Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve se dopředu omluvím za to, že vás z nezbytí nyní budu zdržovat příliš mnoho minut, nemohu za to. Nejdříve bych si dovolil přednést návrhy, které jsou v tisku 2105 uvedeny v rámci usnesení branného a bezpečnostního výboru a pokusím se vyhnout se podle svých poznámek všem, kterými bych dubloval to, co je v usnesení ústavně právního výboru. Pokud by se mi to někde nepodařilo, myslím, že to můžeme považovat za legislativně technický problém, který upravíme při přípravě výsledného znění.

Nejdříve bych na str. 6. předložil návrh § 3, písm. e) za první slovo "zvířat" doplnit slova: "určených k výkonu činností podle tohoto zákona". Dále v § 6 v uvozovací větě vypustit slova "nebrání-li tomu zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti". Dále v § 6 podmíněný návrh, pokud předchozí návrh nebude přijat, za slova "zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti" doplnit odkaz "(§ 77)".

Dále k § 7, odst. 1 - vypustit slova: "nebrání-li tomu zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti". Dále k § 7 podmíněný návrh, pokud předchozí návrh nebude přijat za předchozí slova "zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti" doplnit odkaz "(§ 77)".

K § 9 odst. 2, písm. b) - vypustit slova: "na úseku všeobecné vnitřní správy, proti veřejnému pořádku". Dále k § 9, odst. 2, písm. c) za slovo "jiných" doplnit slova "prokazatelných".

Dále spojený návrh, skládající se ze dvou návrhů k § 10, nejdříve k odst. 2.

Za slovo "vzdělání" doplnit slova: "nebo obsahově ucelenou část vysokoškolského studia v oboru právo nebo bezpečnostní služby". A v odst. 3. § 10. větu první nahradit slovy: "Nedostatek vzdělání uvedeného v odst. 2, lze u osoby, která má vysokoškolské vzdělání, nebo obsahově ucelenou část vysokoškolského studia v oboru právo nebo bezpečnostní služby nahradit vykonáním kvalifikační zkoušky před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem za účasti zástupců policie a vysoké školy, která uskutečňuje vysokoškolské studium v oboru právo nebo bezpečnostní služby".

V § 10 odst. 4 nahradit znění - odst. 4: "Náklady kvalifikační zkoušky hradí uchazeč paušální částkou. Výši paušální částky a podrobnosti o úhradě stanoví ministerstvo vyhláškou vydanou po dohodě s Ministerstvem financí".

Vysvětlení k těmto několika návrhům: Je to zpřesnění, se kterým souhlasí předkladatel a bylo provedeno v bezpečnostním výboru v dohodě s předkladatelem.

Dále k § 11 odst. 2: písm. c) nahradit zněním "c) doklady prokazující státní občanství a trvalý pobyt". Odkaz pod čarou: "např. § 3 zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech".

Další návrhy v materiálu se shodují s návrhy ústavně právního výboru.

Dále předkládám návrh k § 13: za slovo "stejnokroje" doplnit slovo "a jmenovky". Dále k § 20 odst. 1 písm. f): za slovo "ministr" doplnit slova "na dobu nezbytně nutnou".

Dále k § 20 odst. 4: slova "písmeno e)" nahradit slovy "písmena d) až f)".

Dále k dosavadnímu § 31: slova "nejméně dvou odborně způsobilých osob" nahradit slovy "odborně způsobilé osoby". Jde v podstatě o jazykovou úpravu téhož.

Další návrhy v našem tisku se shodují s ústavné právním výborem, případně ústavně právní výbor předložil kvalitnější, výstižnější návrh téhož.

Dále bych předložil návrh, kterým začíná strana 9, a to dosavadní § 34 odst. 3 nahradit novým textem: "(3) Stejnokroj používaný při poskytování bezpečnostních sluzeb nesmí být zaměnitelný se stejnokroji příslušníků ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a jiných osob plnících úkoly veřejné správy, jejichž vzory stanoví zvláštní předpisy. Stejnokroj musí být označen dvěma viditelnými znaky tak, aby bylo zřejmé, že jde o bezpečnostní službu. Na náramenících stejnokroje není dovoleno používat jakékoliv hodnostní nebo jiné obdobné označení. Stejnokroj nesmí používat osoba, která nesplňuje podmínky stanovené v § 29".

Tento návrh byl formulován legislativou Ministerstva vnitra, náš výbor ho převzal a tato formulace proběhla i pozitivní diskusí se zástupci soukromých bezpečnostních služeb.

Dále bych navrhl k § 34 odst. 4, aby první věta zněla "Při plnění pracovních úkolů jsou osoby pověřené výkonem

a) fyzické ostrahy povinny být označeny jmenovkou,

b) fyzické ostrahy nebo pátrání povinny mít u sebe identifikační průkaz".

Dále k § 34 odst. 4 navrhuji, aby slova "pracovníkovi obecní policie" byla nahrazena zněním "zaměstnanci obce zařazenému do obecní policie"; odkaz pod čarou na příslušný paragraf zákona o obecní policii. Je to zpřesnění podle nového znění zákona o obecní policii.

Dále k § 34 odst. 5 za slovo "průkazu" doplnit slovo "jmenovky" a za slovo "umístění" doplnit slova "jmenovky a".

Dále dosavadní § 34 odst. 5: v souvislosti se změnou odst. 3 nahradit v obou případech slovo "znaku" slovem "znaků".

V dosavadním § 40 navrhuji počínaje § 40 ve formulacích jako "provozovatelé bezpečnostních služeb", kde lze použít jednotného čísla použít toto jednotné číslo. Je to legislativní zpřesnění a týká se § 40 odst. 1 a § 41 odst. 1 a 2 a § 42 písm. c).

Dále v dosavadním § 40 v nadpise doplnit slova "a nosiče informací".

V § 40 odst. 2 v této souvislosti doplnit za slovo "písemnosti" slova "a nosiče informací". Tečku za odstavcem nahradit středníkem a dále pokračovat textem: "písemnosti obsahující údaje o osobách či o jejich projevech se ukládají zvlášť".

Další návrh je shodný s návrhem ústavně právního výboru a proto předkládám až k § 40 odst. 4 návrh: slova ", které" nahradit slovy "a nosičům informací, které souvisejí s plněním příslušné smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb" a konec navrhovaného textu.

Dále v § 42 písm. h) slovo "případu" nahradit slovy "a údaje o případech".

Dále k témuž ustanovení: za slova "svobody osoby" vložit středník a slova "u osoby". A dále slova "byly zadržené osoby předány" nahradit slovy "byla zadržená osoba předána".

Dále v souvislosti s §§ 11, 12, 25 a 47 v dosavadním § 42 doplnit písm. j), které zní: "j) přehled oborů podnikatelské činnosti, v nichž v uplynulém kalendářním roce provozoval své jiné podnikatelské aktivity". A dosavadní písm. j) se označí jako písm. k). Tento návrh souvisí s uvedenými paragrafy tak, jak jsem je uvedl v tom smyslu, že usnesení ústavně právního výboru navrhlo tyto paragrafy, tzn. ten princip, že podnikatel v oblasti SBS nesmí podnikat v jiné oblasti, vypustit. Proto je třeba navrhnout tuto změnu.

Dále navrhuji k dosavadnímu § 44 za slovem "vztazích" vypustit text "s obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí" a doplnit slova "k orgánům územní samosprávy ani ke svazkům obcí".

Další návrh je shodný s ústavně právním výborem.

Další návrh ústavně právní výbor předkládá v lepší variantě, a já předkládám návrh k § 60 odst. 2, aby byl nahrazen tímto textem: "(2) Pro posouzení zdravotní způsobilosti osob, které mají být pověřeny výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání při provádění vlastní ochrany platí ustanovení § 33".

Dále navrhuji v dosavadním § 78 slova "pracovníci obecní policie" nahradit zněním stejně jako v § 34 odst. 4.

Dále navrhuji dosavadní znění § 88 nahradit novým zněním: "§ 88. Provozovatelé bezpečnostních služeb a vlastní ochrany jsou povinni upravit stejnokroje, které používají ke dni účinnosti tohoto zákona při poskytování bezpečnostních služeb nebo v souvislosti se zajišťováním vlastní ochrany do souladu s podmínkami stanovenými v § 34 odst. 3 do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona."

Dále bych si dovolil v podstatě více za sebe přednést jediný návrh, který předkládá hospodářský výbor, a to: v § 3 písm. c) bod 1 nahradit slovo "sedmi" slovem "deseti". Smyslem tohoto návrhu je více umožnit těm, kteří mají otazník nad ponecháním principu vlastní ochrany v tomto zákoně, aby se zvýšením hranice počtu osob, od které tento mechanismus má nastat, ze sedmi na deset, mohli souhlasit a tudíž určitou liberalizaci v této věci.

Nyní mi dovolte, abych přednesl několik návrhů k usnesení ústavně právního výboru, a to návrhů negativních, neboť nyní máme projednávat zákon ve znění ústavně právního výboru. Dovoluji si navrhnout, aby v textu usnesení ústavně právního výboru byla vypuštěna změna k názvu na začátku, dále aby byla vypuštěna změna - návrh ústavně právního výboru k § 8 (text, který začíná slovy "vložit nové odstavce"), tak jak je tam uvedena.

K tomu si dovolím malé vysvětlení. Zde ústavně právní výbor veden možná pozitivní představou navrhuje, aby jakákoliv osoba zaměstnaná v soukromé bezpečnostní službě musela mít - lidově řečeno - čistou lustraci, což samo o sobě, jak mě mnozí znáte, by mi nevadilo. Problémem je, že ani na ministerstvu vnitra, ani v obecní policii, ani v armádě, dokonce třeba ani v Bezpečnostní informační službě takto striktní omezení neexistuje. Na ministerstvu vnitra - když to řeknu velmi hrubě - od nižších funkcí pod úrovní např. ředitele odboru nebo podobných funkcí v policii mohou být za určitých okolností osoby, které nemají čistou lustraci. Zde bychom pro soukromý sektor vyžadovali, aby i poslední vrátný, případně uklízečka, měli čistou lustraci. Tato velmi razantní nerovnoměrnost mě vede k tomuto návrhu.

Dále navrhuji, aby byl vypuštěn návrh ústavně právního výboru k § 9 odst. 2 písm. c) a aby byl také vypuštěn návrh ústavně právního výboru k § 9 odst. 3, neboť podle tohoto návrhu by majitel licence pro provozování soukromé bezpečnostní služby vůbec nebyl prověřen z hlediska Bezpečnostní informační služby. To mi přijde velmi nešťastné a netypické pro úpravy této problematiky v evropských zemích.

Dále si dovoluji navrhnout vypustit z návrhu ústavně právního výboru návrh k dosavadnímu § 28 odst. 1, který je spojen s tím, co jsem už uváděl u § 8 a dále bych si dovolil jako velmi zásadní návrh na str. 5 navrhnout, aby z usnesení ústavně právního výboru byla vypuštěna pasáž k části 3 a 4. To je citlivý bod vlastní ochrany a technických služeb.

V podobné souvislosti navrhuji, aby ze znění ústavně právního výboru byl vypuštěn návrh k dosavadnímu § 70 odst. 2 a dále si dovoluji navrhnout, aby se ze znění ústavně právního výboru vypustil návrh k § 78, který je na 5. straně dole, protože by se týkal omezení konfliktu zájmů, které pokud vím je téměř ve všech úpravách této problematiky v evropských zemích a které spočívá v tom, že se zamezuje tomu, aby bývalí policisté, kteří jsou nositeli mnoha informací z této oblasti, okamžitě přešli s těmito informacemi do soukromého sektoru a využívali jich tam. Tak tento návrh ústavně právního výboru by z tohoto omezení vypustil policii kompletně, vojenskou policii, vězeňskou službu, justiční stráž, např. i celní orgány, což v souvislosti se zvýšením pravomoci celních orgánů v poslední době by bylo velmi závažné.

Dále si dovoluji navrhnout v souvislosti s tím, co jsem říkal k § 8, vypustit návrh ústavně právního výboru k dosavadnímu § 82.

Poslední skupinu svých návrhů budu charakterizovat tak, že v průběhu projednávání zákona o soukromých bezpečnostních službách došlo k novelizaci živnostenského zákona, a proto předložený vládní návrh zákona o SBS nemohl už mít v sobě obsaženu reakci na tuto změnu. Proto si dovoluji předložit návrh, který by to opravil. Je to návrh, který pochází z legislativní dílny ministerstva vnitra a já ho přejímám.

Nejdříve k § 63 - upravit znění odstavců 2, 3 a 5 takto:

a) v § 63 odst. 2 za slova "ustanovit, odkaz 14" doplnit slova "nebo osoba, která plní jeho funkci, odkaz 14 a)". Odkaz pod čarou č. 14 a) zní: 14 a) § 11 odst. 5 a 6 živnostenského zákona.

b) V § 63 odst. 3 za slovo "zástupce" doplnit slova "nebo osoby, která plní jeho funkci".

c) V § 63 odst. 5 za slovo "zástupce" doplnit slova "anebo osoba, která plní jeho funkci".

Dále v § 84 odst. 2 dosavadní text nahradit včetně poznámky pod čarou č. 21 takto:

(2) Stanovisko ministerstva vydané po 1. lednu 1996 podle zvláštního zákona, odkaz 21, k provozování koncesované živnosti "poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob" se považuje za stanovisko podle § 63. Odkaz pod čarou 21: § 52 odst. 1 živnostenského zákona.

Dále odstavce 3 - 5 vypustit.

Poslední návrh - v § 3 písm. d) doplnit za slovo "opravy" slovo "elektrotechnických" a za slovo "okolí" doplnit slova "nebo montáž, údržba, revize a opravy mechanických zabezpečovacích systémů, zvyšujících účinnost běžných standardů zabezpečení majetku a osob".

Dámy a pánové, omlouvám se za velké zdržení, které jsem vám způsobil, a děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Mašek. Připraví se kolegyně Röschová.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych chtěl říci, že mám dojem, že pan kolega Kužílek postupuje chybně. Pokud chce dosáhnout toho, čeho chce dosáhnout, tak po rozhodnutí této sněmovny, že zákon je projednáván ve znění, ve kterém ho schválil ústavně právní výbor, nemůže navrhovat vypustit poznámku ústavně právního výboru k § 82, která zněla "vypustit § 82". On musí navrhnout znovu tam zařadit původní znění § 82, jak bylo ve vládním návrhu, protože projednáváme-li to ve znění ústavně právního výboru, pak tam tyto části, které ústavně právní výbor navrhl vypustit, prostě nejsou. To je technická poznámka.

Chtěl jsem jen říci pár slov k tomu sporu ústavně právního výboru a výboru branně bezpečnostního, co se týče části čtvrté a zejména části třetí - vlastní ochrana. Tady k tomu bylo leccos řečeno, s čím nelze souhlasit. Za prvé není pravda, že by náš právní řád neochraňoval třetí osoby. Samozřejmě, že třetí osoby jsou chráněny, samozřejmě, že ti, kteří provozují vlastní ochranu, lidé, kteří ji provozují, nemají žádná vyšší oprávnění než obyčejný občan, nemají ani taková oprávnění, jaké má obecní policie a už vůbec ne taková, jaké má policie státní.

Z toho důvodu se ústavně právní výbor nedomníval, že by tady byl nějaký společenský problém a domnívali jsme se, že zavádět veřejnoprávní regulaci je správné a třeba jen tam, kde takový problém existuje. Je rozdíl, jestli upravujeme činnost služeb, které jsou provozovány komerčně a jestli upravujeme vlastní ochranu. Úprava tak, jak je navržena a jak je prosazována bezpečnostním výborem znamená řadu podivných věcí. Znamená to např. to, že já, abych mohl chránit vlastní majetek, tak k tomu potřebuji jakousi licenci udělenou mi ministerstvem vnitra. To mi připadá přímo na pokraji ústavnosti, přinejmenším.

Za druhé to neznamená, že by se podařilo to, co navrhovatelé chtějí. Ona taková podrobná regulace se obvykle nepodaří a vede spíš k absurdnostem. Ono by to nechránilo třetí osoby proti ozbrojeným organizovaným skupinám. To prostě není pravda. To jedině v případě, že ty ozbrojence zaměstnávám v zaměstnaneckém nebo jiném poměru. Dále je otázka, jestli je nemohu zaměstnávat např. jako šoféry. Na druhé straně by to vedlo k těm absurdnostem, že k výkonu fyzické ochrany majetku patří také např. hajní, kteří hlídají můj les, patří tam také dědeček s holí, který hlídá můj sad, například. To mi připadá zcela absurdní, aby tito lidé povinně splňovali podmínky dané tímto zákonem, a to bez ohledu na to, mám-li jich jen 7 nebo 10.

Ze všech těchto důvodů musím říci, že pokud by tam byla navrácena vlastní ochrana, tak já pro tento zákon hlasovat nemohu a nebudu. Nicméně nechci toto jednání prodlužovat. Chci jen podat jeden pozměňovací návrh. Ústavně právní výbor, když vypustil část 3 a 4 a s tím související všechny legislativní úpravy, které zpravodajové mají k dispozici, např. § 2 odst. 2 atd., vypustil z názvu zákona slova "a obdobných činností", ale zapomněl upravit zkratku toho zákona. Čili v závorce na konci se ten zákon nazývá "zákon o soukromých bezpečnostních činnostech". Domnívám se, že je správně a v souladu s usnesením ústavně právního výboru, aby to slovo "činnostech" bylo nahrazeno slovem "službách". Nakonec takové bylo původní zadání, které vnitro zpracovávalo. Mělo jít o zákon o soukromých bezpečnostních službách a nikoli o něčem jiném, jako o vrátných apod. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, velmi mě mrzí, že je sněmovna tak prázdná, protože to, o čem zde hovořil pan poslanec Mašek - a já vlastně tady vystupuji na podporu názoru ústavně právního výboru - je poměrně důležitá a zásadní věc, neboť se domnívám, že pro poslance ústavně právního výboru je skutečně zásadní otázka, zda budou hlasovat pro návrh zákona nebo nebudou.

Já zde nebudu opakovat slova pana poslance Maška. Jen na doplnění. Domnívám se, že to, co navrhuje vládní návrh zákona podpořený branně bezpečnostním výborem, je nepřiměřený zásah do výkonu vlastnických práv. Já jako vlastník mohu se svým majetkem samozřejmě disponovat, mohu jej užívat atd., ale do toho celého vlastnického práva samozřejmě patří i právo ochrany svého majetku. Znamená to, že nevidím vůbec důvod, proč v rámci ochrany svého majetku bych musela rozšiřovat svoji podnikatelskou činnost. Hovořil zde o tom kolega Mašek. Hovořil rovněž o tom, že není pravdivý argument, že tím, že tzv. moji vlastní zaměstnanci hlídacích služeb nebudou podléhat režimu tohoto návrhu, tak že budou ohrožena práva třetích osob. Práva třetích osob jsou zde chráněna Ústavou, listinou práv a svobod a jinými předpisy, takže tento argument je samozřejmě lichý. Pro mě je velmi důležité, že návrh tak, jak zde byl předložen, je opravdu nepřiměřeným zásahem do vlastnického práva. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo jiný nehlásí. Pan kolega Kužílek.

Poslanec Oldřich Kužílek: Především bych chtěl upřesnit své návrhy na základě upozornění kolegy Maška v tom smyslu, že pakliže jsem někde formuloval tu negaci negace tak nepřehledně, že by z toho mohl být otazník, jak uvedl kolega Mašek, tak to míním tak, že navrhuji to původní, co tam bylo. Myslím, že není potřeba to dál nějak zpřesňovat.

Chci ještě k tomu, co říkala kolegyně Röschová, říci: obávám se, že se opravdu poněkud mýlí, protože tady nejde o žádný zásah do vlastnického práva. Jde o regulaci něčeho, co je k té ochraně používáno v míře, která samotnou ochranu neomezí, ale jde pouze o regulaci. Já chci znovu připomenout, že jde úplně o stejný princip regulace, jak je regulována třeba moje vlastnění pistole. Tedy já žádnou nemám, ale já mohu chránit svůj majetek tím, že budu mít doma pistoli a je přirozené, že to bude regulováno zákonem o zbraních a střelivu. Považuje se to za normální a nikdo nebude říkat, že se tím omezuje moje právo na ochranu mého majetku. Ale musím udělat zkoušky, musím být zdravý, musím pistoli nějak uložit apod.

Tady je to totéž. A pozor ještě, pokud jich budu mít více než 7, podle mého návrhu nebo hospodářského výboru více než 10, pokud si najmu 10 chlapíků, třeba dědečků s holí, to už není to podstatné, k tomu, aby chránili mé drahé obrazy nebo něco, tak od toho okamžiku, podobně jako u té pistole, se chce, aby to bylo regulováno mechanismem, který relativně příliš nezatěžuje, není to nic strašného. Jen se chce, aby to bylo regulováno, protože druhá stránka téže mince může vypadat tak - a pan ministr to tady už říkal - že třeba nějaký velký podnik, např. nějaký kladenský podnik, bude mít zaměstnáno 100 pistolníků, kteří budou chodit okolo v maskách s kvéry u boku, budou se chovat podle určitých rozkazů, budou vytvářet nějaký nátlak a v nějaké situaci velmi ostře..... Ale já popisuji to, co klidně může být podle současného stavu, pokud to nebude upravováno. Kolegyně Röschová mi na to jen chce říci, že až když se něco semele, tak oni budou hnáni k odpovědnosti tak, jako každý jiný občan.

Ano, o to se nikdo nepře. Ale tady jde o to, že samotná existence takovéto skupiny je něčím, co má zvýšenou schopnost ohrožovat - podobně jako zbraň, letadlo, automobil - jiné osoby. V tom je celý ten princip. Já jsem to chtěl jenom vyložit. Myslím si, že jsme si to řekli mnohokrát, neberu to jako nějaké přetlačování, že bych najednou teď někoho přesvědčil, ale chtěl jsem jenom, aby to bylo znovu plastičtěji popsáno. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Macháček.

Poslanec Jiří Macháček: Dámy a pánové, tady už padlo mnoho slov, jak v úvodním slově pana ministra, tak kolegy Kužílka, případně dalších, o tom, jak tento zákon vznikal. Že vlastně první návrhy k tomuto zákonu byly koncem roku 1992, píše se rok 1996. Za tu dobu to doznalo velkých změn. Projednávalo se to mnohokrát na branném a bezpečnostním výboru a výsledná podoba, která je nám dnes předkládána, je jakýmsi kompromisem, jakýmsi možným řešením, ke kterému se došlo. Otázka je, jestli tato právní úprava, tak jak je navrhována, je přijatelná jak z hlediska občanů, tak dejme tomu i z hlediska těch zatím podnikajících majitelů soukromých bezpečnostních služeb.

Jsou zde totiž některé velmi sporné záležitosti. Otázka vlastní ochrany - tady zastávám spíše názor kolegy Kužílka, že se nejedná o žádné zasahování do jakéhosi výkonu vlastnického práva a podobně, jak je tady argumentováno. Ale v každém případě si musíme uvědomit to, že jsou zde jiné věci, na které bychom se měli podívat i z hlediska soukromých bezpečnostních služeb, které jsou leckdy zbytečně démonizovány. Na druhé straně je tady otázka, jestli zásah do práv občana, který může nastat, bude nějakým způsobem upraven pomocí tohoto zákona, jestli na to nestačí jiné zákony od trestního zákoníku přes občanský apod.

Sám si myslím, že tento zákon omezuje jednu oblast podnikání. Na jednu stranu je to dobře, protože jakási jasná pravidla musí být vymezena. Na druhou stranu je zde několik nejasných formulací, které - jestli budou tak v tomto zákoně formulovány - přinesou potíže.

Měli bychom zvážit, co vlastně chceme od tohoto zákona. Uvedu příklad. Je zde definována fyzická ostraha, od které se potom odvíjí, co vlastně lidé, kteří budou vykonávat tuto fyzickou ostrahu osob a majetku mají splňovat. Je dobré, když jsou tyto podmínky. Na druhou stranu když si přečteme podmínky, které musí tyto osoby splňovat - jenom to školení, které musí absolvovat a skládat z toho závěrečnou zkoušku! Jenom demonstrativně pár výčtů: ústava, právní úprava lidských svobod 4 hodiny, trestní právo, kriminalistika 8 hodin, zákon o přestupcích 4 hodiny atd. Pokud by všechny tyto věci měly spadat na klasické noční vrátné a podobně, případně na recepční v hotelích nebo manipulantky na ústřednách, bylo by to asi velmi podivné. Protože zatím existuje jak u nás, tak i ve světě to, že noční vrátný je nejméně kvalifikovaná pracovní síla. S tím, že i posudkoví lékaři u nás kdysi vydávali "schopen pouze služby nočního vrátného" apod.

Tímto chci říci jednu věc. O jedné části tady mluvil kolega Kužílek. Je to otázka lustračního zákona, že by se měl týkat i uklízeček a nevím koho všeho, vlastních pracovníků té služby, kteří zajišťují její chod, tak se to týká i pracovníků, kteří budou tuto službu vykonávat dejme tomu s donucovacími prostředky. Tam by to bylo zcela namístě, aby to byli vyškolení lidé, aby občan měl záruku, že pokud proti němu bude nějakým způsobem zakročováno, tak že je to člověk kvalifikovaný a ví aspoň co smí nebo nesmí.

Dovolil bych si přednést právě z tohoto hlediska jeden pozměňující návrh, který by to mohl vyřešit. Protože si myslím, že ta hranice není o tom, jestli někdo vykonává přímou fyzickou ostrahu, protože přímou fyzickou ostrahu vykonává i ten noční vrátný, který jenom večer neozbrojen prochází podnikem, vypíná vařiče a zavírá okna. Ale fyzickou ostrahu vykonává také ten, kdo chodí ozbrojen a hlídá, resp. zasahuje proti tomu narušiteli objektu, pokud bude tato rozlišovací rovina v tom, jestli někdo nosí zbraň nebo nenosí, resp. donucovací prostředky, abych byl přesnější, myslím si, že tímto způsobem bude daleko přesněji definováno, koho by se měla týkat ta přísná kritéria a koho ne. A tam by to bylo zcela v pořádku.

Proto dávám návrh, aby v § 3 písmenko g), kde se mluví o fyzické ostraze, bylo znění: Fyzickou ostrahou se rozumí přímý výkon ochrany majetku nebo osob, včetně zajišťování pořádku, pokud tato činnost je vykonávána za pomoci donucovacích prostředků, jakož i přímé řízení tohoto výkonu. - To by byl pozměňující návrh, který by vyřešil hranici mezi tím, na koho chceme klást velké a zvýšené nároky a koho považujeme za běžného zaměstnance. Včetně těch účetních a podobně.

Druhý pozměňovací návrh, který bych k tomu měl, je otázka účinnosti tohoto zákona. Je zde navrhována účinnost zákona od 1. července (pokud se nemýlím). Mám pochybnosti, jestli lze tento termín splnit. Víme, že nedávno jsme přijali zákon o zbraních a střelivu, který je platný od 1. března a jsou problémy se zajišťováním některých vyhlášek až přímo na ta místa - otázka zkušebních komisařů apod. Nerad bych, kdyby tento zákon měl platit, aby tyto problémy vznikaly. Proto navrhuji, aby tato účinnost zákona byla posunuta na 1. září 1996, případně na 1. ledna 1997, pokud tento návrh bude přijat. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Kužílek.

Poslanec Oldřich Kužílek: Dovolím si faktickou poznámku a chci se zeptat kolegy Macháčka, který právě přednesl docela dobrý, pozitivní návrh - ale použil terminologii za pomoci donucovacích prostředků, což v zákoně není, v zákoně se naopak používá v § 3, písm. e) termín věcné bezpečnostní prostředky, včetně zvířat, které mohou ohrozit bezpečnost osob nebo majetku - zda to nechce upřesnit tak, že má na mysli tuto věc, aby to fungovalo v rámci terminologie tohoto zákona.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Chce. Slova se ujme pan kolega Macháček.

Poslanec Jiří Macháček: Já odpovím velmi stručně. Použil jsem terminologii z policejního zákona, kde jsou definovány donucovací prostředky. Vzhledem k tomu, že tady je to definováno takto, bude asi lépe - a přijímám doporučení kolegy Kužílka a vznáším tento návrh - aby místo donucovacích prostředků byla použita formulace, jak byla řečena.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Dámy a pánové, protože se jedná o způsob podle jednacího řádu České národní rady, doporučuji, abychom nyní přerušili projednávání tohoto bodu, než budou zpracovány všechny pozměňovací návrhy písemně. Pak jsem předpokládal, že před hlasováním využije pan ministr své možnosti vystoupit se závěrečným slovem navrhovatele, neboť se domnívám, že by bylo rozumné těsně před hlasováním upozornit sněmovnu na jednotlivé záležitosti. Pan ministr s tím souhlasí, za což děkuji. Přerušuji projednávání tohoto bodu. Ještě jednou říkám - jedná se o způsob projednávání podle jednacího řádu ČNR.

Protože nemůžeme projednávat body související se třetím čtením, navrhuji, abychom projednali všechny mezinárodní smlouvy týkající se druhého čtení. Protože zde máme k dispozici také všechny předkladatele, navrhuji, abychom nejprve projednali body týkající se pana ministra Nováka a potom pana ministra Zielence. Ptám se sněmovny, zdali někdo má proti tomuto způsobu jednání nějaké výhrady. Nemá. Takže se nyní soustředíme na projednávání bodu 51.

Dalším bodem tedy je

Prosím ministra spravedlnosti pana Jiřího Nováka, aby z pověření vlády uvedl ve druhém čtení předložený vládní návrh.