Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Zahájil jsem hlasování č. 330. Ptám
se, kdo je pro třetí návrh pana poslance
Čapka. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
143 pro, nikdo proti, 12 se zdrželo. Návrh byl přijat.
Poslanec Miloslav Výborný: Poslanec Libor
Novák (1962) přednesl to, co ministr spravedlnosti
nazval komplexem pozměňovacích návrhů.
Domnívám se, ze se jedná o návrh jediný.
Rád bych si to u poslance Nováka ověřil.
Z gestikulace patrno, že také on tomu tak rozumí.
Tento návrh nebyl projednáván ve výborech.
Ministr spravedlnosti ho podpořil ve svém závěrečném
vystoupení. Já jej důtklivě také
doporučuji k přijetí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Zahájil
jsem hlasování č. 331. Ptám se, kdo
je pro návrh poslance Libora Nováka. Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Pro 152, nikdo proti, zdrželi se 3 poslanci, návrh
byl přijat.
Poslanec Miloslav Výborný: První návrh
poslance Výborného ministr podpořil. (Zpravodaj
Miloslav Výborný jej podporuje také.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Rozhodneme
v hlasování č. 332. Kdo je pro přijetí
prvního návrhu poslance Miloslava Výborného?
Kdo se proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Hlasování skončilo.
153 pro, nikdo proti, 3 se zdrželi. Návrh byl přijat.
Poslanec Miloslav Výborný: Totéž
platí o druhém návrhu poslance Výborného.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Rozhodneme v
hlasování č. 333, které jsem právě
zahájil. Táži se, kdo je pro druhý návrh
poslance Výborného. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování skončilo.
Výsledek - pro 150, nikdo proti, zdrželi se 3 poslanci.
Návrh byl přijat.
Poslanec Miloslav Výborný: Poslankyně
Hana Marvanová navrhla ve společné zprávě
k čl. III, kde je obsaženo nové znění
§ 34 b(, o použití agenta, ve 4. odst. slovo
"vrchního" nahradit slovem "krajského".
Týká se to příslušnosti soudů.
Tento návrh ministr spravedlnosti podpořil a odkázal
také na stejně souhlasné stanovisko ministra
vnitra. Tento nově formulovaný § 34 b(byl předmětem
obsáhlého jednání branného
a bezpečnostního výboru. Byl jsem tomuto
jednání přítomen. Vím, že
branný a bezpečnostní výbor dospěl
k té formulaci, která se nakonec objevuje ve společné
zprávě po dost složité diskusi, celkem
jednoznačným hlasováním, možná
i jednomyslným.
Znovu opakuji, že stanovisko ministra je k tomuto pozměňovacímu
návrhu poslankyně Marvanové pozitivní
a že výbor branný a bezpečnostní
dospěl k tomuto závěru, tak jak dospěl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Zahájil
jsem hlasování č. 334. Ptám se, kdo
je pro. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Pro 91, proti 25, zdrželo se 42. Znamená to, že
návrh byl přijat.
Hlásí se pan poslanec Jaroš v tuto chvíli.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedající, navrhuji stáhnout můj
pozměňovací návrh, jako legislativně
nedokonalý.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Myslím
si, že bude korektní vyhovět návrhu
pana poslance Jaroše.
Táži se, kdo souhlasí se stažením
jeho návrhu, ať to dá najevo patřičným
způsobem v hlasování č. 335. Kdo je
proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
právě skončilo.
Výsledek - pro 149, 2 proti, zdrželi se 4. Návrh
byl přijat.
Poslanec Miloslav Výborný: V rozpravě
pak ještě vystoupil poslanec Oldřich Kužílek,
který vysvětloval, proč branný a bezpečnostní
výbor dospěl k tomu textu ustanovení §
34 b(zákona o Policii a kritizoval pozměňovací
návrh poslankyně Marvanové. Sám však
žádný pozměňovací návrh
nepřednesl.
Tím jsme vyčerpali hlasování o všech
pozměňovacích návrzích, tak
jak byly tyto návrhy v rozpravě předneseny.
Je možno přistoupit k hlasování o zákonu
jako o celku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Souhlasím.
Paní a pánové, budeme hlasovat o celém
vládním návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
140/1961 Sb., trestní zákon, zákon č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním,
trestní řád, zákon ČNV č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky a zákon
č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních
úřednících, podle sněmovního
tisku 1675, ve znění společné zprávy
výborů Poslanecké sněmovny, podle
sněmovního tisku 1803 a schválených
pozměňovacích návrhů.
Rozhodneme v hlasování č. 336. Ptám
se, kdo je pro. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Výsledek - 126 pro, 3 proti, 29 poslanců se hlasování
zdrželo. Konstatuji, ze návrh novely byl přijat.
Děkuji panu ministru Jiřímu Novákovi
a panu společnému zpravodaji Miloslavu Výbornému.
Tím jsme projednali další bod sedmého
jednacího dne 32. schůze.
Můžeme přistoupit k projednávání
bodu
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1574. K návrhu zákona nebyla vypracována
společná zpráva výborů, ale
zpráva o projednání návrhu zákona
ve výborech. Byla nám rozdána jako sněmovní
tisk 1801. Z pověření vlády předložený
návrh zákona odůvodní ministr práce
a sociálních věcí pan Jindřich
Vodička. Prosím ho, aby se ujal slova. Dámy
a pánové, žádám o klid.
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
váženy pane ministře, dámy a pánové,
vláda předložila Poslanecké sněmovně
k projednání návrh zákona, který
představuje zásadní koncepční
změnu našeho důchodového systému.
Než přikročím k podrobnějšímu
odůvodnění předloženého
návrhu zákona, dovolte mi nejprve stručné
vysvětlení, proč je změna stávajícího
důchodového systému nutná.
Současná soustava důchodového zabezpečení
vznikla počátkem 50. let a její principy
v podstatě platí dodnes. Řada nedostatků
této soustavy byla zřejmá již ve 2.
polovině 80. let, avšak k jejich odstranění
nepřispěl ani platný zákon o sociálním
zabezpečení, který nabyl účinnosti
dnem 1. října 1988.
Od roku 1988 se konstrukce výpočtu důchodů
nezměnila a obsahuje nadále výraznou redukci
příjmů započitatelných pro
výpočet dávek. Systém sám o
sobě neobsahuje žádná pravidla, která
by reagovala na rychlý ekonomický vývoj a
sociální změny od roku 1990.
Statické pojetí systému ve svých důsledcích
vedlo i k vytváření rozdílu mezi důchodci,
kterým byly přiznány důchody v různých
obdobích. Po roce 1989 byla ke zmírnění
nedostatků současného důchodového
systému přijata řada opatření,
kterými byly řešeny dílčí
problémy, jako např. zrovnoprávnění
osob samostatně výdělečně činných,
odstranění osobních důchodů
a preferovaných pracovních kategorií či
problém starodůchodců. Dílčí
opatření však nemohla vyřešit zásadní
problémy současného systému, a proto
je nutné podstatným způsobem změnit
celý důchodový systém.
Budoucí důchodový systém musí
být především schopen reagovat na nastalé
i probíhající ekonomické změny
a očekávaný demografický vývoj
tak, aby důsledky těchto trendů byly přiměřeným
způsobem rozděleny jak v čase, tak i mezi
jednotlivé skupiny obyvatel. Přitom je třeba
vycházet ze solidarity mezi ekonomicky aktivním
i a těmi, které již společnost uznala
práce neschopnými.
Důchodový systém však musí být
založen též na solidaritě občanů
s vyššími příjmy s občany
s příjmy nižšími spočívající
v tom, ze při stejných příspěvkových
sazbách občané s vyššími
příjmy dostávají ze systému
relativně méně než občané
s nižšími příjmy. Míra obou
těchto forem sociální solidarity je věcí
společenského konsensu.
Vláda předložila Poslanecké sněmovně
návrh, který v průměru zachovává
současnou úroveň důchodů v
základním systému, zajišťuje pro
občany s nižšími a středními
výdělky dostatečnou úroveň
příjmů se státem garantovaného
základního důchodového systému
a umožňuje větší diferenciaci ve
výši důchodů v závislosti na
výši zaplacených příspěvků.
Navrhuje současně upravovat poměr mezi počtem
příjemců důchodů a těmi,
kteří na důchody přispívají,
a to především postupným zvyšováním
věkové hranice pro odchod do starobního důchodu.
Tyto základní teze nového důchodového
systému mi dovolte nyní podrobněji vysvětlit
a odůvodnit. Pokud jde o výši důchodů,
navrhuje se zachovat relaci průměrného starobního
důchodu k průměrné čisté
mzdě na současné úrovni, t. j. cca
56 %. U občanů s výdělky nižšími,
než je průměrný výdělek
z pracovní činnosti, však tato relace bude
podstatně vyšší. Výše důchodu
se bude skládat ze dvou složek, a to ze základní
výměry a z procentní výměry.
Základní výměra bude stanovena pevnou
částkou - navrhuje se 680 Kč. Procentní
výměra bude závislá na délce
doby pojištění a výši dosahovaných
příjmů. Výše procentní
výměry bude činit za každý rok
pojištění 1,5 % výpočtového
základu, který bude odpovídat zhruba 1,25násobku
dnešního průměrného redukovaného
měsíčního výdělku. Na
rozdíl od současného stavu se bude při
stanovení procentní výměry přihlížet
i k době pojištění před 18. rokem
věku.
Pro účely výpočtu důchodů
se navrhuje skutečné příjmy dosažené
v každém kalendářním roce rozhodného
období indexovat v závislosti na růstu všeobecného
vyměřovacího základu, t. j. v podstatě
v závislosti na růstu průměrné
mzdy. Nyní se přihlíží pouze
ke skutečně dosaženým výdělkům.
Částku, do níž se bude započítávat
osobní vyměřovací základ a
dosavadní částky pro redukci příjmů
se navrhuje zvýšit. Na rozdíl od současného
stavu nebude stanovena maximální započitatelná
částka. Kromě toho částky redukce
nebudou stanoveny trvale, ale budou podle stanovených kritérií
průběžně zvyšovány. Zavádí
se tedy pružná redukce oproti dosavadnímu stavu,
kdy se výdělky redukují podle neměnných
pásem upravených naposledy v roce 1988.
Rozhodné období, z něhož se stanovují
příjmy - a které je nyní desetileté,
se navrhuje postupně prodloužit až na 30 let.
V prvém roce účinnosti nového zákona
by bylo rozhodné období ještě desetileté
a za každý rok účinnosti zákona
by se prodlužovalo o 1 rok. Prodloužením rozhodného
období se sleduje podstatně delší zohlednění
faktické pracovní aktivity občanů.
V novém systému důchodového pojištění
nebudou stanovena na rozdíl od současného
stavu žádná omezení výše
důchodu nebo souběhu důchodů pevnou
částkou nebo procenty.
Pokud jde o podmínky nároku na důchod, navrhuje
se především změna u věkových
hranic pro odchod do starobního důchodu. Otázka
zvýšení těchto hranic je již několik
let diskutována a jsou různé názory
na to, kdy se zvyšováním začít
a jakým způsobem. Vlastní záměr
však zpochybňován není. Je třeba
si uvědomit, že čím později se
k tomuto jistě ne populárnímu opatření
přistoupí, tím bude muset být zvyšování
rychlejší.
Nové vědecké demografické výzkumy,
s jejichž závěry byli seznámeni i poslanci,
potvrzují nejen nezbytnost realizace návrhů
předložených vládou, ale ukazují
naléhavost řešení. Přitom z demografických
prognóz vyplývá, že i přes zvýšení
věku odchodu do starobního důchodu nedojde
ke zkrácení doby pobírání tohoto
důchodu. Naopak po roce 2007 se tato doba, která
je v současné době jedna z nejdelších
na světě, bude dále prodlužovat.
Nejnovější demografické projekce, které
již zohledňují vývoj po roce 1989, ukazují,
že průměrný věk dožití
u mužů se již v roce 1993 ve srovnání
s rokem 1990 zvýšil téměř o 2
roky.
Vláda navrhuje zvyšovat věkovou hranici pro
nárok na starobní důchod postupně,
t. j. o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce
u žen za každý rok od účinnosti
nového zákona. Přitom bude zachována
ve světě dost neobvyklá úprava diferencované
věkové hranice zen podle počtu vychovaných
dětí. Při uvedeném postupném
zvyšování věkové hranice bude
činit v roce 2007 důchodový věk pro
muže 62 let a pro ženy 57 až 61 let.
V této souvislosti je třeba uvést, že
dosavadní snížení věkové
hranice pro nárok na starobní důchod při
získání stanovené doby zaměstnání
první pracovní kategorie se zachovávají
až do 31. prosince 2016. Odchod do starobního důchodu
však bude za stanovených podmínek možný
i před dosazením obecných věkových
hranic.
Zde se možnosti odchodu do předčasného
starobního důchodu ve srovnání s dosud
platným stavem ještě rozšiřují,
neboť se navrhuje pro tento odchod až tříletá
lhůta před dosažením obecné věkové
hranice, a to bez jakýchkoliv podmínek. Každý
občan se tak bude moci svobodně rozhodnout, zda
odejde do důchodu dříve, nebo naopak později.
Samozřejmě s patřičným dopadem
na výši svého důchodu.
Nově se definuje plná invalidita, a to jako trvalá
nebo dlouhodobá ztráta nebo pokles schopnosti soustavné
výdělečné činnosti alespoň
o 80%. Zachovává se nynější typ
invalidity, kdy je občan schopen pro zdravotní postižení
soustavné výdělečné činnosti
jen za zcela mimořádných podmínek.
Upouští se však od tzv. stavovské invalidity.
Jedním z koncepčních záměrů
je odstranit ze základního systému všechny
preference a uplatňovat v něm jen podmínky
jednotné pro všechny občany. Stavovská
invalidita je jednou z takových preferencí, která
by měla být řešena mimo rámec
základního systému, např. penzijním
připojištěním. Pro poživatele dosavadních
stavovských invalidních důchodů se
však při přechodných ustanoveních
navrhuje určitá ochrana.
Pokud jde o částečné invalidní
důchody, dochází k zásadní
změně spočívající v
tom, že pokles výdělku jako důsledek
snížené pracovní schopnosti nebude podmínkou
uznání částečné invalidity.
K uznání částečné invalidity
se bude vyžadovat pokles schopnosti soustavné výdělečné
činnosti z důvodů dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu alespoň o polovinu. Pro výši
částečného invalidního důchodu
se navrhují zavést dvě pásma, takže
důchod bude poskytován i při menším
poklesu výdělků než dosud.
Dosavadní důchody sociální, manželek
a zvýšení důchodů z důvodu
jediného zdroje příjmu návrh zákona
nepřejímá, neboť neodpovídají
předpokládané koncepci. Již přiznané
nároky však budou zachovány s tím, že
důchody sociální a manželek budou nadále
považovány podle věku jejich poživatelů
za důchody starobní nebo invalidní. Zvýšením
důchodů z důvodu jediného zdroje příjmu
se sloučí s důchodem, se kterým je
dosud vyplácen, a bude s ním nadále tvořit
jeden celek.
Do základního systém u důchodového
pojištění se nepřejímá
ani důchod za výsluhu let, který svou povahou
patří spíše do penzijního připojištění.
Od účinnosti navrhovaného zákona se
bude důchod za výsluhu let považovat podle
věku jeho poživatele za starobní důchod
nebo částečný invalidní důchod.
Nebude tedy zrušen bez náhrady.
Z dalších navrhovaných úprav je třeba
zmínit sjednocení podmínek nároků
na vdovský a vdovecký důchod, rozšíření
okruhu náhradních dob, t. j. dob postavených
na roveň dobám pojištění, např.
doba péče o dítě se bude hodnotit
v rozsahu 4 let místo dosavadních 3 let, a zavedení
institutu dobrovolného pojištění, a
to v rozsahu až 10 let.
Paní poslankyně, páni poslanci, návrh
zákona se významně dotýká nejen
důchodů nově přiznávaných,
ale i důchodů vyplácených, neboť
stanoví kritéria pro jejich zvyšování.
Tato kritéria budou přitom dopadat jak na důchody
přiznané po účinnosti zákona,
tak na důchody přiznané před účinností
navrhovaného zákona. Vyplácené důchody
se navrhuje zvyšovat již při vzrůstu cen
aspoň o 5% od posledního zvýšení
důchodů oproti současnému stavu, kde
je kritériem pro zvýšení důchodů
vzrůst životních nákladů o 10%.
Tím se v podstatě zkrátí interval
mezi jednotlivými zvýšeními důchodů.
Navíc pokud dojde ve dvou letech před rokem, v němž
se důchody zvyšují, k růstu průměrné
reálné mzdy, zvýší se důchody
ještě nejméně o jednu třetinu
tohoto nárůstu mzdy.
Nový zákon přináší řadu
nových úprav, které ne vždy musí
znamenat u jednotlivých občanů výhodnější
nároky ve srovnání s dosavadním stavem.
V zájmu ochrany pojištěnců se proto
v přechodných ustanoveních zákona
navrhuje, aby po dobu 10 let byla výše důchodů
stanovena jak podle nových, tak podle dosavadních
předpisů. Tento dvojí výpočet
bude provádět orgán sociálního
zabezpečení rozhodující o nároku
automaticky, to je bez žádosti, a přiznán
bude důchod vyšší.
Navíc se stanoví, že v případě
získání aspoň jednoho roku zaměstnání
první nebo druhé pracovní kategorie se bude
provádět tento dvojí výpočet
až do 31. prosince 2016.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, na závěr mi dovolte zdůraznění
hlavního záměru předloženého
návrhu zákona. Zákon byl koncipován
tak, aby zastavil klesající úroveň
dávek, zaostávání úrovně
důchodů za příjmy občanů
ekonomicky aktivních a zvyšování nákladů
na systém v důsledku rostoucího počtu
příjemců dávek, to je, aby dosavadní
ne již plně funkční systém důchodového
zabezpečení se změnil v nový systém,
který by byl dostatečně dynamický,
pružný a finančně únosný
i pro příští generace. Vláda
je přesvědčena, že důvody pro
změnu dosavadního důchodového systému
jsou závažné a ze nový systém
ve svém souhrnu představuje jednoznačně
pozitivní krok. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Jindřichu Vodičkovi a žádám
zpravodaje garančního výboru, tedy výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví pana
poslance Jindřicha Němčíka, aby se
ke zprávě o projednání návrhu
ve výborech vyjádřil.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
chtěl bych vás seznámit s projednáváním
vládního návrhu zákona o důchodovém
pojištění - tisk 1574 - ve výborech
Poslanecké sněmovny, který máte předložen
jako tisk 1801. Jak již pan předsedající
řekl, vzhledem k výsledku projednávání
nebylo možné sestavit společnou zprávu,
a proto vám je tento výsledek předkládán
jako zpráva o projednání vládního
návrhu zákona o důchodovém pojištění.
Návrh zákona projednal výbor pro sociální
politiku a zdravotnictví, výbor hospodářský
a výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu s výsledkem
doporučujícím Poslanecké sněmovně
vládní návrh zákona projednat.
Ústavně právní výbor tento
návrh zákona projednal, aniž by přijal
konečné usnesení. Vyslovil však souhlas
s některými připomínkami, které
máte obsaženy ve zprávě.
Zemědělský výbor bere vládní
návrh na vědomí.
Výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí, výbor
petiční pro lidská práva a národnosti,
rozpočtový výbor a zahraniční
výbor přerušily projednávání
vládního návrhu zákona a branný
a bezpečnostní výbor po projednání
nepřijal žádné usnesení.
Vzhledem k této skutečnosti navrhuji, pane předsedající,
aby tak jako jsme to učinili v obdobných případech
byl vládní návrh zákona o důchodovém
pojištění projednáván ve znění
usnesení garančního výboru, tedy výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jindřichovi Němčíkovi
a souhlasím s tím, že je třeba hlasováním
rozhodnout, v jakém znění se bude návrh
zákona projednávat. Zazněl tady návrh,
aby se návrh projednával ve znění
garančního výboru.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás
vzhledem k migraci ve sněmovní síni odhlásil
a požádal o novou registraci. Paní a pánové,
dávám hlasovat.
Kdo souhlasí s návrhem poslance Jindřicha
Němčíka, abychom projednávali zákon
ve znění zprávy garančního
výboru. Zahájil jsem hlasování č. 337.
Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo výsledkem 99 pro,
12 proti, zdrzelo se 9.
Odsouhlasili jsme tedy návrh pana poslance Němčíka
a domnívám se, že v tuto chvíli mohu
otevřít rozpravu. Je tomu tak, nejsou námitky.
Do rozpravy se přihlásila zatím desítka
poslanců, někteří již dlouho
před začátkem schůze. Snažím
se dodržet pořadí tak, jak byly přihlášky
doručovány do Kanceláře Poslanecké
sněmovny.
Jako první vystoupí pan poslanec Dalibor Štambera,
druhá paní poslankyně Eva Fischerová,
třetí pan poslanec Pavel Šafařík,
čtvrtý Miroslav Raška, dále Martin Syka,
Hana Lagová, Hana Orgoníková, Josef Janeček,
Jaroslav Štrait. To je pořadí.
Vidím ruku pana poslance Grosse, takže mu dávám
slovo v již otevřené rozpravě.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane
předsedo, pane místopředsedo, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
vznesu určitou procedurální nebo možná
lépe řečeno technickou námitku vůči
tomu, jak byla rozprava v této fázi zahájena.
Na začátku schůze pan předseda sněmovny
s trochou ironie oznamoval, že jsem se přihlásil
v nezvykle brzkou dobu do rozpravy před zahájením
schůze a ve stejný den, tedy asi před 20
dny se přihlásila i moje kolegyně paní
poslankyně Eva Fischerová. Nyní se dozvídám,
že někdo provedl takovýto neobvyklý
akt s ještě trochu větší dávkou
a provedl to zřejmě ještě dříve
než my.
Byl bych velice nerad, kdyby skutečnost byla trochu jiná
a kdyby zajištění prvního místa
v rozpravě bylo součástí jakýchsi
dohod pro zajištění podpory tohoto zákona
ve sněmovně. Proto bych se velice rád zeptal
pana předsedy sněmovny, jakým způsobem
se pan kolega Štambera přihlásil do rozpravy,
kdy a komu. Po zodpovězení bych se když tak
ještě přihlásil do rozpravy.