém shromáždění důležitá, a proto bych uvítal - a spolu s dalšími kolegy, kteří jsou členy naší komise o to usilujeme - kdybychom se stali plným členem tohoto sdružení. To by byl důležitý krůček na cestě do západoevropských bezpečnostních struktur. I proto doporučuji, aby sněmovna vzala zprávu naší delegace na vědomí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Nyní prosím pana poslance Jana Kryčera, jako člena Stálé delegace do Meziparlamentní unie, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovoluji si vyslovit předpoklad, že zprávu o činnosti České národní skupiny Meziparlamentní unie v roce 1993 jste si nepochybně všichni pozorně přečetli. Nebudu ji tedy opakovat. Dovolil bych si upozornit na jednu důležitou skutečnost, která je obsažena v příloze tohoto dokumentu, kde jsou uvedeny skupiny přátel České republiky - Slovensko, Izraele, Ukrajiny, Francie, Španělska a Portugalska. Nedávno jste jistě zaznamenali, jak ve sněmovně šly další listiny, které mluvily o společnosti České republiky - Tchaj-wan a České republiky - Velká Británie. Tato činnost je velmi významná. Domnívám se, že do oblasti meziparlamentních vztahů by měl zasahovat celý parlament. Měl by se specializovat dle svých zájmů a měl by postupně obsáhnout všechny důležité, strategicky důležité oblasti světa. Proto se přimlouvám velmi za to, aby tato aktivita v parlamentu nepolevovala a aby byly zakládány další skupiny dle zájmů jednotlivých poslanců a poslaneckých klubů.

Návrh usnesení je vám dán k dispozici. Mohu jenom podpořit návrh, aby byl přijat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kryčerovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a přečtu vám návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí

1. Zprávu o činnosti Stálé delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro spolupráci s Evropským parlamentem v roce 1993;

2. Zprávu o činnosti Stálé delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy v roce 1993 a výhled na rok 1994;

3. Zprávu o činnosti Stálé delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění KBSE v roce 1993;

4. Zprávu o činnosti Stálé delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Severoatlantického shromáždění v roce 1993;

5. Zprávu o činnosti České národní skupiny Meziparlamentní unie v roce 1993."

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování 229. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že návrh byl přijat poměrem hlasů 83 pro, 6 proti, 7 se zdrželo.

Tím jsme projednali tento bod našeho bohatého pořadu.

Přistupujeme k bodu 39, je jím

Návrh statutu byl rozdán na lavice. Prosím nyní zástupce Stálé delegace pana poslance Radima Špačka, aby předložený návrh uvedl a současně nás seznámil s návrhem usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Radim Špaček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hlavní důvod pro předložení tohoto návrhu Statutu stálé delegace je, že zákon o jednacím řádu nemá žádná ustanovení, která by upravovala postavení stálých delegací do meziparlamentních organizací, a členové Stálé delegace cítili potřebu, aby Stálá delegace jakési postavení měla. Domníváme se, že usnesením sněmovny, kterým by sněmovna schválila tento statut, bude Stálá delegace dostatečně vyvázána do vztahů ve sněmovně obecně.

Protože máte návrh předložen na lavicích, navrhuji usnesení tohoto znění:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje Statut Stálé delegace Poslanecké sněmovny do Parlamentního shromáždění Rady Evropy."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Špačkovi a otevírám rozpravu k tomuto návrhu usnesení. Hlásí se pan poslanec Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: Mám několik dotazů k tomu nejpodstatnějšímu, a to k úplnému začátku, který zní, že členově jsou voleni na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny na návrh politických klubů v Poslanecké sněmovně zastoupených. Pak už se dále vyjmenovávají skutečně provozní věci. Považuji za naprosto podstatné, aby bylo uvedeno, na kterém zasedání Poslanecké sněmovny, na jak dlouho, to znamená, zda na celé čtyřleté období - to mi z toho není naprosto jasné - a event. jaký je možný zánik tohoto mandátu, kterým způsobem a jak. Jinými slovy - považuji vymezení volby, ustanovení a průběh činnosti těchto jednotlivých delegátů za naprosto nedostatečné. Myslím, že by to mělo být v tomto směru přepracováno. Jestli se mýlím, tak mne opravte. Takhle to vypadá, jako že je to někdy a navždy.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Konstatuji ale, že v jeho příspěvku pozměňovací návrh ke statutu nezazněl. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Votava.

Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že delegace do Rady Evropy patří k nejdůležitějším delegacím českého Parlamentu v rámci evropských struktur a že by v tomto směru měla respektovat rozložení politických sil ve sněmovně. Podobně jako kolega Gjurič postrádám také to, že by měly v této delegaci mít zastoupení všechny poslanecké kluby, které o zastoupení v tomto orgánu projeví zájem.

Domnívám se také, že by to mělo být přepracováno, a podávám pozměňovací návrh, aby tato záležitost byla ještě jednou projednána na politickém grémiu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Postřehl jsem dobře, že jde o procedurální návrh, který by vlastně přerušil projednávání tohoto bodu. Nemínil jste, aby se tím politické grémium zabývalo až projednáme tento bod? (Ne.) Děkuji. Je to procedurální návrh, asi bychom o něm měli rozhodnout neprodleně. Vzhledem k tomu, že před několika desítkami vteřin zde byl velký počet těch, kteří nehlasovali, možná proto, že nebyli v sále, dovolil jsem si vás odhlásit. Dávám příležitost panu zpravodaji Špačkovi, aby využil tohoto okamžiku ke svému vystoupení.

Poslanec Radim Špaček: Pokusím se velmi krátce odpovědět na obě vznesené námitky. Možná, že pak ani nebude nutné hlasovat o procedurálním návrhu.

Samozřejmě tato otázka byla také tou nejvíce diskutovanou, když se delegace probírala návrhem statutu. Standardní režim v Parlamentním shromáždění Rady Evropy je ten, že mandát z národního parlamentu pro členy delegace je na jedno zasedání parlamentního zasedání, tj. na jeden kalendářní rok. Proto vlastně návrh statutu žádné ustanovení tohoto typu neobsahuje, protože jsme si byli vědomi toho, že po ustavení senátu bude muset být Stálá delegace rekonstruována tak, aby v ní byl zastoupen i senát, to je právě po uplynutí toho jednoročního období. Proto byl předložen návrh tak, jak je, tj. vlastně do konce tohoto kalendářního roku.

K panu poslanci Votavovi: Domnívám se, že v podstatě nelze napevno zakotvit povinnost, aby v delegaci byly zastoupeny všechny kluby přinejmenším proto, že poslaneckých klubů bude v této sněmovně brzy více než 14 a pak už by místa v delegaci nestačila. Navíc by pak asi těžko bylo obtížné, aby klub, který má např. 60 poslanců, byl zastoupen stejně početně jako klub, který má poslanců 7. Proto je tam ustanovení o tom, že na návrh politických klubů sněmovna stálou delegaci volí v definitivním složení. Jsou-li další otázky, rád je zodpovím.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Nyní rozhodneme o procedurálním návrhu pana poslance Votavy, pokud si nepřeje ho stáhnout. Nepřeje. Děkuji.

Kdo je pro přijetí procedurálního návrhu pana poslance Votavy, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 230. hlasování. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 22 pro, 61 proti, 29 se zdrželo.

Budeme pokračovat v rozpravě. Hlásí se pan poslanec Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: (Hovořil z místa, nebylo rozumět.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, budeme třeba respektovat to, že jste nepřistoupil k mikrofonu, ale konstatuji, že nezazněl návrh na změnu. Rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že už se do ní nikdo nehlásí. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, které by zřejmě mělo znít:

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh Statutu Stálé delegace Poslanecké sněmovny Parlamentního shromáždění Rady Evropy."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 231. hlasování. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování je ukončeno.

Návrh byl schválen poměrem hlasů 95 pro, 12 proti, 8 se zdrželo.

Tím jsme projednali tento bod. Já děkuji panu poslanci Špačkovi.

Dalším bodem je bod č. 40. Hlásí se ještě pan poslanec Vik. Prosím pane kolego.

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych jako předseda poslaneckého klubu požádal v souladu s včerejším vystoupením poslance Kužílka o zařazení nového bodu programu s názvem: "Přeřazení poslance Kašpárka z výboru kulturního do výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a pana poslance Bohuslava Kubu z výboru hospodářského do výboru ústavněprávního". Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Byl přednesen procedurální návrh pana poslance Vika na zařazení nového bodu. Budeme o něm hlasovat.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 232.

Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 46 pro, 25 proti, 36 se zdrželo.

Dalším bodem je

Prosím, aby se slova ujal vedoucí Stálé delegace pan poslanec Jiří Payne a s návrhem nás seznámil. Předpokládám, že také přednese návrh usnesení.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, myslím, že došlo k nějakému omylu, neboť nejsem vedoucím delegace do Rady Evropy. Nicméně mohu přednést návrh na usnesení v této věci. Odchodem paní dr. Janů, jak už bylo konstatováno na této schůzi, došlo k jisté disproporci, protože dr. Janů byla členkou Stálé delegace a s jejím odchodem strana KDU-ČSL ztratila své zastoupení mezi stálými delegáty.

Vzhledem k dohodě mezi těmito stranami a po dohodě s příslušnými delegáty do Rady Evropy navrhujeme, aby pan poslanec Karas se stal za stranu KDU-ČSL členem

Stálé delegace a pan poslanec Koucký, s politováním musím říci, že to vyšlo na něj, by se stal náhradníkem.

Usnesení by tedy znělo:

"1. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR odvolává poslance Kouckého ze Stálé delegace do Rady Evropy.

2. Poslanecká sněmovna jmenuje poslance Kouckého za náhradníka Stálé delegace do Rady Evropy.

3. Poslanecká sněmovna odvolává poslance Karase z náhradníků delegace do Rady Evropy.

4. Poslanecká sněmovna jmenuje poslance Karase členem Stálé delegace do Rady Evropy."

Samozřejmě, předpokládám, že usnesení bude mít podobu jednoho usnesení, protože se jedná o operaci, která je komplikovaně vyjádřena. Hlasovali bychom tedy o těch čtyřech bodech, jako o celku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Paní poslankyně Mazalová se hlásí.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jak jsem slyšela, ve statutu se hovoří o zastoupení jednotlivých poslaneckých klubů do Parlamentního shromáždění Rady Evropy a vzhledem k tomu, že náš klub HSD-SMS vzešlý z řádných voleb nemá své zastoupení v tomto orgánu, žádáme tedy o zařazení člena našeho klubu - dr. Jiřího Bílého - do Stálé delegace Rady Evropy. Děkuji Vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Mazalové. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo.

Rozpravu uzavírám.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak bylo předneseno panem poslancem Paynem.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 233.

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování bylo ukončeno poměrem hlasů 95 pro, 7 proti, 13 se zdrželo. Návrh byl schválen.

Dalším bodem našeho pořadu je

Půjde o pokračování přerušeného jednání z 13. schůze. Jednání jsme tehdy přerušili a požádali ústavněprávní výbor o zaujetí stanoviska k návrhu statutu. Prosím proto pověřeného zástupce ÚPV pana Ivana Maška, aby nás s tímto stanoviskem seznámil.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, ústavněprávní výbor na žádost Poslanecké sněmovny projednal dne 24. listopadu 1993 návrh Statutu kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti BIS ČR a zaujal k němu usnesení č. 146, které zní:

Po zpravodajské zprávě poslance Ivana Maška a vyjádření člena kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti BIS Ing. Jiřího Macháčka a po rozpravě ústavněprávní výbor považuje za potřebné, aby postavení kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti BIS ČR a další podrobnosti týkající se jeho činnosti byly upraveny zákonem.

Doporučuje:

1. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR z těchto důvodů Statut kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti BIS ČR neprojednávat.

2. Zpracovat nové znění zákona o BIS s přihlédnutím k obsahu návrhu Statutu kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti BIS ČR.

Tolik usnesení ústavněprávního výboru. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím o vyjádření předsedu kontrolního orgánu pana poslance Tomáše Svobodu.

Poslanec Tomáš Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, členové kontrolního orgánu pro kontrolu BIS se ztotožnili se stanoviskem ústavněprávního výboru, proto mi dovolte, abych vás požádal o to, abyste svým usnesením vyslovili souhlas se stažením návrhu statutu našeho kontrolního orgánu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Rozpravu končím, vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.

Chci se zeptat pana poslance Maška, nevím, zda čtu přesně, ale ústavněprávní výbor doporučil zpracovat nové znění, proto prosím o upřesnění, abychom mohli hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, ze dvou bodů usnesení se první týkal Poslanecké sněmovny a druhý se týkal navrhovatele nového znění zákona o BIS, kterým zřejmě bude vláda. Ústavněprávní výbor doporučil, aby při přípravě tohoto návrhu bylo přihlédnuto k návrhu statutu kontrolního orgánu. To je všechno.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maškovi za toto upřesnění. Chci se zeptat, zda jsou námitky proti tomu, abychom tímto ukončili projednávání tohoto bodu. Nezazněl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.

Ústavně právní výbor navrhl Poslanecké sněmovně, aby přerušila projednávání a druhá část tohoto usnesení je směrována k navrhovateli zákona. Pan poslanec Svoboda jménem kontrolního orgánu BIS doporučil, abychom respektovali postup navrhovaný ústavně právním výborem. Pan poslanec Svoboda se hlásí.

Poslanec Tomáš Svoboda: Pane předsedající, já jsem požádal, aby sněmovna svým usnesením rozhodla o tom, že se ten statut stáhne z projednávání.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je to tedy návrh na zpětvzetí. Děkuji za toto upřesnění. Je to zřejmě nepozornost z mé strany, já se omlouvám.

Dámy a pánové, kdo je pro přijetí takového usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 234. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo ukončeno.

Zpětvzetí bylo schváleno poměrem hlasů 91 pro, nikdo proti, 7 se zdrželo.

Dalším bodem je

Dopisem z 30. prosince oznámil pan Petr Fleischman předsedovi Poslanecké sněmovny, že od 13. prosince je smluvním zaměstnancem společnosti zabývající se provozováním televizního vysílání na území České republiky a že z toho důvodu rezignuje na funkci člena rady České televize.

K tomu navrhuji přijmout toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí rezignaci pana Petra Fleischmana na funkci člena Rady České televize."

Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Ptám se, kdo souhlasí s navrženým usnesením, ať se příslušně vyjádří v hlasování č. 235. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Návrh byl přijat poměrem hlasů 79 pro, nikdo proti, 60 se zdrželo.

Dalším bodem je

Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 812. Otevírám k tomuto tisku rozpravu. Vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nehlásí, rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna schvaluje zprávu o činnosti organizačního výboru Poslanecké sněmovny za dobu od 10. prosince 1993 do 14. února 1994, podle sněmovního tisku 812."

Přistoupíme k hlasování o předneseném návrhu usnesení. Kdo je pro jeho schválení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 236. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 84 pro, nikdo proti, 7 se zdrželo.

Dalším bodem našeho pořadu je

Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 813. Otevírám k ní rozpravu. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že do rozpravy se nikdo nepřihlásil a navrhuji přijmout toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o opatřeních předsedy Poslanecké sněmovny za dobu od 10. prosince 1993 do 14. února 1994, podle sněmovního tisku 813."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 237. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 84 pro, nikdo proti, 7 se zdrželo.

Dalším bodem je

Průběžnou zprávu přednese předseda této vyšetřovací komise pan místopředseda Tollner. Současně také přednese návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a vážení kolegové, předstupuji před tuto sněmovnu s první zprávou o činnosti vyšetřovací komise. Jak známo, vyšetřovací komise pro vyšetření okolností souvisejících s akcemi Norbert, Vlna, Zásah a případně s obdobnými akcemi byla zřízena usnesením č. 40 na 6. schůzi 24. 2. 1993 a ustavena na 7. schůzi 25. 3. 1993, kdy bylo zvoleno jejich 13 členů a její předseda. Na 7. schůzi byl rovněž schválen statut a jednací řád. K prvnímu zasedání se komise sešla 18. 4. 1993, kdy mimo jiné zvolila funkcionáře komise. Místopředsedou byl zvolen pan poslanec Tomáš Fejfar a tajemníkem komise pan poslanec Jiří Uřičář. V průběhu činnosti komise se poslanec Uřičář svého členství v komisi vzdal a na jeho místo byl Poslaneckou sněmovnou poté zvolen pan poslanec Jan Decker. Tajemníkem komise byl poté zvolen poslanec Jan Krámek. Od zahájení činnosti s komisí v souladu s jednacím řádem spolupracují odborní vyšetřovatelé.

Za uplynulé období se komise sešla k 23. řádným zasedáním, zabývala se rozpracováním jednotlivých akcí a zmapováním problematiky mimořádných bezpečnostních opatření přijímaných jiným režimem. Pro faktické zahájení činnosti bylo nezbytné shromáždit co možná největší množství materiálů týkajících se předmětu činnosti komise, protože jsme se písemně obrátili na ministerstva vnitra, obrany, spravedlnosti, na archivní službu, Bezpečnostní informační službu, tehdejší generální prokuraturu a řadu dalších institucí. Poté následovala osobní jednání členů komise s pověřenými pracovníky shora uvedených institucí. Podrobněji se komise zabývala akcí Vlna, jak uvedu dále. Po shromáždění základních materiálů a po konzultacích s odborníky na danou problematiku komise přistoupila ke zpracování plánu výslechů svědků tak, aby byl dodržen taktický a metodický postup vyšetřování. Šetření a výslechy byly vedeny jak na pracovišti komise, tak i mimo Prahu.

Komise dosud vyslechla 37 svědků, některé z nich opakovaně a řadu expertů. 9 osob využilo ustanovení § 100 odst. 1 a 2 trestního řádu, který umožňuje svědkovi odmítnout výpověď z obavy před trestním stíháním. Považuji za důležité uvést, že dva svědci, kteří z výše uvedeného důvodu vypovídat odmítli, byli v době výslechu v činné službě ministerstva obrany ČR.

Dosavadním šetřením komise došla k následujícím zjištěním, které bych pro účely této zprávy rozdělil do čtyř tématicky na sebe navazujících částí. Tedy část první obecná charakteristika akcí StB, část druhá - členění akcí StB, část třetí - vyjmenování doposud známých akcí, část čtvrtá - informace o akcích Vlna.

K obecné charakteristice akcí StB. Z materiálu dosud shromážděných vyšetřovací komisí lze akce bývalé StB obecně charakterizovat následovně. Jednalo se o akce vycházející z kontrarozvědné činnosti orgánů StB, a to po linií vnitřního a vnějšího nepřítele, které zasahovaly do všech oblastí tehdejšího společenského a politického dění. Kontrarozvědná činnost byla zaměřena na odhalování, operativní předcházení a zamezování činnosti protivníka a na preventivní činnost.

Dále to byly akce vycházející rovněž z kontrarozvědné činnosti orgánů StB, ale zaměřené bezprostředně na předcházení a potlačování hromadných protispolečenských vystoupení. K tomuto účelu byl ministerstvem vnitra ČSSR zpracován Centrální plán mimořádných bezpečnostních opatření, který vyjadřoval souhrn pravidelných hromadných protispolečenských vystoupení, zabránění jejich vzniku a k potlačení těchto vystoupení na území republiky.

Za mimořádné bezpečnostní opatření byly považovány úkony, zásahy a postupy ve směru zpravodajském a informačním k zabezpečení nutných podkladů pro rozhodování a řízení MBO, dále pak preventivním a výstražném k předcházení vzniku hromadných protispolečenských vystoupení včetně likvidace ohnisek hromadného protispolečenského vystoupení a znemožnění činnosti potencionálních organizátorů a aktivních účastníků, potlačovacím k zabezpečení likvidace HPSV a postižení pachatelů.

Centrální plán MBO zahrnoval síly a prostředky, které plnily uvedené úkoly, jejich druh a počty a určoval směr a způsob nasazení těchto sil a prostředků. Z centrálního plánu MBO vycházely plány složek a součástí bezpečnostního aparátu a jiných orgánů plnících MBO, tj. plány národní, krajové a okresní, popř. plány složek a součástí bezpečnostního aparátu a dalších orgánů. Tyto plány byly provádějícími k centrálnímu plánu MBO.

Složky plnící mimořádná bezpečnostní opatření byly tyto: výkonné a štábní útvary a součásti SNB, vyčleněně jednotky a skupiny SNB, vyčlenění příslušníci a jednotky CO, ČSA a LM, vyčleněná speciální technika CO, ČSLA a PO, výkonné štábní útvary a součásti SNV a PO, event. vyčleněné jednotky SNV.

V krajních situacích při nejvyšším ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti státu plnily úkoly MBO další, popř. všechny ozbrojené síly a veřejné orgány. MBO bylo vyhlašováno ve variantách a stupních ministrem vnitra ČSSR po předchozím schválení předsednictva ÚV KSČ, v případě nebezpečí z prodlení po dohodě s předsedou Rady obrany státu ČSSR.

Jednalo se o dvě varianty, a to o variantu I., která se vyhlašovala, jestliže byla hromadná protispolečenská vystoupení možná až pravděpodobná, o variantu II., jestliže hromadná protispolečenská vystoupení bezprostředně hrozí nebo k nim dochází. Ke každé variantě se vyhlašoval příslušný stupeň, a to u varianty I. stupeň 1 až 5 a u varianty II. stupeň 6 až 7. Uskutečňování MBO u varianty druhého stupně v sobě zahrnovalo realizaci opatření podle varianty prvního stupně. Totéž platilo pro realizaci jednotlivých stupňů variant - vyšší stupeň obsahoval plnění opatření podle nižšího stupně. Jestliže za vyhlášení MBO byla vyhlášena opatření uvádějící ČSSR do stavu branné pohotovosti, postupovalo se podle příslušných plánů.

Dále bych se rád zmínil o členění akcí StB. Z dosud zjištěných skutečností při činnosti komise lze akce StB rozdělit takto:

Za prvé šlo o akce, vycházející z kontrarozvědné činnosti orgánů StB, a to po linii vnitřního a vnějšího nepřítele, které působily či byly uváděny v činnost bez ohledu na hrozící hromadné protispolečenské vystoupení či ohrožení bezpečnosti státu (např. akce směřující do řad studentstva, náboženských aktivit apod.), což však nevylučovalo účinnost těchto akcí i v době hromadných protispolečenských vystoupení.

Za druhé to byly akce zaměřené na předcházení a potlačování hromadných protispolečenských vystoupení a na dobu branné pohotovosti státu.

Nyní bych si dovolil vyjmenovat doposud známé akce. Komisí byly dosud zjištěny signály a poznatky o existenci těchto akcí orgánů StB. Šlo o akci NORBERT, VLNA, CÍNOVEC, KLÍN, KRUH a COROLA. Dále to byly akce armády. Tam šlo o akce ZÁSAH, KRKONOŠE a z období listopadu 1989 tehdy vytvořená obdoba akce VLNA, kterou naše komise důvěrně nazývá VLNKOU.

Komise dosud soustředila nejvíce materiálu k akci VLNA, a to jak ve vztahu k resortu Ministerstva vnitra, tak k resortu Ministerstva obrany K této akci lze předběžně podat tuto charakteristiku, která však dále bude v následných zprávách precizována, neboť dosud nebyli vyslechnuti všichni svědci a mezi výpověďmi jednotlivých svědků jsou rozpory.

Akce VLNA byla zpracována ve stupních VLNA l, týkající se objektů Čs. rozhlasu, VLNA II, týkající se objektů Čs. televize, a VLNA III, týkající se objektů zprostředkující přenos rozhlasového a televizního signálu. Šlo o objekty československých spojů.

Tyto akce mohly být vyhlášeny ve dvou variantách. Varianta 1 při signálu o možném zneužití Čs. rozhlasu a Čs. televize a varianta II k ochraně objektů proti násilnému napadení. Cílem akce VLNA bylo zabezpečení možnosti úspěšně čelit zneužití rozhlasového a televizního vysílání. Proto byla ze strany orgánů StB věnována náležitá pozornost znalosti vysílacích pracovišť, systému jejich fyzického zabezpečení, znalosti dislokace a provozu zařízení nezbytných pro výrobu a distribuci rozhlasové a televizní modulace a v neposlední řadě byly i prováděny bezpečnostní prověrky osob, které se na vysílání přímo podílely.

Za tímto účelem byly zpracovány podrobné plány akce VLNA, které se zúčastňovaly jak specializované útvary z StB, tak územní útvary Veřejné bezpečnosti, na jejichž teritoriu byla dislokována pracoviště Čs. rozhlasu a televize a Čs. spojů. V těchto plánech, které jsou k dispozici komisi, nejsou uvedeny skutečnosti, které by nasvědčovaly uvažované výměně personálu Čs. rozhlasu, televize či spojů pracovníky Ministerstva vnitra.

K akci VLNA, která byla v listopadových dnech 1989 připravována v rámci resortu armády, tzv. VLNKA, byly komisí zjištěny následující skutečnosti.

Dne 21. 11. 1989 bylo přerušeno jednání kolegia ministra národní obrany na telefonickou žádost Rudolfa Hegenbarta, tehdejšího vedoucího oddělení státní administrativy ÚV KSČ, který ministra obrany gen. Václavíka pověřil úkolem využití odborných pracovníků ČSLA a MV při řešení náhradního obsazení personálu Čs. televize v případě, že by bylo zamezeno vystoupení gen. tajemníka ÚV KSČ v televizi. K tomuto úkolu byl Rudolf Hegenbart zavázán rozhodnutím informační skupiny PÚV KSČ ze dne 21. 11. 1989. Šlo tedy o akci, která do té doby nebyla plánovaná, a proto také nejsou k dispozici plány akce tak, jako je tomu u předcházejícího bodu.

Generál Václavík, tehdejší ministr obrany, výpověď před komisí odepřel stejně jako gen. Vacek, tehdejší náčelník generálního štábu. Přesto však bylo zjištěno, že se na generálním štábu uskutečnila porada, které se zúčastnil generál Vacek a další pracovníci armády a za Ministerstvo vnitra gen. Lorenc, plukovník Vykypěl a plukovník Šmíd. Tyto skutečnosti ve své výpovědi pouze potvrdil PhDr. Vykypěl, který však uvedl, že pro resort Ministerstva vnitra žádné konkrétní úkoly nevyplynuly a shodně vypověděl i plukovník Šmíd. Výpověď generála Lorence se k již uvedeným skutečnostem nepodařilo zajistit. Přesto bylo shromážděno dostatek písemných materiálů, které jednoznačně svědčí o tom, že ze strany vedení armády byly podniknuty veškeré kroky k splnění úkolu. Tedy byli sezváni specialisté k proškolení dané problematiky, avšak k samotné realizaci akce již nedošlo.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, zpráva, kterou jste právě vyslechli, je - jak již bylo řečeno - zpráva průběžná. Do dnešního dne komise shromáždila více než 3 000 listů materiálů. Závažnou překážkou v naší práci je nedostatečné zpracování archivních materiálů a nepřehledný stav v archivech. V důsledku probíhajícího šetření ohledně porušení pečetí komise 17. listopadu nejsou dosud přístupné ani tyto důležité materiály.

Dámy a pánové, v závěru svého vystoupení bych si dovolil navrhnout sněmovně následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí první průběžnou zprávu Vyšetřovací komise pro vyšetření okolností související s akcemi Norbert, Vlna a Zásah."