V Praze dne 27. ledna 1993
Příloha I
MZV SR zaslalo MZV R nótu ze dne 4. ledna 1993, z jejíhož
obsahu se dá usuzovat, že slovenská strana
navrhuje, aby všechna aktiva a pasíva související
s realizací závazků ze Smlouvy mezi ČSSR
a MLR o výstavbě a provozu Soustavy vodních
děl Gabčíkovo-Nagymaros přešla
plně na Slovenskou republiku.
Jedná se o otázku sukcese České republiky
do dvoustranné mezinárodní smlouvy. ČR
deklarovala obecně sukcesi do všech dvoustranných
mezinárodních smluv, kterými byla k datu
svého zániku vázána ČSFR.
V návaznosti na tato prohlášení se předpokládá,
že budou s jednotlivými smluvními partnery
vedena dvoustranná jednání o tom, které
smlouvy budou převzaty beze změn, které budou
změněny nebo zrušeny. Při těchto
jednáních je nezbytné rovněž
posoudit, zda se nejedná o smlouvy, které se vztahuji
výhradně k území pouze jednoho z nástupnických
států (tzv. lokalizované smlouvy).
Z hlediska mezinárodně právního se
jedná o lokalizovanou smlouvu, která se vztahuje
pouze k území Slovenské republiky. S tímto
stanoviskem se zřejmě ztotožňuje i slovenská
strana, jak vyplývá z nóty MZV ze dne 4.
1. 1993 zmíněné výše.
Předmětem uvedené Smlouvy je společná
investice tehdejších smluvních partnerů,
tj. Československa a Maďarska a jejím vybudováním
by mělo vzniknout podle Smlouvy (čl. 8) společné
vlastnictví smluvních stran. Smlouva předpokládá
rovněž společný podíl na užitcích
ze společné investice. Vzhledem k tomu, že
Smlouva z r. 1977 podle těchto ustanovení nemusí
být zcela jednoznačně pokládána
za smlouvu lokalizovanou je třeba rozhodnutí. Parlamentu
o tom, zda bude do Smlouvy sukcedováno či nikoliv.
Maďarsko sice Smlouvu z r. 1977 jednostranně vypovědělo,
avšak čs. strana ji považovala nadále
za platnou.
Pro řešení otázky sukcese je třeba
vzít v úvahu i ústavní zákon
o dělení majetku federace. Podle územního
principu (čl. 3 odst. 1) přechází
nemovitý majetek na nástupnický stát,
na jehož území se nachází. Společná
investice zahrnuje rovněž další majetková
práva a závazky, které se vztahují
na oba sukcesory a z tohoto důvodu lze aplikovat na řešeni
dané problematiky kromě citovaného čl.
3 odst. 1 rovněž čl. 3 odst. 4 a dále
čl. 13 odst. 6, protože zákonem o děleni
majetku federace nebylo rozhodnuto 0 řešení
všech majetkových práv a závazků
vyplývajících z účasti na výstavbě
Soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros.
Na výstavbu soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros
a na uvedení vodního díla Gabčíkovo
do provozu dočasným řešením byly
ke dni 31. 12. 1992 vynaloženy československou stranou
jednorázové investiční náklady
ve výši 20 481,1 mil. Kčs.
Ukončení stavby se předpokládá
v r. 1995 s investičními náklady ve výši
26 191, 1 mil. Kčs, z toho energetická část
v objemu 2 380 mil. Kčs. Na uvedených nákladech
se státní rozpočet čs. federace podílel
částkou 13 370, 4 mil. Kčs.
Vycházejíc z toho, že jde o smlouvu lokalizovanou,
Česká republika z hlediska mezinárodního
práva nemusí do této smlouvy sukcedovat.
To znamená, že zástupci české
republiky se nebudou zúčastňovat dalších
jednání o SVD G/N se zástupci SR, MR a Komise
ES, jakož i jednání se SR a MR o předložení
sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.
Sukcese by znamenala plné vtažení ČR
do sporu s MR, který by zatěžoval vzájemné
vztahy. Tyto vztahy lze v současné době charakterizovat
jako dobré, s oboustranným zájmem o jejich
další intenzivní rozvoj. 0 tom svědčí
podepsání dohody o ochraně investic a dohody
o zamezení dvojího zdanění ze dne
14. ledna 1993 v Praze. Obě strany mají rovněž
zájem na podepsání smlouvy o přátelství.
Předseda vlády České republiky V.
Klaus pozval maďarského premiéra J. Antalla
k návštěvě České republiky.
Skutečnost, že ČR nebude sukcedovat do smluv
z r. 1977, neumožňuje české straně
podílet se na užitcích vodního díla
limitovaných však stejně přístupem
maďarské strany. Tyto užitky by se týkaly
zvláště možnosti získat elektrickou
energii. K tomu lze uvést, že pokryti spotřeby
elektrické energie v České republice je zabezpečováno
zejména tuzemskou výrobou. Produkce elektřiny
ve vodní elektrárně Gabčíkovo
není z hlediska zásobování českých
spotřebitelů nutná. V současné
době je energie z ČR dodávána do SR
a tento trend bude trvat nadále i v příštích
letech.
Účast českých podnikatelských
subjektů v oblasti dodávek stavebních prací
a technologii je realizována na komerčním
principu, ve většině případů
jako poddodávky pro dodavatelské organizace Slovenské
republiky. Ze strany českých podnikatelů
nejsou signalizovány závažnější
problémy související s rozdělením
státu ve vztahu k vodnímu dílu Gabčíkovo-Nagymaros.
Vzhledem k tomu, že se jedná o prezidentskou smlouvu,
jež byla schválena parlamentem, je třeba rovněž
k rozhodnutí o tom, že ČR nebude do této
smlouvy sukcedovat, souhlasu Parlamentu.
Poslanecké sněmovně Parlamentu se z těchto
důvodu doporučuje souhlasit s tím, že
Česká republika nebude sukcedovat do Smlouvy mezi
ČSSR a MLR o výstavbě a provozu Soustavy
vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros a
na ni navazujících smluvních dokumentů.
Příloha II
o návrhu dalšího postupu České
republiky ve věci Soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros
Vláda
I. souhlasí s tím, aby
1. Česká republika nesuksedovala do Smlouvy mezi.
Československou socialistickou republikou a Maďarskou
lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy
vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros a
na ni navazujících smluvních dokumentů,
2. Česká republika neuplatnila vůči
Slovenské republice majetkové nároky vztahující
se ke společné investici vyplývající
ze Smlouvy podle bodu I/1 tohoto usnesení, v souladu s
ústavním zákonem č. 541/1992 Sb.,
o dělení majetku České a Slovenské
Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou
republiku a jeho přechodu na Českou republiku a
Slovenskou republiku;
II. pověřuje předsedu vlády,
aby předložil vlády návrh dalšího
postupu předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky k projednání;
III. ukládá ministru zahraničních
věcí, aby informoval po projednání
návrhu Parlamentem České republiky o stanovisku
u podle bodu I a II tohoto usnesení vládu Slovenské
republiky a vládu Maďarské republiky.
Provedou:
předseda vlády,
ministr zahraničních věcí