Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Holubovi a otevírám rozpravu. Písemné přihlášky nemám, takže rozpravu končím. Prosím, aby pan poslanec. Holub splnil funkci zpravodaje a znovu uvedl to, o čem bych měl posléze dát hlasovat.

Poslanec Josef Holub: Vzhledem k tomu, že nebyly žádné další připomínky, nikdo v rozpravě nevystoupil, požádal bych, aby se hlasovalo o návrhu usnesení tak, jak jsem ho přečetl. Pokud bude vyjádřena taková vůle, přečtu usnesení znovu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, ptám se, má někdo návrh, aby pan poslanec Holub znovu přečetl návrh na usnesení, který přečetl před dvěma minutami? Není tomu tak. Domnívám se, že můžeme přistoupit k hlasování, samozřejmě až poté, co se znovu přihlásíme. Prosím vás o novou prezentaci. (Děje se.) V tuto chvíli zahajuji hlasování o návrhu usnesení, tak jak ho přednesl pan poslanec Holub.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování č. 61 skončilo výsledkem 95 pro, nikdo proti, zdrželo se 26. Konstatuji, že tento návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu ministru Skalickému. Děkuji i panu poslanci Holubovi.

Dámy a pánové, dostal jsem informaci, že pan ministr Vodička obhajuje ve vládě jeden ze svých materiálů. Proto navrhuji, abychom čas využili a přistoupili k volbám členů Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, případně k volbě člena Rady České televize.

Krátce připomenu, že podle paragrafu 3 odstavec 1 zákona ČNR o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání má rada 9 členů. Členy rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v Radě byly zastoupeny různé názorové proudy. Prosím nyní pověřeného člena Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky pana poslance Vladimíra Koronthályho, aby návrh na volbu člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání uvedl. Protože nám byl rozdán návrh volebního řádu pro tajné hlasování, prosím, aby zároveň i tento návrh odůvodnil.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Z pověření Stálé komise pro sdělovací prostředky si Vás dovolím seznámit s usneseními Stálé komise pro sdělovací prostředky, jimiž Poslanecké sněmovně předkládá kandidáty pro volbu do Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání a kandidáty do Rady České televize.

Zároveň si dovolím navrhnout sněmovně, aby oba body, tedy bod nazvaný "Návrh na volbu člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání" a bod "Návrh na volbu člena Rady České televize" a volby proběhly současně. Návrh je motivován jediným úmyslem, a sice ušetřit čas nás všech. Nejsou-li proti tomuto námitky, dovolil bych si seznámit Vás s oběma usneseními, s usneseními k oběma bodům.

Všichni kandidáti se účastnili jednání Stálé komise pro sdělovací prostředky dne 22. 3. 1994 a splnili požadované formální předpoklady. Přílohou usnesení je volební řád. Usnesení se jmény kandidátů a volební řád byly všem poslancům rozdány před jednáním. Seznámím Vás s usnesením číslo 16/94 ze dne 22. 3. 1994, kterým se předkládají kandidáti do Rady České televize.

Stálá komise pro sdělovací prostředky

I. předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu tyto kandidáty do Rady České televize

1. Josefa Matochu

2. Evu Novákovou

3. Petra Plevu

4. Otakara Píchu

5. Karla Stejskala

II. předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh volebního řádu, který je přílohou tohoto usnesení.

Dále bych Vás seznámil s usnesením číslo 17/1994 ze dne 22. 3. 1994, kterým se předkládají kandidáti do Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání:

Stálá komise pro sdělovací prostředky

I. předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu tyto kandidáty do Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání:

1. Jaromíra Dřízgeviče

2. Jiřího Pekárka

3. Borise Rýglera

4. Ivo Rottenberga

5. Vlastu Svobodovou

6. Petra Štěpánka.

Nedostavili se, tudíž nemohou být kandidováni:

1. Josef Krejza

2. Antonín Komárek.

Stálá komise též předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh volebního řádu, který je přílohou tohoto usnesení.

Dámy a pánové, do Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání se volí jeden člen, do Rady České televize se volí také jeden člen. Stálá komise pro sdělovací prostředky doporučuje tajnou volbu. Zároveň ve smyslu návrhu, aby oba body proběhly současně, i návrh volebního řádu je formulován jako návrh volebního řádu pro tajnou volbu člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání a pro tajnou volbu člena rady České televize.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Koronthálymu a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím, a ve smyslu návrhu pana poslance Koronthályho je třeba, abychom rozhodli o způsobu volby. Ptám se tedy, kdo ve smyslu návrhu pana poslance Koronthályho souhlasí s tajným hlasováním.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 62 a vyzývám ty, kdož jsou pro, aby to dali patřičným způsobem najevo. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování 62 skončilo.

Pro se vyslovilo 94 poslanců, proti 3 poslanci, zdrželo se 18 poslanců. Konstatuji, že návrh byl přijat. Rozhodli jsme se tedy pro tajné hlasování.

Otevírám v tuto chvíli rozpravu k předloženému volebnímu řádu, který je ve vašich materiálech přiložen. Pokud nejsou připomínky k volebnímu řádu, rozpravu končím a dám hlasovat. o tom. kdo souhlasí s volebním řádem tak, jak ho máme ve svých materiálech.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a dá to patřičným způsobem najevo. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování pořadové číslo 63 rozhodlo o tom, že návrh byl přijat.

Pro bylo 105 poslanců, proti nikdo, zdrželo se 18 poslanců. Rozhodli jsme tedy o tom, že hlasování bude tajné. Schválili jsme volební řád.

Ptám se, jak daleko je příprava volebních lístků. Můžeme začít s volbou ihned. Hlásí se pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, poprosil bych, aby byla učiněna přestávka na klub, protože jsme lístky dostali teď, tak abychom dostali 30 minut na to, abychom se mohli připravit. Pak bych zvážil, jestli není dobré obě volby spojit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Přijali jsme návrhy pana poslance Koronthályho, takže volební řád i volby jsou spojeny.

Dámy a pánové, navrhuji tedy následující postup: v tuto chvíli přerušíme projednávání tohoto bodu do 15.30 hodin. Od 15.30 hod. do 15.45 hod. proběhne hlasování. Je to možné?

Nyní jsme ovšem v situaci, kdy přišel pan ministr Vodička, kterého jsme pozvali. Jsem trochu na rozpacích, počítá s tím, že v 15.45 předstoupí? (Ministr Vodička: Mohu hned.)

Pan poslanec Syka navrhuje další procedurální úpravu, která se může zdát rozumná, ovšem za předpokladu, že projednávání bodu, který má odůvodnit pan ministr Vodička, zvládneme do konce naší jednací doby, to znamená do 16. hodiny. Je souhlas s tím, abychom v tuto chvíli přerušili projednávání bodu volba členů Rady České televize a volba členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a věnovali se bodu

Vidím, že nejsou námitky, děkuji za pochopení. Prosím, aby úvodní slovo k pojistnému plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny pro rok 1994 přednesl předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan Martin Syka.

Pro všechny poslance je zde upozornění, že listiny, na nichž mohou vyjádřit svou účast nad úmrtím pana Karla Kryla, jsou vyloženy proti východu z Poslanecké sněmovny a je možno svým podpisem se připojit k tomuto prohlášení.

Prosím pana ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku, aby přednesl úvodní slovo k pojistným plánům zaměstnaneckých a zdravotních pojišťoven.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Děkuji. Vážený pane předsedající. vážený pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za pochopení. Věřím, že tento bod bude projednán a schválen poměrně hladce. Zaměstnanecké a zdravotní pojišťovny jsou zřizovány podle zákona číslo 280 z roku 1992 Sb., který byl přijat Českou národní radou na základě poslaneckého návrhu zákona.

V roce 1992 bylo zřízeno 14 pojišťoven, v prvním pololetí 1993 tři pojišťovny a ve druhém pololetí jedna pojišťovna. V současné době existuje 18 zaměstnaneckých pojišťoven. Včera jsem podepsal zřizovací listiny další pojišťovny

Počet pojištěnců u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven neustále stoupá, nyní dosahuje 1,9 milionů pojištěnců. Pojišťovny jsou řízeny samosprávnými orgány, správními radami a dozorčími radami, ve kterých jsou po jedné třetině zastoupeni pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. Pojištěnci zastoupení ve správních radách nebo dozorčích radách mají možnost se přímo podílet na řádném fungování pojišťovny.

Rok 1993 byl prvním rokem fungování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Nebyl to rok lehký pro žádného ze zúčastněných - zaměstnanecké pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí i Parlament. Všichni jsme získávali zkušenosti, docházelo ke sbližování názorů na řešení některých problémů a nedostatky se postupně odstraňují.

Dosavadní legislativní úprava se ukázala jako nedostatečná a neúplná. Zejména není jasně stanoveno postavení zdravotní pojišťovny jako právnické osoby, její práva a povinnosti a pravidla hospodaření.

Návrh nového řešení je součástí koncepce Ministerstva zdravotnictví. Přes všechny problémy, se kterými se zavedení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, jako zcela nové systémové řešení, muselo vypořádat, mohu konstatovat, že základní myšlenku vytvoření konkurenčního prostředí ve všeobecném zdravotním pojištění se podařilo naplnit.

Další zlepšení činnosti přinese návrh nové právní úpravy. Vznikem 18 zaměstnaneckých pojišťoven došlo k vytvoření konkurenčního prostředí nejen ke vztahu ke Všeobecné zdravotní pojišťovně, ale i mezi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami navzájem.

Pro občany to znamená v návaznosti na nabídku pojišťoven širokou možnost výběru zdravotní pojišťovny podle svého vlastního rozhodnutí. Všechny zdravotní pojišťovny jsou otevřené pro všechny občany.

Pojistné plány na rok 1994 předložily zdravotní pojišťovny v termínu již v roce 1993. Pojistné plány však musely být dodatečně přepracovány, protože k 1. lednu 1994 nabyla účinnosti nová právní úprava, která rozšířila přerozdělování pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.

Pro většinu zdravotních pojišťoven se tím výrazně změnily ekonomické podmínky ve smyslu snížení očekávaných příjmů z pojistného. Přepracované pojistné plány byly projednány s Ministerstvem financí, které ke všem pojistným plánům zaujalo kladné stanovisko.

Doporučuji proto Poslanecké sněmovně, aby pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na rok 1994 schválila v březnu 1994. V prosinci loňského roku jsme schvalovali dodatečně plány na loňský rok, tak vidíte, jak ten posun v čase je naprosto zřetelný a myslím, že je to přesně tak akorát, kdy by se tyto pojišťovací plány měly schvalovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Vodičkovi a nyní prosím, aby poslanec Martin Syka, předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, přednesl úvodní slovo k pojistnému plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny pro rok 1994. Ostatní přítomné ve sněmovní síni velmi zdvořile, ale o nic méně naléhavěji, prosím o klid.

Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové. Z technických důvodů vystupuji coby předkladatel pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny na rok 1994. Tento pojistný plán schvaluje Ministerstvo financí a projednává Parlament České republiky dle znění zákona 551.

Pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro rok 1994 je předkládán v souladu s ustanovením § 6 zákona číslo 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, jako bilančně rovnovážná rozpočtová sestava příjmů a výdajů pojišťovny.

Pojistný plán na rok 1994 byl sestaven na základě téměř dvouleté zkušenosti s prováděním všeobecného zdravotního pojištění v České republice. Způsob jeho zpracování odpovídá zpracování pojistných, resp. účetních plánů zahraničních pojišťoven realizujících všeobecné zdravotní pojištění. Pojistný plán obsahuje tři hlavní části - příjmovou, výdajovou s vnitřním rozpočtem Všeobecně zdravotní pojišťovny a bilanci Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Před sestavením pojistného plánu uskutečnila ústřední pojišťovna řadu konzultací s orgány státní správy, zejména s Ministerstvy financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví České republiky ve věcech struktury zaměstnanosti, míry inflace a nezaměstnanosti, vývoje cen, mezd a směrů státní zdravotní politiky. K jeho sestavení rovněž soustředila celou řadu statistických informací a komparativních studií z ročenek i vlastního informačního systému a provedla série výpočtů a kalkulací ve vybraných okresních pojišťovnách na reprezentativních souborech pojištěnců a souboru číselných dat.

Kalkulace příjmů z výběru pojistného vychází z očekávaných počtů pojištěnců pojišťovny, počtu pojištěnců pojišťovny ve strukturálních skupinách, průměrných výší vyměřovacích základů jednotlivých kategorií pojištěnců pojišťovny a počtu průměrných podílů poukázaných ze zvláštního účtu za pojištěnce za které je plátcem pojištěného stát.

Předpokládaná příjmová stránka pojistného plánu bude však v prvním pololetí 1994 ovlivněna vracením záloh zaměstnavatelům, které zaplatili v lednu 1994 a které nejsou v důsledku novely zákona 592/1992 Sb. kompenzovány zálohami na rok 1994.

Z konstrukce výdajové části pojistného plánu je zřejmé, že plánované výdaje vycházejí ze zjištěného a vypočteného množství jednotlivých druhů zdravotní péče, které budou pojištěnci zdravotní pojišťovny České republiky v jednotlivých okresech České republiky zřejmě potřebovat k zajištění svých oprávněných zdravotních potřeb v roce 1994. Respektují procentní finanční podíly jednotlivých druhů zdravotnických zařízení, předurčené současnými finančními hodnotami jimi prováděných zdravotních výkonů z celkového objemu finančních prostředků, určených na úhradu zdravotní péče. Zachovávají finanční proporce mezi jednotlivými zdravotními odbornostmi. Předpokládají regulaci cen poskytovaných zdravotnických služeb, neboť k úhradě potřebného množství zdravotní péče bylo možno rozdělit pouze dosažitelné příjmy, a to bez ohledu na počet zdravotnických zařízení, která je budou poskytovat.

Vnitřní rozpočet finančně vyjadřuje nezbytné náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny, které zabezpečí základní funkce pojišťovny. Tento rozpočet však nezajišťuje jejich další potřebný rozvoj. Vnitřní rozpočet Všeobecné zdravotní pojišťovny pro rok 1994 byl vypracován na základě analýzy minulého období. Zahrnuje nezbytné výdaje na správní režii jak ústřední pojišťovny, tak 76 okresních zdravotních pojišťoven.

Vypracování vnitřního rozpočtu je provedeno metodou normativů. Normativní propočty vycházejí z počtu pojištěnců, trvale bydlících v daném okrese, a průměrných nákladů na jednoho pojištěnce.

Vnitřní rozpočet tvoří 3,2 % základního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny, což je výrazně méně než u srovnatelných zahraničních pojišťoven a velmi výrazně méně než u zaměstnaneckých pojišťoven. Kalkulace opřené o získané podklady a uvedené v jednotlivých částech pojistného plánu pro rok 1994 jsou reálné, i když existuje mnoho rizik, která by mohla předpokládanou vyváženost plánu ohrozit v průběhu jeho realizace.

Za největší rizika pro reálnost pojistného plánu je nutno považovat neustálý pohyb systému všeobecného zdravotního pojištění i v síti zdravotnického zařízení, soustavný tlak plátců pojistného na jeho snížení, některých zdravotních pojišťoven na zrušení přerozdělováni pojistného a požadavky poskytované zdravotní péče na zvyšování sazeb zdravotních výkonů při absenci vícezdrojového financování zdravotnictví.

Doporučuji po přednesení zpravodajské zprávy, aby sněmovna vzala tento plán Všeobecné zdravotní pojišťovny na vědomí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinovi Sykovi. Prosím společného zpravodaje pana poslance Petra Loma, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Lom: Pane ministře, pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, oba dva předkladatelé zde zmínili skutečnost, že schvalujeme pojistné plány jak Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, tak zaměstnaneckých pojišťoven v určitém časovém skluzu, který byl zaviněn nutností dopracovat dopady některých legislativních změn, které byly přijaty na přelomu roku a týkaly se změny platby osoby samostatně činné, snížení vyměřovacích základů u osob, za které je plátcem stát, ze 77 % na 65 % minimální mzdy a dále zavedení zpětného vyúčtování a záloh vyplacených na začátku roku 1993 a zavedení zpětné platby. Navíc pak byl změněn i tzv. přerozdělovací mechanismus.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo tzv. vzorový statut zaměstnaneckých pojišťoven, který náš výbor akceptoval. Podle tohoto statutu byly upraveny i statuty všech zaměstnaneckých pojišťoven. Můžeme tedy říci, že předkládané plány pojistné jsou zcela v souladu se současnými nároky.

Všechny pojistné plány - jak Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak zaměstnaneckých pojišťoven - projednaly dva výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu, a to výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a výbor rozpočtový. Společně tyto výbory navrhují následující usnesení. Dovolte, abych přečetl návrh usnesení Poslanecké sněmovny k pojistným plánům zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na rok 1994 a k pojistnému plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro rok 1994.

"Poslanecká sněmovna

I. schvaluje pojistné plány zdravotních pojišťoven zřízených na základě zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., na rok 1994.

II. bere na vědomí pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro rok 1994,

III. nedílnou součástí tohoto usnesení jsou přiložená usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví č. 73/1993, č. 107/1994 a usnesení rozpočtového výboru č. 208/1994."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Lomovi a otevírám ke všemu, co zde zaznělo, rozpravu. Slovo má poslanec Recman.

Poslanec Svatomír Recman: Vážená sněmovno, pane ministře, jsem si vědom, že projednávání pojistného plánu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven i Všeobecné zdravotní pojišťovny na rok 1994 je poněkud ve stínu ve srovnání s nosnými a dlouho očekávanými tématy 17. schůze Poslanecké sněmovny. Mám zde na mysli novelu zákoníku práce a návrh zákona o vlastnických vztazích k bytům a nebytovým prostorům. Právě proto jsem přesvědčen, že si problematika pojistných plánů zdravotních pojišťoven zaslouží rovněž naši maximální pozornost, protože svým rozhodnutím - ať přímo, či nepřímo - ovlivňujeme více než deset milionů obyvatel České republiky, tj. celou populaci.

V loňském roce jsme se problematice plánů zdravotních pojišťoven věnovali v podstatě v době, kdy pojišťovny již podle těchto plánů více než třičtvrtě roku hospodařily a nebylo možno tyto plány zásadním způsobem ovlivnit, včetně výše správních výdajů na činnost jednotlivých pojišťoven. Při projednávání těchto plánů, zejména v rozpočtovém výboru, zazněl požadavek na snížení těchto provozních výdajů na maximální hranici 7 % z pojistného. 7 % - mám na mysli včetně tvorby jiných fondů. Naší snahou bylo, aby nedocházelo ke krácení tolik potřebných finančních prostředků na zdravotní péči občanům. Toto stanovené sedmiprocentní pravidlo platí i pro tok 1994.

Jsem si vědom toho, že určení horní hranice těchto provozních výdajů pojišťoven je potřebné. Přesvědčil jsem se o tom při projednávání v rozpočtovém výboru, kde toto procento se v podstatě v loňském roce pohybovalo od 2,2 % až do 20 %.

Rovněž některé další údaje z předloženého materiálu stojí za úvahu. V sumarizační tabulce pro rok 1994 je např. procento nákladů z příjmů bez investic v rozpětí od 2,7 % u Všeobecné zdravotní pojišťovny až do výše Hornické zaměstnanecké pojišťovny, které představuje 2,5 násobek nejnižší hodnoty. Ostatní nově vzniklé pojišťovny se pohybují v rozpětí od 4,18 % až po 7 %, což je horní limit stanovený Ministerstvem financí.

Za podstatný považuji i ukazatel plánovaných výdajů pojišťovny na jednoho pojištěnce za rok. Ten se pohybuje od 3400 korun u Moravskoslezské zdravotní pojišťovny až do hodnoty 6784 korun u Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky. Je to téměř dvojnásobná částka ve prospěch pojištěnců, kteří jsou zaregistrováni u Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. V tomto ohledu jsou pojištěnci ostatních pojišťoven značně znevýhodněni.

Tyto a některé další ukazatelé z pojistných plánů zdravotních pojišťoven mne vedou k tomu, že pokud se má občan rozhodnout, ve které zdravotní pojišťovně bude účastníkem zdravotního pojištění, musí - a slovo "musí" bych zde chtěl podtrhnout - mít možnost získat potřebné a důvěryhodně informace o finanční situaci v jednotlivých pojišťovnách, aby mohl být plně uplatněn princip zdravé konkurence. Zde, podle mého názoru, ještě bude potřeba provést i některé právní úpravy, aby i Poslanecká sněmovna jako zákonodárce plně splnila svoji roli. Proto bych své vystoupení v závěru orientoval do dvou otázek a jednoho podnětu pro příslušné ústavní činitele.

První můj dotaz se týká dopisu, který zaslal ing. Pavel Pelant, vrchní ředitel Ministerstva financí České republiky, náměstku ministra práce a sociálních věcí České republiky panu Jaroslavu Dostálovi a který je i součástí předložených materiálů. Z dopisu vyplývá, že vedení centrálního registru pojištěnců, jehož vedením je podle § 7 zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. pověřena Všeobecná zdravotní pojišťovna, vykazuje mnoho nepřesností a je třeba zkvalitnit a zpřesnit vedení centrálního registru o údaje, které by postihovaly změny v populaci občanů České republiky tak, aby vypovídací schopnost a spolehlivost údajů byla co nejvyšší. Můj dotaz směřuje k ministru práce a sociálních věcí panu Vodičkovi, jednak jako k zřizovateli Všeobecné zdravotní pojišťovny a jednak i proto, že zde zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny není. Chci se zeptat, jestli již byla přijata nějaká opatření ministerstvem nebo vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny ke zlepšení této uvedené situace.

Druhý dotaz směřuje k ministru financí, ale zároveň i k zakladateli zdravotní pojišťovny, ministru práce a sociálních věcí. V závěru loňského roku, kdy zdravotní pojišťovny zpracovávaly své pojistné plány na rok 1994, nebyl vydán žádný metodický prováděcí právní předpis.

Uvedená situace měla negativní dopad zejména při závěrečné tvorbě sumarizačních podkladů za zdravotní spořitelny. Markantně se to projevilo zejména za rok 1993, kde nebyly měřitelné údaje.

Dotaz směřuje k oběma výše uvedeným institucím a zní, zda se připravuje samostatně anebo společně prováděcí předpis např. vyhláška, která uvedenou nesrovnalost metodicky zpřehlední a zlepší vypovídací schopnost, jak za jednotlivé zdravotní spořitelny, tak v celku.

Myslím si, že je to i v zájmu nás, pojištěnců, abychom se lépe zorientovali a mohli srovnatelné údaje porovnávat mezi jednotlivými pojišťovnami.

Poslední dotaz, který je možno chápat jako podnět pro vládu, pokud bude záporná odpověď; tento podnět vychází z usnesení rozpočtového výboru č. 208 z 2. března 1994 k pojistným plánům zdravotních pojišťoven na rok 1994 i z doporučení Ministerstva financí, aby pojišťovny byly zavázány zveřejňovat své pojistné plány a roční účetní uzávěrku tak, aby poslanci Parlamentu, ale rovněž každý občan který o to projeví zájem, mohl být o hospodaření jednotlivých pojišťoven informován.

Dotaz bych směřoval na ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku, zda připravuje ministerstvo, popřípadě vláda novelu zákona č. 280/1992 Sb., o zdravotních pojišťovnách, ve které by Poslanecká sněmovna, popřípadě Ministerstvo financí, či Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo možnost plány zdravotních pojišťoven nejen schvalovat, což v současném období je formální akt, ale aby mohlo být zákonnou formou ovlivňováno i složeni rozpočtu, nebo např. aby sněmovna mohla schvalovat nejen pojistné plány, ale i roční uzávěrku zdravotních pojišťoven, aby byla povinnost, a nikoliv možnost zdravotních pojišťoven, zveřejňovat své pojistné plány a roční účetní uzávěrky. Děkuji.