Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Votavovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím a konstatuji, že jsme v tomto okamžiku projednali další bod našeho pořadu, což byly Interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny na členy vlády.

Omlouvám se. V okamžiku, kdy jsem oznamoval ukončení rozpravy, neměl jsem žádnou písemnou přihlášku, žádná ruka se nezvedla. To, že mi pan kolega jde sdělit, že by rád vystoupil, jsem nezaznamenal, ale protože bych byl rád, abychom pokračovali v předvánoční pohodě, prosím pana kolegu Bodyho, aby se ujal slova, a prosím, aby bylo vzato zpět vše, co jsem pronesl o uzavření rozpravy. Není to má vina. Omlouvám se. Prosím, pane kolego. Rozprava pokračuje. Přistupte k mikrofonu.

Poslanec Ladislav Body: Děkuji, pane předsedající. Je to moje vina. Interpelaci jsem si teprve teď připravil. Dovolte mi, abych ji přednesl na předsedu vlády České republiky, na pana Klause.

Obracím se na předsedu vlády České republiky s interpelací ve věci, která je všeobecně známa naší společnosti - bohužel - rasismu, xenofobie a dalších projevů intolerance vůči občanům tmavé barvy pleti.

Vážený pane premiére, s touto vážnou problematikou se na Vás obracím již pravidelně od Vašeho nástupu do funkce předsedy vlády České republiky. Vždy jsem obdržel odpověď, že Vám je tato problematika známa, že ji konzultujete s vládou i s ministrem vnitra i s každým ministrem, který má co do činění s bezpečností v tomto státě a že Vás to osobně velice trápí. Vaše poslední odpověď vyzněla v tom smyslu, že tento problém Vás trápí více, než kohokoliv jiného. Nebudu zde vyjmenovávat konkrétní případy, ale jde mně o zdůraznění faktu, který je celospolečensky znám, a to přístup orgánů spadajících do kompetence resortu ministerstva vnitra a především ministerstva spravedlnosti. Tento přístup a jeho hodnocení občanskou veřejností je znám, je odmítavý. Jistě, pane premiére, víte, že ve společnosti se dělají různé výzkumy a průzkumy, které kladou na první místo ohrožení v našem státě, to je otázku bezpečnosti našich občanů.

Vždycky zde vystupuji s požadavky, které jsou známé a přístupné všem občanům. Jsou to požadavky slušných občanů, kteří se obávají o svoji bezpečnost nejen v noci, ale už i ve dne, kdy jsou lidé vražděni za bílého dne, jsou okrádáni, napadáni a zabíjeni a jsou samozřejmě souzeni takovým způsobem, že dochází k zesměšňování justice u nás. Poslední případ odsouzení skinheadů v Písku je toho zářným příkladem, jak si u nás představujeme nezávislost justice, kde došlo k vraždě mladého člověka a lidé, kteří ho zavraždili, z toho vyšli se směšným rozsudkem. Jistě víte, že šlo o podmíněný trest v délce jednoho roku.

Domnívám se, že je zbytečné zde předkládat jakékoliv interpelace na vládu, konkrétně na ministra vnitra či ministra spravedlnosti. Zde je možné jenom jedno řešení, pane předsedo vlády. Domnívám se, že v zájmu lidí, kteří sledují dění v tomto státě, by bylo nanejvýš vhodné, abyste učinil rázná opatření a s tím související opatření ve funkci ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti.

Proto Vás veřejně žádám, abyste využil svého postavení a pravomoci předsedy vlády a odvolal jste z funkce ministra vnitra Rumla a ministra spravedlnosti Jiřího Nováka. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bodymu. Hlásí se paní poslankyně Čelišová.

Poslankyně Květoslava Čelišová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, omlouvám se, že vystupuji ještě jednou. Chtěla jsem celou záležitost projednat s panem premiérem. Není zde ale přítomen, proto tedy předkládám svoji interpelaci sněmovně.

Moje interpelace se týká prošetření správnosti rozhodnutí komise Fondu národního majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže vyhlášené na státním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem.

Tuto interpelaci jsem podávala panu premiérovi 11. 11. 1993. Žádám o prošetření záhadných okolností kolem rozhodnutí komise Fondu národního majetku. Upozorňuji na nesolventnost vítězné firmy Tronic. Pan premiér mi v jeho odpovědi sděluje, že v mé žádosti je zcela opomíjena skutečnost, že prvním kritériem soutěže byla výše nabídnuté ceny bez jakýchkoliv podmínek. V závěru své odpovědi mně konstatuje, že schválení správnosti postupu hodnotící komise je zcela v kompetenci Fondu národního majetku, kterým byla jmenována.

Závěrem - cituji - bych chtěl podotknout, že jsem byl ujištěn ministerstvem průmyslu a obchodu, že další vývoj výroby lékařských náplastí i ostatní produkce v podniku Chemofarma bude tímto ministerstvem nadále pozorně sledováno.

Situace k dnešnímu dni je taková, že firma Tronic dodnes dluží Fondu národního majetku 395 miliónů korun. Chtěla bych slyšet dnes odpověď pana premiéra na celou tuto záležitost, na kterou jsem upozorňovala a v momentě, kdy jsem s jeho odpovědí souhlasila, věřila, že opravdu celý vývoj výroby lékařských náplastí bude sledován. Pravda je někde jinde. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Čelišové. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy dále nikdo nehlásí, rozpravu končím a konstatuji, že jsme projednali další bod.

Dámy a pánové, dalším bodem pořadu jsou Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny.

Celá vláda je pozvaná na 14. hodinu, kdy bychom měli začít projednávat tento bod. Hledám v tomto okamžiku řešení. Myslím, že by bylo logické, abychom zahájili projednávání některého z dalších bodů. Tak, jak sumarizuji vaše žádosti o odklady projednávání jednotlivých bodů z nejrůznějších důvodů, ať je to od zpravodaje nebo od jiného zainteresovaného do procedury, domnívám se, že bychom mohli po přivolání zástupce předkladatele začít projednávat bod 27, což je Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník.

V tomto okamžiku mně nezbývá nic jiného, než vyhlásit krátkou dvacetiminutovou přestávku. Sejdeme se ve 12 hodin.

(Jednání přerušeno v 11.40 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.58 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně a kolegové, zahajuji přerušené jednání. Vítám pana ministra Dybu a konstatuji, že dalším bodem, který budeme projednávat, je

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1125, vám odůvodní ministr hospodářství pan Karel Dyba, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Děkuji, pane předsedající. Vážená sněmovno, dovolte, abych krátce uvedl návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník v oblasti právní úpravy nájmu bytů a zařadil jej do kontextu předchozích změn.

Připomínám, že nejdůležitější změny, kterými byl opuštěn někdejší administrativní systém přidělování bytů, byly provedeny již velkou novelizací občanského zákoníku s účinností od.1. 1. 1992. Těmito změnami se přiblížila právní úprava v oblasti vztahů mezi pronajímateli a nájemci bytů pojetí, které v zásadě odpovídá podmínkám tržní ekonomiky.

V nynější době nepovažujeme za účelné měnit základní principy platné právní úpravy vztahů mezi pronajímateli a nájemci, tak jak je zakotvena v občanském zákoníku. Přesto však nás naše empirické poznatky z fungování dosavadní právní úpravy vedou k závěru, že některé dílčí změny a odstranění některých jejich nedostatků jsou žádoucí.

Hlavním cílem navrhovaných změn je snížit počet a přispět k zmírnění někdy ostřejších konfliktů mezi pronajímateli a nájemci bytů. Je zřejmé a jasné, že jde o poměrně citlivou oblast, v níž se promítají protichůdné názory nájemců, resp. pronajímatelů na způsob řešení konfliktní situace.

Námi předložený návrh je tedy jistým kompromisem, který nemohl akceptovat některé extrémní jednostranné požadavky zájmových sdružení pronajímatelů na jedné straně, ale ani nájemců na straně druhé.

Dovolte mi, abych připomněl po tomto obecnějším úvodu některé nejdůležitější navrhované změny. V zájmu nájemců navrhujeme u nově sjednaných nájmů - opakuji: u nově sjednaných nájmů - platnost nájemní smlouvy vázat na písemnou formu. Dále pro případy, kdy nájemní poměr zanikl výpovědí a bývalý nájemce užívá byt do doby zajištění bytové náhrady, vymezujeme přesněji jeho práva a povinnosti vůči vlastníku domu a naopak. A zatřetí postavení nájemce posiluje také sankce vůči vlastníku domu za zneužití některého z výpovědních důvodů. Tato sankce je tedy také nově navrhována.

Z druhé strany v zájmu vlastníků domů navrhujeme podstatné zpřísnění podmínek pro zajišťování náhradních bytů, jde-li o neplatiče nájemného a nájemce, kteří hrubě porušují své povinnosti, a to i vyklizením bez náhradního bytu. Jinými slovy - a to opakuji - jde-li o neplatiče nájemného a nájemce hrubě porušující své povinnosti, čili jen v případě těchto dvou kategorií, navrhujeme daleko větší pravomoc soudu při posuzování přiměřenosti bytových náhrad, které zajišťuje pronajímatel při výpovědi z nájmu tak, aby soud mohl přihlížet k podmínkám konkrétního případu a v odůvodněných případech rozhodnout, že nebude poskytnut ani náhradní byt, ani náhradní ubytování.

Pro řádné nájemníky se situace nemění. Opakuji znovu - pro řádné nájemníky se situace nemění. Jde tedy jen o postižení těch, kteří hrubě porušují své povinnosti nájemců a neplatiče nájemného.

Postavení vlastníků domů se posiluje dále také u nájmu služebních bytů tak, že nájemci, kteří přestali vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, nemají mít nárok na náhradní byt. Myslím, že tyto navrhované změny - posilující práva vlastníků - jsou jasně zaměřeny tak, aby se nedotkly stávající úpravy, která se týká řádných nájemců.

Dále bych připomněl, že některé nově navrhované úpravy jsou výhodné pro obě strany, jako je např. nově navrhovaná povinnost nájemce zpřístupnit byt pronajímateli z důvodů úprav nutných pro provoz domů a poskytování služeb, např. montáž měřidel tepla v bytě apod.

Návrh zákona byl projednán ve výborech Poslanecké sněmovny, které doporučily určité změny a zpřesnění. Po úvaze mohu konstatovat, že stanovisko, jak je obsaženo ve společné zprávě výborů Poslanecké sněmovny, v zásadě odpovídá záměrům vlády a já ho akceptuji.

Dámy a pánové, přes omezený charakter navrhovaných úprav, z nichž některé jsou legislativně-technického charakteru, považuji jejich přijetí za žádoucí v současné době a doporučuji proto jejich schválení ve znění společné zprávy výborů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Dybovi a prosím společného zpravodaje výborů paní poslankyni Hanu Marvanovou, aby nám odůvodnila předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 1264.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, pod číslem tisku 1264 máte na lavicích společnou zprávu výborů, které projednaly novelu občanského zákoníku. Byly to výbory ústavně právní, výbor rozpočtový a hospodářský výbor. Všechny tyto výbory, i když s jistými dílčími pozměňovacími návrhy, doporučily schválit předložený návrh zákona.

Nejrozsáhlejší pozměňovací návrhy, které jsou zapracovány ve společné zprávě, vzešly z usnesení ústavně právního výboru. Ráda bych zde upozornila na jeden bod, a to bod, kterým je ve společné zprávě doporučeno vypustit body 4, 5 a 6. Jedná se totiž o úpravu, která byla ve vládním materiálu navrhována. Jedná se o to, že by neměly být rozšiřovány zákonem povinnosti nájemníka hradit větší opravy v bytě, hradit opravy rozvodů vody atd.

Ústavně právní výbor se zabýval tím, že tento problém je upravován vyhláškou ministra spravedlnosti z roku.1964. Tato úprava je nevyhovující, proto ústavně právní výbor zároveň navazujícím usnesením doporučil ministrovi spravedlnosti tuto vyhlášku novelizovat.

Uvádím to zde z toho důvodu, aby bylo zřejmé, že sice ve společné zprávě tato novela zahrnuta není, ale není to proto, že by se výbory nedomnívaly, ze by v tomto bodu nemělo dojít ke změně, ale domnívají se - a na poradě společných zpravodajů došlo k takové dohodě - že by tato změna měla být provedena vyhláškou ministra spravedlnosti. Doufám, že i pan ministr, který zde za vládu předkládá tento návrh, bude tento návrh, i když není zahrnut ve společné zprávě, tlumočit panu ministru spravedlnosti.

Pokud jde o další úpravy zahrnuté ve společné zprávě, výbory se přiklonily k ještě přísnějšímu režimu pokud jde o neplatiče a poskytování eventuálních bytových náhrad neplatičům.

Tolik tedy ke společné zprávě. A já jenom konstatuji, že doporučuji, aby po rozpravě a po projednání pozměňovacích návrhů byl tento vládní návrh zákona ve znění společné zprávy schválen.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní zpravodajce, paní poslankyni Marvanové, a otevírám rozpravu k tomuto bodu pořadu. Jako první se do ní přihlásil pan poslanec Vorlíček. Připraví se pan poslanec Štrait.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, vztahy mezi nájemci a pronajímateli bytů jsou jednou z nejcitlivějších záležitostí v oblasti bydlení. Novela občanského zákoníku, upravující tyto vztahy, je jistě potřebná, protože život ukazuje celou řadu slabin dosavadních ustanovení - ať už pocházejí z toho, že např. dosud z občanského zákoníku nevyplývá povinnost uzavřít písemnou nájemní smlouvu, nebo že zatím zákon poskytuje nevhodnou záštitu nájemcům hrubě porušujícím nájemní povinnosti - např. neplatí nájemné, popřípadě, že dosavadní úprava umožnila řadě nájemců služebních bytů (domovnických, topičských a jiných), aby bez závažných důvodů, například zdravotních, rozvazovali pracovní poměr a nadále setrvávali ve služebních bytech, i když už nevykonávají práce, ke kterým se zavázali původně. Dnes je tedy takovýmito lidmi obsazená více než polovina služebních bytů.

Uvedené případy řeší vládní návrh uspokojivě, i když by lepším řešením ve shodě se zvyklostmi ve vyspělé Evropě byl zvláštní zákon na ochranu nájemních vztahů.

Vládní návrh však přináší i některé úpravy, které považuji za problematické. Sem počítám zejména bod 4 a ustanovení o povinnosti nájemce hradit i větší náklady na opravy, tzv. vybavení bytů. Dále ustanovení bodu 12 o postihu pronajímatele bytu v případě jeho podvodu při výpovědi nájemce podle § 711, odst. 1, písmena a), b), e), f) a i), protože tento postih pokládám za nepostačující.

Nakonec nesouhlasím s dikcí bodu 13 vládního návrhu, vypouštějícího, stručně řečeno, právo nájemce na rovnocenný náhradní byt v těchto případech a zavádějícího vágní pojem tzv. bytové potřeby. Některé z těchto problémů však řeší společná zpráva, tisk 1264. Ta upravuje např. znění dosavadního bodu 13 vládního návrhu k § 712 tak, že obrací gard vládní úpravy.

Skončí-li tedy nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711, odst. 1 písmena a), b), e), f) a i), pak má nájemce podle společné zprávy právo v zásadě na rovnocenný náhradní byt, pouze ve zřetele hodných případech může soud rozhodnout, že postačí byt menší o menší podlahové ploše. Toto řešení doporučuji.

Upozorňuji totiž jinak na nebezpečí z vládního návrhu v souvislosti s prodejem bytů podle zákona č. 72/1994 Sb. Tento zákon umožňuje po vyčerpání lhůt k využití předkupního práva, aby byly prodány i byty, obsazené dosavadními nájemníky. Noví vlastníci by měli možnost jim dát výpověď z nájmu podle § 711, odst. 1, písmeno a) a vládní návrh bodu 13, § 712, odst. 2 by znamenal, kupříkladu v Praze, nejen to, že dosavadní nájemník poputuje z Malé Strany do Stodůlek, ale že navíc může na základě kulatého termínu "bytová potřeba" skončit navíc i v bytě podstatně horším, než obýval.

Proto vládní návrh považuji v bodě 13, zejména vzhledem k seniorům, žijícím ve středu měst, za nepřiměřeně tvrdý a ztotožňuji se proto s návrhem znění bodu 13 ve společné zprávě.

Dovolte mi však přednést připomínky k některým bodům, jejichž znění považuji za sporné.

Bod 3 vládního návrhu k § 686, odst. 1: za slova "způsob výpočtu nájemného" doplnit slova "a jeho výši" a pokračovat dále původním textem.

Zdůvodnění: ústupek od původního znění v tom, že by se napříště povinně neuváděla výše nájemného, ale jen způsob výpočtu, považuji za nesprávný. Vedlo by to k tomu, že se způsob výpočtu ve smlouvě odbude odkazem na vyhlášku 186/.1993 Sb. a výši nájemného se nájemník dozví jen ústně. Jen těžko by za těchto okolností se mohl nájemník bránit požadované výši nájemného, např. pro dlouhotrvající nedostatky v některé oblasti bydlení, snižující jeho úroveň. Změna výše nájemného je změnou nájemní smlouvy. Výše nájemného je klíčový údaj. A vymizení povinnosti jeho uvedení ve smlouvě by vedlo z dříve uvedených důvodů k nerovnoprávnému postavení nájemníka jako smluvního partnera.

Již jsem se zmínil, že nesouhlasím se zněním bodu. 12, § 711 - nový odstavec vládního návrhu, protože pokládám sankce při zneužití výpovědního důvodu pronajímatelem za nízké vzhledem k velikosti problémů, které způsobí nájemci. Proto v bodě 12 v první větě začínající slovy "jestliže pronajímatel" atd., navrhuji za slova "pronajímatel je povinen" vložit nová slova "obnovit nájemní smlouvu a", dále pak pokračovat původním textem.

K § 628, odst. 2, který novela neupravuje, navrhuji znění počínající slovy: "nájemce bytu" atd. "má právo užívat" atd. a pokračuje "i plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno" nahradit zněním "pronajímatel je povinen vedle podmínek pro užívání bytu zajistit i plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno".

Zdůvodnění: při projednávání sporů o správnosti vyúčtování služeb, spojených s bydlením, začali někteří pronajímatelé používat nátlakového argumentu, aby nájemníci, pokud se jim výše částky ve vyúčtování služeb nelíbí, si tedy služby u dodavatelů zajistili sami, což považuji za nepřijatelné je třeba tomu ze zákona zamezit.

Bod 11, k § 711 odst. 1, písmeno b) - přidat k termínům "práce pro pronajímatele" a "služební byt" pod čarou odkaz na § 7 zákona číslo 102/1992 Sb.

Zdůvodnění: Už dnes se objevují při uzavírání nájemních smluv případy snah pojem služební byt a výkon prací s charakterem služebního bytu spojených rozšiřovat nad rámec ustanovení zmíněného zákona č. 102/1992 Sb.

Znění uvedené v bodu 11 vládního návrhu by mohlo takovým snahám neoprávněného rozšiřování pojmu služební byt nahrávat s tím, že by pak nevinně postižení nešťastníci mohli skončit popřípadě v bytovém provizoriu.

Můj nesouhlas s bodem čtyři vládního návrhu, týkajícího se úpravy § 687, odst. 2, občanského zákoníku, se opírá o to, že by, podle mého mínění, vedl k následujícím problémům. Protože v řadě případů bytového vybavení je technicky myslitelné opravami a výměnami částí zařízení docílit jeho "nesmrtelnosti", někteří pronajímatelé by mohli tlačit nájemce do velkých a nákladných oprav zařízení za hranicí jeho životnosti. Tak by se vyvlékali z povinnosti hradit na svůj účet jeho výměnu. Nutili by tak vlastně nájemníky k investicím do majetku, který jim nepatří. Z tohoto hlediska by řešením mohlo být např. pouhé zvýšení částky, jíž se spoluúčastní nájemce oprav bytového zařízení v původních ustanoveních občanského zákoníku.

Společná zpráva řeší problém radikálněji - vypuštěním bodů 4, 5 a 6 z vládního návrhu, čímž obnovuje původní stav odpovídající cenovým poměrům dávno minulým a spoluúčasti nájemníků na úrovni cen vyměněných zářivek.

Paní zpravodajka se zmínila, že chce iniciovat změnu příslušné vyhlášky. K tomu vypuštění bodů 4, 5 a 6 z vládního návrhu v ústavně právním výboru chci říci, že přísně vzato, budu-li vycházet z logiky nájemního vztahu, měl by se mi pronajímatel o fungování všeho v bytě postarat na vlastní náklady. Za touto logikou návrhu, týkající se bodů 4, 5 a 6, se však může skrývat čertovo kopýtko snahy odstřelit co nejrychleji dosavadní regulaci výše nájemného. Tyto snahy, se kterými se stále více setkáváme, mají asi takový stupeň společenské odpovědnosti, jakou má člověk hrající si na veřejnosti s odjištěným granátem. Jestliže dnes totiž nájemné činí řádově jednotky korun za metr čtvereční plochy, tak deregulací se dostane na úroveň dnešních nelegálních nájmů, jejichž úroveň např. v Praze určují částky, které jsou ochotni platit Němci nebo Američané.

To je skok v nájmu o 1 až 2 řády, přičemž "v tržních vztazích" budou proti sobě stát devizoví cizozemci a čeští občané, jimž jejich beztak bídné mzdy vláda ještě reguluje. Nedávné rozhodnutí vlády o zavedení dvojího metru v činžích, tj. regulovaného v obsazených bytech a libovolného v uvolněných bytech, tento stav může rychle nastolit. O tom, jak se patrně zostří vztahy mezi dosavadními majiteli a nájemníky, nechci ani raději uvažovat.

Česká vláda ráda hovoří o sociálním smíru v této zemi. Tendence, které lze sledovat u některých koaličních poslanců i v posledním opatření české vlády, však míří k šokové deregulaci nájemného, což je způsob, jak sociálně destabilizovat tuto zemi a postihnout půl milionu sociálně slabých domácností. Věřím, že si občané dobře zapamatují jména politiků, kteří svou neodpovědností tento stav nastolují. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Štrait. Připraví se paní poslankyně Kolářová.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přiznám se, že nejsem nadšen ani vládním návrhem občanského zákoníku, ale také ani společnou zprávou, především proto, že se některé vzájemné vztahy nájemce a pronajímatele odsouvají do podzákonných norem. Vzdalujeme se tak od mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které Československo ratifikovalo v roce 1975 a zavazuje současnou Českou republiku, cituji: "Státy, smluvní strany paktu uzavírají právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu zahrnujíc v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt, a na neustálé zlepšování životních podmínek. Smluvní strany podniknou odpovídající kroky, aby zajistily uskutečnění tohoto práva uznávajíce pro dosažení tohoto cíle zásadní důležitost mezinárodní spolupráce založené na svobodném souhlasu". (Konec citátu.)

Mám jediný pozměňovací návrh. Vypustit bod 13. Zdůvodnění. Dosavadní úprava bytové náhrady podle § 712 občanského zákoníku je zcela vyhovující a není třeba ji měnit. Rovnocennost náhradního bytu je limitována místními podmínkami.

Nově navrhovaná dikce § 712 zanáší do zákona doslova netržní prostředí přídělového systému bytů, který je předmětem kritiky. U služebních bytů jde navíc o nesystémový prvek, který rozporuje trh práce a fakticky podruhé diskriminuje zaměstnance, a v případě jeho, i nezaopatřené děti.

Podle poslední novely zákoníku práce je zákonem vymezeným důvodem pro okamžité ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance také zadržování jeho mzdy zaměstnavatelem. Vázat tedy výpověď zaměstnance na ztrátu služebního bytu může být zneužíváno k vydírání ze strany zaměstnavatele. Možnost přidělit byt dokonce v jiné obci je porušením základních občanských svobod uvedených v čl. 14 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

Případné přijetí novely již dnes zakládá možnost podání stížnosti Ústavnímu soudu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Prosím paní kolegyni Kolářovou, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Bláha.

Poslankyně Milena Kolářová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložila pozměňovací návrh k projednávanému návrhu zákona, který projednáváme ve znění společné zprávy, a to pozměňovací návrh ke společné zprávě k dosavadnímu bodu 13 odst. 5. Navrhuji vypustit "jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončí-li nájemný poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele vhodné, rozhodnout, že má nájemce právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt". Odůvodnění. Znamená to, že u neplatičů a u lidí, kteří hrubě porušují pořádek v domě, lze poskytnout, podle mého návrhu, pouze přístřeší. V dosavadní formě je tato věc na zvážení soudu. Nechci rozhodně předjímat nedostatek rozumné úvahy soudců, vím však, že nejde o nic jiného, než o možnost. Na druhé straně je dosavadní praxe taková, že je problém vystěhovat z bytu kohokoli. Míním tím vystěhovat neslušného nájemce slušným majitelem. Nemluvím o neslušných majitelích, kteří si hledají jiné právní kličky; o těch zde nehovoříme. To znamená, že se nedomnívám, že v tomto případě je správné dávat možnost soudům, protože jsme ji nedávali ani v řadě jiných případů, jak je to např. v německém systému. Existuje tady určitý dosavadní systém, určitá praxe. Neudělali jsme to ani jinde, jak říkám.

Tento můj návrh může vypadat asociálně. Každý si jistě představí malé děti, opíjející se rodič, který neplatí, děti s ním půjdou do přístřeší. Domnívám se ale, že tato asociálnost je pouze zdánlivá.

Jsem skutečně přesvědčena, že ten, kdo ostatním nájemníkům hrubě znepříjemňuje život, že ho činí nesnesitelným a kdo neplatí nájemné, měl by být vystěhován, a to samozřejmě ne na ulici, ale do přístřeší. Je to dle mého názoru i v souladu s připravovaným návrhem systému sociální pomoci, protože je třeba rozlišit lidi, kteří jsou sociálně slabí, ale sami se nějak snaží, a potom ty, kteří se prostě nesnaží vůbec. Nájem může platit každý, čímž samozřejmě nepopírám, že existují sociálně slabé skupiny obyvatelstva, ale tady jsou a musí i nadále existovat a musí být ještě dopracovány jiné nástroje, které zajistí, aby skutečně člověk nájem platit mohl. V současné době sociální odbory tuto věc zařídí. Otázku rodiny musíme řešit také v jiných případech. Dejme tedy větší možnosti slušným nájemníkům i slušným majitelům. Patologické jevy se musí vyřešit jiným způsobem.

Nyní si dovolím jenom poznámku k tomu, co tady zaznělo před tím od kolegů, přičemž vynechávám můj pozměňovací návrh. Skutečně se nedomnívám, že tento návrh zákona nějakým způsobem poškozuje slušné nájemníky. Myslím si, že jim vychází zcela vstříc a že skutečně, pokud ho schválíme, je nijak neohrožuje. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Pan kolega Opatřil má náhradní kartu č. 9. Prosím pana poslance Bláhu, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Jaroš.