Poslanec Josef Holub: Děkuji za slovo. V rozpravě
vystoupili pouze dva poslanci. Pan poslanec Vorlíček
přednesl pozměňovací návrh
a já bych se ho chtěl zeptat, zdali ho mohu považovat
za komplexní a nechat o něm hlasovat jako o celku.
(poslanec Vorlíček: Prosil bych po částech.)
Druhý vystoupil pan poslanec Procházka, který
navrhl pouze přerušení a návrhy, které
s tím souvisely, nebyly blíže specifikovány,
takže si myslím, že se o nich nedá hlasovat.
Souhlasí s tím pan poslanec Procházka? (Poslanec
Procházka: Ano.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy
hlasovat - budeme rozhodovat o pozměňovacích
návrzích pana poslance Vorlíčka.
Poslanec Josef Holub: První návrh by byl,
že návěti, celé usnesení, bude
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky a) - po tom ten další text přednesu
já, a b) Poslanecká sněmovna vyslovuje hlubokou
nespokojenost s dlouhodobým značným růstem
objemu pohledávek v období 1992 - 94 a se značně
opožděnou reakcí fondu na tuto situaci.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Slyšeli
jsme, o čem budeme rozhodovat. Všechny vás
odhlásím a prosím o novou prezentaci. Prosím
o vyjádření předkladatelů.
(Hlas: nedoporučuji přijmout.)
Pan místopředseda Kalvoda má náhradní
kartu číslo 13.
Budeme hlasovat o prvním z pozměňovacích
návrhů pana poslance Vorlíčka. Kdo
je pro tento návrh, ať hlasuje v hlasování
číslo 152. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Hlasování je skončeno, pozměňovací
návrh nebyl přijat poměrem hlasů 51
pro, 60 proti, 11 se hlasování zdrželo, 2 poslanci
nehlasovali.
Prosím o další návrh.
Poslanec Josef Holub: Další návrh je
v začátku totožný s tím prvním,
pouze za písmenem b) by byl následující
text:
Doporučuje předsedovi prezídia Fondu národního
majetku a ministru pro správu národního majetku
a jeho privatizaci J. Skalickému, aby uznal svoji odpovědnost
za vývoj stavu pohledávek Fondu národního
majetku a odstoupil ze svých funkcí.
Nedoporučuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme hlasovat.
Kdo je pro tento návrh pana poslance Vorlíčka,
ať to dá najevo v hlasování číslo 153.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
45 pro, 67 proti, 15 poslanců se zdrželo hlasování,
1 poslanec nehlasoval.
Prosím další pozměňovací
návrhy.
Poslanec Josef Holub: V tuto chvíli zbývá
jen původní návrh usnesení, dovolil
bych si ho připomenout.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky bere na vědomí informaci o současném
stavu a navrhovaných řešení pohledávek
po lhůtě splatnosti Fondu národního
majetku České republiky (tisk 1171).
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Budeme hlasovat o tomto usnesení. Kdo je pro, ať to
dá na vědomí v hlasování číslo 154.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování je skončeno, návrh usnesení
byl přijat poměrem hlasů 78 pro, 36 proti,
14 poslanců se zdrželo hlasování, 2
poslanci nehlasovali.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu společnému
zpravodaji a konstatuji, že jsme se vyrovnali s dalším
bodem programu.
Mám zprávu, že jsou již známy výsledky
tajného hlasování. Prosil bych pana poslance
Roberta Koláře, aby nás s nimi seznámil.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, vážené kolegyně a kolegové,
dovolte, abych vás seznámil s výsledky druhého
kola tajného hlasování při volbě
člena výboru Fondu dětí a mládeže.
K volbě bylo ověřovateli převzato
200 hlasovacích lístků, vydáno bylo
126 hlasovacích lístků, odevzdáno
bylo 117 platných hlasovacích lístků
a 9 neplatných.
Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány
takto: pro pana Richarda Dolejše bylo odevzdáno 45
platných hlasů, pro pana Jiřího Ponikelského
25 platných hlasů.
Ve druhém kole nebyl tedy nikdo zvolen. Podle schváleného
volebního řádu postupují do třetího
kola tito dva kandidáti. Volby jsou připraveny.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ověřovateli Poslanecké sněmovny.
Dámy a pánové, vyhlašuji poslední
třetí kolo volby Fondu dětí a mládeže
s tím, že hlasovací lístky se budou
vydávat v 19.55 hodin a volba potrvá do 20.10 hodin
s tím, že předseda Poslanecké sněmovny
svolává poslanecké grémium na 20.00
hodin do místnosti č. 120.
Vyhlašuji tedy třetí kolo voleb člena
výboru Fondu dětí a mládeže.
Ve schůzi budeme pokračovat ve 20.15 hodin.
(Schůze opět zahájena ve 20.18 hodin.)
(Řízení schůze se ujal místopředseda
PSP J. Vlach.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
přistoupíme k projednávání
bodu
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1137 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 1266.
Z pověření vlády předložený
návrh zákona odůvodní ministr pro
správu národního majetku a jeho privatizaci
pan Jiří Skalický, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Váženy pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážená
Poslanecká sněmovno, vláda České
republiky mne svým usnesením z 30. července
1994 pověřila odůvodnit v orgánech
Parlamentu České republiky vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
Hlavním důvodem předložení uvedeného
vládního návrhu je nutnost úpravy
režimu dražeb majetku v rámci tzv. velké
privatizace a dražeb majetku státních podniků
v likvidaci. To celé v souvislosti s připravovaným
zrušením okresních komisí pro privatizaci.
Předpoklady pro zrušení okresních komisí
pro privatizaci byly vytvořeny novelou zákona č.
500/1990 Sb., která byla schválena Poslaneckou sněmovnou
29. září t. r.
V návaznosti na tuto novelu upravuje vládní
návrh ustanovení zákona o velké privatizaci
vztahující se k dražbám v obou procesech
tak, aby tyto mohly i nadále, po zrušení okresních
privatizačních komisí, probíhat.
Druhým důvodem předložení vládního
návrhu zákona je potřeba sladit režim
změn rozhodnutí o privatizaci majetku s režimem
změn rozhodnutí o privatizaci majetku s účastí
státu na podnikání jiných osob. Orgán
příslušný k rozhodování
o privatizaci bude mít v případě přijetí
vládního návrhu možnost měnit
rozhodnutí o privatizaci akcí v případě,
objeví-li se dodatečně závažné
skutečnosti, které by na původní rozhodnutí
měly podstatný vliv, a to až do okamžiku
jejich převodu z Fondu národního majetku
na jinou osobu. Tedy možnost obdobnou, jakou už má
při změně rozhodnutí o privatizaci
majetku.
Nikoli nepodstatným důvodem k předložení
vládního návrhu je dále snaha zamezit
dalším způsobům obcházení
transformačního zákona prostřednictvím
institutu zástavy a likvidace. Těmto, v poslední
době zvlášť rozšířeným
způsobům obcházení zákona o
velké privatizaci, čelí vládní
návrh omezením zřizování zástavního
práva k majetku k privatizaci určenému a
ingerencí ministerstva privatizace při rozhodování
o vstupu státního podniku, jehož majetek je
určen v privatizaci do likvidace.
Vládou navrhované doplnění zákona
č. 171/1991 Sb. spočívá zejména
v taxativním vymezení dalších účelů,
k nimž lze použít majetku Fondu národního
majetku České republiky a upřesnění
právního režimu nakládání
s majetkem Fondu, který je převáděn
na základě jiného zákonného
titulu, než je rozhodnutí o privatizaci. (Předsedající:
Dámy a pánové, prosím o klid. Děkuji.)
Nejdůležitější z těchto
změn je možnost použít majetku Fondu národního
majetku k převodu na neziskové právnické
osoby zřízené zvláštním
zákonem. Případ je schválen. Podle
vládního návrhu zákona bude dále
možné použít majetek Fondu k úhradě
ztrát vzniklých státnímu peněžnímu
ústavu Konsolidační banka Praha a k doplnění
zdrojů České inkasní společnosti
s ručením omezeným v souvislosti s plněním
úkolů stanovených těmto subjektům
rozhodnutím vlády stejně jako k úhradě
poplatků spojených s prodejem akcií na organizovaném
trhu nebo prostřednictvím zprostředkovatele.
Posledním doplněním, které obsahuje
vládní návrh zákona, je ustanovení
reagující na rozdílný režim při
nakládání s majetkem Fondu na základě
jiného zákonného titulu, než jakým
je rozhodnutí o privatizaci..Podle návrhu se převod
práv a závazků poplatkových a daňových
povinností a práv a povinností ze vztahů
pracovně právních řídí
stejným režimem bez ohledu na skutečnost, zda
k nim dochází v souvislosti s realizací příslušného
rozhodnutí o privatizaci či zda Fond nakládá
s majetkem na základě jiného v zákoně
zakotveného ustanovení. Rozdílný režim
platný pro převod uvedených práv by
postrádal jakoukoliv logiku.
Vládou navrhovaná úprava obou privatizačních
zákonů, jejichž obsah jsem se pokusil shrnout,
má značný význam pro zdárné
dokončení procesu velké privatizace, a proto
vám ji, vážené poslankyně a poslanci,
jménem vlády doporučili ke schválení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi a prosím, aby se ujal slova společný
zpravodaj výboru Poslanecké sněmovny pan
poslanec Josef Holub a přednesl zprávu o projednání
návrhu ve výborech.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážení
přítomní, vládní návrh
novely zákona projednaly tři výbory. Rozpočtový,
hospodářský a výbor pro veřejnou
správu, regionální rozvoj a životní
prostředí.
Společná zpráva rozšiřuje vládní
návrh novely zákona o řešení
otázek zaměstnaneckých akcií, plnění
závazků věřitelů nabyvatele
privatizovaného majetku, podmínky účasti
členů rozhodčí rady a prezídia
Fondu národního majetku v orgánech akciových
společností, řešení pohledávek
Fondu národního majetku v případě
vyhlášení konkurzu a jasnou specifikaci pravomocí
Nejvyššího kontrolního úřadu
ke kontrole státního majetku, který přešel
na Fond.
Musím zdůraznit, že všechny pozměňující
návrhy obsažené ve společné zprávě,
byly konzultovány se zástupci předkladatele
a ti s nimi vyslovili souhlas.
Dovolte mi na závěr požádat vás,
abyste - pokud možno dále nerozšiřovali
oblasti návrhem a společnou zprávou řešené
problematiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu společnému zpravodajovi a otevírám
rozpravu, do které se jako první přihlásil
pan poslanec Vyvadil, kterého prosím, aby se ujal
slova. Připraví se pan poslanec Matějka.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, pan zpravodaj Holub je přísný
zpravodaj, takže nevím, jestli budu úspěšný
se svým pozměňovacím návrhem.
Nicméně jej předložím.
Myslím, že je dobré, že dnes projednáváme
tuto novelu zákona. Myslím si, že se všichni
musíme snažit o to, aby otázka privatizace
byla co nejčistší, nejen orgány činné
v trestním řízení, ale i my, zákonodárci.
Proto si dovoluji dát dva pozměňovací
návrhy.
Pro vaši informaci existuje určitý rozsah majetku
- odhaduji ho na 10 možná 15% - který svým
způsobem leží ladem. Je formálně
řízen přes okresní úřady,
a to na základě vyhlášky číslo
61/1986 Sb., o prozatímní správě národního
majetku. Ta ve svém § 1 odst. 1 říká,
že tímto majetkem je majetek, při jehož
nabytí státem není patrno, která státní
organizace jej má spravovat anebo b) o němž
se zjistí, že není ve správě
žádné státní organizace. Tato
situace může nastávat velice jednoduše.
Např. nějaký okresní subjekt zřídil
nástupnické právnické organizace,
ale omylem, nedopatřením nevymezil majetek, ke kterému
měly právo hospodaření. Už tímto
faktem dochází k tomu, že tento majetek je
mimo rámec velké privatizace. Tam, kde nastupují
úředníci, tam vzniká možnost
korupce. My tomu musíme zabránit.
Můj první pozměňující
návrh bude takový, že za dosavadní text
§ 1 odst. 2 se vloží nový odst. 3 tohoto
znění:
Tento zákon se použije obdobně na národní
majetek v prozatímní zprávě dle §
1 odst. 1 vyhl. č. 61/1986 Sb., o prozatímní
správě národního majetku.
S tím souvisí, pokud by sněmovna měla
za to, že je to zajímavý návrh, i přijetí
nového § 45, který by zněl:
Ustanovení vyhl. č. 61/1986 Sb., o prozatímní
správě národního majetku se nepoužijí,
pokud jsou v rozporu s tímto zákonem.
Podotýkám, že jde o návrh komplexní.
Mám rovněž druhý návrh, který
podávám v alternativní podobě. Jsem
přesvědčen, že ústavní
činitelé ve své většině
nebudou podléhat možnosti korupce, ale úředníci,
tajemníčkové, různí ředitelkové
odborů samozřejmě - když se jde do banky,
chce se 50 milionů, tak samozřejmě se tam
nese těch půl milionu. Generální ředitel
o tom neví a nemá je. V této souvislosti
tedy musíme přezkoumat otázku výjimky,
a proto navrhuji, aby byl vypuštěn odst. 2 v §
45 a ostatní odstavce se přečíslují.
Pokud tato vážená sněmovna nepřijme
tento pozměňovací návrh, podávám
druhý pozměňovací návrh, který
zní následovně: Výjimky z ustanovení
prvé věty odst. 1 může vláda
povolit jen v případech, kdy cena privatizovaného
majetku uvedená dle § 6 odst. 1 písm. d) nepřevyšuje
částku 10 milionů Kč.
Kdyby tato vážená sněmovna, kterou to
až tak dalece, jak vidím, nezajímá,
ani toto nechtěla přijmout, žádám,
aby se hlasovalo o dalším mém pozměňovacím
návrhu, který by zněl: Výjimky z ustanovení
prvé věty odst. 1 může vláda
povolit jen v případech, kdy cena privatizovaného
majetku uvedená dle § 6 odst. 1 písm. d) nepřevyšuje
20 milionů korun. Toť můj návrh.
Pane předsedající, zároveň
bych podal procedurální návrh. Prosil bych,
aby po té, co budou vyčerpány v určité
fázi příspěvky, buď alternativně
nebyla ukončena rozprava, nebo pokud by pan ministr kývnutím
hlavy dal najevo, že by byl ochoten otevřít
rozpravu - a to nedává najevo - tak dávám
procedurální návrh, aby byla v určité
fázi přerušena rozprava poté, co budou
vyčerpány všechny otázky a i pozměňovací
návrhy s tím, aby se případně
kluby mohly o této otázce poradit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Matějka, připraví se pan poslanec
Wagner.
Poslanec Jaroslav Matějka: Pane předsedající,
kolegové a kolegyně, nebudu dlouho zdržovat
pozměňovacím návrhem, respektuji přání
zpravodaje. Nebudu rozšiřovat vládní
návrh ani společnou zprávu, spíše
zužovat.
Můj pozměňovací návrh zní:
vypustit v čl. II celý bod č. 2, tedy pro
pořádek přečtu onen text. Za bodem
8. - k úhradě ztrát vzniklých státnímu
peněžnímu ústavu Konzolidační
banka Praha, státní peněžní ústav,
v souvislosti s plněním úkolů stanovených
rozhodnutím vlády. Bod 9. - k doplnění
zdrojů České inkasní společnosti
s ručením omezeným na úhradu jejích
závazků v souvislosti s plněním úkolů
stanovených rozhodnutím vlády.
Tento svůj návrh zdůvodňuji tak, že
se domnívám, že jestliže ponechám
uvedené body v návrhu zákona, podepisujeme
vlastně bianco směnku, která může
znít i na miliardové částky pro vládu
a Konzolidační banku, státní peněžní
ústav, uvedený pod bodem 8. Pod bodem 9. dokonce
České inkasní společnosti s r.o. Je
tedy zřejmé, že Fond národního
majetku už nyní používaný často
pro krytí státního rozpočtu může
být daleko více a především netransparentně
použit pro krytí ztrát vzniklých z rozhodnutí
vlády.
Jsem přesvědčen, že daleko přijatelnější
a průhlednější by bylo, kdybychom celý
problém ztrát institucí uvedených
pod bodem 2. čl. II vládního návrhu
řešili jiným transparentním způsobem,
případ od případu, třeba při
projednávání zákona o státním
rozpočtu. Myslím, že tak by bylo dosaženo
pravidelné minimální roční
kontroly nad užitím Fondu národního
majetku, o kterém jsme zde před chvílí
velmi podrobně a trochu i vzrušeně diskutovali.
Děkuji vám za podporu mého návrhu.
To je vše.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Matějkovi a prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, navrhuji, aby z § 10 zákona
92/1991 Sb., ve znění změn a doplňků,
byl vypuštěn odst. 3, který zní takto:
"Na rozhodování o privatizaci se nevztahují
obecná ustanovení o správním řízení.
Toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání
soudem."
Protože navrhuji věc, která je veřejně
delší dobu obecně známá a diskutovaná,
nepovažuji za potřebné dlouho zdůvodňovat
a argumentovat. Pouze konstatuji, že zejména poslední
vývoj zcela jednoznačně ukázal, že
obnovení obvyklých institutů práva
v procesu privatizace by podstatně ovlivnilo právní
stav, zlepšilo důvěru občanů
v probíhajícím privatizačním
procesu. Proto se domnívám, že ve snaze zabránit
zhoršování názorů veřejnosti
na proces privatizace a privatizační instituce po
tom všem, co se stalo, bude tento návrh podpořen,
protože tato záležitost je předmětem
jednání jen proto, že do původního
znění zákona z r. 1991 byla vložena
až dodatečně - a to touto sněmovnou,
navrženo to bylo právě zde přítomným
ministrem privatizace. Domnívám se, že příkazem
pro všechny je stejný úmysl - prospět
tomu, aby Česká republika byla právním
státem. Domnívám se, že výrazem
bude i to, když tento návrh podpoříme.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Wagnerovi. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? Prosím, pan poslanec Hurta.
Poslanec Josef Hurta: Vážený pane předsedo,
vážený pane ministře, mám jenom
dotaz. Ve společné zprávě byl vložen
nový § 14 A, který se týká zaměstnaneckých
akcií. Protože zaměstnanecké akcie mají
zcela jasný režim, jak se s nimi nakládá.
Není mi, zejména v odst. 1, jasné, o co se
jedná, když se zde hovoří o tom, že
zaměstnanecké akcie, které byly při
vzniku společnosti zcela splaceny - je jejich prvním
nabyvatelem atd. Není mi jasná podstata, zda se
jednalo o zaměstnanecké akcie nebo ne. Kdyby se
jednalo o zaměstnanecké akcie - tak podle mého
názoru by jejich vlastníky byli zaměstnanci
podniku - které jsou definovány v jiném zákoně.
Protože pokud by je vlastnili zaměstnanci, asi těžko
by jejich prvním majitelem mohl být Fond národního
majetku a Pozemkový fond. Čili chci to jenom vysvětlit.
Když se neprodaly, nemohou to být zaměstnanecké.
Zaměstnanecké akcie máte v zákoně
o akciích zcela jasně formulované. Mně
to není jasné.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Hurtovi. Jistě další kolegové
budou mít příležitost zareagovat od
mikrofonu, pokud to uznají za vhodné.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže
nikdo, rozpravu končím. Chci se zeptat pana ministra,
zda si přeje se vyjádřit k průběhu
rozpravy. Prosím, pane ministře.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
K pozměňovacím návrhům pana
poslance Vyvadila. Já se ztotožňuji s názorem,
že je zapotřebí nějakým způsobem
nově právně kodifikovat zacházení
s majetkem, který je podle vyhlášky 61/1986
Sb. o takzvané prozatímní správě
národního majetku ve správě okresních
úřadů. Nejsem si ovšem - vzhledem k
tomu, jakým způsobem byl tento návrh na jednání
sněmovny předložen - zdaleka jist tím,
zda ten způsob, který pan poslanec Vyvadil navrhuje,
je způsobem optimálním. Není totiž
zcela tak jednoduché, jak se na první pohled zdá,
zařadit pod režim transformačního zákona
do paragrafu 1 podle navrhovaného odstavce 2 ustanovení,
že se tento zákon použije obdobně i na
národní majetek v prozatímní správě,
pokud to zvláštní předpis nevylučuje.
Chci říci, že sdílím intenci
pana poslance Vyvadila a zároveň mám pochybnosti
o tom, zda tento způsob, který zde konkrétně
navrhuje, je ten správný a zda by nám nezpůsobil
více komplikací než užitku, který
pan poslanec Vyvadil svým návrhem sleduje.
Tudíž doporučuji, aby otázka prozatímní
správy národního majetku byla řešena
jiným způsobem, mimo novelizaci transformačního
zákona a samozřejmě předpokládám,
že alespoň pro část tohoto majetku se
může ukázat vhodným jeho podřazení
pod režim zákona číslo 92/1991 Sb. V
takto - řekl bych obrazně - syrové podobě
si opravdu nemohu dovolit schválení tohoto návrhu
doporučit.
Co se týče alternativních variant, které
pan poslanec Vyvadil předložil, tak ty v podstatě
spočívají v tom, že by se poskytování
výjimek z blokačního paragrafu 45, které
má ve své kompetenci vláda, omezilo nějakou
konkrétní finanční částkou.
Já tady musím konstatovat, že si namátkou
dokážu uvědomit několik případů,
kdy díky mnoha problémům, například
díky nedořešeným restitučním
nárokům. díky závažným
ekologickým škodám a podobně byly na
zbytkových státních podnicích, které
byly po zařazení části majetku původních
státních podniků do privatizace ponechány
v rukou státu, protože jediný rozumný
režim a jediné rozumné vypořádání
těchto závazků z prodeje zbylého státního
majetku spočívá v tom, že bude postupně
rozprodán na základě poskytnutých
výjimek z blokačního paragrafu 45 a kdy výše
tohoto majetku přesahuje panem poslancem navrhované
částky a přitom je velmi rozumným
způsobem, jak s tímto majetkem naložit, právě
tento rychlý režim poskytnutí výjimky
podle odstavce 3 paragrafu 45 s tím, že výtěžky
z daných prodejů budou použity pro úhradu
všech těch závazků, které na
těchto zbytkových státních podnicích
zůstaly uloženy.
Z toho důvodu se domnívám, ze paušální
změna zákona, která by omezila tento manévrovací
prostor, který umožňuje řešit tyto
problémy, který jsem jen náznakem nastínil,
by rovněž nebyla šťastným řešením.
Já jsem si vědom, kam tento pozměňovací
návrh míří. Míří
k tomu, aby nebyl zneužíván institut výjimky
podle paragrafu 45, který zákonodárce původně
měl na mysli, pouze umožnění určitého
hospodaření nad obvyklý rámec, ale
kdy zároveň - protože tyto podniky byly zařazeny
do privatizace - chtěl zákonodárce omezit
nakládání s prostředky a majetkem
tím, že podmiňoval toto naložení
souhlasem vlády, omezit toto nakládání
takovým způsobem, aby nemohlo docházet k
případům, kdy je na základě
určitého extenzivního výkladu této
výjimky použít tento institut pro prodej celých
subjektů. To je mi zřejmé a zřetelné.
Domnívám se ale, že je velmi nešťastné
tento problém řešit takovouto novelizací
zákona. Já se domnívám, že v
tomto případě je lepším řešením
doporučení Poslanecké sněmovny vládě,
aby nepoužívala takové extendující
výklady možnosti použití této výjimky
podle paragrafu 45, které by šly za rámec toho,
co zákonodárce měl zakotvením tohoto
ustanovení do zákona původně na mysli.
Jinými slovy a závěrem k příspěvku
pana poslance Vyvadila: vřele souhlasím s myšlenkou
nově řešit problematiku prozatímní
správy národního majetku, ale nikoli v tomto
zákoně. Vnímám a souhlasím
s intencí pozměňovacích návrhů,
které směřují k omezení pravomoci
vlády při poskytování výjimek
z režimu paragrafu 45 zákona a nedomnívám
se, že je šťastný způsob to řešit
stanovením limitní částky.
K příspěvku pana poslance Matějky,
který navrhl vypustit to ustanovení zákona,
které umožňuje použít majetek Fondu
pro úhradu některých závazků
Konsolidační banky Praha, státní peněžní
ústav. Já se domnívám, že toto
ustanovení může umožnit řešit
některé konkrétní operativní
problémy, které vznikají při přirozené
spolupráci takových institucí, jako je Česká
národní banka, Fond národního majetku
a Konsolidační banka, kdy je skutečně
v mnoha případech racionální a žádoucí,
aby prostředky fondu národního majetku byly
pro tyto účely použity. Nedoporučuji
proto přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu.
Pan poslanec Wagner navrhl vypuštění odstavce
3 paragrafu 10 zákona číslo 92/1991 Sb. Jedná
se o ustanovení, které explicitně stanoví,
že se na rozhodnutí o privatizaci nevztahuje správní
řízení a že je nepřezkoumatelné
soudem. Já bych chtěl upozornit pana poslance Wagnera,
že stanovisko Nejvyššího soudu k transformačnímu
zákonu je takové, že toto, co je explicitně
řečeno až od července 1993 v transformačním
zákoně, platí každopádně
i kdyby toto ustanovení bylo vypuštěno.
Původní konstrukce transformačního
zákona byla taková, že naplňovala tuto
intenci, tzn. že rozhodování státních
orgánů v privatizaci je rozhodováním
vlastníka a že se na něj tudíž
nemohou vztahovat předpisy o správním řízení
a je soudem nepřezkoumatelné.
Pan poslanec Wagner zde uvedl nepravdivou informaci, že toto
ustanovení bylo navrženo mnou. Dovoluji si upřesnit,
že to není pravda, že toto ustanovení,
tento dodatek doplnila do návrhu tehdejší novely,
která byla později schválena pod č.
210/93, legislativní rada, která explicitním
zakotvením tohoto ustanovení do zákona sledovala
vyjasnění právní situace, kdy některé
soudy nižších instancí vycházely
z jiného právního výkladu, než
z jakého vychází od počátku
Vrchní soud a Nejvyšší soud. Jinými
slovy vypuštění tohoto odstavce 3 z §
10 zákona 92/1991 by nenaplnilo to, co pan poslanec Wagner
sleduje a co je pouze novým, od roku 1993 platným,
explicitním vyjádřením skutečnosti,
která je v transformačním zákonu implicitně
přítomna od samého počátku.
Co se týče dotazu na zaměstnanecké
akcie, zde pouze uvedu, že se skutečně jedná
o to, aby fond v okamžiku, kdy zakládá akciové
společnosti na základě přijatého
rozhodnutí o privatizaci, které obsahují
i určitý podíl zaměstnaneckých
akcií, mohl tuto společnost založit a tyto
akcie emitovat s tím, že je akciová společnost,
jak vyplývá z obchodního zákoníku,
později odkoupí. Čili v tomto případě
se jedná o pouhé technické dotažení
určitého právního problému,
který souvisí s tím, že Fond národního
majetku při pragmatickém výkladu obchodního
zákoníku nemůže být ani na okamžik
vlastníkem zaměstnaneckých akcií,
ačkoliv praxe vyžaduje, aby nejdříve
založil akciovou společnost, emitoval příslušné
akcie a posléze teprve jednal s akciovou společností
o odkoupení zaměstnaneckých akcií
a o jejich pozdější distribuci zaměstnancům.
Tady si dovoluji upozornit pouze na to, že se opravdu jedná
o technickou legislativní úpravu a nikoliv o nějakou
věcnou změnu v dosavadní praxi.