Poslanec Jiří
Šoler: Vážení
páni ministři, vážení kolegové,
předkládám interpelaci na ministra vnitra
Jana Rumla ve věci nerovnosti občanů a absence
právního postihu vysoce postavených osob.
Vážený pane
ministře, základem právního a demokratického
státu je princip rovnosti občanů před
zákonem bez ohledu na jejich majetek či politické
pozice. Obracejí se na mně občané,
kteří nechápou, proč některým
vysoce postaveným osobám procházejí
věci, u kterých by u řadového občana
následoval oprávněný postih. Jmenují
přitom některé osobnosti, padají jména
jako Štěpán, Sládek nebo Stehlík.
Prý by jim postih udělal zbytečnou reklamu.
Neobáváte se, pane ministře, že na národ
to působí spíše jako vaše slabost
a slabost současné vlády a že jim právě
tím děláte reklamu ještě větší,
byť se vám na mítincích vysmívají.
Pravda, u pánů Štěpánů
či Sládka je problém spíše v
oblasti soudů než v oblasti Ministerstva vnitra. Mnoho
drobných podnikatelů nemůže podnikat
nebo krachují, protože nemají peníze
na rozvoj podniku nebo nejsou schopni platit daně či
jiné dávky. Proč
v případě pana Stehlíka jsou nezaplacené
dluhy tolerovány a snad na ně nebude přispívat
i stát. Alespoň to včera naznačila
televize. Pokládáte to za projev občanské
rovnosti?
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Pan ministr Ruml odpoví.
Ministr vnitra ČR
Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
pokládal bych za výraz občanské nerovnosti,
pokud bych měl mít nějaký zvláštní
metr na pana Štěpána, Sládka nebo Stehlíka
jenom proto, že to jsou veřejně známé
osoby. Takto pohlížet na náš právní
řád prostě nelze. Před zákonem
jsme si rovni skutečně všichni a není
možné tady jmenovat toho či onoho známého
člověka nebo kategorii neznámých lidí
s podezřením, že je na ně uplatňován
jiný metr, jiné měřítko, než
jak je uplatňováno měřítko,
které vyplývá z našich
platných zákonů.
Nebudu komentovat ona tři
jména, vy jste je možná náhodně
vybral, možná byste mohl uvést seznam jiných
jmen. Já bych také věděl o určitých
jménech, která bych mohl jmenovat, ale samozřejmě
to neučiním. Nicméně konkrétní
zavinění toho či onoho člověka
a jeho přestoupení právního řádu
- a teď myslím zavinění trestně
právní - je vždycky velice pečlivě
zkoumáno orgány Policie, orgány činnými
v trestním řízení, jako je Úřad
vyšetřování, Státní zastupitelství
a posléze soudy a jedině tyto orgány
mohou rozhodnout o tom, zdali je ten či onen člověk
skutečně vinen či nikoliv. Já to nemohu
činit ze svého postu ministra vnitra, vy to nemůžete
činit ze svého postu politika. Tady je zákonem
sledována nezávislost těchto orgánů
na politické moci i na státní
moci a je to tak asi dobře. Vím, že v určitých
případech se vedou určitá šetření.
Nebudu tady o těch případech hovořit
a že některá šetření dříve
nebo později mohou vyústit v konkrétní
zahájení trestního stíhání
proti té či oné osobě. Jsem o těchto
věcech informován,
protože v mém resortu je Úřad pro vyšetřování
a mohu vám říci, že mohu udělat
jedinou věc, věc si přečíst
a uložit ji do šuplíku, ale nemohu a není
v mé moci zvednout telefon a říci vyšetřovateli,
že například panu poslanci Šolerovi se
nelíbí, že
velmi liknavě postupujete např. proti panu Stehlíkovi
z Poldi Kladno a je třeba, abyste v té věci
vyvíjeli větší iniciativu a možná
že by bylo v zájmu toho, abychom nebyli obviňováni,
že jsme řečnými občany nerovnými
před zákonem, ho možná zavřít,
tak se prosím vás
čiňte, ať toto podezření na nás
neulpívá.
To je samozřejmě
absurdní. Já tyto věci nedělám
a dělat nebudu a doufám a věřím
pevně, že zákonné mantinely, které
jsou v našem státu, jsou dostatečné
k tomu, aby všechny nepoctivosti, všechny protizákonnosti
v této zemi byly buď v občanskoprávních
nebo v trestně právních kauzách prošetřeny,
objasněny a aby viníci byli postaveni před
soud. Pevně věřím tomu, že tomu
tak bude v případě každého, kdo
by porušoval naše zákony. Děkuji vám.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Pan poslanec Šoler s doplňujícím
dotazem.
Poslanec Jiří
Šoler: Pane ministře,
já jsem si seznamy lidí nevymýšlel.
Je to skutečně na základě podnětů
občanů a seznam se vyskytl na základě
onoho podnětu.
Pokud se týká nezávislosti
vyšetřovatelů a soudů, samozřejmě
v demokratické společnosti je zapotřebí,
aby soudy a vyšetřovatelé byli nezávislí,
na druhé straně je zapotřebí, aby
v případě, že dojde k nějakým
nesprávnostem, aby se skutečně zakročilo.
Proto vás mohu pouze vyzvat,
abyste se skutečné činil, vy a vaši
lidé, a snažili se zjistit, pokud došlo ke skutečným
nezákonnostem a potom jako spravedlnost se šátkem
přes oči zakročit proti všem, kteří
skutečně narušují právní
řád v této zemi. Domnívám se,
že tady by skutečně
nemělo záležet na tom, jestli je někdo
vysoce postavený člověk nebo zcela řadový
občan. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Další
je přihlášen a byl vylosován pan poslanec
Oldřich Vrcha s interpelací na pana ministra Karla
Dybu ve věci České pošty. Připraví
se pan poslanec Jaroslav Sýkora.
Poslanec Oldřich Vrcha:
Vážený
pane ministře, vaším nesmyslným rozdělením
bývalých Čs. spojů na dvě organizace,
tj. SPT Telecom a Českou poštu, jste za vašeho
ministrování docílil patřičného
zvýšení jak telekomunikačních
poplatků, tak i poštovních poplatků.
Tímto krokem jste zajistil statisícové platy
svých blízkých jako jsou Stádníkové,
Nováci a další.
U České pošty
došlo k patřičnému omezení provozu
a tím i služeb pro obyvatelstvo za stejné,
případně nižší, mzdy řadových
pracovníků jak České pošty, tak
nynějšího SPT Telecom. Není v žádném
případě možné a v žádném
právním státě, aby byly doručovány
zásilky poštou bez razítka podací pošty
a tím méně, aby tyto poštovní
zásilky obsahovaly osobní údaje příslušného
adresáta.
Žádám vás,
pane ministře, abyste zabezpečil zrušení
vašeho českého telekomunikačního
úřadu, který neslouží občanům,
ale vám. V daném případě mzdové
prostředky tohoto ČTU použijte pro řadové
pracovníky České pošty, příp.
SPT Telecom. Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pan ministr Karel Dyba se ujme slova.
Ministr hospodářství
ČR Karel Dyba: Pane
poslanče, mám pocit, že jste žádný
dotaz nepoložil. Já si ho pokusím dát
sám sobě. Snad odpovím i na něco,
co jste řekl ve svém vystoupení.
SPT Telecom a Česká
pošta. Myslím, že jsme udělali dobrá
rozhodnutí před několika lety, která
se týkala rozdělení a oddělení
pošty od SPT Telecom. Na to navazovala další
rozhodnutí týkající se SPT Telecom,
která jsou směřována k tomu, abychom
tady měli velmi rychle to, co všichni potřebujeme,
tzn. fungující telefony, aby zmizela převaha
poptávky nad nabídkou v této oblasti a abychom
měli co možná nejnižší tarify
v této zemi.
Proto jsme také rozhodli o spojení SPT Telecom se
zahraničním partnerem,
který přinesl do SPT Telecom velkou sumu peněz,
zhruba téměř 1,5 mld. dolarů. Všechny
tyto peníze jsou určeny na investice pro rozvoj
telefonní sítě. Kdybychom toto neučinili,
tak by tady rozvoj buď nebyl nebo by ho musel zaplatit daňový
poplatník. To je
k té části, co se týká SPT
Telecom.
Česká pošta.
Česká pošta pracuje také na principu
samofinancování, tzn., že si na sebe vydělává,
že není dotována ze státního
rozpočtu. Česká pošta pochopitelně
musí také zvažovat efektivnost svého
hospodaření. To je naprosto nezbytné jako
každý podnik, který funguje na principu samofinancování.
Myslím, že za ty čtyři
roky investovala velmi mnoho do rozvoje sítě a na
řadě pošt je to vidět. Je to jak zlepšení
pro zaměstnance pošty, tak i zlepšení
pro zákazníky. Mnoho těchto míst jsem
navštívil a je také pravdou, že Česká
pošta musí zvažovat určité náklady,
které jsou spojeny s udržováním rozsáhlé
sítě pošt po celém území
republiky a může se stát, že někdy
udělá rozhodnutí, která jsou proti
zájmům zákazníků.
V takovém případě
je možné kdykoli se obrátit na Ministerstvo
hospodářství a my zvažujeme tuto námitku
a věci řešíme s poštou. Ministerstvo
hospodářství tady působí jako
regulační orgán vůči České
poště. Budeme to tak činit i do budoucna. Takže
v této oblasti, v oblasti České pošty
je regulačním orgánem Ministerstvo hospodářství.
V oblasti telekomunikací
je takovým regulačním orgánem, který
zastupuje občany vůči zatím ještě
víceméně monopolní, dominantní
organizaci SPT Telecom, Český telekomunikační
úřad. Ten řeší různá
odvolání občanů mimo jiné i
proti nesprávně výši poplatků
apod.
Nárůst této
agendy je zřetelný. Je také zřetelné,
že v řadě případů Český
telekomunikační úřad vyhovuje odvolání
občanů a tímto svým způsobem
nutí dominantní firmu SPT Telecom k chování,
které je vstřícné k zákazníkům.
Takže zrušení
Českého telekomunikačního úřadu
by naopak zhoršilo situaci zákazníků
a občanů, což si myslím, že není
ani ve vašem zájmu.
Co se týče růstu
mezd obou těchto organizací, o kterých jste
se také zmínil, k němu dochází
jak v České poště, tak i v Českých
telekomunikacích, tzn. ve firmě SPT Telecom a bude
muset být vždy po úvahách v těchto
organizacích také k těmto otázkám
mzdového nárůstu přihlíženo.
Znovu opakuji, že všechno
musí zůstat v rámci zdravého hospodaření
jak pošty, tak i SPT Telecom.
Jinak je mi líto, že
v některých případech jsme nemohli
vyhovět vašemu odvolání co se týče
výše telefonních poplatků. V některých,
jak víte, bylo vaše odvolání přímo
telekomunikačním úřadem uznáno
za oprávněné. Kdyby tam nebyl, bylo by to
zřejmě obtížnější
tuto věc z vašeho pohledu řešit. Děkuji
pěkně.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Pan poslanec si přeje vystoupit s doplňujícím
dotazem.
Poslanec Oldřich Vrcha:
Vážený
pane ministře, pokud jsem tomu dobře rozuměl,
tak Česká pošta má samofinancování.
Podle vás tedy, jestliže chceme tvořit úspory
na České poště, dojdeme k tomu, že
se poštovní zásilky budou doručovat
dvakrát týdně, jedenkrát týdně
nebo jedenkrát za měsíc z důvodů
ekonomických. Je
to podle mě nesmysl.
Další věc.
Zmínil jste se o zlepšení služeb telekomunikací.
Podle mě kterákoli telefonní budka má
poruchy. (Předsedající: Váš čas
za chvíli vyprší. Máte prostor pro dotaz.)
Občan, který chce telefonovat, vhodí peníz,
ale nedostane jej zpátky. (Ruch a šum v sále.)
(Předsedající: Váš čas
uplynul, pane kolego.) Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Pan
ministr se přesto rozhodl reagovat.
Ministr hospodářství
ČR Karel Dyba: Princip
samofinancování pošty znamená, že
není financována ze státního rozpočtu,
čili z peněz daňových poplatníků.
Neznamená to ale, že musí usilovat o efektivnost
za každou cenu na úkor zákazníků.
Právě proto tady
je regulační orgán, v tomto případě
Ministerstvo hospodářství, aby zájmy
zákazníků zajišťoval. Toto je klíčové
pochopit.
Určitě zájmem
zákazníků není, aby Česká
pošta doručovala dvakrát za měsíc,
jak jste to řekl, to je pustá demagogie. To nikdy
nemůže takto skončit. Je třeba vždycky
zajistit dobrou službu pro občany, ale efektivnost
hospodaření se zvažovat musí.
K telefonním budkám.
Je mi líto, že takové věci existují.
Myslím, že jsme udělali všechno pro to,
aby v nejbližší době takováto situace
zmizela. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Jako další se slova ujme pan poslanec Jaroslav Sýkora.
Připraví se pan poslanec Skočovský.
Pan kolega Sýkora bude interpelovat místopředsedu
vlády Josefa Luxe.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane ministře, v poslední době byly ve sdělovacích
prostředcích zveřejněny informace,
které vážně zpochybňují
činnost jedné z významných, vámi
řízených institucí, kterou je Pozemkový
fond spravující statisíce hektarů
státní půdy.
V demokratických státech
je běžné, že odpovědná osoba
takové informace buď vyvrátí anebo se
vzdá své odpovědnosti. Vy jste z toho neudělal
nic.
Proto vás žádám,
abyste se vyjádřil k tématu:
Za prvé. Rok a půl
poté, co si lidová strana půjčila
peníze u Kreditní a průmyslové banky,
přihrál ne zcela čestným způsobem,
o němž se zmíním později, Pozemkový
fond Ministerstva zemědělství firmě
IDA Bělovec pozemek, ve kterém se nacházejí
drahá ložiska minerální vody.
Vlastníkem IDY je pan Antonín
Moravec, majitel Kreditní a průmyslové banky.
Pozemkový fond zase spadá pod vás, vážený
pane ministře, neboť jste ministrem zemědělství.
Díky tomuto výhodnému
nákupu půdy mohla IDA zvýšit svůj
základní kapitál ze 100 tisíc na 1
miliardu Kč. Pan Moravec přitom získal pozemek
za necelý 1 milion Kč. V této souvislosti
se vnucuje otázka, zda se nejedná o případ:
něco za něco. Antonín Moravec byl při
volbách do Federálního shromáždění
jedničkou na severočeské kandidátce
KDU-ČSL.
Nyní k vlastnímu
způsobu převodu majetku. Převod na Moravcovu
firmu proběhl v lednu 1994. Šlo o tzv. Jiráskův
statek, který byl v padesátých letech znárodněn
a dostaly ho státní Lázně Poděbrady.
Loni v lednu převedly lázně statek i s půdou
do správy Pozemkového fondu, jelikož už
nebyli naživu žádní oprávnění
dědicové.
Fond nabídl obratem ruky
pozemek dvěma jiným restituentům jako náhradu
za jejich zdevastovaný majetek.
Úředníci
zařídili, že tito nabyvatelé uzavřeli
smlouvu nápadně nevýhodnou a prodali majetek
za 880 tisíc Kč, aniž by věděli,
že prodávají majetek, jehož tržní
cena je více než 34 milionů Kč. (Předsedající:
Váš čas uplynul, pane kolego.) Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Pan
místopředseda vlády a ministr zemědělství
Josef Lux má slovo.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR
Josef Lux:
Vážený
pane poslanče, já to vezmu postupně. My jsme
si půjčili u banky pana Moravce - u téže
banky, které Národní banka půjčila
několik stomiliónů korun v době, kdy
tato banka měla obecnou vážnost. Tuto naši
půjčku jsme řádně této
bance uhradili. Pan Moravec byl kandidát na naší
kandidátce ve volbách v r. 1992 a bylo to v době,
kdy tato banka měla
obecnou vážnost, kterou dokládám tím,
že i Národní banka v té době
této bance půjčila několika set miliónové
částky. Nepochybně jsme neučinili
dobře a pan Moravec také nebyl zvolen a nestal se
poslancem. Co se týče té konkrétní
kauzy, já ji neznám,
je třeba ji vyšetřit. Já velmi stojím
o vaše informace, abyste je dodal.
Obecně bych chtěl
říci, že Pozemkový fond skutečně
hospodaří s obrovským majetkem a my věnujeme
velkou pozornost tomu, abychom konkrétní případy
nějakého nezákonného zacházení,
v případě, že jsou, řešili.
A bylo také podáno několik trestních
oznámení na konkrétní osoby a několik
šéfů konkrétních okresních
Pozemkových fondů bylo odvoláno. Také
jsme zvážili a zlepšili ten obecný způsob
nakládání s tímto majetkem v tom smyslu,
že jakýkoliv
převod majetku, jakákoliv plnění náhradních
restitucí podléhá buď systému
pozemkových úprav, který je vystaven dostatečné
veřejné kontrole nebo systém skupinového
posouzení, kdy v každém okrese jsou komise,
kde je zastoupen okresní úřad, obecní
úřad, Agrární komora, Pozemkový
fond a okresní pracoviště ministerstva zemědělství.
Těchto 5 institucí je zárukou, že každý
pohyb půdy, nakládání s půdou,
je pod touto veřejnou kontrolou. Pokud máte nějaké
informace v konkrétní věci, velmi bych o
ně stál, pane
poslanče. Obecně se snažíme nakládat
s majetkem Pozemkového fondu v systému veřejné
kontroly. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pan poslanec Sýkora s doplňujícím
dotazem.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane ministře, rád bych věděl - jestli
to můžete sdělit - byl či dodnes je
ing. Moravec externím poradcem Ministerstva zemědělství
a jakou částkou přispěl pan Moravec
na volební kampaň lidové strany a kolik privatizačních
projektů předložených touto firmou -
pan Moravec, pan Petráš - AGRO
- na majetek, vlastnictví státu doporučil
k realizaci Ministerstvu zemědělství.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Sýkorovi. Pan místopředseda
vlády.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR
Josef Lux:
Vážený
pane poslanče, pan Moravec není mým poradcem.
Pan Moravec nepřispěl na naši volební
kampaň v minulých volbách. A co se týká
konkrétních projektů, samozřejmě
jsem schopen prověřit, ale pokud jsou moje informace
v tuto chvíli dostatečné, tak jeden z privatizačních
projektů, které
realizoval pan Petráš - jedná se o hřebčín
Netolice - byl zrušen. To znamená, tento majetek byl
panu Petrášovi odebrán právě
pro špatné nakládání s tímto
majetkem. Doufám, že jsem vám odpověděl
uspokojivě a plně.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Jako další se ujme slova pan poslanec Miloš Skočovský,
který bude interpelovat pana ministra Viléma Holáně
ve věci osvědčení pro politické
vězně. Připraví se opět pan
poslanec Jaroslav Sýkora.
Poslanec Miloš Skočovský:
Vážení
páni ministři, vážené kolegyně
a kolegové, pozůstalí po jednom z politických
vězňů se na mne obrátili s problémem,
že v současné době se dožívají
stejného jednání, jako se dožívali
za komunistů. Ze jednoduše, když je někdo
členem západního odboje nebo byl jeho členem,
tak že se s ním
jedná jako s méněcenným člověkem,
s jeho příbuznými rovněž. Požadovali
od Ministerstva obrany vydání potvrzení nebo
osvědčení o tom, že byl dotyčný
politickým vězněm, jak je žádáno
pro vyplacení jakési té náhrady. Měli
k tomu doložena písemná stanoviska
předsedy Českého svazu bojovníků
za svobodu, ředitele Ústředního archivu,
spoluvězňů i mezinárodního
Červeného kříže. Nedostali toto
potvrzení. Já pokládám - i když
se jednalo v tomto případě o Moravana a pan
ministr Moravany asi moc nemá rád - ale pokládám
zaslušné, že by mělo být odpovězeno
přinejmenším, proč tady toto osvědčení
nedostali, co mají udělat pro to, aby ho dostali,
jaké papíry další mají dodat
apod.
Prosím proto nakonec, jak
je zajištěno to, aby se vůbec z Ministerstva
obrany na věci, týkající se politických
vězňů, promptně odpovídalo.
Myslím si, že lidé, kteří strávili
v koncentrácích nějaký ten rok, případně
tam nechali život, si zaslouží - případně
jejich pozůstalí - aby dostali odpověď
rychle a vyčerpávající. A konečně
se ptám konkrétně,
kdy bude asi vyřízena žádost toho pána,
nebo rodiny toho pána, který se na mně obrátil
- a byl to pan Punčochář z Pražma. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Skočovskému. Pan ministr Vilém
Holáň má slovo.
Ministr obrany ČR Vilém
Holáň: Pane
poslanče, dámy a pánové, od 1. 12.
1994, kdy vešel v platnost zákon č. 217 z r.
1994 o poskytování peněžních
částek, o nichž mluvíte, některým
obětem nacistické persekuce, bylo přijato
u nás, na ministerstvu oddělením pro vydávání
osvědčení podle zákona 255/46 do této
doby 14 981 žádostí. A k 12. 3. bylo vyřízeno
6 974, z toho 6 516 kladně a 458 záporně.
Skupina pro řešení žádostí
téhož zákona řešila v letech 1995
a v začátku roku 1996 244 stížností
nebo žádostí o obnovu řízení.
Ke změně původního rozhodnutí
došla v 6 případech.
Základní problém,
který ztěžuje práci, je v naprosté
většině nepředložení důkazních
prostředků o důvodu a době věznění
účastníka národního odboje
za osvobození. Když uvážíme, že
nárok na dávku vznikl před 50 či 56
lety, tak zjišťování skutečností
odbojové činnosti je mimořádně
obtížné. Svědci buď nežijí
nebo důkazní věrohodnost svědeckých
výpovědí je s takovým odstupem velice
nízká. Listinné důkazy jsou vzhledem
ke stavu archívu nepočetné a neúplné.
Je využíváno spolupráce
znalců - historiků, spolupracujeme s Ministerstvem
vnitra, odkud si vyžadujeme také podklady. Spolupracujeme
se Svazem bojovníků za svobodu i s dalšími
institucemi. Použité vymezení okruhu oprávněných
osob podle zákona č. 255 a v jeho návaznosti
tohoto zákona 217
způsobuje značné problémy našemu
ministerstvu a domnívám se i neoprávněnou
kritiku.
Ministerstvo obrany se nezabývá
pak už finančními věcmi. Spojitost s
tím má pouze v tom, že důkazní
prostředek k uplatnění nároku ve smyslu
příslušného ustanovení tohoto
zákona osvědčuje nebo potvrzuje. My jsme
rozšířili příslušné
oddělení z 13 na 23 lidí. Jsou tam lidé,
o nichž víme, že dovedou poradit těm lidem
v bezradnosti, jak sehnat některé důkazy,
ale je třeba přijmout fakt, že věznění
nebo důvod toho věznění
musí být řádně doložen,
protože se hospodaří s veřejnými
penězi. Já bych vás potom prosil o konkrétní
případ. My ho samozřejmě u nás
došetříme.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Pan kolega Skočovský se hlásí
s doplňujícím dotazem.
Poslanec Miloš Skočovský:
Jde jen o drobnost.
V tomto případě bylo naprosto jasně
prokázáno, že dotyčný byl umučen
v březnu r. 1945 v koncentračním táboře
Mauthaunsen. Tady ty důkazy byly naprosto jasné
a byly mezinárodní. Ale přesto toto potvrzení
nedostali a není jim jasné, proč ho nedostali.
Čili já jsem se ptal, jak je to zařízeno,
aby se skutečně tyto věci dovedly do konce.
Nevím, jestli v tom není něco jiného,
třeba že byl kápo nebo něco takového.
To nevím, ale v každém případě
nebyla dána odpověď
rodině tohoto pána, proč se nevydalo toto
potvrzení.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Další je přihlášen pan poslanec
Jaroslav Sýkora, opět s interpelací na ministra
zemědělství a místopředsedu
vlády Josefa Luxe. Připraví se paní
poslankyně Orgoníková.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane ministře, jako první hospodář,
odpovídající za naše zemědělství,
mi jistě odpovíte na tyto otázky: Každý
rok dovážíme na čtvrt miliónu
tun zeleniny a obávám se, že letos to bude
více. Domnívám se, že takovéto
množství zeleniny je zbytečné. Dovážená
zelenina nesplňuje požadavky na jakost podle norem
Evropské unie, neboť jde o druhou jakost, se kterou
tržní řády Evropského společenství
zakazují vůbec obchodovat. Dostává
se tak k nám zelenina, kterou nikdo nezkoumá
čím byla ošetřena a nebo zda jsou použité
přípravky u nás povoleny. Navíc jde
o zeleninu, kterou dokážeme vypěstovat sami
a v daleko lepší kvalitě.
Za druhé, v současné
době je nejhorší situace pro naše pěstitele
u cibule a zelí. Nadále pokračuje dovoz cibule
z Polska za dumpingové ceny.jeden kg cibule 1,20 Kč
až 1,90 Kč a lze tak předpokládat, že
naše cibule skončí na skládkách
s odpadem. Stejná situace je u hlávkového
zelí, které dovážíme z Polska
a z Maďarska. Pro zajímavost: Kvotace skončila
k 1. 1. 1996 a od tohoto data do počátku února
se k nám dováží nadále. Dovezlo
se 1500 tun zelí, které se současně
dováží i z Maďarska. Pro dokumentaci:
V okrese Nymburk je ve skladech 1200 tun cibule a 200 tun hlávkového
zelí. Stejná situace je na Boleslavsku,
Kolínsku a v některých okresech na Moravě.
Dovoz zeleniny, kterou si umíme
vypěstovat sami, prohloubil platební bilanci v některých
komoditách o 11 miliard.
Vážený pane
ministře, prvovýrobci již toho vydrželi
skutečně přespříliš. Proto
se domnívám, že by již měla být
učiněna náprava.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Sýkorovi. Pan ministr Josef Lux.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR
Josef Lux:
Vážený
pane poslanče, nemáte pravdu. Kdybyste se zeptal,
tak vám informace samozřejmě poskytnu a jsou
veřejné. Nemáme žádné
tajnosti, jsou k dispozici na Ministerstvu zemědělství
a jsou k dispozici také v Agrární komoře.
K jednotlivým konkrétním
věcem: Do České republiky se dovezlo za první
dva měsíce tohoto roku zeleniny v hodnotě
592 miliónů Kč. Za loňské první
dva měsíce to bylo 467 miliónů, čili
nárůst byl zhruba o 30%.
Z České republiky
se vyvezlo za tyto první dva měsíce v hodnotě
130 miliónů. V roce 1995 to bylo 100 miliónů,
čili také nárůst 30%. Pro nás
je důležitá tato bilance tohoto obchodu.
Větu, kterou jste řekl,
že nikdo nezkoumá, myslím, že jste snad
neřekl ani z neznalosti, protože nepředpokládám,
že byste nevěděl, že Česká
zemědělská a potravinářské
inspekce stejně tak jako UKZUS (?) zkoumá každou
zakázku z pohledu fytokaranténních předpisů;
to znamená není to pravda.
Jestliže jste zmínil
cibuli, a tak cibule co se týká množství
v tunách v roce 1994 se v rozmezí těchto
dvou měsíců dovezlo do České
republiky 2800 tun, v roce 1995 1900 tun a v roce 1996 1650 tun.
To znamená v porovnáními s prvními
dvěma měsíci roku 1995 a 1994 jsme dovezli
méně a dovážíme mimo jiné
proto, že na našem trhu cibule prostě není.
A ještě si dovolím
několik obecných poznámek. Uzavřeli
jsme s Polskem, Maďarskem, Slovenskem a Slovinskem dohodu
CEFTA. Tato dohoda je dohodou o snižování celních
bariér. Od 1. ledna pracujeme v režimu, kdy u jedné
třetiny zemědělských komodit je nulové
clo. Jsou to komodity, které nejsou pro zemědělce
důležité. Jsou to komodity u zboží,
které se k nám většinou
dováží. Představuje to řádově
asi 14% našeho agrárního obchodu, ale je důležité,
že tento trend se projeví nepochybně ve prospěch
spotřebitele, protože v tomto prostoru asi 65 milionů
spotřebitelů se obchoduje v jedné třetině
komodit s nulovým clem, to znamená,
tento konkurenční tlak očekávám,
že se projeví v kvalitě.
U druhé skupiny zboží,
která představuje 36% našeho agrárního
obchodu v rámci CEFTy jsme se dohodli na snížení
řádově o polovinu celních úrovní
u tak důležitých komodit, jako je drůbež,
jako je cukr atd.
Pro naše zemědělce
to rozšíření této možnosti
vývozu je více příležitostí,
než ohrožením. A jestliže si uvědomíme,
že ta dálnice je vždycky dvousměrná,
samozřejmě také k nám mají
možnost tyto země dovážet a naše
zemědělství je v lepším stavu
a v lepší úrovni, než Polské nebo
jiné. Čili pro naše zemědělce
je to nepochybně více příležitost,
než ohrožení a také náš agrární
obchod jednoznačně má pozitivní trend.
Ve srovnání roku 1995 a 1994 agrární
obchod vzrostl o 15% a dosáhl úrovně 82 miliard.
Je pravda to, co jste řekl,
že má negativní saldo. Ovšem toto negativní
saldo je výhradně složeno z nekompatibilních
položek, to znamená z položek, které se
u nás nevyrábějí. Více se k
nám dováží jižního ovoce,
tabáku, kávy, čaje, rýže atd.
A to je dobře, je to ve prospěch spotřebitelů.
V komoditách, které
jsou pro naše zemědělce důležité,
to znamená obilí, maso, mléko, olejniny a
výrobky z nich, více vyvážíme
než dovážíme. Toto saldo je plus 6 miliard.
Doufám, že jsem odpověděl jasně.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Pan poslanec Sýkora s doplňujícím
dotazem.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane ministře, nemohu s tím naprosto souhlasit,
poněvadž čísla, která mám,
vyšla v Zemědělci, v článku ing.
Bartoše, CSc., který je tajemníkem Zelinářské
unie. Domnívám se, že zemědělci
v této době nemohou prodávat cibuli, a ještě
s velkými obtížemi za 3,50 Kč, když
sem jde z Maďarska, a především maďarské
zelí za 4 Kč, teď na jaře, když
jsou velké skladovací ztráty; tak to nemusí
vůbec pěstovat,
poněvadž stroje, které si koupili velmi draho,
mohou nyní dát skutečně "do kopřiv".
To není žádná politika pro zemědělce!
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Pan
ministr zemědělství Josef Lux.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR
Josef Lux:
Pane poslanče,
vy jste měl správné číslo,
vy jste řekl, že se k nám dovezlo za první
dva měsíce 1500 tun cibule. Já jsem jenom
řekl, že v roce 1994 se dovezlo 2800, v roce 1995
1880 a letos jenom 1600, to znamená, že ta tendence
má klesající trend. A co je důležité,
že na našem trhu je prostor pro toto zboží.A
všechno ostatní, co jsem řekl, prostě
platí.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Slovo má paní poslankyně Hana Orgoníková,
která bude interpelovat pana ministra Jindřicha
Vodičku ve věci, která zatím není
specifikována. Připraví se pan poslanec Zdeněk
Trojan.
Poslankyně Hana Orgoníková:
Pane ministře,
8. února, na 39. schůzi, jsem vás interpelovala
ohledně zdravotně postižených, jednak
ze Žďárska, jednak i z jiných částí
republiky v tom smyslu, že jste nedodržel slovo, které
jste mi dal ohledně spolupráce v řešení
případů zdravotně postižených,
ale ani jste mně nepodával zprávu o výsledku
šetření jednotlivých případů,
jak vám ukládá vládní vyhláška
č. 150/1958 Úředních listů,
neboť stěžovatele zastupuji.
Pochopitelně jste mi odpověděl,
že je vše v pořádku. Na vaši odpověď
na moji interpelaci jsem obdržela dopis od petičního
výboru zdravotně postižených ze Zďáru
nad Sázavou, ke kterému je přiloženo
prohlášení petičního výboru.
Toto prohlášení je určeno všem
poslancům Parlamentu a o jeho přečtení
ve sněmovně je žádán předseda
pan Milan Uhde.
V prohlášení
je doslova uvedeno, že vaše odpověď na moji
interpelaci byla neúplná a dosti značně
nepřesná, že jste nesplnil, co jste slíbil,
že výzva ze Žďáru pro zdravotně
postižené dosud nezazněla. Protože čas
na ústní interpelace je vymezen pouze dvěma
minutami pro interpelujícího, ale čas je
neomezen pro toho, kdo je interpelován, žádám
vás, protože pan předseda Uhde prohlášení
petičního výboru ze Žďáru
nad Sázavou poslancům
nepřečetl, abyste toto prohlášení
přečetl sám. K tomu účelu vám
prohlášení předávám. Budu
to chápat jako odpověď na moji dnešní
interpelaci.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Pan
ministr Jindřich Vodička.