Poslankyně Hana Tomanová: Nikoli, můžeme
hlasovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní
tedy budeme hlasovat.
Nejdříve si vás dovolím odhlásit
a poprosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat
o vládním návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků
a žáků škol ozbrojených sil a jejich
odpovědnosti za škodu ve znění zákona
č. 308/1993 Sb., podle sněmovního tisku 1652,
upraveného připomínkami společné
zpravodajky.
Zahájil jsem 313. hlasování a ptám
se, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 66, proti nikdo
a zdrželo se 6 poslanců.
Tím jsme se vyrovnali s dalším bodem podle
schváleného pořadu. Děkuji panu ministrovi,
děkuji paní kolegyni Tomanové.
Nyní podle schváleného programu je dalším
bodem
K doplnění zprávy nyní vystoupí
předseda Poslanecké sněmovny pan Milan Uhde.
Předseda PSP Milan Uhde: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně a kolegové,
chci doplnit svou zprávu o toto sdělení:
Dne 20. června jsem dostal dopis tohoto znění:
"Vážený pane předsedo, v příloze
Vám zasílám usnesení mandátového
a imunitního výboru č. 22 ze dne 16. června
1995, jímž výbor zaujal stanovisko, o které
jste požádal svým dopisem čj. 1301 z
roku 1995 ze dne 17. března t. r. S pozdravem Miroslav
Čerbák, předseda mandátového
a imunitního výboru Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky."
V příloze bylo usnesení - nejsem si jist,
zda všichni mají toto usnesení před
sebou. Pokud nemají, přečtu je, je to několik
řádků.
"Usnesení z 22. schůze mandátového
a imunitního výboru Poslanecké sněmovny
č. 22 ze dne 16. června 1995 k obvinění
poslanců Ivana Maška a Pavla Severy ředitelem
BIS z porušení státního tajemství.
Mandátový a imunitní výbor Poslanecké
sněmovny
I. v souvislosti s čl. 27 odst. 2 Ústavy CR a ustanovením
č. 28 zákona ČNR č. 36 z roku 1989
Sb., o poslancích ČNR v platném znění
konstatuje, že nejsou dány podmínky pro trestní
nebo kárné stíhání poslanců
Ivana Maška a Pavla Severy.
II. Pověřuje předsedu mandátového
a imunitního výboru sdělit toto stanovisko
předsedovi Poslanecké sněmovny.
Podepsáni Miroslav Čerbák, předseda
mandátového a imunitního výboru, Pavel
Hirš, ověřovatel mandátového
a imunitního výboru."
Domnívám se, že jsem povinen sněmovně
oznámit, že toto vyplynulo z opatření,
které jsem podnikl.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Ke zprávě o opatřeních předsedy
Poslanecké sněmovny otevírám rozpravu.
Nikdo se do ní nehlásí, takže ji končím
a navrhuji přijmout toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí
zprávu o opatřeních předsedy Poslanecké
sněmovny za dobu od 23. května do 19. června
1995, podle sněmovního tisku 1812, a přednesenou
informaci."
Zahájil jsem 314. hlasování a ptám
se, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 74 poslanců,
nikdo nebyl proti, zdržel se 1 poslanec.
Tím jsme se vyrovnali s bodem 35 podle schváleného
programu.
Nyní následuje poslední bod dnešního
jednání, kterým je
K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení rozpočtového
výboru, jehož součástí je i návrh
usnesení Poslanecké sněmovny.
Výklad k předložené zprávě
podá místopředseda vlády a ministr
financí pan Ivan Kočárník. Prosím,
pane místopředsedo vlády, ujměte se
slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, váženy pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, vláda na své schůzi
31. května projednala a schválila Zprávu
o plnění státního rozpočtu
ČR za I. čtvrtletí a současně
mě pověřila, abych výsledky rozpočtového
hospodaření za uvedené období zdůvodnil
Poslanecké sněmovně.
Především mi dovolte říci, že
po posouzení dosažených výsledků,
které jsou podrobněji komentovány ve zprávě,
hodnotí vláda celkový ekonomický vývoj,
jakož i hospodaření veřejných
rozpočtů v 1. čtvrtletí letošního
roku, jako uspokojivé. Týká se to především
hodnocení ukazatelů charakterizujících
vývoj ekonomiky.
Po úspěšném vývoji v roce 1994
lze říci s plnou odpovědností, že
i v 1. čtvrtletí letošního roku odpovídal
vývoj české ekonomiky trendům, s nimiž
vláda pro tento rok počítá.
Vývoj v prvních měsících jednoznačně
potvrdil nastoupené růstové tendence jako
důsledek pokračující transformace
ekonomiky. Spolu s růstem celkové ekonomické
aktivity, dokumentovaným růstem hrubého domácího
produktu, je zřetelný i vzestup výkonu hlavních
odvětví.
K rozhodujícím charakteristikám vývoje
v uplynulém období patří zejména
růst hrubého domácího produktu, který
proti stejnému období minulého roku vzrostl
o 3,9%. Dále pak zřetelný růst průmyslové
výroby, která vzrostla o 6%, za leden až duben
činí toto zvýšení 5%.
Dále produkce stavebnictví, která se zvýšila
o 9,6% pokud vezmeme leden až duben, je to 8,6%.
Maloobchodní prodej vzrostl o 4,6%.
Rovněž v zásadě jako uspokojivý
hodnotí vláda vývoj cen. Hladina spotřebitelských
cen vzrostla v porovnání se stejným obdobím
loňského roku o 9,3%. I nadále je relativně
nízká míra nezaměstnanosti, která
koncem března klesla na 3,1%, ke konci května na
2,8%. Jako určitý projev zrychlujícího
se ekonomického růstu je možno označit
i vývoj v oblasti obchodní bilance, kde dochází
k poněkud rychlejšímu narůstání
deficitu obchodní bilance, než jsme předpokládali.
Souvisí to nepochybně s vyšším
ekonomickým růstem, s poptávkou domácí,
která roste poměrně značně
a je saturovaná kromě nabídky z domácí
ekonomiky dovozem.
Chtěl bych říci, že k pozitivním
věcem patří dále skutečnost,
že směny kurs naší koruny je i nadále
stabilní. Celkově tak ekonomický vývoj
v České republice v uplynulém období
v zásadě potvrdil předpoklady, z nichž
vláda vycházela při stanovení záměrů
pro rok 1995.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dovolte mi, abych vás v další
části svého vystoupení seznámil
s výsledky hospodaření státního
rozpočtu. Jak již bylo řečeno, vláda
hodnotí výsledky dosažené v 1. čtvrtletí
letošního roku jako uspokojivé. K 31. březnu
vykázal státní rozpočet přebytek
ve výši 6,5 mld. Kč, celkové příjmy
rozpočtu byly za 1. čtvrtletí naplněny
zhruba 24,1% celkového rozpočtu a byly zhruba o
11% vyšší než příjmy v loňském
roce. Celkové výdaje byly čerpány
na 22,5% a byly rovněž vyšší zhruba
o 7% než v loňském roce. V těchto dosažených
výsledcích se odráží dosavadní,
v té době relativně nízké čerpání
výdajů, kde se projevuje sezónní vliv
především u kapitálových výdajů,
které byly za 1. čtvrtletí čerpány
na 13,5%.
Vývoj v dalších měsících
potvrzuje, že rozpočtovému hospodaření
je třeba věnovat soustavnou pozornost. Ke konci
dubna se přebytek státního rozpočtu
snížil na 1,7 mld. Kč, čerpání
výdajů za tento měsíc vzrostlo o 9,6%
bodu a přiblížilo se plnění příjmů.
Výsledky za měsíc květen vykazují
přebytek 2,9 mld. Kč a je určitý předpoklad,
že - dnes máme 28. června že zhruba obdobný
výsledek bude i ke konci měsíce června,
jakkoliv jsou poslední dva dny v letošním roce
trochu atypické, protože dobíhají doplatky
do konce června daně z příjmů
právnických osob, takže se můžeme
nadát i určitých překvapení
v posledních dvou dnech.
Chtěl bych zdůraznit, že je třeba ocenit,
že rozhodující příjmová
položka daňové příjmy se vyvíjí
v souladu s předpoklady rozpočtu, kde daňové
příjmy jsou plněny lépe než tomu
bylo v loňském roce. Je tomu zejména díky
dani z přidané hodnoty.
Dovolte mi několik slov i k hospodaření okresních
úřadů a obcí. Toto hospodaření
- bráno ekonomicky - bez zapojení vlastních
zdrojů a použití půjček, úvěrů
a komunálních obligací, skončilo k
31. březnu přebytkem 3,3 mld. Kč, proti stejnému
období loňského roku byl tento výsledek
o 2,7 mld. Kč lepší. V loňském
roce ke konci 1. čtvrtletí činil přebytek
pouze 600 mil. Kč. Podle posledních známých
údajů k 30. 4. činil přebytek na účtech
místních rozpočtů 1,8 mld. Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, tolik ve stručnosti k vývoji
v prvních měsících letošního
roku. Chci vás na závěr znovu ujistit, že
vláda věnuje soustavnou pozornost vývoji
ekonomiky i vývoji v oblasti státního rozpočtu.
Doporučuji vám, abyste zprávu za 1. čtvrtletí
schválili.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a ministru financí.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového
výboru pan poslanec Tomáš Ježek.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
ministře, vážení kolegové, rozpočtový
výbor se na svém zasedání 7. června
zabýval zprávou vlády o plnění
státního rozpočtu České republiky
za 1. čtvrtletí letošního roku a doporučuje
Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí
zprávu vlády o plnění státního
rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí
1995.
K tomu bych si ještě dovolil připomenout, že
v rozpočtovém výboru je k dispozici stanovisko
Nejvyššího kontrolního úřadu
ke zprávě vlády o plnění státního
rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí,
které je uloženo v kanceláři tajemníka.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu. O slovo se přihlásil
pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající,
pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte
mi k předkládanému tisku 1776 Zpráva
vlády o plnění státního rozpočtu
za 1. čtvrtletí 1995 pouze dvě poznámky
a návrh na doplnění usnesení Poslanecké
sněmovny.
První poznámka. Vláda podle už "evergreenovského"
scénáře vyjadřuje své uspokojení
nad údajnou makroekonomickou stabilitou země, k
jejímž kladům připisuje i dynamizaci
přílivu zahraničního kapitálu.
K tomu je nutno poznamenat, že příliv zahraničního
kapitálu se jeví naopak v současných
podmínkách jako destabilizující prvek
naší současné ekonomické scény.
Pouze 1,17 mil. amerických dolarů - to je údaj
za 1. čtvrtletí letošního roku - činí
přímé kapitálové investice.
Dále jako převažující část
zahraničního kapitálu představuje
krátkodobý kapitál, je to 1,17 mld. amerických
dolarů z celkového aktiva kapitálového
účtu 1,87 mld. dolarů. Tyto údaje
jsou získané z České národní
banky. Portfoliové investice zpravidla představují
jen změnu vlastníků akcií a obligací.
Jde tedy spíš o akviziční než investiční
kapitál a převažující část
přílivu kapitálu je i tak reprezentovaná
úvěry podnikům a bankám. Podniky je
využívají, protože jsou levnější
než úvěry domácích bank. Zahraniční
banky tak mají při velkém rozdílu
v úrokové míře i při nižších
sazbách vyšší zisk než doma. Jenže
krátkodobé peníze jsou peníze "horké",
to je takové, které se při snížení
důvěry v prosperitu České republiky
mohou rychle stáhnout, což může vést
k obdobné situaci, jaká byla například
před několika týdny v Mexiku.
Druhá poznámka. Vládě i poslancům
parlamentu jsou nepochybně známa fakta týkající
se obchodní bilance České republiky, která
se od poloviny roku 1994 vyvíjí pro nás velmi
nepříznivě. Saldo obchodní bilance
je záporné a navíc toto záporné
saldo měsíčně dynamicky roste, zejména
v průběhu I. pololetí letošního
roku. V předložené zprávě vlády
o plnění státního rozpočtu
za I. čtvrtletí letošního roku se na
straně 3 uvedená situace hodnotí jako "závažný
problém, který by v dlouhodobější
perspektivě mohl vést k nerovnováze platební
bilance a ohrozit zájem zahraničních investorů
i stabilitu měnového kurzu".
K uvedené situaci se několikrát vyjádřili
zodpovědní vládní činitelé,
avšak bez valného výsledku na změnu
stavu. Kritické stanovisko zaujala rovněž Česká
národní banka, která volá po společné
koordinaci činnosti s vládou České
republiky. V minulém týdnu Česká národní
banka vyhlásila některá opatření
k omezení přílivu a neutralizaci zahraničního
krátkodobého kapitálu, např. zvýšila
diskontní a lombardní sazby, přitlačila
na povinnost dát vyšší povinné
minimální rezervy komerčním bankám
apod.
Domnívám se, že tato svým způsobem
již alarmující situace v platební bilanci
negativně ovlivní jak státní rozpočet
tak vývoj ekonomiky v letošním roce a bude
mít zároveň nepříznivý
dopad mezi zahraničními investory a svým
způsobem může zpochybnit pověst České
republiky u solidních obchodních a finančních
partnerů v zahraničí.
Chtěl bych se pana ministra Kočárníka
zeptat, jaké výše dosáhlo záporné
saldo obchodní bilance v současnosti a případně
jaký vývoj očekává vláda
do konce roku 1995 a jestli vláda nebo ministerstvo financí
přijaly ve spolupráci s Českou národní
bankou opatření nápomocná pro řešení
současné nepříznivé situace
tohoto trendu. Domnívám se, že jde o závažný
problém dlouhodobějšího charakteru,
o jehož průběžném řešení
by měli být poslanci informováni.
Předkládám proto návrh na doplnění
usnesení Poslanecké sněmovny k tisku 1776,
což je Zpráva vlády o plnění
státního rozpočtu České republiky
za I. čtvrtletí 1995. Doporučuji původní
text usnesení "Poslanecká sněmovna bere
na vědomí Zprávu vlády o plnění
státního rozpočtu za I. čtvrtletí
1995" označit jako bod 1 a doplnit nový bod
2. Celý návrh usnesení by pak mohl mít
tuto podobu:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu
1. bere na vědomí Zprávu vlády o plnění
státního rozpočtu České republiky
za I. čtvrtletí 1995;
2. žádá vládu České republiky,
aby vzhledem k nepříznivém u vývoji
platební a obchodní bilance České
republiky v roce 1994 a 1995 přijala konkrétní
opatření ke změně této situace
včetně proexportních opatření
a informovala o nich do 30. září 1995 Poslaneckou
sněmovnu."
Domnívám se, že je možno o jednotlivých
bodech tohoto návrhu usnesení hlasovat samostatně.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se dále hlásí kolega Wagner.
Má slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, pane ministře,
dámy a pánové, v předprázdninové
atmosféře se nedomnívám, že by
bylo rozumné (i když téma by to vyžadovalo(učinit
rozbor nikoliv tak optimistický a nikoliv tak závislý,
jak to učinil pan ministr a jak nám to vláda
předložila. Nehodlám vás ovšem
zdržovat. Hodlám pouze v několika málo
minutách vyslovit to, co vysloveno být musí,
aby bylo zřejmé, že optimismus vlády
samozřejmě není na místě.
Při projednávání tohoto bodu v rozpočtovém
výboru jsme se chovali podobně a doporučili
jsme v podstatě zprávu vzít na vědomí.
Pane ministře, již můj předřečník
položil řadu otázek, které jsou relevantní.
Já chci tyto otázky pouze doplnit. Váš
výklad vycházel z velmi prosté logiky, z
logiky prvního čtvrtletí. Avšak před
ním byl nějaký vývoj a po něm
též je nějaký vývoj. Hodnotit
jedno čtvrtletí a hodnotit je rozpočtově
je velmi jednoduché a ti, kdo u nějakého
rozpočtu seděli, vědí, že zejména
I. čtvrtletí obvykle nestojí za řeč.
Ale přesto - v logice věcí je zcela zřejmý
vývoj, porovnáváte-li čísla,
která dlouhodobě ukazují vývoj naší
ekonomiky. Z nich plyne, že vývoj hrubého domácího
produktu a vývoj disponibilních příjmů
obyvatelstva je v obráceném poměru než
by měl být. To je ukazatel nepříznivý.
Avšak na druhé straně lze usuzovat něco
i z toho, jaký je vztah mezi přírůstkem
hrubého domácího produktu v cenách
roku 1984, tedy ve stálých, a v cenách běžných
a jaký je poměr masy produktů v běžných
cenách a ve stálých cenách. To vše
vyvolává obavy. Nechci zdržovat, proto neuvádím
čísla, která koneckonců všichni
máme.
A ještě mám jednu odtažitou otázku,
která nemusí být až natolik odtažitá.
Pane ministře, guvernér Národní banky
učinil jistá opatření. Já se
ptám, jestli se uvažuje i o tom, jak postupují
komerční banky v některých svých
aktivitách. Je obecně známo z historie vážných
ekonomických událostí tohoto století,
jakých výsledků došly různé
ekonomiky poté, co např. komerční
banky poskytovaly úvěry, např. jen na nákup
akcií.
Rád bych se zeptal, jestli se sledují i takovéto
okolnosti a jestli je brán třeba ohled na názor
zahraničních expertů, kteří
myslím - už v tomto směru nemlčí
na vývoj v České republice.
To bylo jen několik poznámek na okraj. Doufám,
že bude příležitost při projednávání
obsáhlejšího tématu než je jeden
kvartál a které dá větší
materii, aby se ukázalo, že obavy opozičního
poslance nebyly malicherné.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Hlásí
se ještě někdo o slovo? Není tomu tak.
Rozpravu končím a táži se, zda se chce
na závěr vyjádřit místopředseda
vlády. Ano, pan ministr se ujímá slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Já bych
chtěl reagovat na příspěvky, které
přednesli poslanci Recman a Wagner. Především
bych chtěl říci, že to, že došlo
k obnovení růstu české ekonomiky,
k obnovení růstu i v jednotlivých odvětvích,
je věc, která je mimo jakoukoliv diskusi a která
je nesporně úspěchem. Potom, co ztratila
Česká republika rozpadem trhu RVHP a potom, co došlo
ke druhému poptávkovému šoku rozdělením
republiky, dochází k vzestupné dráze
hlavního růstového agregátu, kterým
je hrubý domácí produkt. Ukazuje se, že
tato růstová dráha bude pokračovat,
že růst hrubého domácího produktu
bude vyšší než jsme předpokládali
v letošním roce. Číslo, které
je za první čtvrtletí publikováno,
ukazuje, že růst by měl být mezi 3,5%
- 4% v letošním roce, čili je to o něco
více než jsme předpokládali při
sestavování rozpočtu na letošní
rok. Umožňuje to prognózovat růst na
příští rok v úrovni více
než 4%. Předpokládáme, že růst
by se pohyboval v příštím roce někde
kolem 4,3%.
Čili toto nesporně hodnotíme jako pozitivní.
Pokud jde o obchodní bilanci, předběžný
výsledek - protože výsledky jsou všechny
předběžné - ke konci května je
pasivní saldo 38 mld. Kč. Na to se ptal pan poslanec
Recman. Čísla ke konci června budou k dispozici
zhruba v závěru července, zhruba touto dobou,
kdy bude dopracována celá celní statistika
za měsíc červen.
Už jsem tady ve sněmovně nebo v rozpočtovém
výboru, už nevím přesně, říkal,
že jsme počítali s tím, že bude
vývoj v obchodní bilanci pasivní. Počítala
s tím i Česká národní banka.
Je to dáno tím, že růst ekonomiky, požadavky
na restrukturalizaci, dovoz technologií apod. s sebou nesou
nutně zvýšenou poptávku po dovozu. To
bylo koneckonců i založeno do rozpočtu na letošní
rok. Toto pasivum obchodní bilance je větší,
než jsme předpokládali, nicméně
i růst je větší, než jsme předpokládali.
Když si vezmete celou bilanci hrubého produktu, která
byla publikována teď v poslední době
statistickým úřadem, zjistíte, že
poptávka nebo domácí užití roste
tempem 15% srovnatelně. Je-li růst nabídkové
strany samozřejmě nižší, není
nic jiného, než že ten zbývající
výpadek je kryt dovozem této domácí
poptávky. To je evidentní.
Myslím, že je velmi potěšitelné,
že podle údajů Českého statistického
úřadu ze struktury hrubého domácího
produktu plyne, že největší přírůstky
v rozdělení hrubého produktu, když si
vezmete spotřebu domácností na poptávkové
straně, spotřebu vlády, tvorbu hrubého
kapitálu, přírůstek zásob,
potom export - import, tak největší dynamiku
má tvorba fixního kapitálu. Čili dochází
k dovozu investic, dochází k dovozu strojů
a zařízení, což vytváří
samozřejmě velmi dobré předpoklady
pro zvýšení exportu ve středním
období, nikoli okamžitě, ale pro zvýšení
exportu ve středním období a tím i
k lepšímu vztahu v té obchodní bilanci.
Sám o sobě problém financovatelnosti schodku
obchodní bilance není v této podobě
žádným dramatickým problémem
u nás v současné době, protože
celková bilance běžného účtu
platební bilance není tak dramaticky schodková.
Navíc teď bude hlavní turistická sezóna,
kdy příjmy z turistiky, tranzitu atd. jsou významnou
položkou bilance běžného účtu,
které pokryjí podstatnou část tohoto
výpadku. Nicméně vláda má ve
svém permanentním programu analyzování,
monitorování tohoto vývoje.
Pokud jde o otázku, kterou jsem dostal od pana poslance
Wagnera, k opatření České národní
banky. O tom bych mohl hovořit delší dobu,
nechci zdržovat Poslaneckou sněmovnu. V zásadě
jde o opatření dvojího typu. Jednak jde o
opatření, které svazuje celkově snaha
centrální banky o minimalizaci inflace, o nepřipuštění
inflačního vývoje, který by byl tažen
poptávkově u nás. Banka má představu
o tom, že je třeba udržet vývoj peněžní
zásoby u nás v určitém koridoru 14
až 17%. Toto je trochu diskusní otázka, protože
v neustálených poměrech transformující
se ekonomiky je veličinou, která je velmi obtížně
odhadovatelná, rychlost oběhu peněz, protože
ne všechny transakce, které obsluhují peníze,
jsou spojeny s pohybem produktu, ale jsou zde i majetkové
transakce, takže tady jistá vůle v peněžní
zásobě je.
Ta druhá část opatření je namířena
proti přílivu krátkodobého kapitálu.
Mám tím na mysli limitování otevřených
pozic komerčních bank včetně sjednocení
povinných minimálních rezerv, které
nepochybně určitou část likvidity
odčerpají tak, aby nedošlo k přehřívání
nabídky peněz. Nikoli přehřívání
ekonomiky, protože o přehřívání
ekonomiky se v žádném případě
při růstu 3,9% hovořit nedá.
Centrální banka v rámci svého bankovního
dohledu samozřejmě monitoruje i veškeré
operace komerčních bank. Já nemám,
pane poslanče, přístup do bankovního
dohledu, to je ve výlučné kompetenci České
národní banky, která se zabývá
bankovním dohledem, nicméně vím z
některých komerčních bank, že
mají právě zakázáno poskytovat
úvěry na nákup akcií, dokonce i na
ručení akciemi apod. Takže věřím
tomu, že tento problém centrální banka
hlídá.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu místopředsedovi a prosím, aby se závěrečného
slova ujal zpravodaj výborů pan kolega Tomáš
Ježek.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji, pane
místopředsedo. V rozpravě vystoupili dva
poslanci, z nichž první, pan kolega Recman, předložil
návrh, pan poslanec Wagner žádný návrh
nepředložil. Pan kolega Recman předložil
návrh, kdy první část je totožná
s návrhem rozpočtového výboru a druhá
část ho rozšiřuje. Ve druhé části
pan kolega Recman navrhuje, aby Poslanecká sněmovna
požádala vlád u, aby vzhledem k nepříznivému
vývoji platební a obchodní bilance ČR
v letech 1994 - 1995 přijala konkrétní opatření
ke změně této situace včetně
proexportních opatření a informovala o nich
do 30. září 1995 Poslaneckou sněmovnu.
Zároveň pan kolega Recman navrhl hlasovat po částech,
takže budeme-li nyní hlasovat o té jeho první
části, hlasujeme tím zároveň
o návrhu rozpočtového výboru.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Budeme
hlasovat. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste
se znovu zaregistrovali. Budeme nyní hlasovat o první
části návrhu kolegy Recmana, která
je shodná s návrhem rozpočtového výboru.
Poslanec Tomáš Ježek: Je shodná
s návrhem rozpočtového výboru, tudíž
jsem pro, pan ministr financí samozřejmě
také.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 315. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 106, proti 2, zdrželi
se 2 poslanci.
Poslanec Tomáš Ježek: S druhou částí
usnesení jako zpravodaj nesouhlasím, ani pan ministr
financí nesouhlasí, neboť je to v rozporu s
hospodářskou filosofií vlády.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
316. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 28, proti 61,
zdrželo se 24 poslanců.
Tím jsme projednali další bod podle schváleného
programu. Děkuji panu místopředsedovi vlády
a ministru financí, děkuji společnému
zpravodaji kolegovi Ježkovi.
Dámy a pánové, konstatuji, že jsme projednali
poslední bod dle schváleného programu dnešního
dne.
Upozorňuji na některé organizační
pokyny. Schůzi zítra zahájíme v 9.30
a dovolím si zopakovat schválený program
pro zítřejší den.
1. Novela trestního řádu, hlasování.
2. Důchodové pojištění.
3. Doprovodný důchodový zákon.
4. Spotřební daň, hlasování.
5. Daň z příjmů, hlasování.
6. Novela rozpočtových pravidel.
7. Zpráva o činnosti organizačního
výboru.
Předtím však předseda Poslanecké
sněmovny svolává na 9.00 zítra organizační
výbor. Přeji pěkný den.