Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
písemnou interpelaci poslance Jiřího Vačkáře
na ministra zdravotnictví Petra Loma. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Vážený pan
Petr Lom
ministr zdravotnictví České republiky
prostřednictvím pana Milana Uhdeho
předsedy Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
V Praze dne 25. 2. 1993 |
Vážený pane ministře,
od 1. 1. 1993 vstoupil v účinnost nový systém
zdravotního pojištění. Hned v první
fázi se objevují problémy, a to zejména
s aplikací zákona o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, který má
řadu nedostatků.
Jedná se především o následující
skutečnosti:
1/ Nejsou specifikována pravidla pro určení
výše pojistného za určité kategorie
osob. jde zejména o společníky společností
s ručením omezeným, kteří nejsou
zaměstnanci společnosti, komanditisty u komanditních
společností, občany důchodového
věku, kteří pobírají důchod
z ciziny, členové družstev, kteří
nejsou v pracovněprávním poměru k
družstvu, ale jsou jím odměňování,
spolupracující osoby u osob samostatně výdělečně
činných.
2/ Není stanoven rozsah příjmů z příležitostného
zaměstnání, ze kterého se neplatí
pojistné.
3/ Není stanoveno jak postupovat při výpočtu
výše pojistného při neomluvené
absenci a je-li vymahatelné.
4/ Není stanoven postup v případech, kdy
ošetřování člena rodiny přesáhne
zákonnou lhůtu a přechází do
neplaceného volna.
5/ V oblasti přerozdělování pojistného:
a) Zákonem není definován pojem vybrané
pojistné, tj. které položky jsou zahrnovány
do přerozdělení v daném měsíci,
zejména s ohledem na pojistné od osob, u nichž
je rozhodné období roční. není
vyřešen problém, kdy si plátce stanoví
vyšší zálohu než bude skutečná
výše vypočtená na základě
daňového přiznání po skončení
účetního roku. Pojišťovna má
pak za povinnost přeplatky vrátit, a to do jednoho
měsíce od zjištění takové
skutečnosti. Z jakých prostředků však
bude vracet takové skutečnosti. Z jakých
prostředků však bude vracet přeplatek
již přerozdělených plateb.
b) Druhou spornou částkou jsou zálohy na
pojistné placené zaměstnavateli do 20. 1.
podle odst. 2 § 5. Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců
je rozhodné období měsíc, vypočte
plátce pojistného (zaměstnavatel) pojistné
vždy správně a v rámci ročního
zúčtování pak bude pojišťovna
vždy nucena připsat k dobru zaměstnavateli
celou tuto zálohu. V případě snížení
stavu zaměstnanců, zániku podniku nebo v
případě přechodu zaměstnanců
k jiné pojišťovně ji bude vracet.
Obracím se tedy na Vás, pane ministře, s
touto interpelací a žádám aby
Vaše ministerstvo podniklo neprodleně kroky ke kvalifikovanému
vyjasnění všech těchto problémů.