Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1993

I. volební období
/VII. volební období České národní rady/

8
/původně tisk 276 České národní rady/

NÁVRH

poslanců S. Kozáka a dalších na vydání zásad zákona České národní rady o obnově některých majetkových a jiných práv družstev a družstevních peněžních ústavů a podniků obcí a některých práv jejich členů nebo společníků a o právech některých dalších osob

o obnově některých majetkových a jiných práv družstev a družstevních peněžních ústavů a podniků obcí a některých práv jejich členů nebo společníků a o právech některých dalších osob

poslanců ČNR Stanislava Kozáka, Josefa Křížka, Vladimíra Procházky, Jaroslava Sýkory, Tomáše Štěrby, Františka Trnky, Jiřího Vačkáře, Jana Vraného

prosinec 1992

Zásada č. 1

Tento zákon ve snaze přispět k odčinění spáchaných bezpráví a k obnově tradičních forem zemědělského podnikání vytváří podmínky pro obnovu právního postavení a některých majetkových a jiných práv družstev a družstevních peněžních ústavů a podniků obcí, jež existovaly ke dni 25. 2. 1948 podle tehdy platných obecně závazných předpisů a poté, nejpozději do 1. 1. 1990, zanikly nebo přestaly vyvíjet činnost. Obnovuje rovněž některá práva fyzických osob, jež byly jejich členy v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 a upravuje práva některých dalších osob k těmto podnikům.

Odůvodnění: V poúnorovém období zlikvidoval tehdejší režim navzdory proklamované podpoře družstevní myšlenky hospodářská družstva, lidové peněžnictví a vyvlastnil družstevní fondy. Zlikvidoval i obecní podniky. Majetek družstev a obcí se pak stal nejen základem jednotných zemědělských družstev, ale i potravinářského průmyslu a dalších hospodářských odvětví. Navrhovaný zákon sleduje restituci tohoto majetku, čímž doplňuje a v dané oblasti završuje úsilí alespoň o částečnou nápravu spáchaných křivd, sledované zejména zákony č. 403/1990 Sb., č. 229/1991 Sb. a č. 43/1992 Sb. v platném znění. Zákon však vytváří rovněž předpoklady pro obnovu tradičních forem propojení zemědělské prvovýroby se zpracovatelskými odvětvími i finančního zajištění odvětví. Tyto formy jsou nejen v plném souladu s osvědčenými zkušenostmi z doby i. republiky, ale plně odpovídají i moderním zkušenostem nejvyspělejších tržních ekonomik s vysoce rozvinutým zemědělstvím (např. dánské). Navrhovaný zákon tak přispívá k žádoucí rychlé privatizaci státního majetku v daných odvětvích a vytváří podmínky k rozvoji zemědělské prvovýroby i návazných odvětví, jež si nynější hospodářská situace naléhavě vyžaduje. Ve svých důsledcích povede k omezení tržních otřesů a inflačních tlaků. Vytvářením předpokladů k prosperitě hospodářských subjektů povede i k urychlenému uspokojení nároků fyzických osob podle zvláštních předpisů (zák. č. 229/1991 Sb.)

Návrh zákona se vztahuje na družstevní peněžní ústavy (hospodářské záložny, kampeličky, spořitelny, úvěrová družstva apod.), obchodní, zpracovatelská a jiná (např. chovatelská, stavební) družstva a na obecní hospodářské podniky obdobné povahy, jež k rozhodnému datu řádně existovaly podle tehdejších předpisů, poté buď právně zanikly nebo přestaly v důsledku vnějších tlaků fakticky fungovat, ač právně existovaly dál. I k takovým případům docházelo.

Návrh zákona se opírá o skutečnost, že restituční předpisy přihlížejí k předúnorové existenci hospodářských subjektů družstevního charakteru (např. ust. § 6 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. v platném znění). Případy navrácení majetku jiným subjektů než jsou fyzické osoby jsou platnému právnímu řádu rovněž známy (např. zák. č. 298/1990 Sb., dovodit lze i ze zák. č. 229/1991 Sb. a z návrhu zásad zákona ČNR o majetkové restituci církví, náboženských společností a náboženských charitativních organizací z listopadu 1992).

Zásada č. 2

Tímto zákonem je umožněna fakultativní obnova podniků uvedených v zásadě č. 1 v důsledku projevu vůle oprávněných osob. Obnovou se rozumí opětovný vznik nebo obnovení faktické existence podniku zahájením činnosti ve formě družstva nebo obchodní společnosti.

Dále se určuje ideální podíl obnovených podniků na majetku a jiných právech dosavadních státních organizací, jež ke dni účinnosti tohoto zákona vykazují podle zápisu v obchodním rejstříku předmět činnosti, který zcela nebo zčásti odpovídá předmětu činnosti obnovovaného podniku. V případě, že již byl k tomuto datu schválen privatizační projekt podle zvláštních předpisů, je zdrojem majetkového podílu částka ponechaná ve prospěch zemědělských prvovýrobců ve Fondu národního majetku.

Odůvodnění: k obnovení podniků dojde pouze, projeví-li o to oprávněné osoby zájem stanoveným způsobem. Stanovením majetkových podílů na privatizovaných státních podnicích se napomůže jak jejich urychlené privatizaci, tak i vzniku racionálních ekonomických vazeb mezi prvovýrobou a návazným zpracovatelským průmyslem.

V některých případech půjde o obnovení faktické existence podniku, který byl v minulosti pouze fakticky, nikoli právně zlikvidován.

Zvláštními předpisy je míněn zejména zákon č. 92/1991 Sb. v platném znění. Pamatováno je i na případ, kdy privatizace státního podniku již pokročila natolik, že by nebylo účelné provádět její dodatečnou modifikaci.

Zásada č. 3

Oprávněnými osobami jsou

a) fyzické osoby, jež měly prokazatelně ke dni 25. 2. 1948 práva člena nebo společníka k některému obnovovanému podniku a tato práva poté zanikla jinak než dobrovolně učiněným úkonem nebo řádným vyloučením člena,

b) současní zemědělští prvovýrobci,

c) osoby zaměstnané v dosavadních státních organizacích uvedených v zásadě č. 2,

d) obce.

Povinnou osobou je stát.

Odůvodnění: oprávněnou osobou je především někdejší člen nebo společník obnovovaného podniku, dále pak současný zemědělský prvovýrobce a rovněž zaměstnanec privatizovaného státního podniku, v němž budou podle tohoto zákona určeny ideální majetkové podíly podle zásady č. 2. Pamatováno je tedy jak na restituci práv, tak i na práva odpovídající pracovní účasti (majetkové nároky založené na pracovní účasti jíž právní řád upravuje např. v ust. § 17 písm. b) zák. č. 42/1992 Sb.). Účast zemědělských prvovýrobců byla v předúnorových poměrech záležitostí masovou (jen kampeličky a hospodářské záložny měly v roce 1946 1 305 800 členů, v drtivé většině rolníků) a byla skutečným zdrojem prosperity jejich hospodaření. Všechen nashromážděný majetek byl pak prvovýrobcům odebrán. Je tedy jedině spravedlivé a do budoucna i ekonomicky účelné napomoci restituci těchto poměrů.

Povinnou osobou je stát, jehož nepochybným úkolem je napravit v maximální míře v minulosti totalitním režimem spáchané majetkové křivdy, aniž by zakládal křivdy nové. Stát se v minulosti zmocnil majetku družstev a obecních podniků, takže toto řešení je pochopitelné a spravedlivé. Proces privatizace státního majetku je rovněž vhodnou příležitostí pro položení základů fungujících vztahů uvnitř dotčených odvětví. V období transformace ekonomiky je totiž významná rovněž role státu při zajišťování bezporuchové, konkurenceschopné, fungující ekonomiky.

Zásada č. 4

Obecní úřady jsou povinny ve lhůtě dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona předat seznamy podniků, na něž se vztahuje fakultativní obnova okresnímu úřadu, do jehož místní působnosti spadají.

Okresní úřady vypracují seznam, zakládající se na seznamech předaných obecními úřady i na vlastních zjištěních, a tento seznam ve lhůtě tří měsíců od účinnosti tohoto zákona předají místně příslušnému územnímu odboru ministerstva zemědělství, případně jinému státnímu orgánu určenému tímto zákonem. Okresní úřady zároveň uvedou, které podniky mají charakter obecních podniků.

Seznamy vypracovávané obecními i okresními úřady zahrnují název a sídlo podniků, označení a adresy jejich organizačních složek.

Obecní i okresní úřady ve lhůtě tří měsíců od účinnosti zákona zveřejní vyhláškou seznamy vztahující se k obvodu jejich územní působnosti.

Odůvodnění: nejprve je nezbytné určit, na které zrušené či fakticky zlikvidované podniky se tento zákon vztahuje. Příslušné informace lze zpravidla nalézt přímo v místech, kde tyto podniky působily. proto se vypracování prvotních seznamů svěřuje obecním úřadům. Vedle nich ovšem povedou vlastní šetření v této věci i okresní úřady. Seznamy se v zákonné lhůtě předají příslušnému orgánu a zároveň se zveřejní. Tím jsou vytvořeny podmínky pro uplatnění práv oprávněných osob i pro následující rozhodování o obnově podniků a jsou tak vytvořeny praktické předpoklady pro vlastní proces obnovy podniků podle zásady č. 1.

Zásada č. 5

Oprávněné osoby mohou uplatnit nároky podle tohoto zákona u příslušného okresního úřadu nejpozději do třiceti dnů od zveřejnění seznamů podle zásady č. 4, jinak nárok zaniká.

Oprávněné osoby uplatňují nárok na majetkový podíl na obnovovaném podniku vůči osobě, jež jeho původní majetek vlastní, užívá nebo má k němu právo hospodaření. Pokud se tento majetek ani zčásti nezachoval nebo nelze-li tuto osobu zjistit, má oprávněná osoba právo uplatnit nárok na podíl kteréhokoli obnovovaného podniku.

Osoby uplatňující nároky podle tohoto zákona jsou povinny prokázat, že splňují podmínky podle zásady č. 3, písmeno a) nebo b) nebo c).

O nárocích těchto osob rozhoduje příslušný okresní úřad. Pokud nárok svým rozsahem či rozsahem působnosti obnovovaného podniku přesahuje hranice okresu, rozhoduje o něm územní odbor ministerstva zemědělství.

Pro řízení o nárocích podle tohoto zákona se použije ustanovení správního řádu s výjimkou ustanovení o opravných prostředcích. Rozhodnutí o těchto nárocích přezkoumá z hlediska zákonnosti z podnětu účastníka podaného do 15 dnů od právní moci rozhodnutí příslušný okresní soud.

Odůvodnění: upraveny jsou podrobnosti řízení předcházejícího obnově podniku. Řízení se zásadně vede podle zákona č. 71/1967 Sb. v platném znění. Konstrukce veškerých lhůt je stanovena s přihlédnutím k potřebě urychleného vyjasnění majetkových poměrů a stabilizace dané hospodářské sféry. Tomu slouží i propadný charakter třicetidenní lhůty.

Zásada č. 6

Ve lhůtě do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona se zřizují okresní, oblastní a ústřední komise pro provedení obnovy družstev a obecních podniků. Tyto komise mají právo dávat podněty v zájmu rychlého, účinného a hospodárného provedení tohoto zákona a jsou povinny na vyžádání orgánů rozhodujících podle tohoto zákona zaujímat stanoviska k předloženým dokladům.

Okresní komise se skládají ze členů okresního zastupitelstva, zástupců ústřední banky, státních statků, zemědělských družstev, soukromých rolníků a zástupců státních organizací stanovených v zásadě č. 2.

Oblastní komise, jejichž místní působnost se shoduje s působností územních odborů ministerstva zemědělství, se skládají ze zástupců územního odboru ministerstva zemědělství, zástupců dalších ústředních orgánů státní správy (ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, financí, vnitra), ústřední banky, Svazu měst a obcí, státních statků, zemědělských družstev a soukromých zemědělců.

Ústřední komise se skládá z poslanců ČNR, zástupců ústředních orgánů státní správy (ministerstva zemědělství, pro správu národního majetku a jeho privatizaci, financí, vnitra), ústřední banky, Svazu měst a obcí, státních statků, zemědělských družstev a soukromých zemědělců.

Odůvodnění: zřizované komise mají pomoci státním orgánům pověřeným provedením zákona ve zvládnutí vlny uplatňovaných nároků a obnovovaných podniků, mají být iniciativními orgány a rovněž mají vytvořit odborné zázemí pro posuzování jednotlivých případů. Vzhledem k tomu, že zatím nevznikla česká ústřední banka, není uveden její přesný název a je užito obecné formulace. To platí i pro zásadu č. 10.

Zásada č. 7

Podnik splňující podmínky uvedené v zásadě č. 1 je obnoven dnem právní moci kladného rozhodnutí příslušného orgánu o nároku oprávněné osoby. Běží-li nezávisle na sobě řízení stran nároků více osob týkajících se téhož podniku, je podnik obnoven dnem právní moci prvého kladného rozhodnutí.

Příslušný územní odbor ministerstva zemědělství svolá zpravidla do pěti měsíců od účinnosti zákona shromáždění členů nebo společníků obnoveného podniku a zajistí pro jeho jednání potřebné podklady.

Na shromáždění vyzve svolavatel účastníky, aby ve lhůtě jednoho měsíce rozhodli o ponechání nebo změně stávající formy obnoveného podniku a o dalších náležitostech nezbytných pro zahájení činnosti podniku. Marným uplynutím této lhůty nároky všech účastníků zanikají a na podnik se hledí, jako by nebyl obnoven. Majetkový podíl, připadající na tento podnik připadá v případě bezvýslednosti řízení bance, jež je zřizována podle tohoto zákona.

Odůvodnění: upraven je proces samotné obnovy podniku. Pamatováno je i na praktickou stránku věci: je zapotřebí rozhodnout o formě podniku a splnit povinnosti vyplývající z práva platného v době obnovy podniku, tj. zejména ze zákona č. 513/1991 Sb. Zájem na urychleném vyjasnění právních vztahů se promítá i do zániku (prekluze) nároků oprávněných osob v případě, že jednoměsíční lhůta od prvého shromáždění členů nebo společníků uplyne marně.

Finanční otázky upravují zásady č. 10 a 11 tohoto návrhu

Zásada č. 8

Obecní úřady zjišťují, kterých nemovitostí se obnova podniků podle tohoto zákona týká a které osoby je mají v držení. pokud se nezměnil účel užívání takové nemovitosti, vzniká obnovenému podniku právo na její vydání. V ostatních případech a tehdy, souhlasí-li s tím obnovený podnik, je poskytována náhrada podle zvláštních předpisů, nebo se věc na základě vzájemné dohody mezi obnoveným podnikem a osobou, jež nemovitost drží, řeší jinak.

Zjištěné pozemkové vlastnictví se obnovuje v plném rozsahu a není-li vydání pozemku obnovenému podniku možné, má tento podnik nárok na přidělení náhradního pozemku obdobné kvality, jako původní pozemek v době zániku obnovovaného podniku.

Odůvodnění: v mnoha případech bude situace ohledně kolem nemovitostí problematická, zejména s ohledem na čas, který uplynul od likvidace podniku a následné změny, odstraňování nemovitostí apod. Proto je žádoucí vedle základního nároku na vydání nemovitosti upravit i náhradní plnění a ponechat zúčastněným subjektům rovněž určitou smluvní volnost k řešení záležitosti.

Zásada č. 9

Majetek obnovených podniků se rozděluje oprávněným osobám takto: mezi osoby uvedené v zásadě č. 3 pod písmeny a) a b) se rozdělí 70% hodnoty tohoto majetku rovným dílem. Pro osoby, jež dosud neprokázaly svůj nárok, je vyčleněna rezerva ve výši 20% této hodnoty. Oprávněným osobám uvedeným v zásadě č. 3 pod písmenem c) se rozděluje rovným dílem zbývajících 10% hodnoty majetku obnoveného podniku.

Oprávněné osoby podle zásady č. 3 pod písmenem d) vstupují do vlastnických práv k obnoveným obecním podnikům.

Odůvodnění: vyčleněná rezerva 20% slouží k budoucímu uspokojení těch osob, o jejichž nároku se vede řízení a dosud tedy nebylo pravomocně skončeno.

Zásada č. 10

Obnovují se rovněž družstevní peněžní ústavy, tj. ústavy lidového peněžnictví. Oproti obecné úpravě podle tohoto zákona pro ně platí tyto odchylky:

Místo orgánů státní správy vedou řízení o jejich obnově příslušné orgány ústřední banky. Tyto orgány také rozhodují se zřetelem k účelu tohoto zákona o rozsahu peněžních operací, které obnoveným peněžním ústavům povolí.

Obnovené družstevní peněžní ústavy zahajují svou podnikatelskou činnost převzetím vkladů a úvěrů, které mají jejich členové u dosavadních peněžních ústavů. Obnovené podniky a oprávněné osoby mohou převést své dosavadní úvěry u jiných peněžních ústavů na některý obnovovaný peněžní ústav jako svůj členský podíl v tomto ústavu.

K dosažení účelu tohoto zákona bude ústřední banka poskytovat obnoveným družstevním peněžním ústavům po stanovenou dobu výjimky, zejména pokud jde o závaznost úrokových sazeb.

Na obnovené družstevní peněžní ústavy se nevztahují ustanovení zákona č. 21/1992 Sb. o základním jmění. Platí pro ně však ustanovení o omezení výše poskytnutých úvěrů.

K vyrovnání rozdílu výše úroků mezi úroky z půjček od obnovených peněžních ústavů a úvěrů poskytovaný původními věřiteli, je po dobu jejich splácení a podle jejich povahy využito zdrojů státního rozpočtu, zejména dotačních prostředků ministerstva zemědělství a dalších státních orgánů.

Odůvodnění: peněžní ústavy obnovované podle tohoto zákona podle tohoto zákona jsou natolik specifickou oblastí peněžnictví, že si vyžadují odchylky od obecné úpravy. Předně mají za účel poskytováním levného úvěru zemědělským prvovýrobcům omezovat ekonomický dopad zvyšování cen vstupů na tyto prvovýrobce. Má jít o neziskové (nevýdělečné) podniky tak, jak tomu bylo před jejich likvidací.

Jde o řešení osvědčené u nás v meziválečném období, slibující podporu rozvoji zemědělského podnikání a omezování zdrojů inflačních tlaků.

Zákon vytváří podmínky k přesměrování dosavadních státních dotací na družstevní banku, jako ústřední peněžní ústav obnovených družstevních peněžních ústavů, shromažďující jejich depozitní přebytky a poskytuje těmto ústavům zvýhodněné úvěry.

Zásada č. 11

Provádění tohoto zákona nevytváří v současnosti nové požadavky na výdaje státního rozpočtu a do budoucna naopak vytváří předpoklady pro jejich snížení.

Přijetím tohoto zákona vznikne nezbytnost novelizace zákona č. 21/1991 Sb. o bankách tak, aby připouštěl možnost vzniku banky a peněžního ústavu založených na družstevních principech a peněžního ústavu neziskového (nevýdělečného) a aby připouštěl možnost udělení nezbytných výjimek z obecné právní úpravy podle zásady č. 10.

Odůvodnění: provádění zákona povede pouze k přesměrování dotací ze státního rozpočtu na peněžní ústavy. Vytváří podmínky k jejich postupnému snižování, aniž by byla ohrožena stabilita zemědělství.

Nezbytnost novelizace bankovního zákona je dána samou podstatou družstevních peněžních ústavů, jež platný zákon nezná, a rovněž principem lidového peněžnictví, který je nezbytné obnovit a rozvíjet: levným úvěrem pro prvovýrobce. Tím je dána specifika této oblasti, kterou je třeba v nezbytné míře promítnout i do platného práva.

Zásada č. 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Odůvodnění: řešení navrhované v této zásadě připouští zákon č. 131/1989 Sb. v platném znění. Naléhavý obecný zájem na brzké účinnosti zákona je dán zájmem na sladění postupu podle něj s celkovým procesem hospodářské transformace.