Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Pavla Hirše dopisem ze dne 27. dubna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Pavla Hirše. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY JAN RUML

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 5. února 1993 ve věci nelegálního pobytu cizinců na území České republiky.

Podmínky pro vstup a pobyt cizinců na území České republiky a pro vycestování cizinců z území ČR upravuje dosud platný zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR. V části třetí "Skončení pobytu na území ČSFR" uvádí zákon způsoby ukončení pobytu cizinců na území ČR, včetně jejich vyhoštění (§ 16), případně způsob zabezpečení jejich vycestování.

V souladu s ustanovením § 16 uvedeného zákona, cizinec který neoprávněně vstoupí nebo pobývá na území ČR může být vyhoštěn. V této souvislosti je třeba uvést, že orgány služby cizinecké a pohraniční policie nepřistupují k vyhoštění cizince ihned při zjištění jeho neoprávněného pobytu, ale rozhodnou o zákazu pobytu a určí cizinci lhůtu k vycestování do ciziny (§ 14 a 15).

Teprve v případě, že cizinec rozhodnutí o zákazu pobytu nerespektuje a neopustí území ČR ve stanovené lhůtě, je přistupováno k jeho vyhoštění jako nucenému výkonu rozhodnutí o zákazu pobytu (§ 16 zákona č. 123/1992 Sb.). Popsaná praxe je obdobná i u jiných států (např. SRN) při řešení tohoto problému.

Při posuzování trestné činnosti cizinců bude nutné vyčíslit podíl cizinců zdržujících se ilegálně na našem území na trestné činnosti, neboť nelze objektivně tvrdit, že každý nelegálně na našem území pobývající cizinec, rovná se pachatel trestného činu.

Do počtu cca sto tisíc cizinců nelegálně pobývajících na našem území jsou zahrnuti i ti, kteří vstoupili na území České republiky, pobývali zde legálně a následně se zdrželi v ČR nad rámec lhůt stanovených v příslušných bezvízových dohodách.

Za rok 1992 bylo z území ČSFR vyhoštěno pouze 312 cizinců. Z toho v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona č. 123/199 2 Sb. (cizinec, který neoprávněně vstoupil nebo neoprávněně pobýval na území ČR) bylo vyhoštěno 169 cizinců. Tento nízký počet realizovaných vyhoštění byl ovlivněn nedostatečnými finančními, personálními a materiálními prostředky cizinecké a pohraniční policie k zabezpečení realizace vyhoštění.

Dosavadní zkušenosti cizinecké a pohraniční policie ukazují, že cca 300 cizinců nerespektuje rozhodnutí o vycestování z ČR. Pro ilustraci uvádím stav nežádoucích osob k 1. 1. 2992, který činil 11 063 osob a k 31. 12. 1992 činil již 28 068 osob.

Dá se důvodně předpokládat, že v roce 1993 bude nutné vyhostit cca 1 200 cizinců ve spojení s porušováním zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů platných na území ČR.

Vůči cizincům, kteří se zdržují v ČR nelegálně, včetně těch kteří zničili své doklady, a k zamezení dalších negativních jevů s tím souvisejících, budeme postupovat ve smyslu Zásad migrační politiky a Opatření na tyto zásady navazujících, které přijala vláda ČR svými usneseními č. 643 z 18.11. 1992 a č. 112 z 10.3. 1993.

V souvislosti s tím bude třeba vybudovat v průběhu roku 1993 Imigrační odbor MV ČR, zahájit přípravné práce na komplexní novelizaci norem upravujících cizineckou problematiku, jejichž vyvrcholením by mělo být vytvoření tzv. cizineckého kodexu a vytvořit předpoklady pro zavedení zkráceného azylového řízení.

Zároveň musíme přihlížet k doporučení Budapešťské konference ministrů vnitra, která se zabývala nekontrolovanými migračním i pohyby. K řešení uvedeného problému bude sloužit rovněž koncepce vízové politiky, která bude předložena vládě ČR.

V praxi bude nutné vedle rozsáhlejšího využívání institutu vyhoštění, zajistit urychleně ochranu státní hranice mezi ČR a SR a vybudovat funkční hraniční přechody tak, aby se cizinci dostávali na naše území ilegálně co nejméně.

Pro vyhošťování cizinců z území ČR je třeba zřídit sběrný tábor, ve kterém budou cizinci před vyhoštěním umísťováni, neboť cizinec o jehož vyhoštění bylo rozhodnuto je povinen zdržovat se až do realizace vyhoštěni na místě určeném MV. V táboře by měly být zajištěny základní životní potřeby pro vyhošťované cizince, kapacitně by měl přesahovat možnosti policejních cel zajištění a současně by měl být personálně a technicky uzpůsoben pro zvláštnosti cizinců (jídlo, náboženské potřeby apod.).

Dále bude nutné k zajištění vyhoštění předpokládaného počtu cizinců v roce 1993 početně posílit cizineckou a pohraniční policii, včetně finančního a materiálního zabezpečení této služby.

V oblasti legislativních opatření a ke splnění úkolů vyplývajících ze závěrů konference ministrů vnitra evropských států o zabraňování ilegální migrace, která se konala v Budapešti, bude ministerstvo vnitra iniciovat:

- novelizaci ustanovení § 171 a) trestního zákona tak, aby bylo možno postihovat činnost organizátorů nedovoleného překračování státních hranic i na hraničních přechodech (v úkrytech)

- zvýšení trestních sazeb stanovených v § 171 a) trestního zákona tak, aby to odpovídalo zařazení činnosti převaděčů do skupiny zvláště škodlivé formy kriminality tak, jak je to obsaženo v textu rezoluce z konference ministrů vnitra v Budapešti

- zvážení možnosti zavedení nové skutkové podstaty trestného činu nedovoleného pobytu cizinců na území ČR, kterým byl zakázán pobyt

- novelizaci ustanovení § 13 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR tak, aby lhůta 24 hodin od předvedení, stanovená pro zjištění totožnosti osoby, byla u cizince prodloužena na 30 dnů; po které je možno jej zadržet

- sjednání systému readmisních bilaterálních dohod

Mimo přímou působnost ministerstva vnitra, ale s jeho účastí se intenzívně pracuje na rekodifikaci trestního řádu, očekávat se dají rovněž další legislativní opatření zaměřená proti tzv. praní špinavých peněz apod.

Od Parlamentu České republiky bychom uvítali podporu v prosazení námi navrhovaných opatřeni k omezení nelegální migrace, zejména pak př. projednávání a schvalování k tomu nutných legislativních opatření.

S pozdravem

Vážený pan

Dr. Ing. Pavel HIRŠ, CSc.

poslanec Parlamentu ČR

Praha