Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1993

I. volební období

143

INTERPELACE

poslance Jiřího Vačkáře

na ministra zdravotnictví Petra Loma

ve věci aplikace zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující písemnou interpelaci poslance Jiřího Vačkáře na ministra zdravotnictví Petra Loma. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 8. března 1993

Milan Uhde v, r.

Příloha



Vážený pan

Petr Lom

ministr zdravotnictví České republiky

prostřednictvím pana Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky


 V Praze dne 25. 2. 1993

Vážený pane ministře,

od 1. 1. 1993 vstoupil v účinnost nový systém zdravotního pojištění. Hned v první fázi se objevují problémy, a to zejména s aplikací zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který má řadu nedostatků.

Jedná se především o následující skutečnosti:

1/ Nejsou specifikována pravidla pro určení výše pojistného za určité kategorie osob. jde zejména o společníky společností s ručením omezeným, kteří nejsou zaměstnanci společnosti, komanditisty u komanditních společností, občany důchodového věku, kteří pobírají důchod z ciziny, členové družstev, kteří nejsou v pracovněprávním poměru k družstvu, ale jsou jím odměňování, spolupracující osoby u osob samostatně výdělečně činných.

2/ Není stanoven rozsah příjmů z příležitostného zaměstnání, ze kterého se neplatí pojistné.

3/ Není stanoveno jak postupovat při výpočtu výše pojistného při neomluvené absenci a je-li vymahatelné.

4/ Není stanoven postup v případech, kdy ošetřování člena rodiny přesáhne zákonnou lhůtu a přechází do neplaceného volna.

5/ V oblasti přerozdělování pojistného:

a) Zákonem není definován pojem vybrané pojistné, tj. které položky jsou zahrnovány do přerozdělení v daném měsíci, zejména s ohledem na pojistné od osob, u nichž je rozhodné období roční. není vyřešen problém, kdy si plátce stanoví vyšší zálohu než bude skutečná výše vypočtená na základě daňového přiznání po skončení účetního roku. Pojišťovna má pak za povinnost přeplatky vrátit, a to do jednoho měsíce od zjištění takové skutečnosti. Z jakých prostředků však bude vracet takové skutečnosti. Z jakých prostředků však bude vracet přeplatek již přerozdělených plateb.

b) Druhou spornou částkou jsou zálohy na pojistné placené zaměstnavateli do 20. 1. podle odst. 2 § 5. Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců je rozhodné období měsíc, vypočte plátce pojistného (zaměstnavatel) pojistné vždy správně a v rámci ročního zúčtování pak bude pojišťovna vždy nucena připsat k dobru zaměstnavateli celou tuto zálohu. V případě snížení stavu zaměstnanců, zániku podniku nebo v případě přechodu zaměstnanců k jiné pojišťovně ji bude vracet.

Obracím se tedy na Vás, pane ministře, s touto interpelací a žádám aby Vaše ministerstvo podniklo neprodleně kroky ke kvalifikovanému vyjasnění všech těchto problémů.


 
Ing. Jiří Vačkář
 
poslanec Poslanecké sněmovny
 
Parlamentu ČR



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP