Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložila procedurální návrh, který by spočíval v tom, abychom stáhli tento návrh zákona pana poslance Bláhy z projednávání této schůze, neboť skutečně nebyla předložena společná zpráva z důvodů, že tento návrh zákona neprojednal ústavně právní výbor, který je k tomuto návrhu zákona výborem garančním, a ani mandátový a imunitní výbor, kterému tento návrh zákona byl přikázán.

Jako další důvod, kterým bych odůvodnila tento svůj procedurální návrh, je i ta skutečnost, že byl podán návrh poslanců Viktora Dobala a dalších pod tiskem 1386. Jedná se o vydání zákona o opatřeních na ochranu veřejného zájmu a domnívám se, že by bylo velmi praktické projednávat oba tyto tisky ve výborech najednou a event. najednou na plénu, což tato sněmovna již několikrát udělala. Velmi vřele bych to doporučila a poprosila bych své kolegy, aby podpořili můj procedurální návrh. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Je to procedurální návrh, ale ještě předtím, než o něm budeme hlasovat, dám příležitost panu poslanci Bláhovi jako představiteli předkladatelů tohoto návrhu zákona. Pak jsem viděl zdviženou ruku pana poslance Wagnera.

Poslanec Jan Bláha: Pane předsedo, vážená sněmovno, jistě mohu chápat určité závěry paní dr. Röschové, nicméně bych rád připomenul jednu drobnost. Stávající jednací řád, pokud je mi známo, v § 71 a 72 nehovoří zásadně o tom, že musí být jednoznačná stanoviska výborů a že musí být společná zpráva, neboť jsou tam použita slova "zejména" výbory dají stanovisko, a nebo "mohou" podat společnou zprávu. Myslím, že toto nemůže být argumentem, zvláště proto, že tento návrh se projednává v této sněmovně již rok a půl a vůle patrně doposud k projednávání zásadního významu ve výborech nebyla. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Beru na vědomí vaši poznámku, pane poslanče, ale to nesmazává procedurální návrh, který paní poslankyně Röschová podala. Slovo má poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, za celou dobu, co jsme předložili návrh zásad zákona, je zde zřejmá nechuť přijmout jakoukoliv verzi. Když to budou navrhovat dva nebo tři, vždy znění bude jiné. Je-li vůle sněmovny přijmout takovýto zákon, ať to sněmovna projeví tím, že bude jednat, neboť nic nebrání tomu kolegům z ODA, aby mohli předkládat svoji verzi jako pozměňovací návrhy. Domnívám se, že je nejvyšší čas, aby tato země měla zákon o střetu zájmů. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně Röschová se hlásí k replice, poté pan poslanec Vyvadil, pan poslanec Matulka.

Poslankyně Anna Röschová: Jenom bych upozornila své vážené kolegy, že o procedurálním návrhu se hlasuje bez rozpravy.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec se hlásil. Předpokládám, pane poslanče, že je to faktická poznámka k této věci. Dám vám příležitost a uvidíme.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vztahuje se to, paní kolegyně Röschová, toliko k vašemu procedurálnímu návrhu. Jestliže obsahem procedurálního návrhu je nepřesná a téměř bych řekl nepravdivá informace a zavádějící, a to se v daném případě stalo, potom mám pocit, že jde o faktickou poznámku. Ústavně právní výbor záměně po několik měsíců se snaží tento návrh zákona neprojednat. Samozřejmě z těchto důvodů vy můžete tento procedurální návrh podávat. Ústavně právní výbor by tento zákon neprojednal nikdy.

Předseda PSP Milan Uhde: Dávám slovo místopředsedovi Vlachovi, který z jednacího řádu má právo promluvit kdykoliv mimo pořadí jako místopředseda sněmovny.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane předsedo, dámy a pánové, jenom doplňující informace. Nepolemizuji vůbec s panem kolegou Bláhou. Má pravdu, co se týká společné zprávy. Nicméně jiné ustanovení jednacího řádu říká, že stanovisko výboru, ať už má jakoukoliv formu, musí být rozdáno 24 hodin před projednáváním normy.

Předseda PSP Milan Uhde: Viděl jsem ještě pana poslance Matulku se hlásit. Prosím, abychom vyslechli jeho poznámku, ale přeruším ji okamžitě, pokud bude anekdotická, a nikoliv faktická.

Poslanec Dalibor Matulka: Nebude anekdotická, pane předsedo. Chci přispět k debatě. Jako kolegyně Röschová chci říci, že skutečně ústavně právní výbor neprojednal tento návrh tisku, musím však říci, ze ústavně právní výbor neprojednal tento tisk nikoliv z toho důvodu, že nemohl, nebo, že by tento tisk nebyl způsobilý k projednávání legislativně, ale proto, že většina ústavně právního výboru měla výhrady k jeho obsahu. Já výhrady mám také a jsem připraven je řešit pozměňovacími návrhy. Kdybych chtěl poukazovat na to, že nelze věc projednávat z důvodů, že to neprojednal ústavně právní výbor, připadal bych si velice nekorektní.

Předseda PSP Milan Uhde: Nelítostně vyhlašuji hlasování o procedurálním návrhu paní poslankyně Röschové. Všichni, kteří chtěli říci své, dostali příležitost. Procedurální návrh byl vznesen, znáte jeho smysl. Ve 400. hlasování o něm rozhodneme.

Kdo tento procedurální návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 400. hlasování skončilo.

Ze 155 přítomných hlasovalo pro 80, 58 proti, 12 se zdrželo a 5 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Bod byl vyřazen a přikročíme k dalšímu bodu, ale je tady poznámka pana poslance Výborného. Dám mu příležitost, aby ji proslovil, poté dám slovo panu poslanci Trojanovi. Má právo jako předseda výboru samozřejmě promluvit ihned.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, dámy a pánové, vyčkal jsem výsledků hlasování, ale cítím se být povinen jako předseda ústavně právního výboru formálně, ale velmi důrazně protestovat proti tvrzení poslance Vyvadila, že ústavně právní výbor tento tisk záměrně neprojednal. To není pravda.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Zdeněk Trojan.

Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, když se nám tak krásně začíná zamotávat problematika vyplývající z jednacího řádu, já si nedokonalosti našeho jednacího řádu dovolím rovněž využít. Využívám práva předsedy poslaneckého klubu vystoupit kdykoliv, i s prohlášením, které nesouvisí s programem schůze.

S ohledem na to, že závěr 26. schůze probíhal za ostentativního nezájmu poslanců, především koaličních, dovoluji si k jejímu průběhu vyjádřit nyní. Slibuji, že to nebude dlouhé vystoupení. Šlo vlastně o schůzi, která skončila dřív než začala. Považuji za možný, nikoliv však férový výklad jednacího řádu sněmovny, který umožnil, aby se stalo to, co se stalo. Je zcela mimo logiku věci, aby podle § 11 odst. 3 bylo možné, aby 1/3 poslanců navrhla svolání schůze a § 13 odst. 3 umožnil schůzi řádným pořadem nenaplnit. Zákonodárcem zařazený § 11 odst. 3 měl jistě umožnit i parlamentní menšině projednání určitých záležitostí Poslaneckou sněmovnou. Dnešní účelové využití nedokonalého jednacího rádu parlamentní většinou však zabránilo projednání závažných problémů naší společnosti na parlamentní půdě. Šlo o stále neřešený požadavek o naplnění kontrolní funkce parlamentu vůči vládě České republiky ve vztahu k plnění programového prohlášení. Část 9 jednacího řádu nazvaná " Kontrolní činnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky" v § 86 říká, že Poslanecká sněmovna projednává zprávy vlády České republiky o plnění jejího programového prohlášení.

Přestože od předložení programového prohlášení vlády Poslanecké sněmovně uplynuly více než 2 roky, dosud se tak nestalo. Vystoupení pana premiéra Václava Klause nenahradilo tuto dlouho požadovanou zprávu vlády. Procedurálně nebylo možné k ní vést rozpravu. Dovoluji si na tomto místě odcitovat text prohlášení politického grémia České strany sociálně demokratické ze 6. 12. 1994, která je vyjádřením stanoviska k jeho vystoupení:

"Politické grémium České strany sociálně demokratické s lítostí a zklamáním přijalo projev českého premiéra v Parlamentu České republiky. Politické grémium konstatuje, že v projevu nebyl zmíněn žádný z podstatných problémů zatěžujících celou společnost, jakým je např. problém korupce, ekonomických mafií a praní špinavých peněz, jakož i obtížná situace mladých manželství a rodin s malými dětmi. Domníváme se, že sebechvála bez jakékoliv kritické reflexe je jen pozůstatkem stylu vystupování představitelů minulého režimu. Očekávali jsme nejen analýzu stavu české společnosti, ale zároveň konkrétní kroky vlády směřující k plnění jejího programového prohlášení. Jakékoli zakrývání našich problémů před veřejností a neumožnění prosazovat kritické názory představitelů demokratické opozice nás tak vrací hluboko do minulosti."

Ostatní navrhované body programu se týkaly aktuálních problémů naší společnosti. Aféry kolem osob spojených s privatizačním procesem jen potvrzují obavy, že vše v této oblasti neprobíhá zcela čistě. Mělo by být zájmem vlády věci objektivně posoudit a vládní koalice by měla na určitý kontrolní mechanismus přistoupit.

Česká strana sociálně demokratická je přesvědčena, že by to bylo i v zájmu občanů této země. Jsme zklamáni neochotou zabývat se touto problematikou, která měla být náplní bodu 2 a 3 navrhovaného programu 26. schůze.

Nepřekvapuje nás proto ani zamítnutí zařazení bodu, který se měl zabývat startem k narušení sociálního smíru v důsledku připravované změny v systému důchodového pojištění, který předložil náš poslanec Wagner.

Děkuji všem, kteří vydrželi a vyslechli mě do konce.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Zdeněk Trojan ukončil svůj projev. Přistoupíme nyní k dalšímu bodu schváleného pořadu, to je

Úvodem těchto několik slov. Zmíněný návrh zákona jsme začali projednávat na 23. schůzi Poslanecké sněmovny. Vyslechli jsme odůvodnění předkládaného návrhu zákona i společnou zprávu a vedli jsme rozpravu, tu jsme však neukončili. Na 24. schůzi nás pověřeny zástupce navrhovatelů poslanec Kozel seznámil s dalším průběhem jednání o zabezpečení nerušeného provozu Národního divadla v Praze a navrhl přerušit projednávání tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny, tj. do této schůze.

Prosím pana poslance Františka Kozla, aby v úvodním slově podal informaci o tom, jak jednání v této záležitosti pokračují. Poté bychom pokračovali v rozpravě. Pan poslanec Kozel se ujímá slova.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zhruba před měsícem podepsalo Ministerstvo kultury a firma Themos memorandum, ve kterém se zavázali do 5. prosince případ, který se vžilo označovat stručným názvem "Voršilky", vyřešit smluvní cestou. Dovolte mi, abych jménem předkladatelů uvedl některé důvody, proč jako předkladatelé tisku 747 dodatek ke kupní smlouvě ze dne 27. 7. 1993 (dále jen dodatek), smlouvu o smlouvách budoucích uzavřenou mezi Ministerstvem kultury a řádem (dále jen S 1), smlouvu o smlouvách budoucích uzavřenou mezi Ministerstvem kultury a Themosem (dále jen S 2), nepovažujeme za řešení případu "Voršilky".

Za prvé - Ministerstvo kultury není oprávněno vystupovat v případu Voršilky jako subjekt smluv, které se týkají majetku, ke kterému nemá právo hospodaření. Ministerstvo kultury je ve vztahu k Národnímu divadlu v postavení zřizovatele, ale v žádném případě nemůže vykonávat právo hospodaření místo oprávněné organizace, kterou je Národní divadlo. Podle platné právní úpravy vykonává právo hospodaření organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění převážně majetek slouží, a toto právo nelze libovolně převádět, a to ani v případě nadřízenosti a podřízenosti. Právní úprava je uvedena v § 64 a následujících hospodářského zákoníku, které se použijí vzhledem k přechodným ustanovením obchodního zákoníku, vyhláška 119/1988 Sb. v platném znění a v kompetenčním zákoně.

To je volná citace z posudku, který byl vypracován Ústavem státu a práva České akademie věd.

Uvedu druhý důvod, proč nepovažujeme smluvní řešení za postačující. Dodatek ke kupní smlouvě nevymezuje pojem budova č.p. 1435 jako nemovitost ve smyslu 119 občanského zákoníku. Citovaný § 119 odst. 2 říká, že "nemovitostmi jsou stavby spojené se zemí pevným základem". Dodatek ke kupní smlouvě v článku 1 říká, že "budova č.p. 1435, která je předmětem prodeje, nemá žádnou podzemní část a končí pod úrovní nášlapných vrstev, které jsou její součástí. Strop pod zemí včetně všech statických a nosných prvků pod touto úrovní již součástí této budovy není."

Jestliže uznáme jako platné oba citované texty, je podle předkladatelů zřejmé, že dodatkem vymezená budova 1435 není nemovitostí. Je proto pochybné, jak mohou řád svaté Voršily Římské Unie a Themos, spol. s r. o., podávat v tomto případě návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Stejně tak je podle našeho názoru velmi nejisté, jaké platné právní kroky mohou na tento právní akt navazovat.

Třetí důvod. Pojem "podzemní objekt", používaný ve smlouvách S 1 a S 2, je naprosto nedostatečně a rozporně vymezen. Smlouva S 1 v článku 2 v bodě 1 prohlašuje, že stát je vlastníkem "podzemního objektu ležícího pod pozemky parcely č. 941, 942, 943, 944/1, 944/2, 944/3, 944/4, zahrnujícího veškeré podzemní prostory pod uvedenými pozemky."

Další smlouva S 2 v článku 1 v bodě 4 prohlašuje, že stát je vlastníkem "podzemního objektu ležícího pod pozemky parcelní číslo 941, 942 a 943, zahrnujícího veškeré podzemní prostory pod uvedenými pozemky".

Stejná smlouva S 2 v čl. 2 v bodě 4 hovoří o tom, že předmětem smlouvy je kromě jiného "podzemní objekt umístěný zčásti na pozemku parcelní číslo 944/2."

Nedostatečnost a rozpornost spatřujeme jako předkladatelé v těchto bodech:

a) Náš právní řád nezná ve smyslu občanského zákoníku věci, které leží pod pozemky. Např. plynovody a ropovody, byť jsou pod zemí, jsou na pozemcích určitých vlastníků. Podsklepená budova, tj. včetně podzemní části, je na pozemku určitého vlastníka.

b) Podzemní objekt ve smlouvě S 1 je definován jako podzemní prostor pod sedmi pozemky, ale smlouva S 2 tentýž objekt definuje jako podzemní prostor pod třemi pozemky. Navíc smlouva S 2 ještě hovoří o tom, že podzemní objekt je z části umístěný na jednom z pozemků.

c) Nikde není doloženo, že tento citovaný podzemní objekt je skutečně ve vlastnictví státu, jak smlouvy deklarují.

Čtvrtý důvod, který vede nás, předkladatele k našemu stanovisku. Zajištění požární únikové cesty z budovy č.p. 1393, t.č. Laterna magika, je provedeno v rozporu s platným trestním řádem. Ve smlouvě S 2 v čl. 3 bodě 3 písm. c) je prostřednictvím věcného břemene řešen problém požární únikové cesty z budovy čp. 1393 tak, že vlastník budovy čp. 1435 nesmí bránit, aby - cituji "v případě krajní nouze bylo možno projít rozhraním mezi budovami za použití lidské síly nebo prostředků, které jsou přímo na místě". Konec citace. Trestní zákoník pak říká v § 14, že - cituji "nejde o krajní nouzi, jestliže by bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak." Konec citace. V našem případě proto není na místě hovořit o krajní nouzi, protože tomuto stavu lze předejít zřízením přesně specifikovaného věcného břemene pro požární únikovou cestu.

Z těchto čtyř důvodů, které jsem uvedl, ale i z dalších důvodů, které zde nejsou uváděny, nepovažujeme jako předkladatelé tisku č. 747 příslušné smlouvy, uváděné na začátku, za řešení případu Voršilky. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Františku Kozlovi. Do otevřené rozpravy zvu paní poslankyni Röschovou, která se přihlásila jako první písemně.

Poslankyně Anna Röschová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, když vycházím ze skutečností, které vyplývají vlastně z přednesu pana předkladatele, dovolím si navrhnout procedurální návrh, který bude znít, aby tento bod byl přerušen a odložen na příští 27. schůzi, tj. schůzi, která bude začátkem února.

Velice stručně si, pane předsedo, dovolím odůvodnit tento svůj procedurální návrh. Pan předkladatel zde vystoupil se svým přednesem a zároveň nám předal písemně každému důvody, proč předkladatelé tisku atd., máte to před sebou. Tyto důvody jsou samozřejmě velmi vážné, tudíž se jeví exekutivní cesta cestou nesnadnou. Domnívám se, že bychom měli přistoupit k parlamentnímu řešení, ale k parlamentnímu řešení, které je v souladu s ústavou a ostatními zákony této země, prostě s ústavním pořádkem. Byla jsem zpravodajem v ústavně právním výboru k tisku 747 a domnívám se, že tento tisk není v souladu s ústavním pořádkem. Také ústavně právní výbor tento tisk nedoporučil, proto navrhuji tento procedurální návrh, abychom se k tisku 747 ještě mohli vrátit a upravit jej tak, aby byl způsobilý k hlasování v Poslanecké sněmovně.

Toto je velmi stručné odůvodnění mého procedurálního návrhu.

Protože se o procedurálním návrhu hlasuje bez rozpravy, jestli dovolíte, pane předsedo a vážení kolegové, prosím vás proto, abych sem nemusela chodit ještě jednou, předložila bych ještě jeden procedurální návrh, který se týká druhého návrhu pana poslance Kozla, který se týká stejného tématu. Zde neexistuje společná zpráva, ústavně právní výbor tento tisk 1192 nedoporučil k hlasování ve sněmovně.

Tady bych si dovolila položit druhý procedurální návrh, aby tento tisk byl stažen z programu této schůze. Jestliže by s tím někdo nesouhlasil, vystoupila bych znovu k tomuto bodu a přednesu tento návrh znovu.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně Röschová podala dva procedurální návrhy. O jednom z nich budeme hlasovat okamžitě bez rozpravy. Předtím vás všechny odhlásím, což jsem právě učinil, a požádám, abyste se znovu přihlásili jako přítomní.

Paní poslankyně Röschová navrhla, abychom projednávaný bod "Návrh poslance F. Kozla a dalších" znovu přerušili do únorové schůze 1995. Je to 401. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, dejte to najevo tím, že stisknete tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo - ze 151 přítomných bylo 85 pro, 54 proti, 10 se zdrželo, 2 nehlasovali. Návrh získal potřebnou většinu, bod byl znovu přerušen a budeme se jím zabývat na únorové, tj. příští schůzi Poslanecké sněmovny.

Přistupuji k bodu

Paní poslankyně Röschová navrhla procedurálně, abychom ani tento bod neprojednávali na této schůzi. Je tu technická poznámka pana poslance Kozla, dávám mu příležitost.

Poslanec František Kozel: Jako jeden z předkladatelů si dovoluji doporučit přijetí tohoto návrhu.

Předseda PSP Milan Uhde: Překladatel se přimlouvá, abychom tomuto návrhu vyhověli. Nevidím žádnou technickou poznámku, která by chtěla poukázat na nepřípustnost hlasování, proto ve 402. hlasování rozhodneme o osudu tohoto procedurálního návrhu.

Kdo jej podporujete, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo - ze 153 přítomných bylo 93 pro, 41 proti, 14 se zdrželo, 5 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Přistupujeme k dalšímu, tj. 33. bodu schváleného pořadu. Je to

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1189, odůvodní ministr vlády pan Igor Němec. Prosím ho, aby se ujal slova. Ostatní prosím o kolegiální přístup, tj. o klid.

Ministr vlády České republiky Igor Němec: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií.

Zákon z roku 1992 o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií významným způsobem pomohl zakotvit základní rysy systému státní podpory v této oblasti, který se blíží západoevropskému pojetí. Zároveň ale tento zákon obsahuje některé nepřesnosti a věcné rozpory, které působí obtíže při jeho výkladu a naplňování.

Nejvýznamnější navrhované změny v novele zákona lze rozdělit do dvou skupin.

1) byla změněna a sjednocena terminologie v souladu s mezinárodními závazky České republiky a sladěny pojmy užívané v tomto i ostatních zákonech, zejména v rozpočtových pravidlech. Pojmy vědecká činnost a vývoj technologií jsou nahrazeny pojmy výzkum vývoj.

Dále jsou vymezeny pojmy institucionální financování a účelové financování v souladu s rozpočtovými pravidly.

Zadruhé se navrhuje upřesnit podmínky poskytování státní podpory. Mezi tyto podmínky do novely navrhuje zařadit povinnost poskytovat veřejnosti základní informace o výzkumu a vývoji prováděném se státní podporou. Daňoví poplatníci mají právo na informaci o nakládání se státními prostředky a vzájemnou informovaností výzkumných pracovníků nebude docházet k neúmyslnému řešení stejných projektů. V novele je navrženo, aby podpora byla poskytována ústředními orgány na základě výsledků veřejné soutěže. Je tak zajištěna rovnost všech právnických a fyzických subjektů v soutěži o získání státní podpory.

Další podmínkou je poskytnutí údajů pro centrální evidenci projektů účelově financovaných ze státního rozpočtu. Cílem je zabránit vzniku duplicit a získat souhrnné údaje o výzkumu a vývoji v České republice.

Mezi některé další drobné změny patří např. upřesnění funkce předsedy rady a vymezení oborových komisí Grantové agentury. Nově je zařazen § 15a, který vymezuje působnost oborových komisí Grantové agentury České republiky. Oborové komise jsou stálými poradními skupinami předsednictva Grantové agentury, které zajišťují posouzení a hodnocení návrhů projektů. Vzhledem k jejich významu pro činnost Grantové agentury se navrhuje začlenit jejich působnost přímo do zákona.

Dámy a pánové, věřím, ze tento návrh, který bude jistě vylepšením v oblasti státní podpory výzkumu a vědy v České republice, přijmete. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministrovi vlády Igoru Němcovi a udílím slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Pavlu Hiršovi. Odůvodní předloženou zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako sněmovní tisk 1347.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já mám zjednodušenou úlohu, protože pan ministr v podstatě řekl to, co jsem chtěl říci já. Chci jenom upozornit, že tato novela je nutná vzhledem k vývoji, který nastal v této oblasti. Formální úpravy sjednocení technologie jsou nutné vzhledem k termínu OECD, kde jsme členy. Konstatuji, že tuto novelu projednal rozpočtový výbor, hospodářský výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, jako garanční výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Všechny výbory se sjednotily na tom, že doporučí Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem vyslovila souhlas s podmínkou dne vyhlášení, kdy zejména výbor garanční přijmul usnesení, že tato novela nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Děkuji za pozornost.