Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Rumlovi za úvodní slovo a ptám se předsedy výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pana Leopolda Zubka, jehož výbor je garančním výborem, zda se chce vyjádřit ke zprávě o projednávání tisku 1562. Je tomu tak, takže ho prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Leopold Zubek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pan ministr Ruml ve svém úvodním slově řekl vše, co bylo potřebné. Já bych snad jen dodal, že z výborů, kterým byl tento tisk přikázán, jej projednaly rozpočtový výbor a náš výbor jako garanční. Ústavně právní výbor jej neprojednal. Oba výbory, které jej projednaly, tak učinily bez připomínek. Jako zpravodaj vám doporučuji, abyste i vy takto přijali tento zákon.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zubkovi a otevírám rozpravu. Zatím jsou přihlášeni poslanci Pavel Šafařík, Oldřich Vrcha a Václav Frank. Jako první vystoupí pan poslanec Pavel Šafařík.

Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, jako poslanec okresu Šumperk bych si dovolil říci pár slov k tomuto zákonu. Občané - doufám - budoucího okresu Jeseník dlouhá léta vnímají absenci blízkých správních orgánů, které jsou ve vzdáleném okresním městě Šumperk. Tuto skutečnost vnímají občané neblaze. Od doby, kdy jsem já začal politicky působit, jsem si to na setkáních s obyvateli tohoto regionu uvědomoval. To, že byl vybrán pouze jeden okres, je myslím správné, protože tato oblast plně odpovídá kritériím, která je třeba klást na vznik nového okresu. Doufám, že to nepovede k nárůstu byrokracie. Proto vás žádám o podporu tohoto zákona. Občané Jesenicka budou jistě váš kladný postoj k tomuto zákonu vnímat dobře. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pavlu Šafaříkovi a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Oldřich Vrcha. Připraví se pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, uvedenému ve sněmovním tisku 1562, doporučuji, aby tento nebyl sněmovnou schválen.

Odůvodnění: Vláda ve své důvodové zprávě vychází z toho, že vytvoření nového okresu Jeseník již předvídal návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územně samosprávných celků.

Jak vyplývá i z Ústavy České republiky, kdy při jejím schvalování byl předložen naší SPR-RSČ návrh, aby v Ústavě byl zakotven český jazyk jako úřední řeč, bylo touto sněmovnou zamítnuto, a to proto, že se již tehdy uvažovalo o vyrovnání tzv. poškození sudetských Němců.

Není tomu tak dávno, kdy na Letenské pláni se prohlašovalo, že v jednotě je síla. Pan prezident T. G. Masaryk prosazoval myšlení, že z nesvorností velké země hynou, zatím co ze svorností malé země vzkvétají. Sami jsme svědky, že Spolková republika Německo se po více než 40 letech sjednotila s tehdejší Německou demokratickou republikou jen a jen proto, aby měla větší sílu a moc. Jaká je jednota státu, který se rozdělil, tj. Československo, jaká je jednota okresu Šumperk, který se dělí, jaká je jednota měst či obcí, které se budou dělit?

Tak jako v letech 1938 - 1939 přišel muž s knírkem pod nosem a ptákem na klopě, který vojenskou silou rozdělil tehdejší jednotné Československo na samostatný Slovenský stát a Protektorát Čechy a Morava - jistě víte dobře, kdo to byl po 50 letech, v roce 1988 - 1989, přichází opět muž a také s knírkem pod nosem a opět s ptákem na klopě. Hádejte, kdo to je! Tento muž zapříčinil rovněž rozdělení jednotného československého státu na Slovenskou republiku a Českou republiku s tím rozdílem, že k dělení státu dochází nikoliv vojensky, ale ekonomicky.

Avšak na rozdíl od svého předchůdce zapomněl na země Morava a Slezsko, neboť - jak jsme předpokládali - mít proti sobě dva by bylo při dalším členění státu velmi obtížné. Proto se raději této moravské otázce již tehdy vyhnul.

Jeho předchůdce říkával: Es kommt der Tag. Sudetenland ist mein Vaterland. Gröfenberg und Freiwaldau und Altvater - es ist meine Heimat. A máme vše dokonáno, jak jsme to předvídali.

Někteří neprozíraví politici v obecních a městských zastupitelstvech si myslí, že dělením se budou mít lépe. Je to velký omyl. Jak v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona je uvedeno, vytvoření nového okresu Jeseník si vyžádá vyčlenění značných prostředků ze státního rozpočtu ve formě jednorázového výdaje na zřízení úřadu s okresní působností ve výši necelé půl miliardy korun a dalších cca 200 mil. korun ročně na provoz úřadu s okresní působností. Toto zatíží všechny daňové poplatníky. Jak okres Šumperk, tak i okres Jeseník nebudou moci býti schopny hospodařit každý samostatně a pak velkoryse přijdou ti, kteří mají výhodu peněz, a za pouhou almužnu si vykoupí tzv. sudetské území.

Toto potvrzuje částečně i vládní návrh zákona v závěru své důvodové zprávy, že skutečně lze počítat s určitým finančním zatížením a také lze předpokládat zhoršenou kvalitu výkonu státní správy a další problémy spolu související.

Závěrem možno dodat - tak jako ten pantáta v 30. letech říkal "Gott mit uns", tak ten dnešní razí obdobné heslo - "KDS s námi v koalici". Nedoporučuji sněmovně z těchto důvodů tento vládní návrh zákona přijmout. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hovořil pan poslanec Vrcha. Prosím, aby se slova ujal poslanec Václav Frank a připraví se pan poslanec Kavan.

Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, kolega Vrcha mi vzal z mého vystoupení část, kde se hovoří o finančních prostředcích. Nicméně úvodem chci upozornit na to, že klub KSČM vytvoření nového okresu Jeseník podpoří. Máme totiž za to, že tato otázka obcí, kterých se to bezprostředně týká, byla velice dobře a objektivně posouzena a vyhodnocena. Výsledek je tedy návrh zákona, který je dnešnímu jednání Poslanecké sněmovny předkládán.

Nicméně si dovolím říci několik poznámek a zakončím je dvěma dotazy na pana ministra, protože nejen já se domnívám, že náklady na zřízení nového okresu budou zřejmě ještě trošku vyšší, neboť již nyní předurčeností zákona bude muset zřejmě okresní úřad Šumperk rozšířit detašovaná pracoviště pro vytvoření nového budoucího okresního úřadu - jak se uvádí v důvodové zprávě - jen o 25 pracovníků.

Zajímá mě trochu i otázka, že právě vytvoření nového okresu bude mít i dopad na finanční zatížení občanů a s tím samozřejmě právnických osob, které se projeví ať už ve změnách evidence motorových vozidel, státních poznávacích značek, evidence občanských průkazů, živnostenských oprávnění a vše ostatní, co s tím souvisí. Lze předpokládat i to, co zde bylo řečeno, že určité přechodné problémy v kvalitě výkonu státní správy zřejmě nastanou. Nicméně při posuzování tohoto návrhu vycházíme z jedné věci.

Ke zřízení nového okresu - jak jsem již řekl - se zřejmě kladně vyjádřily všechny obce na území, jichž se tato změna týká. V potaz byla jistě brána i skutečnost, že zvláštní přírodní podmínky a velká rozloha stávajících okresů Šumperk či Bruntál činila občanům při vyřizování jejich běžných záležitostí v okresních městech - dovolím si to tak říci - mnohdy nepřekonatelné potíže.

Z těchto skutečností vycházejí v podstatě i mé dva dotazy, ani ne tak doporučení či návrh na usnesení. Chci se tedy pana ministra zeptat, protože částky na vytvoření okresu - a pokud budou tvořeny v budoucnosti další - budou rozhodně nemalé, v tomto případě mě zajímá, z jaké kapitoly státního rozpočtu budou prostředky použity. Druhý dotaz - zda je možné z pohledu vlády řešit vznik nového okresu bez dopadů na finanční zatížení občanů a právnických osob. Mám tím na mysli např. stanovení výjimky z poplatků za nutné správní úkony. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Frankovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Kavan. Připraví se pan poslanec Jan Kryčer.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl jeden pozměňovací návrh k tomuto vládnímu návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že není společná zpráva, v § 10 za bod 2 se vkládá nový bod tři, který zní: "3. okres Jeseník v původních hranicích z roku 1959".

Pokusím se krátce zdůvodnit tento svůj pozměňovací návrh. Moravská národní strana samozřejmě prosazuje okresy funkční a malá nepřesnost v projevu pana ministra byla v tom, že se nejedná o okres nový, ale pouze o obnovený původní okres Jeseník. Původní okres Jeseník v původních hranicích.

Hranice původního jesenického okresu respektuje historickou zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Tvoří rozvodí Moravy a Odry, tedy Černé moře a Baltické moře. Je zcela přirozené, že celá tato oblast - za hranice jde po hřebenu dotčeného pohoří - je pochopitelně podstatně hůře přístupná ze Šumperku než z Jeseníku. To hovoří pro obnovení tohoto okresu.

Pokud se týká nákladů, které zde byly předneseny, podle mých informací, se tyto náklady budou blížit již částce 750 800 mil. korun. Nejsou to tedy náklady malé.

Dále bych chtěl podtrhnout, že otázka přičlenění těchto dvou katastrálních území, to znamená katastrálního území Petříkova a katastrálního území obce Ostružné, byla projednávána s určitými nepřesnostmi. Je nutno si uvědomit, že osada Ramzová jako taková, která je rovněž dotčena tímto obnovením původního okresu, neměla nikdy své katastrální území a patřila k obci Horní Lipová. Obec Ostružná měla před rokem 1939 zhruba 500 obyvatel. Po roce 1945 zbyly v této obci asi 4 rodiny po odsunu. Z 98 % byla tato oblast dosídlena a převážná část těchto občanů je velmi pestré různorodé národnosti. Dnešní Ostružná má asi 1 40 - 150 obyvatel. Při zjišťování skutečnosti toho, zda obyvatelé chtějí do okresu Šumperk, či do okresu Jeseník, se zúčastnilo hlasování 30 obyvatel. 20 bylo pro Jeseník, 10 bylo pro Šumperk, přičemž tito lidé, kteří přišli z různých končin světa, nevědí nic o historických skutečnostech tohoto kraje.

Chci říci asi jen tolik, vážené dámy, vážení pánové. Až budete zvažovat přijetí mého pozměňovacího návrhu, Moravská národní strana - jak jsem již zpočátku řekl podporuje vznik, obnovení tohoto okresu, ale za těch podmínek, v původních hranicích a s respektováním historické moravsko-slezské hranice.

Nad panem předsedajícím visí náš státní znak. Tento státní znak představuje tři historické země - Čechy, Moravu a Slezsko. Pokud se hlásíme v Ústavě ke kontinuitě Československa, mají tyto tři země své historické hranice. Prosím, respektujme náš státní znak, symbol naší suverenity. My všichni, vláda, státní úředníci i parlament, protože pokud ani my nebudeme respektovat svůj vlastní státní symbol, nemůžeme očekávat, že tyto symboly budou respektovat druzí, naši sousedé, Němci, Poláci i další. To je všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kavanovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jan Kryčer.

Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych pronesl také několik slov v souvislosti s tímto navrhovaným zákonem. Domnívám se, že reforma státní správy, o které zde mluvíme už od roku 1990, se zatím projevila reálným způsobem pouze v návrhu tohoto zákona, v ničem jiném. Chci zde říci, je zde velký dluh tohoto parlamentu, že na reformě státní správy se zatím příliš nepodílel.

Když mluvíme o okresu Jeseník, rád bych se zmínil o tom, jaká jsou kritéria pro stanovování takovýchto okresů, o kterých se domnívám, že by měly vznikat i nadále. Domnívám se, že Ministerstvo vnitra poněkud podcenilo reformu státní správy v tom smyslu, že nedalo širší prostor žádostem, které byly podle mého mínění zcela oprávněné a z hlediska výkonu státní správy by napomohly daleko efektivnějšímu výkonu státní správy. Budu zcela konkrétní.

Reforma v roce 1960 způsobila, že zvláště na Moravě a ve Slezsku vznikly okresy nadměrné velikosti a z hlediska výkonu státní správy dochází opravdu k velmi neefektivnímu tříštění sil a finančních zdrojů. Domnívám se, že takové členění do budoucna není účelné, a že by se mělo razantněji postupovat směrem k vytvoření dalších okresů, a to i za cenu, která byla kvantifikována částkou, o které jsme zde už dnes několikrát mluvili. Ta částka je totiž pohled pouze z jedné strany. Pohled z druhé strany je dán tím, jaký je náklad výkonu státní správy právě v tom obrovském okrese, jako je například Žďár nad Sázavou, jako je okres Uherské Hradiště a další. Tyto okresy jsou skutečně mamuty a z hlediska evropského nemají skutečně obdoby.

Kritéria okresu jsou stanovena zcela jednoznačně. Takový okres by měl mít zhruba 400 - 700 km čtverečních. Víme, že by měl mít cca 50 tis. obyvatel, víme, co by měl takový okres z hlediska střediskového města obsahovat. Měla by tam být nemocnice vyššího typu, měla by tam být střední škola, měla by tam být jakási solidní dopravní obslužnost, měla by tam být spádovost. Ale to všechno některé bývalé okresy splňují a jejich žádosti leží na Ministerstvu vnitra. V této souvislosti bych se skutečně přimlouval za to, aby právě mamutí okresy, kde výkon státní správy je skutečně velmi špatný a stejně faktickou cestou se v sídlech bývalých okresů objevují články výkonu státní správy, aby se dostalo těmto okresům toho postavení, které měly před rokem 1960. Pokud bych měl jmenovat jen některé, mám na mysli takové jako jsou Kyjov, Boskovice, Uherský Brod, Valašské Meziříčí atd. Myslím si, že v tomto Ministerstvo vnitra trochu zaspalo a byl bych rád, kdyby nastoupený trend nekončil u okresu Jeseník, ale šel dál tak, aby reforma státní správy byla završena co nejdříve.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Kryčerovi. Prosím, aby se slova ujal poslanec Josef Ježek.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že je mojí povinností uvést slova předřečníka na pravou míru. Domnívám se, že jeho jednoznačné tvrzení, že pokud v Evropě nějaký stát zřídí okresy, že musí mít tuto výměru, je naprostý nesmysl. Pokud se seznámíte s poměry ve Spolkové republice Německo i v nových spolkových zemích, zjistíte, že např. nově zřízené okresy v těchto nových spolkových zemích jako je Sasko, jsou většinou stejně velké, ne-li větší, než okresy naše. l v 70. letech, když probíhala ve starých spolkových zemích tzv. Gebietsreform, postupovalo se podobně. Je pravda, že v Rakousku jsou okresy o něco menší, ale v těchto záležitostech se postupuje v každé zemi podle místních poměrů. Jde o to, že velikost existujících okresů našich je závislá na institutu pověřených obecních úřadů, resp. pověřených obcí. Samozřejmě je alternativa, že by se systém výkonu státní správy, okresní úřady a pověřené obecní úřady mohla řešit dejme tomu zřízením většího množství menších okresních úřadů. Toto není rozhodnuto je to otevřený problém a řešení, které vláda navrhuje, to je zřízení okresu Jeseník, se zatím odehrává v rámci soustavy okresů, kterou máme a kterou zatím nenavrhuje nikdo změnit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Ježkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Němčík.

Poslanec Jindřich Němčík: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jsem na rozpacích, zda mám v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními hlásit střet zájmu, neboť jsem se v Jeseníku narodil a prakticky po celý život až na drobné epizody jako vysokou školu, vojnu, případně pobyt v Praze nyní, jsem v Jeseníku žil a tím pádem budu tedy asi trochu jednostranně orientován a budu samozřejmě prosazovat zájmy tohoto regionu, mezi které vznik okresu Jeseník nebo lépe řečeno obnovení okresu Jeseník prakticky v jeho původních hranicích je.

Předseda Svazu měst a obcí, který na Jesenicku vznikl a zahrnuje všechny obce a města tohoto regionu, které by do budoucího okresu měly spadat; který zde mimochodem sedí zde na galerii, vždy při prosazování nového uspořádání říká, že jedete-li z Prahy do Plzně, projedete území tří okresů. V našem současném okrese Šumperk nedojdete ani z jednoho konce na druhý. Přejíždíte přitom horský hřbet, který je často třeba v zimě pro dopravu nedostupný a znamená pro občany regionu Jesenicka skutečně obrovské potíže při jednání s okresními úřady.

To však nevidím jako hlavní důvod pro zřízení okresu. Hlavní důvod vidím v zásadním odlišení regionů a v zásadních rozdílných problémech regionů oproti ostatnímu území okresu.

Hospodářské rozdíly se například projevily při stanovování problematických okresů pro určité druhy pomoci, které by měly snížit třeba hospodářské nebo sociální problémy území.

Byly tedy vybrány čtyři okresy, jejichž parametry nedosahovaly parametrů, které byly v té době právě v regionu Jesenicko, ale tím, že tehdy tento region byl vlastně zmapován v souvislosti s celým okresem Šumperk, samozřejmě nemohla být tato opatření pro Jesenicko uplatněna.

Tyto hospodářské rozdíly jsou i nadále hlavním zdrojem problémů regionu. Občané tohoto regionu předpokládají, že řada z nich by mohla být řešena právě tím, že region bude ustaven jako územní celek státní správy.

Nakonec mi dovolte, abych se zmínil ještě o jedné věci, která podle mého hraje důležitou roli při posuzování, zda okres Jeseník má vzniknout či ne.

Vědomí občanů tohoto regionu je, mohu říci, téměř jednostranně nebo stoprocentně na straně vzniku nového územního celku, tedy okresu Jeseník. Samozřejmě, nikdo nepředpokládá, že samotný tento správní akt vyřeší problémy tohoto regionu. Nicméně, dá se předpokládat, že řada současných obtíží, jak ve správních, sociálních, hospodářských i jiných otázkách bude moci být v rámci tohoto nového celku lépe, důkladněji, a dejme tomu, racionálněji řešena. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Němčíkovi. Hlásí se pan poslanec Křížek. Prosím.

Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, musím se přiznat, že pravděpodobně jde u mne o střet zájmů, protože 34 let žiji na okrese Šumperk. Tím chci říci, že poměry v okresu velmi dobře znám.

Chtěl bych se přihlásit k tomu, co zde řekl můj předřečník i pan kolega Šafařík. Kdo jiný lépe ocení, než obyvatelé Jesenicka, vaši ochotu přiklonit se k tomuto názoru. Dovolím si říci, že vám za to budou nesmírně vděčni. Cesta do úřadu, na okres, to znamená celý den, doslova celý ztracený den.

Chtěl bych se přimluvit i za další soudní okres - okres Zábřeh; z těchto tří okresů se skládá současný okres Šumperk, který je největší v republice. Rovněž občané ze všech obcí bývalého okresu Zábřeh si přejí vytvoření tohoto okresu. Právě z podobných důvodů, jako občané Jesenicka. Chápu, že Jesenicko má přednost. Prosím vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji a rozpravu končím. Prosím pana ministra o jeho vystoupení k námětům, které v rozpravě zazněly.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych se zabývat některými úvahami, které zde někteří poslanci přednesli.

Především bych chtěl odpovědět na dvě otázky poslance Franka. Výdaje na zřízení nového okresu Jeseník samozřejmě budou hrazeny z vládní rozpočtové rezervy. Nedovedu si představit, jak úlevou ze správních poplatků by bylo možné ulevit občanům daného regionu či daného okresu. Není to zapotřebí, protože rozpočet na vznik a nakonec na fungování nového okresu tak, jak je to u jiných okresů, se platí z příslušné kapitoly státního rozpočtu.

Co se týče pana poslance Kavana, k jeho pozměňovacímu návrhu, aby okres Jeseník byl v původních hranicích z roku 1959, chtěl bych upozornit, že v té době bylo 160 okresů, bylo jiné pojetí struktury státní správy. Chtěl bych říci, že pan poslanec Kavan hovořil o tom, že Ministerstvo vnitra jaksi zaspalo. Musím se důrazně ohradit. Ministerstvo vnitra nikdy nespí. (Smích a rozruch v sále.)

My jsme vládě předložili kritéria pro vznik nových okresů. Prvním kritériem byla spádovost území, dostupnost přírodního centra, dostupnost státní správy. Druhým kritériem finanční náklady, tzn. připravenost daného města umístit orgány s působností okresních úřadů. Za třetí to bylo územní kritérium; rozloha, počet obyvatel, počet obcí, soulad hranic okresů s hranicemi vyšších územněsprávních celků. Jako čtvrté bylo kritérium historické.

Na tato kritéria jsme položili všechny požadavky, kterých bylo 49 a kategorizovali jsme žádosti do několika skupin. V té první byl bezesporu okres Jeseník. Nakonec byl navržen i jako základní stavební jednotka vyššího územně samosprávného celku. Ve druhé kategorii byl návrh na zřízení okresů Valašské Meziříčí, Rumburk a Český Brod, pokud se nemýlím. Ve třetí kategorii byly ty zbývající. Žádosti byly seřazeny podle významnosti a podle toho, jak se přibližovaly či vzdalovaly kritériím.

Vládá velice vážně projednávala aplikaci daných kritérií na jednotlivé žádosti a rozhodla nakonec, že jediný okres, se kterým bude souhlasit jako s vytvořením nového okresu, bude okres Jeseník. Nicméně mi uložila jako ministrovi vnitra, abych připravil materiál, který je v současné době zpracováván a vláda by jej měla projednat ještě do léta. Měl by zajistit větší dostupnost občanů; větší dostupnost státní správy občanům, která se dá zajistit jak změnou hranic okresů, rozšířením přenesených působností z oblasti státní správy na samosprávu u pověřených obcí; anebo vznikem různých detašovaných pracovišť okresních úřadů.

Jak je tomu např. již nyní - jsou oddělení, která vydávají pasy a víza i v neokresních městech, v některých neokresních městech dokonce funguje detašované pracoviště okresního soudu atd. Nám se zdá tento postup daleko nejenom levnější, ale i organizačně jednodušší. To znamená, že jsme si jenom tak neřekli Jeseník a dali jsme to jedno slovo do zákona. Tomu všem u předcházela velice pečlivá analýza celé této problematiky.

Tím jsem myslím vyčerpal i dotazy pana poslance Kryčera, promiňte, pan poslanec Kryčer říkal, že Ministerstvo vnitra zaspalo, ne pan poslanec Kavan. Na závěr bych chtěl říci, že nepodporuji názor pana poslance Franka. Co se týká změny historické zemské hranice, ta se přece nemění tím, jestli ten okres vede tudy nebo jinudy. Takovou moc zase nemáme, abychom měnili historii. Historická hranice zůstane tam, kde je. Historicky tam byla Morava, tam bylo Slezsko, Ostružná byla v okrese Šumperk. Jednoznačně bylo osobně jednáno se starostou obce Ostružná, jestli si tato obec přeje být v novém okresu Jeseník, tak jako si to přáli a vyslovili s tím souhlas všichni starostové těch dvaceti tří obcí, které by měly tvořit nový okres Jeseník. My jsme samozřejmě nedělali nic svévolně. Celý seznam obcí je pouze k informaci, protože to je kompetence vlády, měnit území okresů. Ale dali jsem ho tam právě proto, aby bylo jasné, že vláda nic svévolně nerozhodla. Vše bylo projednáváno osobně s představiteli místních samospráv. Takže já bych ani nesouhlasil s tím, aby se jakkoliv území okresu měnilo, protože to bylo velice pečlivě zvažováno.

Poslední poznámku osobní. Já jsem osobně navštívil Jeseník. Jel jsem ze Šumperku do Jeseníku přes horský hřeben Červenohorské sedlo. Mohu vám říci, že ti občané, kteří bydlí na druhé straně toho hřebenu, mají velice daleko do okresního města Šumperk. Myslím si, že v tomto případě zřízení nového okresu je zcela namístě.

Tolik mé poznámky a prosil bych Poslaneckou sněmovnu, aby návrh novely schválila tak, jak byl předložen. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Janu Rumlovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj Leopold Zubek.

Poslanec Leopold Zubek: Vážený pane předsedající, v rozpravě vystoupilo osm poslanců a z rozpravy zazněl jeden jediný pozměňovací návrh, a to pana poslance Kavana, který navrhuje okres Jeseník v původních hranicích z roku 1959. Osobně se domnívám, že toto nepřísluší tomuto zákonu, protože - jak už pan ministr řekl - vymezení okresů přísluší vládě. Takže chápu mapku a seznam obcí, které jsou doloženy v důvodové zprávě, jako informaci poslancům, nikoli jako součást návrhu zákona. Domnívám se, že ani o tomto návrhu nelze hlasovat. Doporučil bych, abychom přistoupili k hlasování o návrhu zákona jako celku.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Kavan se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že jsem dostatečně objasnil podstatu svého pozměňovacího návrhu. Předložil jsem ho, trvám, aby bylo o něm hlasováno...

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, já se s dovolením zeptám, kde o něm má být hlasováno, v rámci čeho? Já tady mám návrh zákona, který zní, že se v § 1 0 za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: okres Jeseník. - Já jsem z vašeho vystoupení nezaznamenal, kam máme co doplnit.

Poslanec Petr Kavan: Já jsem to říkal, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že neexistuje společná zpráva, říkal jsem: do tohoto bodu, okres Jeseník v původních hranicích z roku 1959. - To, co řekl pan ministr, bych jenom upřesnil v tom, že původní hranice okresu jsou úplně stejné až na to, že ta část Moravy, která vždycky byla moravská, tímto rozhodnutím je přičleněna do Slezska. To znamená Ostružná a Petříkov.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za doplnění. Prosím pana společného zpravodaje, protože je-li tomu tak, jak poslanec Kavan právě teď objasnil, myslím si, že bude nejjednodušší o tom rozhodnout hlasováním, než vést spor, jestli to lze nebo nelze. Buďte tak hodný a předneste jeho návrh. Připomínám, že jsem vás mezi tím odhlásil a prosím vás o novou registraci.