výborů Poslanecké
sněmovny Parlamentu k poslaneckému návrhu
zákona o stavebním spoření a státní
podpoře stavebního spoření (tisk 19
- ČNR 174)
Výbory ústavně
právní, rozpočtový, hospodářský
a pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí Poslanecké
sněmovny Parlamentu, projednaly na svých schůzích
v únoru 1993 návrh skupiny poslanců na vydání
zákona o stavebním spoření a státní
podpoře stavebního spoření (tisk 19)
a doporučují Poslanecké sněmovně
parlamentu, aby předložený návrh zákona
schválila v tomto znění:
o stavebním spoření
a státní podpoře stavebního spoření
a o doplnění zákona České národní
rady č. 587/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění zákona České národní
rady č. 35/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
a) v přijímání
vkladů [§ 1 odst. 2 zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění zákona č.
264/1992 Sb.] od účastníků stavebního
spoření,
b) v poskytování
úvěrů' účastníkům
stavebního spoření,
c) v poskytování
příspěvku fyzickým osobám [§
5 odst. 3 písm. d) zákona č. 576/ 1990 Sb.,
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí
v České republice (rozpočtová pravidla
republiky), ve znění pozdějších
předpisů.] (dále jen "státní
podpora") účastníkům stavebního
spoření.
(1) Provozovatelem stavebního
spoření může být pouze banka,
které bylo uděleno povolení podle zvláštního
zákona, [§ 4 zákona č. 21 / 1992
Sb] pokud předmětem její činnosti
je nouze stavební spoření a další
činnosti podle tohoto zákona (dále jen "stavební
spořitelna"). Povolení může být
uděleno po souhlasu ministerstva financí (dále
jen "ministerstvo") se zřízením
stavební spořitelny.
(2) Při své činnosti
podléhá stavební spořitelna bankovnímu
dohledu podle zvláštního;; zákona, [Zákon
č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č.
264/1992 Sb. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České
národní bance.] pokud tento zákona nestanoví
jinak.
(3) Náležitosti žádosti
o souhlas podle druhé věty odstavce 1 stanoví
právním předpisem ministerstvo v dohodě
s Českou národní bankou.
Označení "stavební
spoření" lze používat pouze pro
formu spoření upravenou tímto zákonem
a slova "stavební spořitelna" smí
ve svém názvu používat pouze banka,
která je provozovatelem stavebního spoření
podle tohoto zákona.
Účastník
stavebního spoření
Účastníkem
stavebního spoření (dále jen "účastník")
může být jen fyzická osoba s trvalým
pobytem na území České republiky,
která uzavře se stavební spořitelnou
písemnou smlouvu [§ 43 a násl. občanského
zákoníku.] o stavebním spoření
(dále jen "smlouva").
(1) Ve smlouvě se účastník
zaváže po sjednanou dobu spořit dohodnutou
částku.
(2) Všeobecné obchodní
podmínky stavební spořitelny stanoví,
že účastník má po určité
době nárok na poskytnutí úvěru
ze stavebního spoření na financování
bytových potřeb (dále jen "úvěr")
za předpokladu zajištění jeho návratnosti.
(3) Úvěr smí
být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem
použit pouze na financování bytových
potřeb.
(4) Délka čekací
doby na poskytnutí úvěru je závislá
na podmínkách konkrétní stavební
spořitelny a je stanovena ve smlouvě. Nesmí
však být kratší než 24 měsíců.
(5) Smlouva o stavebním
spoření musí obsahovat úrokovou sazbu
vkladu a úrokovou sazbu úvěru. Rozdíl
mezi úrokovou sazbou vkladu a úrokovou sazbou úvěru
může činit nejvýše 3%.
(6) Stavební spořitelna
může podmínit uzavření smlouvy
povinností účastníka sjednat životní
pojištění pro zabezpečení závazků
vyplývajících ze smlouvy v případě
invalidity nebo smrti účastníka. Povinnost
uzavřít pojištění a s tím
spojené podmínky se uvádějí
ve smlouvě.
(7) Stavební spořitelna
provádí kontrolu použití poskytnutého
úvěru. V případě použití
úvěru na jiné než bytové potřeby,
je stavební spořitelna oprávněna požadovat
okamžité vrácení celkové částky
poskytnutého úvěru nebo její části
použité v rozporu s účelem úvěru.
Účastník je v tomto případě
povinen úvěr nebo jeho část vrátit
ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou.
(8) Účastník
nesmí po dobu spoření se státní
podporou podle jedné smlouvy uzavřít další
smlouvu o stavebním spoření se státní
podporou.
(9) Doba spoření
začíná dnem uzavření smlouvy
a končí poskytnutím úvěru nebo
vyplacením státní podpory.
Náležitosti smluv
o stavebním spoření, kromě obecných
náležitostí stanovených občanským
zákoníkem, stanoví ministerstvo právním
předpisem.
(1) Bytovými potřebami
účastníka se rozumí
a) získání
bytu,
b) výstavba nebo koupě
stavby pro bydlení [§ 40 odst. 1 vyhlášky
č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu, ve znění pozdějších
předpisů.],
c) získání
stavebního pozemku za účelem výstavby
stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku na kterém
se nachází stavba pro bydlení,
d) změna [§ 1 vyhlášky
č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě
územního řízení a stavebního
řádu, ve znění pozdějších
předpisů.], modernizace a údržba
[§ 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.] bytu, stavby pro bydlení nebo
její části, včetně úhrady
případného podílu na úpravách
společných částí,
e) stavební úprava
[§ 1 odst. 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.]
nebytového prostoru na byt,
f) úhrada závazků
souvisejících s výše uvedenými
účely s výjimkou pokut a dalších
sankcí uložených účastníkovi
za porušení jeho povinností při řešení
jeho bytových potřeb.
(2) Bytová potřeba
účastníka, na kterou stavební spořitelna
poskytne ze stavebního spoření úvěr,
se musí nacházet na území České
republiky.
(1) Všeobecné obchodní
podmínky stavebního spoření stavební
spořitelna zveřejní vhodným způsobem
před zahájením provozování
stavebního spoření. Všeobecné
obchodní podmínky musejí obsahovat alespoň
tyto údaje:
a) provozované druhy stavebního
spoření, typy smluv a podmínky jejich uzavírání,
b) postup při vyřizování
smluv, úročení vkladů a úvěrů,
délku čekacích lhůt na úvěr,
c) strukturu stavebního
spoření, předpoklady a postup při
poskytování úvěrů,
d) řízení
při navrácení vkladů vypovězených
smluv,
e) postup při vyřizování
smluv v případě zániku stavební
spořitelny nebo při odnětí povolení
k provozování stavebního spoření
povolujícím orgánem.
(2) Všeobecné obchodní
podmínky schvaluje ministerstvo v dohodě s Českou
národní bankou.
Stavební spořitelna
je povinna poskytovat České národní
bance a ministerstvu údaje podle podmínek a v termínech
stanovených v povolení k provozování
stavebního spoření. Tím nejsou dotčeny
povinnosti stavební spořitelny podle zvláštních
předpisů."
(1) V rámci provozování
stavebního spoření může stavební
spořitelna kromě přijímání
vkladů a poskytování úvěrů
účastníkům provozovat pouze tyto činnosti:
a) poskytovat účastníku
úvěry, které slouží k dřívější
úhradě nákladů na řešení
bytové potřeby dle § 5 v případech,
kdy účastník nemá ještě
nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního
spoření,
b) poskytovat jiné úvěry
na financování činností v oblasti
bytového hospodářství,
c) přejímat záruky
za půjčky, které by byla stavební
spořitelna oprávněna podle tohoto zákona
sama poskytnout,
d) podílet se majetkově
v obchodních společnostech v případech,
kdy tato účast bude sloužit k řešení
bytových potřeb,
e) poskytovat úvěry
obchodním společnostem, na nichž má
majetkový podíl,
f) pro poskytování
úvěrů podle písmen a), b) získávat
potřebné zdroje od jiných věřitelů,
úvěrových institucí či na finančním
trhu vydáváním dluhopisů.
(2) Podíl na obchodních
společnostech podle odst. 1 písm. d) nesmí
přesáhnout jednu třetinu základního
jmění společnosti a 15% vlastního
základního jmění stavební spořitelny.
Pohledávky z úvěrů podle odst. 1 písm.
a) a b) nesmějí překročit 30% průměrného
stavu prostředků na vkladových účtech
účastníků.
(3) Činnosti uvedené
v odstavci 1 může stavební spořitelna
vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně
zabezpečeny její závazky vyplývající
z uzavřených smluv, a že nedojde ke zkracování
lhůt splatnosti úvěrů nebo k prodlužování
čekacích lhůt na jejich poskytnutí.
(4) Stavební spořitelna
může chybějící prostředky
k poskytování úvěru účastníkům
získat na přechodnou dobu na finančním
trhu. Tato doba nesmí být delší než
jeden rok. Vyšší náklady s tím
spojené nesmějí vést ke zhoršení
podmínek pro účastníky stavebního
spoření.
(5) Stavební spořitelna
může volné prostředky na vkladových
účtech účastníků (včetně
státní podpory) použít pouze
a) k uložení na vkladové
účty u jiné banky,
b) k nákupu státních
dluhopisů, případně dluhopisů,
na které stát převzal záruku.
(6) Průměrný
objem takto použitých prostředků v běžném
roce nesmí překročit 20% průměrného
stavu prostředků na vkladových účtech
účastníků.
(7) Omezení podle odstavce
6 neplatí první tři roky od vydání
povolení k provozování stavebního
spoření.
(8) Při porušení
ustanovení odstavců 1 až 5 a při porušení
ustanovení odstavce 6 trvajícím déle
než 3 měsíce může Česká
národní banka i na návrh ministerstva uložit
opatřením k nápravě pokutu nebo odejmout
povolení působit jako stavební spořitelna.
Na tento postup se použijí ustanovení zvláštního
zákona [§ 25 až 35 zákona č.
21/1992 Sb.].
(1) Státní podpora
přísluší účastníkovi
při splnění podmínek stanovených
v tomto zákoně a poskytuje se ze státního
rozpočtu České republiky formou ročních
záloh.
(2) Poskytovaná záloha
státní podpory činí 25% z ročně
uspořené částky, maximálně
však z částky 18 000 Kč.
(3) Částka úspor
přesahující 18 000 Kč v jednom roce
se z hlediska posuzování nároků účastníka
na státní podporu převádí do
následujícího roku spoření.
(1) Na připsání
roční zálohy státní podpory
na účet má nárok každý
účastník podle skutečně uspořené
částky v příslušném roce.
(2) Nárok uplatňuje
souhrnně za všechny účastníky
stavební spořitelna písemnou žádostí
u ministerstva, a to vždy po skončení kalendářního
roku. Stavební spořitelna musí poukázané
zálohy státní podpory rozúčtovat
na účty účastníků nejpozději
do jednoho měsíce od obdržení zálohy
od ministerstva.
(3) V žádosti o roční
zálohy státní podpory uvádí
stavební spořitelna tyto údaje: a) počet
účastníků, pro které je vyžadována
v daném období záloha státní
podpory,
b) počet účastníků,
kteří v průběhu daného období
nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, počet
účastníků, kteří nesplnili
smluvně stanovené podmínky stavebního
spoření,
c) vyčíslení
celkově požadované zálohy státní
podpory.
(4) Ministerstvo je povinno částku
ročních záloh státní podpory
poukázat stavební spořitelně nejpozději
do dvou měsíců od obdržení žádosti.
(5) V případě
neúplnosti žádosti nebo pochybností
o správnosti vykazovaných údajů je
ministerstvo oprávněno vyžadovat doplnění.
Po dobu, než je žádost doplněna nebo pochybnosti
odstraněny, lhůta uvedená v odstavci 4 neběží.
(1) Do doby vyplacení účastníkovi
jsou připsané zálohy státní
podpory na účtě účastníka
pouze evidovány.
(2) V případě,
že nebude účastník požadovat úvěr,
je podmínkou pro výplatu podpory skutečnost,
že po dobu pěti let s vkladem nenakládal. Pokud
tato podmínka není splněna, ztrácí
účastník nárok na výplatu státní
podpory a na jeho účtě evidovaná částka
státní podpory se v plné výši
vrátí do dvou měsíců ministerstvu.
(3) Obdobně jako v odstavci
2 se postupuje v případě, kdy účastník
bude žádat o úvěr. Po uplynutí
minimální čekací doby podle §
5 odst. 4 může účastník podle
podmínek konkrétní stavební spořitelny
získat úvěr za předpokladu, že
naspoří smluvně sjednanou částku.
Nárok na výplatu státní podpory má
účastník jen za skutečnou dobu spoření.
(1) Stavební spořitelna
sleduje, zda účastníkovi trvá nárok
na státní podporu. Pokud tento nárok z důvodu
neplnění podmínek smlouvy nebo jejího
vypovězení zanikl, stavební spořitelna
další státní podporu nečerpá
a je povinna příslušnou částku
přijatých záloh státní podpory
vrátit ministerstvu nejpozději do dvou měsíců
od zjištění důvodů pro vrácení.
(2) Stavební spořitelna
eviduje zrušené smlouvy a v pravidelných intervalech,
alespoň čtyřikrát ročně
kontroluje, zda jsou ukládány sjednané úložky
a plněny podmínky smlouvy.
(3) Stavební spořitelna
vrátí neoprávněně čerpané
zálohy státní podpory nejpozději do
dvou měsíců od data, kdy zjistí, že
nastaly důvody pro její vrácení.
(1) Státní podpora
se eviduje až do jejího vyplacení účastníkovi
nebo vrácení ministerstvu na účtě
účastníka tak, aby bylo možno kdykoli
vyčíslit její výši, a úročí
se stejnou sazbou jako základní vklad účastníka.
(2) V případě
vrácení státní podpory ministerstvu
se z ní vzniklé úroky ponechávají
účastníkovi.
(1) Kontrolu používání
státní podpory provádí ministerstvo
[§ 20 zákona č. 576/ 1990 Sb.]
(2) Stavební spořitelna
je za tím účelem ministerstvu povinna poskytnout
všechny údaje nezbytné k ověření
výše poskytnuté státní podpory,
jejího rozúčtování na účty
účastníků a dalších skutečností,
ovlivňujících využívání
státní podpory.
(3) Při předkládání
uvedených údajů pověřeným
pracovníkům ministerstva se na stavební spořitelny
nevztahuje povinnost zachovávat bankovní tajemství.
[§ 38 zákona č. 21 / 1992 Sb.]
(4) O výsledcích
prováděných kontrol se ministerstvo a Česká
národní banka vzájemně informují.
(1) Ministerstvo uloží
stavební spořitelně vrácení
vyplacené části, případně
celkově vyplacené státní podpory v
případě porušení podmínek
stanovených tímto zákonem, bez ohledu na
to, zda porušení způsobil účastník
či stavební spořitelna, a uloží
pokutu až do výše 5% částky, kterou
je stavební spořitelna povinna vrátit.
(2) Pokutu podle odstavce 1 stavební
spořitelna neplatí v případě,
že porušení podmínek zjistí sama
a státní podporu vrátí bez rozhodnutí
ministerstva.
(3) Vrátit státní
podporu a zaplatit pokutu musí stavební spořitelna
nejpozději do dvou měsíců ode dne
doručení rozhodnutí ministerstva.
(4) Uložit vrácení
státní podpory a uložit pokutu podle odstavce
1, lze do jednoho roku od zjištění, že
podmínky pro čerpání státní
podpory byly porušeny, nejdéle však do 5 let
od porušení těchto podmínek.
(5) Po dobu nejméně
deseti let od ukončení spoření je
stavební spořitelna povinna archivovat všechny
doklady týkající se výplaty státní
podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny
lhůty v případech, kdy jiné právní
předpisy stanoví lhůty delší.
Zákon České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů ve znění zákona
České národní rady č. 35/1993
Sb., se doplňuje takto:
V § 4 se doplňuje
písmeno s), které zní:
"s) Úroky z vkladů
ze stavebního spoření, včetně
úroků ze státní podpory, podle zvláštního
zákona, 4a) jsou osvobozeny od daně z
příjmů fyzických osob.".
Poznámka pod čarou
zní:
"4a) Zákon č.
/1993 Sb.,o stavebním spoření a státní
podpoře stavebního spoření a o doplnění
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.".
Pokud tento zákon nestanoví
jinak, vztahují se na stavební spořitelny
ustanoveni zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
a zákona České národní rady
č. 6/1993 Sb.,o České národní
bance.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. dubna 1993.