Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ústavně právní výbor, zemědělský výbor a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednaly na svých schůzích v dubnu 1993 vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (tisk 236) a doporučují Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s předloženým vládním návrhem zákona v tomto znění:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

1. V § 3 písm. h) a i) znějí:

"h) nebezpečným druhem zvířete takový druh, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky, může ohrozit zdraví a život člověka, který se pak může dopustit týrání jedince tohoto druhu; nebezpečné druhy zvířat stanoví ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen "ministerstvo") vyhláškou,

i) utrpením stav zemřete, který je způsobován nepřirozenými podněty vyvolávajícími strach, zranění, bolest, zdravotní poruchy nebo smrt,".

3. V § 3 písm.l) a m) znějí:

"l) porážkou usmrcení hospodářského zvířete za účelem využití jeho produktů,

m) utracením bezbolestné usmrcení zvířete,".

Dosavadní písm. l) až s) se označují písm. n) až u).

2. V § 4 písm. c) bod 1. včetně odkazu pod čarou zní:

"1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak, [Např. vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.]".

3. V § 4 písm. g) zní:

"g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3,".

4. V § 4 písm. i) se slova "odborně způsobilého veterinárního pracovníka [Např. vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.]" nahrazuji slovy "veterinárního lékaře" a před slova "osobou odborné způsobilou [Např. vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.]" se vkládají slova "veterinárním lékařem nebo jím pověřenou".

5. V § 4 písm. k) zní:

"k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,".

6. V § 4 písm. n) se slova "jeho poraněni" nahrazují slovem "utrpení".

7. V § 4 se připojuje nové písm. p), které zní:

"p) překrmovat zvířata, zejména drůbež, ve velkochovech násilným způsobem.".

8. § 5 zní:

"§ 5

(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.

(2) Důvodem k usmrcení je:

a) využití produktů hospodářského zvířete,

b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,

c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,

d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů [Zákon č. 23/1962 Sb. ve znění zákona ČNR č. 146/1991 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb., zákona ČNR č. 14311991 Sb. a zákona ČNR č. 270/1992 Sb. (úplné znění uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 512). Vyhláška č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti. Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství. Vyhláška č. 10311963 Sb., kterou se provádí zákon o rybářství.],

e) nařízené ochranné a zdolávací opatření [§ 23 zákona č. 8711987 Sb., o veterinární péči.] při výskytu nákazy[§ 31 odst. 1, písm. c) vyhlášky č. 117/1987 Sb.] nebo jiného hromadného onemocnění zvířat [§ 30 odst. 3 vyhlášky č. 11711987 Sb.],

f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti,

g) regulování populace hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech, zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat [Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.],

h) opatření v boji proti škůdcům [Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.].

(3) Porážení hospodářských zvířat vykrvácením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno. Porážet velká hospodářská zvířata může jen osoba k tomu odborně způsobilá. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba obdobně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete.

(5) Utracení smí provádět jen veterinární lékař.

(6) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat

a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,

b) použití takových jedů a drog, jejichž dávkování neuvede zemře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,

c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,

d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí.".

9. V § 7 v odst. 3 písm. e) se za slovo "zobáků" vkládají slova "a hřebenů".

10. § 11 zní:

(1) Chovatel je povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně pečlivou prohlídku technologických zařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat.

(2) Chovatel je povinen mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, zařízení k nakládce a vykládce zvířat, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu.".

11. § 12 se vypouští.

12. V § 13 odst. 1 se na konec připojují slova "a učinit opatření proti úniku zvířat".

13. V 13 se připojují nové odstavce 4 a 5, které znějí:

"(4) Žádost o povolení chovu musí obsahovat

a) jméno a příjmení odpovědné osoby a její kvalifikaci,

b) druh a počet chovaných jedinců,

c) stručný popis chovu a jeho vybavení.

(5) Příslušná okresní nebo městská veterinární správa může rozhodnutím povolení změnit nebo odejmout jestliže se změnily nebo zanikly podmínky za jakých bylo uděleno. Povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat se vydává na 3 roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.".

14. § 14 odst. 1 zní:

"(1) Je zakázáno lovit zvířata, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními předpisy

a) pomocí želez, ok, tluček a síti,

b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách, včetně plynování,

c) do jestřábích košů a pomocí lepu,

d) pomocí výbušnin a elektrického proudu,

e) luků a samostřílů.".

15. V § 15 odst. 4 se na konec připojuje věta "Toulavá a zaběhlá domácí zvířata nesmějí být k pokusům používána.".

16. V 18 odst. 3 písm. b) se slova "státnímu orgánu (23)" nahrazují slovy "státní veterinární správě České republiky".

17. V § 18 odst. 3 písm. e) se slova "příslušnému státnímu orgánu (§ 23)" nahrazují slovy "Ústřední komisi".

18. V § 19 odst. 1 vypouští se písm. d).

19. § 21 odst. 2 zní:

"(2) Ústřední komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků navržených orgány veterinární správy, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech, Komorou veterinárních lékařů a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.".

20. V § 21 odst. 3 písm. f) zní:

"f) vedoucí evidenci o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,"

21. V § 21 odst. 3 se připojují nová písm. g) a h) která znějí:

"g) v pravidelných časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o použití pokusných zvířat,

h) schvaluje řády pro chov a zkoušky zvířat.".

22. § 22 odst. 2 zní:

"(2) Státní veterinární správa České republiky

a) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí,

b) vydává právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí l§ i 8 odst. 3 písm. b)/ povolení k použití pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testací, bezpečnostních záruk a výuky,

c) vydává osvědčení podle § 17 tohoto zákona.".

23. V § 22 se připojuje nový odstavec 3, který zní:

"(3) Proti rozhodnutí příslušného orgánu veterinární správy podle odstavce 2 písm. a) a c) lze podat do 15 dnů námitky k ústřední komisi, která rozhoduje s konečnou platností.".

24. § 23 se vypouští.

25. § 26 zní:

Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník, který dosáhl věku 18 let, získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh Ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí Ústřední komise.".

26. V § 28 odst. 2 se částka "5 000 Kčs" nahrazuje částkou "10 000 Kč" a částka

" 10 000 Kčs" nahrazuje částkou "15 000 Kč.".

27. 29 zní:

Ministerstvo na návrh Ústřední komise upraví vyhláškou bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, jejich označování a způsob vedení jejich evidence, složení a činnosti odborných komisí (podle § 18 odstavce 3) a rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení.".

Zrušuje se vyhláška ministerstva zemědělství č. 119/1993 Sb., kterou se stanoví důvody usmrcení zvířete.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.

K úvodnímu ustanovení:

Úvodní ustanovení zní:

Zvířata jsou společně s ostatními živými organismy nedílnou součástí biosféry Země, jsou srovnatelná svou tělesnou organizací a životními funkcemi s člověkem. Zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.

K 3 písm. a):

§ 3 písm. a) zní:

"a) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů chová zvíře nebo zvířata, obchoduje se zvířaty nebo provozuje jatky; chovatelem je také každá osoba, která provádí pokusy na zvířatech nebo provozuje zoologické zahrady,".

K § 5 od st. 5:

V § 5 odst. 5 se na konci připojují slova "nebo tím pověřený odborně způsobilý pracovníků".

K 7 odst. 1:

§ 7 odst. 1 zní:

"(1) S výjimkou pokusů sledujících výzkum a tlumení bolesti se mohou na zvířatech vykonávat bolestivé zásahy jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete veterinárním lékařem.".

K 25a:

Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:

(1) Dozor nad dodržováním tohoto zákona v rámci obcí může vykonávat i každý bezúhonný občan - inspektor, který úspěšně složil předepsanou odbornou zkoušku včetně znalostí závazných právních předpisů vztahujících se k jeho činnosti.

(2) Ministerstvo na návrh Ústřední komise upraví vyhláškou činnost inspektorů,

určí rozsah potřebných znalostí, způsob a formu zkoušek prováděných ústřední komisí.".

Za § 26 se vkládá nový 26a, který zní:

Právnické a fyzické osoby, které vykonávají odborné veterinární činnosti ¹⁰⁾, jsou povinny oznámit příslušné okresní nebo městské veterinární správě nebo obci každé porušení povinností podle tohoto zákona, které při výkonu své odborné činnosti zjistí.".