Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Josef Holub: Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupili pouze dva poslanci. Pan poslanec Vorlíček přednesl pozměňovací návrh a já bych se ho chtěl zeptat, zdali ho mohu považovat za komplexní a nechat o něm hlasovat jako o celku. (poslanec Vorlíček: Prosil bych po částech.)

Druhý vystoupil pan poslanec Procházka, který navrhl pouze přerušení a návrhy, které s tím souvisely, nebyly blíže specifikovány, takže si myslím, že se o nich nedá hlasovat. Souhlasí s tím pan poslanec Procházka? (Poslanec Procházka: Ano.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy hlasovat - budeme rozhodovat o pozměňovacích návrzích pana poslance Vorlíčka.

Poslanec Josef Holub: První návrh by byl, že návěti, celé usnesení, bude Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a) - po tom ten další text přednesu já, a b) Poslanecká sněmovna vyslovuje hlubokou nespokojenost s dlouhodobým značným růstem objemu pohledávek v období 1992 - 94 a se značně opožděnou reakcí fondu na tuto situaci.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Slyšeli jsme, o čem budeme rozhodovat. Všechny vás odhlásím a prosím o novou prezentaci. Prosím o vyjádření předkladatelů. (Hlas: nedoporučuji přijmout.)

Pan místopředseda Kalvoda má náhradní kartu číslo 13.

Budeme hlasovat o prvním z pozměňovacích návrhů pana poslance Vorlíčka. Kdo je pro tento návrh, ať hlasuje v hlasování číslo 152. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování je skončeno, pozměňovací návrh nebyl přijat poměrem hlasů 51 pro, 60 proti, 11 se hlasování zdrželo, 2 poslanci nehlasovali.

Prosím o další návrh.

Poslanec Josef Holub: Další návrh je v začátku totožný s tím prvním, pouze za písmenem b) by byl následující text:

Doporučuje předsedovi prezídia Fondu národního majetku a ministru pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalickému, aby uznal svoji odpovědnost za vývoj stavu pohledávek Fondu národního majetku a odstoupil ze svých funkcí.

Nedoporučuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme hlasovat. Kdo je pro tento návrh pana poslance Vorlíčka, ať to dá najevo v hlasování číslo 153. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Ani tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 45 pro, 67 proti, 15 poslanců se zdrželo hlasování, 1 poslanec nehlasoval.

Prosím další pozměňovací návrhy.

Poslanec Josef Holub: V tuto chvíli zbývá jen původní návrh usnesení, dovolil bych si ho připomenout.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci o současném stavu a navrhovaných řešení pohledávek po lhůtě splatnosti Fondu národního majetku České republiky (tisk 1171).

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Budeme hlasovat o tomto usnesení. Kdo je pro, ať to dá na vědomí v hlasování číslo 154. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování je skončeno, návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 78 pro, 36 proti, 14 poslanců se zdrželo hlasování, 2 poslanci nehlasovali.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu společnému zpravodaji a konstatuji, že jsme se vyrovnali s dalším bodem programu.

Mám zprávu, že jsou již známy výsledky tajného hlasování. Prosil bych pana poslance Roberta Koláře, aby nás s nimi seznámil.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky druhého kola tajného hlasování při volbě člena výboru Fondu dětí a mládeže.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, vydáno bylo 126 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 117 platných hlasovacích lístků a 9 neplatných.

Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: pro pana Richarda Dolejše bylo odevzdáno 45 platných hlasů, pro pana Jiřího Ponikelského 25 platných hlasů.

Ve druhém kole nebyl tedy nikdo zvolen. Podle schváleného volebního řádu postupují do třetího kola tito dva kandidáti. Volby jsou připraveny.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu ověřovateli Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, vyhlašuji poslední třetí kolo volby Fondu dětí a mládeže s tím, že hlasovací lístky se budou vydávat v 19.55 hodin a volba potrvá do 20.10 hodin s tím, že předseda Poslanecké sněmovny svolává poslanecké grémium na 20.00 hodin do místnosti č. 120.

Vyhlašuji tedy třetí kolo voleb člena výboru Fondu dětí a mládeže. Ve schůzi budeme pokračovat ve 20.15 hodin.

(Schůze opět zahájena ve 20.18 hodin.)

(Řízení schůze se ujal místopředseda PSP J. Vlach.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, přistoupíme k projednávání bodu

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1137 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 1266.

Z pověření vlády předložený návrh zákona odůvodní ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci pan Jiří Skalický, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Váženy pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, vláda České republiky mne svým usnesením z 30. července 1994 pověřila odůvodnit v orgánech Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním důvodem předložení uvedeného vládního návrhu je nutnost úpravy režimu dražeb majetku v rámci tzv. velké privatizace a dražeb majetku státních podniků v likvidaci. To celé v souvislosti s připravovaným zrušením okresních komisí pro privatizaci.

Předpoklady pro zrušení okresních komisí pro privatizaci byly vytvořeny novelou zákona č. 500/1990 Sb., která byla schválena Poslaneckou sněmovnou 29. září t. r.

V návaznosti na tuto novelu upravuje vládní návrh ustanovení zákona o velké privatizaci vztahující se k dražbám v obou procesech tak, aby tyto mohly i nadále, po zrušení okresních privatizačních komisí, probíhat.

Druhým důvodem předložení vládního návrhu zákona je potřeba sladit režim změn rozhodnutí o privatizaci majetku s režimem změn rozhodnutí o privatizaci majetku s účastí státu na podnikání jiných osob. Orgán příslušný k rozhodování o privatizaci bude mít v případě přijetí vládního návrhu možnost měnit rozhodnutí o privatizaci akcí v případě, objeví-li se dodatečně závažné skutečnosti, které by na původní rozhodnutí měly podstatný vliv, a to až do okamžiku jejich převodu z Fondu národního majetku na jinou osobu. Tedy možnost obdobnou, jakou už má při změně rozhodnutí o privatizaci majetku.

Nikoli nepodstatným důvodem k předložení vládního návrhu je dále snaha zamezit dalším způsobům obcházení transformačního zákona prostřednictvím institutu zástavy a likvidace. Těmto, v poslední době zvlášť rozšířeným způsobům obcházení zákona o velké privatizaci, čelí vládní návrh omezením zřizování zástavního práva k majetku k privatizaci určenému a ingerencí ministerstva privatizace při rozhodování o vstupu státního podniku, jehož majetek je určen v privatizaci do likvidace.

Vládou navrhované doplnění zákona č. 171/1991 Sb. spočívá zejména v taxativním vymezení dalších účelů, k nimž lze použít majetku Fondu národního majetku České republiky a upřesnění právního režimu nakládání s majetkem Fondu, který je převáděn na základě jiného zákonného titulu, než je rozhodnutí o privatizaci. (Předsedající: Dámy a pánové, prosím o klid. Děkuji.)

Nejdůležitější z těchto změn je možnost použít majetku Fondu národního majetku k převodu na neziskové právnické osoby zřízené zvláštním zákonem. Případ je schválen. Podle vládního návrhu zákona bude dále možné použít majetek Fondu k úhradě ztrát vzniklých státnímu peněžnímu ústavu Konsolidační banka Praha a k doplnění zdrojů České inkasní společnosti s ručením omezeným v souvislosti s plněním úkolů stanovených těmto subjektům rozhodnutím vlády stejně jako k úhradě poplatků spojených s prodejem akcií na organizovaném trhu nebo prostřednictvím zprostředkovatele.

Posledním doplněním, které obsahuje vládní návrh zákona, je ustanovení reagující na rozdílný režim při nakládání s majetkem Fondu na základě jiného zákonného titulu, než jakým je rozhodnutí o privatizaci..Podle návrhu se převod práv a závazků poplatkových a daňových povinností a práv a povinností ze vztahů pracovně právních řídí stejným režimem bez ohledu na skutečnost, zda k nim dochází v souvislosti s realizací příslušného rozhodnutí o privatizaci či zda Fond nakládá s majetkem na základě jiného v zákoně zakotveného ustanovení. Rozdílný režim platný pro převod uvedených práv by postrádal jakoukoliv logiku.

Vládou navrhovaná úprava obou privatizačních zákonů, jejichž obsah jsem se pokusil shrnout, má značný význam pro zdárné dokončení procesu velké privatizace, a proto vám ji, vážené poslankyně a poslanci, jménem vlády doporučili ke schválení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výboru Poslanecké sněmovny pan poslanec Josef Holub a přednesl zprávu o projednání návrhu ve výborech.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení přítomní, vládní návrh novely zákona projednaly tři výbory. Rozpočtový, hospodářský a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Společná zpráva rozšiřuje vládní návrh novely zákona o řešení otázek zaměstnaneckých akcií, plnění závazků věřitelů nabyvatele privatizovaného majetku, podmínky účasti členů rozhodčí rady a prezídia Fondu národního majetku v orgánech akciových společností, řešení pohledávek Fondu národního majetku v případě vyhlášení konkurzu a jasnou specifikaci pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu ke kontrole státního majetku, který přešel na Fond.

Musím zdůraznit, že všechny pozměňující návrhy obsažené ve společné zprávě, byly konzultovány se zástupci předkladatele a ti s nimi vyslovili souhlas.

Dovolte mi na závěr požádat vás, abyste - pokud možno dále nerozšiřovali oblasti návrhem a společnou zprávou řešené problematiky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodajovi a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vyvadil, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Matějka.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, pan zpravodaj Holub je přísný zpravodaj, takže nevím, jestli budu úspěšný se svým pozměňovacím návrhem. Nicméně jej předložím.

Myslím, že je dobré, že dnes projednáváme tuto novelu zákona. Myslím si, že se všichni musíme snažit o to, aby otázka privatizace byla co nejčistší, nejen orgány činné v trestním řízení, ale i my, zákonodárci. Proto si dovoluji dát dva pozměňovací návrhy.

Pro vaši informaci existuje určitý rozsah majetku - odhaduji ho na 10 možná 15% - který svým způsobem leží ladem. Je formálně řízen přes okresní úřady, a to na základě vyhlášky číslo 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku. Ta ve svém § 1 odst. 1 říká, že tímto majetkem je majetek, při jehož nabytí státem není patrno, která státní organizace jej má spravovat anebo b) o němž se zjistí, že není ve správě žádné státní organizace. Tato situace může nastávat velice jednoduše. Např. nějaký okresní subjekt zřídil nástupnické právnické organizace, ale omylem, nedopatřením nevymezil majetek, ke kterému měly právo hospodaření. Už tímto faktem dochází k tomu, že tento majetek je mimo rámec velké privatizace. Tam, kde nastupují úředníci, tam vzniká možnost korupce. My tomu musíme zabránit.

Můj první pozměňující návrh bude takový, že za dosavadní text § 1 odst. 2 se vloží nový odst. 3 tohoto znění:

Tento zákon se použije obdobně na národní majetek v prozatímní zprávě dle § 1 odst. 1 vyhl. č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.

S tím souvisí, pokud by sněmovna měla za to, že je to zajímavý návrh, i přijetí nového § 45, který by zněl:

Ustanovení vyhl. č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku se nepoužijí, pokud jsou v rozporu s tímto zákonem.

Podotýkám, že jde o návrh komplexní.

Mám rovněž druhý návrh, který podávám v alternativní podobě. Jsem přesvědčen, že ústavní činitelé ve své většině nebudou podléhat možnosti korupce, ale úředníci, tajemníčkové, různí ředitelkové odborů samozřejmě - když se jde do banky, chce se 50 milionů, tak samozřejmě se tam nese těch půl milionu. Generální ředitel o tom neví a nemá je. V této souvislosti tedy musíme přezkoumat otázku výjimky, a proto navrhuji, aby byl vypuštěn odst. 2 v § 45 a ostatní odstavce se přečíslují.

Pokud tato vážená sněmovna nepřijme tento pozměňovací návrh, podávám druhý pozměňovací návrh, který zní následovně: Výjimky z ustanovení prvé věty odst. 1 může vláda povolit jen v případech, kdy cena privatizovaného majetku uvedená dle § 6 odst. 1 písm. d) nepřevyšuje částku 10 milionů Kč.

Kdyby tato vážená sněmovna, kterou to až tak dalece, jak vidím, nezajímá, ani toto nechtěla přijmout, žádám, aby se hlasovalo o dalším mém pozměňovacím návrhu, který by zněl: Výjimky z ustanovení prvé věty odst. 1 může vláda povolit jen v případech, kdy cena privatizovaného majetku uvedená dle § 6 odst. 1 písm. d) nepřevyšuje 20 milionů korun. Toť můj návrh.

Pane předsedající, zároveň bych podal procedurální návrh. Prosil bych, aby po té, co budou vyčerpány v určité fázi příspěvky, buď alternativně nebyla ukončena rozprava, nebo pokud by pan ministr kývnutím hlavy dal najevo, že by byl ochoten otevřít rozpravu - a to nedává najevo - tak dávám procedurální návrh, aby byla v určité fázi přerušena rozprava poté, co budou vyčerpány všechny otázky a i pozměňovací návrhy s tím, aby se případně kluby mohly o této otázce poradit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Matějka, připraví se pan poslanec Wagner.

Poslanec Jaroslav Matějka: Pane předsedající, kolegové a kolegyně, nebudu dlouho zdržovat pozměňovacím návrhem, respektuji přání zpravodaje. Nebudu rozšiřovat vládní návrh ani společnou zprávu, spíše zužovat.

Můj pozměňovací návrh zní: vypustit v čl. II celý bod č. 2, tedy pro pořádek přečtu onen text. Za bodem 8. - k úhradě ztrát vzniklých státnímu peněžnímu ústavu Konzolidační banka Praha, státní peněžní ústav, v souvislosti s plněním úkolů stanovených rozhodnutím vlády. Bod 9. - k doplnění zdrojů České inkasní společnosti s ručením omezeným na úhradu jejích závazků v souvislosti s plněním úkolů stanovených rozhodnutím vlády.

Tento svůj návrh zdůvodňuji tak, že se domnívám, že jestliže ponechám uvedené body v návrhu zákona, podepisujeme vlastně bianco směnku, která může znít i na miliardové částky pro vládu a Konzolidační banku, státní peněžní ústav, uvedený pod bodem 8. Pod bodem 9. dokonce České inkasní společnosti s r.o. Je tedy zřejmé, že Fond národního majetku už nyní používaný často pro krytí státního rozpočtu může být daleko více a především netransparentně použit pro krytí ztrát vzniklých z rozhodnutí vlády.

Jsem přesvědčen, že daleko přijatelnější a průhlednější by bylo, kdybychom celý problém ztrát institucí uvedených pod bodem 2. čl. II vládního návrhu řešili jiným transparentním způsobem, případ od případu, třeba při projednávání zákona o státním rozpočtu. Myslím, že tak by bylo dosaženo pravidelné minimální roční kontroly nad užitím Fondu národního majetku, o kterém jsme zde před chvílí velmi podrobně a trochu i vzrušeně diskutovali. Děkuji vám za podporu mého návrhu. To je vše.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matějkovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, navrhuji, aby z § 10 zákona 92/1991 Sb., ve znění změn a doplňků, byl vypuštěn odst. 3, který zní takto: "Na rozhodování o privatizaci se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení. Toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání soudem."

Protože navrhuji věc, která je veřejně delší dobu obecně známá a diskutovaná, nepovažuji za potřebné dlouho zdůvodňovat a argumentovat. Pouze konstatuji, že zejména poslední vývoj zcela jednoznačně ukázal, že obnovení obvyklých institutů práva v procesu privatizace by podstatně ovlivnilo právní stav, zlepšilo důvěru občanů v probíhajícím privatizačním procesu. Proto se domnívám, že ve snaze zabránit zhoršování názorů veřejnosti na proces privatizace a privatizační instituce po tom všem, co se stalo, bude tento návrh podpořen, protože tato záležitost je předmětem jednání jen proto, že do původního znění zákona z r. 1991 byla vložena až dodatečně - a to touto sněmovnou, navrženo to bylo právě zde přítomným ministrem privatizace. Domnívám se, že příkazem pro všechny je stejný úmysl - prospět tomu, aby Česká republika byla právním státem. Domnívám se, že výrazem bude i to, když tento návrh podpoříme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Prosím, pan poslanec Hurta.

Poslanec Josef Hurta: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, mám jenom dotaz. Ve společné zprávě byl vložen nový § 14 A, který se týká zaměstnaneckých akcií. Protože zaměstnanecké akcie mají zcela jasný režim, jak se s nimi nakládá. Není mi, zejména v odst. 1, jasné, o co se jedná, když se zde hovoří o tom, že zaměstnanecké akcie, které byly při vzniku společnosti zcela splaceny - je jejich prvním nabyvatelem atd. Není mi jasná podstata, zda se jednalo o zaměstnanecké akcie nebo ne. Kdyby se jednalo o zaměstnanecké akcie - tak podle mého názoru by jejich vlastníky byli zaměstnanci podniku - které jsou definovány v jiném zákoně. Protože pokud by je vlastnili zaměstnanci, asi těžko by jejich prvním majitelem mohl být Fond národního majetku a Pozemkový fond. Čili chci to jenom vysvětlit. Když se neprodaly, nemohou to být zaměstnanecké. Zaměstnanecké akcie máte v zákoně o akciích zcela jasně formulované. Mně to není jasné.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hurtovi. Jistě další kolegové budou mít příležitost zareagovat od mikrofonu, pokud to uznají za vhodné.

Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím. Chci se zeptat pana ministra, zda si přeje se vyjádřit k průběhu rozpravy. Prosím, pane ministře.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. K pozměňovacím návrhům pana poslance Vyvadila. Já se ztotožňuji s názorem, že je zapotřebí nějakým způsobem nově právně kodifikovat zacházení s majetkem, který je podle vyhlášky 61/1986 Sb. o takzvané prozatímní správě národního majetku ve správě okresních úřadů. Nejsem si ovšem - vzhledem k tomu, jakým způsobem byl tento návrh na jednání sněmovny předložen - zdaleka jist tím, zda ten způsob, který pan poslanec Vyvadil navrhuje, je způsobem optimálním. Není totiž zcela tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, zařadit pod režim transformačního zákona do paragrafu 1 podle navrhovaného odstavce 2 ustanovení, že se tento zákon použije obdobně i na národní majetek v prozatímní správě, pokud to zvláštní předpis nevylučuje. Chci říci, že sdílím intenci pana poslance Vyvadila a zároveň mám pochybnosti o tom, zda tento způsob, který zde konkrétně navrhuje, je ten správný a zda by nám nezpůsobil více komplikací než užitku, který pan poslanec Vyvadil svým návrhem sleduje.

Tudíž doporučuji, aby otázka prozatímní správy národního majetku byla řešena jiným způsobem, mimo novelizaci transformačního zákona a samozřejmě předpokládám, že alespoň pro část tohoto majetku se může ukázat vhodným jeho podřazení pod režim zákona číslo 92/1991 Sb. V takto - řekl bych obrazně - syrové podobě si opravdu nemohu dovolit schválení tohoto návrhu doporučit.

Co se týče alternativních variant, které pan poslanec Vyvadil předložil, tak ty v podstatě spočívají v tom, že by se poskytování výjimek z blokačního paragrafu 45, které má ve své kompetenci vláda, omezilo nějakou konkrétní finanční částkou. Já tady musím konstatovat, že si namátkou dokážu uvědomit několik případů, kdy díky mnoha problémům, například díky nedořešeným restitučním nárokům. díky závažným ekologickým škodám a podobně byly na zbytkových státních podnicích, které byly po zařazení části majetku původních státních podniků do privatizace ponechány v rukou státu, protože jediný rozumný režim a jediné rozumné vypořádání těchto závazků z prodeje zbylého státního majetku spočívá v tom, že bude postupně rozprodán na základě poskytnutých výjimek z blokačního paragrafu 45 a kdy výše tohoto majetku přesahuje panem poslancem navrhované částky a přitom je velmi rozumným způsobem, jak s tímto majetkem naložit, právě tento rychlý režim poskytnutí výjimky podle odstavce 3 paragrafu 45 s tím, že výtěžky z daných prodejů budou použity pro úhradu všech těch závazků, které na těchto zbytkových státních podnicích zůstaly uloženy.

Z toho důvodu se domnívám, ze paušální změna zákona, která by omezila tento manévrovací prostor, který umožňuje řešit tyto problémy, který jsem jen náznakem nastínil, by rovněž nebyla šťastným řešením. Já jsem si vědom, kam tento pozměňovací návrh míří. Míří k tomu, aby nebyl zneužíván institut výjimky podle paragrafu 45, který zákonodárce původně měl na mysli, pouze umožnění určitého hospodaření nad obvyklý rámec, ale kdy zároveň - protože tyto podniky byly zařazeny do privatizace - chtěl zákonodárce omezit nakládání s prostředky a majetkem tím, že podmiňoval toto naložení souhlasem vlády, omezit toto nakládání takovým způsobem, aby nemohlo docházet k případům, kdy je na základě určitého extenzivního výkladu této výjimky použít tento institut pro prodej celých subjektů. To je mi zřejmé a zřetelné. Domnívám se ale, že je velmi nešťastné tento problém řešit takovouto novelizací zákona. Já se domnívám, že v tomto případě je lepším řešením doporučení Poslanecké sněmovny vládě, aby nepoužívala takové extendující výklady možnosti použití této výjimky podle paragrafu 45, které by šly za rámec toho, co zákonodárce měl zakotvením tohoto ustanovení do zákona původně na mysli.

Jinými slovy a závěrem k příspěvku pana poslance Vyvadila: vřele souhlasím s myšlenkou nově řešit problematiku prozatímní správy národního majetku, ale nikoli v tomto zákoně. Vnímám a souhlasím s intencí pozměňovacích návrhů, které směřují k omezení pravomoci vlády při poskytování výjimek z režimu paragrafu 45 zákona a nedomnívám se, že je šťastný způsob to řešit stanovením limitní částky.

K příspěvku pana poslance Matějky, který navrhl vypustit to ustanovení zákona, které umožňuje použít majetek Fondu pro úhradu některých závazků Konsolidační banky Praha, státní peněžní ústav. Já se domnívám, že toto ustanovení může umožnit řešit některé konkrétní operativní problémy, které vznikají při přirozené spolupráci takových institucí, jako je Česká národní banka, Fond národního majetku a Konsolidační banka, kdy je skutečně v mnoha případech racionální a žádoucí, aby prostředky fondu národního majetku byly pro tyto účely použity. Nedoporučuji proto přijetí tohoto pozměňovacího návrhu.

Pan poslanec Wagner navrhl vypuštění odstavce 3 paragrafu 10 zákona číslo 92/1991 Sb. Jedná se o ustanovení, které explicitně stanoví, že se na rozhodnutí o privatizaci nevztahuje správní řízení a že je nepřezkoumatelné soudem. Já bych chtěl upozornit pana poslance Wagnera, že stanovisko Nejvyššího soudu k transformačnímu zákonu je takové, že toto, co je explicitně řečeno až od července 1993 v transformačním zákoně, platí každopádně i kdyby toto ustanovení bylo vypuštěno.

Původní konstrukce transformačního zákona byla taková, že naplňovala tuto intenci, tzn. že rozhodování státních orgánů v privatizaci je rozhodováním vlastníka a že se na něj tudíž nemohou vztahovat předpisy o správním řízení a je soudem nepřezkoumatelné.

Pan poslanec Wagner zde uvedl nepravdivou informaci, že toto ustanovení bylo navrženo mnou. Dovoluji si upřesnit, že to není pravda, že toto ustanovení, tento dodatek doplnila do návrhu tehdejší novely, která byla později schválena pod č. 210/93, legislativní rada, která explicitním zakotvením tohoto ustanovení do zákona sledovala vyjasnění právní situace, kdy některé soudy nižších instancí vycházely z jiného právního výkladu, než z jakého vychází od počátku Vrchní soud a Nejvyšší soud. Jinými slovy vypuštění tohoto odstavce 3 z § 10 zákona 92/1991 by nenaplnilo to, co pan poslanec Wagner sleduje a co je pouze novým, od roku 1993 platným, explicitním vyjádřením skutečnosti, která je v transformačním zákonu implicitně přítomna od samého počátku.

Co se týče dotazu na zaměstnanecké akcie, zde pouze uvedu, že se skutečně jedná o to, aby fond v okamžiku, kdy zakládá akciové společnosti na základě přijatého rozhodnutí o privatizaci, které obsahují i určitý podíl zaměstnaneckých akcií, mohl tuto společnost založit a tyto akcie emitovat s tím, že je akciová společnost, jak vyplývá z obchodního zákoníku, později odkoupí. Čili v tomto případě se jedná o pouhé technické dotažení určitého právního problému, který souvisí s tím, že Fond národního majetku při pragmatickém výkladu obchodního zákoníku nemůže být ani na okamžik vlastníkem zaměstnaneckých akcií, ačkoliv praxe vyžaduje, aby nejdříve založil akciovou společnost, emitoval příslušné akcie a posléze teprve jednal s akciovou společností o odkoupení zaměstnaneckých akcií a o jejich pozdější distribuci zaměstnancům. Tady si dovoluji upozornit pouze na to, že se opravdu jedná o technickou legislativní úpravu a nikoliv o nějakou věcnou změnu v dosavadní praxi.