Poslanec Miroslav Čerbák: Pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, mandátový a imunitní výbor
jednal ve věci udělení souhlasu k trestnímu
stíhání poslance Jana Vika celkem třikrát.
21. 7. a dnes v poledne a dnes po přerušeni schůze.
Dospěl k usnesení, které máte před
sebou, ale které přesto bude lépe pro stenozáznam
přečíst.
Usnesení mandátového a imunitního
výboru z 25. července 1995 ve věci žádosti
o udělení souhlasu k trestnímu stíhání.
1. Dne 18. července 1995 byla Poslanecké sněmovně
podána žádost o udělení souhlasu
k trestnímu stíhání poslance Jana
Vika, narozeného 7. 4. 1969, ve věci podezření
ze spáchání trestného činu
šířené poplašné zprávy
podle § 199 odst. 1 trestního zákona.
2. Mandátový a imunitní výbor po zvážení
všech okolnosti doporučuje Poslanecké sněmovně,
aby v souladu s ustanovením § 4 písm. n) zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
ČNR v platném znění, vyslovila souhlas
s návrhem usnesení Poslanecké sněmovny,
který v této věci mandátový
a imunitní výbor předkládá.
Návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna podle článku 27
odst. 4 ústavního zákona 1/1993 Sb., Ústava
České republiky a § 4 písm. n) zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
ČNR v platném znění dává
souhlas k trestnímu stíhání poslance
Jana Vika, narozeného 7. 4. 1969, pro skutek spočívající
v tom, že jmenovaný dne 6. 6. 1995 uzavřel
s tiskárnou Mír, a. s. v Praze 10 smlouvu o vytištění
"Informace spolkové vlády pro vedení
sudetoněmeckého landsmanschaftu" pro Sdružení
pro republiku - Republikánskou stranu Československa
a dne 3. 7. 1995 předal tiskárně písemné
materiály pro tisk, přičemž zástupci
Sdružení pro republiku - Republikánské
strany Československa převzali celý náklad
1 milionu výtisků a dne 13. 7. 1995 a později
byl leták rozšířen téměř
ve všech krajích České republiky a v
Praze, v čemž vyšetřovatel Úřadu
vyšetřování hl. m. Prahy spatřuje
trestný čin šíření poplašné
zprávy podle § 199 odst. 1 trestního zákona.
3. Mandátový a imunitní výbor pověřuje
poslance Miroslava Čerbáka, aby seznámil
Poslaneckou sněmovnu se stanoviskem výboru k této
věci.
Miroslav Čerbák, předseda mandátového
a imunitního výboru, Jiřina Pavlíková,
ověřovatelka mandátového a imunitního
výboru.
K tomu bych chtěl čistě technicky dodat,
že jsme v této věci vyslechli vyjádření
místopředsedy sněmovny Jana Kasala a vyslechli
jsme informaci majora Kašpera z Úřadu pro vyšetřování
hlavního města Prahy. Na zvláštní
žádost sděluji, že hlasování
v mandátovém a imunitním výboru vyznělo
tak, že 9 poslanců hlasovalo pro, 2 proti, 1 se zdrzel
hlasování a 1 nehlasoval.
Dovolte, abych nyní pokud možno krátce zdůvodnil
tento návrh usnesení. Je třeba říci,
že problém, který řešil mandátový
a imunitní výbor a problém, který
bude řešit sněmovna, není problém
jednoduchý. Domnívám se, že se mohu
dopustit této impertinence - poněvadž jsem
se sám mylně domníval, že můj
názor je jednoznačný od samého počátku
- a že tedy mohu říci, že tento problém
je jednoduchý pouze pro jednoduše uvažující.
Těch aspektů, které je třeba zvážit,
je mnoho. Není to vlastně jeden problém,
jsou to problémy dva. Je to problém obsahu dotyčných
letáků a je to problém imunity poslance Jana
Vika.
Ohledně obsahu letáků byla v mandátovém
a imunitním výboru poměrně výrazná
shoda. Paní poslankyně Petra Buzková tyto
letáky označila za politický zločin
nejen ve výboru, který je neveřejný,
ale i v tisku, takže to mohu říci. Já
jsem to označil za politické svinstvo, poněvadž
nejsem dáma. Problém je v tom adjektivu "politický
zločin, politické svinstvo". Tím se
dostáváme do té roviny, co vlastně
má hájit poslanecká imunita, co má
chránit.
Když to vezmu postupně, tak jako první se objevil
názor, že každý trestný čin,
který je politicky motivovaný, by měl být
chráněn poslaneckou imunitou. Je to názor,
který byl opakovaně i v novinách a který
je nepochybně nesmyslný, poněvadž tím
bychom tolerovali veškerý terorismus nebo naprostou
většinu světového terorismu, tolerovali
bychom většinu atentátů.
Tato teze se dá vylepšit přidáním
adjektiva "verbální". Čili pokud
řekneme, že poslaneckou imunitou by měl být
chráněn každý verbální
trestný čin politicky motivovaný, zní
to již lépe, a zase to není celá pravda.
Verbálních trestných činů politicky
motivovaných je celá řada. Na začátku
té škály je císař pán,
mouchy a hostinský Palivec. To je jednoduchý případ,
kde bych hlasoval proti vydání poslance. Na opačném
konci této škály a teď mi dovolte určitou
nadsázku - je verbální vyjádření
"tři - dva - jedna - pal!", Pokud za tímto
verbálním vyjádřením následuje
pět vteřin poté výbuch granátu
na tržišti. Já se domnívám, že
je potřeba, aby tato sněmovna posoudila, zda po
tomto verbálním trestném činu, který
dnes projednáváme, může dojít
dnes, zítra nebo za rok k dopadu granátu, kamene
nebo baseballové pálky. V tom vidím nebezpečnost
tohoto činu. A potom v těch podpisech, které
tam jsou uvedeny, které ten čin pro mě činí
v podstatě více nepřijatelný. Pokud
by byl podepsán Jan Vik, pokládal bych to sice za
nekorektní, ale přece jen za určitý
způsob politického boje.
Dnešním rozhodnutím můžeme vytvořit
dva precedenty. Podle mého názoru bohužel oba
poněkud riskantní pro demokracii.
První precedent - poslance Vika vydáme. Tyto názory
padly ve výboru a pokládám je ne za zcela
nelegitimní. Pokud dnes vydáme poslance Vika za
tento čin, kde máme záruku, že příště
státní moc nevydá jiného poslance
za čin méně odpudivý a později
třeba pouze za ostrou kritiku vlády? Teď uvádím
argumenty, které padaly a které nevnímám
jako zcela nelegitimní.
Druhý možný precedent - opět s rizikem
pro demokracii poslance Vika nevydáme. Nevydáme
poslance Vika, ale vydáme signál, že tato společnost
je ochotna tolerovat tento způsob politického jednání.
A dovedu si představit celou řadu následků.
Pokud zůstanu v pokleslém žánru tohoto
letáku, tak se mohu dočkat "oficiálních"
dokumentů podepsaných prezidentem Clintonem, Jacquesem
Chirakem, Johnem Majorem nebo zveřejnění
smlouvy o interrupcích mezi KDU-ČSL a Svatým
Otcem.
To všechno je možné, pokud neřekneme,
že tento způsob politického soupeření
je nepřijatelný. Tam vidím to druhé
nebezpečí pro demokracii. To je důvod. Proč
budu hlasovat ve shodě s doporučením mandátového
a imunitního výboru.
Nechci vás dlouho zdržovat. Stručně
bych zrekapituloval dva základní důvody,
o kterých se domnívám, že vystihují
většinový názor mandátového
a imunitního výboru.
Politický boj, či spíše soupeření,
užil bych raději toto slovo v duchu jednoho fejetonu
Karla Čapka, má své hřiště,
na kterém se střetávají myšlenky,
lidé a kde se dějí fauly. Není to
hřiště, kde by se hrálo podle pravidel
Gutha Jarkovského, ale je to hřiště,
kde dochází ke střetávání
názorů.
Není žádoucí, aby stát přísně
reguloval, co je v politickém soupeření přípustné
a co není. To by byla špatná cesta. Domnívám
se ale, že je žádoucí a že je nezbytné,
aby tato sněmovna řekla, že toto je hřiště
pro politické soupeření a tady je hranice,
a za tou hranicí už není hřiště,
ale stoka. Tam už by se hrát nemělo.
Druhý důvod. Tato civilizovaná země
ve středu Evropy má překvapivě mnoho
intolerancí. Intolerancí náboženských,
nacionálních, rasových. Foukat pod oheň
národnostní intolerance, nevraživosti a nenávisti
v tomto evropském prostoru a v této době,
pokládám za nemravné a neodpovědné
a pod zvučným pseudonymem i za zbabělé
a opovrženíhodné.
To jsou zhruba důvody, proč mandátový
a imunitní výbor doporučil přijmout
usnesení, které jsem vám přečetl.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Miroslavu Čerbákovi.
Oznamuji, že do rozpravy je písem ně přihlášeno
6 poslanců. Protože jsem zaznamenal návrh pana
poslance Václava Exnera, předsedy poslaneckého
klubu KSČM, na desetiminutovou přestávku,
během které by si kluby měly příležitost
rozmyslet své stanovisko po předložení
návrhů, jež jsme právě vyslechli,
ptám se pana poslance Exnera, zda trvá na svém
návrhu. Ano, pochopil jsem, že trvá.
Proto vyhlašuji 15minutovou pauzu. Prosím o dochvilnost.
V 17.10 zahájíme rozpravu, která bude spět
k závěrečnému hlasování.
Děkuji.
(Schůze přerušena v 16.55 hodin.)
(Schůze po přestávce zahájena v 17.23
hodin.)
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, zahajuji rozpravu. V rozpravě požádal
jako první o udělení slova k procedurálnímu
návrhu pan poslanec Jaroslav Novák, který
promluví jménem svého politického
klubu.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi, abych v souladu s jednacím řádem Poslanecké
sněmovny požádal o to, aby bylo umožněno
promluvit v rozpravě poslanci bývalého Federálního
shromáždění a předsedovi Sdružení
pro Republiku dr. Sládkovi. Děkuji. (Smích
v sále.)
Předseda PSP Milan Uhde: Slyšeli jste procedurální
návrh. Prosím, abyste reagovali hlasováním,
nikoli projevy, které s hlasováním nesouvisí.
Dám hlasovat okamžitě. Procedurální
návrh jste slyšeli, odhlašuji vás a prosím
znovu o registraci, protože se bude hlasovat.
Návrh pana poslance Jaroslava Nováka jste slyšeli,
není třeba jej opakovat. Dávám o něm
hlasovat v 7. Hlasování na této schůzi.
Kdo podporuje návrh poslance Jaroslava Nováka, ať
stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Ze 121 přítomných
bylo 9 pro, 91 proti, 14 se zdrželo, 7 nehlasovalo. Návrh
nebyl přijat.
V rozpravě vystoupí jako první přihlášený
pan místopředseda Jan Kasal. Připraví
se pan poslanec Jaroslav Ortman, který se přihlásil
o slovo s přednostním právem promluví
jménem svého politického klubu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane předsedo,
vážené dámy a pánové,
naše sněmovna má dnes řešit a snad
i vyřešit velmi zapeklitý úkol, tak
jak zpravidla záležitosti týkající
se poslanecké imunity bývají. Je to úkol,
který jsme povinni řešit na základě
Ústavy. Úkol, jehož vyřešení
takové či onaké od nás - a myslím
zcela právem - naše veřejnost očekává.
Rád bych hned na začátku rozpravy vysvětlil,
co vedlo ke svolání schůze a proč
byl zvolen tento termín. Mám pocit, že jsem
vám tím vším povinován.
Minulé úterý v odpoledních hodinách
byl dopis z Úřadu vyšetřování
hl. M. Prahy doručen k rukám předsedy Poslanecké
sněmovny. Toho jsem v té době zastupoval
já. Předmětem dopisu byla žádost
o vydání poslance Jana Vika k trestnímu stíhání.
Chci upozornit, že je to onen dopis, který máte
všichni před sebou na lavicích. Z Ústavy
České republiky jednoznačně vyplývá,
že tuto žádost musí Poslanecká
sněmovna projednat. Nestačí tedy, jak se
občas někdo mylně domnívá,
že k vyřešení této záležitosti
stačí, aby se sešel mandátový
a imunitní výbor.
Otázkou, na kterou ovšem Ústava ani jednací
řád odpověď nedává, je,
kdy se tato záležitost má projednávat,
tedy otázka není zda, ale kdy.
Plně si uvědomuji, že názory na ono
"kdy" mohou být značně rozdílné
a budou pravděpodobně odrážet názor
na věc samotnou, budou souviset s mírou znalosti
aktuálního stavu vyšetřování,
budou samozřejmě a zcela pochopitelně v tomto
čase dovolených mít vazbu i na osobní
plány každého z nás.
Jistěže první otázka ohledně
termínu měla znít asi takto: strpí
tato záležitost řešení až
na schůzi Poslanecké sněmovny, která
je plánována na poslední zářijový
týden? Podle mého soudu odpověď musela
být jednoznačně negativní. Neumím
si totiž představit argumenty kterými bychom
toto odložení odůvodnili. Trestní řád
totiž mimo jiné ukládá orgánům
činným v trestním řízení
projednat trestní věci co nejrychleji. Vyšetřovatel
po zvážení všech důsledků
se rozhodl na Poslaneckou sněmovnu obrátit se žádostí.
Důvod podporující svolání schůze
bez zbytečných odkladů souvisí samozřejmě
s možnostmi, které mají orgány činné
v trestním řízení před zahájením
trestního stíhání, tedy tj. současné
období, kdy nebylo nikomu doručeno ani sděleno
obvinění, tedy trestní stíhání
ještě nezačalo.
Trestní stíhání, připomínám
známou věc, se zahajuje sdělením obvinění.
Tedy v této etapě vyšetřovatel sice
opatřuje potřebné podklady a vysvětlení,
zjišťuje a zajišťuje stopy, ale tato činnost
a výsledky této činnosti, např. záznamy
vysvětlení, nelze použít před
soudem jako důkaz. Navíc žádost o vysvětlení
může nebo měla by sice dotazovaná osoba
respektovat, ale není žádná sankce,
když toto vysvětlení neposkytne. Rovněž
tak není žádná sankce, když toto
vysvětleni sice poskytne, ale bude vypovídat nepravdu.
Určitě si všichni přejeme, aby tento
případ nezůstal nedořešen, nevyšetřen.
A byl jsem přesvědčen, a to přesvědčení
mám i nyní, že povinností Poslanecké
sněmovny je vytvořit pro zdárný výsledek
vyšetřování nejlepší předpoklad.
Při zvažování termínu této
schůze samozřejmě sehrál svou úlohu
i fakt, že lidská paměť má své
meze, a skutečnosti, na které si svědkové
jsou schopni vzpomenout v průběhu července
nebo srpna, by mohly v průběhu září,
října či listopadu být přikryty
rouškou zapomnění.
Nutnou podmínkou pro svolání jak mandátového
a imunitního výboru, tak i této schůze
Poslanecké sněmovny je, aby podklady, na základě
kterých se budeme rozhodovat, byly pokud možno úplné,
kompletní. Nezaznamenal jsem, že by mandátový
a imunitní výbor, který tuto věc několikrát
projednával, signalizoval, že podklady pro naše
rozhodování kompletní nejsou.
Druhou otázku, na kterou jsme si museli odpovědět,
je, zdali v tomto prázdninovém čase, v čase
dovolených, je Poslanecká sněmovna schopna
se sejít v usnášeníschopném počtu.
Jsem přesvědčen, že vaše dnešní
účast dala za pravdu i tomuto předpokladu.
Pokud má někdo pochybnosti o tom, co zde říkám,
mohu vám sdělit, že jsem na podobné
otázky musel odpovídat, a proto také je tady
zmiňuji.
Při respektování výše zmíněného
a po konzultaci s panem předsedou Poslanecké sněmovny,
s dalšími funkcionáři nakonec tato schůze
sněmovny byla svolána.
Nyní mi dovolte několik slov k věci samé.
Určitě si všichni uvědomujeme, co je
a co není úkolem Poslanecké sněmovny
v této věci. Rozhodně není našim
úkolem někoho soudit či dokonce vynášet
rozsudky. Máme rozhodnout o žádosti úřadu
vyšetřování na vydání
poslance Vika. Máme a musíme rozhodnout o tom, zda
poslanec Vik, kterému je onen čin přičítán,
má být chráněn poslaneckou imunitou
nebo ne. Jinými slovy, musíme rozhodnout, a je to
bezesporu precedens, o tom už tu hovořil pan předseda
mandátového a imunitního výboru, zda
čin, kterým se zabýváme, má,
v případě, že se ho dopustil poslanec,
zůstat bez potrestání. Musíme rozhodnout
o tom, zdali podobné metody se stanou regulérním
způsobem politické soutěže. Určitě
během dnešního podvečera uslyšíme
mnoho o poslanecké imunitě, tedy o institutu, který
má poslanci umožnit výkon mandátu. Ale
zde si musíme položit otázku: Je výkonem
mandátu, a měla by se tedy na něj vztahovat
poslanecká imunita, rozšiřování
podvrženého, lživého a destruktivního
letáku? Letáku, pod nějž se jeho skutečný
autor sám podepsat styděl, ale nestyděl se
jako autory uvést dva přední německé
politiky. Dle mého soudu to není legitimní
soutěž mezi politickými stranami, není
to ani boj mezi koalicí a opozicí, je to odporný
pokus naházet co nejvíce bláta na všechny
kolem. Však ona nějaká ta špína
na každém ulpí. Ano, parlamentní demokracie
je založena na svobodné soutěži politických
stran a je jen přirozené a normální,
že každá z politických stran usiluje o
co nejlepší výsledky ve volbách a o
následný podíl na moci, na vládnutí.
To není nic nemravného nečestného,
zvláště když se se získáním
moci pevně svazuje odpovědnost za stát. Formy
politického boje, formy soutěže politických
stran mohou být samozřejmě různé.
Pro každou vládu, s výjimkou vlády totalitní,
je jen ku prospěchu, když proti ní stojí
v opozici politické strany, které takříkajíc
nic zadarmo nedarují, které využijí
každé příležitosti k tomu, aby
skutečná pochybení vlády nejen kritizovaly,
ale také předkládaly alternativní
návrhy, alternativní řešení.
Jistě mi všichni dáte za pravdu, že uplynulé
tři roky na naší politické scéně
ani v této sněmovně, že to nebyla žádná
love story z růžové knihovny. Ale byl to tvrdý,
někdy neúprosný boj o co nejlepší
výsledek.
Po přečtení interpelace poslance Vika z minulého
týdne, že se dnes nevyhneme ani diskusi o tom, zda
se, jak je v interpelaci napsáno, nejedná o rozpoutání
hysterické kampaně proti jediné skutečné
opoziční straně v zemi.
Chtěl bych potvrdit tomu, kdo by se domníval, že
při řešen tohoto případu někomu
jde o rozpoutání hysterické kampaně
proti jakékoli politické straně, že
se hluboce mýlí. O to zde skutečně
vůbec nejde.
Dámy a pánové, nemyslím si, že
bychom při projednávání této
záležitosti mohli či měli prodiskutovat
a měli postihnout celou složitost česko-německých
vztahů. Přesto si troufám tvrdit, že
obsah letáku měl mj. Také za cíl pokud
možno co nejvíce komplikovat vztahy a v našich
občanech vzbudit obavy z dalšího vývoje.
A to v období, které je evidentně pro vyjasnění
a zlepšení vztahů daleko nejpříznivější
od skončení druhé světové války.
Dává mi za pravdu jak stav v mezinárodním
společenství, tak i skutečnost, že v
obou zemích jsou ve svobodných volbách svobodně
zvolené parlamenty a že Česká republika
není ve svých zahraničně politických
rozhodnutích nikým ovlivňována. Ne,
zlepšením vztahů rozhodně nemyslím
to, co je koalici v letáku podsouváno. Nemyslím
tím ani schváleni zákona o dvojím
občanství, ani udělování občanství
komukoliv nad rámec platných zákonů,
ani restituci majetku ke 30. Září 1938. To
budiž jednoznačně a jasně řečeno.
Dámy a pánové, nevím. Jak velká
část občanů obsahu letáku uvěřila.
Moje osobní zkušenost mi říká,
že někteří, bohužel, asi ano. Těm
snad pomůže otevřít oči pouze
řádné a důkladné vyšetřeni
celé záležitosti. Proto se přimlouvám
za to. Abychom usnesení, tak jak ho přednesl pan
poslanec Čerbák, svými hlasy podpořili.
Děkuji za to, že jste mě vyslechli. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Jaroslav Ortman, připraví se pan poslanec Zdeněk
Vorlíček. Byl bych rád, aby technická
poznámka pana poslance Bílého dostala přednost.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený
pane předsedo, kolegyně a kolegové, chtěl
bych podotknout, že řeč pana poslance Kasala
vycházela z nesprávného hodnocení
právního stavu, protože trestní řízení
nezačíná sdělením o obvinění,
ale v podstatě může být zahájeno,
když se trestný skutek stal. To znamená, že
se může zahájit tzv. ve věci. To znamená,
že nikdo nebránil orgánům v trestním
řízení, aby shromažďoval důkazy,
aby vyšetřoval v této věci. Jestliže
se orgány činné v trestním řízení
spoléhají na to, že výpověď
obviněného je základním důkazem,
myslím, že stojí na velmi vratkých pozicích.
(Nesouhlasný šum ve sněmovně.) Je potřeba,
aby se prvně vyjasnil stav, že pan Vik pokud vím,
nevystupoval jako soukromník, jako poslanec, který
si ze svého ušetřeného poslaneckého
platu objednal milion nějakých letáků,
ale vystupoval jménem určité strany. Bylo
by potřeba zjistit, kdo dal k tomu pokyn, jaké tam
by rozhodnuti. A v tomto ohledu si myslím, že klidně
věc nesnesla odkladu.
Děkuji za pozornost. Myslím, že moje poznámka
byla jasně faktická.
Předseda PSP Milan Uhde: Faktická poznámka
pana poslance Výborného by měla také
odeznít, protože uvede na pravou míru omyl,
který pan poslanec Bílý právě
předvedl sněmovně.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a
pánové, pane dr. Bílý, vaše poznámka
byla faktická, ale nesprávná, protože
jak víte, novelou trestního řádu možnost
zahájení trestního stíhání
ve věci je vyloučena v tomto státě,
takže trestní stíhání nelze zahájit
jinak, než vznesením obvinění. Doporučuji
vám prostudovat trestní řád. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Jaroslav Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Děkuji, pane předsedo.
Po tomto oživení bych vás chtěl seznámit
se stanoviskem Levého bloku k této kauze.
Klub poslanců Levého bloku jednomyslně odsuzuje
takové formy politické činnosti politických
stran a hnutí i jednotlivců, které vycházejí
z účelových lží, polopravd, demagogie
a anonymity. Odmítáme přístup, v němž
účel světí prostředky, odmítáme
také princip zviditelňování se za
každou cenu. Z tohoto pohledu hodnotíme postup SPR-RSČ
v tzv. Letákové aféře, a to s vírou,
že politické klima a politická kultura v této
zemi sama vyloučí demokratickými prostředky,
tedy volebním hlasováním ty subjekty politického
spektra, které svoji politickou nabídku zužují
pouze na tyto praktiky.
Celá věc však již získala příchuť
politického divadla přesně, jak si iniciátoři
akce přáli. Medvědí službou bylo
neuvážené rychlé svolání
mimořádné schůze, aniž byl znám
závěr mandátového a imunitního
výboru. Přímý přenos televize
našeho dnešního jednání by daleko
více slušel projednávání podstatně
závaznějších otázek, jakými
jsou např. státní rozpočet, sociální
a důchodové zákony, prostě záležitosti,
které se dotýkají reálného
života občanů. Z těchto důvodů
si nemyslíme, že zproštění imunity
poslance Vika je krokem správným směrem,
tedy směrem k právnímu státu, politické
demokracii a kultivaci politického klimatu v této
republice.
Předseda PSP Milan Uhde: Nyní udělím
slovo panu poslanci Janu Vikovi, který mě upozornil,
že chce promluvit zároveň jako předseda
klubu a má na přednostní pořadí
právo. Prosím pana poslance Vorlíčka,
aby pochopil tuto věc a připravil se, že promluví
až po poslanci Vikovi.