Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, děkuji panu premiérovi a vládě za odpověď z 1. července č.j. 2737094-ova, kterou jsem obdržel včera ve věci restrukturalizace hutí a časového harmonogramu dalšího postupu.

V této odpovědi, která by měla dostatečným způsobem objasnit situaci ve věci zejména výběru v Nové huti Kunčice v Ostravě a v Třineckých železárnách je sděleno, že kvalifikovaný výběr nejvhodnějšího projektu bude uskutečněn pravděpodobně během měsíce června. Odpověď je z 1. července, takže je zde zjevný rozpor v tom, jak je harmonogram plněn, zdali byl splněn či nikoliv.

Dále je v této odpovědi řečeno, že postup privatizace a strukturální změny v českém hutnictví stále uvažují vedle strukturálních změn i s celkovým poklesem hutní výroby. V tom případě je rovněž záhadné, proč byl předběžně podpořen projekt Nové huti, který počítal s podstatným zvýšením na 2,2 milionů tun ročně plochých výrobků. Je zde řečeno, že na vládní úrovni se posuzuje především strategický záměr, jeho finanční zabezpečení a celková efektivnost. Ptám se proto, kterému projektu dá vláda přednost, zdali projektu, který potřebuje státní garanci, resp. garance Fondu národního majetku nebo projektu, který tyto garance nepotřebuje, zdali dá přednost projektu, který má daleko širší sortiment výrobků a umožňuje válcování plechů pod 2 mm nebo zdali dá přednost projektu, který umožňuje pouze válcování plechů na podstatně hrubší materiály, vhodné zejména na svařování ocelových zásobníků, sil, výrobu říčních lodí nebo svařování trub, což je podstatné sortimentní omezení.

Dá vláda přednost projektu, který je umístěn do velmi ostře ohraničeného regionu, jak zeměpisně, tak spojově a kde každý výkyv v prosperitě železářského podniku bude mít velmi přímé dopady na celý tento mikroregion anebo dá přednost projektu umístěnému do velkého města, kde tyto výkyvy mají možnost podstatně většího tlumení jak ve struktuře, službách a existenci dalších výrobních podniků.

V závěru k otázce životního prostředí. Závěr této interpelace říká, že je zřejmé, že doporučovaná náhrada zastaralého zařízení na výrobu plochých výrobků v Nové huti moderním zařízením minihutě povede i ke zlepšení ekologie. Myslím si, že zřejmé to není, je to možné, ale pokud uvažují oba dva projekty s tím, a zejména projekt v Nové huti, kde se jedná už o starší elektropece, pak hlavní zdroj znečištění zůstane stále stejný.

Chci k tomu říci jenom tolik, že tato vláda podporuje především tržní hospodářství. Z toho, co jsem zde řekl, je zřejmé, že v oblasti tržního hospodářství by bylo vhodné pokud to myslíme doopravdy - nechat tyto záležitosti do značné míry i na trhu. To znamená vyhnout se státním garancím a umožnit oběma soupeřícím stranám, aby prokázaly, která z nich je lepší.

Pro to, co jsem zde řekl, nepovažuji tuto odpověď za vyhovující a navrhuji, aby Sněmovna tuto odpověď jako takovou neodsouhlasila. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kavanovi a otevírám rozpravu. Rozpravu končím, vzhledem k tomu, že se do ní již nikdo nehlásil a dám hlasovat o návrhu usnesení tak, jak požadoval interpelující.

Kdo je pro přijetí nesouhlasného usnesení, ať to dá najevo zvednutím ruky a stisknutím tlačítka v hlasování č. 67. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 33 pro, 41 proti, 14 se zdrželo.

Dám hlasovat o návrhu usnesení opačném, tedy souhlasném.

Kdo souhlasí s přijetím odpovědi premiéra Václava Klause na tuto interpelaci, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 68. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 54 pro, 30 proti, 10 se zdrželo.

Hlásí se pan poslanec Hofhanzl.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: (Hovořil z místa, nebylo rozumět.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji, obvyklá procedura. Je pravda, že bylo hodně těch, ktěří se nezúčastnili hlasování, nebo nejsou přítomni ve sněmovně. Požádal bych vás tedy o to, abyste se znovu zaprezentovali. Budeme opakovat poslední hlasování, tedy o návrhu souhlasného usnesení.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 69. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 57 pro, 30 proti, 12 se zdrželo.

Pan poslanec Kavan má faktickou poznámku.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, já jsem nepostřehl, že by pan poslanec Hofhanzl zpochybnil hlasování. Nepostřehl jsem to. To nebylo v jeho vystoupení.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vyplynulo to z jeho vystoupení. Může to upřesnit. Každopádně jsme zopakovali proceduru, která je v takovýchto situacích obvyklá. Nebylo proti tomu námitek.

Dámy a pánové, budeme se věnovat dalšímu bodu. Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jana Vika. Je pan poslanec přítomen? Není, odkládám tuto interpelaci.

Tím jsme vyčerpali odpovědi na interpelace, které byly směrovány na předsedu vlády. V tomto okamžiku bych si dovolil vyhlásit přestávku 15 minut do 12.00 hodin. Budeme pokračovat odpověďmi na interpelace pana ministra Jana Rumla.

(Jednání přerušeno v 11.43 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 12.08 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme pokračovat v projednávání bodu Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny. Budeme se věnovat odpovědím pana ministra vnitra Jana Rumla.

Pan poslanec Jaroslav Soural není přítomen.

Pan poslanec Řezníček je přítomen. Ministr vnitra Jan Ruml odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Řezníčka ve věci pochybného vydávání homologačních certifikátů - tisk 979. Odpověď se předkládá jako tisk 979 B. Chci se zeptat pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou?

Poslanec Miroslav Řezníček: (hovořil z místa) Ano, co se týká části A.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Co se týká části A, tedy odpovědi pana ministra Stráského? To budeme projednávat v příslušném bloku pana ministra Stráského. Nyni se ptám na váš názor na odpověď pana ministra Rumla. (Ano.)

Ano, souhlasí. Dámy a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali. Je nás zde evidentně více, než je dosud zaregistrovaných poslanců. Děkuji vám. Budeme hlasovat o návrhu usnesení.

Pan poslanec souhlasí s odpovědí, dávám tedy hlasovat o souhlasném návrhu usnesení.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 70. Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra vnitra Jana Rumla. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo schváleno poměrem hlasů 73 pro, nikdo proti, 2 se zdrželi.

Ministr vnitra Jan Ruml odpověděl na interpelaci pana poslance Jana Vika, který není přítomen. Přikročíme tedy k další.

Jaroslav Novák též není přítomen.

Ministr vnitra odpověděl též na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci některých důsledků zániku České a Slovenské Federativní Republiky pro život občanů okresu Hodonín - tisk 1019. Odpověď se předkládá jako tisk 1019 A. Chci se zeptat, zda pan poslanec považuje odpověď za uspokojivou? (Ano.)

Děkuji a otevírám rozpravu. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil a dávám hlasovat o souhlasném návrhu usnesení.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 71? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 76 pro, nikdo proti, 1 se zdržel.

Poslanec Hirš není přítomen. Tím jsme vyčerpali odpovědi pana ministra Jana Rumla.

Budeme se věnovat odpovědím pana místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka.

Pan poslanec Jiří Drápela je přítomen. Pan místopředseda vlády odpověděl na interpelaci ve věci s.p. Zemědělské zásobování a nákup v Třebíči, tisk 980. Odpověď se předkládá jako tisk 980 B. Chci se zeptat, zda pan poslanec považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Jiří Drápela: Ano. Souhlasím. Taktéž souhlasím s odpovědí pana ministra Luxe a pana ministra Skalického.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za souhlasné vyjádření. K dalšímu přejdeme za chvilku. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Rozpravu končím, vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nehlásí.

Dávám hlasovat o souhlasném návrhu usnesení. Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí.

Kdo je pro schválení takového usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo schváleno poměrem hlasů 76 pro, nikdo proti, 1 se zdržel.

Pan poslanec Jaroslav Novák není přítomen.

Pan poslanec Miroslav Raška. Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpověděl na interpelaci ve věci právní úpravy správy daní a poplatků, tisk 1020. Odpověď se předkládá jako tisk 1020 A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? Prosím pana poslance, aby se dostavil k řečništi.

Poslanec Miroslav Raška: Pane místopředsedo vlády, dovolte mi přičinit několik poznámek k vaší odpovědi na interpelaci ve věci právní úpravy správy daní a poplatků, kterou jste odpověděl pod č. j. 153.

K prvnímu odstavci nemám výhrady. Faktickou připomínku. Zmíněná zcela nová právní úprava byla ihned po svém uvedení do života během několika málo měsíců celkem třikrát podstatně právě v oblasti záloh na daň pro běžný rok změněna.

Druhý odstavec bez výhrad; v podstatě dokumentuje předchozí.

Třetí odstavec. Zmíněná právní úprava nově vstoupila v platnost od 1. 1. 1993. Konečné, a zdá se, optimální řešení, bylo Parlamentem nalezeno k 1. 1. 1994. Bylo by proto vhodné, aby generální pardon, původní dvakrát podstatně změněnou a doslova zmatečnou úpravu placení záloh velkoryse upravil na stav platný po 1. 1. 1994. Takový stav však nenastal.

Jak vyznačeno v dalším odstavci odpovědi, úprava vyhlášená ve Finančním zpravodaji prominula pouze částečně časové období prvního kvartálu 1993 upravit totožné s právním stavem po 1. 1. 1994. Té však pro období od 1. 1. 1993 do 1. 1. 1994 dosaženo nebylo. Poplatník, který žil ve vizi - mám zaplatit zálohu kvartálně, nemám platit zálohu vůbec, potom skutečnou 40procentní zálohovou povinnost k 30. 6. doslova a do písmene zaspal, k čemuž mu pomohla skutečnost, že několikrát změněná nová právní úprava v kritickém sledovaném období nevyšla v úplném platném znění.

V interpelaci jsem měl na mysli, aby vydaný generální pardon pouze částečně postihující krkolomné skoky v této oblasti ve věci správy daní a poplatků byl ztotožněn do stavu úpravy platné k 1. 1. 1994.

Druhá problematika z větší části související s předchozí, částečně se však dotýká i jiných hříchů poplatníků, je institut žádostí o zmírnění tvrdosti zákona. Provinivší se poplatník doufá, že vyšší instance pečlivě přezkoumá důvody a metody původního hříchu, a podle toho rozhodne. Mohu souhlasit s názorem osmého odstavce, že příslušný správce daně zná nejlépe situaci poplatníka. Tento správce však již jednou rozhodl v souladu se zákonem, v řadě případů však změněném, viz odst. 1, o kterém jsem již hovořil.

Poplatník si přivodil maléry z neznalosti a doufá, že vyšší instance poslední naděje rozhodne. Zákonnou úpravou je však hříšník znovu odkázán k původnímu soudci. Nahrazování takového stavu institutem o podjatosti pracovníka správce daně ze strany poplatníka je sice možné, avšak když nic jiného, tak byrokratické. Za daných podmínek můžeme institut žádosti o zmírnění tvrdosti zákona ze zákona zcela vypustit, neboť hříšník o částce do Kč 300 000, řečeno slovy počítačového technika, je doslova zacyklen v jednom začarovaném kruhu, a původní vize omilostnění se rozplývá.

Tyto poznámky jsem přičinil pouze pro to, aby pan ministr můj podnět chápal ne jako snahu najít nějaký problém v oblasti správy daní a poplatků, ale jako připomínku stavu, který fakticky existuje od 1. 1. 1994 jako uspokojivý a v mezidobí mezi 1. 1. 1993 a 1994 jako neuspokojivý.

I tak s odpovědí na interpelaci souhlasím a děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Raškovi. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí.

Dávám hlasovat o návrhu souhlasného usnesení. Jde o hlasování č. 73.

Kdo je pro přijetí usnesení ať stlačí tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat počtem hlasů 76 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi hlasování.

Vzhledem k velkému počtu nehlasujících vás chci odhlásit a požádat o novou registraci.

Přejdeme k odpovědím pana místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe. Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Sýkory ve věci Masoprogresu Praha-Závod 08, masokombinát Mladá Boleslav-Kosmonosy. Tisk 962. Odpověď se předkládá jako tisk 962 A.

Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?

Poslanec Jaroslav Sýkora: Ano.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, otevírám rozpravu. Rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nehlásí.

Dám hlasovat o souhlasném návrhu usnesení:

Poslanecké sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Jaroslava Sýkory ve věci Masoprogresu Praha-Závod 08, masokombinát Mladá Boleslav-Kosmonosy tisk 962A.

Jde o 74. hlasování. Kdo souhlasí s navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 83 pro, nikdo proti, 2 se hlasováni zdrželi.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl dále na interpelaci poslance Václava Grulicha ve věci zásad poskytování dotací a náhrad výpomocí ze státního rozpočtu resortu zemědělství v letech 1994 a 1995 - tisk 970. Odpověď byla předložena jako tisk 970 F. Její projednání bylo na 19. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno na žádost poslance.

Chci se zeptat pana poslance Grulicha, zda souhlasí s odpovědí. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl již před měsícem, ale vzhledem k tomu, že jsem v té době nedostal ještě odpověď od místopředsedy vlády a ministra financí na interpelaci ve stejné záležitosti, protože předmětnou vyhlášku vydala obě ministerstva současně, požádal jsem o odložení na dnešní schůzi.

Odpověď ministra financí jsem obdržel dnes, hovořil jsem s panem ministrem také osobně. Je třeba říci, že ministr financí pochopil podstatu mé interpelace, odpověděl věcně a souhlasí se základem, který je obsažen v mé interpelaci, tj. vypuštění sankčního opatření ze zásad poskytování dotací atd.

Ministr zemědělství pan Josef Lux odpověděl podrobně a je třeba ocenit, že se omluvil za nedostatečné informace, které jsem dostal od jeho úředníků z ministerstva zemědělství, nicméně už nemohu pozitivně ocenit obsahovou část odpovědi, kterou na moji interpelaci zaslal. Pan ministr uvádí, že důvodem neposkytnutí státní podpory je nevypořádání závazků vůči státu a vůči jiným subjektům, jejichž nárok na plnění vyplývá ze zákonných ustanovení. Tento přístup se snažím podepřít úvahou, že nejen osoby povinné k vypořádání takových závazků, ale i subjektivně vzniklé, jsou zřejmě ekonomicky a právně nestabilní vzhledem k tomu, že neprokázaly schopnost vypořádat se s výše uvedenými závazky.

Argumentace pana ministra je poněkud pochybná. Směšuje totiž osoby povinné k vypořádání různých závazků s osobami, které vznikly a přitom nejsou jejich právními nástupci. Toto směšování subjektů v různém právním postavení je obsaženo - bohužel - již v pokynech a zásadách pro poskytování státní podpory a bylo jedním z důvodů mé interpelace. Uvedené pokyny a zásady obsahují princip, shrnutý větou: "rovněž se podpora nemusí poskytnout subjektům vzniklým ze zemědělských družstev, která neprovedla uvedené vypořádání". Tím se upírá právo na státní podporu podnikům, které nejsou povinnými osobami, tj. jakýchkoli zákonných ustanovení, byť z povinných osob vzniklých.

Tvrzení pana ministra o jejich právní nestabilitě by mohlo obstát jedině ve státě právním, tedy nerespektujícím skutečnost, že jakékoli závazky přebírá po zaniklé organizaci pouze její právní nástupce, nikoli jakýkoli podnik z ní vzniklý. Uvedená zásada nás posunuje od právního státu právě k takovémuto bezpráví.

Další věcí je odmítnutí práva na státní podporu pro osoby skutečně povinné. Zde je tvrzení pana ministra o jejich ekonomické a právní nestabilitě skutečně na místě. Otázkou však zůstává nakolik je ekonomická nestabilita, zejména zemědělských družstev, dána samotným jejich hospodařením a nakolik ji při trvalé ztrátovosti zemědělské prvovýroby vyvolává právě odmítnutí státní podpory, přiznávané již jiným podnikům, jejichž výsledky jsou z hospodářského či právního hlediska problematické.

Čistě jako ilustraci takového stavu jsem uvedl příklady dvou společností, hospodařících s pronajatým majetkem státních statků a plně využívajících státní podpory. Jedna z nich přitom neplatila nájemné a druhá měla dokonce majetek pronajatý v rozporu se zákonem, což spolu s dalšími aktivitami na tento pronájem navazujícími přivedlo až k obvinění ředitele statku z trestných činů příslušným okresním vyšetřovatelem. Domnívá se snad pan ministr, že podpora podniků s nevypořádanými restitučními a transformačními závazky a dokonce podniků z nich vzniklým a tyto závazky nemajícím je neprozíravým a neobezřetným vynaložením státních rozpočtových prostředků, zatímco podpora takovýmto nájemcům nikoli?

Reakce na mou interpelací mě přesvědčují o opaku. Po jejím zveřejnění napsal ekonom prvního z uvedených podniků, že stejně jako oni neplatí nájemné dalších 600 nájemců. Pan ministr ve své odpovědi vyčíslil prostředky poskytnuté tomuto podniku jen z dotačních titulů částkou 4 098 870 Kč s tím, že v roce 1993 nebyla uvedené společnosti poskytnuta žádná forma dotace ze státního rozpočtu. Přitom tohoto roku dostala společnost další 1 100 000 Kč na nákup plemenného dobytka, jak jsem v interpelaci uvedl, a jak by mohl pan ministr zjistit dotazem přímo u tohoto podniku, když mu úředníci nejsou schopni sdělit přesná čísla. Je zřejmé, že úředníci ministerstva zemědělství nejsou schopni sdělit přesná čísla nejen dotazujícímu se poslanci, ale ani svému vlastnímu ministrovi.

Poskytování miliónových dotací podnikům neschopným dostát svým závazkům a nedostatek evidence na ministerstvu zemědělství nesvědčí o obezřetném hospodaření se státními prostředky. Na druhé straně zásady diskriminující zemědělská družstva platí i pro nákupy státního Fondu tržní regulace. Vzhledem k tomu tento fond nevykoupil od zemědělských družstev letos na jaře 173 tis. tun potravinářské pšenice a není vyloučeno, že se bude opakovat loňská situace, kdy měla být pšenice dovezena z Německa, ačkoliv jí bylo doma dostatek. Místo prozíravého a obezřetného vynakládání státních prostředků se tu zcela zjevně opakuje preferování politických zřetelů před hospodářskými. Kuriózní a smutné přitom je, že na to doplácejí nejen všichni daňoví poplatníci, ale v konečném efektu především oprávněné osoby, kterým se toto opatření snaží pomoci. Budou-li zemědělská družstva přivedena k úpadku, ztratí oprávněné osoby jakoukoli naději na úhradu svých nároků.

Nezbývá mi tedy než shrnout, že místopředseda vlády a ministr zemědělství ing. Josef Lux se ve své odpovědi snaží obhajovat zásadu, která je v nejlepším případě nejasná, spíš však protiprávní a s jejímž vypuštěním ze zásad souhlasí navrhuje i ministr financí. Dále obhajuje hospodářskou politiku poškozující občany preferencí politických zřetelů před hospodářskými a právními. Žádám proto, aby sněmovna s odpovědí ministra zemědělství na mou interpelaci vyslovila nesouhlas.

Dále navrhuji přijmout následující usnesení sněmovny: Poslanecká sněmovna žádá ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství, aby provedli úpravy v zásadách poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu resortu zemědělství v letech 1994 a 1995 a v pokynech pro poskytování garance a dotace prostřednictvím podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu vypustili věty, cituji: "Rovněž se podpora nemusí poskytovat subjektům vzniklým ze zemědělských družstev, která neprovedla uvedené vypořádání. Stav a okolnosti majetkového vypořádání závazně posoudí ředitel územního odboru ministerstva zemědělství."

b) V zásadách regulace trhu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1994 vypustit věty "Do programu zálohového nákupu rovněž nemusí být zařazeny ty subjekty, které vznikly ze zemědělských družstev, která neprovedla uvedené vypořádání. Stav a okolnosti majetkového vypořádání závazně posoudí ředitel územního odboru ministerstva zemědělství."

c) Přepracovat uvedené dokumenty tak, aby zajišťovaly skutečně prozíravé a obezřetné vynakládání státních rozpočtových prostředků.

Pokud by nebyl tento druhý návrh usnesení přijat, navrhuji alternativu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá ministerstvo zemědělství a ministerstvo financí o přepracování zásad poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu resortu zemědělství v letech 1994 - 1995 a pokynů pro poskytování garancí a dotací prostřednictvím podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu tak, aby byl respektován právní stav a nedocházelo k uplatňování neopodstatněných přístupů k jednotlivým zemědělským subjektům a tím bylo zabezpečeno obezřetné vynakládání státních prostředků. Žádá ministra zemědělství o uplatnění stejného postupu i u zásad regulace trhu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1994", s tím, pane místopředsedo, že o této druhé verzi by se hlasovalo pouze v případě, že by první návrh usnesení nebyl přijat.

Vzhledem k tomu, že tento návrh usnesení je i v souladu s názorem místopředsedy vlády a ministra financí, předpokládám, že je dostatečně konstruktivní, dostatečně tolerantní, aby pro něj v zájmu věci mohli hlasovat i poslanci koalice. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grulichovi a otevírám rozpravu, do které s přihlásil pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux, kterému předávám slovo.

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předně bych chtěl ocenit zájem pana poslance Grulicha o zemědělskou problematiku a chtěl bych tady dát do pořádku několik věcných konstatování. Předně opakované tvrzení, že Fond tržní regulace loňského roku ze svého rozmaru nakoupil 100 tisíc tun potravinářské pšenice v zahraničí, je nutné objasnit v tom smyslu, že jediný důvod, proč Fond tržní regulace nakoupil, byla snaha mít dostatečnou zásobu pro určité usměrnění ceny v jarních měsících. Fond tržní regulace nakoupil v zahraničí proto, že zemědělci nebyli ochotni na podzim minulého roku prodat tomuto fondu za cenu 3240 korun. To byl jediný důvod, žádný jiný nebyl.

Musím odmítnout snahu vrazit klín mezi členy vlády ve smyslu obsahu této interpelace. Mám před sebou dopis pana místopředsedy Kočárníka, který vám psal, kde se zmiňuje o tom, že mi navrhl vypuštění tohoto sankčního opatření, nicméně odmítl jeho ideologický podtext, konstatoval sdělení mé odpovědi ve smyslu vyhodnocení či kladného působení tohoto opatření na vyrovnávání majetku v rámci restitučního řízení a na možnost po vyhodnocení tohoto opatření zrušení těchto podmínek v roce 1995. Čili v žádném případě to není tak doslovně, jak jste zde řekl.

Věcně bych chtěl upozornit poslance na skutečnost, že tento nástroj, tzn. vazba státní podpory, ať již skrze prostředky Fondu tržní regulace či prostředky garančního fondu či přímých dotačních prostředků, vazba na vypořádání v rámci restitučního procesu je myslím velmi klíčová. Je to podle mého názoru hlavní nástroj, jak dokončit tento proces, vedle existujících legislativních norem, jako je sankční zákon a tak dále. Zkušenosti našeho ministerstva jsou velmi pozitivní, protože mnoho podnikatelů, mnoho představitelů zemědělských družstev je před podnikatelským rozhodnutím, jestli bude respektovat povinnost, kterou má ze zákona, vypořádat se s oprávněnými osobami a dosáhnout na státní podporu anebo jestli ještě povede nějaké dalekosáhlé diskuse a nebude se účastnit na státní podpoře. To, že většina zemědělských podniků, zemědělských družstev reagovala pozitivně, lze dokladovat na číslech podpory z garančního fondu, kde ze zemědělských družstev je zhruba více než polovina podaných žádostí.

Chtěl bych vás také informovat o tom, že jsme připraveni vyhodnotit tento způsob napravení majetkových vztahů a v případě, že bude dostatečně efektivní do konce roku, tak pro rok 1995 toto nařízení zrušit. Dále si dovolím vás, pane poslanče, informovat o tom, že máme připraven program - pracovně ho nazýváme restituent - který by umožnil zemědělským družstvům využít garance úvěrů bankám a dotace úroků z pohledu principu garančního fondu ve smyslu narovnání těchto majetkových vztahů. To znamená zemědělské družstvo by mělo šanci vzít si úvěr a na základě tohoto úvěru vypořádat konkrétní oprávněnou osobu. To jsou tedy kroky, které jsme podnikli v této věci. Chtěl bych zopakovat, že na státní podporu neexistuje žádný právní, či jiný nárok.

Tento způsob vazby státních prostředků na toto majetkové vypořádání vidím jako efektivní. Nicméně respektuji váš názor. Děkuji.